Kolektiv autorů: Stromy zase ostrouhaly – úkol trvá
Tohle všechno měla změnit dlouho připravovaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle návrhu schváleného vládou mělo být každé kácení stromů, které je nezbytné kvůli stavebním aktivitám, kompenzováno. A to buď výsadbou nových stromů v obci, nebo finančním příspěvkem do obecní pokladny, případně kombinací obojího. Důraz byl kladen také na péči o nově vysazené stromy, která měla trvat vždy minimálně pět let. Toto opatření mělo zajistit, aby stromům byla po výsadbě zajištěna průběžná péče a měly tak lepší šanci na přežití. Peníze z příspěvků za pokácené stromy měly být využívány výhradně k nové výsadbě a zlepšování podmínek pro vitální růst dřevin v obci.
Návrh vzbuzující oprávněné naděje obcí, že nebudou bez náhrady přicházet o potřebnou zeleň a získají dodatečný zdroj pro nákladnou péči o stromy, se ve sněmovně dostal až před brány závěrečného hlasování, tzv. třetího čtení. Jak už je ale po posledním zasedání sněmovny jasné, tady svou legislativní pouť také skončil. Je obrovská škoda, že padl za oběť obstrukcím opozice ve sporu o vyhlášení nového Národního parku Křivoklátsko, což byla součást stejné novely zákona.
Slabou náplastí nám může být snad jen to, že z rozhodnutí vlády byly souběžně zahájeny práce na zásadní novele technické normy o ochraně dřevin při stavební činnosti. Ta by měla vymezit mantinely pro projektanty i stavebníky při plánování a provádění výkopů v blízkosti stávajících stromů, pohybu těžké techniky nad jejich kořenovým prostorem a dalších zásazích, které mohou zdraví stromů v ulicích fatálně ohrozit. Ve hře je stále také možnost zvětšení minimální šířky výsadbového pásu pro nové stromy z 1 na 1,5 metru, který se vymezuje při zásadnějších rekonstrukcích ulic, což prosazuje ministr životního prostředí v rámci novelizace stavební vyhlášky. Oba procesy však zatím nejsou u konce, takže se pořád ještě pohybujeme pouze v kategorii „naděje“.
Úkol postarat se, aby stromy v ulicích našich měst a obcí požívaly patřičné ochrany a každé nevyhnutelné kácení bylo řádně kompenzováno, tedy nadále trvá. A ačkoli se to může zdát jako pověstná „třešnička na dortu“, není tomu tak. Nejen proto, že se naše města bez stínu v horkých letních dnech stávají těžko obyvatelnými. Je tedy důležité, aby nová vláda vzešlá z blížících se voleb, navázala na projednávání připraveného a prodiskutovaného návrhu a dotáhla jeho schválení tentokrát až do konce.
Martin Ander, Nadace Partnerství
Marcela Klemensová, Sdružení Arnika
Petra Kolínská, Zelený kruh
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Jaroslav Řezáč
17.9.2025 08:31Když jsem se ptal, proč není více stromů v centru města, vymluvili se na sítě a že to nepovolí majitelé sítí, které jsou v centru města nataženy.
smějící se bestie
17.9.2025 09:54tak musí být vybírány ty pravé k tomu i místa výsadby a je nutná patřičná ochrana/údržba dlouhodobá -
občas to však vypadá, na jenom hurá akce pro čárečku u vrchnosti,
že !
Jan Šimůnek
17.9.2025 11:05Elegantnější řešení jsou různé popínavé rostliny na vhodných konstrukcích, v létě udělají své a na zimu se zlikvidují, aby nestínily.
Radek Čuda
17.9.2025 11:35Takže plakat nad tím, jak ošklivá opozice zazdila zákon ... který navíc svými připomínkáči hlavně zazdili někteří poslanci ODS ... je sice působivé, ale je to alibismus jak prase.
A zrovna Kolínská a Ander by měli mlčet, protože ve svých funkcích šanci mnohé ovlivnit měli, ale výsledkem bylo to, že je občané příště poslali do háje, a ne znovu do orgánů obou měst.
Břetislav Machaček
17.9.2025 20:36na pevných konstrukcích. Mám zkušenost s břečťanem, který porostl betonový
sloup veřejného osvětlení a je to stálezelená nádhera, která nyní kvete a
je plná včel a jiného hmyzu. V zimě jsou jeho plody krmivem pro kosy a jiné
ptáky. Jsou v něm i ptačí hnízda a výborně snáší sucho i přemokření. I tu sůl z chodníku u kterého sloup je snáší bez problémů. Je přitom bezpečný, protože nehrozí pád větví a ty občas ulomené větvičky nikoho nezraní. Je
přitom přitom levný, původní a rychle roste. Strom by tam živořil, byl by ořezáván a nebo jinak mrzačen. Břečťan snese i hrubé zacházení laiků.
