https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimirn-wagner-povede-studentska-stavka-za-klima-k-lepsi-znalosti-dane-problematiky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimír Wagner: Povede studentská stávka za klima k lepší znalosti dané problematiky?

11.3.2019
Předpokládal bych tak, že organizátoři akce za klima budou fandové, kteří se o téma klimatických změn a možnosti omezení jejich rizika intenzivně zajímají. Ovšem jejich vystoupení ukázala spíše opak. Na ilustračním snímku polská dívka stávkuje za klima.
Předpokládal bych tak, že organizátoři akce za klima budou fandové, kteří se o téma klimatických změn a možnosti omezení jejich rizika intenzivně zajímají. Ovšem jejich vystoupení ukázala spíše opak. Na ilustračním snímku polská dívka stávkuje za klima.

Na Ekolistu vyšel příspěvek o Gretě Thunbergové, její aktivistické činnosti i jejích následovnících. Také já jsem se zde pokusil reflektovat svůj názor na možné dopady a limity takového aktivismu. Ten byl do značné míry reakcí na články o Gretě Thunbergové a jejích následovnících v Deníku Referendum zde, a zde, zde a zde, které reprezentují pohled jednostranně zaměřených ideologických zelených aktivistů. Bohužel však toto medium diskuzi nepřipouští a není ochotné publikovat a diskutovat názory, které neodpovídají ideologicky úzkému pohledu jejich šéfredaktora.

 

Proto jsem moc rád, že široký názorový rozbor umožňuje Ekolist. Ten by také mohl být i platformou umožňující střetávání a pilování pohledů studentů, kteří se případně do těchto aktivit chtějí zapojit. Protože právě takové možnosti, kde by studenti ukázali, že se o příslušné problémy zajímají a disponují potřebnými znalostmi i schopnostmi je prezentovat a diskutovat o nich, podle mého názoru, zásadně chybí. Do další diskuze pak přispěl článek ekopedagoga Martina Kříže. Právě diskuze třeba na Ekolistu by mohla ukázat, jestli se stávkující studenti opravdu o problematiku zajímají a je možnost touto akcí něčeho pozitivního dosáhnout, jak si to Martin Kříž představuje.

Stránky české aktivity středoškolské stávky za klima „Fridays for Future“ obsahují výzvu k připojení ke stávce a několikrát zmiňovanou proklamaci. Ta deklaruje, že dojde ke katastrofě, pokud se do dvanácti let neudělají nespecifikovaná drastická opatření. Zároveň se ze stránek dozvíme, že jejím mluvčím a hlavním organizátorem je člen strany Mladí zelení Petr Doubravský. Velmi dobře si lze udělat představu o názorech a znalostech Petra Doubravského a dalších klíčových organizátorů české stávky studentů za klima v rozhovoru, který poskytli Radiu Wave.

Už ve svém prvním textu k tomuto tématu zdůrazňuji, že studenti mají právo na názor, protest a občanský aktivismus. A že to může být i velmi pozitivní. Ovšem, může to být i velmi negativní, jak už mnohokrát historie ukázala. Velmi často mívám povídání i pro středoškolskou mládež. Většinou to není o takto "politických" tématech, ale o přírodních vědách a technice. A setkávám se se studenty, kteří mají obrovské znalosti o konkrétní problematice a diskuze s nimi je opravdu inspirující. Pokud se to dotýká podobně citlivých a kontroverzních témat, tak jim vždy zdůrazňuji to, že nechci, aby sdíleli stejný názor, jako já. Mohu se pochopitelně i mýlit. Hlavně by však měli danou problematiku nastudovat, sehnat si informace a přemýšlet o ní. A do aktivismu se zapojit pouze v tom případě, když mají dané téma nastudované a jsou přesvědčení, že je znají. I oni se mohou mýlit, jako každý, ale udělali tak maximu pro to, aby tomu tak nebylo.

Po poslechnutí rozhovoru na Radiu Wave jsem však dospěl k názoru, že tuto mojí podmínku aktivisté Petr Doubravský a Lucie (Lála) Myslíková nesplňují. Sami deklarují, že dané téma neznají a nemělo by se od nich čekat, že budou mít jakékoliv reálné představy, jak ke snížení dospět. Od toho jsou odborníci a politici. Na jedné straně pochopitelně nelze od mladého člověka vyžadovat nadhled a dlouholeté zkušenosti a znalosti. Na druhé straně se při svých přednáškách nebo exkurzích pro středoškoláky, které se týkají astronomie, kosmonautiky a jaderné fyziky, setkávám se studenty, kteří mě v některých oblastech svými znalostmi i přehledem strčí do kapsy. Je to proto, že jsou fandové daného oboru, intenzivně se mu věnují a danou problematiku studují.

Předpokládal bych tak, že organizátoři akce za klima budou fandové, kteří se o téma klimatických změn a možnosti omezení jejich rizika intenzivně zajímají. Ovšem jejich vystoupení ukázala spíše opak. Hodně vzdálené od reality je jejich vyjádření, že vědci tvrdí toto: „Celkové oteplení planety o jeden a půl stupně Celsia může vést k nevratnému ekologickému kolapsu.“ Podle nich je jejich souhlas s výrokem Grety Thunbergové o tom, že hoří a je třeba být v panice, založen na názoru 97 % vědců a kdo je nesdílí, je demagog. To je velmi v rozporu s odbornou literaturou, kde jsou názory na velikost vlivu antropogenních emisí na klima a případné varianty průběhu změn klimatu i metody a možností, jak na ně reagovat, ve velmi širokém rozmezí. O tom, že jejich představy o doporučeních studie Mezivládního panelu pro změnu klimatu a Pařížské konference, jsou mírně řečeno nepřesné, se v diskuzích zde zmínil klimatolog Ladislav Metelka. Studenti také řekli, že znalosti a odbornost u jejich generace není podstatná a během těch pár let, které zbývají, už jejich generace nic nemůže pro záchranu udělat. Předchozí generace už podle nich vše natolik zkazila, že už se bez extrémně rychlé akce nedá nic napravit. Podle mě je obrovský problém prezentace celé akce hlavně to, že přebírá a ještě zvýrazňuje černobílé vidění dívčiny s Aspergerovým syndromem. A takové nemá s realitou moc společného, a hlavně neumožňuje najít racionální a realizovatelné řešení problémů. Dost varovné byly i jejich velmi ideologické výroky ke kapitalismu, korporacím a organizaci průmyslu a společnosti. Snažil jsem se přes jejich E_mail s organizátory spojit a diskutovat s nimi. Bohužel nereagovali, třeba mají příliš mnoho ohlasů a reagovat nestačí.

Ve svém předchozím textu jsem vyjádřil obavy, že v případě nedostatečných znalostí aktivistů a při velmi jednostranném ideologickém zaměření může jejich aktivismus být kontraproduktivní a vést k úplně opačnému výsledku, než deklarují. Jejich rozhovor na Radiu Wave mé obavy spíše prohloubil. Ještě více byly podpořeny blogem paní učitelky Aleny Kulhavé: „Výzva pro studenty a učitele, jak udělat stávku za klima 15. 3. pokud možno dobře“. Paní učitelka vyzývá, aby byla při stávce deklarována i konkrétnější opatření, která by podle účastníků měla vláda přijmout a naplnit. To by bylo dobré i podle mého názoru. Ovšem, když se podíváme na 11 doporučených opatření, tak vidíme, že tématu snížení emisí a možnosti jejich radikálnějšího ovlivnění je věnováno pouze jediné. Všechny ostatní jsou věnovány zlepšení péče o krajinu, zemědělství a přechodu na zdravou výživu. I zde pochopitelně může být jistý dopad na emise, ale spíše malý. Já vím, že toto zaměření je dáno tím, že krátce předtím měla k diskuzi pozvané bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečka a Václava Cílka. Vašek Cílek se více zaměřuje na úvahy, co se společností, až zkolabuje. A jak je dobré připravit krajinu na tu očekávanou klimatická změna. Takže už neřeší, jestli je možné ji zabránit a co lze pro to případně udělat.

Ten bod, který se věnuje emisím, bych citoval: „Žádáme, aby vláda podpořila solárka na domy (třeba i symbolicky s kampaní), zeleně na domy místo uhlí. Jadernou energii ponechala jen jako nejnutnější pojistku v co nejmenší míře. Rozhodně nezadávala Rusům a jiným nestabilním státům žádné zakázky k opravě jaderných reaktorů apod. (hodně řešit geopolitiku v tak klíčové otázce).“ Solárka na domech opravdu energetické potřeby Česka nevyřeší. Jsou dobrým doplňkovým zdrojem, ale nic více. Připomeňme, že výzva deklaruje nutnost rychlého snížení emisí. A jediná výzva v této oblasti je, že by se neměl využívat jeden i z nejdůležitějších nízkoemisních zdrojů. Pokud chce naše republika opravdu udržet alespoň současné emise nebo je dokonce snížit třeba i radikálně, tak to bez využívání jádra, a to intenzivního, nejde. Naše možnosti v oblasti obnovitelných zdrojů jsou z geografických a podnebných důvodů značně omezené. Přesto je jediná výzva k vládě v oblasti snížení emisí v návrhu na blogu, aby se nebudovaly jaderné elektrárny. Ty stávající se nechaly, jako nejnutnější pojistka, ale nezadávejme jejich opravy u Ruska. Pokud by se touto výzvou vláda řídila, tak pochopitelně musí změnit energetickou koncepci a místo jaderných bloků (stávajících a nových), které chce využít pro snížení emisí, by musela dominantně postavit fosilní zdroje (uhelné nebo plynové). Emise CO2 by se místo snížení zvýšily. Že to tak opravdu reálně funguje, je vidět na příkladu srovnání Německa a Francie. Já vím, že to paní učitelka myslí dobře. Také souhlasím s tím, že by se měla péče o krajinu zlepšit a řada navržených doporučení je smysluplná. Z hlediska snížení emisí CO2 je však její výzva službou medvědí.

Pracuji ve vědě a dělám vědecký výzkum. Sice ne přímo v oblasti klimatologie, ale kolegové třeba pomocí studia obsahu radioaktivního uhlíku dokáží sledovat koloběh a původ uhlíku v přírodě a zvláště v atmosféře. Pomocí jaderně analytických metod se pak u nás provádí pak řada ekologických studií. Dělám i modelování a statistiku, takže docela dobře dokáží posoudit metodiku a limity prací v těchto oblastech. A také mám jisté znalosti fyzikální (třeba termodynamiky). Takže myslím, že si dokáží vytvořit velmi realistický pohled i na oblast klimatických změn. Pokusil jsem se i zdůvodnit v populárních článcích, proč si myslím, že růst množství CO2 a jeho antropogenní původ je velmi dobře změřen a prokázán (zde, zde, zde a zde). Také růst globální teploty je podle mě dobře zachycen měřením (zde). Co se týká velikosti vlivu člověka na měřený růst globální teploty a budoucího vývoje předpovídaného klimatickými modely, tam jsou už značné nejistoty. Predikce tak mají značné rozpětí a neurčitosti. Ještě větší diskuze jsou o smysluplnosti a reálnosti různých opatření, které mají emise omezit. Mým názorem je, že má smysl se snažit o omezení emisí. Tyto snahy by však neměly ohrozit společnost a způsobit její kolaps. K tomu mohou vést například právě drastické a neuvážené zásahy do energetiky či demokratického systému. O tom, jaké jsou možnosti pro energetiku ve světě a v Česku, jsem psal v cyklu článků, jejichž poslední část se věnuje zdrojům energie na biomasu. V něm jsou i odkazy na předchozí části. Dávám to sem, jako výkop pro diskuzi a přemýšlení o tom, jaká by měla být smysluplná opatření pro dosažení snížení emisí. Pokud taková diskuze nebude probíhat, a to právě za účasti zmíněných studentů, tak velmi pravděpodobně bude podle mě stávka kontraproduktivní a k ničemu nepovede.

