https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lucien-cenkova-piwi-jako-dalsi-ekologizujici-prvek-vinarstvi-v-cesku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lucie Čeňková: PIWI jako další ekologizující prvek vinařství v Česku

13.10.2021
Zdroj | Archiv Lucie Čeňkové
Když byste před padesáti či třiceti lety hledali, kde je na jižní Moravě nejvíce pesticidů, jedním z takových míst by byly vinice. Jen proti obalečům se vinice ošetřovaly dvakrát třikrát za sezonu. Nejdříve DDT, později se začaly používat ještě jedovatější látky – organofosfáty, odvozené od bojových chemických látek, a v 80. a 90. letech 20. století analogy hmyzích hormonů a syntetické pyrethroidy. Ty sice nebyly pro člověka tak jedovaté, ale hmyz a některé skupiny členovců zabíjely ještě v koncentracích miliontiny procenta.
 
Počátkem 90. let dvacátého století se tato neradostná situace začala pomalu obracet. V letech 1994 až 1996 byl ve vinicích na území CHKO Pálava realizován projekt, kterým byla poprvé v historii chemická ochrana vinic proti škůdcům nahrazena biologickou. Zároveň začalo intenzivní vzdělávání vinařů ve znalostech ekologického vinohradnictví. (Zdroj: M. Hluchý a kol.: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické produkci, 2021)

A v tom je dnes Česká republika na evropské špičce. A to nejen díky rozloze ekologických vinic (téměř 1 000 ha v ekologickém zemědělství), ale hlavně díky propracovanému znalostnímu systému, využíváním moderních metod a v neposlední řadě vůli vinařů produkovat kvalitní surovinu na zdravé půdě, vzdělávat a pečovat o životní prostředí.

Pěstování révy a výroba vína v režimu ekologického vinohradnictví je ve srovnání s integrovanou a konvenční produkcí podstatně náročnější na úroveň vědomostí, zkušeností i schopností strategického uvažování. Využívá přirozených procesů v oblasti produkce, regulace chorob, škůdců a plevelů. Důležitá je i vhodně zvolená poloha vinice či výběr odrůd odolných proti chorobám.

Česká republika patří k evropským lídrům ve šlechtění a registraci moderních rezistentních odrůd révy vinné, které se dnes nazývají PIWI. Jejich hlavním znakem je odolnost. Lépe odolávají houbovým chorobám a není třeba vinice tolik ošetřovat postřiky. Při jejich šlechtění se využívají genové zdroje jiných druhů révy a přirozenou cestou se přenáší do révy Vitis vinifera donor rezistence. PIWI odrůdy jsou pak odolné nebo mají větší genetickou schopnost odolávat hlavním houbovým chorobám révy (plísni révy, padlí révy a plísni šedé). Jedná se například o naše odrůdy Laurot, Malverina nebo z novějších Savilon, Vesna či Mery. Česká republika vykazuje největší poměr vysázených nových PIWI odrůd ke klasickým odrůdám. V roce 2020 bylo PIWI odrůdami osázeno 739,7 ha, což je 4,1 % plochy vinic.

Zdroj | ÚKZÚZ, pro ČTPEZ zpracovala Andrea Hrabalová (2021)

Koncem června 2021 se uskutečnilo první zasedání regionálního sdružení PIWI CZ. Členové sdružení představují jak velké zkušené pěstitele, tak malé vinaře, doplněné šlechtiteli a učiteli vinohradnictví. Spojuje je společné nadšení pro udržitelné pěstování révy vinné a tvorbu vína v souladu s přírodními procesy.

Dlouhodobě největší spotřeba účinných látek pesticidů připadá v ČR na obiloviny. Tento výsledek ale ovlivňují výměry, na kterých jsou plodiny pěstovány. Při přepočtu na hektar se pořadí zásadně změní. Největší spotřebu účinných látek, použitých na hektar půdy má totiž konvenční pěstování chmele, vinné révy, ovoce, brambor, řepy a zeleniny.


reklama

 
foto - Čeňková Lucie
Lucie Čeňková
Autorka je PR pracovnicí České technologické platformy pro ekologické zemědělství.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří S

13.10.2021 09:26
Nevím kde se vzal údaj, že obaleči jsou takový problém, v integrované produkci se využívá již delší dobu oplach sírou. Největší problém ekologizace a nevyužívání insekticidů spíše spočívá v ozelenění meziřádků, které se nesmějí do určité doby mulčovat a jsou tak osidlovány různými vektory (mšice, křísi) a přenášejí různé v dnešní době neřešitelné choroby, například esca. Možná kdyby úředník nezasahoval hloupými termíny do pěstování révy vinné, tak by ozelenění bylo bez nežádoucích účinků.

K tomu, jak vypadá ekologický vinohrad, je k zamyšlení. Zkuste se někdy dojet podívat v červenci jak vypadá. Toliko mědi a síry, kterýma se musí oplachovat, každé 3 - 4 dny, ročně asi tak 12-15x. Různé preparáty, které zavoskují list a podobně. Ta réva vypadá jak uměla pokojová rostlina a efekt? Je otázka. Když jsem pracoval v ZD Bulhary, kde se jela integrovaná produkce I stupně, tak ty vinohrady byly vedle toho slavného lesa s okáčema a vše bylo v pořádku, takže asi tak.

To platí i o zmíněných organofosfátech, či neonikotinoidech. Hloupé zakazování, které se nahrazuje méně účinnými pyrethroidy. Viz letošní řepka, tři aplikace pyrethroidů (a to jen díky tomu, že jsme na chladné Vysočině) namísto jednoho moření výrazně nižší dávky neonikotinoidem. Logika hadr.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.10.2021 10:49 Reaguje na Jiří S
Možná jste slyšel o pokusu, který prováděl tuším doc.Kazda. Včelám byly nabídnuty vzorky s neonikotinoidy a pyrethroidy, včely se vzorkům s neonikotinoidy důsledně vyhýbaly, ale po pyrethroidech přímo prahly. To samé funguje i na poli, kde je řepka, takže minimální namoření je opravdu nejúčinnější cestou. Ovšem u EU těžko hledat tu logiku, a nejenom v zemědělské oblasti.
Odpovědět
JS

Jiří S

13.10.2021 12:09 Reaguje na pavel peregrin
Ano slyšel, je to skutečný odborník zasvěcený své práci. Pod doc. Kazdou jsem dělal dokonce bakalářskou práci na téma bílekvetoucí řepky po souvratích a výskyt škůdců, a nektarodárných biopásů na vliv parazitoidů parazitujících na škůdcích.

Doc Kazda o problému moření mluví dlouhá léta, dokonce sbíral údaje o klesajícím počtu včel (zvláště včel samotářek) v přírodě po zakázání neonikotinoidů a aplikaci pyrethroidů, situace se tak výrazně zhoršila. Dokonce došel na to, proč byly neonikotinoidy nalezeny v kvetoucí řepce. Namořená kukuřice byla zaseta vedle kvetoucí řepky a prach z mašiny dosedl na řepku. Tadá, zakážeme neonikotinoidy.

Taky opravdu miluji přirovnání organofosfátů k bojovým látkám, takhle se přesně straší lidi. Namísto jedné kvalitní aplikace, která je sice ,,vostrá,, ale přírodě škodí méně než mnohonásobná aplikace pyrethroidu. Je to jak přirovnání, že Modafen (lék na chřipku) je jedna z nejhorších drog, kterou si feťák může dát, tedy pervitin. Přitom je v tomto léku jen neškodný pseudoefedrin, tedy prekurzor pro desoxyefedrin (pervitin). Takže přípravek na ochranu rostlin a bojová látka je pro mne přirovnání jak právě tento uvedený příklad.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

14.10.2021 10:42 Reaguje na Jiří S
Použití mědi v ekologickém zemědělství je dlouhodobě vnímáno jako přechodné a postupně se limity snižují. Vámi udávaná množství postřiků se jeví, minimálně z pohledu současně platného zákona o EZ, jako nelegální. Já osobně používám např. VitiSan, což je neškodný hydrogenuhličitan draselný. Uvádí se, že EZ je u vinařů populární mj. z toho důvodu, že některé biologické preparáty (viz např. biocont.cz) fungují lépe než konvenční.
Odpovědět
JS

Jiří S

14.10.2021 12:59 Reaguje na Marek Drápal
Ano máte pravdu, že takový bude trend ustupování. Těch aplikací jsem řekl asi špatně v tom, že většina bude měd a síra a zbytek budou vitisan a jemu podobné přípravky, ale těch aplikací je stejně bambilion. Jak neškodný je VitiSan si netroufám říci, pokud by byl zcela neškodný, tak by nefungoval na nic (o jeho efektivitě bych mohl také vést polemiku z vlastní zkušenosti). Funguje jako vysoušeč mycelií, tzn. určitě nebude tímto způsobem nápomocen ani živočichům. EZ je u vinařů populární hlavně v tom, že když nemají hnůj pro pravidelné hnojení, tak lze těžko dosahovat vyšších výnosů, tudíž poté je výnos IP a EZ docela stejný při vyšší dotaci, tudíž je to spíše ekonomická výtěžnost daného vinohradu. Já jako vinohradník jsem neměl problém mít výnos 8 t/ha a to i na ranných, či jakostních odrůd jako jsou solaris, muškát, či pálava. O Veltlínech a Mullerkách, kde jsem se pohyboval i přes 12 tun mluvit nemusíme. Jinak pro upřesnění bavíme se o vinohradech mezi 5 - 20 rokem. Před a po výnos klesá. Zajímalo by mne, jestli ekologicky pěstované vinohrady nejsou vcelku mladší, a proto dokáží plodit více. Protože v IP je opravdu velké množství vinohradů mezi 20 - 35 rokem. Jinak než mne někdo chytne za slovo, že jeho 40letý vinohrad plodí stále stejně, tak ano může, ty roky jsou samozřejmě orientační a pokud někdo má toliko času se věnovat pečlivě každému keři, pak to jde.
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.10.2021 17:21
Dobrý den, zajímalo by mě, jak se v ekologickém režimu změnila produkce, klesla, stoupla a o kolik %. Děkuji.
Odpovědět
JS

Jiří Sedlo

13.10.2021 19:44 Reaguje na Jarka O.
Dávám všem na vědomí, že zkratka Jiří S není totožná s mojí osobou. Používá ji jiná osoba, která k tomu má zřejmě své důvody. Pokud bych chtěl něco veřejnosti sdělit, udělal bych to pod plným jménem
Všechny zdraví
Ing. Jiří Sedlo, CSc., viceprezident PIWI International
Odpovědět
JS

Jiří S

14.10.2021 08:13 Reaguje na Jiří Sedlo
Pane inženýre, skutečně se za vás nevydávám. Toto jméno je odvozeno od skutečného jména Jiří Souček. Nevím co vás vede k tomu si myslet, že se za vás vydávám, možná moje věcné argumenty a připomínky k tématu.

S pozdravem
Ing. Jiří Souček, agronom/vinohradník
Odpovědět
JS

Jiří S

14.10.2021 08:17 Reaguje na Jiří S
Ještě dodám, že k zemědělským tématům se vyjadřuji takřka vždy a jsem svými názory zde, ještě s panem Peregrinem znám a nikdo mé jméno nepovažuje za vaše. Toť asi vše k údajné záměně identit podle vás. Děkuji
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.10.2021 19:28 Reaguje na Jiří S
Ahá, takže dvojtý agent:-)
Odpovědět
MD

Marek Drápal

14.10.2021 10:49 Reaguje na Jarka O.
Výnosy vinic v EZ jsou plně srovnatelné s konvenčním zemědělstvím. Např. v roce 2019 4,5 t/ha.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.10.2021 09:42
Předem avizuji, že neteskním po všude přítomných sirnatých zplodinách
v době minulé u nás na Ostravsku, ale tehdejší ovzduší nějak nevonělo
houbovým chorobám, plísním a taky některým škůdcům. Taky staré odrůdy
ovoce a vinné révy zde nepotřebovaly postřiky. Nové odrůdy výrazně
lepších kvalit se ale neobejdou bez postřiků a na mé zahradě končí po
"ošetření" pilou v krbu. Sázím tak pouze to, co okouknu u jiných a co
nevyžaduje to chemické ošetření. Kvalitu totiž vidím v tom, že se
vyhýbám chemii, nemám práci s postřiky a náklady na ně. Taky dbám na
výběr stanovišť a přípravu pro výsadbu. Révy mám tři druhy a u všech
se obejdu bez jakýchkoliv postřiků po dobu celého roku. Pouze stolní
odrůdu neznámého původu ve skleníku ošetřím v zimě vinařskou jíchou.
Stejně tak vybírám staré odrůdy ovoce a dlouhodobě osvědčené druhy
zeleniny. Kdysi jsem toužil po novinkách, ale po řadě zklamání jsem
došel k poznání, že v malém je lépe jít touto cestou a chemii nechám
velkopěstitelům a spotřebitelům, kteří tu možnost jako já nemají.
Jinak mohu říci z vlastní zkušenosti, že čím "zanedbanější" krajina,
tak je větším rájem pro živé tvory, než ty bezvadné trávníky, keře
a stromy ve městech a parcích k potěše oka, ale ne hmyzu a taky i
ta pole k potěše zemědělců-energetiků. Ten pohled na lány kukuřice
končící v bioplynkách je hrůzou o kterou jsem byl v mládí chválabohu
ochuzen. Takové huntování si nezaslouží žádná půda a to ani ta dnes
už zase soukromého vlastníka. To i ti zlí jezedáci a zaměstnanci
státních statků ji nehuntovali tak, jako dnes její vlastníci. Půda
se stala novým uhelným dolem s daleko větším dopadem na přírodu,
než kdysi ten důl. Po něm dnes zbyla nová přírodní lokalita, ale
z těch zhuntovaných polí už úrodná pole asi nikdy nebudou.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.10.2021 19:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Všecky ty Malveríny, Hibernaly... jsou nové odrůdy a na choroby netrpí - toš nelze říct, že všechno moderní stojí za prd. Mimochodem hibernal je po senzorické stránce docela zajímavá nevšední odrůda.
I u zeleniny se dá najít celá řada netradičních odrůd, které jsou skvělé... za všechny třeba hokkaido dýně, od té doby, co jsou u nás k dostání (vůbec to není kdovíjak dlouho) dlabu na všecky ty goliáše (kdo má furt spravovat plot)
I u ovocnýcných odrůd... co všechny ty Losinské nesprchávající rybízy - to je přece pecka!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.10.2021 10:17 Reaguje na Jakub Graňák
Víte ze mne mluví pouze zklamání z toho, že jsem podlehl
recenzím na některé odrůdy sloupových jabloní, které se
bez postřiků hodí tak leda do kamen a zklamaly mne i prodejci nabízené rezistentních odrůd, které rezistentní vůbec nejsou. Možná ano, ale někde jinde a možná po pár létech už ne. Uznávám svoji chybu při nákupu, kterou napravuji tím, že se nyní nejprve o pravdě přesvědčím u sousedů a teprve pak to zasadím. Tak předcházím zklamání
a tomu, že pár let zbytečně pěstuji dříví na podpal.
Jinak se tu opravdu zlepšilo ovzduší, ale přibylo jiných škodlivých faktorů ve formě plísní a hub. " Vylepšování"
jílovitých půd černouhelným popelem přinášelo půdám
síru, ale i jiné škodlivé prvky. Nebylo ale třeba mořit
česnek Sulkou a i jiné plodiny nebyly ohroženy houbovými chorobami jako dnes. Ono je to jako se vším ostatním,
neboť vždy něčemu něco prospívá a jinému škodí. Znám
pána pracujícího v produkčním sadu a za čtyřicet let může srovnávat. To, co bývalo kdysi bez postřiku jich potřebuje sedm a v Itálii dokonce včetně hnojení na list dvacet. Náklady na ošetřování zvyšují cenu produktů, ničí okolí
a o kvalitě produktů už raději pomlčím. Když jdu kolem
frekventované silnice, tak jsou staré odrůdy obsypané
plody a bez postřiků jsou vesměs "zdravé". To, co mají
v sobě nevím stejně, jako u plodů z ošetřovaných sadů,
ale náklady na jejich pěstování jsou proti sadům nulové.
Ono i ta síra z ropných paliv je asi u cest "lékem"
proti chorobám stromů a přitom je neustále trnem v oku
ekologů. Třeba takové okolí sopek se vyznačuje pár let
po erupcích značnou úrodností půd a nadstandartní
kvalitou plodů bez chemického ošetřování. Takže když
nebudou zplodiny a popel, tak přibydou postřiky a nebo
návrat k primitivním odrůdám z doby předindustriální.
Možná se něco podaří i vyšlechtit, ale většina se bez
dodatečné chemie neobejde. Mimochodem jsem zvědav na
efektivitu biopaliv a biomasy po radikálním zdražení
umělých hnojiv a jejich nedostatku na trhu. Společně
s tlakem na snižování stavů hospodářských zvířat a tím
i statkových hnojiv si myslím, že je to začátek konce zhovadilosti jménem kukuřice do bioplynek. Už aby to bylo
a na polích byl zpátky jetel a vojtěška i na zaorání.
Mé včely se už nemohou dočkat na rostliny, které uměly zpracovat ztracená hnojiva v hlubších vrstvách půdy a
dostala je po zkrmení a nebo zaorání do orniční vrstvy.
Pokud ale tyto zvýšené náklady na hnojení zalepí z dotací
a zvýšené ceny vyrobené energie, tak se zase nic nezmění.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.10.2021 11:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak, to jsou takové ty módní vlny, roky jsem pracoval jako ovocnářský školkař a produkci těch všemožných kolumnárních odrůd jsme se vyhýbali, typickým našim zákazníkům (malopěstitelům) jsme pěstovali a doporučovali spíše tradičnější odrůdy kupříkladu u jablek rubín, šampion..., ale třeba u hrušek jsou lepší novější odrůdy jako dicolor, nebo bohemica, které lépe odolávají rzi.
Ty sloupovité odrůdy jsou šlechtěny spíš pro superhusté pěstební systémy, kde se počítá s herbicidní clonou. To však není problém samotných ovocnářů, ale spíše pitomosti spotřebitele, který hledí jenom na cenu a chce jedno jabko jak druhé. Nebýt tlaku na co nejnižší cenu, tak ani ovocnáři nebudou tlačeni k intenzivnímu používání "chemie".
Ve finále, ale stejně dojde na to, co zmiňujete i vy, že v důsledku nedostatku průmyslových hnojiv budou muset jakési pochybné estetické a ekonomické faktory ustoupit kruté realitě zdevastovaných pěstebních ploch a bude potřeba začít znovu a lépe.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.10.2021 21:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Jestli máte ještě zájem o nové stromky, doporučím Vám starou odrůdu jablka, co mi osobně moc chutná a jmenuje se Cox Orange. Našla jsem stromek čistě náhodně v Rakousku, dá se určitě koupit po internetu. P. Graňák: Hibernal od Uh. Hradiště je opravdu nevšední, mně moc neleze.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.10.2021 08:50 Reaguje na Jarka O.
Nesmíte házet flintu do obilí po první zkušenosti, vždycky záleží na tom jak se to víno udělá, vlastonosti odrůdy jsou jen prvním z celé řady faktorů
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist