https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kristyna-hrubanova-studenti-planuji-stavky-za-klima.meli-bychom-se-radovat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kristýna Hrubanová: Studenti plánují stávky za klima. Měli bychom se radovat

11.3.2019
Přála jsem si, aby se víc pedagogů a pedagožek nebálo vést mladé k angažovanosti a k aktivismu. Na ilustračním snímku Greta Thunbergová (v bílé čepici) na první březnové stávce za klima.
Přála jsem si, aby se víc pedagogů a pedagožek nebálo vést mladé k angažovanosti a k aktivismu. Na ilustračním snímku Greta Thunbergová (v bílé čepici) na první březnové stávce za klima.
Od začátku minulého týdne doslova frčím na vlně radostné euforie, chuti do života a činností všeho druhu v míře až nevídané. Uvědomila jsem si to po pár dnech a trochu přemýšlela, čím to vlastně je. Nic převratně pozitivního se v mém životě totiž nestalo. Mohla bych si to vysvětlovat ženskými cykly nebo tím, že se po měsíci klidového režimu způsobeným zraněním kolena můžu začít normálně hýbat. To ale nevypadalo jako ten hlavní důvod. A pak mi to došlo. Velkou měrou k mé radosti přispěla doslova vlna vzedmutí českých středoškoláků a středoškolaček, kteří se připojují k celosvětovým studentským stávkám za klima inspirovaným Gretou Thunberg a pod uskupením Fridays for Future chystají na pátek 15. března stávky po celé ČR.
 

Radost mi ale lehce kazí nepochopení a kritika studentských stávek, která si také razí cestu mediálním prostorem. Ta je myslím způsobena kontroverzností tématu klimatické změny (ve smyslu – neexistuje většinově přijaté jasné řešení) a zvolené formy poukázání na problém (tedy stávka jako nástroj občanské nebo chcete-li studentské neposlušnosti). Jako ukázku si lze přečíst např. diskuzi pod článkem Čeští středoškoláci vyzývají vrstevníky ke stávce za klima na serveru Ekolist.cz. Další texty tu zcela záměrně nebudu propagovat.

Ale zpátky ke kritice směřující ke studentské stávce a jejím iniciátorům  – na základě zcela subjektivního pozorování a zkoumání bych ji shrnula asi takto: 1) jsou to pokrytci – měli by začít sami u sebe a např. přestat kupovat oblečení, mobily nebo létat na dovolené;  2) měli by se prvně učit;  3) nenavrhují žádné řešení a odpovědnost házejí na druhé. No a pak obligátní bonus ve stylu: stejně se chtějí jen ulít ze školy. Na to lze reagovat snad jen příznačným: OMG! Really?!?

Zkusím se ale vrátit k serióznímu tónu a vzít to postupně. Prvně k pokrytcům – ano, každou změnu bychom měli začínat u sebe a věřím, že většina mladých lidí zapojených do organizace stávek to dělá (minimálně ti, se kterými jsem se měla možnost potkat). Rozsah problému, na který upozorňují, je ale bohužel tak velký, že na jeho řešení individuální akce nestačí. Navíc, studenti požadují dodržování závazků, které byly stanoveny na politické úrovni (zejména Pařížská dohoda) a týkají se tedy politik a opatření na systémové úrovni. Jejich dosahování by tedy jaksi mělo být „náplní práce“ našich politických zástupců. 

Za druhé, pokud chceme, aby se mladí prvně učili (nebo prostě jen chodili do školy, protože tak se to dělá a tak je to správně), mělo by být našim úkolem a zodpovědností jim nabídnout nějaký smysluplný záměr a obsah učení. Pokud se jim tohoto ve škole nedostává, zjevně někde selháváme (anebo spíše selhává současná podoba školy jako instituce).

No a za třetí, kdo že tu mluví o pokrytcích? Chtít po studentech, aby navrhli řešení, mi přijde stejně pokrytecké, jako když jim vyčítáme, že nezačínají u sebe. Realizace opatření, které je třeba dělat, totiž opravdu reálně nejsou v jejich moci. No a potom nezapomínejme, že tihle středoškoláci a středoškolačky, jakkoli si můžeme myslet že se flákají někde za školou a nemají nic lepšího na práci než organizování stávek, mají také plné ruce práce s nabitým rozvrhem, písemkami a přípravou na zábavnou věc s názvem státní maturita. Obávám se, že chtít po nich, aby za nás vyřešili zásadní environmentální a společenský problém dneška, je opravdu trochu moc. Jediné, co by možná šlo studentům a studentkám vyčítat je to, že nedokážou jasněji a přesněji reagovat na ony protiargumenty a kritiku a možná (byť já o tom silně pochybuji) nejsou dostatečně připraveni na cestu, na kterou se vydali. Ale je asi zřejmé, že to není selhání jejich, ale selhání naše. A právě proto bychom jim měli přestat házet klacky pod nohy.

A nyní zpátky k radosti. Tu mi dělá i to, že se množí hlasy vyjadřující studentům a studentkám podporu a respekt. V deníku Guardian to už na konci února jasně a nekompromisně napsal George Monbiot v textu My generation trashed the planet. So I salute the children striking back, který je určený právě přímo mladým. Přeložený do češtiny si jej můžete přečíst zde. Monbiot mladým pokorně vzdává hold a vyzývá, abychom se jimi nechali vést: „Ti z nás, kdo boj o klima vedou už dlouhá léta, vás ale teď neopustí. Přichystali jste nám výzvu, kterou zkrátka musíme přijmout. Stojíme při vás. Ač jsme my ti staří a vy ti mladí, necháme se vámi vést. Alespoň tohle vám dlužíme.“ V českých vodách se k tématu vyjádřil například Martin Kříž v textu Protesty žáků středních škol pohledem ekopedagoga na serveru Ekolist. Podobně jako já výše (a nutno říct že bez ironie a emocí, které si já nedokážu odpustit) reaguje na (proti)argumenty a kritiku, která se v souvislosti s avizovanou stávkou objevila. V textu jasně a srozumitelně vyjadřuje postoj z pozice pedagoga environmentální výchovy, který je, nepřekvapivě, podpůrně radostný. Podobné akce studentů a studentek lze totiž považovat za jeden z cílů environmentální výchovy. Obdiv a podporu iniciátorce hnutí Gretě Thunberg už dříve vyjádřil i Aleš Máchal v textu Pomozme najít české Grety Thunberg! a tak trochu předpověděl akce, které už se v době kdy text psal chystaly i u nás.

Já se raduji i z toho, že se mi tak trochu plní i neplní přání, které jsem si tu napsala k Vánocům v roce 2017 v příspěvku Aktivismus do školy patří. Přála jsem si, aby se víc pedagogů a pedagožek nebálo vést mladé k angažovanosti a k aktivismu. Pedagogů a pedagožek možná trošku přibylo, ale zjevně přibývá mladých kterým došlo, že se musejí vést sami. My jsme totiž trošku zaspali. Přestaňme tedy prosím aspoň na chvíli mudrovat o tom, zda je stávka legitimní nebo ne, zda to ti mladí mají dostatečně srovnané v hlavě nebo zda by se třeba raději neměli věnovat něčemu užitečnějšímu. Namísto toho jim zkusme naslouchat a nechme se vést. Věřte, že to může být silná zkušenost. V pátek 15. března k tomu budeme mít ideální příležitost.


reklama

Další informace |
foto - Hrubanová Kristýna
Kristýna Hrubanová
Pedagožka, původně učitelka angličtiny a občanské výchovy. V organizaci NaZemi se věnuji globálnímu rozvojovému vzdělávání (tomu, jak lépe porozumět našim vztahům s lidmi a místy na světě), podpoře angažovanosti a participace nejen ve vzdělávání.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

11.3.2019 17:53
Dobrý den paní Hrubanová. Rád si vyslechnu, co studenti budou říkat. Bude to však něco jiného než papouškování frází Greepeace či Hnutí Duha? Bude se tam někdo ochoten stavět za masivnější využívání jaderné energetiky, zavedení celosvětové uhlíkové daně a zrušení neefektivních dotací a emisních povolenek? Jak to typujete? Nebylo by lepší přesunout stávku na sobotu, aby si lidé, kteří se chtějí také zúčastnit, nemuseli brát v práci volno?
Odpovědět
MM