Debata ke studentským klimatickým stávkám

Do začátku je dobré vědět, kdo je Greta Thunbergová a proč přestala chodit v pátek do školy. A že se z toho stala masová záležitost, která se týká i Česka.

Kriticky se na studentské stávky dívá Vladimír Wagner, viz K čemu povede hnutí studentů iniciované Gretou Thunbergovou? a Povede studentská stávka za klima k lepší znalosti dané problematiky? Ke studentské stávce se kriticky vyjádřil i klimatolog Ladislav Metelka textem Nepravdivé zdůvodnění studentské stávky za klima.

Kladně ji vnímá například ekopedagog Martin Kříž, viz jeho komentář Protesty žáků středních škol pohledem ekopedagoga, pedagožka Kristýna Hrubanová, viz její komentář Studenti plánují stávky za klima. Měli bychom se radovat, nebo Yvonna Gaillyová, viz její text Bouře našich vnuků aneb Studenti mohou dokázat to, co se nejlepším vědcům k jejich velké lítosti nepodařilo, ale i sto českých vědců.

Do širšího kontextu pak stávky zasazuje Jiří Dlouhý v textu Studentské stávky za klima aneb Něco se mění i ve společenském klimatu. Ekopedagog Jan Činčera pak odpovídá na otázku, zda máme děti vychovávat k tomu, aby stávkovaly.

Studentské prohlášení z 15. 3. 2019 Dáváme vám dva týdny!


reklama

foto - Wagner VladimírVladimír Wagner
Autor pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (14)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

12.3.2019 07:13
Jsem toho názoru, že lidé v pozadí této akce rozhodně nechtějí, aby se mladí vzdělávali, natož aby si rozvíjeli kritické myšlení. Ekologie jako politikum je snůška naprosto bezcenných blábolů, které člověk takových vlastností snadno identifikuje a nemůže je akceptovat, natož se s nimi ztotožnit (pokud na jejich realizaci není ekonomicky či politicky zainteresován).
Odpovědět
MS

Milan Smrž

13.3.2019 07:48
Vladimír Wagner stále opakuje, že pro úplné zásobování ČR obnovitelnou energií nejsou podmínky. Toto tvrzení je ale v příkrém rozporu s teorií i praxí. Prof.Breyer z finské univerzity Lappeenranta (a před ním i další) vytvořil úplný scénář pro zásobování celého světa, jednotlivých regionů i České republiky obnovitelnými zdroji v oblasti spotřeby elektřiny, tepla i mobility. Praktickými příklady v blízkosti ČR jsou například Burgenland ve východním Rakousku, či města Hassfurtu (150 km západně od Aše) nebo Gaildorf, která jsou plně zásobována lokálně vyrobenou elektrickou energií a mají stejné středoevropské podmínky. Praktickými příklady jsou stovky měst, které se takovému cíli upnuly. Zde je počet měst, které chtějí dosáhnout 100% obnovitelné energie: 98 v USA, 71 v Německu, 18 ve Švédsku, 14 ve Francii, 10 v Kanadě, 10 Austrálii a 59 ve zbytku světa. V současné chvíli dosáhlo 53 měst, spolk.zemí a regionů cíle 100% obnovitelné energie. 41 z nich je evropských, 9 v USA, 2 v Asii a centralní America a v Karibiku 1. Téměř dvě třetiny dosáhly tohoto cíle jen v elektrickém sektoru.
K tomu je třeba podotknout, že nově postavené JE jsou násobně dražší (Lazard, Temelinomika...) než nově postavené obnovitelné zdroje.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

13.3.2019 08:04 Reaguje na Milan Smrž
Pane Smrži, o tom, že Burgenland je málo osídlená zemědělská oblast a všechny ty bioplynové stanice a větrníky, které se tam využívají, jsou vyrobené jinde, jsme si už mnohokrát vysvětlovali. Řada německých měst, které mluví o 100 % obnovitelné energie u sebe si to představují tak, že postaví v přírodní partii Norska velkou větrnou elektrárnu a její výrobu prohlásí za tu, která zásobuje dané německé město. Prosím, alespoň trochu své pohádky korigujte.
Odpovědět
KL

Katka Linke

13.3.2019 12:44
Mě jako pohádky přijde řešit naši energetickou politiku jádrem. Chápu, že stát fandí ziskovosti ČEZU, ale jaderná energie už je překonaná, a právě tou decentralizovanou výrobou. Je pravda, že větrné parky na moři také nejsou decentrální řešení, tím je ale fotovoltaika na každé střeše. A samozřejmě snížení potřeby elektřiny a energie celkem. Musíme svítit nad dálnicemi? Musíme poskakovat po planetě sem a tam?
A sice není definitivně prokázán vliv člověka na globální změnu klimatu, ale snad nám stačí 97% konsenzus, abychom něco konečně začali konat. A studentské bouře? To je přetlak páry v kotli, který už vře, jen to zatím není vidět navenek.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

13.3.2019 15:43 Reaguje na Katka Linke
Paní Linke, fotovoltaiky na střechách opravdu nevyřeší energetický problém. I tu fotovoltaiku je třeba vyrobit a k tomu potřebujete elektřinu (nejen). Dominantní část německé OZE energie není vyrobená v decentralizovaných zdrojích, ale velkými větrnými a velkými fotovoltaickými elektrárnami. Takže místo, aby elektřinu pro Bavorsko vyráběly jaderné elektrárny v Bavorsku, tak ji dodávají větrné elektrárny na pobřeží moře a tisíce kilometrů vzdálené a velké fosilní (plynové) v Bavorsku.
A právě Německo ukazuje, že pokud politici rozhodnou na základě kampaně tak neznalých lidí, jako jste Vy, tak místo snižování emisí dojde k jejích růstu. Pokud opravdu proběhne revolta podobně neznalých a hloupých, jako jste Vy, tak to skončí sociální a ekologickou katastrofou určitě a brzy, ať už mají pravdu klimaalarmisti nebo klimaskeptici.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2019 18:29 Reaguje na Katka Linke
Příklad Německa naprosto jednoznačně ukazuje, že to, co navrhujete, nefunguje.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

13.3.2019 19:50 Reaguje na Katka Linke
Paní Linke, patříte k těm, kteří si pletou zbožná přání s reálnými možnostmi.
Já například chci na svou střechu dát fotovoltaické panely a právě nyní jednám s možnými dodavateli. A dokonce i já, dávný fanda každého řešení, které vypadá nadějně, jsem po prostudování nabídky docela dost vystřízlivěl. Takže: Ano, fotovoltaika není k zahození, ale vyřeší toho jen málo. Určitě o hodně méně než si Vy naivně myslíte a dokonce mnohem méně, než jsem si sliboval já, skeptik. Snad bych to viděl jinak, kdybych žil v Arizoně nebo Nevadě (tam jsem viděl největší solární park na planetě). Tam totiž Slunce pere od rána do večera 350 dní v roce.
Ale i tak: Víte, kolik svinstva se vyprodukuje při VÝROBĚ panelů? Zeptejte se Kanaďanů, proč ji na svém území zakázali...
A jestli máte vyřešené, co s nimi až doslouží, tak jste na Nobelovku. Likvidace solárních parků bude náročná a drahá a zaplatíme ji my, protože ti, kteří se na solárním boomu napakovali, nikdo nedohoní a likvidaci bude muset zajistit stát. U panelů na střeše je alespoň jasné, že zlikvidovat si je budu muset na své náklady já; ale co s tím vším odpadem?
O větrnících raději nemluvit. U nás lze vidět jako úspěch, když vyrobí alespoň tolik energie, kolik se jí spotřebovalo při těžbě rud, jejich zpracování, výrobě surovin, pak vlastní výrobě toho monstra a jeho montáži. A při veškeré přepravě, která se během toho musí uskutečnit.
Bioplynové stanice jsou zločin - přinejmenším část z nich. Protože organická hmota se má především vracet do půdy. A když ji tam vracet nebudeme, z našich polí se pozvolna stane poušť.
Voda... Nemáme Alpy jako Rakušáci. Takže i kdybychom ze všech našich řek udělali pomocí přehrad doslova schodiště, pokryje to s bídou JEDNOTKY PROCENT potřeby. To je spočítáno už hodně dávno. A že by byla stavba přehrad levná, to si doufám nemyslíte. Smysl mají jedině přečerpávací elektrárny - ty jediné by totiž mohly alespoň trochu zmírnit šoky, které v rozvodném systému způsobuje provoz solárních parků.
Žiji v Severních Čechách; takže mne ani nezkoušejte přesvědčit o výhodnosti spalování uhlí. Dýchám ty smrady už padesát let a padesát let mi padá na krk radioaktivní popílek. Navíc je uhlí cenná surovina a když ho vykopeme ze země, tak pálit ho je to nejpitomější, co s ním můžeme udělat.
Tak kde vidíte další reálné varianty, když nechcete jádro?
A že je jaderná energie překonaná? To je opravdu velmi odvážné tvrzení. Čím je prosím překonaná? Sem s tím!!!
Ne, překonaná není. Jen ji hysteričtí věrozvěsti nového náboženství odšoupli stranou.
Já si naopak myslím, že budoucí vývoj její roli ještě posílí a že i ti Němci se k ní ještě rádi jednou vrátí. Jestli se třesete strachy, že bouchne Temelín, tak Vám holt asi není pomoci - ale já neznám jiný zdroj energie, který by mohl jádru konkurovat v enviromentální čistotě a přitom byl alespoň vzdáleně schopen dodávat takový výkon - a tak STABILNÍ výkon - jako to umí jaderná elektrárna.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.3.2019 05:43 Reaguje na Karel Ploranský
Mimochodem, viděl jssem hodnocení zdravotního dopadu Temelína na obyvatele. Lidé bydlící kolem něj jsou na tom v řadě relavantních ukazatelů zdraví lépe než lidé ze vzdáleného okolí a z kontrolních lokalit na opačné straně Čech.
Odpovědět
MM

Michal Malina

14.3.2019 13:45
Dobrý den pane Wagnere, můžete bý konkrétnější ohledně toho, jaké .... velmi ideologické výroky ke kapitalismu, korporacím a organizaci průmyslu a společnosti.....považujete za varovné?
Odpovědět
MM

Michal Malina

14.3.2019 13:47
Dobrý den pane Wagnere, můžete být konkrétní ohledně toho, jaké ..... velmi ideologické výroky ke kapitalismu, korporacím a organizaci průmyslu a společnosti ....považujete za varovné ?
Odpovědět
MM

Michal Malina

14.3.2019 14:32
Děda mých dětí nyní řeší obnovu kotle v rodinném domě, který jeho vnoučata jednou zdědí. Již několik měsíců se mi ho nedaří přesvědčit, abychom namísto do plynového kondenzačního kotle investovali do FVE plus tepelné čerpadlo a využili dotaci 150tis z programu NZÚ, podmínky pro instalaci jsou v místě ideální a peníze na to máme. Doufám, že stávka studentů, které se jeho vnuk zítra zúčastní, pomůže.
Odpovědět
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.3.2019 09:39 Reaguje na Michal Malina
Děda je docela rozumný, protože tepelné čerpadlo je v našich klimatických podmínkách dost nesmysl. To, že se na to dávají dotace, jen ukazuje nesmyslnost ekologické politiky.

Ten plynový kondenzační kotel má vysokou účinnost a nic lepšího asi na našem trhu není a dlouho nebude, leda bychom postavili dalších pět nebo šest JE a spadla drasticky cena elektřiny.
Odpovědět
MM

Michal Malina

17.3.2019 20:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Proč je tepelné čerpadlo nesmysl pane Šimůnku, když se neurazíte, jakou máte kvalifikaci?
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2019 20:09 Reaguje na Michal Malina
Na to stačí středoškolská fyzika. V zimě a při zámrazu bude mít taková mašina docela problém a vychladí vám zahradu do pořádné hloubky. Navíc zmrzlá země je horší vodič.
Negativní zkušenosti na tomto principu lze na netu najít.
Tepelné čerpadlo by se vyplatilo, kdybyste měl možnost využívat nějaké odpadní teplo, třeba z nějaké výpustě z továrny.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist