Klimatická žaloba ČR: U Ústavního soudu žaloba neobstála. Odpovědnost za snižování emisí leží na parlamentu a vládě

Ústavní soud dnes rozhodl o stížnosti spolku Klimatická žaloba ČR, obce Svatý Jan pod Skalou a dalších osob ve věci tzv. klimatické žaloby. Spolek a další stěžovatelé a stěžovatelky se od roku 2021 u správních soudů domáhali toho, aby česká ministerstva přijala účinná opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, a tím ochránila jejich práva ohrožená klimatickou krizí. Argumentaci stěžovatelů a stěžovatelek před soudem podpořila i odborná stanoviska předních právnických fakult a Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Plénum Ústavního soudu však postup správních soudů potvrdilo, protože podle něj pro vymáhání klimatických závazků chybí v ČR konkrétní zákon. Vzhledem k chybějící zákonné úpravě pak Ústavní soud nemohl postup žalovaných ministerstev shledat nezákonným. Ve svém nálezu zmínil, že absence klimatického zákona je věcí moci zákonodárné, a tudíž není pravomocí žalovaných ministerstev. V tomto případě by tedy podle Ústavního soudu bylo nutné žalovat stát jako celek, nikoli jednotlivá ministerstva.

Nečinnost parlamentu přitom může být podle soudu protiústavní, v tomto soudním procesu se však dostatečností české klimatické legislativy odmítl zabývat. Současně také soud zdůraznil, že rozhodl pouze procesně o této konkrétní ústavní stížnosti a nevyjadřuje se celkově k povinnostem státu na poli ochrany klimatu a nepředjímá výsledky budoucích klimatických žalob.

„Rozhodnutí Ústavního soudu nás mrzí, ale respektujeme ho. Až si prostudujeme odůvodnění, zvážíme další právní kroky. Budeme nadále dělat všechno proto, aby se Česko své odpovědnosti za snižování emisí a ochranu klimatu postavilo čelem, a to samé budeme nadále všemi právními prostředky požadovat po ministerstvech a dalších státních orgánech. Po dnešním rozhodnutí je jasné, že odpovědnost za současný neútěšný stav a za jeho řešení leží zejména na našem parlamentu a vládě, které by měly zajistit bezodkladnou nápravu,” říká člen rady spolku Klimatická žaloba ČR Vincenc Bouček.

„Ústavní soud dnes uznal závažnost klimatické krize a poukázal na chybějící klimatickou legislativu v ČR. Vážíme si důležitosti, kterou Ústavní soud naší věci od počátku přisuzoval, i když vzhledem k chybějícím zákonům paradoxně rozhodl v náš neprospěch. Bohužel jsme v situaci, kdy stát svou nečinností porušuje naše základní lidská práva a současně v našem právním systému proti tomuto jednání neexistuje ochrana,” říká Jakub Zamouřil, radní spolku Klimatická žaloba ČR.

„Ústavní soud se nedržel dnes již převládajícího názoru zahraničních soudů — například německého, maďarského, nizozemského, ale také Evropského soudu pro lidská práva. Všechny jmenované soudy potvrdily, že ochrana před nebezpečnou změnou klimatu je povinností států, která vyplývá přímo z pozitivních závazků státu chránit lidská práva,” uvádí Laura Otýpková, právnička expertní skupiny Frank Bold, která se případu dlouhodobě věnuje

Klimatická žaloba je u soudů již více než čtyři roky

Žalobu na stát podal – spolu s obcí Svatý Jan pod Skálou a dalšími žalobci – spolek Klimatická žaloba ČR, který sdružuje přes 300 obyvatel a obyvatelek České republiky. Klimatická žaloba byla sepsána advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti a podána k soudu v dubnu 2021. Tato správní žaloba vinila Vládu ČR a příslušná ministerstva, že nepřijímají dostatečná opatření ke snižování emisí skleníkových plynů a a na adaptaci na změnu klimatu, a požadovala přijetí dodatečných opatření.

Městský soud v Praze dal v rozsudku z června 2022 žalobcům za pravdu v oblasti mitigace a nařídil ministerstvům přijmout ambicióznější klimatický cíl snížení emisí o 55 % do roku 2030.

Ministerstva poté podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Ten rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a vrátil mu žalobu k dalšímu projednání. V roce 2024 žalobu oba správní soudy definitivně zamítly. Žalobci proto v únoru 2025 podali stížnost k Ústavnímu soudu, která byla dnes zamítnuta.

Po podrobném seznámení se s písemným nálezem Ústavního soudu spolek zváží další právní kroky, včetně případné stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva.

---

reklama

---