Jaroslav Pokorný
20.9.2025 12:24 Reaguje na Břetislav MachačekJe to podobné jako s cyklostezkami. V Praze vidím, že se dělají cyklopruhy - "od nikud nikam". Vyznačí se pár set m od jedné křižovatky ke druhé a asi se může další bod v plánu odškrtnout. Ve městě, kde jsem pracoval a jezdil na kole, jsem navrhl síť cykostezek. Pěkně vedlejšími ulicemi, aby byla co největší bezpečnost, ze sídlišť k nákupním centrům, k nádraží. Zastupitelé ovšem odmítli omezit v některých ulicích auta a požadovali, aby ty cyklopruhy vedly těmi nejfrekventovanějšími ulicemi, kde jsou obchody. A tak to tam je. Byl jsem tam před týdnem a viděl jsem - pěkně namalované pruhy, v úzkých historických ulicích s největším provozem.
Břetislav Machaček
20.9.2025 13:06 Reaguje na Jaroslav Pokornýale před každou přípojnou ulicí značkou končí a za ní zase
značkou začíná. To znamená co 200 metrů přerušit jízdu a
dát přednost vozidlu z přípojné ulice. To vozidlo tak jako tak zastaví před vjezdem na hlavní cestu a mohlo by dát přednost i tomu cyklistovi na cyklostezce kopírující tu hlavní cestu. Nebýt tam ta cyklostezka, tak cyklistovi tu
přednost na cestě dát musí. Prostě nesmysl, který nutí ty
cyklisty porušovat předpisy a ignorovat dopravní značení.
Moudří policisté to přehlížejí, ale idiot vás je schopen
pokutovat. Navíc kolo a kolo je rozdíl a na závodní silničce asi nikdo nepojede přes soustavu nájezdů a sjezdů z takové cyklostezky na boční ulice. Takoví cyklisté pak i za cenu pokuty cyklostezku ignorují a jedou po cestách. Prostě někdo to navrhne v rámci daných možností, někdo schválí, někdo provede a jiní na to nadávají. Já už silničku nemám a tu jízdu na "housenkové dráze", jak st tu té cyklostezce přezdívá, nějak přetrpím. Nejezdím po ní podle předpisů,
ale podle zdravého rozumu.
Martin Sedlak
18.9.2025 07:27Jan Šimůnek
18.9.2025 10:23Typická ukázka toho, že škodí ekologové a ne nějací "ekologisté". V demokratickém státě by žádná AOPK neexistovala a nějaká Natira2000 také ne.
Jaroslav Pokorný
20.9.2025 12:29 Reaguje na Jan ŠimůnekBřetislav Machaček
20.9.2025 13:41 Reaguje na Jaroslav Pokornýchování jsem zažil, kdy mne otitulovaný "odborník" odbyl
při mých návrzích slovy, že je to dílo odborníků a tím nejsem.
Po dokončení se ale ukázalo, že pravdu jsem měl já, ale
už to nikdo neopravil a tvrdí, že to byl vlastně záměr.
Tekoucí průzračný potok soustavou smradlavých lesních
vysýchavých tůní přinutili putovat štěrkovým podložím
a vyplavovat ze slepenců železo a mangan. Ten potok
znovu vyvěrá ze země u souseda a přes moji zahradu už
teče jako rezavá stoka plná řas obarvených železem do
rezava, Kdysi v něm byly ryby, mám tam na něm dnes už
zahálející haltýř a koupalo se mi v něm až 70 bílých
pižmových kachen. Dnes by byly zrzavé a ryby v haltýři
by zdechly. Prostě není nad odborníky, když si usmyslí
nechat vodu zasakovat a ona potvora je neposlechne a
teče o metr hlouběji pod potokem a po 300 metrech už
vyvěrá obohacená o železo a mangan ze slepenců. Ty
dva proinvestované miliony mohly být použity účelněji
a ne na naopak zhoršení předchozího stavu. Stavět
tůně na propustném podloží lze, ale musí se při prvém
napuštění utěsnit dno jílovým a nebo cementovým kalem.
Tak to kdysi jílem udělali rybáři, kteří ty tůně
využívali k odchovu plůdku a kteří později museli
ukončit chov násad z důvodu zastínění stromy, které
nesměli pokácet. Při "revitalizaci" izolační vrstvu
bagr odtěžil a voda zasakuje do štěrkového podloží.
Bude trvat mnoho let, než se kapiláry přirozeně
samy ucpou a zdali se tak vůbec stane. Ty stromy tam
stíní stále, navíc "krmí" tůně listím a voda tam
hnije. Ani ty žáby už o ně nemají zájem a raději se
množí na rybníku, kde jim vejce a půlce decimují
kachny, ryby a volavky. Navíc téměř celoročně hájený
"vysavač"(jezevec) a lišky loví dospělé žáby a je
jich stále méně a méně, než když je ochranáři kdysi
"nechránili" !
Jan Šimůnek
20.9.2025 15:29"systém nebyl špatný, ale chybovali lidé, kteříé ho realizovali." Tohle je možné slyšet nebo číst o nacismu, komunismu i třeba o křesťanství nebo islámu.
Jsem velice sorry, ale dobrý systém musí mít blokační a samočistící schopnosti, aby se lidé tohoto druhu v něm nedostali k moci, a když se dostanou, aby od ní byli rychle a nekompromisně odstaveni.


Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkují