Vladimír Wagner: Povede studentská stávka za klima k lepší znalosti dané problematiky?

Předpokládal bych tak, že organizátoři akce za klima budou fandové, kteří se o téma klimatických změn a možnosti omezení jejich rizika intenzivně zajímají. Ovšem jejich vystoupení ukázala spíše opak. Na ilustračním snímku polská dívka stávkuje za klima.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Greenpeace Polska / Flickr

Na Ekolistu vyšel příspěvek o Gretě Thunbergové, její aktivistické činnosti i jejích následovnících. Také já jsem se zde pokusil reflektovat svůj názor na možné dopady a limity takového aktivismu. Ten byl do značné míry reakcí na články o Gretě Thunbergové a jejích následovnících v Deníku Referendum zde, a zde, zde a zde, které reprezentují pohled jednostranně zaměřených ideologických zelených aktivistů. Bohužel však toto medium diskuzi nepřipouští a není ochotné publikovat a diskutovat názory, které neodpovídají ideologicky úzkému pohledu jejich šéfredaktora.

Proto jsem moc rád, že široký názorový rozbor umožňuje Ekolist. Ten by také mohl být i platformou umožňující střetávání a pilování pohledů studentů, kteří se případně do těchto aktivit chtějí zapojit. Protože právě takové možnosti, kde by studenti ukázali, že se o příslušné problémy zajímají a disponují potřebnými znalostmi i schopnostmi je prezentovat a diskutovat o nich, podle mého názoru, zásadně chybí. Do další diskuze pak přispěl článek ekopedagoga Martina Kříže. Právě diskuze třeba na Ekolistu by mohla ukázat, jestli se stávkující studenti opravdu o problematiku zajímají a je možnost touto akcí něčeho pozitivního dosáhnout, jak si to Martin Kříž představuje.

Stránky české aktivity středoškolské stávky za klima „Fridays for Future“ obsahují výzvu k připojení ke stávce a několikrát zmiňovanou proklamaci. Ta deklaruje, že dojde ke katastrofě, pokud se do dvanácti let neudělají nespecifikovaná drastická opatření. Zároveň se ze stránek dozvíme, že jejím mluvčím a hlavním organizátorem je člen strany Mladí zelení Petr Doubravský. Velmi dobře si lze udělat představu o názorech a znalostech Petra Doubravského a dalších klíčových organizátorů české stávky studentů za klima v rozhovoru, který poskytli Radiu Wave.

Už ve svém prvním textu k tomuto tématu zdůrazňuji, že studenti mají právo na názor, protest a občanský aktivismus. A že to může být i velmi pozitivní. Ovšem, může to být i velmi negativní, jak už mnohokrát historie ukázala. Velmi často mívám povídání i pro středoškolskou mládež. Většinou to není o takto "politických" tématech, ale o přírodních vědách a technice. A setkávám se se studenty, kteří mají obrovské znalosti o konkrétní problematice a diskuze s nimi je opravdu inspirující. Pokud se to dotýká podobně citlivých a kontroverzních témat, tak jim vždy zdůrazňuji to, že nechci, aby sdíleli stejný názor, jako já. Mohu se pochopitelně i mýlit. Hlavně by však měli danou problematiku nastudovat, sehnat si informace a přemýšlet o ní. A do aktivismu se zapojit pouze v tom případě, když mají dané téma nastudované a jsou přesvědčení, že je znají. I oni se mohou mýlit, jako každý, ale udělali tak maximu pro to, aby tomu tak nebylo.

Po poslechnutí rozhovoru na Radiu Wave jsem však dospěl k názoru, že tuto mojí podmínku aktivisté Petr Doubravský a Lucie (Lála) Myslíková nesplňují. Sami deklarují, že dané téma neznají a nemělo by se od nich čekat, že budou mít jakékoliv reálné představy, jak ke snížení dospět. Od toho jsou odborníci a politici. Na jedné straně pochopitelně nelze od mladého člověka vyžadovat nadhled a dlouholeté zkušenosti a znalosti. Na druhé straně se při svých přednáškách nebo exkurzích pro středoškoláky, které se týkají astronomie, kosmonautiky a jaderné fyziky, setkávám se studenty, kteří mě v některých oblastech svými znalostmi i přehledem strčí do kapsy. Je to proto, že jsou fandové daného oboru, intenzivně se mu věnují a danou problematiku studují.

Předpokládal bych tak, že organizátoři akce za klima budou fandové, kteří se o téma klimatických změn a možnosti omezení jejich rizika intenzivně zajímají. Ovšem jejich vystoupení ukázala spíše opak. Hodně vzdálené od reality je jejich vyjádření, že vědci tvrdí toto: „Celkové oteplení planety o jeden a půl stupně Celsia může vést k nevratnému ekologickému kolapsu.“ Podle nich je jejich souhlas s výrokem Grety Thunbergové o tom, že hoří a je třeba být v panice, založen na názoru 97 % vědců a kdo je nesdílí, je demagog. To je velmi v rozporu s odbornou literaturou, kde jsou názory na velikost vlivu antropogenních emisí na klima a případné varianty průběhu změn klimatu i metody a možností, jak na ně reagovat, ve velmi širokém rozmezí. O tom, že jejich představy o doporučeních studie Mezivládního panelu pro změnu klimatu a Pařížské konference, jsou mírně řečeno nepřesné, se v diskuzích zde zmínil klimatolog Ladislav Metelka. Studenti také řekli, že znalosti a odbornost u jejich generace není podstatná a během těch pár let, které zbývají, už jejich generace nic nemůže pro záchranu udělat. Předchozí generace už podle nich vše natolik zkazila, že už se bez extrémně rychlé akce nedá nic napravit. Podle mě je obrovský problém prezentace celé akce hlavně to, že přebírá a ještě zvýrazňuje černobílé vidění dívčiny s Aspergerovým syndromem. A takové nemá s realitou moc společného, a hlavně neumožňuje najít racionální a realizovatelné řešení problémů. Dost varovné byly i jejich velmi ideologické výroky ke kapitalismu, korporacím a organizaci průmyslu a společnosti. Snažil jsem se přes jejich E_mail s organizátory spojit a diskutovat s nimi. Bohužel nereagovali, třeba mají příliš mnoho ohlasů a reagovat nestačí.

Ve svém předchozím textu jsem vyjádřil obavy, že v případě nedostatečných znalostí aktivistů a při velmi jednostranném ideologickém zaměření může jejich aktivismus být kontraproduktivní a vést k úplně opačnému výsledku, než deklarují. Jejich rozhovor na Radiu Wave mé obavy spíše prohloubil. Ještě více byly podpořeny blogem paní učitelky Aleny Kulhavé: „Výzva pro studenty a učitele, jak udělat stávku za klima 15. 3. pokud možno dobře“. Paní učitelka vyzývá, aby byla při stávce deklarována i konkrétnější opatření, která by podle účastníků měla vláda přijmout a naplnit. To by bylo dobré i podle mého názoru. Ovšem, když se podíváme na 11 doporučených opatření, tak vidíme, že tématu snížení emisí a možnosti jejich radikálnějšího ovlivnění je věnováno pouze jediné. Všechny ostatní jsou věnovány zlepšení péče o krajinu, zemědělství a přechodu na zdravou výživu. I zde pochopitelně může být jistý dopad na emise, ale spíše malý. Já vím, že toto zaměření je dáno tím, že krátce předtím měla k diskuzi pozvané bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečka a Václava Cílka. Vašek Cílek se více zaměřuje na úvahy, co se společností, až zkolabuje. A jak je dobré připravit krajinu na tu očekávanou klimatická změna. Takže už neřeší, jestli je možné ji zabránit a co lze pro to případně udělat.

Ten bod, který se věnuje emisím, bych citoval: „Žádáme, aby vláda podpořila solárka na domy (třeba i symbolicky s kampaní), zeleně na domy místo uhlí. Jadernou energii ponechala jen jako nejnutnější pojistku v co nejmenší míře. Rozhodně nezadávala Rusům a jiným nestabilním státům žádné zakázky k opravě jaderných reaktorů apod. (hodně řešit geopolitiku v tak klíčové otázce).“ Solárka na domech opravdu energetické potřeby Česka nevyřeší. Jsou dobrým doplňkovým zdrojem, ale nic více. Připomeňme, že výzva deklaruje nutnost rychlého snížení emisí. A jediná výzva v této oblasti je, že by se neměl využívat jeden i z nejdůležitějších nízkoemisních zdrojů. Pokud chce naše republika opravdu udržet alespoň současné emise nebo je dokonce snížit třeba i radikálně, tak to bez využívání jádra, a to intenzivního, nejde. Naše možnosti v oblasti obnovitelných zdrojů jsou z geografických a podnebných důvodů značně omezené. Přesto je jediná výzva k vládě v oblasti snížení emisí v návrhu na blogu, aby se nebudovaly jaderné elektrárny. Ty stávající se nechaly, jako nejnutnější pojistka, ale nezadávejme jejich opravy u Ruska. Pokud by se touto výzvou vláda řídila, tak pochopitelně musí změnit energetickou koncepci a místo jaderných bloků (stávajících a nových), které chce využít pro snížení emisí, by musela dominantně postavit fosilní zdroje (uhelné nebo plynové). Emise CO2 by se místo snížení zvýšily. Že to tak opravdu reálně funguje, je vidět na příkladu srovnání Německa a Francie. Já vím, že to paní učitelka myslí dobře. Také souhlasím s tím, že by se měla péče o krajinu zlepšit a řada navržených doporučení je smysluplná. Z hlediska snížení emisí CO2 je však její výzva službou medvědí.

Pracuji ve vědě a dělám vědecký výzkum. Sice ne přímo v oblasti klimatologie, ale kolegové třeba pomocí studia obsahu radioaktivního uhlíku dokáží sledovat koloběh a původ uhlíku v přírodě a zvláště v atmosféře. Pomocí jaderně analytických metod se pak u nás provádí pak řada ekologických studií. Dělám i modelování a statistiku, takže docela dobře dokáží posoudit metodiku a limity prací v těchto oblastech. A také mám jisté znalosti fyzikální (třeba termodynamiky). Takže myslím, že si dokáží vytvořit velmi realistický pohled i na oblast klimatických změn. Pokusil jsem se i zdůvodnit v populárních článcích, proč si myslím, že růst množství CO2 a jeho antropogenní původ je velmi dobře změřen a prokázán (zde, zde, zde a zde). Také růst globální teploty je podle mě dobře zachycen měřením (zde). Co se týká velikosti vlivu člověka na měřený růst globální teploty a budoucího vývoje předpovídaného klimatickými modely, tam jsou už značné nejistoty. Predikce tak mají značné rozpětí a neurčitosti. Ještě větší diskuze jsou o smysluplnosti a reálnosti různých opatření, které mají emise omezit. Mým názorem je, že má smysl se snažit o omezení emisí. Tyto snahy by však neměly ohrozit společnost a způsobit její kolaps. K tomu mohou vést například právě drastické a neuvážené zásahy do energetiky či demokratického systému. O tom, jaké jsou možnosti pro energetiku ve světě a v Česku, jsem psal v cyklu článků, jejichž poslední část se věnuje zdrojům energie na biomasu. V něm jsou i odkazy na předchozí části. Dávám to sem, jako výkop pro diskuzi a přemýšlení o tom, jaká by měla být smysluplná opatření pro dosažení snížení emisí. Pokud taková diskuze nebude probíhat, a to právě za účasti zmíněných studentů, tak velmi pravděpodobně bude podle mě stávka kontraproduktivní a k ničemu nepovede.

Přečtěte si také |

Debata ke studentské klimatické stávce