Vladimír Wagner: K čemu povede hnutí studentů iniciované Gretou Thunbergovou?
Je mi jasné, že mladí lidé mají právo na netrpělivost, chuť k rychlé přímé akci a revoltu proti rodičům a establishmentu. A také nemusí ukazovat konkrétní vypracované řešení problému, proti kterému revoltují. Měli by však mít alespoň trochu snahu o znalost v problematice, ke které se vyjadřují.
Pokud je však tato revolta založena na jejich neznalosti a nesprávných či dokonce lživých informacích, které si neuvědomují, mohou být její výsledky velice kontraproduktivní. Na jedné straně se vyhlašují stále katastrofičtější scénáře. Klimatickým změnám způsobeným člověkem se přisuzuje každá odchylka od průměrného dlouhodobého průběhu počasí. Věští se pak stále rychlejší příchod ekologických katastrof a kolapsu. Na druhé straně pak jsou nabízená řešení často značně nerealistická a mohou být i zcela kontraproduktivní. Příklad manifestu současné aktivistické kampaně pak můžeme vidět třeba v podobě vyhlášení českých studentů.
Problém je, že podobné kampaně mají tendenci sklouzávat ke stále výhrůžnějším, děsivějším, emotivnějším a nesmyslnějším proklamacím, které pak stále více citlivé jedince ovlivňují. Nejen Tomáš Jungwirth v článku v Deníku Referendum vidí hlavní pozitivum a sílu kampaně Grety Thunbergové v tom, že se zaměřuje na vyvolání paniky a vše pojímá jako boj o život, který opravňuje válečná opatření. Za další její výhodu považují to, že u ní nikdo nemůže očekávat návrh řešení, ale pouze svaté zanícení. Taková kampaň však na druhé straně jen velmi těžko může vést k návrhu racionálního řešení daného problému a už vůbec ne k jeho realizaci. A velmi často pak vede k úplně opačným výsledkům, než aktivisté chtěli.
Stále mám v paměti dobu, kdy jsem byl ve věku aktivistů současné kampaně. I v té době se s odvoláváním na vědce předpovídal kolaps civilizace, vyčerpání surovin a hladomory hlavně v Číně a Indii. Měla také vymřít velká část živočichů. A to vše do roku 2000. I tehdy mohlo u mládeže vzniknout přesvědčení, že nemá budoucnost a učení nemá smysl. Realita se však ukázala být velice odlišná. Zásoby surovin se ukázaly být mnohem rozsáhlejší, než se předpokládalo. V Evropě, a nejen zde, se podařilo ekologickou situaci radikálně zlepšit. Ovzduší i vody se do značné míry vyčistily a plocha lesů i chráněných přírodních území se zvětšila. V Číně roste podíl střední třídy, narůstá v ní životní úroveň a tento stát je na cestě k tomu, aby se dostal do čela průmyslových i ekonomických velmocí. Indie za ní sice zaostává, ale dostatek potravin dokáže pro své obyvatele zajistit a je na velmi pozitivní rozvojové trajektorii. Vše pochopitelně není zdaleka ideální a je obrovský prostor pro zlepšování. Ovšem je to na druhé straně hodně daleko od černých či černobílých obrazů, které byly a jsou motorem zmiňovaných aktivistických kampaní.
Přečtěte si také |
Greta Thunbergová si servítky nebere. Seznamte se s nejznámější klimatickou aktivistkouV případě současné kampaně vzniká i další obrovský paradox. Po Švédsku je jednou z nejvíc zapojených mládež z Německa. Německo ovšem do situace, kdy je jeho elektroenergetika jedním z největších producentů CO2 v Evropě, přivedla podobná kampaň stejně odhodlaných mladých aktivistů pod stejnými zelenými prapory proti jaderné energetice. Ta způsobila, že na rozdíl od Francie, která už téměř nemá produkci elektřiny z uhlí a velmi nízkou produkci z plynu, bude mít Německo uhelnou produkci nejspíše do roku 2038. A i poté uhlí nahradí dominantně plyn, který zajistí emise skleníkových plynů v německé elektroenergetice nejméně do roku 2050. Což z hlediska produkce skleníkových plynů není zrovna velká výhra. Při spalování sice plyn produkuje zhruba polovinu CO2 oproti uhlí, ale při těžbě plynu se uvolňuje značné množství metanu, který má ještě daleko větší skleníkové dopady.
Pokud by to tak demonstrující němečtí studenti mysleli s rychlým snížením emisí skleníkových plynů vážně, tak demonstrují před jadernými elektrárnami v Bavorsku proti jejich zavření a za využití celé jejich životnosti. Případně za opětné otevření těch již zavřených, pokud je to technicky možné. A ti naši by demonstrovali za co nejrychlejší výstavbu nových jaderných bloků.
To by byl nejspíše první racionální a smysluplný krok v případě, že je opravdu nutné do dvanácti let radikálně omezit emise CO2, jak zdůrazňují aktivisté, a Německo či Česko má k tomu přispět. Ovšem efektivní postup těžko vzejde z emotivní kampaně postavené na neznalosti a představách vzdálených od reality.
Přečtěte si také |
Debata ke studentské klimatické stávce
reklama
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (79)
Petra Můjnázor
27.2.2019 08:47Některé informace by si měl autor ověřit.
Vladimír Wagner
27.2.2019 17:15 Reaguje na Petra MůjnázorStanislav Hrouzek
2.3.2019 13:53 Reaguje na Petra MůjnázorKrom toho je zjevné, že Váš příspěvek postrádá jakoukoli racionální argumentaci...
Jdu ovšem ještě dál: Dovoluji si tvrdit, že celé "lidmi způsobené globální oteplování" není nic jiného než promyšlený podvod, kterým se část jeho aktérů (ti, v jejichž prospěch je tento podvod konán) dostává do našich peněženek.
Mládež je jakousi "poslední štací" těchto podvodníků, protože narůstá opozice jak mezi vědci tak mezi normálními občany. Klimatologickou "vědu" provozují prakticky jen teatrologové, železniční inženýři a podobní "odborníci", normální občané zase vidí nepřímý důkaz podvodu s "globálním oteplováním" na každé účtence za elektrickou energii (alespoň u nás). Takže zbývají akorát ti mladí, hluboce nevzdělaní, což způsobila neomarxistická destrukce školství (na západ od bývalé "železné opony" v podstatě ukončená; tamní maturanti mají nižší úroveň znalostí než absolvent socialistické ZDŠ), a navíc nenesoucí žádnou odpovědnost za chod rodiny či domácnosti (žijí u rodičů a takové triviality, jako jsou účty za energie, je opravdu nemusejí zajímat).
A navíc to mají soudruzi "pozichrováno" psychiatrickou diagnózou jejich ikonické Grety Thunbergové. To aby náhodou neprozřela.
Zbynek Ulcak
27.2.2019 16:04 Reaguje na Jan ŠimůnekPřiznám se, že jsem si původně myslel, že ty příspěvky myslíte vážně, ale konečně mi to došlo. Vy jste vlastně velice zapálený pro environmentální témata, a proto jste se rozhodnl pracovat pro budoucnost - pověsíte zde nějaký hodně vyhrocený, přehnaný, ulítlý komentář a pak jen všichni sledujeme, kdo se k Vám přidá - a tím poznáme, kdo kdo je nepřítelem pokroku a záchrany světa. Že je to tak?
Jiří Svoboda
27.2.2019 16:46 Reaguje na Zbynek UlcakLadislav Metelka
1.3.2019 10:47 Reaguje na Jiří SvobodaJan Šimůnek
2.3.2019 10:39 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
2.3.2019 11:24 Reaguje na Jan ŠimůnekKonkrétně k té studii z Berkeley - nemáte ani jeden odborný argument, že by to měli špatně, že by měli chyby v metodě zpracování nebo cokoli podobného. Jen napíšete slovo "zjevně", protože se Vám výsledky nehodí do Vaší ideologie. Jen kvůli tomu to celé shodíte ze stolu. Odborně ale nejste schopen jim vytknout absolutně nic. To je typicky ideologický přístup. Filtrování informací jen podle toho, jestli se hodí nebo ne. Bez jakýchkoli odborných argumentů.
Promiňte, ale někdo Vás v diskusi označil za docenta. To je, prosím, fakt? A pokud ano - čeho jste, prosím, docent? Nedovedu si totiž představit obor, kde by člověk s takto ideologickým hodnocením zdrojů mohl relevantně pracovat s literaturou a získat nějaký akademický titul...
Ladislav Metelka
3.3.2019 19:47 Reaguje na Zbynek UlcakJan Šimůnek
5.3.2019 07:43 Reaguje na Ladislav MetelkaProstě bylo by třeba nasadit epidemiologické metody a pomocí matematické statistiky vyčíslit váhu zapadnutí meteostanice do tepelného ostrova a porovnat ji s jinými vlivy (zejména zajímavé by bylo porovnání s časovým progresem, tj. má-li tepelný ostrov na data meteostanic větší nebo menší vliv než to, čemu se říká "globální oteplování". Pokud tato data nebudeme mít, tak můžeme vliv tepelných ostrovů na hodnoty naměřené meteorology jen odhadovat s rozptylem od 0 do 100 procent.
Ta jejich studie je prostě špatně disajnovaná a zřejmě se záměrem, aby nic neukázala.
A položky v databázi typu "Zilina, Czech republic" také nepřispívají k její důvěryhodnosti.
Faktem je, že ani u našeho Klementina se nikdo nikdy nenamáhal vyčíslit vliv růstu tepelného ostrova Prahy, výstavby Vltavské kaskády (která téměř eliminovala zamrzání Vltavy v zimě) a odstranění vegetace mezi Klementinem a nábřežím Vltavy před několika lety.
Oteplisté asi vědí, proč.
Ladislav Metelka
5.3.2019 08:05 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
6.3.2019 05:42 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
17.3.2019 09:41 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
28.2.2019 16:14 Reaguje naPetr Kinkal
27.2.2019 13:50Petr Dvořák
28.2.2019 06:48 Reaguje nahttps://www.nature.com/articles/nature06949
Jan Šimůnek
28.2.2019 16:18 Reaguje na Petr DvořákPetr Dvořák
1.3.2019 07:56 Reaguje na Jan ŠimůnekV každém případě je to rozlišení asi zvolené z praktických důvodů, ne jako technický limit měření (pokud se jedná o půl metru ledu..)
Katka Pazderů
2.3.2019 05:42 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
28.2.2019 16:21 Reaguje na Petr KinkalJan Křížek
1.3.2019 07:57Ukážeme si dva příklady. Jeden bez jakéhokoliv skleníkového plynu, i když hlavním skleníkovým plynem je vodní pára a je jí v atmosféře 87% z celkového množství skleníkových plynů a CO2 je celkově v atmosféře planety 0,04%. Průměrné albedo planety je přibližně 15% - tj odrazivost planety. Pro lepší pochopení budeme plochu osvícenou Sluncem vyjadřovat v jednotkách a jako celek pro lepší pochopení 100 jednotek.
1. Bez skleníkových plynů:
sluneční svit 100 jednotek odraz planety 15% 100 - 15 = 85 jednotek, 85 jednotek dodaných k ohřátí planety.
2. 20% skleníkových plynů:
sluneční svit 100 jednotek. Skleníkové plyny odráží nejen zevnitř, ale i vně planety, tj před průnikem do atmosféry, takže 100 - 20 = 80 jednotek putuje pořád k Zemi odrazivost planety je 15% (15% z 80 je 12) takže 80 - 12 = 68 jednotek . Pamatujeme si 68 jednotek.
12 jednotek se odrazí zpět od planety a skleníkový efekt vrací zpět k Zemi 20% (20% z 12 je 2,4) 2,4 jednotek se vrací k Zemi a zpět odrazí 15% (15% z 2,4 je 0,36) 68 jednotek z prvního osvícení planety a 2,04 jednotek z druhého osvícení planety je 70,04 jednotek, takže i když velkolepě zaokrouhlím výsledek nahoru na 71 jednotek, tak jsem to přepískl.
Shrnutí je následující: Planeta Země je bez skleníkových plynů ovlivněna sluncem o 85 jednotek nebo také 85%.. Se skleníkovými při 20% odrazivosti skleníkovými plyny je Země ovlivněna sluncem pouze o 71 jednotek nebo také ze 71%,
Ke skleníkovému efektu by došlo pouze v případě, že zamezíte v nočních hodinách obměnu vzduchu, zamezíte proudění vzduchu, což se může stát v kotlinách při teplotní inverzi, pak další dny dochází v nedobře odvětraném místě k dalšímu a dalšímu ohřevu, ale na celé planetě tento jev nenastane ani omylem skleníkovým efektem. To je takový blud a trápení lidí.
Ladislav Metelka
1.3.2019 10:45 Reaguje na Jan KřížekJan Křížek
1.3.2019 13:45 Reaguje na Ladislav MetelkaAnalýza ve Watech je zavádějící, protože se snaží zdůvodnit, proč je planeta Země po 4,5 miliardách let stále pod povrchem žhavá. Což je navíc odborníky doprovázeno složitými výpočty slapových sil.
Moje odvození ukazuje procentuelní ovlivnění Sluncem. A velký omyl, že neodráží. Pod mraky za deště je na Zemi stejně teplo, jak na přímém Slunci?
Vyjmenujte skleníkové plyny...
Vodní páry 87% a co máte dál?
Ladislav Metelka
1.3.2019 13:56 Reaguje na Jan KřížekAsi ne...
Jan Křížek
1.3.2019 14:22 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.3.2019 14:24 Reaguje na Jan KřížekLadislav Metelka
1.3.2019 21:44 Reaguje na Jan KřížekJan Křížek
1.3.2019 22:44 Reaguje na Ladislav MetelkaMraky něco pohltí, něco propustí a část odrazí. Potom znovu planeta něco pohltí a zbytek odrazí....
Planeta a oblačnost, potažmo sleníkové plyny jsou dva rozdílné odrazy.
Proto všem vycházejí nesmysly.
Ladislav Metelka
1.3.2019 22:55 Reaguje na Jan KřížekJan Křížek
2.3.2019 01:51 Reaguje na Ladislav MetelkaDejte si graf navyšování odběru elektřiny od roku 1860 versus teploty a bude vám to kopírovat naměřené teploty úplně stejně.
Jan Křížek
2.3.2019 01:51 Reaguje na Ladislav MetelkaDejte si graf navyšování odběru elektřiny od roku 1860 versus teploty a bude vám to kopírovat naměřené teploty úplně stejně.
Ladislav Metelka
2.3.2019 08:30 Reaguje na Jan KřížekJan Šimůnek
2.3.2019 10:43 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
2.3.2019 11:38 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
7.3.2019 05:40 Reaguje na Ladislav MetelkaPetr Dvořák
8.3.2019 06:19 Reaguje na Jan ŠimůnekMiroslav Vinkler
3.3.2019 18:55 Reaguje na Jan Křížekhttps://www.bioticregulation.ru/
Osobně si myslím,že říkáte v principu to samé.
Rozhodující vliv na změnu klimatu má vodní pára.
Fenomén CO2 pak mám za značně přehnaný.
Ladislav Metelka
1.3.2019 22:12 Reaguje na Jan KřížekJiří Svoboda
1.3.2019 13:31 Reaguje na Jan KřížekA něco o tepelném záření těles se dozvědět by pro vás také nebylo na škodu. Teorii předložil Max Planck již před 120 lety.
Jan Křížek
1.3.2019 13:48 Reaguje na Jiří SvobodaPřehlížený fenomén neviditelnosti elektrického náboje.
Země si díky termoelektrickému jevu, nejprve vytváří chlad na pólech planety a tento chlad zpětně oceány roznesou po celé planetě, aby se nepřehřívala.
Současné změny klimatu Země způsobují s největší pravděpodobností rozvodné sítě elektrického proudu, které kvůli silnému elektromagnetickému poli vodičů, deformují geomagnetické pole Země a v nich rozprostřené radiační pásy naší planety, tzv. van Allenovy pásy se oddalují do vyšší úrovně, což mění razantně efektivitu cirkulujícího náboje a v konečném důsledku je snížena excitace energetických částic, které jsou lidem známy jako blesky. Elektrické výboje mezi radiačními pásy planety (van Allenovy pásy) a planetou jsou lidským okem pozorovatelné až v atmosféře jako blesky. Fyzika ohřevu podpovrchové vrstvy planety je způsobena silným odporem horniny při průchodu energetického náboje od blesků. Tento náboj dále směřuje k planetárním pólům a planetu opouští formou iontů, tzv. polární záře, čímž dochází na pólech k adiabatickému ochlazování a energetický náboj se zpětně vrací do radiačních pásů planety. Tento fyzikální jev, který od blesku ohřeje horninu díky jejímu vysokému měrnému odporu a poté ochladí póly planety rychle opouštějícími nabitými ionty, byl náhodně pozorován v elektrickém obvodu a popsán již v roce 1821 jako termoelektrický jev.
Ozón planety je tvořen bleskovými výboji, které dvojvazný kyslík spojí do trojice atomů, ale tento ozón se nemůže rozprostřít až k pólům, jelikož polární záře ohraničující geomagnetické pole se pod vlivem deformace od elektromagnetického pole rozvodných elektrických sítí, posouvá k obratníkům a silné iontové výboje polárních září rozbíjejí trojný kyslík předčasně.
Důležité jsou energetické částice sluncem vyvrhované, jež jsou sbírány radiačními pásy Země. Tyto radiační pásy kopírují geomagnetické pole Země a jsou jakýmisi vodiči naší planety. Mezi radiačními pásy a planetou vzniká napětí, pro nějž platí Coulombův zákon a je příčinou vzniku blesků. Ozón je tvořen bleskovými výboji a chlad a zima na pólech planety s tím velmi úzce souvisí. Zjednodušené a názorně je potřeba si Zemi představit jako dva Peltierovy články otočené teplejší stranou k sobě, ale tyto články sestavené netradičně do kruhu. Proces ochlazování zemských pólů je nutno chápat jako Seebeck-Peltierův jev (termoelektrický jev) , kdy jsou nesčetné energetické výboje (blesky) v rovníkových oblastech dostatečné k tvorbě ozónu, k ohřevu magmatu (nezměrný elektrický proud z blesků díky odporu Země) a zároveň k ochlazování pólů.(při opouštění náboje v podobě energetických iontových výbojů - aurora borealis a aurora australis) Polární záři je nutno chápat jako emitaci nabitých energetických částic opouštějících vysokou rychlostí povrch Země, při němž dochází k adiabatickému ochlazování. Voda se díky termoelektrickému jevu na pólech rozloží roztržením na ionty kyslíku a vodíku. Kyslík s klesá s ledovou vodou na dno oceánu a pak se ohřátý od zemské kůry zvedá a rozprostře po celé planetě. Vodík adiabaticky ochlazuje póly a v podobě nabitých iontů putuje do ionosféry, kde pak díky přítlačné síle nabitých radiačních pásů, je vodík přitlačen k planetě, načež se s kyslíkem se následně slučuje do molekul vody a vzniká tak oblačnost.
Zjednodušeně si planetu přirovnejme k Peltierovu článku:
1.Telur - Ionty v polární záři přenáší náboj směrem do radiačních pásů a v nich dále až k bodu výboje blesku
2.Baterie - radiační pásy Země (van Allenovy pásy)
3.Kondenzátor - (v Peltierových článcích kondenzátor fyzicky chybí) Napětí mezi radiačními pásy a Zemí tvoří blesky (tímto vysvětluje červené záře nad mraky při blescích)
4. Bismut - tím je hornina planety
Termoelektrickým jev je konečnou odpovědí na doposud nerozluštěné záhady, jenž každá má extra teorii vzniku:
Naklonění geomagnetického pole Země.
Proč je jádro planety pevné.
Proč je magma žhavější než okolí planety země přes 4 miliardy let.
Proč jsou póly planety Země chladnější, přestože je každý pól Země po období 180 dní přikloněn nepřetržitě ke Slunci.
Vznik blesků nad sopečným kráterem vulkánů při erupci a Catatumbské blesky nad jezerem Maracaibo ve Venezuele.
Velmi přesvědčivým důkazem pravdivosti tohoto tvrzení jsou Saturnovy prstence a rozložení atmosféry na Saturnově měsíci Enceladus, kde ionty radičních pásů Saturnu přesunují atmosféru na jižní polokouli Enceladu.
Tento příspěvek se opírá o fyzikální zákonitosti a je mojí vlastní osobní studií.
Vysvětlovat vznik geomagnetického pole geodynamem popírá existenci fyzikálního jevu Curieho teplota.
Jde o složitější logickou indukci, kde pro vyvození závěru je použito vícero dílčích poznatků, jež spolu souvisejí.
Jan Křížek
Jan Křížek
1.3.2019 13:50 Reaguje na Jiří Svobodahttps://cs.wikipedia.org/wiki/Laki
Ladislav Metelka
1.3.2019 13:54 Reaguje na Jan KřížekJan Křížek
1.3.2019 14:27 Reaguje na Ladislav MetelkaTo je nereálné množství náboje nad jezerem Maracaibo, kde Catatumbské blesky udělají výboj 40000 za den.
2. Dodnes není vlastně jasné, jak si obnovuje kyslík na planetě, protože je to velmi reaktívní prvek, který se v přírodě slučuje s kde čím, přesto je ho neustále bez procentuálních zmen cca 21% v atmosféře
Oceány se samozřejmě okysličují také a satelitní měření zjistila, jak při zemské bríze na Antarktidě, tj. katabatický vítr ochlazuje moře a ochlazená voda pod ledem na sebe navazuje čistý kyslík. Měřením bylo zjištěno, že chladná voda obohacená o kyslík klesá ke dnu oceánu. Jenže takové množství kyslíku navázat na vodu je možné pouze při průchodu elektrického proudu, např elektrolýzou. Snížením tlaku v plynu dojde ke zvětšení střední volné dráhy částic plynu. Tím mohou částice dosáhnout větší rychlosti, a tedy kinetické energie dostatečné k ionizaci – vytrhávání elektronů z atomů a molekul plynu. Elektrický proud za této podmínky se nazývá elektrický výboj za nízkého tlaku a je způsoben směsí elektronů a iontů. Tyto ionty za určitých světelných podmínek mívají velmi výrazné barevné projevy.
3. Termoelektrický jev je platný a každý elektrický obvod funguje, když je uzavřený.
4. Van Allenovy pásy jsou ohromnou zásobárnou elektrického náboje. Elekrický náboj se v radiačních pásech udržuje v přesně vymezených valenčních vrstvách. Ta první začíná ve výšce 400km nad Zemí a končí ve výšce 1200km. Takové valenční vrstvy jsou zatím zjištěny tři a všechny jsou přesně od pólu k pólu. Jsou tam ty radiační pásy skutečně bez účelu?
5. Rozvodné sítě elektrického proudu jsou jediné schopné posunout osu geomagnetického pole Země.
Ladislav Metelka
1.3.2019 14:33 Reaguje na Jan KřížekJan Křížek
1.3.2019 14:49 Reaguje na Ladislav MetelkaAmazonské pralesy kyslík, který vyrobí během dne, během noci spotřebují. Jediný kyslík, který se dostane pryč je s planktonem do Atlantiku a tento kyslík nestačí ani pro ryby, tak jen na okraj.
Nepřesvědčuji vás. Máte svoje vědomosti naučené zpaměti a jste uznávaný odborník, jenže můj problém je, že mi tyhle odpovědi nestačí.
Ladislav Metelka
1.3.2019 14:56 Reaguje na Jan KřížekJan Křížek
1.3.2019 16:04 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.3.2019 16:15 Reaguje na Jan KřížekJan Křížek
1.3.2019 16:41 Reaguje na Ladislav MetelkaProtože fyzika zná jen pojem teplo, tak to nemění na věci vůbec nic. Při roztržení molekuly dochází k rozpínání a chlazení. Teplo stoupá, chlad klesá. Proč tomu dávat formu, když nad tím stejně každý ohrnuje nos. Stejně tak odporový drát se při průchodu proudu ohřívá na jedné straně a supravodič napojený sériově na tento odporový drát vykazuje v místě spoje nižší teplo než okolí.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Termoelektrick%C3%BD_jev#Seebeck%C5%AFv_jev
Ladislav Metelka
1.3.2019 16:45 Reaguje na Jan KřížekJan Křížek
1.3.2019 17:09 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.3.2019 17:43 Reaguje na Jan KřížekJan Křížek
1.3.2019 20:18 Reaguje na Ladislav MetelkaDěláte jen přihlouplé invektívy, ve snaze mne ztrapnit, ale to ukazuje pouze na vaši duševní nevyzrálost. Já nejsem u zkoušek a vy děláte pouze haura. Neumíte se odvolávat na nic než na nesmyslnost perpeta mobile, ale klíčová vysvětlení žádná.
Beru zpět to uznávaný...
Ladislav Metelka
1.3.2019 21:46 Reaguje na Jan KřížekMiroslav Vinkler
3.3.2019 18:56 Reaguje na Jan Křížekhttps://www.bioticregulation.ru/
Osobně si myslím,že říkáte v principu to samé.
Rozhodující vliv na změnu klimatu má vodní pára.
Fenomén CO2 pak mám za značně přehnaný.
Katka Pazderů
2.3.2019 05:55A k jaderkám. Proč neudělat technologický skok, a skutečně nevyužívat tu energii sluneční napřímo. je jí spousta. nemusíme zamrznout ve 20 století, v éře jádra. Nyní je éra informační.S tím snad půjde ruku v ruce i prozření lidstva.
Jiří Svoboda
4.3.2019 11:10 Reaguje na Katka PazderůAno, na Slunci funguje JE zdarma. Problém je s přenosovou soustavou. Sluneční záření je nepravidelné a značně nekoncentrované, navíc je třeba konverzi na elektřinu. Proto je stále JE výhodnější a nazývat to archaismem 20. století je velmi nesolidní. Třeba elektromotor je tu ještě o 100 let déle a nebrojíte proti němu. Čím to? Že by ve vás byla nějaká zabudovaná či vnuknutá averze?
David K.
2.3.2019 16:25Jiří Svoboda
4.3.2019 11:25 Reaguje na David K.Děti zřejmě demonstrují za víceméně správnou věc, ale problém je, jak toto může dopadnout. Chytí se toho vlivná lobby, vysají státní rozpočet a nic se nezmění. Křičet na ulici pouze "udělejte s tím něco" rozhodně není zrovna ten správný požadavek.
Telefonoval jsem nedávno s jedním z organizátorů akce. Rozhodně jim nejde o prosazení nějakého efektivního koncepčního řešení. Jsou to v podstatě prodloužené ruce našich aktivistů, kteří prosazují "své" řešení a nemají zájem o věcnou diskusi.
Jan Činčera
6.3.2019 22:09Jan Činčera
7.3.2019 08:00Pokud shrnu, svět vědy samozřejmě není ideální (to určitě ale víte, jste pokud se nemýlím molekulární chemik?), ale stále funguje lépe, než jakýkoliv jiný společenský mechanismus popisující fungování světa. Pokud budeme odmítat názory odborníků na danou problematiku, dostaneme se do situace, kdy budeme muset přijímat různé konspirační teorie a především pasujeme sami sebe do role expertů na něco, na co máme jen laické názory vycházející z osobní ideologie.
Samozřejmě s Vámi souhlasím s tím, že plánovaná stávka je politickou akcí. Domnívám se ale, že na ní děti mají právo a opírají ji o korektní argumenty.
V neposlední řadě velmi nemám rád, když se názoroví odpůrci označují různými dehonestujícími nálepkami. Nemyslím si, že to je korektní způsob argumentace.
Ještě jednou děkuji za diskusní podnět.
Jan Šimůnek
8.3.2019 06:06 Reaguje na Jan ČinčeraTo, že systém peer review je v současné době v krizi, se už ví velice dlouho a běžně se o tom ve vědecké obci diskutuje. Jedním z příznaků této krize jsou tzv. "predátorské časopisy".
Klimatologická "věda" je jen vrcholem ledovce, nicméně explicitně dokazujícím prohnilost tohoto systému (političtí aktivisté za oteplismus mají obsazeny prakticky všechny časopisy zaměřené na toto téma a oni jsou také těmi "peery", kteří posuzují dodané texty, což oboje prokázala výše zmíněná "climategate". A, pochopitelně, nepotřebují vědět, čí ten text je, pouze ho vyhodnotit, zda je či není dostatečně klimaalarmistický (a pokud není, tak nepřipustit jeho přijetí do tisku).
Paradoxně pak články, které klimaalarmismus zpochybňují na úrovni tvrdé vědy, vycházejí v "nevýznamných" časopisech typu Nature.
V roce 1989 jsme zvonili klíči mimo jiné za to, aby se školství odpolitizovalo. Tyhle studentské protesty, napojené na antidemokratické extrémisty (na tu zmíněnou ANTIFA a další), vracejí do škol antidemokratickou a prototalitní politiku v podobě možná horší, než jak to bylo za komunistů.
Vladimír Wagner
7.3.2019 11:10 Reaguje na Jan ČinčeraPracuji ve vědě a dělám vědecký výzkum. Sice ne přímo v oblasti klimatologie, ale kolegové třeba pomocí studia obsahu radioaktivního uhlíku dokáží sledovat koloběh a původ uhlíku v přírodě a zvláště v atmosféře. Pomocí jaderně analytických metod pak řadu ekologických studií. Dělám i modelování a statistiku, takže docela dobře dokáží posoudit metodiku a limity prací v těchto oblastech. A také mám jisté znalosti fyzikální (třeba termodynamiky). Takže myslím, že si dokáží vytvořit velmi realistický pohled i na oblast klimatických změn (ostatně jsem o tom napsal několik populárních článků o této problematice, podle kterých si o mých znalostech v oblasti můžete udělat názor).
A na základě toho si můžu dovolit říci, že vyhlášení jak Grety Thunbergové a i našich studentských aktivistů jsou mimo tuto realitu a jak už zde v diskuzi zmínil pan Metelka (který je ostatně přímo klimatolog), nemají moc společného s tím co říká mezivládní panel, i když se na něj odvolávají. Proto si mohu dovolit obavu, že studenti vychází z mylných informací.
Pokusil jsem se o přímou diskuzi s danou iniciativou českých studentů, ovšem bez odpovědi. Ale zjistil jsem, že jejich mluvčím je člen strany Mladých zelených, o kontakt se telefonicky pokoušel také Jirka Svoboda. I on narazil na to, že jde o čisté zelené aktivisty. Tedy o jednu konkrétní lobbistickou skupinu, které jde o prosazení konkrétního ideologického směru a ne o hledání reálné a efektivní cesty ke snížení emisí a udržitelného vývoje společnosti.
Tomu pak odpovídá i jejich vyhlášení. Jak už bylo zmíněno, jeho katastrofismus nemá nic společného s realitou, a ani publikovanými studiemi mezivládního panelu.
Problém je i to, že katastrofická vyhlášení a tlak na zavedení katastrofického a válečného režimu boje s emisemi od lidí, kteří projevují i základní neznalostí fyzikálních a jiných přírodovědných a technických neznalostí, že v diskuzích jsou pak nejvíce vidět na opačné straně stejně primitivní a zjednodušená vyhlášení o úplné neexistenci vlivu CO2 a průmyslu na klima, založené na úplně stejné neznalosti základních fyzikálních zákonitostí (viz třeba pan Šimůnek v místních diskuzích).
Jan Činčera
7.3.2019 18:44 Reaguje na Vladimír Wagnerděkuji za reakci a důležité upřesnění. Rozumím-li správně Vašemu stanovisku, není jeho jádrem odborná kritika zprávy IPCC (která podle mého názoru přísluší klimatologům), ale upozornění na její nesprávnou interpretaci členy studentského hnutí (zde je samozřejmě Vaše erudice jako přírodního vědce nezpochybnitelná).
Kladu nicméně otázku, ve kterých bodech podle Vašeho názoru studenti ve svém prohlášení výsledky zprávy IPCC dezinterpretují. Vycházím-li ze stanoviska publikovaného zde (https://www.facebook.com/events/2320751898193069/), studenti především požadují, aby politici respektovali vědecké poznatky v oblasti změn klimatu a na jejich základě přijali související opatření ("Požadujeme, aby se klimatická krize začala i jako skutečná krize vnímat. Vyzýváme politiky, aby neprodleně začali jednat a učinili kroky nezbytné ke snížení emisí."). Nevidím, kde by v daném stanovisku studenti prosazovali agendu jakékoliv lobbistické skupiny, ani, jak s nadsázkou uvádíte, válečný režim.
Samozřejmě, studenti volí radikální tón, adekvátní jejich věku. Je možné, že někteří v diskusi zprávu IPCC skutečně z důvodu neznalosti dezinterpretují. Nicméně s jejím jádrem, "respektujte poznatky vědy a přijměte odpovídající opatření" je podle mého názoru obtížné polemizovat.
Děkuji za zamyšlení a případné další upřesnění Vašeho názoru.
Vladimír Wagner
7.3.2019 19:36 Reaguje na Jan ČinčeraTam jsou podrobně rozebírány různé varianty klimatického modelu podle vývoje emisí a možná opatření a jejich dopady. Asi nejblíže výroku ve vyhlášení studentů má patrně tato část a možná tato citace: "Odkládání dodatečných mitigačních opatření do roku 2030 podstatně zvýší problémy spojené s omezením oteplování v 21. století pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. To bude vyžadovat podstatně vyšší rychlost snižování emisí od roku 2030 do 2050, mnohem rychlejší rozšíření nízkouhlíkové energetiky v tomto období, větší spoléhání se na CDR v dlouhodobém horizontu a vyšší
přechodné a dlouhodobé ekonomické dopady."
Můžeme sice diskutovat, co měli studenti na mysli formulací "trvale udržitelné fungování globálního systému" a "nevratné poškození ekosystému", ale tak rychlý katastrofický význam, který se snaží navozovat, opravdu nelze vydedukovat ze zprávy Mezivládního panelu.
Ještě více jsou neznalost a dezinterpretace toho, co se opravdu o klimatu ví, patrné v rozhovoru s organizátory akce na Radiu Wave: https://wave.rozhlas.cz/ted-je-ten-nejvyssi-cas-panikarit-stredoskolsti-studenti-v-cesku-se-pripojuji-ke-7775295?fbclid=IwAR21N0WJj-Ffuwixrv4R0R2kEKwIxz5QaXgt3RGdqBxyJqOelAE1WMZB4WU
Jan Šimůnek
13.3.2019 07:29"Tak to by mě zrovna zajímalo, takže poprosím o odkaz. Děkuji."
Kritický článek na téma klimatických modelů z hlediska programátora vyšel před několika lety na serveru Neviditelný Pes. Odborník na programování tam kritizoval jak použití nevhodných nástrojů (zastaralý Fortran), tak i konkrétní stavbu programů (přiznávám se bez mučení, že s Fortranem jsem nikdy nedělal a jeho zdrojáky bych analyzovat nedokázal), včetně různých pomocných "nekonstant", zajišťujících aby program vyplivl alespoň přibližně reálný výsledek.
IMHO nutnost něčeho takového svědčí pro to, že je něco špatného s algoritmy programu - to je věc nezávislá na konkrétním jazyce, takže ten odhad si dovoluji předložit.