https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-dlouhy-studentske-stavky-za-klima-aneb-neco-se-meni-i-ve-spolecenskem-klimatu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Dlouhý: Studentské stávky za klima aneb Něco se mění i ve společenském klimatu

14.3.2019
Vznik hnutí má příčiny, které zatím sociologové příliš nezkoumali, ale určitě se na něm podílí soubor vědeckých informací, publikovaných v druhé polovině roku 2018. Na snímku pochod studentů v německém Hamburku 1. března.
Vznik hnutí má příčiny, které zatím sociologové příliš nezkoumali, ale určitě se na něm podílí soubor vědeckých informací, publikovaných v druhé polovině roku 2018. Na snímku pochod studentů v německém Hamburku 1. března.
V Ekolistu se rozvinula velmi zajímavá diskuse ke studentským stávkám. Studenti v poslední době hýbou veřejným míněním tak, jak se to jiným aktivistům vůbec nedaří. Takže jsem rád, když mohu přispět svým názorem právě v předvečer první celosvětové stávky, která se bude konat tento pátek, 15. března 2019. Podobně jako já, i většina dalších účastníků této diskuse studentské akce vítá, kritický pohled na ně uvádí kolega Wagner (zde a zde), určité dílčí připomínky má také Ladislav Metelka.
 

Globální oteplování bylo označeno pro rok 2019 jako téma číslo jedna různými médii, například agenturou Forbes, a dokonce i v Česku ukázal průzkum agentury Median prudký vzestup zájmu o tuto hrozbu. Stále více obyčejných lidí se rozhodlo důvěřovat vědeckým poznatkům, o téma se začínají vážně zajímat politici, a tak byla klimatická změna i tématem letošního Světového ekonomického fóra v Davosu.

 

Přesto se v českých velkých médiích stále o studentských stávkách nedozvíme prakticky nic, i když se ve skutečnosti jedná o hnutí daleko širší a masovější, než jsou tak často medializované protesty “žlutých vest”. Děti se ale chovají slušně, nic nerozbíjejí a nezapalují – a kde není katastrofa, tam “není vlastně o čem psát”.

Hnutí, které bylo iniciováno stávkou mladé dívky před švédským parlamentem, po půl roce postupně rozrostlo do celosvětových rozměrů. Nejbližší stávka 15. března proběhne na více než 1 300 místech v téměř 100 zemích světa – někde to bude pár lidí, v jiných městech se bude pravděpodobně jednat o desetitisíce studentů. Možná mě šálí paměť, ale moc si nepamatuji, že by kdy v historii proběhly podobně celosvětově rozsáhlé protesty mladých.

Vznik hnutí má příčiny, které zatím sociologové příliš nezkoumali, ale určitě se na něm podílí soubor vědeckých informací, publikovaných v druhé polovině roku 2018. Mezi ně patří Zvláštní zpráva IPCC ke globálnímu oteplení o 1,5 °C a Výroční zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF), která odhalila, jak závratným tempem vymírají volně žijící živočichové. K tomu na konci roku 2018 byla ještě zveřejněna inventura emisí ukazující, že po několika letech poklesu opět stoupl celosvětový objem vypouštěného CO2.

V důsledku toho pak nejprve v Austrálii, brzy však i v jiných zemích, si začali mladí lidé uvědomovat, že tady něco nehraje. Viděli, že se nejedná o žádné alarmistické blogy, ale o seriózní vědecké práce, které jim říkají, že jejich budoucnost není vůbec tak růžová, jak jim možná plánovali jejich rodiče. Zde je nutné si uvědomit, že ve většině rozvinutých zemí neměli za prezidenta Václava Klause, a tak tyto procesy proběhly poměrně rychle; síla vědeckých argumentů z poslední doby však přesvědčila i část českých občanů, že klimatologové mají pravdu a za globální oteplování mohou opravdu lidé.

Během ledna a února 2019 se začali aktivizovat také studenti v Evropě – a tak každý čtvrtek prochází Bruselem průvod tisíců žáků a studentů, kteří na svých ručně zhotovených transparentech požadují, abychom se my, dospělí začali více zajímat o jejich budoucnost a přestali s ničením planety. Na začátku února se k nim připojili také holandští školáci. Každý pátek pak k podobným demonstracím dětí a mládeže dochází v mnoha německých a švýcarských městech, kde je celková účast odhadována každý týden na 50 tisíc studentů. Všechny tyto akce běží pod heslem Školní stávky pro klima.

Stávky studentů mají již své první reálné výsledky – v Belgii musela odstoupit ministryně životního prostředí Joke Schauvliege poté, co se ukázalo nepravdivé její tvrzení, že podle rozvědky stávky organizují “určité síly v pozadí” - toto prohlášení zcela popřely samy tajné služby. Podle místních obyvatel stávky také zcela změnily obsah volební kampaně pro belgické parlamentní volby. Původně měla být hlavním tématem diskuse o řešení vlámsko-valonských vztahů. Školáci ale ukázali, že jsou schopni se zcela bez problémů mezi sebou domluvit bez ohledu na rodnou řeč – a protože jim daleko více záleží na problému ochrany klimatu, tak také politici začínají otáčet.

Velmi zajímavé na celém hnutí je to, že se středoškoláci ve velké většině zorganizovali zcela samostatně, nejen bez pomoci jakýchkoliv oficiálních struktur, ale i zcela mimo tradiční ekologické nevládní organizace. Ty dokonce velmi často hodně tápou, jak se k celému novému hnutí postavit. A jsem rád, že české nevládní organizace stávky podpořily.

Klimatolog Ladislav Metelka správně píše, že tvrzení, které studenti uvádějí na svých stránkách – tedy že na základě zprávy IPCC můžeme za 12 let očekávat katastrofu – se nezakládá na pravdě. Je škoda, že se klimatologové neozvali hlasitěji v době, kdy byla na podzim zveřejněna zpráva IPCC SR15 a různá média u nás i ve světě ji takto interpretovala. Ale chyba v počtu let, které nám zbývají pro nápravu, není v rámci studentských stávek nic moc zásadního. Důležitý je požadavek, který formulovala Greta Thunberg: “Začněte konečně plnit Pařížskou dohodu a řiďte se vědeckými výsledky klimatologů”! A já stále nevidím nic, co by se na tomto požadavku dalo zpochybnit. Celosvětový koordinační výbor studentských klimatických akcí pak požadavky ještě upřesnil – zásadní pro ně je, aby klimatická krize byla politiky považována skutečně za krizi.

Z mého osobního pohledu se jedná jen o potvrzení toho, co již pár let pozoruji při organizování pobytových akcí pro dospívající mládež – dnešní středoškoláci berou svou budoucnost skutečně vážně a soustavné přehlížení velkých rizik jim opravdu vadí. Ale nechtějme po nich, proboha, aby hned sami navrhovali sofistikovaná řešení problémů, které starší generace nezvládla ani začít účinně řešit během posledních 30 let. Na druhou stranu nelze současné protesty ani chápat jako spor generací – mladí lidé pro své cíle starší generaci nutně potřebují, a vědí o tom.

Myslím si, že bude velmi důležité, jakým způsobem bude celé hnutí dál pokračovat – protesty v ulicích dnes často nechávají politiky dosti chladnými, takže pokračují dál ve své činnosti formou “business as usual”. Je proto třeba pokračovat dál v tlaku na ně – a první konkrétní dopady by hnutí mohlo mít na květnové volby do Evropského parlamentu. Kdyby se totiž povedlo, podobně jako v Belgii, aby klimatické téma bylo jedním z předních témat předvolebních diskusí, znamenalo by to velký krok kupředu.

Debata ke studentským klimatickým stávkám

Do začátku je dobré vědět, kdo je Greta Thunbergová a proč přestala chodit v pátek do školy. A že se z toho stala masová záležitost, která se týká i Česka.

Kriticky se na studentské stávky dívá Vladimír Wagner, viz K čemu povede hnutí studentů iniciované Gretou Thunbergovou? a Povede studentská stávka za klima k lepší znalosti dané problematiky? Ke studentské stávce se kriticky vyjádřil i klimatolog Ladislav Metelka textem Nepravdivé zdůvodnění studentské stávky za klima.

Kladně ji vnímá například ekopedagog Martin Kříž, viz jeho komentář Protesty žáků středních škol pohledem ekopedagoga, pedagožka Kristýna Hrubanová, viz její komentář Studenti plánují stávky za klima. Měli bychom se radovat, nebo Yvonna Gaillyová, viz její text Bouře našich vnuků aneb Studenti mohou dokázat to, co se nejlepším vědcům k jejich velké lítosti nepodařilo, ale i sto českých vědců.

Do širšího kontextu pak stávky zasazuje Jiří Dlouhý v textu Studentské stávky za klima aneb Něco se mění i ve společenském klimatu. Ekopedagog Jan Činčera pak odpovídá na otázku, zda máme děti vychovávat k tomu, aby stávkovaly.

Studentské prohlášení z 15. 3. 2019 Dáváme vám dva týdny!


reklama

foto - Dlouhý JiříJiří Dlouhý
Autor je výzkumník Centra pro otázky životního prostředí UK a předseda Společnosti pro trvale udržitelný život.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (20)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PM

Petra Můjnázor

14.3.2019 13:01
Konečně článek pod který bych se podepsala.
Výborně shrnuté, děkuji.
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

14.3.2019 23:19 Reaguje na Petra Můjnázor
Děkuji
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.3.2019 14:29
Dobrá, nechť se díky stávkujícím studentům dokořán otevře téma antropogenní klimatické změny a politici se tématu vehementně ujmou. Co, pane Dlouhý, očekáváte, že udělají? Asi jste odborníkem na toto téma a váš názor může být cenný/inspirativní.

Též by mne zajímalo, co si představujete pod pojmem busines as usual? Jsou to stále narůstající klientelistické/korupční vazby mezi zástupci včech složek státní moci a podnikatelskými subjekty nebo něco jiného. Jak by pak vypadal busines as unusual?
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

14.3.2019 23:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Vámi položená otázka vypadá jednoduše, ale odpověď již tak jednoduchá není. První, co je třeba, aby opravdu začali brát politici klimatickou změnu jako skutečnou prioritu - to dnes vůbec není, zvláště ne u nás. Měl jsem loni možnost navštívit Namíbii a můj dojem je, že všichni domorodci tam daleko více chápou problém klimatické změny, než my tady.
Pak je třeba hledat cesty - nejjednodušší je skutečné zdanění emisí skleníkových plynů s tím, že výnos bude věnován do inovací v oblasti změny klimatu - především zřejmě energetika. V Česku určitě neotevírat nové uhelné doly, resp. nerozšiřovat stávající - kauza Bílina.
Nejsem si ovšem jistý, zda tyto kroky budou stačit. Stále se mi vrací jeden z hlavních principů, který prosazoval náš první federální ministr životního prostředí Josef Vavroušek - a to je "dobrovolná skromnost". Myslím si, že mladí jsou i k něčemu takovému ochotní - ale opravdu vůbec netuším, jak by se něco takového dalo rozumně prosadit.
Je samozřejmě otázkou, zda je skutečně průchodný model neustálého ekonomického růstu - docela mě překvapilo, kolik různých politiků připouští, že by to tak být nemuselo. Že bychom neustále neměřili HDP, ale spíše lidský blahobyt, lidské štěstí, spokojenost. A takovéto hodnoty jsou často vyšší v zemích, které žádné vysoké HDP nemají.
Když se ptáte na business as usual - měl jsem štěstí, že jsem byl ve státní správě v letech 91-92, kdy se během dvou let povedlo udělat prakticky celou novou ekologickou legislativu, protože ti lidé byli opravdu pro věc zapáleni a dělali to srdcem, zatímco dnešní různí úředníci na ministerstvech především co nejlépe vědí, jak věci vykázat, jak nepřipustit, aby se udělalo cokoliv víc, než je nezbytně nutné. Je to opravdu na dlouhé povídání.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.3.2019 14:36 Reaguje na Jiří Dlouhý
Jste předseda Společnosti pro trvale udržitelný život a proto se na vás obracím s následujícím námětem. Představte si, že by se podařilo vyčíslit odpovídající cenu za drtivou většinu činností nevratně měnící/poškozující Zemi a tyto poplatky by se dařilo "spolehlivě" vybírat. Někde je to je opravdu utopie, ale např. v oblasti těžeb je to velmi schůdné. Tyto poplatky (např. odváděné těžaři) by se promítly do všech cen výrobků a služeb. V takovém prostředí by se každý mohl chovat zcela tržně, protože poškozování planety je již v ceně adekvátně zahrnuto. Vybrané peníze by např. umožnily snížit jiné daně. Pokud by tyto poplatky na jednotku poškozování s časem narůstaly, nevyhnutelně by společnost spěla k udržitelnému rozvoji. Zda by se lidé museli/nemuseli uskromňovat či zda by HDP rostl/klesal by záleželo, jak dobře by v daných podmínkách fungoval trh v měnž by byla drtivá většina externalit odstraněna adekvátním zpoplatněním.

V takovém prostředí by mohl fungovat "busines as usual" a byl by, myslím, velmi úspěšný pro Zemi i její obyvatele. Pak HDP může klidně růst, důležité bude, že se ničiní Země bude výrazně snižovat. Tento mechanismus by vedl částečně ke změné spotřebního koše, který ale klidně může uspokojovat potřeby lépe, a též by vedl k jeho naplnění ekologicky příznivým způsobem. Komodity, které nejde získat ekologicky by v koši ubývaly a byly nahrazovány ekologicky příznivými.

Docela se hrozím toho, že o směrování ekonomik do udržitelného koridoru by se měli starat politici či lobisty placení "odbornící". To nemůže skončit dobře.
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

15.3.2019 19:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Souhlas - internalizace externalit tomu říkají ekonomové. Pokud začnou politici věřit odborníkům, jejichž práci přitom platí, tak to také zjednoduší rozhodování.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.3.2019 20:04 Reaguje na Jiří Dlouhý
Jsem rád, že si rozumíme.
Jenže takový způsob odborníci nenavrhují a politici chtějí rozhodovat podle sebe - chtějí zišťně vyhovovat vlivným lobby. Nebo máte jinou zkušenost?

Práci odborníků neplatí politici, ale daňoví poplatnící.

Odpovědět
lu

14.3.2019 14:58
"Studenti v poslední době hýbou veřejným míněním tak, jak se to jiným aktivistům vůbec nedaří". ano, jistá nikoli nepodstatná část veřejnosti by uvítala "studentům" zkrouhnout kapesné a trošku povolit otěže omezující dětskou práci.

mimochodem, troufnu si předpovídat. tématem dalších pro nás důležitých, tedy tuzemských parlamentních voleb, rozhodně nebude klima. bude to boj o frustrovaného manuálně pracujícího xenofoba, platícího daně a netrestaného a nepříliš vzdělaného. vsadíte na Babiše, komouše, socany nebo ódéesku? kdo z nich vysaje okamurův elektorát?
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

14.3.2019 23:37 Reaguje na
Ano, může to tak být, jen bych si dovolil ve vašem tvrzení škrtnout toho "manuálně pracujícího" - znám dost manuálně pracujících, kteří mají jasné a rozumné politické názory.
A co se týče klimatu, hodně záleží, jak budou vypadat následující roky - počasí a podnebí jsou dvě rozdílné věci - pokud bude dále narůstat srážkový deficit, budou to muset opravdu řešit i všichni rozumní politici. Už teď, podle výzkumů Medianu, považují Češi sucho za největší hrozbu. Obava z migrantů už klesá. Pokud bude studené léto, bude to jinak.
Ale třeba i v Česku se něco pohne z různých důvodů - držme nyní všechny palce Zuzaně Čaputové na slovenskou prezidentku - myslím si, že by to pomohlo i nám.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2019 05:45 Reaguje na Jiří Dlouhý
Problém je, že sucho na jihu Moravy jednoznačně souvisí s devastací Šumavy, za kterou mohou ekologové. To je naprosto jasně vidět na meteoradaru, jak termiky nad bezlesou a přehřátou Šumavou rozčísnou skoro každý frontální systém, co jde od západu, a vzniklá mezera se táhne nad pásem zhruba vymezeným "brankou", jejíž "sloupky" tvoří Brno a Retz.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

15.3.2019 08:05 Reaguje na Jan Šimůnek
Vysvětlení velmi naivní a nesprávné...
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2019 19:29 Reaguje na Ladislav Metelka
Jste schopen podat jiné vysvětlení tohoto fenoménu?
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

15.3.2019 19:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Tohle snad ani moc nestojí za komentář - je to hodně na úrovni různých pavědeckých teorií, které popírají lidmi způsobenou klimatickou změnu. Chodíte se zuby k zubaři, nebo k ekonomům?
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.3.2019 08:54 Reaguje na Jiří Dlouhý
Opravdu stačí sledovat meteoradar. To "rozčísnutí" prakticky každé od západu jdoucí dešťové fronty je velice nápadné a je to fenomén, který jednoznačně nastal až poté, co ekologové Šumavu zdevastovali pěstováním kůrovce a bráněním výsadbě nového lesa. Jiná příčina tohoto jevu (vyjma působení nadpřirozených sil) se asi najít nedá.
Odpovědět
ZU

Zbynek Ulcak

17.3.2019 09:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane docente - soukrome si Vase prispevky delim do dvou kategorii - humorne (jako vyse uvedeny) - prosim, vic takovych, svoji pomatenosti dokazete prosvetlit den. Docent mediciny vysvetluje klimatologum, jak to na svete fungule...
A zle a nechutne - kdyz jako lekar pisete o lidech s Aspergerovym syndromem to, co jste napsal do jinych vlaken. Mimochodem - nenapadlo Vas, ze nejspis porusujete eticky kodex pracovniku MU? Nechcete si to radeji nechat na duchod?
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2019 19:39 Reaguje na Zbynek Ulcak
To, co jsem napsal, je v běžně dostupných učebnicích pro lékařské i pedagogické fakulty (byť jsem látku na víc stran musel shrnout do jakési zkratky).
Faktem je, že v době, kdy jsem měl v pregraduálu psychologii a psychiatrii, tahle diagnóza ještě nebyla definována a tito lidé (alespoň část z nich) spadali (spolu s dalšími diagnózami) do skupiny anetických psychopatů.
Příkladem anetického psychopata, který s vysokou pravděpodobností Aspergerův syndrom neměl, byl inkvizitor šumpersko - velkolosinských čarodějnických procesů Bobling. Dá se tak soudit podle toho, jak se na těch procesech cíleně a systematicky osobně obohacoval, člověk s Aspergerem by to dělal nezištně a příjmy si nehlídal.

S etickými kodexy je ten problém, že pokud jsou v souladu s platnými zákony, jsou zbytečné, pokud jsou s nimi v rozporu, tak jsou škodlivé (protože tlačí lidi do nezákonných aktivit, aniž by byli z hlediska právního postihu kryti).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

17.3.2019 10:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Jako vtip to ujde. Klasický výběrový efekt. pane Šimůnku...
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.3.2019 05:47
Studenti jsou prostě poslední skupina dostatečně nevzdělaná a bez zkušeností s totalitní ideologií (ekologie není nic jiného než totalitní ideologie), kterou je možné takto zmanipulovat.
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

15.3.2019 19:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Ekologie je totalitní ideologie? Kde že jsem to slyšel? Původně to znělo, tuším, "Ekologie je buržoazní pavěda..."
Zkuste si, prosím, někde přečíst, co je to ekologie - například na wikipedii. Ekologie je hodně o něčem jiném, než o čem jsou studentské stávky.


Odpovědět

Jan Šimůnek

16.3.2019 13:16 Reaguje na Jiří Dlouhý
To, co hlásají ekologické organizace typu Děti Země nebo Greenpeace, je totalitní ideologie. V praxi mnohé z toho vyzkoušel jakýsi Pol-Pot v Kambodži. Dodnes jsou tam v pralesích pyramidy z lebek těch milionů obyvatel, co ten pokus nepřežili.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist