https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-ander-inovace-v-adaptacich-na-zmenu-klimatu-priklady-ze-zahranici
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Ander: Inovace v adaptacích na změnu klimatu: příklady ze zahraničí

26.6.2024
Parkoviště zastíněné fotovoltaikou u nájemního bydlení v Polsku.
Parkoviště zastíněné fotovoltaikou u nájemního bydlení v Polsku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Počasí nás letos nepřestává překvapovat – brzký nástup jara, první tropický den už začátkem dubna, několikadenní epizody horka už v červnu a do toho častěji se opakující bouřky a silné přívalové deště. Adaptovat se, tedy zvyšovat odolnost našich obcí a měst vůči projevům klimatické změny, musíme tedy se zvýšenou naléhavostí stejně tak, jako je potřeba investovat do opatření snižujících emise skleníkových plynů.
 
Abychom se mohli na měnící se klima adaptovat efektivně, je důležité a jistě i zajímavé sledovat vývoj v okolních zemích. Tým Adapterra Nadace Partnerství měl v červnu možnost vidět projekty adaptačních opatření v polském Slezsku, ale i ve vzdálené Andalusii.

Inovativní projekt moderního nájemního bydlení je k vidění v polském městě Myslowice nedaleko Katowic. Místní radnice tu objednala výstavbu cenově dostupných nájemních bytů technologií montovaných bloků. Mezitím, co stavěla základovou desku a centrální schodiště, dodavatelská firma už vyráběla moduly s jednotlivými pokoji, vybavenými kuchyněmi a koupelnami. Samotná montáž na místě pak trvala jen několik týdnů a byty se pak hned mohly začít předávat nájemníkům.

Kromě rychlosti výstavby však obec trvala také na vysokých standardech klimatických opatření. Bytový dům je energeticky plusový, neboť kromě dobrého zateplení stěn, kvalitních oken, řízeného větrání a tepelných čerpadel je vybaven taky několika skupinami solárních panelů na střeše, jižní fasádě, přístřešku pro parkující auta i malém přilehlém pozemku. Domovní fotovoltaická elektrárna tak dokáže ročně vyrobit víc elektřiny, než dům na svůj provoz během celého roku spotřebuje.

Fotovoltaika na stěně budovy.
Fotovoltaika na stěně budovy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Nezapomnělo se tu však ani na efektivní hospodaření s vodou. Ta dešťová je zasakována na přilehlém pozemku, v bytech se pak splachuje přečištěnou šedou vodou z umyvadel a sprch. Sledovat spokojenost nových nájemníků tak bude během následujících několika let jistě zajímavé.

S výrazným suchem bojuje španělská Andalusie, a přestože naše přírodní podmínky a prostorové možnosti řešení jsou zcela rozdílné, systematický přístup k reakci na sucho může být pro nás velmi inspirativní. Místní vláda už několik let buduje promyšlený systém, průběžně sleduje indikátory stavu zdrojů vody a podle nich zapíná různé úrovně reakcí – sada opatření, která mají za cíl vést spotřebitele v domácnostech, ale i průmyslu a hlavně zemědělství, snižovat poptávku po dodávkách vody a vést je k vyšší efektivitě a šetrnosti při spotřebě. Významnou roli v této strategii hraje digitalizace informací o spotřebě, bez které by nebylo možné systém rozumně řídit. V době omezených zdrojů je potřeba se přizpůsobit, neplýtvat a s vodou zacházet velmi efektivně.

Jak je vidět, inovace a digitalizace pomáhají optimalizovat spotřebu a spravedlivěji rozdělovat nedostatkové zdroje napříč společností, tak aby nikdo nezůstal opomenut. Adaptace na změnu klimatu tedy má i svůj důležitý sociální rozměr.


reklama

 
foto - Ander Martin
Martin Ander
Autor vedoucí programu Adapterra Nadace Partnerství.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (60)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

26.6.2024 06:28
nějak jsem nepochopil, jak nějaký typ může navrhnout FVE paneky na ležato a ještě z nich udělat "střechu".
Vidím to, že klimatické podmínky v ČR jsou takové, že námraza a i těch pár centimetrů sněhu na FVE panel dopadající udělá z FVE panelu akorát hromadu odpadu.

Maxinum, slunečního svitu v zimě není ani osm hodin a k čemu to teda je?
Tuhle šílenost někdo dokáže brát jak zdroj elektřiny pro dobijení aut?...to vymysleli v Bohnicích?



Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.6.2024 07:35 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Klima změna přináší i kroupy fi 50mm, o větru....
Odpovědět
pk

pepa knotek

26.6.2024 12:44 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Lidem se dá nabulíkovat ledacos a ti to pak koupí aby byli EKO nebo IN. Znám člověka, co si pořídil nejprve TČ a pak FVE a tvrdil mi, že mu to bude v zimě vytápět barák (dvoupatrovej s radiátory). Nad fakturou za elektriku se probral až po první zimě a to byla ještě mírná.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

28.6.2024 11:24 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Naležato (skoro naležato) se panely dělají běžně. Všude tam, kde je nelze fixovat ukotvením k podkladu, nýbrž musí je na něm držet závaží. Typicky na plochých střechách, do kterých není žádoucí vrtat nebo jejich konstrukce spolehlivé ukotvení neumožňuje.
Že v takové poloze poskytnou panely mnohem menší efekt než kdyby měly optimální sklon, je ovšem jasné. Jenže i tak se mohou investorovi ekonomicky vyplatit - od toho jsou přece dotace...
K otázce dobíjení aut je škoda se vyjadřovat. Plochu toho přístřešku pro auta odhaduji na max. 250 m2. Představa, že taková plocha panelů vyřeší NABÍJENÍ těch aut, je natolik naivní, až je směšná. Bude sotva stačit na nabíjení jednoho jediného - a to jen v létě.
Tím ovšem nechci říci, že mám něco proti fotovoltaice - akorát je třeba vědět, že není všemocná a používat ji s rozumem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.6.2024 09:17
Proč autor neuvede, kolik ty "cenově dostupné nájemní byty" stojí. Takhle si člověk nemůže udělat obrázek o smysluplnosti akce.
Odpovědět

Radek Čuda

26.6.2024 15:33 Reaguje na Jiří Svoboda
A rovnou by mohl i dodat, za jakých podmínek je pronajímá ...

A mám podezření, že přihodit k tomu kdo a jakou formou ten rozdíl mezi nájmy a celkovými náklady na bydlení cáluje ... tipnul bych to na EU fondy.
Odpovědět
Pe

Petr

26.6.2024 12:56
Adaptovat bychom měli spíš přírodu, aby se změna klimatu omezila, nebo k ní vůbec nedocházelo, než pořád jen betonovat a stavět, a tím změnu klimatu dál spoluvytvářet.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.6.2024 16:01 Reaguje na Petr
Hlavní příčinou klimatické změny je navyšování CO2 v atmosféře spalováním fosilních paliv. To co píšete může důsledky lokálně zmírnit a možná i na úkor jiných lokalit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.6.2024 12:50 Reaguje na Jiří Svoboda
Já bych řekl, že CO2 se uvolňuje při spalování čehokoliv. Tedy i při spalování biomasy. No a dřív to byly cenově dostupné byty v panelácích na sídlišti. Dnes tedy cenově dostupné nájemní byty stavěné technologií montovaných bloků.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.6.2024 13:07 Reaguje na Jarek Schindler
Ano, CO2 se uvolňuje v obou případech. V případě biomasy se ale uvolňuje CO2, které bylo nedávno z atmosféry odebráno, tedy vlastně bilančně neutrálně.

Zjistěte tedy, kolik ty "dostupné nájemní byty" stojí a pak hodnoťme jejich láci. To ale měl udělat pan Ander.
Odpovědět
pk

pepa knotek

29.6.2024 07:45 Reaguje na Jiří Svoboda
uhlí vzniklo taky z CO2, které bylo rostlinami z atmosféry odebráno
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.6.2024 15:47 Reaguje na pepa knotek
To nebylo nedávno.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.6.2024 08:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Když se to hodí tak neutrální bilance. Taky dobré. No a cenu zjišťovat nebudu, nezájímá mě. Jestli jste to nepochopil tak jsem přirovnával ty dnešní " cenově dostupné" byty k socialistickým sídlištím. Tenkrát to taky mělo vyřešit bytovou otázku. Dnes to řeší navíc otázku adaptace. Také dobré.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.6.2024 15:49 Reaguje na Jarek Schindler
Takže vše dobré - tudíž spokojenost.
Odpovědět
FO

František Orság

29.6.2024 14:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Neutrální bilance je pouze v rámci určitého časového období a minimálně v letech.
Navíc se zapomíná na fakt, že biomasu je potřeba vyrobit a hlavně, že jakákoliv energie se nakonec změní v teplo.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.6.2024 15:50 Reaguje na František Orság
Píšete sice samou pravdu, ale nic mi z toho nevyplývá.
Odpovědět
Pe

Petr

27.6.2024 13:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Já bych řekl, že hlavní příčinou klimatické změny jsou naše změny ve fungování kontinentů. Kontinenty bývaly pokryté vysokou vegetací, která vytvořila a udržovala příjemně chladné a vlhké klima s koloběhem vody. Vysokou vegetaci jsme odstranili a nahrazujeme ji betonem a asfaltem, které dál zvyšují teplotu povrchu a brání koloběhu vody. A i když už si začínáme všímat že je něco jinak, tak v tom vesele pokračujeme.
A ano, spalováním čehokoliv a masivním přidáváním CO2 do vzduchu to celé ještě urychlujeme. Asi je nám to ještě málo.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.6.2024 21:11 Reaguje na Petr
Řekl bych, že před nástupem využívání fosiloních paliv bylo lesů mnohem méně a neoteplovalo se.
Odpovědět
Pe

Petr

27.6.2024 21:27 Reaguje na Jiří Svoboda
To ano, jenže: vesnice hliněné a samý strom, města malá a zelená, betonu minimum, asfalt vůbec žádný, dlažba taky žádná, jen trochu ve městech. Žádné elektrárny, fabriky, haly. Nebyly tisíce letadel, nebyly miliony aut, lidí byla desetina. Krajina byla neustále zelená, plná remízků, alejí, mezí a křovin. Políčka malá a stále zelená. Vodní režim fungoval a ochlazoval, vše bylo v pořádku. V takovém prostředí se neoteplovalo ani bez lesů, nemělo proč, nic se tu neohřívalo a nic tu nehřálo.
Odpovědět
Pe

Petr

27.6.2024 21:53 Reaguje na Petr
Jen samotného asfaltu je jen v naší republice nějakých 500 km2. To je čtverec asi 22 krát 22 km. Gigantický černý solární kolektor.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.6.2024 12:34 Reaguje na Petr
Vše je to o míře, jak to k oteplování přispívá. Vědci se shodují, že CO2 je dominnatní, a to co píšete, je jistě pravda, ale ne hlavní příčina.

Ono to albedo zeleně a silnice se moc neliší.
Odpovědět
Pe

Petr

28.6.2024 12:50 Reaguje na Jiří Svoboda
Takto to zjednodušit nemůžete, protože dojdete ke špatným závěrům. Není to jen o rozdílném albedu. Vliv vegetace je vícenásobý a kumulativní.
Kdyby to bylo jen o albedu, tak by skutečně bylo jedno co na zemi je, hlavně že něco. Ale ty rozdíly podmínek a celkového fungování krajiny zeleně a krajiny betonu a asfaltu jsou obrovské. Jak i sám píšete, je to o míře, jak co přispívá k oteplování. Beton a asfalt mají obrovskou míru přispění k oteplování. Vegetace ji má zápornou - ochlazuje a oteplování snižuje.
Ostatně, stačí se v létě projít po hezky vydlážděném náměstí, a pak si zajít do lesa.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.6.2024 13:35 Reaguje na Petr
Takové subjektivní dojmy, že na rozpáleném betonovém náměstí je mnohem tepleji, než ve stínu v lese, s tím asi moc globální klimatologie nenaděláte. Prostě srovnáváte nesrovnatelné - pobyt na slunci bez odparu vody a ve stínu s odparem vody. To přece nelze použít jako argument!

Tam, kde málo prší, tam se les neudrží a vznikne step. Můžete se vymknout.
Odpovědět
Pe

Petr

28.6.2024 13:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Nejsou to subjektivní dojmy, ale zcela objektivní a exaktní, můžete provést měření. A je to základ globálního klimatu. Tak klima "vzniklo" - působením vegetace.
A nikdo netvrdí, že les by byl i tam, kde neprší, možné to ale je. Lesy byly na většine ploch, kde dnes nejsou, a kde je lidé vykáceli. Že tam dnes neprší je druhotný jev odlesnění. S opětovným zalesněním se vodní cyklus opět obnoví. Zalesnit zpětně takováto místa ovšem bude nesrovnatelně obtížnější, než bylo jejich odlesnění, a bude trvat velmi dlouho, právě kvůli chybějící vodě a zničenému vodnímu režimu. Jiné řešení ale nemáme, ničím jiným to nahradit nedokážeme. Ani kdybyste se vymknul.
Odpovědět
Pe

Petr

28.6.2024 14:02 Reaguje na Petr
I přírodě trvalo velmi dlouho, než se planeta pokryla vegetací a ta změnila klima. My jsme to zničili za pár desítek let.
Odpovědět
Pe

Petr

28.6.2024 14:11 Reaguje na Petr
Příkladem může být třeba Středomoří a celý Pyrenejský poloostrov. Oblasti dříve celé zalesněné, dnes z většiny bez lesů a s klimatem takovým, že člověk opravdu nevěří, že by tam něco mohlo růst.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.6.2024 15:52 Reaguje na Petr
Jasně, to jsou takové ty pitomoučké teorie, že les přitahuje déšť.
Odpovědět
Pe

Petr

29.6.2024 18:20 Reaguje na Jiří Svoboda
Když vy všechno tak zoufale, až dětinsky zjednodušujete.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.6.2024 15:14 Reaguje na Petr
To vy máte na složitý problém jednoduché tvrdošíjné vysvětlení.
Odpovědět
Pe

Petr

30.6.2024 15:29 Reaguje na Jiří Svoboda
A kde píšu, že les přitahuje déšť? To jste si vyčetl vy sám, nevím jak.
Odpovědět
Pe

Petr

28.6.2024 14:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Stín vegetace s odparem vody je přesně to, co potřebují kontinenty k obnově původního klimatu a neoteplování. To je základ planetárního klimatu. Nahradit to neumíme a jiné řešení jak zabránit oteplování neexistuje.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.6.2024 15:20 Reaguje na Petr
Když udělám bílou stříšku a pod ní vodotrysk odpařující stejně jako strom, bude tam v horku lépe než v lese.
Odpovědět
Pe

Petr

30.6.2024 15:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Jak to víte?
Nebude, protože pod jednou stříškou se toho moc nezmění. Ale kdybyste těch stříšek s vodotrysky udělal vedle sebe miliony, ovlivníte počasí v krajině.
Odpovědět
Pe

Petr

28.6.2024 13:19 Reaguje na Jiří Svoboda
A je možné, že CO2 má dominantní působení, ale je jen druhotnou příčinou, ne hlavní (podobně jako kůrovec jako dominantní druhotný škůdce sežral stromy, ale příčinou bylo sucho), tou je naše změna krajiny - odlesnění, odzelenění a zabetonování.
Kdyby byl lesů dostatek, klima by bylo stabilní a nárůst CO2 by žádné oteplování nepůsobil.
Ale naopak - oteplovalo by se i kdyby množství CO2 nerostlo. Určitě ne tolik, ale oteplovalo, protože tomu nemá co bránit - lesní planetární klimatizaci jsme vypnuli, vytěžili a prodali, a nahradili betonem a asfaltem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.6.2024 13:38 Reaguje na Petr
"Kdyby byl lesů dostatek, klima by bylo stabilní a nárůst CO2 by žádné oteplování nepůsobil."

To je z vaší hlavy?
Odpovědět
Pe

Petr

28.6.2024 14:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, ale prokázat to bohužel není jak. Zato prokázat opak je velmi snadné.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.6.2024 08:29 Reaguje na Petr
Co dalšího a kde chcete zalesnit a co je to ten dostatek lesů?
Odpovědět
Pe

Petr

29.6.2024 18:23 Reaguje na Jarek Schindler
Ploch k zalesnění je všude po světě tolik, že to ani není čím a jak zalesnit.
No a dostatek se projeví sám - obnovou, nebo alespoň znatelným posunem vodního režimu a klimatu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.6.2024 02:17 Reaguje na Petr
No když se tedy projeví sám. Tedy ten dostatek. To by měli všichni klimaalarmisté začít zalesňovat a zalesňovat a zales.......... Zvlášť když je to tak jednoduché.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.6.2024 15:21 Reaguje na Petr
Aha, tak už nám zase ten les přitahuje déšť.
Odpovědět
Pe

Petr

30.6.2024 15:30 Reaguje na Jiří Svoboda
Aha, zase si někdo vykládá příspěvky po svém.
Odpovědět
Pe

Petr

30.6.2024 15:36 Reaguje na Petr
Nikde nepíšu, že les přitahuje déšť. Ale zkuste popřít, že má les vliv na počasí a klima.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.7.2024 15:14 Reaguje na Petr
"No a dostatek se projeví sám - obnovou, nebo alespoň znatelným posunem vodního režimu a klimatu."

Tak jak to tedy funguje, když ne přitahováním deště?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.7.2024 14:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Budete se divit ale podle toho jak kde prší tak asi ano.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.7.2024 15:13 Reaguje na Jarek Schindler
A není to náhodou naopak - kde více prší tam se lesu více daří?
Odpovědět
FO

František Orság

29.6.2024 14:56 Reaguje na Jiří Svoboda
V rámci rozsahu albeda 0-100 %, tak rozdíl není moc velký, ale v rámci rozsahu, kde se pohybuje albedo běžných povrchů tak rozdíl zanedbatelný není, navíc albedo zeleně se pohybuje ve velkém rozpětí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.6.2024 16:02 Reaguje na František Orság
A to albedo zeleně je v průměru o něco menší nebo větší než běžných umělých povrchů?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.6.2024 08:27 Reaguje na Petr
Akorát že žádný gigantický čtverec ve skutečnosti neexistuje a ta silnice v rozměrech jaké kde jsou se nikdy nebude oteplovat tak jak vámi zmíněná plocha.
Odpovědět
Pe

Petr

29.6.2024 18:18 Reaguje na Jarek Schindler
Samozřejmě. Bylo to jen pro představu velikosti.
Ale vy jste přidal další důvod oteplování - neustále rostoucí lidské aglomerace, které oteplují právě svojí velikostí. Nikdy v minulosti tak masivní tepelné ostrovy a akumulátory neexistovaly. K tomu to samé u obřích zemědělských ploch. To se člověk až diví, že se otepluje jen tak málo.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.6.2024 02:19 Reaguje na Petr
Takže stačí snížit velikost populace o 90 % a problém oteplování je vyřešem.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

28.6.2024 09:33
Před 70ti roky soudruzi z Gottwaldova jezdili do SSSR učit se jak šit boty,soudruzi ze SSSR jezdili do Zlína se učit totéž.
Pořád totéž.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.6.2024 12:36 Reaguje na Emil Bernardy
Ten Zlín byl tehdy kde?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.6.2024 08:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Do 1.ledna 1949 tam kde dnes.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.6.2024 15:59 Reaguje na Jarek Schindler
Takže tam soudruzi ze SSSR jezdili jen do 1. 1. 1949?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.6.2024 02:11 Reaguje na Jiří Svoboda
No, nevím kdy tam měli jezdit soudruzi ze SSSR. Já pouze odpovídal na vaši otázku kde ten Zlín tehdy byl.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.6.2024 15:24 Reaguje na Jarek Schindler
Podle zadání před 70 lety, tedy v roce cca 1954.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.7.2024 14:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Aha, asi nerozumíte pojmu "do". Tak ještě jednou. Do roku 1949 Zlín, po roce 1949 a to až do 31.12.1989 se člověk probouzel v Cotvaldově aby se 1.1. 1990 znovu probudil ve Zlíně. No a pro některé tyto hrátky neplatily a vždy se probouzeli pouze ve Zlíně.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.7.2024 15:17 Reaguje na Jarek Schindler
Tak to pak jo. Pro soudruhy ze SSSR ty hrátky neplatily. To je docela věrohodné vysvětlení.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.7.2024 21:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Já nepsal o soudruzích ze SSSR. Ti se asi dlouhodobě v tom Zlíně neprobouzeli.
Odpovědět
Pe

Petr

30.6.2024 12:41
V počasí jaké je teď - přes 30 stupňů, je nejlépe patrné působení vegetace. Je obrovský rozdíl teplot v lese a mimo les (na poli, ve městě) - klidně i 10 stupňů. Zároveň se dá dobře pozorovat a porovnávat vodozádržná funkce lesa a vegetace obecně - čím nižší a řidší vegetace, tím dříve je suchá. Tráva je na mnoha místech už na troud, řídké lesy a lesy bez spodních pater jsou svěží, ale povrch půdy je suchý, v hustých a až k zemi zapojených lesích je pořád dost slušně vlhko.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist