https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/marketa-korenkova-jak-mohou-mesta-reagovat-na-zmenu-klimatu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Markéta Kořenková: Jak mohou města reagovat na změnu klimatu?

10.11.2020
Tradiční představa města plného vysokých budov a betonu nevypadá na první pohled příliš ekologicky. Může proto leckoho překvapit, že právě město je na základě přepočtu uhlíkové stopy na jednotlivého člověka tím nejekologičtějším typem sídla. Oproti svým soupeřům má však z pohledu ekologie jednu nevýhodu. Městské mikroklima se v některých ohledech chová jinak než volná okolní krajina a podle klimatických scénářů na něj změna klimatu dopadne podstatně razantněji. Může za to jev nazývaný tepelný ostrov.
 

Koncept tepelného ostrova spočívá v tom, že umělý povrch, jakým je například typicky městský asfalt nebo beton, zadržuje oproti přirozeným povrchům, jakými jsou například louky nebo lesy, mnohem více tepla. V konečném důsledku proto může teplotní rozdíl mezi městem a volnou okolní krajinou činit klidně i 4 stupně. Teplotní problém měst umocňují kromě jiného také horké střechy, které se v létě během dne dokáží vyhřát až na 60 stupňů. Naopak výskyt tepelných ostrovů zmírňují rostliny, které odpařují skrze své listy vodu, čímž zvyšují okolní relativní vlhkost vzduchu a snižují jeho teplotu. Chladící výkon jednoho stromu lze přitom pro představu přirovnat k běžné klimatizaci v autě. Kromě zeleně vysazované v ulicích pomáhá město ochlazovat také zdravá volná krajina okolo něj, přírodní či technické vodní prvky nebo vegetační střechy.

Reagovat na změnu klimatu a tím omezit četnost výskytu horkých vln a bleskových povodní může jak stát pomocí legislativy, tak i samotné město skrze nástroje územního plánování. Jak by taková města měla vypadat? Odborníci zabývající se tvorbou měst Petr Klápště a Peter Bednár v tom mají jasno. Současnou výstavbu měst označují za tzv. sídelní kaši v rámci níž jsou jednotlivé stavby rozmisťovány bez rozmyslu ve velkých vzdálenostech. Veřejný prostor, budovy ani okolní příroda tak nevytváří logický celek. To má za následek neefektivní plýtvání volnou krajinou doprovázené zvýšenou spotřebou asfaltu, sítí a chybějící občanskou vybaveností. Nedostatečná infrastruktura nutí obyvatele měst zdlouhavě dojíždět za prací, vzděláním nebo zábavou za použití individuální formy dopravy.

Opakem sídelní kaše je jakýsi ideál udržitelného města – tzv. kompaktní město, jehož zářným příkladem je klimaticky odolná Vídeň. Základem předem promyšlené struktury kompaktního města je hustá průběžně doplňovaná zástavba. Budovy jsou vysoké a blízko sebe. Vše potřebné občan nalezne v docházkové vzdálenosti anebo na své cestě využije hromadnou dopravu. Také proto s sebou tento způsob zástavby přináší relativně nízkou uhlíkovou stopu na občana. Konkrétně Vídeň tu svou snížila od roku 1990 o 20 %, a to za současného dvojnásobného zvýšení životní úrovně.

Udržitelné město přitom nemusí mít jen kulatý tvar. Za zdařilý označuje Petr Klápště způsob výstavby větších měst na základě plánu navrženého pro rozvoj oblasti Kodaně v Dánsku nazývaného finger-plán. V rámci tohoto městského plánu z roku 1947 vytváří intenzivní zástavba podél veřejné kolejové dopravy paprsky sahající od husté městské zástavby v centru města do okolní krajiny. Mezi prsty zůstává zachována volná krajina zelených prostor sloužících například jako parky nebo lesoparky k rekreaci a zachytávání dešťové vody.

Zelená krajina v okolí měst je v boji proti tepelným ostrovům stěžejní. Ze snímků pořizovaných jako podklad pro výpočet teploty zemského povrchu je patrné, že zdravé plochy okolo města – zejména lesy – dokáží městu v horkých dnech s vyrovnáváním teplot znatelně pomoci. Oproti tomu města, která mají ve svém okolí poškozené porosty či dokonce oddrenážovaná pole, která se při vyšších letních teplotách chovají podobně jako město, tuto výhodu ztrácejí. I tuto skutečnost je tak potřeba při územním plánování zohlednit.

A jak se o zdraví svého města může zapříčinit jednotlivec? Z pohledu urbanistů je potřeba zejména účastnit se veřejného života obce, ať už za účelem iniciace debaty o smysluplné výstavbě města, či za účelem kontroly zastupitelstva obce skrze průběžné sledování a vyhodnocování komunální politiky.

Poselství je tedy jasné – v zájmu ochrany přírody budujme kompaktní města, aby bydlení, obchody, práce a další občanská vybavenost byly v docházkových vzdálenostech a společně vytvářely zajímavý celek, ve kterém rádi trávíme čas. Jak totiž uvádí Peter Bednár: “Nejlepší strategie pro ochranu přírody je bydlet od ní co nejdál”.


reklama

 
Další informace |
Článek vznikl v rámci projektů „Smart café IV“ podpořeného hlavním městem Prahou a „Měníme klima v legislativě pro naše obce a města“ podpořeného Nadací OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
foto - Kořenková Markéta
Markéta Kořenková
Autorka pracuje pro Asociaci ekologických organizací Zelený kruh.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

10.11.2020 09:04
Prostě výstavba králíkáren, kde v bytech bez přístupu slunce bude bujet tuberkulóza a další choroby, kterým jsme (mj.) právě výstavbou "sídelních kaší" zatli tipec. Je jasné, že "superhustá" zástavba je developerův sen. Z hlediska zdraví populace je to ovšem těžký průšvih. Pologramotní pomatenci z architektury by opravdu neměli být k rozhodování o koncepcích výstavby vůbec připuštěni. Minimálně do té doby, než si doplní vzdělání řadou dalších oborů, jichž se výstavba dotýká (včetně medicíny).
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

10.11.2020 10:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Tou "sídelní kaší", která pomohla vyřešit tuberkulózu, myslíte streptomycin?
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.11.2020 12:13 Reaguje na Tomas Peltan
Zrušení neprosluněných bytů. Sluneční světlo likviduje mykobakteria v minutách až desítkách minut, v neosluněném bytě může na některých površích přežít i měsíc. Mimo jiné proto byly vytvořeny normy na osluněnost bytu, které se snaží "zahušťovací" developeři likvidovat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.11.2020 12:15 Reaguje na Tomas Peltan
MMCH, dneska jsou skoro všechny typy TBC bakterií rezistentní na antituberkulotika první generace (kam patří i ten streptomycin) i druhé generace.
Odpovědět
ig

10.11.2020 09:35
"A jak se o zdraví svého města může zapříčinit jednotlivec?"

Že se vykašle na fantasmagorické vize rádobyurbanistů ze Zeleného kruhu a postaví si barák jaký chce a na jaký má :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.11.2020 12:16 Reaguje na
Takové haluzny, nebo soubory haluzen, jaké navrhuje autor, nikdo rozumný nechce, tak se snaží lidi nacpat do těch haluzen násilím.
Odpovědět
MG

Milan G

10.11.2020 10:27
....Poselství je tedy jasné – v zájmu ochrany přírody budujme kompaktní města, aby bydlení, obchody, práce a další občanská vybavenost byly v docházkových vzdálenostech a společně vytvářely zajímavý celek, ve kterém rádi trávíme čas. Jak totiž uvádí Peter Bednár: “Nejlepší strategie pro ochranu přírody je bydlet od ní co nejdál”......
Jak vyřešíme to když v tak super ideální čtvrti se nenajde práce pro její obyvatele v docházkové vzdálenosti? Kolik je vůbec ona docházková vzdálenost? 500 metrů nebo deset kilometrů? Kolik?
Možná by bylo řešením postavit jeden mrakodrap a to všechno nacpat do něj, komunita jak ze žurnálu :-)))

No nejlepší strategie pro ochranu přírody je, když do toho nebudou moci žvanit právě různí Debnárové.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.11.2020 11:26
Týýýý jo, jako když Boháče z IPRu slyším. A nejen jeho. Na jednu stranu je to, co děvče píše, pravda, na druhou ale to zahušťování nutně vede ke zhoršení komfortu bydlení pro stávající obyvatele.

Zejména třeba v Praze je jakékoli zahušťování širšího centra zlo ... pro ty, kteří tam již žijí. Ale na ty se samozřejmě zvysoka ...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.11.2020 15:57
Řekl bych, že na tom konceptu (husté osídlení s malými vzdálenostmi, dobrou infrastrukturou a výbornou dopravní obslužností včetně MHD) je mnohé správně. Akorát bylo zapomenuto na to hodně základní - velmi kvalitní zateplení budov a bílé střechy případně co nejsvětlejší zpevněné plochy. A taky maximálně zasakovat vodu aby zeleň měla celý rok co pít.

Od Zeleného kruhu, který zelená řešení propaguje, bych očekával dotaženější koncept!
Odpovědět

12.11.2020 19:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Děkuji za připomínku. Problematika vody ve městě spadá do konceptu kompaktních měst samozřejmě také. Pro její důležitost jí bylo vyčleněno samostatné setkání odborníků v rámci série Smart café, na které se můžete podívat zde: https://www.youtube.com/watch?v=ua2o8AiyWeY&t=2355s
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.11.2020 20:53 Reaguje na
Mno, odborníci? U odborníků by člověk čekal aspoň špetku kritického myšlení a ne papouškování propagačních pouček. Vždyť oni zcela bezostyšně propagují nesmyslné zelené střechy!!!!!!!!!!!!!
Odpovědět

Viktor Šedivý

10.11.2020 18:35
Zaměstnání v docházkové vzdálenosti má šanci najít nekvalifikovaný pracovník, byť i pro toho může obecný tlak na blízké zaměstnání znamenat zhoršenou vyjednávací pozici. U vyšších kvalifikací je to samozřejmě nesmysl.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.11.2020 16:15 Reaguje na Viktor Šedivý
Jasně, ale smysl má asi paprskovité husté osídlení kolem tratí, kde na tramvajovláček mám k zastávce 5 minut a v centru jsem za 15 minut. Mezi těmito paprsky jsou lesíky a tůňky na koupání.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.11.2020 20:48
Zaměstnání na docházkovou vzdálenost měl vždy každý sedlák.
Odpovědět

Viktor Šedivý

10.11.2020 21:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Přesně!
Zhruba tam míří Zelení Khmerové.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist