Lukáš Kadula: Přes 57 % veřejných dobíječek v EU je ve třech zemích. Česku patří čtrnáctá příčka

V zemích Evropské unie je provozováno přibližně 6,2 mil. bateriových elektrických vozidel kat. M1 a N1. K dispozici mají 821 782 veřejných dobíjecích bodů, z toho je v Česku evidováno 5 646 dobíječek, což nás v absolutních číslech řadí na 14. místo mezi zeměmi EU. Od ledna do října letošního roku bylo v EU registrováno 1,17 mil. nových osobních bateriových elektromobilů, meziročně o 4,9 % méně, z toho v Česku 8 695, meziročně o 61,3 % více, vyplývá z aktualizovaných informací webu Čistá doprava, které vycházejí ze zdrojových dat Evropské observatoře pro alternativní paliva a Evropského sdružení výrobců automobilů. Veřejná dobíjecí infrastruktura se v zemích Evropské unie postupně rozšiřuje, v říjnu bylo provozováno 821 782 veřejných dobíjecích bodů. Téměř 470 tisíc (cca 57 %) z nich však bylo k dispozici jen ve třech zemích – Nizozemsku (21,2 %), Francii (18,4 %) a Německu (17,5 %).

Uvedených více než 5,6 tisíce veřejných dobíjecích bodů v ČR nás řadí mezi zeměmi EU v absolutních číslech na 14. místo, na 21. místo v přepočtu na počet obyvatel, 19. místo pak v přepočtu na délku silniční sítě. V zemích EU připadá na jeden veřejný dobíjecí bod v průměru 7,5 bateriových elektrických vozidel (kat. M1 + N1), v Česku je tento podíl 5,2. V ostatních zemích V4 pak: 14,6 v Maďarsku, 6,5 v Polsku a 3,3 na Slovensku. Ze všech provozovaných veřejných dobíjecích bodů v Česku bylo 3 964 běžných (70,2 % AC), 1 238 výkonných s rychlým dobíjením (21,9 % DC do 149 kW) a 444 vysoce výkonných s velmi rychlým dobíjením (7,9 % DC 150+ kW).

„Elektrická vozidla s externím dobíjením mají v Česku k dispozici 5 646 veřejných dobíjecích bodů. Ve srovnání se zeměmi EU máme vyšší podíl bodů ve výkonových spektrech 50-150 kW, zatímco u nás je to přibližně pětina (20,47 %), v zemích EU jen něco přes 5 %,“ uvádí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.

Trendem v oblasti veřejného dobíjení elektromobilů je podle jeho slov nejen postupné rozšiřování infrastruktury, ale také její posilování, či chcete-li zrychlování. „V Česku bylo k dispozici 444 veřejných dobíjecích bodů s velmi rychlým dobíjením 150+ kW, tj. 7,9 %. V zemích EU je tento podíl o jeden procentní bod vyšší tedy 8,9 %. V tomto ohledu se tedy nikterak výrazně od evropského průměru nelišíme,“ doplnil Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu. „Zatímco v absolutním počtu veřejných dobíjecích bodů jsme mezi zeměmi EU na 14. místě, v počtu bateriových vozidel kategorií M1 a N1 až na místě 17, proto dosahujeme v podílu vozidel na dobíjecí bod nižších hodnot než většina zemí EU.“

Aktuální výzvy Ministerstva dopravy na podporu dobíjecí infrastruktury v rámci Programu Doprava 2021–2027 (OPD3):

• Výzva č. 30 na podporu rozvoje rychlodobíjecí infrastruktury pro osobní vozidla – celá ČR s alokovanými prostředky ve výši 1 000 000 000 Kč (příspěvek EU z Fondu soudržnosti). Žadatelé mohou obdržet podporu s intenzitou až 55 % ze způsobilých výdajů projektu. Výzva je kolová a bude pro žadatele otevřena do 27. 01. 2025.

• Výzva č. 31 na podporu rozvoje rychlodobíjecí infrastruktury pro osobní vozidla – prioritní oblasti s alokovanými prostředky ve výši 385 000 000 Kč (příspěvek EU z Fondu soudržnosti). Žadatelé mohou obdržet podporu s intenzitou až 70 % ze způsobilých výdajů projektu. Výzva je kolová a bude pro žadatele otevřena do 27. 01. 2025.

• Výzva č. 32 na podporu rozvoje infrastruktury běžných dobíjecích stanic ve městech a obcích má alokovány prostředky ve výši 370 000 000 Kč (příspěvek EU z Fondu soudržnosti). Žadatelé mohou obdržet podporu s intenzitou až 80 % ze způsobilých výdajů projektu. Výzva je kolová a bude pro žadatele otevřena do 28. 02. 2025.

Počet nových osobních bateriových elektromobilů v EU meziročně klesl o 4,9 %

V EU bylo od ledna do října tohoto roku registrováno 8 856 195 nových osobních vozidel (meziročně o 0,7 % více), z nich 1 172 737 bylo bateriových elektrických (meziročně o 4,9 % méně). Bateriové elektromobily byly s podílem 13,2 % třetí nejoblíbenější volbou, nejvíce registrací si připsaly benzínové motorizace (34,0% podíl; meziročně -4,7 %), před hybridními bez externího dobíjení (30,4% podíl; meziročně +19,8 %), dieselové motorizace pak dosáhly podílu 12,3 % (meziročně -10,8 %), plug-in hybridy 7,0 % (meziročně -7,9 %).

V říjnu zaznamenala osobní bateriová vozidla v zemích EU růst o 2,4 %, když bylo registrováno 124 907 vozidel, meziročně však bylo registrováno o 60 200 vozidel méně (-4,9 %). Na největším trhu – v Německu – byl propad v registracích těchto vozidel o 112 742 (-26,6 %, pozn. meziroční pokles byl mj. způsoben ukončením dotačních pobídek v průběhu roku 2023). Celkový podíl BEVs klesl ze 14 % na 13,2 %. Z větších trhů byl meziroční pokles registrací BEVs evidován ve Finsku (-30,2 %), Irsku (-25,4 %) a Švédsku (-17,7 %). Naopak růst zaznamenaly např. Francie (+3,3 %), Belgie (+41,0 %), Nizozemsko (+8,8 %) nebo Dánsko (+52,7 %). Česká republika patří mezi 15 zemí EU, ve kterých byl letos zaznamenán meziroční růst BEVs, naopak ve 12 zemích došlo k poklesu registrací.

Tesla, Škoda a Volvo: 58 % trhu s novými osobními elektromobily v Česku

V říjnu bylo v Česku registrováno 1 475 nových osobních bateriových elektromobilů (meziročně 2x více), tržní podíl dosáhl 7 %. V období 1-10/2024 bylo registrováno 8 706 nových osobních #BEVs (meziročně +62,3 %), tržní podíl dosáhl 4,5 %. Nejvíce registrací z pohledu značek si připsala Tesla (3 099), Škoda (1 203), Volvo (784), Volkswagen (532) a Hyundai (465), z pohledu konkrétních vozidel pak Tesla Model Y (1 698), Tesla Model 3 (1 354), Škoda Enyaq (1 201), Volvo EX30 (674), Hyundai Kona (299), MG4 (247) a Volkswagen ID.7 (166).

Příjem žádostí v programu Záruka Elektromobilita Národní rozvojová banka byl 14. října 2024 ukončen.

Registrace dalších kategorií BEVs: lehká užitková vozidla (429 ks, meziročně +48 %, tržní podíl 2,3 %), nákladní automobily (21 ks, meziročně +12 ks, tržní podíl 0,3 %) a elektrobusy (34 ks, meziročně +31 ks, tržní podíl 3,5 %).

Provoz webových stránek www.cistadoprava.cz je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací.

Zdroj vstupních dat: Evropská observatoř pro alternativní paliva, Evropské sdružení výrobců automobilů, Ministerstvo dopravy, Svaz dovozců automobilů

---

reklama

---