Milan Milan

11.3.2019 21:33
Samotná stávka, jejímž výsledkem je nejít do školy, to je myslím akce zcela zbytečná a nikoho nepřesvědčí o cílech této neomluvené školní absence. Pro mně by bylo vyjádřením skutečné obavy o životní prostředí udělat pro zlepšení stavu planety nějaký skutečný čin. Jít místo do školy třeba do parků nebo do lesů, sázet stromečky, sbírat plasty a jiný binec, chodit v ten den pěšky, nesvítit, nechat doma auta, mobily, počítače a tablety.....Ano tomu bych rozuměl, a bezpochyby by měli i moji podporu a úctu. Ale chtít po někom, imaginárním?!!, aby něco změnil, sám sedět na schodech s mobilem v ruce a kecat otřepaná klišé o stavu planety misto školy, tak to je o ničem.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

12.3.2019 10:41
Ano, měli bychom být rádi (a já osobně jsem), že studenti protestují.
Proč? Studenti, jsou ve věku, kdy jsou ještě o věcech zvyklí přemýšlet a poznávat je.Účast na takovéto akci nebo jen podepsání petice je nejlepší motivací pro sebevzdělání se v této oblasti.
Motivace je to, co jsem já v Českém školství postrádal. To, že to co se učím, není jen pro další písemku nebo zkoušení.

Těch pár komentujících, nesouhlasících se snad dá shrnout do těchto tří skupin:

a) Zarytí skeptici.
===================
Tato skupina vzývá ideologii Václava Klause. Nelze ji přesvědčit logickými argumenty a fakty, protože jim stačí jedna publikace plná chyb, které byly vyvráceny nebo z nich vůbec neexistence antropogenní zmeny klimatu nevyplývá. Disponuje do kola opakujícími hláškami tvořící jakousi mantru (nic nedokazující, nic nevyvracející). Na druhé straně, nevěří souhrnu vědeckému konsenzu většiny (možná veškerých) relvantních vědeckých institucí.

Doporučil bych jim nejdříve si přečíst nějáký relevantní zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD

Nebo alespoň prohlédnout zjednodužšně vše v grafu:
https://www.idnes.cz/technet/veda/globalni-oteplovani-grafy.A150703_165530_veda_pka

b) Rýplové.
==========
Chápou antropogenní změnu klimatu, ale chtějí, aby to studenti dělali jinak.
Jednak si vymysleli vlastní řešení problému. Tím řešením by mělo být v zásadě postavení jedné či více jaderných elektráren v ČR (vynechávám nerelevantní řešení jako sbírání odpadků atp.). A to ideálně vlastnoručně, o samozřejmě víkendech. V týdnu by měli být ve škole a opakovat probranou látku.

Doporučení: Nebýt na studenty tak přísný. To jestli je řešení JE, její kombinace s OZE, nebo OZE, úspory a nové technologie uchování energií není v tuto chvíli to nejdůležitější. To by opravdu měli řešit odborníci.

c) Puristé
==========
V dané věci vzdělaní odborníci, kterým by měl člověk nasluchat (bez ironie). Stavějí se proti konkrétní formulaci výzvy a neznalosti studentů v dané problematice.
Dá se souhlasit s tím, že formulace petice je nešťastná v tom, že zmiňuje "ekologický kolaps". Že by možná mohli mít i hlubší znalost problematiky (možnosti pokrytí energie z nefosilních zdrojů) a tak podobně.
Na druhou stranu, tyto informace nejsou něco co se účí na základní škole. Problematika je to dosti komplexní.

Osobně bych doporučil - Sustainable Energy – without the hot air (David McKay) i když je to už trochu starší:
https://www.withouthotair.com/translations.html

Doporučení: Zamyslet se nad tím, že ti co tu znalost (klimatologie, zdrojů emisí, potenciálních řešení) mají, jsou vědci a odborníci, kteří zatím u politiků s prosazením samotného řešení nebo alespoň správného trendu neuspěli.
Proto by měli oceňovat a být shovívavější, že v této době, za ně někdo jiný na daný problém upozorňuje.

Odpovědět
J

Jiří Svoboda

12.3.2019 13:03 Reaguje na Martin Jasan
Postavit pár JE je ten nejschůdnější a vysoce efektivní příspěvek k ochraně klimatu a za to zmanipulovaní studenti rozhodně nestávkují. Pak jsou tu OZE, které jsou podporovány zákonem 165/2012 a Nová zelená úsporám podporuje FVE a úspory. Byť jsou dotace vysoké a v podstatě dotace ku přínos odpovídá ceně výstavby nové JE, není o výstavbu OZE a realizaci úspor zájem. Tady vidím zásadní problém úspor/OZE, který zůstává neřešen a zavírají se před tím oči. Asi je tu špatně něco koncepčně. Jsem zvědan, do které skupiny mne zařadíte.
Odpovědět
MM

Michal Malina

14.3.2019 14:01 Reaguje na Jiří Svoboda
Asi je tu špatně něco koncepčně... ano pane Svobodo, rád bych dodával elektřinu do sítě ale dostal bych za ní nula nula nic. To ovšem nevysvětluje, proč podle vás není o výstavbu OZE zájem. Děda mých dětí nyní řeší obnovu kotle v rodinném domě, který jeho vnoučata jednou zdědí. Již několik měsíců se mi ho nedaří přesvědčit, aby namísto plynového kondenzačního kotle pořídil FVE a tepelné čerpadlo a využil dotaci 150tis z programu NZÚ, podmínky pro instalaci jsou v místě ideální. Doufám, že stávka studentů, které se jeho vnuk zítra zúčastní, pomůže.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.3.2019 17:10 Reaguje na Michal Malina
Vy jste zjevně ten, který přemýšlí způsobem: jakoukoli dotaci je třeba uchvátit a není až tak důležité, jaký přínos to bude mít.

Pokud budou jakési dotační programy na některá vylobovaná opatření, vždy se asi najde dost jedinců, co po tom skočí. To bude dělat ve společnosti stále více zlé krve a bude to podhoubí pro šíření klientelizmu a korupce. A to by asi byl pěkný Danajský dar pro nastupující generaci. Zkuste o tom zítra s kolegy podiskutovat.

Podívejte se, prosím, co dělám: např. www.optimalizmus.cz Myslím, že je to lepší cesta než NZÚ.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

14.3.2019 16:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Trochu se obávám, že schůdná řešení nejsou to, co nás zachrání. Že je potřeba připustit diskusi i o opravdu "radikálních" řešeních, čímž myslím např. zpochybnění celého paradigmatu globální konzumní společnosti. Zpochybnění přínosů tzv. zelené (zemědělské) revoluce. Připustit, že se budeme muset opravdu zásadně uskromnit. A že to může být pozitivní transformace.
Samozřejmě, odstavit funkční JE po vzoru Německa je obrovské mrhání prostředky.
Stejně tak sešrotovat funkční auto, protože má o 30% vyšší emise NOx (spotřeba se už roky, u dieslů desetiletí prakticky nemění).
Jádro je možná čistý (o tom bych nerad rozváděl složitou diskusi) zdroj, ovšem je prakticky marginální (cca 5% primární energie). Zmnohonásobení produkce elektřiny z jádra pro vytlačení alespoň poloviny fosilních paliv nejen z dnešní produkce elektřiny, ale i dopravy, se mi nejeví reálně ani v měřítku několika desetiletí.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.3.2019 17:24 Reaguje na Petr Dvořák
S myšlenkou věcné diskuse včetně předložení radikálních řešení jsme zcela zajedno. Též je třeba zbourat řadu eko-mýtů.

Pokud nevytlačí jádro aspoň polovinu fosilních paliv, budeme za pár desetiletí úžasle koukat a ptát se, co udělali soudruzi v NDR špatně. Aspoň pro ČR či vlastně celý rozvinutý svět je to velmi schůdné řešení.

Uvědomte si tu nádheru. V jaderném reaktoru o objemu nějakých pár stovek kubíků po řadu měsíců vzniká 3-5 GW vysokopotenciálového tepla! Všechno se to umí, je to desetiletími prověřená technologie, která se stále vylepšuje.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

14.3.2019 18:13 Reaguje na Jiří Svoboda
Tu nádheru v tom vidím. Sice mi přijde škoda, jak jsme promrhali zdroje a že jádro si nešetříme třeba na osidlování Marsu nebo kosmicé lety. Ale co už, co jsme si navařili, je třeba sníst.
Na těch 50% ale ani není dost uranu, jestli se nepletu. A množivé reaktory nejsou asi úplně "ready" na takhle masové nasazení. Fůze je v nedohlednu už tuplem. Na druhou stranu např. dostavba JETE i JEDE mi dává smysl, jelikož je v místě již veškerá infrastruktura a tím se dost (peněz i zdrojů) ušetří - když se nerozkradou :). I tak se ovšem vedou diskuse o rentabilitě těchto dostaveb.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.3.2019 20:29 Reaguje na Petr Dvořák
Myslím, že ochránit klima je důležitější než létat na Mars.

Každopádně ve vyhořelém palivu obsahujícím původně 5% štěpitelných izotopů zbylo či se nově vytvořilo ještě 3 % štěpitelných izotopů. Palivo se nemusí vyměnit, protože došly štěpitelné izotopy, nýbrž proto, že štěpné produkty pohlvují neutrony a zastaví řetězovou reakci. Chemickým přepracováním a lehkým obohacením lze vyhořelé palivo z 60 % recyklovat. To se však dnes nevyplatí, protože těžený uran je levnější. Proto je výstavba trvalého úložiště vyhořelého paliva nesmyslem. Najednou tedy máte stěpných izotopů 2,5 krát více.

Lehce těžitelného uranu je zatím dost a hůře těžitelného spousta. 100 let by nemnoživými reaktory jistě šlo překlenout. To je dost dlouhá doba na dostatečný rozvoj OZE či jiných zdrojů energie. Každopádně pak množivé reaktory jsou na 5000 let.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.3.2019 15:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Jistě. To je jen takový povzdech, vystřízlivění z dětských snů. :)

S tím jádrem pořád nevím, jestli to co prosazujete je reálné. Uvidíme, snad se ta diskuse opravdu otevře. Problém je, že vlastně voláte po nejméně zdesetinásobení, ale lépe zdvacetinásobení produkce energie z jádra. To je nárůst z cca 450 jaderných bloků na 4500-9000 během řekněme 20 let. To je extrémně smělý plán.
Odhady IEA asi 200 let zásob (ekonomicky těžitelných, včetně předpokládaných nových nalezišť - se znamými nejsme ani na polovině) při současné spotřebě. Řekněme, že dokážeme vytěžit dvojnásobek (za vyšší cenu) a to znásobit Vaším koeficientem 2,5, potom se dostaneme k číslu 1000 let.
Se spotřebou zvýšenou v uvažovaném rozsahu jsme tedy na nějakých 50-100 letech, a to je dost možná nemístně optimistický odhad.
Nebo ne?
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2019 05:59 Reaguje na Petr Dvořák
"zpochybnění celého paradigmatu globální konzumní společnosti"
To předvedl už Pol-Pot a zdiskreditoval to (alespoň v očích lidí, co umějí číst a mají jakési minimální znalosti historie) asi stejně jako Hitler eugeniku.

Odstavení JE v Německu je IMHO důkaz, že ekologie není nic jiného, než nová totalita, srovnatelná s nacismem nebo komunismem, případně křesťanstvím či islámem. Protože všechny tato totality se chovaly a chovají ekonomicky a technologicky iracionálně, a to z čistě ideologických důvodů.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

15.3.2019 08:40 Reaguje na Jan Šimůnek
Ekologie je věda, zabývající se vztahy mezi živými organismy nazvájem a jejich prostředím..

Pol-pot byl v úřadu v době, kdy byla globální konzumní společnost v plenkách, a byl to magor, stejně jako Lenin, Stalin i Hitler..
Vy sám jste si ale jinde téměř povzdechl, že jsme na tom s právy hůř než za "totáče" (s čímž by se dalo polemizovat, ale není to tématem), a to byla poměrně lokalizovaná nekonzumní ekonomika (oproti tomu, co se děje teď).
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.3.2019 13:28 Reaguje na Petr Dvořák
Pol-Pot vysloveně prosadil a v praxi uplatnil některá opatření v uspořádání společnosti, jaká proponují coby svůj cíl jak zelení, tak i aktivisté z organizací typu Greenpeace nebo Děti Země.
Já jejich aktivity sleduji už delší dobu a mám někde v hlubokých kulturních vrstvách i jejich agitační materiály z dob předinternetových, na papíře (což se zpětně mění hůř než text na webu).

Konzumní společnost existuje v západních zemích někdy od 60. let. Jen my jsme museli sušit huby v plánovitě deficitním komunismu. Teď, když jsme se ho konečně zbavili, abychom mohli začít žít jako civilizovaní lidé, nás ekologové ženou do čehosi ještě horšího.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2019 17:59 Reaguje na Martin Jasan
Obávám se , že platí ono garbage in - garbage out. Jestliže budeme dout do mládeže bezcenné nesmysly typu lidmi způsobovaného globálního oteplení, tak z ní nedostaneme nic jiného než řádění na způsob rudých hord za "kulturní revoluce" v Číně. Což je zřejmě účel těchto aktivit.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist