https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukas-hruska-uzemni-system-ekologicke-stability-v-benatkach-nad-jizerou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lukáš Hruška: Územní systém ekologické stability v Benátkách nad Jizerou

22.9.2023
Obnovená polní cesta se stromořadím rozdělující původně velký lán zemědělsky obhospodařované půdy
Obnovená polní cesta se stromořadím rozdělující původně velký lán zemědělsky obhospodařované půdy
Foto | Lukáš Hruška
Většina z nás vnímá projevy klimatických změn, které mají vliv nejen na nás lidi, ale také na přírodu samotnou. Nelze si nevšimnout zvyšování teplot v průběhu roku, nedostatku srážek, špatného zadržování vody v krajině nebo snižování spodní vody. Je nutné reagovat a začít pracovat na viditelných problémech, jež se nás přímo dotýkají. I když nedokážeme rychle pracovat na vlivech v globálním měřítku, je zapotřebí pracovat v první řadě na našem nejbližším okolí a řešit i věci nadregionálního významu. Je nezbytné začít splácet daň, která byla způsobená předchozím nedbalým hospodařením v krajině.
 
Město Benátky nad Jizerou si tyto problémy dlouhodobě uvědomuje a snaží se pracovat na zlepšení prostředí intravilánu města a jeho okolí. Za tímto účelem vytvořilo město koncepci rozvoje a údržby Územních systémů ekologické stability (ÚSES) a biokoridorů. Tuto dlouhodobou koncepci realizuje v praxi a reaguje tím na zmíněné projevy.

Co si ale pod názvem „Územní systém ekologické stability“ představit? Takto nazvaná koncepce v sobě zahrnuje vzájemně provázané přírodě blízké ekosystémy (přirozené i pozměněné), jež zajišťují živočichům (fauně) a rostlinám (flóře) vhodné životaschopné podmínky. Skladebnými prvky tohoto systému jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky.

Trvalý travní porost tvořený lučními bylinami a travní směsí
Trvalý travní porost tvořený lučními bylinami a travní směsí
Foto | Lukáš Hruška

Jedním z velkých projektů byla revitalizace nivy řeky Jizery. Projekt zajišťující řadu funkcí s nadregionálním významem, jež vytvořil velmi zajímavé podmínky pro rozvoj místní biodiverzity. Benátky nad Jizerou se též zaměřují na obnovu polních cest v bezprostředním okolí města. V minulosti velký lán zemědělsky obhospodařované plochy je rozčleněn obnovenou polní cestou nebo remízkem na menší dílce. Podél těchto cest jsou následně vysázeny kilometry listnatých ovocných stromořadí.

Obnovená polní cesta se stromořadím
Obnovená polní cesta se stromořadím
Foto | Lukáš Hruška

Jaký mají význam dřeviny na orné půdě? Dřeviny pěstované spolu s plodinami na orné půdě nebo na travních porostech nám zajišťují zvýšení úživnosti a pestrosti krajiny. Jsou opatřením proti vodní a větrné erozi. Utvářejí také vhodné podmínky pro zlepšení zadržování vody v krajině a zpomalení jejího odtoku. Plodonosné dřeviny pak následně vedou ke zvýšení pestrosti potravní nabídky pro řadu živočichů. Dřeviny též utvářejí vhodný stav pro zlepšení infiltrace srážek do půdy. Spadané listí a kořenová soustava pomáhají k navrácení organické hmoty do půdy a zlepšení půdní struktury.

Zvýšením pestrosti daného prostředí napomáháme k vytvoření vhodných podmínek pro výskyt a rozvoj celé řady živočichů (zvýšení celkové biodiverzity). Navíc mnoho živočichů zde najde úkryt v období horka a v případě plodonosných dřevin vhodnou potravní nabídku. Zeleň ve městě snižuje v letních měsících okolní teplotu a dochází ke zlepšení mikroklimatických podmínek.

Biokoridor
Biokoridor
Foto | Lukáš Hruška

Výsadba stromů a keřů probíhá kromě polních cest a remízků souběžně i v jiných lokalitách města (např. lokalita v Olšinách). O veškerou zeleň ve městě je samozřejmě nutné neustále pečovat, což je úkolem Správy městských lesů Benátky nad Jizerou. V době, kdy je nedostatek srážek, je pak zapotřebí vodu rozvážet a dávat ji k jednotlivým nově vysazeným stromům. To vyžaduje velké úsilí a množství času. Město se zaměřuje také na úpravu městské zeleně. Staré a nemocné stromy nahrazuje novými stromy odrostkového a alejového typu. Ve městě můžeme vidět i kupříkladu travní lokality, jež nejsou sečeny, a je tím podporována druhová pestrost s lučními bylinami. Snahou je tak vzájemné propojení městské zeleně s okolním prostředím.

Mezofytní louka v lokalitě revitalizované části řeky Jizery
Mezofytní louka v lokalitě revitalizované části řeky Jizery
Foto | Lukáš Hruška

Nezbytné je podotknout, že vždy je důležitá komunikace se všemi dotčenými subjekty hospodařících v krajině. Ve vlastnictví města jsou desítky hektarů zemědělské půdy, které město pronajímá. Řada z těchto pozemků je evidována jako trvalé travní porosty. Na těchto pozemcích, jež mají dotčené subjekty v pronájmu, se následně hospodaří trvale udržitelným způsobem.

Vytváření těchto podmínek v intravilánu města a jeho okolí přispívá ke zlepšení prostředí a zvýšení lokální biodiverzity. Pestrost a různorodost krajiny je velmi důležitá z hlediska zajištění zdravé krajiny pro budoucí generace.


reklama

 
foto - Hruška Lukáš
Lukáš Hruška
Autor působí na orgánu státní správy lesů a myslivosti Krajského úřadu Středočeského kraje. Je členem Mysliveckého spolku Benátky nad Jizerou a Českomoravské myslivecké jednoty. Zabývá se aktuálními tématy v oblasti lesnictví, myslivosti a ochrany přírody a krajiny.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

22.9.2023 08:18
No ja, ale ten štěrk na polní cestu kterou, někdo inzeruje jako EKOLOGICKOU STABILITU !! vůbec nepatří.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.9.2023 12:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
A někdo jí k tomu, označí za cyklistickou stezku.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

22.9.2023 14:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
Mě štěrk na polní cestě nijak neuráží. Záleží na podloží (únosnost) a konstrukci té cesty (například jak se zamezí plýtvání materiálem
jako vtlačování štěrku do jílového podloží). Dobrá štěrková cesta je relativně trvanlivá a snadno opravitelná. Může zamezovat erozi podloží. Taky tam mohla být drahá asfaltka. Samozřejmě v ideálním případě se tam nevezl štěrk přes půl republiky. Svoje lesní cesty například opravuji kameny posbíranými na okolních polích nebo loukách. Stejně občas postupují někteří farmáři. Taky ale chápu, že se s tím profíci nebudou "crcat" stejně jako my amatéři.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.9.2023 15:47 Reaguje na Dalibor Motl
Nechápete o co jde. Štěrk na polní cestu nepatří proto, že uježděná polní cesta slouží jako hnízdiště hmyzu, zejména včel samotářek, kterých velice silně ubývá. Ve štěrku nemohou vrtat nory.























































































































































































































































































Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.9.2023 19:29 Reaguje na Dalibor Motl
No ale ta uježděná plocha nesmí být zastíněná, takže stromy daleko a ze severu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.9.2023 07:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nechápete o co jde. Štěrk na polní cestu nepatří proto, že uježděná polní cesta slouží jako hnízdiště hmyzu, zejména včel samotářek, kterých velice silně ubývá. Ve štěrku nemohou vrtat nory.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

23.9.2023 10:46 Reaguje na Dalibor Motl
Dobrý den pane Vinklere Smyslem polní cesty je většinou doprava (pěší, cyklistická, pojezd mechanizace). Nesetkal jsem se tím, že by cílem výstavby cest ochrana samotářských včel. Nikdo samozřejmě schválně nenavrhuje zpevněné cesty s cílem včelkám upírat vhodné plochy. Navíc zpevňování polní cesty je drahé. Pokud je v podloží štěrkopísek a půda je písčitá není většinou potřeba cestu štěrkovat nebo jinak zpevňovat. Na jílu se bez zpevnění za vlhka žádná doprava provozovat nedá. Skončilo by to masivní erozí, nesjízdnými kolejemi nebo rovnou "utopením" techniky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.9.2023 13:00 Reaguje na Dalibor Motl
No v nadpisu je území ekologické stability, tj. snad i cesta.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist