https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimirn-wagner-k-cemu-povede-hnuti-studentu-iniciovane-gretou-thunbergovou
Dost bylo plastu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimír Wagner: K čemu povede hnutí studentů iniciované Gretou Thunbergovou?

27.2.2019
Greta Thunbergová je švédská školačka, která ve svých 15 letech začala protestovat ve prospěch okamžité akce proti globálnímu oteplování před Švédským parlamentem a stala se z ní známá klimatická aktivistka.
Greta Thunbergová je švédská školačka, která ve svých 15 letech začala protestovat ve prospěch okamžité akce proti globálnímu oteplování před Švédským parlamentem a stala se z ní známá klimatická aktivistka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Mattias Nutt / WEF
V posledních měsících se stalo fenoménem hnutí studentů a žáků, kteří následují mladou švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou. Místo do školy pak chodí demonstrovat za rychlejší cestu ke snížení emisí. Podívejme se na některé aspekty, které jsou s těmito aktivitami spojené.
 

Je mi jasné, že mladí lidé mají právo na netrpělivost, chuť k rychlé přímé akci a revoltu proti rodičům a establishmentu. A také nemusí ukazovat konkrétní vypracované řešení problému, proti kterému revoltují. Měli by však mít alespoň trochu snahu o znalost v problematice, ke které se vyjadřují.

Pokud je však tato revolta založena na jejich neznalosti a nesprávných či dokonce lživých informacích, které si neuvědomují, mohou být její výsledky velice kontraproduktivní. Na jedné straně se vyhlašují stále katastrofičtější scénáře. Klimatickým změnám způsobeným člověkem se přisuzuje každá odchylka od průměrného dlouhodobého průběhu počasí. Věští se pak stále rychlejší příchod ekologických katastrof a kolapsu. Na druhé straně pak jsou nabízená řešení často značně nerealistická a mohou být i zcela kontraproduktivní. Příklad manifestu současné aktivistické kampaně pak můžeme vidět třeba v podobě vyhlášení českých studentů.

Problém je, že podobné kampaně mají tendenci sklouzávat ke stále výhrůžnějším, děsivějším, emotivnějším a nesmyslnějším proklamacím, které pak stále více citlivé jedince ovlivňují. Nejen Tomáš Jungwirth v článku v Deníku Referendum vidí hlavní pozitivum a sílu kampaně Grety Thunbergové v tom, že se zaměřuje na vyvolání paniky a vše pojímá jako boj o život, který opravňuje válečná opatření. Za další její výhodu považují to, že u ní nikdo nemůže očekávat návrh řešení, ale pouze svaté zanícení. Taková kampaň však na druhé straně jen velmi těžko může vést k návrhu racionálního řešení daného problému a už vůbec ne k jeho realizaci. A velmi často pak vede k úplně opačným výsledkům, než aktivisté chtěli.

Stále mám v paměti dobu, kdy jsem byl ve věku aktivistů současné kampaně. I v té době se s odvoláváním na vědce předpovídal kolaps civilizace, vyčerpání surovin a hladomory hlavně v Číně a Indii. Měla také vymřít velká část živočichů. A to vše do roku 2000. I tehdy mohlo u mládeže vzniknout přesvědčení, že nemá budoucnost a učení nemá smysl. Realita se však ukázala být velice odlišná. Zásoby surovin se ukázaly být mnohem rozsáhlejší, než se předpokládalo. V Evropě, a nejen zde, se podařilo ekologickou situaci radikálně zlepšit. Ovzduší i vody se do značné míry vyčistily a plocha lesů i chráněných přírodních území se zvětšila. V Číně roste podíl střední třídy, narůstá v ní životní úroveň a tento stát je na cestě k tomu, aby se dostal do čela průmyslových i ekonomických velmocí. Indie za ní sice zaostává, ale dostatek potravin dokáže pro své obyvatele zajistit a je na velmi pozitivní rozvojové trajektorii. Vše pochopitelně není zdaleka ideální a je obrovský prostor pro zlepšování. Ovšem je to na druhé straně hodně daleko od černých či černobílých obrazů, které byly a jsou motorem zmiňovaných aktivistických kampaní.

V případě současné kampaně vzniká i další obrovský paradox. Po Švédsku je jednou z nejvíc zapojených mládež z Německa. Německo ovšem do situace, kdy je jeho elektroenergetika jedním z největších producentů CO2 v Evropě, přivedla podobná kampaň stejně odhodlaných mladých aktivistů pod stejnými zelenými prapory proti jaderné energetice. Ta způsobila, že na rozdíl od Francie, která už téměř nemá produkci elektřiny z uhlí a velmi nízkou produkci z plynu, bude mít Německo uhelnou produkci nejspíše do roku 2038. A i poté uhlí nahradí dominantně plyn, který zajistí emise skleníkových plynů v německé elektroenergetice nejméně do roku 2050. Což z hlediska produkce skleníkových plynů není zrovna velká výhra. Při spalování sice plyn produkuje zhruba polovinu CO2 oproti uhlí, ale při těžbě plynu se uvolňuje značné množství metanu, který má ještě daleko větší skleníkové dopady.

Pokud by to tak demonstrující němečtí studenti mysleli s rychlým snížením emisí skleníkových plynů vážně, tak demonstrují před jadernými elektrárnami v Bavorsku proti jejich zavření a za využití celé jejich životnosti. Případně za opětné otevření těch již zavřených, pokud je to technicky možné. A ti naši by demonstrovali za co nejrychlejší výstavbu nových jaderných bloků.

To by byl nejspíše první racionální a smysluplný krok v případě, že je opravdu nutné do dvanácti let radikálně omezit emise CO2, jak zdůrazňují aktivisté, a Německo či Česko má k tomu přispět. Ovšem efektivní postup těžko vzejde z emotivní kampaně postavené na neznalosti a představách vzdálených od reality.


reklama

foto - Wagner Vladimír
Vladimír Wagner
Autor pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (80)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

27.2.2019 08:25
Konečně rozumný příspěvek.
Odpovědět
PM

Petra Můjnázor

27.2.2019 08:47
nepřesvědčivé lobby za jaderný průmysl.
Některé informace by si měl autor ověřit.
Odpovědět
ig

27.2.2019 10:19 Reaguje na Petra Můjnázor
Které informace by si měl ověřit? Třeba to, že v jaderném reaktoru nevzniká CO2? :-) :-) :-)
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

27.2.2019 17:15 Reaguje na Petra Můjnázor
Paní Petro, budu rád, když mi napíšete, kde se mýlím a které informace bych si měl ověřit.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

2.3.2019 13:53 Reaguje na Petra Můjnázor
Ten člověk ví o problematice s největší pravděpodobností řádově více než Vy.

Krom toho je zjevné, že Váš příspěvek postrádá jakoukoli racionální argumentaci...
Odpovědět

27.2.2019 09:27
Přesně to, co uvádí autor, jsem opakovaně uvedl v diskusích pod staršími články i já.
Jdu ovšem ještě dál: Dovoluji si tvrdit, že celé "lidmi způsobené globální oteplování" není nic jiného než promyšlený podvod, kterým se část jeho aktérů (ti, v jejichž prospěch je tento podvod konán) dostává do našich peněženek.

Mládež je jakousi "poslední štací" těchto podvodníků, protože narůstá opozice jak mezi vědci tak mezi normálními občany. Klimatologickou "vědu" provozují prakticky jen teatrologové, železniční inženýři a podobní "odborníci", normální občané zase vidí nepřímý důkaz podvodu s "globálním oteplováním" na každé účtence za elektrickou energii (alespoň u nás). Takže zbývají akorát ti mladí, hluboce nevzdělaní, což způsobila neomarxistická destrukce školství (na západ od bývalé "železné opony" v podstatě ukončená; tamní maturanti mají nižší úroveň znalostí než absolvent socialistické ZDŠ), a navíc nenesoucí žádnou odpovědnost za chod rodiny či domácnosti (žijí u rodičů a takové triviality, jako jsou účty za energie, je opravdu nemusejí zajímat).
A navíc to mají soudruzi "pozichrováno" psychiatrickou diagnózou jejich ikonické Grety Thunbergové. To aby náhodou neprozřela.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.2.2019 09:29 Reaguje na
Ten příspěvek výš je ode mě.
Odpovědět
ZU

Zbynek Ulcak

27.2.2019 16:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane docente - to nemusíte upřesňovat, to každý pozná...
Přiznám se, že jsem si původně myslel, že ty příspěvky myslíte vážně, ale konečně mi to došlo. Vy jste vlastně velice zapálený pro environmentální témata, a proto jste se rozhodnl pracovat pro budoucnost - pověsíte zde nějaký hodně vyhrocený, přehnaný, ulítlý komentář a pak jen všichni sledujeme, kdo se k Vám přidá - a tím poznáme, kdo kdo je nepřítelem pokroku a záchrany světa. Že je to tak?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.2.2019 16:46 Reaguje na Zbynek Ulcak
Pan docent se vyjadřuje hodně nevybíravě. Navíc je to zarytý klimaskeptik, ktrerý si nedokáže svou pozici věcně obhájit, tak se snižuje k takovým argumentům, které předvádí. Se zneužitím tématu GW a jeho velmi nevhodného způsobu řešení mi však nezbývá, než s ním souhlasit. Vy ani s tím nesouhlasíte?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.3.2019 10:47 Reaguje na Jiří Svoboda
Šimůnek je hlavně ideolog. jako takový má o skutečnosti velmi zkreslené představy...
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.3.2019 10:39 Reaguje na Ladislav Metelka
Já ideolog rozhodně nejsem, pouze nevěřím bezcenným blábolům z brožurek pro politické školení. A nic jiného jsem jako argumenty pro "lidmi způsobené globální oteplování" zatím neviděl (mimo zcela zjevně zfalšovaných studií, jako je ta Berkleyská o (neexistujícím) vlivu tepelných ostrovů na čísla z meteostanic.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.3.2019 11:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Promiňte, píšete, že nejste ideolog a hned na to předvedete svou ideologii v plné "kráse"... To jste asi nechtěl, že??? :-)
Konkrétně k té studii z Berkeley - nemáte ani jeden odborný argument, že by to měli špatně, že by měli chyby v metodě zpracování nebo cokoli podobného. Jen napíšete slovo "zjevně", protože se Vám výsledky nehodí do Vaší ideologie. Jen kvůli tomu to celé shodíte ze stolu. Odborně ale nejste schopen jim vytknout absolutně nic. To je typicky ideologický přístup. Filtrování informací jen podle toho, jestli se hodí nebo ne. Bez jakýchkoli odborných argumentů.
Promiňte, ale někdo Vás v diskusi označil za docenta. To je, prosím, fakt? A pokud ano - čeho jste, prosím, docent? Nedovedu si totiž představit obor, kde by člověk s takto ideologickým hodnocením zdrojů mohl relevantně pracovat s literaturou a získat nějaký akademický titul...
Odpovědět
ZU

Zbynek Ulcak

3.3.2019 15:53 Reaguje na Ladislav Metelka
https://is.muni.cz/osoba/1007
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.3.2019 19:47 Reaguje na Zbynek Ulcak
Tak to mě docela překvapuje, že docent dokáže takhle idologicky filtrovat informace... :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.3.2019 07:43 Reaguje na Ladislav Metelka
Můj odborný argument je, že nikde v té databázi meteostanic není žádný údaj o tom, kdy se dotyčná stanice stala součástí tepelného ostrova. Bez této informace je ta studie jen blábol, byť sofistifikovaně zabalený do matematických vzorců.

Prostě bylo by třeba nasadit epidemiologické metody a pomocí matematické statistiky vyčíslit váhu zapadnutí meteostanice do tepelného ostrova a porovnat ji s jinými vlivy (zejména zajímavé by bylo porovnání s časovým progresem, tj. má-li tepelný ostrov na data meteostanic větší nebo menší vliv než to, čemu se říká "globální oteplování". Pokud tato data nebudeme mít, tak můžeme vliv tepelných ostrovů na hodnoty naměřené meteorology jen odhadovat s rozptylem od 0 do 100 procent.

Ta jejich studie je prostě špatně disajnovaná a zřejmě se záměrem, aby nic neukázala.

A položky v databázi typu "Zilina, Czech republic" také nepřispívají k její důvěryhodnosti.

Faktem je, že ani u našeho Klementina se nikdo nikdy nenamáhal vyčíslit vliv růstu tepelného ostrova Prahy, výstavby Vltavské kaskády (která téměř eliminovala zamrzání Vltavy v zimě) a odstranění vegetace mezi Klementinem a nábřežím Vltavy před několika lety.
Oteplisté asi vědí, proč.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

5.3.2019 08:05 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase vedle. Pro kvantifikaci tepelného ostrova nepotřebujete nic moc. Prostě stanici porovnáte s měřením okolních stanic, které pod vlivem tepelného ostrova nejsou. A podíváte se na trend diferencí. Nenajdete ale žádný okamžik, kdy "...se dotyčná stanice stala součástí tepelného ostrova". tepelný ostrov města nemá žádné ostré hranice a růst ovlivnění dat ze stanic tepelným ostrovem je postupný proces. Nevím, co Vám na tom přijde těžkého nebo nepochopitelného. Pokud jde o Klementinum, analýzy vlivu tepelného ostrova se dělaly už mnohokrát.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.3.2019 05:42 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano, ale potřebujete mít v databázi, které z těch meteostanic jsou v tepelném ostrovu a které ne. Pokud to tam nemáte (jakože to tam Berkley nemá, jejich databáze je či byla volně ke stažení, takže pro mě nebyl problém to ověřit), pak nad takovou databází může vzniknout jen nesmysl. Bez ohledu na to, zda úmyslný nebo neúmyslný.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.3.2019 09:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Jakmile dojde na konkrétní vědecké informace, klimatologové se spasí útěkem.
Odpovědět
ig

27.2.2019 10:07 Reaguje na
Neorganizuje to nakonec Rusko, aby prodalo plyn? Nejsem paranoidní, jen si pamatuju jak SSSR celkem účinně podporoval pacifistické hnutí v celé západní Evropě a nejspíš i jinde...
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.2.2019 16:14 Reaguje na
Druhou možností jsou ropné a plynové státy středního východu.
Odpovědět
ig

27.2.2019 10:10
Přesně tak. Aktivisty jen cloumají emoce, ale když přijde někdo s pragmatickým řešením, je ukřičen, protože emoce přeci mají přednost před realitou.
Odpovědět
PK

Petr Kinkal

27.2.2019 13:50
....Klimatologickou "vědu" provozují prakticky jen teatrologové, železniční inženýři a podobní "odborníci"....a co si zjistit strmě stoupající obsah CO2 v atmosféře či porovnávání obsahu v ledovcích než někoho budu nazývat teatrologem. https://climate.nasa.gov/vital-signs/carbon-dioxide/
Odpovědět
ig

27.2.2019 21:30 Reaguje na Petr Kinkal
Kdyby se třeba v době kolem -130000 let objevila krátkodobá špičková koncentrace CO2 400 ppm, byl by na tom grafu vidět příslušný pík? Dalo by se to z toho jádra vůbec vyčíst?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

28.2.2019 06:48 Reaguje na
"The resolution of the samples extracted by a needle cracker and analysed by laser absorption spectroscopy (LAS) at the University of Bern averages 0.55 m resulting in a mean time resolution of 570 yr."

https://www.nature.com/articles/nature06949

Odpovědět
ig

28.2.2019 12:47 Reaguje na Petr Dvořák
Dík za odkaz :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.2.2019 16:18 Reaguje na Petr Dvořák
Jinými slovy by se takový pík nepoznal, a to si ještě dovolím předpokládat, že v teplejších periodách se ledu ukládalo méně, případně se neukládal žádný.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

1.3.2019 07:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Záleží, co je to "krátkodobý peak". Ten náš by už asi vidět byl, i když notně "zplácnutý". A to předpokládáme, že je to jen nějaký peak a v nejbližších letech začne koncetrace klesat podobným tempem, jako teď stoupá, což se jeví, myslím, nepravděpodobně.
V každém případě je to rozlišení asi zvolené z praktických důvodů, ne jako technický limit měření (pokud se jedná o půl metru ledu..)
Odpovědět
ig

2.3.2019 13:01 Reaguje na Petr Dvořák
Měl jsem na mysli ten současný, sto - dvěstě let nebo tak.
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

2.3.2019 05:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Spíše bych ten pík považovala za značně dlouhý, pokud jsme ho zjistili, takže naše oteplovací epizoda by klidně mohla trvat těch 570 let. řekněme že 150 let už máme úspěšně za sebou......
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.2.2019 16:21 Reaguje na Petr Kinkal
Je mi líto, šéfu panelu OSN pro oteplování předsedal dlouhou dobu koloťuk Pachaurí, který vlastnil obchod s povolenkami na produkci CO2 (takže "vůbec nebyl" ve střetu zájmů) a byl odejit nikoli pro naprostou nekvalifikovanost pro tuto práci, ale kvůli nějakému sexuálnímu skandálu.
Odpovědět
J

Jan Křížek

1.3.2019 07:57
Píšete o skleníkovém efektu, o metanu, o CO2 a nemáte ani trochu představu jaký je to nesmysl, takže přikládám výpočet.
Ukážeme si dva příklady. Jeden bez jakéhokoliv skleníkového plynu, i když hlavním skleníkovým plynem je vodní pára a je jí v atmosféře 87% z celkového množství skleníkových plynů a CO2 je celkově v atmosféře planety 0,04%. Průměrné albedo planety je přibližně 15% - tj odrazivost planety. Pro lepší pochopení budeme plochu osvícenou Sluncem vyjadřovat v jednotkách a jako celek pro lepší pochopení 100 jednotek.
1. Bez skleníkových plynů:
sluneční svit 100 jednotek odraz planety 15% 100 - 15 = 85 jednotek, 85 jednotek dodaných k ohřátí planety.
2. 20% skleníkových plynů:
sluneční svit 100 jednotek. Skleníkové plyny odráží nejen zevnitř, ale i vně planety, tj před průnikem do atmosféry, takže 100 - 20 = 80 jednotek putuje pořád k Zemi odrazivost planety je 15% (15% z 80 je 12) takže 80 - 12 = 68 jednotek . Pamatujeme si 68 jednotek.
12 jednotek se odrazí zpět od planety a skleníkový efekt vrací zpět k Zemi 20% (20% z 12 je 2,4) 2,4 jednotek se vrací k Zemi a zpět odrazí 15% (15% z 2,4 je 0,36) 68 jednotek z prvního osvícení planety a 2,04 jednotek z druhého osvícení planety je 70,04 jednotek, takže i když velkolepě zaokrouhlím výsledek nahoru na 71 jednotek, tak jsem to přepískl.
Shrnutí je následující: Planeta Země je bez skleníkových plynů ovlivněna sluncem o 85 jednotek nebo také 85%.. Se skleníkovými při 20% odrazivosti skleníkovými plyny je Země ovlivněna sluncem pouze o 71 jednotek nebo také ze 71%,
Ke skleníkovému efektu by došlo pouze v případě, že zamezíte v nočních hodinách obměnu vzduchu, zamezíte proudění vzduchu, což se může stát v kotlinách při teplotní inverzi, pak další dny dochází v nedobře odvětraném místě k dalšímu a dalšímu ohřevu, ale na celé planetě tento jev nenastane ani omylem skleníkovým efektem. To je takový blud a trápení lidí.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.3.2019 10:45 Reaguje na Jan Křížek
Něco jste nepochopil. Skleníkové plyny žádné záření neodrážejí. Bod 2 máte totálně špatně.
Odpovědět
J

Jan Křížek

1.3.2019 13:45 Reaguje na Ladislav Metelka
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt#/media/File:Globalni_toky_energie_cs.svg
Analýza ve Watech je zavádějící, protože se snaží zdůvodnit, proč je planeta Země po 4,5 miliardách let stále pod povrchem žhavá. Což je navíc odborníky doprovázeno složitými výpočty slapových sil.
Moje odvození ukazuje procentuelní ovlivnění Sluncem. A velký omyl, že neodráží. Pod mraky za deště je na Zemi stejně teplo, jak na přímém Slunci?
Vyjmenujte skleníkové plyny...
Vodní páry 87% a co máte dál?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.3.2019 13:56 Reaguje na Jan Křížek
Slyšel jste někdy o tepelném vyzařování? A říká Vám něco 2.termodynamický zákon?
Asi ne...
Odpovědět
J

Jan Křížek

1.3.2019 14:22 Reaguje na Ladislav Metelka
A protože máme i odvrácenou stranu Země, kde dochází k úbytku tepla, tak musíme i práci odečítat. Entropie vývoje děje je třeba sledovat v globále a nejen na slunečním světle
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.3.2019 14:24 Reaguje na Jan Křížek
Nic nového, ale motáte tady spoustu věcí dohromady a ještě docela blbě...
Odpovědět
J

Jan Křížek

1.3.2019 20:09 Reaguje na Ladislav Metelka
A co vám brání to napsat dobře?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.3.2019 21:44 Reaguje na Jan Křížek
Ono je to dobře popsáno už třeba v literatuře...
Odpovědět
J

Jan Křížek

1.3.2019 22:44 Reaguje na Ladislav Metelka
Ne. Já to mám dobře.
Mraky něco pohltí, něco propustí a část odrazí. Potom znovu planeta něco pohltí a zbytek odrazí....
Planeta a oblačnost, potažmo sleníkové plyny jsou dva rozdílné odrazy.
Proto všem vycházejí nesmysly.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.3.2019 22:55 Reaguje na Jan Křížek
Nezapomínejte, prosím, že to všechno se měří, to nejsou nějaké teoretické úvahy, vše je doloženo měřením. Takže jednoznačně - máte to prostě špatně, ve fyzice se absolutně nevyznáte. Docela se divím, že se tu takhle veřejně ztrapňujete.
Odpovědět
J

Jan Křížek

2.3.2019 01:51 Reaguje na Ladislav Metelka
Graf CO2 versus teploty.
Dejte si graf navyšování odběru elektřiny od roku 1860 versus teploty a bude vám to kopírovat naměřené teploty úplně stejně.
Odpovědět
J

Jan Křížek

2.3.2019 01:51 Reaguje na Ladislav Metelka
Graf CO2 versus teploty.
Dejte si graf navyšování odběru elektřiny od roku 1860 versus teploty a bude vám to kopírovat naměřené teploty úplně stejně.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.3.2019 08:30 Reaguje na Jan Křížek
Vaše úvaha má problém. Jde jen o korelaci, ale korelace není kauzalita. Kauzalita souvislosti mezi koncentrací skleníkových plynů a teplotou vyplývá z fyziky. Planckův zákon + absorpční spektra skleníkových plynů v IR oblasti + zákon zachování energie. To úplně stačí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.3.2019 10:43 Reaguje na Ladislav Metelka
Problém je, že Země není kyveta v měřáku, naplněná definovanou směsí plynů. Je to velmi dynamický celek se spoustou zpětných vazeb, který se tak snadno modelovat nedá. Proto také klimatologické modely musejí být průběžně upravovány "švindlovými koeficienty", aby alespoň částečně odpovídaly tomu, co se reálně naměřilo.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

2.3.2019 11:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Lžete jak Rudé právo. V životě jste takový model neviděl, nerozummíte jim - zase ta Vaše ideologie... :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.3.2019 05:40 Reaguje na Ladislav Metelka
Člověk má druhou signální soustavu, tj. nepotřebuje ty modely vidět, stačí když si přečte, co o nich říkají odborníci na programování.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

8.3.2019 06:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak to by mě zrovna zajímalo, takže poprosím o odkaz. Děkuji.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

3.3.2019 18:55 Reaguje na Jan Křížek
Pane Křížku , můžete mi říct svůj názor na "biotickou pumpu" zde:
https://www.bioticregulation.ru/

Osobně si myslím,že říkáte v principu to samé.
Rozhodující vliv na změnu klimatu má vodní pára.

Fenomén CO2 pak mám za značně přehnaný.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.3.2019 22:12 Reaguje na Jan Křížek
https://www.weather.gov/jetstream/energy
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.3.2019 13:31 Reaguje na Jan Křížek
Takže podle vás se skleníkovými plyny bude Zěmě chladnější než bez nich :-).

A něco o tepelném záření těles se dozvědět by pro vás také nebylo na škodu. Teorii předložil Max Planck již před 120 lety.
Odpovědět
J

Jan Křížek

1.3.2019 13:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Geomagnetické pole je přehlížený supravodič.
Přehlížený fenomén neviditelnosti elektrického náboje.
Země si díky termoelektrickému jevu, nejprve vytváří chlad na pólech planety a tento chlad zpětně oceány roznesou po celé planetě, aby se nepřehřívala.
Současné změny klimatu Země způsobují s největší pravděpodobností rozvodné sítě elektrického proudu, které kvůli silnému elektromagnetickému poli vodičů, deformují geomagnetické pole Země a v nich rozprostřené radiační pásy naší planety, tzv. van Allenovy pásy se oddalují do vyšší úrovně, což mění razantně efektivitu cirkulujícího náboje a v konečném důsledku je snížena excitace energetických částic, které jsou lidem známy jako blesky. Elektrické výboje mezi radiačními pásy planety (van Allenovy pásy) a planetou jsou lidským okem pozorovatelné až v atmosféře jako blesky. Fyzika ohřevu podpovrchové vrstvy planety je způsobena silným odporem horniny při průchodu energetického náboje od blesků. Tento náboj dále směřuje k planetárním pólům a planetu opouští formou iontů, tzv. polární záře, čímž dochází na pólech k adiabatickému ochlazování a energetický náboj se zpětně vrací do radiačních pásů planety. Tento fyzikální jev, který od blesku ohřeje horninu díky jejímu vysokému měrnému odporu a poté ochladí póly planety rychle opouštějícími nabitými ionty, byl náhodně pozorován v elektrickém obvodu a popsán již v roce 1821 jako termoelektrický jev.
Ozón planety je tvořen bleskovými výboji, které dvojvazný kyslík spojí do trojice atomů, ale tento ozón se nemůže rozprostřít až k pólům, jelikož polární záře ohraničující geomagnetické pole se pod vlivem deformace od elektromagnetického pole rozvodných elektrických sítí, posouvá k obratníkům a silné iontové výboje polárních září rozbíjejí trojný kyslík předčasně.
Důležité jsou energetické částice sluncem vyvrhované, jež jsou sbírány radiačními pásy Země. Tyto radiační pásy kopírují geomagnetické pole Země a jsou jakýmisi vodiči naší planety. Mezi radiačními pásy a planetou vzniká napětí, pro nějž platí Coulombův zákon a je příčinou vzniku blesků. Ozón je tvořen bleskovými výboji a chlad a zima na pólech planety s tím velmi úzce souvisí. Zjednodušené a názorně je potřeba si Zemi představit jako dva Peltierovy články otočené teplejší stranou k sobě, ale tyto články sestavené netradičně do kruhu. Proces ochlazování zemských pólů je nutno chápat jako Seebeck-Peltierův jev (termoelektrický jev) , kdy jsou nesčetné energetické výboje (blesky) v rovníkových oblastech dostatečné k tvorbě ozónu, k ohřevu magmatu (nezměrný elektrický proud z blesků díky odporu Země) a zároveň k ochlazování pólů.(při opouštění náboje v podobě energetických iontových výbojů - aurora borealis a aurora australis) Polární záři je nutno chápat jako emitaci nabitých energetických částic opouštějících vysokou rychlostí povrch Země, při němž dochází k adiabatickému ochlazování. Voda se díky termoelektrickému jevu na pólech rozloží roztržením na ionty kyslíku a vodíku. Kyslík s klesá s ledovou vodou na dno oceánu a pak se ohřátý od zemské kůry zvedá a rozprostře po celé planetě. Vodík adiabaticky ochlazuje póly a v podobě nabitých iontů putuje do ionosféry, kde pak díky přítlačné síle nabitých radiačních pásů, je vodík přitlačen k planetě, načež se s kyslíkem se následně slučuje do molekul vody a vzniká tak oblačnost.
Zjednodušeně si planetu přirovnejme k Peltierovu článku:
1.Telur - Ionty v polární záři přenáší náboj směrem do radiačních pásů a v nich dále až k bodu výboje blesku
2.Baterie - radiační pásy Země (van Allenovy pásy)
3.Kondenzátor - (v Peltierových článcích kondenzátor fyzicky chybí) Napětí mezi radiačními pásy a Zemí tvoří blesky (tímto vysvětluje červené záře nad mraky při blescích)
4. Bismut - tím je hornina planety
Termoelektrickým jev je konečnou odpovědí na doposud nerozluštěné záhady, jenž každá má extra teorii vzniku:
Naklonění geomagnetického pole Země.
Proč je jádro planety pevné.
Proč je magma žhavější než okolí planety země přes 4 miliardy let.
Proč jsou póly planety Země chladnější, přestože je každý pól Země po období 180 dní přikloněn nepřetržitě ke Slunci.
Vznik blesků nad sopečným kráterem vulkánů při erupci a Catatumbské blesky nad jezerem Maracaibo ve Venezuele.
Velmi přesvědčivým důkazem pravdivosti tohoto tvrzení jsou Saturnovy prstence a rozložení atmosféry na Saturnově měsíci Enceladus, kde ionty radičních pásů Saturnu přesunují atmosféru na jižní polokouli Enceladu.
Tento příspěvek se opírá o fyzikální zákonitosti a je mojí vlastní osobní studií.
Vysvětlovat vznik geomagnetického pole geodynamem popírá existenci fyzikálního jevu Curieho teplota.
Jde o složitější logickou indukci, kde pro vyvození závěru je použito vícero dílčích poznatků, jež spolu souvisejí.
Jan Křížek
Odpovědět
J

Jan Křížek

1.3.2019 13:50 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano se skleníkovými plyny bude chladněji
https://cs.wikipedia.org/wiki/Laki
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.3.2019 13:54 Reaguje na Jan Křížek
No Vy jste ale srandista. Ale jste trochu mimo, Apríl je až za měsíc... :-)
Odpovědět
J

Jan Křížek

1.3.2019 14:27 Reaguje na Ladislav Metelka
1. Každý elektron má náboj q = – e = – 1,602×10−19 C. Blesk nese průměrný proud 30 kA. a přesune cca 15 C. Potenciálový rozdíl cca 100 MV až 1 GV. Každý jeden elektron se shodným nábojem, opakuji se shodným nábojem, se v mracích bez světelného projevu sloučí do jednoho bodu, aby vytvořil jeden provazec, který se rozštěpí, když před tím, ve dvou fázích, jak je zřejmé z extrémně zpomalených záběrů, udeří do Země. Hlavní věc co mi nesedí je splynutí elektronů se stejným nábojem...
To je nereálné množství náboje nad jezerem Maracaibo, kde Catatumbské blesky udělají výboj 40000 za den.
2. Dodnes není vlastně jasné, jak si obnovuje kyslík na planetě, protože je to velmi reaktívní prvek, který se v přírodě slučuje s kde čím, přesto je ho neustále bez procentuálních zmen cca 21% v atmosféře
Oceány se samozřejmě okysličují také a satelitní měření zjistila, jak při zemské bríze na Antarktidě, tj. katabatický vítr ochlazuje moře a ochlazená voda pod ledem na sebe navazuje čistý kyslík. Měřením bylo zjištěno, že chladná voda obohacená o kyslík klesá ke dnu oceánu. Jenže takové množství kyslíku navázat na vodu je možné pouze při průchodu elektrického proudu, např elektrolýzou. Snížením tlaku v plynu dojde ke zvětšení střední volné dráhy částic plynu. Tím mohou částice dosáhnout větší rychlosti, a tedy kinetické energie dostatečné k ionizaci – vytrhávání elektronů z atomů a molekul plynu. Elektrický proud za této podmínky se nazývá elektrický výboj za nízkého tlaku a je způsoben směsí elektronů a iontů. Tyto ionty za určitých světelných podmínek mívají velmi výrazné barevné projevy.
3. Termoelektrický jev je platný a každý elektrický obvod funguje, když je uzavřený.
4. Van Allenovy pásy jsou ohromnou zásobárnou elektrického náboje. Elekrický náboj se v radiačních pásech udržuje v přesně vymezených valenčních vrstvách. Ta první začíná ve výšce 400km nad Zemí a končí ve výšce 1200km. Takové valenční vrstvy jsou zatím zjištěny tři a všechny jsou přesně od pólu k pólu. Jsou tam ty radiační pásy skutečně bez účelu?
5. Rozvodné sítě elektrického proudu jsou jediné schopné posunout osu geomagnetického pole Země.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.3.2019 14:33 Reaguje na Jan Křížek
Kyslík? co takhle fotosyntéza? Jinak je to další Arílové vydání?
Odpovědět
J

Jan Křížek

1.3.2019 14:49 Reaguje na Ladislav Metelka
Pro Vás aprílové, pro mne ne.
Amazonské pralesy kyslík, který vyrobí během dne, během noci spotřebují. Jediný kyslík, který se dostane pryč je s planktonem do Atlantiku a tento kyslík nestačí ani pro ryby, tak jen na okraj.
Nepřesvědčuji vás. Máte svoje vědomosti naučené zpaměti a jste uznávaný odborník, jenže můj problém je, že mi tyhle odpovědi nestačí.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.3.2019 14:56 Reaguje na Jan Křížek
Pokud nestačí, měl byste začít tyhle věci studovat. A tím nemyslím na internetu...
Odpovědět
J

Jan Křížek

1.3.2019 16:04 Reaguje na Ladislav Metelka
To povídání není z internetu, ale moje vlastní, ale je složeno s dílčích objevů a fyzikálních zákonů, které jsem čerpal ve vědecké literatuře a právě studiem na chemicko technologické fakultě
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.3.2019 16:15 Reaguje na Jan Křížek
No vidíte. Ale z termodynamiky jste tam toho asi moc neměli, když Vám nic neříká 2.termodynamický zákon...
Odpovědět
J

Jan Křížek

1.3.2019 16:41 Reaguje na Ladislav Metelka
Já tomu říkám slovíčkaření.
Protože fyzika zná jen pojem teplo, tak to nemění na věci vůbec nic. Při roztržení molekuly dochází k rozpínání a chlazení. Teplo stoupá, chlad klesá. Proč tomu dávat formu, když nad tím stejně každý ohrnuje nos. Stejně tak odporový drát se při průchodu proudu ohřívá na jedné straně a supravodič napojený sériově na tento odporový drát vykazuje v místě spoje nižší teplo než okolí.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Termoelektrick%C3%BD_jev#Seebeck%C5%AFv_jev
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.3.2019 16:45 Reaguje na Jan Křížek
Když je pro Vás fyzika slovíčkaření, je to Váš problém, pak si ale, jak je vidět, klidně popletete teplo a teplotu. Ale nechoďte se s tím raději zesměšňovat na veřejnost.
Odpovědět
J

Jan Křížek

1.3.2019 17:09 Reaguje na Ladislav Metelka
Což nemění nic na tom, že CO2 humbuk je směšně primitivní hloupost.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.3.2019 17:43 Reaguje na Jan Křížek
Pro Vás jistě, když se ve fyzice nevyznáte...
Odpovědět
J

Jan Křížek

1.3.2019 20:18 Reaguje na Ladislav Metelka
Tím, že vaše slunce je pod mraky moje nad mraky je ta moje neznalost?
Děláte jen přihlouplé invektívy, ve snaze mne ztrapnit, ale to ukazuje pouze na vaši duševní nevyzrálost. Já nejsem u zkoušek a vy děláte pouze haura. Neumíte se odvolávat na nic než na nesmyslnost perpeta mobile, ale klíčová vysvětlení žádná.
Beru zpět to uznávaný...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.3.2019 21:46 Reaguje na Jan Křížek
Kdo psal o tom, že Slunce je pod mraky? Co to sem taháte za nesmysly?
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

3.3.2019 18:56 Reaguje na Jan Křížek
Pane Křížku , můžete mi říct svůj názor na "biotickou pumpu" zde:
https://www.bioticregulation.ru/

Osobně si myslím,že říkáte v principu to samé.
Rozhodující vliv na změnu klimatu má vodní pára.

Fenomén CO2 pak mám za značně přehnaný.
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

2.3.2019 05:55
Tak se nám debata lehce zvrtla. No, pravdou je, že se snažíme. Ale jak je vidět, našim dětem naše snažení nepřipadá dost výrazné. A mě osobně také ne. A nejde o nové jadrné bloky. Jde o snížení emisí z každodenní činnosti. Planeta nás už brzy neunese. A my se budeme muset pokusit o řízení našeho životního prostředí, jinak to pro nás bude na planetě minimálně diskomfort. Ale můžeme ještě ve větším udělat to, co už děláme, totiž klimatizaci. To je přeci ono řízení životního prostředí člověka, zatím jen v rozsahu budov. Ale bude na to potřeba zase jen energie. Což by šlo nejlépe s nulovými či plusovými budovami.
A k jaderkám. Proč neudělat technologický skok, a skutečně nevyužívat tu energii sluneční napřímo. je jí spousta. nemusíme zamrznout ve 20 století, v éře jádra. Nyní je éra informační.S tím snad půjde ruku v ruce i prozření lidstva.
Odpovědět
ig

2.3.2019 07:42 Reaguje na Katka Pazderů
Jak napřímo? Jinak po nějakém technologickém skoku tu asi toužíme všichni, bez ohledu na další názory :-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.3.2019 11:10 Reaguje na Katka Pazderů
O takové budovy již pár desítek let usiluji, viz www.optimalizmus.cz. V mnohém s vámi souhlasím.

Ano, na Slunci funguje JE zdarma. Problém je s přenosovou soustavou. Sluneční záření je nepravidelné a značně nekoncentrované, navíc je třeba konverzi na elektřinu. Proto je stále JE výhodnější a nazývat to archaismem 20. století je velmi nesolidní. Třeba elektromotor je tu ještě o 100 let déle a nebrojíte proti němu. Čím to? Že by ve vás byla nějaká zabudovaná či vnuknutá averze?
Odpovědět
DK

David K.

2.3.2019 16:25
Ačkoliv trochu naivní iniciativa, přesto mají děti pravdu. Planeta jde absolutně do háje a děti si uvědomují, že nám dospělým ti je v celku jedno a nebo se radši budeme schovávat za výmluvami. Autor článku je toho důkazem. Alespoň je ale upřímný a v podpisu přiznává, kdo ho platí... slepá ulička vývoje, která nám už na desetitisíce let zanechala vysoce nebezpečný odpad a zdevastovaná a neobyvatelná místa na naší kdysi krásné planetě. Namísto miliard do atomové energie (a největší náklady na ní nás teprve čekají ve formě likvidace odpadu) musíme investovat do výzkumu nových technologií a taky se zamyslet, kde se uskromnit. A CO2 je jen střípkem problémů... Ryby plavou namísto ve vodě v jakémsi plastovém roztoku, vzduch je na mnoha místech nedýchatelný, spodní vody otrávené nebo vyschlé. Po nás ale potopa.... Děti, držím palce
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.3.2019 11:25 Reaguje na David K.
Jak se třeba JE podílely na devastaci Francie?

Děti zřejmě demonstrují za víceméně správnou věc, ale problém je, jak toto může dopadnout. Chytí se toho vlivná lobby, vysají státní rozpočet a nic se nezmění. Křičet na ulici pouze "udělejte s tím něco" rozhodně není zrovna ten správný požadavek.

Telefonoval jsem nedávno s jedním z organizátorů akce. Rozhodně jim nejde o prosazení nějakého efektivního koncepčního řešení. Jsou to v podstatě prodloužené ruce našich aktivistů, kteří prosazují "své" řešení a nemají zájem o věcnou diskusi.
Odpovědět

Jan Činčera

6.3.2019 22:09
Děkuji za zajímavý názor. Zdá se mi, že jádrem Vaší argumentace je přesvědčení, že a) studenti vycházejí z nepřesných či lživých informací a b) studenti emocionálně upozorňují na problém a nenavrhují konkrétní řešení. S oběma částmi si dovolím polemizovat. Studenti se ve svém prohlášení odvolávají na zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN, tedy organizace, ve které působí klimatologové a která své zprávy vydává na základě analýzy odborných klimatologických studií. Jako respektovaný vědec se mnou určitě sdílíte názor, že současná věda vyžaduje specializaci (určitým ukazatelem kvality vědecké práce pak je akceptace studie mezinárodními impaktovanými časopisy). Z tohoto hlediska se obávám, že Váš názor jaderného fyzika, stejně jako můj názor pedagoga na fenomén klimatické změny je nutně laický, protože ani jeden z nás v oblasti výzkumu klimatu nepublikujeme. Jediným rozumným východiskem zde proto je předpokládat, že většinový názor klimatologů má větší váhu než (existující a samozřejmě relevantní) alternativně vyznívající studie, či laické názory publikované na sociálních sítích. Studenti se tedy velmi oprávněně odvolávají na většinový vědecký názor prezentovaný relevantní mezinárodní organizací. Za druhé, studenti především požadují, aby odpovědní politici brali vědecký názor vážně. To mi připadá velmi uvážlivé a vnímám to právě jako snahu vyhnout se v komplexním environmentálním konfliktu snaze prosazovat nepodloženě přímočará řešení. Nevím také, na základě jakých historických zkušeností či studií se domníváte, že takto široce postavené protestní akce nemohou přinést žádné řešení. Je zřejmé, že například oslavy prvního Dne Země v roce 1970 do značné míry ovlivnily mezinárodní environmentální politiku; třeba budeme stávky za klima s odstupem desetiletí hodnotit stejně. Studenti mají podle mého názoru šanci posílit environmentální vědomí ve společnosti a potažmu i přesvědčení veřejnosti, že ochrana klimatu je důležitá a je proto žádoucí prosazovat takovou politiku, která - uvážlivě, po expertní analýze a společenské diskusi - přijme potřebná opatření. V neposlední řadě, zapojení do stávky může mít pozitivní dopady i na studenty samotné, zejména v posílení jejich pocitu environmentální odpovědnosti a přesvědčení, že mohou svým jednáním ovlivňovat stav veřejné diskuse o environmentálních otázkách. To jsou dlouhodobě velmi důležité a žádoucí výchovně-vzdělávací cíle. Osobně proto studentskou stávku podporuji a přál bych si, aby naši studenti byli i nadále v environmentálních tématech občansky aktivní. Závěrem bych Vám rád ještě jednou poděkoval za zajímavý diskusní příspěvek a snahu prosadit ve společnosti taková opatření, která považujete za environmentálně nejpříznivější.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.3.2019 06:00 Reaguje na Jan Činčera
Není to tak dávno, co vládl většinový konsensus, že je Země placatá. Já ještě osobně pamatuji doznívání lysenkismu, a i zde lze jednoznačně říci, že téze lysenkismu byly obecně přijaty vědeckou komunitou (kdo nepřijal, byl vyhozen nebo dokonce fyzicky zlikvidován v gulagu) a publikovány ve významných a uznávaných časopisech (impact factor tehdy ještě neexistoval).
Bylo opakovaně poukázáno (a podloženo konkrétními případy), že na vědecké studie, které by mohly vést ke klimaskeptickým výsledkům, se neseženou grantové peníze, a pokud taková studie přes všechny překážky vznikne, klimaalarmistická lobby zabrání v naprosté většině případů její publikaci. Tyhle aktivity klimaalarmistických podvodníků jasně ukázala tzv. "climategate", kdy se podařilo shromáždit a zveřejnit e-majly těchto podvodníků.
Lidmi způsobené globální oteplování je čistě politický konstrukt. Nelze ho vyřešit prostředky vědy, jako nebylo možno prostředky vědy vyřešit tvar zeměkoule nebo objektivně vyhodnotit tvrzení T. D. Lysenka a spol. Musí nastoupit politika a politickými prostředky musejí být hlasatelé této lži zbaveni politické moci (tedy i moci rozhodovat o tom, co bude nebo nebude publikováno v impaktovaných časopisech), jako byla zbavena moci církev, hlásající placatost Země, nebo jako padl Lysenko spolu se Stalinovým režimem.

Konec konců, ta mobilizace pologramotné mládeže v čele s mentálně nekompetentní dámičkou s psychiatrickou diagnózou, je politická akce, nikoli vědecký argument.

V Brně se navíc provalilo, že v čele této mládeže stojí aktivistka, která je sympatizantkou teroristické organizace ANTIFA, v řadě zemí (včetně např. USA) postavené mimo zákon. Ona je to totiž jakási obdoba nacistické SA, a to jak politickým směřováním, tak i "metodami práce". Z toho je alespoň jasně vidět, jaké síly za hlásáním této lži stojí.
Odpovědět

Jan Činčera

7.3.2019 08:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Děkuji za zajímavý argument. Myslím si ale, že oba příklady, které dokládáte, je na místě interpretovat opačně, tj. jako příklady budování teorií v prostředí, kde neexistovaly, nebo byly mocensky potlačeny mechanismy vědecké komunikace. Právě tyto mechanismy nakonec (myslím, že to bylo o něco dříve, než nedávno) vedly k opuštění teorie placaté Země a nakonec se prosadily proti mocensky pokřivenému diskursu Lysenkovy teorie v poststalinistickém Sovětském svaze. Upřímně řečeno, myslím si, že podobná konspirace, jakou naznačujete, není v současném vědeckém světě možná. V každém oboru existuje řada odborných časopisů, které si konkurují a pokud vám ve více z nich nevezmou studii, je to mnohem spíše proto, že není kvalitní, než kvůli vlivu nějaké mezinárodní lobby. Existuje samozřejmě i řada různých grantových agentur - pokud vím, problém spíš bývá v tom, když komerční sektor sponzoruje vznik různých studií, které mají zpochybnit většinový názor vědecké komunity na existující environmentální rizika. Krajně mě znepokojuje Váš názor, že by politici měli nahradit zavedený mechanismus peer-review, tedy nejčastějšího typu praxe pro posuzování kvality vědeckých textů v recenzním řízení, ve kterém rukopisy recenzují jiní členové téže vědecké komunity bez povědomí o tom, čí text hodnotí. Obávám se, že výsledek by byl právě takový, jaký podsouváte současné praxi: deformace vědecké komunikaci ideologií.
Pokud shrnu, svět vědy samozřejmě není ideální (to určitě ale víte, jste pokud se nemýlím molekulární chemik?), ale stále funguje lépe, než jakýkoliv jiný společenský mechanismus popisující fungování světa. Pokud budeme odmítat názory odborníků na danou problematiku, dostaneme se do situace, kdy budeme muset přijímat různé konspirační teorie a především pasujeme sami sebe do role expertů na něco, na co máme jen laické názory vycházející z osobní ideologie.
Samozřejmě s Vámi souhlasím s tím, že plánovaná stávka je politickou akcí. Domnívám se ale, že na ní děti mají právo a opírají ji o korektní argumenty.
V neposlední řadě velmi nemám rád, když se názoroví odpůrci označují různými dehonestujícími nálepkami. Nemyslím si, že to je korektní způsob argumentace.
Ještě jednou děkuji za diskusní podnět.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.3.2019 06:06 Reaguje na Jan Činčera
Jsem lékař s erudicí v laboratorních oborech, včetně statistického zpracovávání výsledků. Habilitoval jsem na ekonomickém oboru, takže si troufám zohledňovat i ekonomické dopady některých ekologických fantasmagorií, což třeba přírodovědci nedělají a dělat nemohou.

To, že systém peer review je v současné době v krizi, se už ví velice dlouho a běžně se o tom ve vědecké obci diskutuje. Jedním z příznaků této krize jsou tzv. "predátorské časopisy".

Klimatologická "věda" je jen vrcholem ledovce, nicméně explicitně dokazujícím prohnilost tohoto systému (političtí aktivisté za oteplismus mají obsazeny prakticky všechny časopisy zaměřené na toto téma a oni jsou také těmi "peery", kteří posuzují dodané texty, což oboje prokázala výše zmíněná "climategate". A, pochopitelně, nepotřebují vědět, čí ten text je, pouze ho vyhodnotit, zda je či není dostatečně klimaalarmistický (a pokud není, tak nepřipustit jeho přijetí do tisku).

Paradoxně pak články, které klimaalarmismus zpochybňují na úrovni tvrdé vědy, vycházejí v "nevýznamných" časopisech typu Nature.

V roce 1989 jsme zvonili klíči mimo jiné za to, aby se školství odpolitizovalo. Tyhle studentské protesty, napojené na antidemokratické extrémisty (na tu zmíněnou ANTIFA a další), vracejí do škol antidemokratickou a prototalitní politiku v podobě možná horší, než jak to bylo za komunistů.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

7.3.2019 11:10 Reaguje na Jan Činčera
Vážený pane Činčero, děkuji za zajímavý názor a diskuzi k mému textu. I já v něm píši, že studenti mají právo na názor, protest a občanský aktivismus. A že to může být i velmi pozitivní. Ovšem, může to být i velmi negativní, jak už mnohokrát historie ukázala. Velmi často mívám povídání i pro středoškolskou mládež. Většinou to není o takto "politických" tématech, ale o přírodních vědách a technice. Ale pokud se to dotýká nějakých takových témat, tak jim vždy zdůrazňuji to, že nechci, aby sdíleli stejný názor, jako já, mohu se mýlit, ale hlavně, aby danou problematiku nastudovali, sehnali si informace a přemýšleli. A do aktivismu se zapojili, pouze v tom případě, když mají dané téma nastudované a jsou přesvědčení, že je znají. I oni se mohou mýlit, jako každý, ale udělali maximu proto, aby tomu tak nebylo.
Pracuji ve vědě a dělám vědecký výzkum. Sice ne přímo v oblasti klimatologie, ale kolegové třeba pomocí studia obsahu radioaktivního uhlíku dokáží sledovat koloběh a původ uhlíku v přírodě a zvláště v atmosféře. Pomocí jaderně analytických metod pak řadu ekologických studií. Dělám i modelování a statistiku, takže docela dobře dokáží posoudit metodiku a limity prací v těchto oblastech. A také mám jisté znalosti fyzikální (třeba termodynamiky). Takže myslím, že si dokáží vytvořit velmi realistický pohled i na oblast klimatických změn (ostatně jsem o tom napsal několik populárních článků o této problematice, podle kterých si o mých znalostech v oblasti můžete udělat názor).
A na základě toho si můžu dovolit říci, že vyhlášení jak Grety Thunbergové a i našich studentských aktivistů jsou mimo tuto realitu a jak už zde v diskuzi zmínil pan Metelka (který je ostatně přímo klimatolog), nemají moc společného s tím co říká mezivládní panel, i když se na něj odvolávají. Proto si mohu dovolit obavu, že studenti vychází z mylných informací.
Pokusil jsem se o přímou diskuzi s danou iniciativou českých studentů, ovšem bez odpovědi. Ale zjistil jsem, že jejich mluvčím je člen strany Mladých zelených, o kontakt se telefonicky pokoušel také Jirka Svoboda. I on narazil na to, že jde o čisté zelené aktivisty. Tedy o jednu konkrétní lobbistickou skupinu, které jde o prosazení konkrétního ideologického směru a ne o hledání reálné a efektivní cesty ke snížení emisí a udržitelného vývoje společnosti.
Tomu pak odpovídá i jejich vyhlášení. Jak už bylo zmíněno, jeho katastrofismus nemá nic společného s realitou, a ani publikovanými studiemi mezivládního panelu.
Problém je i to, že katastrofická vyhlášení a tlak na zavedení katastrofického a válečného režimu boje s emisemi od lidí, kteří projevují i základní neznalostí fyzikálních a jiných přírodovědných a technických neznalostí, že v diskuzích jsou pak nejvíce vidět na opačné straně stejně primitivní a zjednodušená vyhlášení o úplné neexistenci vlivu CO2 a průmyslu na klima, založené na úplně stejné neznalosti základních fyzikálních zákonitostí (viz třeba pan Šimůnek v místních diskuzích).
Odpovědět

Jan Činčera

7.3.2019 18:44 Reaguje na Vladimír Wagner
Vážený pane kolego,
děkuji za reakci a důležité upřesnění. Rozumím-li správně Vašemu stanovisku, není jeho jádrem odborná kritika zprávy IPCC (která podle mého názoru přísluší klimatologům), ale upozornění na její nesprávnou interpretaci členy studentského hnutí (zde je samozřejmě Vaše erudice jako přírodního vědce nezpochybnitelná).
Kladu nicméně otázku, ve kterých bodech podle Vašeho názoru studenti ve svém prohlášení výsledky zprávy IPCC dezinterpretují. Vycházím-li ze stanoviska publikovaného zde (https://www.facebook.com/events/2320751898193069/), studenti především požadují, aby politici respektovali vědecké poznatky v oblasti změn klimatu a na jejich základě přijali související opatření ("Požadujeme, aby se klimatická krize začala i jako skutečná krize vnímat. Vyzýváme politiky, aby neprodleně začali jednat a učinili kroky nezbytné ke snížení emisí."). Nevidím, kde by v daném stanovisku studenti prosazovali agendu jakékoliv lobbistické skupiny, ani, jak s nadsázkou uvádíte, válečný režim.
Samozřejmě, studenti volí radikální tón, adekvátní jejich věku. Je možné, že někteří v diskusi zprávu IPCC skutečně z důvodu neznalosti dezinterpretují. Nicméně s jejím jádrem, "respektujte poznatky vědy a přijměte odpovídající opatření" je podle mého názoru obtížné polemizovat.
Děkuji za zamyšlení a případné další upřesnění Vašeho názoru.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

7.3.2019 19:36 Reaguje na Jan Činčera
Takže si dovolím citovat z jejich prohlášení: "Podle výše zmíněné zprávy totiž máme posledních 12 let na to, abychom dokázali přejít k udržitelnému způsobu fungování globální společnosti a odvrátili tak nevratné poškození ekosystému." To není pravda, nebo pokud budu jemný, jde o velmi nepřesnou a zavádějící interpretaci toho, co se píše v poslední zprávě Mezivládního panelu. Jeho souhrnnou zprávu si můžete přečíst třeba zde: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/souhrnna_zprava_ipcc_2015/$FILE/OEOK-IPCC_SYR_report_CZ-20150504.pdf
Tam jsou podrobně rozebírány různé varianty klimatického modelu podle vývoje emisí a možná opatření a jejich dopady. Asi nejblíže výroku ve vyhlášení studentů má patrně tato část a možná tato citace: "Odkládání dodatečných mitigačních opatření do roku 2030 podstatně zvýší problémy spojené s omezením oteplování v 21. století pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. To bude vyžadovat podstatně vyšší rychlost snižování emisí od roku 2030 do 2050, mnohem rychlejší rozšíření nízkouhlíkové energetiky v tomto období, větší spoléhání se na CDR v dlouhodobém horizontu a vyšší
přechodné a dlouhodobé ekonomické dopady."
Můžeme sice diskutovat, co měli studenti na mysli formulací "trvale udržitelné fungování globálního systému" a "nevratné poškození ekosystému", ale tak rychlý katastrofický význam, který se snaží navozovat, opravdu nelze vydedukovat ze zprávy Mezivládního panelu.
Ještě více jsou neznalost a dezinterpretace toho, co se opravdu o klimatu ví, patrné v rozhovoru s organizátory akce na Radiu Wave: https://wave.rozhlas.cz/ted-je-ten-nejvyssi-cas-panikarit-stredoskolsti-studenti-v-cesku-se-pripojuji-ke-7775295?fbclid=IwAR21N0WJj-Ffuwixrv4R0R2kEKwIxz5QaXgt3RGdqBxyJqOelAE1WMZB4WU
Odpovědět

7.3.2019 21:07 Reaguje na Vladimír Wagner
Děkuji za uvedení konkrétního příkladu. Studenti tedy požadují, aby politici respektovali výsledky vědeckého výzkumu v oblasti změn klimatu a současně ve své argumentaci ne zcela přesně tyto výsledky interpretují. Vzhledem k jejich věku se mi to zdá pochopitelné. Z uvedených výroků se mi zdá, že je v nich patrná shoda v předpokladu, že v následujícím relativně krátkém období je důležité podniknout kroky směřující k ochraně klimatu, rozdíl je v odůvodnění. Pokud souhlasíte s hlavním studentským požadavkem, mohl byste tedy studentům pomoci zpřesnit jejich argumentaci?
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.3.2019 07:29
Nějak zmizela moje odpověď na dotaz Petra Dvořáka z 8.3.2019 06:19
"Tak to by mě zrovna zajímalo, takže poprosím o odkaz. Děkuji."

Kritický článek na téma klimatických modelů z hlediska programátora vyšel před několika lety na serveru Neviditelný Pes. Odborník na programování tam kritizoval jak použití nevhodných nástrojů (zastaralý Fortran), tak i konkrétní stavbu programů (přiznávám se bez mučení, že s Fortranem jsem nikdy nedělal a jeho zdrojáky bych analyzovat nedokázal), včetně různých pomocných "nekonstant", zajišťujících aby program vyplivl alespoň přibližně reálný výsledek.
IMHO nutnost něčeho takového svědčí pro to, že je něco špatného s algoritmy programu - to je věc nezávislá na konkrétním jazyce, takže ten odhad si dovoluji předložit.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist