Greta Thunbergová si servítky nebere. Seznamte se s nejznámější klimatickou aktivistkou Video

V osmi letech poprvé slyšela o změně klimatu. V 16 letech je asi nejznámější aktivistkou za ochranu klimatu na světě.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Mattias Nutt / WEF

„Když mi bylo 11, onemocněla jsem. Upadla jsem do deprese, přestala jsem mluvit a jíst. Za dva měsíce jsem zhubla asi o 10 kg. Později mi byl diagnostikován Aspergerův syndrom, OCD a selektivní němota. To v podstatě znamená, že mluvím jen tehdy, když je to nezbytné. A to je právě teď,“ řekla švédská školačka Greta Thunbergová na vystoupení TEDx Stockholm v listopadu 2018.

S myšlenkou, že nemá smysl se ve škole připravovat na budoucnost, která možná nepřijde, přestala 20. srpna 2018 chodit do školy. Zahájila první školní stávku pro klima. „Jaký má smysl učit se ve škole fakta, když ani ty nejlepší vědecké poznatky neznamenají vůbec nic pro naše politiky a pro společnost?“ ptala se, zatímco ve Švédsku doznívaly ničivé lesní požáry.

Namísto školní docházky se stockholmská rodačka postavila před budovu švédského parlamentu se sloganem „Školní stávka pro klima“. Takto trávila školní hodiny až do švédských všeobecných voleb 9. září 2018. Nyní stávkuje každý pátek a hodlá pokračovat až do doby, dokud Švédsko nezačne snižovat emise skleníkových plynů o 15 % ročně.

Jejím klíčovým postojem je, že politici dělají pro ochranu klimatu příliš málo. Zástupci veřejnost a veřejnost sama – my všichni, fungujeme nezodpovědně, zejména vůči mladým lidem, když ignorujeme naléhavost poznatků o probíhající změně klimatu a jejích důsledcích. Síla, která spočívá v jejím poselství, je především v tom, že zastupuje právě tu generaci, o jejíž budoucnosti dnes rozhodujeme. Greta Thunbergová nechce slyšet o naději a inovativních řešeních. Chce, aby politici uznali, že nastává krize, že nám hoří dům. Podle toho je potřeba jednat. A chce, aby politici cítili paniku.

Greta Thunbergová dnes patří k nejvýraznějším aktivistům pro ochranu klimatu. A k jedněm z mála, komu se dostává pozornosti médií, veřejnosti a politické reprezentace. Zajímavostí je to, že mezi její předky patří nositel Nobelovy ceny za chemii Svante Arrhenius, který byl v roce 1896 prvním člověkem, který vypočítal skleníkový efekt oxidu uhličitého.

V prosinci 2018 vystoupila na plenárním zasedání světové konference o klimatu COP24 v Katovicích. Následující měsíc, 23. ledna 2019, dorazila na Světové ekonomické fórum do Davosu. Na rozdíl od většiny delegátů, kteří přicestovali letadlem, přijela ze Stockholmu vlakem. Cesta jí trvala 32 hodin. Jejímu příjezdu do Davosu věnovala světová média větší pozornost než většině politiků.

Následující den pronesla k bankéřům, investorům, politikům a dalším delegátům mimo jiné tato slova: „Někteří lidé říkají, že klimatická krize je něco, co jsme způsobili všichni. To ale není pravda. Pokud jsme totiž vinni všichni, tak nemůže vinit nikoho. Ale někdo za to zodpovědný je. Někteří lidé, některé společnosti, a zejména někteří politici věděli přesně, jaké hodnoty obětovávají, když nadále vydělávají obrovská množství peněz. A já si myslím, že mnoho z vás, kdo tu dnes sedíte, patříte do té skupiny lidí.“ Ohromené ticho přerušil podle CNN až potlesk, který začala rocková hvězda Bono Vox ze skupiny U2.

Stávka, kterou Greta Thunbergová zahájila, získala celosvětovou pozornost a rozšířila se postupně do dalších zemí, například do Austrálie, Belgie, Dánska, Finska, Kanady, Německa, Nizozemska, Rakouska, Spojených států či Švýcarska. V prosinci 2018 se stávky účastnilo cca 20 000 studentů ve více než 270 městech na světě.

V České republice navázal na školní stávku pro klima projekt ProPlanetu.cz, který uspořádal první happening pro klima 11. ledna 2019, a to v Praze, Brně, Liberci a Českých Budějovicích. U nás ale iniciativa nevychází od školáků, a není spojená se školní stávkou. Hnutí pod heslem #AkceProKlima spíše snaží školáky a studenty k akci burcovat.