https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukas-hruska-revitalizovana-niva-reky-jizery-v-benatkach-nad-jizerou-a-jeji-protipovodnova-funkce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lukáš Hruška: Revitalizována niva řeky Jizery v Benátkách nad Jizerou a její protipovodňová funkce

10.1.2024
Revitalizace nivy řeky Jizery v Benátkách nad Jizerou – povodně prosinec 2023.
Revitalizace nivy řeky Jizery v Benátkách nad Jizerou – povodně prosinec 2023.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | František Stýblo
Vánoční čas roku 2023 se nesl v České republice v podobě vyšších teplot, většího množství srážek a tání sněhu v horských oblastech. V důsledku toho tak došlo u většiny řek na našem území ke zvýšení hladiny, což na mnoha místech dokonce vedlo k povodním i nejvyššího stupně povodňové aktivity. Největší riziko jejich výskytu bylo zaznamenáno především ve východních Čechách, Středočeském a Ústeckém kraji. Na mnoha místech tak bylo nutné aktivovat protipovodňová opatření a spojit veškeré síly k zabránění škod na majetku, a především zdraví obyvatelstva. Jinak tomu nebylo ani v Benátkách nad Jizerou.
 
Hladina řeky Jizery v Benátkách nad Jizerou výrazně stoupala už na Štědrý den v noci. Město z tohoto důvodu bez zbytečného odkladu vystavělo protipovodňové stěny. Voda v řece kulminovala 26. prosince, kdy hladina řeky byla v odpoledních hodinách na úrovni 281 centimetrů. To je přibližně desetkrát vyšší průtok, než je průměrný.

A jak jsou tedy Benátky připraveny na zvýšení hladiny řeky, která protéká jejich městem? Tím opravdu nejzajímavějším prvkem protipovodňových opatření je revitalizovaná niva řeky Jizery, která se nachází v levobřežní části řeky. Stěžejní částí revitalizace je propojení slepého ramene a hlavního toku řeky Jizery, kde právě zde byly utvořeny tůně a koryto o celkové délce 800 m.

Revitalizace nivy řeky Jizery v Benátkách nad Jizerou – povodně prosinec 2023.
Revitalizace nivy řeky Jizery v Benátkách nad Jizerou – povodně prosinec 2023.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | František Stýblo

V horní části revitalizace pak byla vytvořena velká tůň, kdy plocha hladiny dosahuje až 7300 m2 a podporuje rozvoj litorálního pásma. Okolní půda je ochráněna výsadbou odrostků a alejových stromů. Navíc na ploše o rozloze 5 ha je porost travobylinné směsi pro rozvoj mezofytní louky, přičemž na základě této směsi je podpořena také půdní ochrana během povodní. Díky této revitalizaci dochází k rozlivu vody do určeného území a tak tedy i k významné pomoci při povodních.

Dalším pomocníkem, kromě samotné revitalizace nivy řeky Jizery, je v intravilánu města Benátek nad Jizerou vytvořený komplex protipovodňových opatření. Ten je tvořen terénními valy, pevnými betonovými zdmi, mobilními stěnami a dalšími prvky protipovodňové ochrany.

Revitalizace nivy řeky Jizery v Benátkách nad Jizerou.
Revitalizace nivy řeky Jizery v Benátkách nad Jizerou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | František Stýblo

Protipovodňový systém byl budován Povodím Labe ve spolupráci s městem přibližně dva roky. V souvislosti s přípravami na samotnou realizaci projektu byla nutná však i usilovná práce města Benátky nad Jizerou, kdy realizaci projektu předcházelo 10 let příprav, neboť bylo nezbytné se během této doby vypořádat např. s vlastnickými stavy pozemků. Bylo tak proto následně potřeba provést změny i v územním plánu. Tento systém protipovodňového opatření v hodnotě přibližně 100 milionů korun přešel v prosinci 2023 do plné správy města, kdy po dobu předchozích 10 let vykonávalo tuto správu Povodí Labe, státní podnik.


reklama

 
foto - Hruška Lukáš
Lukáš Hruška
Autor působí na orgánu státní správy lesů a myslivosti Krajského úřadu Středočeského kraje. Je členem Mysliveckého spolku Benátky nad Jizerou a Českomoravské myslivecké jednoty. Zabývá se aktuálními tématy v oblasti lesnictví, myslivosti a ochrany přírody a krajiny.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ES

Emanuel Svoboda

10.1.2024 07:51
Při revitalizaci řeky Jizery a dalších řek v ČR by se také měly realizovat protipovodňová opatření na jejich horních tocích. Tedy například hlavně v lesích v majetku státu, tedy ČR vybudovat větší počet menších vodních nádrží s vyššími hrázemi a větším zadržovacím prostorem osázených lesními dřevinami druhů stromů, kterým neškodí občasné zaplavení jejich dolních kmenů. Tímto řešením by se doplnila voda do hlubších zemních a horninových vrstev a tím by se i zvýšila budoucí produkce dřeva ze stromů v okolí těchto vodních nádrží.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.1.2024 08:45 Reaguje na Emanuel Svoboda
Jizera protéká údolím, možnost rozlítil do kraje je možný pouze u Bakova n.j a níž
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

10.1.2024 11:21 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Velká část horního toku Jizery a jejích přítoků leží v národním parku nebo řeka či její přítoky protékají rezervacemi NPR Rašeliniště Jizery, NPR Rašeliniště Jizerky, PR Rybí loučky, PR Bukovec a mnoho dalších. Část povodí spadá pod CHKO Jizerské hory. Vybudovat "větší počet menších vodních nádrží s vyššími hrázemi" je v daném terénu problematické až iluzorní. Při povodni hodně pomáhají přehrady Souš a Černá říčka (přítoky Kamenice a Desná). Protrženou přehradu na Bílé Desné asi nikdo neobnoví. Malé vodní nádrže ve strmém hornatém terénu mají malou retenční schopnost danou možnostmi terénu. Údolí jsou vesměs obydlená nebo v úzkých skalnatých částech chráněná (PR údolí Jizery). Plány na přehradu Vilémov byly opuštěny (https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/jizerske-hory-jizera-voda-prehrada.A190927_161401_liberec-zpravy_jape). Takže toho na horním toku a na státních pozemcích nelze vybudovat zase tak moc any to mělo při významných déle trvajících srážkách podstatný účinek na tlumení povodní... Neříkám, že se nádrže nemají budovat. Sám jsem nějaké postavil. jsou důležité pro biodiverzitu, pro vodní režim v bezprostředním okolí. Ale větší povodně pomocí malých rybníků ve strmém terénu příliš neovlivníme.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.1.2024 15:52 Reaguje na Dalibor Motl
asi jsme celkem za jedno. Jen bych podotknul, že menší rybníky a jezera jsou hlavně dobré pro období nedostatku četnosti srážek, než že by udržely nějaké zásadní " povodně". V letních měsících nemusí tolik pršet, ale je potřeba udržovat vodu v krajině. Je zřejmé, že kapacitně na několika denní soustavné deště to nebude. Jsou důležité pro doplňování podzemní vody a fungují jako klimatizace, zvláště, když jsou v přírodním prostředí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.1.2024 12:31 Reaguje na Emanuel Svoboda
jestli začnete o to, jak by se měla postavit přehrada Vilémov, tak Vás budu muset požádat, abyste si sehnal sekundanta, vybral zbraň a přijal mé pozvání na schůzku za úsvitu na odlehlém místě. navrhuji v neděli na pravobřežním okraji koruny plánované hráze.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

10.1.2024 21:59 Reaguje na Lukas B.
:D To chápu. :D Věřím, že se tam opravdu stavět nebude.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

11.1.2024 10:07
Na Jizere byla kdysi planovana i megaprehrada "Karlov" nad soutokem s Jizerkou, ktera mela zaplavit celou Velkou Jizerskou louku. K stavbe nedoslo i kvuli hranicnim problemum s Nemeckem (ted uz se nepamatuji kdo tomu planu vic branil, zda ceska nebo nemecka strana) Vilemov - nastesti by to bylo prilis drahe. Jako mistni patriot si ale presto myslim, ze by
se na hornim toku Jizery a Kamenice mozna nejake misto na prehradu naslo. ne samozrejme na hlavnim toku - to by bylo zverstvo - ale je tam nekolik hlubokych zalesnenych postrannich udoli kde by se pomerne vysoka prehrada dala postavit. Jako odkladaci prostor pro prebytky vody pri povodnich a soucast precerpavaci elektrarny :) Napr. na Zlatniku nad Navarovem - doufam ze mne nejaky chalupar z toho jeho temer prazdneho udoli nevyzve na souboj :)
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.1.2024 12:07 Reaguje na Miloš Zahradník
Chalupář asi ne ale trampové, horolezci a vodáci asi ano.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.1.2024 12:20 Reaguje na Miloš Zahradník
Roudnický potok u Poniklé (?), Žernovník nad Železným Brodem...(?), Vošmenda, Střevelná :(
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

11.1.2024 13:59 Reaguje na Dalibor Motl
Ano :) ale napr. tim Zernovnikem vede prilis dulezita silnice. Mimochodem, zajimava precerpavacka by mohla byt mezi Popelnicemi pod Tanvaldem 430 m n m (Kamenice je v tech mistech kdysi sice asi krasna, v poslednich 150 letech ale uz hlavne jen prumyslova reka) a planinou u Kapradniku 940 m n m :) No a pokud by se delaly zasobniky vody v hlubokych skalnatych lesnatych udolich potoku tak by obcasne vyprazdovani tech nadrzi nebylo tak velkou ranou pro krajinu - jako kdyz treba pulsuje voda na stovkach kilometru pobrezni linie Orliku.
Mimochodem k tomu Orliku. Hodlaji z neho udelat taky precerpavacku spolu s Kamykem coz je OK. Jeho role coby zasobniku vody pro sucha obdobi ja asi ale taky dulezita.
Me by se libilo udelat mohutny protipovodnovy polder
- par kilometru pod hradem Zvikov. Promenit udoli Vltavy
a Otavy ke Zvikovu v novou divocinu a opetovny raj vodaku. Pod Zvikovem postavit novou hraz precerpavaci elektrarny a vodu Vltavy tam cerpat nahoru do stavajici nadrze Orlik :))))
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.1.2024 13:55 Reaguje na Miloš Zahradník
tady (článek versus diskuse) se trochu míchají jabka a hrušky (pan autor jistě laskavě promine tento prvoplánový idiom, nemohl jsem se udržet). protipovodňová funkce takového revitalizace v široké říční nivě není akumulace vody, ale její rozliv do velké šířky a zpomalení, takže se 1. pomalou vodou nic nevymílá, a 2. v mělkých poloslepých ramenech se usazuje bordel, od klád, větví, odpadků po plovoucí psí boudy a kůlny a nezatarasí to někde po proudu v téže údolní nivě nějaké úzké hrdlo nebo mostní otvor.

no a proptipovodňová ochranba na horních tocích v povodí jizery - to má smysl dělat, když je co chránit. se vší úctou k městům pojizeří, první město dostatečně velké na to, aby odůvodnilo megalomanskou stavbu, je Mladá Boleslav. se vší úctou s Tanvaldu, Semilům, Jilemnici, Turnovu, Železnému brodu - kvůli nim nemá přehrada smysl. zaprvé proto, že jsou moc malé, než by to odůvodnilo devastaci údolí dostatečně velkého, a druhak tam mají řeky dostatečný spád a nikdo tam nebyl takový blázen, aby stavěl příliš nízko nad vodou (výjimky by se snad daly spočítat na prstech).

no a přečerpávačky; samozřejmě na první pohled se nabízí nějaká dvacetimetrová hrázka někde na bočním potoce a někde v kopcích o 200-300 metrů výše nádrž přečerpávačky, ale i to je docela drahý špás.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

15.1.2024 19:21 Reaguje na Lukas B.
Ja jen upresnim. Bydlim sice v dome, jehoz sklep ba i zahrada a prilehla ulice byla v minulych 100 letech dvakrat zaplavena (v srpnu 1978 a breznu 2000) ale ja zadny Vilemov nepropaguju, naopak :) Jinak Mlada Boleslav je sice velke a dulezite mesto ale NAD Jizerou :) baraku tesne u vody tam nebude vic nez ve zminenych mestech horniho a stredniho toku. Jilemnicky potok hrozbou neni :) a krkonosska Jizerka miva ve srovnani treba i s mnohem kratsi jizerskou Jizerkou vlastne docela malo vody. (Uzke povodi asi.) Co se precerpavacek tyce, beru je za mensi zlo nez vetrniky a solary ale stale jeste zlo. Vic mi vadi prutocne male vodni elektrarny (male vykonem ale casto dost velke zpusobenou devastaci - odvedenim do kanalu a nahonu - toku rek) Akumulace vody pro pripad sucha je jakysi argument (i kdyz zrovna v pripade Jizery a Vilemova "a tedy pitne vody pro Prahu" to byla demagogie). Jaderne elektrarny plus dostatecna flexibilita cen v obdobi prebytku alektriny - tohle pochopil uz bolsevik pred 50 lety (na to druhe nebyly tehda jeste elektronika a IT na dostatecne vysi) bohuzel nasledujici generace to dost pos*aly.

Jeste zajimavost - voda v Jizere je opticky mnohem cistsi nez kdysi (nejvic je to patrne na Kamenici) ale ryb v rece je nepomerne mene. Mohou za to male prutoky poslednich 15 let? premnozene volavky atd. ? tezko rict. Jo a napr. v Tanvalde postavili pred par lety opravdu impozantni rybi prechod. Zajimalo by mne, kolik ryb ho uz pouzilo. Ja tipuju nula ale nemam jak to overit. Podobne vysokych jezu (s dlouhymi nahony) je v nejblizsim okoli nejmene pet a tak to se EU prohne, az to vsechno zaplati :)
Odpovědět
LB

Lukas B.

16.1.2024 14:48 Reaguje na Miloš Zahradník
rozhodně Vás nepodezírám z přehraďácké megalománie :)

jizera (a její přítoky) jsou docela krásně čisté (moje oblíbené z těch méně provařených jsou malá mohelka a zábrdka), snad proto, že se intenzivní zemědělství od mnichova hradiště nahoru moc nekoná.

no a nejvíc ryb z celého povodí jizery je v kořenovské Cutisince.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

16.1.2024 19:46 Reaguje na Lukas B.
Bozhuzel, v Cutisince to pry pred nedavnem zabalili - ten chov ryb ;) skoda, nestihl jsem si tam koupit ani lososa ani jesetera.
Ohledne Cutisinky mam mravoucny pribeh z davnoveku pred 60 lety. Tehda byly na jare pravidelne povodne z tani snehu a ve vode pak plavaly mrtve ryby dokonce i dole v Brode. A mistni rybari zurive nadavali na jedineho mozneho vinika -Cutisinku v Korenove (ta "nova"Cutisinka v Hrabacove uz pak mela lepsi cisticku)
Jenze ono to bylo o neco zajimavejsi. Jizera a dalsi toky v Jizerkach mely prilis kyselou vodu uz pred valkou, vsak taky Nemci tusim uz v te dobe delali pokusy s vapencovym sterkem nahazenym do te reky. Ryby se tak objevovaly az pod Cutisinkou - zda pomohla mene kysela Mumlava nebo dokonce i odpadni vody primo z te Cutisinky nevim. Kazdopadne to, ze mrtve ryby byly videt az pod Cutisinkou znamenalo proste jen to, ze nad Cutisinkou zadne ryby v te dobe nezily. To se dnes zmenilo a i na horni Jizere a Jizerce ziji dokonce i pstruzi, nejen siveni kteri tam byly uz od 70. let vysazovani - kvuli tomu, ze snesou keselejsi vodu nez pstruzi

Ale ubytek pstruhu a lipanu ne stredni Jizere v poslednich letech je opravdu katastrofalni, jsou uz tam malem jen tlousti a velka hejna strevlat a vranek
co pamatuji z detstvi uz take nejsou videt. Zde ale muze byt na vine i to suche desetileti ci patnactileti ktere teda minuly podzim definitivne na nejaky cas asi skoncilo
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

16.1.2024 19:55 Reaguje na Miloš Zahradník
Jen jeste dodam, ze kysele deste
byly modnim tematem za pozdniho bolsevika ale jejich vztah ke kyselosti vody v jizerskych tocich nebyl vubec nejak primocare jednoduchy. Kdysi jsem videl nejake stare zaznamy a nejnizsi pH bylo na Jizere kupodivu namereno v 60. letech a ne pozdeji. Mozna to proste
souviselo jen s tim, ze byvalo hodne snehu i na Jizerkach (nejen na hrebenech Krkonos) a tak to vymyvani raselinist pri prichodu jara bylo nejak dukladnejsi nez v casto nanicovitych zimach dalsich desetileti. Jasne ze vsechna takovato mereni kyselosti toku atd. je treba brat s poradnou rezervou
- merilo se treba jen jednou mesicne
a zrovna treba v ne uplne vhodny den apod.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist