Kryštof Kruliš: Recyklace a nakládání odpady v praxi – jak si vede Česko v porovnání s ostatními?

Projednávání zálohového systému na nápojové obaly je v plném proudu a spolu s tím se ze všech stran objevují argumenty pro i proti jeho zavedení. Velmi relevantní data nyní přichází z dokumentů Evropského účetního dvora v souvislosti s vyhodnocením plateb tzv. daně z plastů, kterou do rozpočtu EU platí všechny její členské státy podle poměrně složitě odborně odhadovaného objemu jimi generovaných nerecyklovaných plastových obalů v odpadu. ČR dosahuje 45% míry recyklace plastových obalů, což je sice mírně nad průměrem EU (41 %), ale stále to znamená pro ČR nezanedbatelnou platbu do rozpočtu EU. Konkrétně ČR zaplatila v roce 2023 do rozpočtu EU na dani z plastů 89 milionů eur (tedy přibližně 2,25 miliardy Kč). Přestože nápojové obaly tvoří jen zlomek plastových obalů zahrnutých do uvedené platby, může jejich zálohování přispět k alespoň částečné korekci výše každoročně placené daně. K zálohování nás nadto postupně vede i právní úprava na úrovni EU, ze které by se v horizontu následujících pěti let měly postupně aktivovat poměrně vysoce nastavené požadavky, jak na vysbírání minimálního počtu nápojových obalů, tak na minimální obsah recyklovaného materiálu v nově produkovaných nápojových obalech. To vše by pak mělo zejména pomoci životnímu prostředí. (podrobněji zde)

Dopady na littering

Jak potvrzují zkušenosti z okolních zemí, zálohování se mimo jiné podílí na snižování množství volně pohozeného odpadu. Podíváme-li se na Slovensko, data a studie prezentovaná poskytovateli systému zálohování uvádí, že v létě 2021 tvořily nápojové plechovky a PET lahve společně více než 21 % celkového objemu volně pohozeného odpadu na Slovensku. Konkrétně to bylo 9,97 % u plechovek a 11,36 % u PET lahví. Na podzim 2022 byl zaznamenán pokles těchto dvou typů obalů v celkovém objemu volně pohozeného odpadu. V létě 2023 pokles pokračoval – až na 3,24 % u nápojových PET lahví a 2,16 % u plechovek.

Velkou změnu podle některých studií přineslo zavedení zálohového systému také v Lotyšsku. Dle pobřežního monitoringu provedeného sdružením Green Freedom a Environmental Education Foundation se počet plastových lahví vyhozených v 17 pobřežních lokalitách vybraných pro studii, snížil o 61 % ve srovnání s údaji před zavedením zálohového systému (2021). Množství hliníkových plechovek se pak snížilo o 52 %. (zdroj)

Pohled spotřebitelů

Pokud se bavíme o smysluplnosti zálohového systému, je třeba zohledňovat i spotřebitelský aspekt – jsou to ostatně spotřebitelé, kdo rozhodne o tom, jak úspěšný systém bude. Na toto téma se dlouhodobě objevují průzkumy veřejného mínění s poměrně rozdílnými výsledky. Spotřebitelské fórum ve spolupráci s Institutem evaluací a sociálních analýz INESAN již v roce 2019 tuto praxi podrobně zmapovali (viz zde) a ukázali, že k výsledkům veřejného mínění v ČR na toto téma je nutné přistupovat vždy s patřičným přihlédnutím ke zvolené metodice a případně i zadavateli studie. Problémem zjišťování veřejného mínění na toto téma v ČR je pak také to, že respondenti zatím nemají praktickou zkušenost s tím, jak by zálohovací systém ovlivnil jejich každodenní život. Dává proto smysl podívat se na spotřebitelské průzkumy ze zemí, kde již systém funguje, a kde tudíž dotazování ukazuje reálné zkušenosti. Tradičně s tím mají zkušenosti v Německu, kde byl zálohový systém na nápojové obaly zaveden již v roce 2003 a kde dosahuje nejen skvělých výsledků (uvádí se až 98 % sesbíraných obalů), ale i vysoké míry akceptace mezi spotřebiteli. Podle Slovenského sdružení pro značkové výrobky pozitivně dopadl i srpnový průzkum agentury MNFORCE - Market Research Agency ze Slovenska, kde po cca 2 a půl letech od zavedení zálohování hodnotí téměř 90 % Slováků systém pozitivně, přičemž téměř polovina (49,5 %) mu dala hodnocení „výborně“.

---

reklama

---