Kryštof Kruliš: Zálohováním nápojových obalů k efektivnější práci s odpady a účinnější ochraně přírody

Foto | Magda Ehlers / Pexels

Zálohový systém nadto zajišťuje vysokou úroveň vytřídění materiálu. Spotřebitelé v něm vlastně dělají práci, která se dnes případně dělá na dotřiďovacích linkách za ně. Ze zálohovacího systému tak vychází separovaný materiál, PET nebo hliník, který lze následně dobře využít. Zdá se tak logické, že materiál z něho vzešlý bude mít většinou vyšší kvalitu, než ten, který jde z odpadu získat jinou cestou, a bude tak také lépe využitelný k opětovnému využití. Pokud se půjde cestou opětovného využití materiálu znovu k výrobě nápojového obalu, může se materiál ve smyčce opakovaně obrátit a přiblížit sektor nápojových obalů fungování cirkulární ekonomiky.

Zejména hliník v nápojových plechovkách má velmi dobré předpoklady pro opakované využití. Výroba výrobku z recyklovaného hliníku dosahuje také velkých energetických úspor ve srovnání s výrobou z nového materiálu. Federální vládní agentura USA pro ochranu životního prostředí EPA (Environmental Protection Agency) uvádí, že jde jen o pět procent energetických nároků a recyklace jedné hliníkové plechovky tak podle ní dokáže ušetřit dostatek energie třeba na rozsvícení 14wattové CFL žárovky po dobu 20 hodin, na práci na počítači po tři hodiny nebo na sledování televize po dvě hodiny. Je tak k naší škodě, že dle dostupných dat právě hliníkové plechovky dokážeme v současném systému vysbírat mnohem méně, než PET lahve.

Podle dostupných kalkulací je pouze přibližně jedna čtvrtina nápojových plechovek umístěných na náš trh skutečně recyklována a využita jako materiál při další výrobě. Od účastníků různých dobrovolnických úklidových akcí zároveň zaznívá, že právě odhozené nápojové hliníkové plechovky jsou u nás v přírodě poměrně časté. Kontejnery na kov bývají na stanovištích méně často než ty na plast, papír a sklo. Ze zkušenosti řady z nás, kdo třídí, jde také o kontejnery, které nejčastěji bývají zcela přeplněné. Jako vysvětlení menšího třídění v praxi se navíc nabízí samotná konstrukce plechovky. Po otevření ji již není možné znovu uzavřít a často dělá potíž i zcela vyprázdnit její obsah. Je tak méně praktické takový použitý nápojový obal s sebou delší dobu nosit. To se bohužel projeví i v častějším odhození na nesprávném místě. Záloha na plechovce tak může daleko více lidí vést k přemýšlení o tom, kam si nápoj v tomto balení s sebou vzít, aby ho pak bylo možné vrátit.

Míru podpory pro zavedení zálohového systému v ČR vyhodnocuje několik průzkumů veřejného mínění. Podle agentury Focus-agency.cz z listopadu a prosince loňského roku nebo IPSOS z letošního roku je většina z nás pro zavedení tohoto systému. Podle IPSOSu inklinuje k podpoře dokonce přibližně tři čtvrtě naší populace.

Od zálohování lze očekávat celkové vylepšení úrovně procesu recyklace. Pozitivem jsou zmíněné úspory energie při výrobě nového výrobku. Na důležitosti také přibývá to, že recyklace napomáhá materiálové soběstačnosti, protože hliník a fosilní zdroje na výrobu plastů většinou závisí na dovozech. U hliníku máme také velké problémy s jeho výrobou kvůli našim vysokým cenám energií. Výroba nového hliníku je extrémně energeticky náročná a s rostoucími cenami energií jsou hliníkárny z EU postupně vytlačovány. Zálohování zároveň výrazně snižuje pravděpodobnost, že nápojový obal skončí odhozen někde, kde by neměl. Nápojové obaly sice tvoří jen část odpadu, ale jde o obaly rychloobrátkového zboží každodenní spotřeby, takže celkové objemy nejsou zcela zanedbatelné. Navíc jde o výrobky, které se hodí k tomu brát je s sebou na cesty, a proto je také častěji jako odpadky najedeme někde odhozené.

Záloha má být ve výši několika korun, ale i tak na většinu z nás může působit jako motivační faktor. Více lidí si uvědomí, že nápojový obal zůstává hodnotným materiálem i po konzumaci výrobku a upraví podle toho své zacházení s ním. Nebo prostě jen nebudou chtít vyhazovat peníze na zálohách z okna a pokud i tak zálohovaný obal odhodí, může se najít někdo jiný, kdo kvůli záloze obal vrátí tak jak se má. Začátkem dubna (6. 4. 2024) letos proběhla další akce Ukliďme Česko, která je otevřena dobrovolníkům po celé naší zemi. V praxi si tak každý, kdo chtěl, mohl ověřit, kolik nesprávně odhozených PET lahví a nápojových plechovek lze nalézt a zároveň tak pomoci s jarním úklidem přírody a svého okolí.