Lukáš Hruška: Územní systém ekologické stability v Benátkách nad Jizerou
Co si ale pod názvem „Územní systém ekologické stability“ představit? Takto nazvaná koncepce v sobě zahrnuje vzájemně provázané přírodě blízké ekosystémy (přirozené i pozměněné), jež zajišťují živočichům (fauně) a rostlinám (flóře) vhodné životaschopné podmínky. Skladebnými prvky tohoto systému jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky.
Jedním z velkých projektů byla revitalizace nivy řeky Jizery. Projekt zajišťující řadu funkcí s nadregionálním významem, jež vytvořil velmi zajímavé podmínky pro rozvoj místní biodiverzity. Benátky nad Jizerou se též zaměřují na obnovu polních cest v bezprostředním okolí města. V minulosti velký lán zemědělsky obhospodařované plochy je rozčleněn obnovenou polní cestou nebo remízkem na menší dílce. Podél těchto cest jsou následně vysázeny kilometry listnatých ovocných stromořadí.
Jaký mají význam dřeviny na orné půdě? Dřeviny pěstované spolu s plodinami na orné půdě nebo na travních porostech nám zajišťují zvýšení úživnosti a pestrosti krajiny. Jsou opatřením proti vodní a větrné erozi. Utvářejí také vhodné podmínky pro zlepšení zadržování vody v krajině a zpomalení jejího odtoku. Plodonosné dřeviny pak následně vedou ke zvýšení pestrosti potravní nabídky pro řadu živočichů. Dřeviny též utvářejí vhodný stav pro zlepšení infiltrace srážek do půdy. Spadané listí a kořenová soustava pomáhají k navrácení organické hmoty do půdy a zlepšení půdní struktury.
Zvýšením pestrosti daného prostředí napomáháme k vytvoření vhodných podmínek pro výskyt a rozvoj celé řady živočichů (zvýšení celkové biodiverzity). Navíc mnoho živočichů zde najde úkryt v období horka a v případě plodonosných dřevin vhodnou potravní nabídku. Zeleň ve městě snižuje v letních měsících okolní teplotu a dochází ke zlepšení mikroklimatických podmínek.
Výsadba stromů a keřů probíhá kromě polních cest a remízků souběžně i v jiných lokalitách města (např. lokalita v Olšinách). O veškerou zeleň ve městě je samozřejmě nutné neustále pečovat, což je úkolem Správy městských lesů Benátky nad Jizerou. V době, kdy je nedostatek srážek, je pak zapotřebí vodu rozvážet a dávat ji k jednotlivým nově vysazeným stromům. To vyžaduje velké úsilí a množství času. Město se zaměřuje také na úpravu městské zeleně. Staré a nemocné stromy nahrazuje novými stromy odrostkového a alejového typu. Ve městě můžeme vidět i kupříkladu travní lokality, jež nejsou sečeny, a je tím podporována druhová pestrost s lučními bylinami. Snahou je tak vzájemné propojení městské zeleně s okolním prostředím.
Nezbytné je podotknout, že vždy je důležitá komunikace se všemi dotčenými subjekty hospodařících v krajině. Ve vlastnictví města jsou desítky hektarů zemědělské půdy, které město pronajímá. Řada z těchto pozemků je evidována jako trvalé travní porosty. Na těchto pozemcích, jež mají dotčené subjekty v pronájmu, se následně hospodaří trvale udržitelným způsobem.
Vytváření těchto podmínek v intravilánu města a jeho okolí přispívá ke zlepšení prostředí a zvýšení lokální biodiverzity. Pestrost a různorodost krajiny je velmi důležitá z hlediska zajištění zdravé krajiny pro budoucí generace.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Slavomil Vinkler
22.9.2023 08:18smějící se bestie
22.9.2023 12:24 Reaguje na Slavomil VinklerDalibor Motl
22.9.2023 14:03 Reaguje na Slavomil Vinklerjako vtlačování štěrku do jílového podloží). Dobrá štěrková cesta je relativně trvanlivá a snadno opravitelná. Může zamezovat erozi podloží. Taky tam mohla být drahá asfaltka. Samozřejmě v ideálním případě se tam nevezl štěrk přes půl republiky. Svoje lesní cesty například opravuji kameny posbíranými na okolních polích nebo loukách. Stejně občas postupují někteří farmáři. Taky ale chápu, že se s tím profíci nebudou "crcat" stejně jako my amatéři.