https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukas-hruska-jaky-vanocni-stromek-umely-nebo-prirodni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lukáš Hruška: Jaký vánoční stromek? Umělý, nebo přírodní?

12.12.2023
Vánoční stromek.
Vánoční stromek.
Foto | Lukáš Hruška
Nejvýraznějším atributem Vánoc je bezesporu vánoční stromek. Před námi je však rozhodování, jaký stromek letos pořídíme. Jaký vánoční strom zvolit… umělý nebo přírodní?
 
S výběrem vhodného vánočního stromku je spojena řada omylů. Jeden z největších je, že pořízením umělého vánočního stromku chráníme přírodu. Skutečnost je ale opravdu jiná. Právě stromky z umělých hmot škodí přírodě. Při jejich výrobě je nutné zpracování plastů, při němž dochází k uvolňování mnoha škodlivých látek do ovzduší. Výroba se současně neobejde bez určitého množství energie. A navíc při likvidaci dochází k obdobným problémům.

Živé vánoční stromky jsou naopak přírodním produktem. Tyto stromky během růstu prospívají životnímu prostředí produkcí kyslíku a při likvidaci poslouží jako neškodný zdroj energie. Další možností je produkce štěpky, kdy tyto zbytky se vrátí do přírodního koloběhu jako zdroj živin pro dané prostředí.

Většina vánočních stromků na trhu v současné době pochází ze speciálních plantáží zakládaných na lesní i nelesní půdě. Jak je to s vánočními stromky přímo z lesa? Při nutných prořezávkách (tj. odborná péče v mladých lesních porostech) se odstraňují především stromy netvárné a stromy, jež by vadily růstu perspektivních jedinců v daném porostu. Tímto přístupem tak navíc zvyšujeme kvalitu a stabilitu lesa. Proto se tyto zmíněné prořezávky ve vybraných smrkových nebo borových porostů ponechávají na období před Vánocemi, neboť se spojí dvě užitečné věci, a to ekologičtější vánoční stromeček na Štědrý den a zvýšení kvality a stability lesa.

Vánoční stromky jsou lepší živé.
Vánoční stromky jsou lepší živé.
Foto | Lukáš Hruška

Jak o zakoupený přírodní vánoční strom pečovat, aby Vám co nejdéle vydržel? Zakoupený stromek je nutné po návratu domů uložit do nádoby s vodou a nechat v chladném prostředí. Zde ho necháme až do doby, než budeme chtít stromek ozdobit.

Před samotným uložením stromku do vody je vhodné spodek kmene zkrátit, neboť tímto čerstvým řezem dokáže strom přijmout více vody, a zachová si tak svůj svěží vzhled. Důležité však je, aby kůra stromku dosahovala pod hladinu vody v nádobě. Je to z toho důvodu, že stromy sají vodu pletivem umístěným pod kůrou.

V této podobě můžeme nechat strom na zahradě, balkóně nebo terase až do doby, než budeme chtít stromek umístit do vnitřních prostor. Před tímto umístěním stromku na své místo je nezbytné nezapomenout na poslední mezikrok, a to nejdříve nechat stromek aklimatizovat v chladné místnosti, aby rychlým přechodem do tepla neutrpěl teplotní šok. Po aklimatizaci je už možné umístit strom do již připraveného stojanu.

Dle doporučeních je dobré mít stojan, do kterého můžeme nalít vodu, kdy při ořezu kmene do takového stojanu je opět dobré zajistit, aby kůra dosahovala pod hladinu vody v nádobě. Tímto přístupem spočívajícím v dodržení výše zmíněných kroků si zajistíme radostný pohled na náš krásně ozdobený vánoční stromeček se svěží vůní rozléhající se po celém bytě.

Foto | Lukáš Hruška

Na závěr bohužel nemohu opomenout a neupozornit na krádeže stromků v lese, nimiž nezpůsobujeme pouze škodu ekonomickou, ale především ekologickou, neboť takovéto bezohledné počínání může vést ke vzniku holiny a narušení budoucí stability porostu.

Lesníci se samozřejmě stromy snaží chránit ořezáním některých větví nebo moderním natíráním stromků chemickým roztokem, který v chladu není cítit, ale naopak v teple domova začne silně zapáchat. Vyvarujme se tedy takovému sobeckému chování, o němž by ten vánoční čas neměl být, a také možnému zápachu z nátěru, místo kterého si raději zapalte nějakou voňavou svíčku či vánočního františka, a chovejme se tak k lesům šetrně.


reklama

 
foto - Hruška Lukáš
Lukáš Hruška
Autor působí na orgánu státní správy lesů a myslivosti Krajského úřadu Středočeského kraje. Je členem Mysliveckého spolku Benátky nad Jizerou a Českomoravské myslivecké jednoty. Zabývá se aktuálními tématy v oblasti lesnictví, myslivosti a ochrany přírody a krajiny.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

12.12.2023 09:34
já mám už mnoho, mnoho let ,umělý a je stále krásný,
mnohem hezčí než přírodní,jiný bych nechtěl,
ovšem některé umělé na trhu jsou ohavné ,
vánoční stromky na jedno použití je kšeft, nemohou je dát ani slonům v zoo
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.12.2023 15:08 Reaguje na vaber
tahle umělá civilizace je plná umělotin, umělých emocí, umělého násilí, umělých "nadávek" a všichni na to čučíme do plastových Krabic. Už jsme tak umělí, že už nám to nepřipadá blbé, ale hlavně, že máme plast kolem sebe a je úplně všude.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.12.2023 10:47
Já to chápu tak, že stromek z prořezávky by skončil zetlelý v lese a dá
majiteli lesa nějakou tu korunu zisku. Stromek z plantáže zatížil přírodu
chemií ke svému vypěstování a za práci a chemii musíte pořádně zaplatit.
Plastový stromek je ozdobený smeták a budoucí plastový odpad. Pokud už
nechci stromek jako takový a spokojím se s ozdobenou větví, kterou bylo
třeba odstranit, tak budiž i to. Přimlouvám se za stromky z prořezávky,
protože pomáháte při investování prací v lese a máte doma čistě přírodní
produkt bez chemie, jakou potřebují stromky z plantáží a bez plastů z jakých
jsou ty umělé. Je to na každém z vás, jaké máte skutečně ekologické cítění
a hledáte výmluvy, proč nepodpořit lesáky použitím stromků z prořezávek.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.12.2023 11:05 Reaguje na Břetislav Machaček
No víte on smrček za týden začne padat , naše jedle se nesází a douglasky se nesmí sázet. Tak jedle kavkazská je nakonec nejmenší zlo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.12.2023 17:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pro smrček se vždy chodilo až den před Štědrým dnem a ve
stojanu s vodou v chladné místnosti vydržel do Tří králů.
Dnes mají lidé stromky, které se vyřezávají měsíc předem
v obýváku, kde mají 24 stupňů už čtrnáct dnů před Vánoci
a poslední popeláři odvážejí od popelnic v únoru. To se
pak nedivím, že opadají. Mimochodem kavkazská jedle je
opravdu nezmar a jehličí na ní drží i rok po uříznutí.
Asi tu nemá své škůdce a houby, které by uspíšily opad
a rozklad jehličí. Je výborná na přirozený výtěr okounů
a candátů, když se ukotví v rybníce ke dnu tak, aby byla
celé potopená a v době výtěru je doslova obalena jikrami,
které nemají ty ryby leckde kde rozvěsit. Pokud potřebuji
plůdek z přirozeného výtěru, tak potom stačí takto obalený
stromek rychle přemístit do odchovné nádrže, vyčkat, až
se plůdek vykulí a je to jednoduché a levné i kdyby to
tam pouze zůstalo bez přenášení. Ty ryby alespoň dostanou
šanci k vytření, což leckde už schází. Předloni jsem tu
sousedovic jedli na jaře umístil do jedné štěrkovny a v
době výtěru okounů to tam na ni doslova vřelo.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.12.2023 17:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Profi rybníkáři to znají/vědí ?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.12.2023 17:46 Reaguje na smějící se bestie
Snad ano. Učilo se to už před staletími, jako způsob přirozeného výtěru s možností jikry přemístit jinam, kde by byly v rybníce bez predátorů uchráněny před likvidací. Oni totiž neuměli ryby tak dobře uměle vytírat jako my
nyní a dělali to takto.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.12.2023 19:18 Reaguje na Břetislav Machaček
No, ale smrček do hromnic ne. Jedle (suchá) ano.
Odpovědět
DA

DAG

12.12.2023 11:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Pro mě je plantáž vánočních stromků prostředí, které je jiné než okolí. To znamená možnost další jiné diverzity. To je jiný hmyz, hnízdní možnosti ptáků, země regenerující od zemědělské výroby.
S tou chemií to na plantážích není tak hrozné, řeší se jen akutní věci, takže několik let se nemusí stříkat vůbec.
Za mě, jasně stromek z plantáže a prořezávky. Lepší od českého pěstitele než polský ze supermarketu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.12.2023 17:38 Reaguje na DAG
Budiž pokud je ta plantáž bez chemie někde pod dráty VN, tak
to beru, ale pokud ji někdo vysadí na půdě nejvyšší bonity,
tak mi to trhá srdce. Půdu naopak ty stromy vycucají do mrtě
a pro její návrat k orné půdě bude třeba pařezy odfrézovat,
hluboko půdu zorat a doplnit humus, který stromky odčerpaly.
Uvedu opět příklad plantáže japonských topolů, které bylo
nutné po druhé sklizni hnojit, hnojit a ještě jednou hnojit, protože už půdu totálně vyčerpaly a totéž se stane bez přihnojování i na plantáži vánočních stromků po dvou a více sklizních. Jinak souhlasím s tím možným hnízděním a pokud to je navíc dobře oploceno, tak tam v klidu vyhnízdí i někteří na zemi hnízdící ptáci, pokud se tam nedostane alespoň část škodné, které v predaci plot zabrání. Důkladná oplocenka
mladých porostů je doslova množárnou ptáků hnízdících na
zemi a hlavně místem klidu, kde je neruší ani lidé se psy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.12.2023 19:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Každou oplocenku umí černá spravit jak sviňa branku. Má své postupy.
Odpovědět
DA

DAG

13.12.2023 07:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak pěstování vánočních stromků je zakázáno na bonitě I a II. Po desetiletém cyklu si myslím, že je nějaká zákonná pauza. Co se týče vyčerpání půdy to se úplně neorientuji, ale každá rostlina odčerpá něco a něco se naopak v půdě uloží navíc. O tom by věděl možná víc nějaký zemědělec. Takže to může být neutrální nebo i výhodné.
Pařezy přejedete drtičem (půdní frézou) a máte vystaráno.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.12.2023 11:57
Jaký ?
Obyčejný smrček z prořezu, uříznutý maximálně týden před Štědrým dnem, že !
Odpovědět
kk

karel krasensky

12.12.2023 13:25
Jedině modřín.Nepouští jehlíčí.
Odpovědět
Anyr

Anyr

13.12.2023 01:58
Bože můj :) Jaký stromek? Žádný! :)
Přispět na charitu, ozdobit si větvičku ozdobami ze slámy, ořechy a jablky, pustit si pohádky a sníst houbovec. Bez dárků, umírajícího či plastového stromu, bez masa. V klidu, pohodě a fajn atmosféře rodiny a přátel. A pomodlit se za to, aby svět, po současném lidském šílenství, došel většího klidu.
Ok, konec naivity (-_-) Tak se alespoň nepřežírejte zbytečně, dětem víc knížek než mobilů a chlastat (celoročně) s mírou, borci! :D
Odpovědět
HH

Honza Honza

13.12.2023 08:55
děkuji za článek a i komentáře (zvl. p. Macháčka). Právě tím, že se spotřebovávají přírodní materiály šetříme přírodu, nikoli výrobou plastů, jejich odpady se stávají katastrofou. Topení dřevem jednoznačně podporuje přírodu, spotřebovávají se přírodní materiály, podporuje se jejich produkce (nekvalitního dřeva). Raději krádeže stromků v lese než umělé stromky. Další poznatek (od p. Vinklera) je přizpůsobit druhy potřebám člověka- raději cizokrajné rostliny než žádné nebo plastové i když nepůvodní druhy ochuzují přírodu, pro ptáky schází jejich plody, někdy jsou agresivní apod. (jak píše p. Zvářal). Třetí poznatek je ochuzování půdy výsadbou stromů- i lesníci by měli pečovat o půdu, sázet meziplodiny apod, které obohacují půdu organic. materiálem (listnáče, třeba lípy?), zároveň nechávat organický materiál v lese- neštěpkovat a nedrtit větve apod.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.12.2023 10:19 Reaguje na Honza Honza
No ono by bylo nejlepší odpad termicky přeměnit na uhlí s to rozhodit po lese a polích.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.12.2023 18:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tím, že doma spaluji NEDOKONALE kusové dříví, tak si svoji
půdu na zahradě průběžně zásobuji dřevěným uhlím a popelem,
který mi zůstane v popelníku a nevyletí jako u kotlů s
nuceným odtahem komínem do okolného vzduchu (mikroprach).
Ty mé velké kusy popelu končí zaorány v půdě a nikde po
okolí nepoletují jako ten "polétavý prach" . Ne každé
EKO ve skutečnosti EKO je, ale to už jsem psal vícekrát!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist