Martin Ander: Inovace v adaptacích na změnu klimatu: příklady ze zahraničí
26.6.2024
Parkoviště zastíněné fotovoltaikou u nájemního bydlení v Polsku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Inovativní projekt moderního nájemního bydlení je k vidění v polském městě Myslowice nedaleko Katowic. Místní radnice tu objednala výstavbu cenově dostupných nájemních bytů technologií montovaných bloků. Mezitím, co stavěla základovou desku a centrální schodiště, dodavatelská firma už vyráběla moduly s jednotlivými pokoji, vybavenými kuchyněmi a koupelnami. Samotná montáž na místě pak trvala jen několik týdnů a byty se pak hned mohly začít předávat nájemníkům.
Kromě rychlosti výstavby však obec trvala také na vysokých standardech klimatických opatření. Bytový dům je energeticky plusový, neboť kromě dobrého zateplení stěn, kvalitních oken, řízeného větrání a tepelných čerpadel je vybaven taky několika skupinami solárních panelů na střeše, jižní fasádě, přístřešku pro parkující auta i malém přilehlém pozemku. Domovní fotovoltaická elektrárna tak dokáže ročně vyrobit víc elektřiny, než dům na svůj provoz během celého roku spotřebuje.
Fotovoltaika na stěně budovy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Nezapomnělo se tu však ani na efektivní hospodaření s vodou. Ta dešťová je zasakována na přilehlém pozemku, v bytech se pak splachuje přečištěnou šedou vodou z umyvadel a sprch. Sledovat spokojenost nových nájemníků tak bude během následujících několika let jistě zajímavé.
S výrazným suchem bojuje španělská Andalusie, a přestože naše přírodní podmínky a prostorové možnosti řešení jsou zcela rozdílné, systematický přístup k reakci na sucho může být pro nás velmi inspirativní. Místní vláda už několik let buduje promyšlený systém, průběžně sleduje indikátory stavu zdrojů vody a podle nich zapíná různé úrovně reakcí – sada opatření, která mají za cíl vést spotřebitele v domácnostech, ale i průmyslu a hlavně zemědělství, snižovat poptávku po dodávkách vody a vést je k vyšší efektivitě a šetrnosti při spotřebě. Významnou roli v této strategii hraje digitalizace informací o spotřebě, bez které by nebylo možné systém rozumně řídit. V době omezených zdrojů je potřeba se přizpůsobit, neplýtvat a s vodou zacházet velmi efektivně.
Jak je vidět, inovace a digitalizace pomáhají optimalizovat spotřebu a spravedlivěji rozdělovat nedostatkové zdroje napříč společností, tak aby nikdo nezůstal opomenut. Adaptace na změnu klimatu tedy má i svůj důležitý sociální rozměr.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Návrh předsednictví COP29 zvýšit příspěvek bohatých zemí čelí dle médií kritice
Na klimatické konferenci v Baku zatím žádný viditelný pokrok, píše AP
Důsledky klimatické krize dopadají více na ženy. Přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry jen 8 žen
Další články autora |
Martin Ander: Zasadit strom je důležité, ale i zavazujícíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (60)
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.6.2024 06:28nějak jsem nepochopil, jak nějaký typ může navrhnout FVE paneky na ležato a ještě z nich udělat "střechu".
Vidím to, že klimatické podmínky v ČR jsou takové, že námraza a i těch pár centimetrů sněhu na FVE panel dopadající udělá z FVE panelu akorát hromadu odpadu.
Maxinum, slunečního svitu v zimě není ani osm hodin a k čemu to teda je?
Tuhle šílenost někdo dokáže brát jak zdroj elektřiny pro dobijení aut?...to vymysleli v Bohnicích?
Odpovědět
Vidím to, že klimatické podmínky v ČR jsou takové, že námraza a i těch pár centimetrů sněhu na FVE panel dopadající udělá z FVE panelu akorát hromadu odpadu.
Maxinum, slunečního svitu v zimě není ani osm hodin a k čemu to teda je?
Tuhle šílenost někdo dokáže brát jak zdroj elektřiny pro dobijení aut?...to vymysleli v Bohnicích?
SV
Slavomil Vinkler
26.6.2024 07:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKlima změna přináší i kroupy fi 50mm, o větru....
Odpovědět
pk
pepa knotek
26.6.2024 12:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLidem se dá nabulíkovat ledacos a ti to pak koupí aby byli EKO nebo IN. Znám člověka, co si pořídil nejprve TČ a pak FVE a tvrdil mi, že mu to bude v zimě vytápět barák (dvoupatrovej s radiátory). Nad fakturou za elektriku se probral až po první zimě a to byla ještě mírná.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
28.6.2024 11:24 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNaležato (skoro naležato) se panely dělají běžně. Všude tam, kde je nelze fixovat ukotvením k podkladu, nýbrž musí je na něm držet závaží. Typicky na plochých střechách, do kterých není žádoucí vrtat nebo jejich konstrukce spolehlivé ukotvení neumožňuje.
Že v takové poloze poskytnou panely mnohem menší efekt než kdyby měly optimální sklon, je ovšem jasné. Jenže i tak se mohou investorovi ekonomicky vyplatit - od toho jsou přece dotace...
K otázce dobíjení aut je škoda se vyjadřovat. Plochu toho přístřešku pro auta odhaduji na max. 250 m2. Představa, že taková plocha panelů vyřeší NABÍJENÍ těch aut, je natolik naivní, až je směšná. Bude sotva stačit na nabíjení jednoho jediného - a to jen v létě.
Tím ovšem nechci říci, že mám něco proti fotovoltaice - akorát je třeba vědět, že není všemocná a používat ji s rozumem.
Odpovědět
Že v takové poloze poskytnou panely mnohem menší efekt než kdyby měly optimální sklon, je ovšem jasné. Jenže i tak se mohou investorovi ekonomicky vyplatit - od toho jsou přece dotace...
K otázce dobíjení aut je škoda se vyjadřovat. Plochu toho přístřešku pro auta odhaduji na max. 250 m2. Představa, že taková plocha panelů vyřeší NABÍJENÍ těch aut, je natolik naivní, až je směšná. Bude sotva stačit na nabíjení jednoho jediného - a to jen v létě.
Tím ovšem nechci říci, že mám něco proti fotovoltaice - akorát je třeba vědět, že není všemocná a používat ji s rozumem.
JS
Jiří Svoboda
26.6.2024 09:17Proč autor neuvede, kolik ty "cenově dostupné nájemní byty" stojí. Takhle si člověk nemůže udělat obrázek o smysluplnosti akce.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
26.6.2024 15:33 Reaguje na Jiří SvobodaA rovnou by mohl i dodat, za jakých podmínek je pronajímá ...
A mám podezření, že přihodit k tomu kdo a jakou formou ten rozdíl mezi nájmy a celkovými náklady na bydlení cáluje ... tipnul bych to na EU fondy.
Odpovědět
A mám podezření, že přihodit k tomu kdo a jakou formou ten rozdíl mezi nájmy a celkovými náklady na bydlení cáluje ... tipnul bych to na EU fondy.
Pe
Petr
26.6.2024 12:56Adaptovat bychom měli spíš přírodu, aby se změna klimatu omezila, nebo k ní vůbec nedocházelo, než pořád jen betonovat a stavět, a tím změnu klimatu dál spoluvytvářet.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.6.2024 16:01 Reaguje na PetrHlavní příčinou klimatické změny je navyšování CO2 v atmosféře spalováním fosilních paliv. To co píšete může důsledky lokálně zmírnit a možná i na úkor jiných lokalit.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
27.6.2024 12:50 Reaguje na Jiří SvobodaJá bych řekl, že CO2 se uvolňuje při spalování čehokoliv. Tedy i při spalování biomasy. No a dřív to byly cenově dostupné byty v panelácích na sídlišti. Dnes tedy cenově dostupné nájemní byty stavěné technologií montovaných bloků.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
27.6.2024 13:07 Reaguje na Jarek SchindlerAno, CO2 se uvolňuje v obou případech. V případě biomasy se ale uvolňuje CO2, které bylo nedávno z atmosféry odebráno, tedy vlastně bilančně neutrálně.
Zjistěte tedy, kolik ty "dostupné nájemní byty" stojí a pak hodnoťme jejich láci. To ale měl udělat pan Ander.
Odpovědět
Zjistěte tedy, kolik ty "dostupné nájemní byty" stojí a pak hodnoťme jejich láci. To ale měl udělat pan Ander.
pk
pepa knotek
29.6.2024 07:45 Reaguje na Jiří Svobodauhlí vzniklo taky z CO2, které bylo rostlinami z atmosféry odebráno
Odpovědět
JS
JS
Jarek Schindler
29.6.2024 08:24 Reaguje na Jiří SvobodaKdyž se to hodí tak neutrální bilance. Taky dobré. No a cenu zjišťovat nebudu, nezájímá mě. Jestli jste to nepochopil tak jsem přirovnával ty dnešní " cenově dostupné" byty k socialistickým sídlištím. Tenkrát to taky mělo vyřešit bytovou otázku. Dnes to řeší navíc otázku adaptace. Také dobré.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.6.2024 15:49 Reaguje na Jarek SchindlerTakže vše dobré - tudíž spokojenost.
Odpovědět
FO
František Orság
29.6.2024 14:17 Reaguje na Jiří SvobodaNeutrální bilance je pouze v rámci určitého časového období a minimálně v letech.
Navíc se zapomíná na fakt, že biomasu je potřeba vyrobit a hlavně, že jakákoliv energie se nakonec změní v teplo.
Odpovědět
Navíc se zapomíná na fakt, že biomasu je potřeba vyrobit a hlavně, že jakákoliv energie se nakonec změní v teplo.
JS
Jiří Svoboda
29.6.2024 15:50 Reaguje na František OrságPíšete sice samou pravdu, ale nic mi z toho nevyplývá.
Odpovědět
Pe
Petr
27.6.2024 13:36 Reaguje na Jiří SvobodaJá bych řekl, že hlavní příčinou klimatické změny jsou naše změny ve fungování kontinentů. Kontinenty bývaly pokryté vysokou vegetací, která vytvořila a udržovala příjemně chladné a vlhké klima s koloběhem vody. Vysokou vegetaci jsme odstranili a nahrazujeme ji betonem a asfaltem, které dál zvyšují teplotu povrchu a brání koloběhu vody. A i když už si začínáme všímat že je něco jinak, tak v tom vesele pokračujeme.
A ano, spalováním čehokoliv a masivním přidáváním CO2 do vzduchu to celé ještě urychlujeme. Asi je nám to ještě málo.
Odpovědět
A ano, spalováním čehokoliv a masivním přidáváním CO2 do vzduchu to celé ještě urychlujeme. Asi je nám to ještě málo.
JS
Jiří Svoboda
27.6.2024 21:11 Reaguje na PetrŘekl bych, že před nástupem využívání fosiloních paliv bylo lesů mnohem méně a neoteplovalo se.
Odpovědět
Pe
Petr
27.6.2024 21:27 Reaguje na Jiří SvobodaTo ano, jenže: vesnice hliněné a samý strom, města malá a zelená, betonu minimum, asfalt vůbec žádný, dlažba taky žádná, jen trochu ve městech. Žádné elektrárny, fabriky, haly. Nebyly tisíce letadel, nebyly miliony aut, lidí byla desetina. Krajina byla neustále zelená, plná remízků, alejí, mezí a křovin. Políčka malá a stále zelená. Vodní režim fungoval a ochlazoval, vše bylo v pořádku. V takovém prostředí se neoteplovalo ani bez lesů, nemělo proč, nic se tu neohřívalo a nic tu nehřálo.
Odpovědět
Pe
Petr
27.6.2024 21:53 Reaguje na PetrJen samotného asfaltu je jen v naší republice nějakých 500 km2. To je čtverec asi 22 krát 22 km. Gigantický černý solární kolektor.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.6.2024 12:34 Reaguje na PetrVše je to o míře, jak to k oteplování přispívá. Vědci se shodují, že CO2 je dominnatní, a to co píšete, je jistě pravda, ale ne hlavní příčina.
Ono to albedo zeleně a silnice se moc neliší.
Odpovědět
Ono to albedo zeleně a silnice se moc neliší.
Pe
Petr
28.6.2024 12:50 Reaguje na Jiří SvobodaTakto to zjednodušit nemůžete, protože dojdete ke špatným závěrům. Není to jen o rozdílném albedu. Vliv vegetace je vícenásobý a kumulativní.
Kdyby to bylo jen o albedu, tak by skutečně bylo jedno co na zemi je, hlavně že něco. Ale ty rozdíly podmínek a celkového fungování krajiny zeleně a krajiny betonu a asfaltu jsou obrovské. Jak i sám píšete, je to o míře, jak co přispívá k oteplování. Beton a asfalt mají obrovskou míru přispění k oteplování. Vegetace ji má zápornou - ochlazuje a oteplování snižuje.
Ostatně, stačí se v létě projít po hezky vydlážděném náměstí, a pak si zajít do lesa.
Odpovědět
Kdyby to bylo jen o albedu, tak by skutečně bylo jedno co na zemi je, hlavně že něco. Ale ty rozdíly podmínek a celkového fungování krajiny zeleně a krajiny betonu a asfaltu jsou obrovské. Jak i sám píšete, je to o míře, jak co přispívá k oteplování. Beton a asfalt mají obrovskou míru přispění k oteplování. Vegetace ji má zápornou - ochlazuje a oteplování snižuje.
Ostatně, stačí se v létě projít po hezky vydlážděném náměstí, a pak si zajít do lesa.
JS
Jiří Svoboda
28.6.2024 13:35 Reaguje na PetrTakové subjektivní dojmy, že na rozpáleném betonovém náměstí je mnohem tepleji, než ve stínu v lese, s tím asi moc globální klimatologie nenaděláte. Prostě srovnáváte nesrovnatelné - pobyt na slunci bez odparu vody a ve stínu s odparem vody. To přece nelze použít jako argument!
Tam, kde málo prší, tam se les neudrží a vznikne step. Můžete se vymknout.
Odpovědět
Tam, kde málo prší, tam se les neudrží a vznikne step. Můžete se vymknout.
Pe
Petr
28.6.2024 13:52 Reaguje na Jiří SvobodaNejsou to subjektivní dojmy, ale zcela objektivní a exaktní, můžete provést měření. A je to základ globálního klimatu. Tak klima "vzniklo" - působením vegetace.
A nikdo netvrdí, že les by byl i tam, kde neprší, možné to ale je. Lesy byly na většine ploch, kde dnes nejsou, a kde je lidé vykáceli. Že tam dnes neprší je druhotný jev odlesnění. S opětovným zalesněním se vodní cyklus opět obnoví. Zalesnit zpětně takováto místa ovšem bude nesrovnatelně obtížnější, než bylo jejich odlesnění, a bude trvat velmi dlouho, právě kvůli chybějící vodě a zničenému vodnímu režimu. Jiné řešení ale nemáme, ničím jiným to nahradit nedokážeme. Ani kdybyste se vymknul.
Odpovědět
A nikdo netvrdí, že les by byl i tam, kde neprší, možné to ale je. Lesy byly na většine ploch, kde dnes nejsou, a kde je lidé vykáceli. Že tam dnes neprší je druhotný jev odlesnění. S opětovným zalesněním se vodní cyklus opět obnoví. Zalesnit zpětně takováto místa ovšem bude nesrovnatelně obtížnější, než bylo jejich odlesnění, a bude trvat velmi dlouho, právě kvůli chybějící vodě a zničenému vodnímu režimu. Jiné řešení ale nemáme, ničím jiným to nahradit nedokážeme. Ani kdybyste se vymknul.
Pe
Petr
28.6.2024 14:02 Reaguje na PetrI přírodě trvalo velmi dlouho, než se planeta pokryla vegetací a ta změnila klima. My jsme to zničili za pár desítek let.
Odpovědět
Pe
Petr
28.6.2024 14:11 Reaguje na PetrPříkladem může být třeba Středomoří a celý Pyrenejský poloostrov. Oblasti dříve celé zalesněné, dnes z většiny bez lesů a s klimatem takovým, že člověk opravdu nevěří, že by tam něco mohlo růst.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.6.2024 15:52 Reaguje na PetrJasně, to jsou takové ty pitomoučké teorie, že les přitahuje déšť.
Odpovědět
Pe
Petr
29.6.2024 18:20 Reaguje na Jiří SvobodaKdyž vy všechno tak zoufale, až dětinsky zjednodušujete.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.6.2024 15:14 Reaguje na PetrTo vy máte na složitý problém jednoduché tvrdošíjné vysvětlení.
Odpovědět
Pe
Petr
30.6.2024 15:29 Reaguje na Jiří SvobodaA kde píšu, že les přitahuje déšť? To jste si vyčetl vy sám, nevím jak.
Odpovědět
Pe
Petr
28.6.2024 14:00 Reaguje na Jiří SvobodaStín vegetace s odparem vody je přesně to, co potřebují kontinenty k obnově původního klimatu a neoteplování. To je základ planetárního klimatu. Nahradit to neumíme a jiné řešení jak zabránit oteplování neexistuje.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.6.2024 15:20 Reaguje na PetrKdyž udělám bílou stříšku a pod ní vodotrysk odpařující stejně jako strom, bude tam v horku lépe než v lese.
Odpovědět
Pe
Petr
30.6.2024 15:35 Reaguje na Jiří SvobodaJak to víte?
Nebude, protože pod jednou stříškou se toho moc nezmění. Ale kdybyste těch stříšek s vodotrysky udělal vedle sebe miliony, ovlivníte počasí v krajině.
Odpovědět
Nebude, protože pod jednou stříškou se toho moc nezmění. Ale kdybyste těch stříšek s vodotrysky udělal vedle sebe miliony, ovlivníte počasí v krajině.
Pe
Petr
28.6.2024 13:19 Reaguje na Jiří SvobodaA je možné, že CO2 má dominantní působení, ale je jen druhotnou příčinou, ne hlavní (podobně jako kůrovec jako dominantní druhotný škůdce sežral stromy, ale příčinou bylo sucho), tou je naše změna krajiny - odlesnění, odzelenění a zabetonování.
Kdyby byl lesů dostatek, klima by bylo stabilní a nárůst CO2 by žádné oteplování nepůsobil.
Ale naopak - oteplovalo by se i kdyby množství CO2 nerostlo. Určitě ne tolik, ale oteplovalo, protože tomu nemá co bránit - lesní planetární klimatizaci jsme vypnuli, vytěžili a prodali, a nahradili betonem a asfaltem.
Odpovědět
Kdyby byl lesů dostatek, klima by bylo stabilní a nárůst CO2 by žádné oteplování nepůsobil.
Ale naopak - oteplovalo by se i kdyby množství CO2 nerostlo. Určitě ne tolik, ale oteplovalo, protože tomu nemá co bránit - lesní planetární klimatizaci jsme vypnuli, vytěžili a prodali, a nahradili betonem a asfaltem.
JS
Jiří Svoboda
28.6.2024 13:38 Reaguje na Petr"Kdyby byl lesů dostatek, klima by bylo stabilní a nárůst CO2 by žádné oteplování nepůsobil."
To je z vaší hlavy?
Odpovědět
To je z vaší hlavy?
Pe
Petr
28.6.2024 14:08 Reaguje na Jiří SvobodaAno, ale prokázat to bohužel není jak. Zato prokázat opak je velmi snadné.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.6.2024 08:29 Reaguje na PetrCo dalšího a kde chcete zalesnit a co je to ten dostatek lesů?
Odpovědět
Pe
Petr
29.6.2024 18:23 Reaguje na Jarek SchindlerPloch k zalesnění je všude po světě tolik, že to ani není čím a jak zalesnit.
No a dostatek se projeví sám - obnovou, nebo alespoň znatelným posunem vodního režimu a klimatu.
Odpovědět
No a dostatek se projeví sám - obnovou, nebo alespoň znatelným posunem vodního režimu a klimatu.
JS
Jarek Schindler
30.6.2024 02:17 Reaguje na PetrNo když se tedy projeví sám. Tedy ten dostatek. To by měli všichni klimaalarmisté začít zalesňovat a zalesňovat a zales.......... Zvlášť když je to tak jednoduché.
Odpovědět
JS
Pe
Pe
Petr
30.6.2024 15:36 Reaguje na PetrNikde nepíšu, že les přitahuje déšť. Ale zkuste popřít, že má les vliv na počasí a klima.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.7.2024 15:14 Reaguje na Petr"No a dostatek se projeví sám - obnovou, nebo alespoň znatelným posunem vodního režimu a klimatu."
Tak jak to tedy funguje, když ne přitahováním deště?
Odpovědět
Tak jak to tedy funguje, když ne přitahováním deště?
JS
Jarek Schindler
1.7.2024 14:40 Reaguje na Jiří SvobodaBudete se divit ale podle toho jak kde prší tak asi ano.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.7.2024 15:13 Reaguje na Jarek SchindlerA není to náhodou naopak - kde více prší tam se lesu více daří?
Odpovědět
FO
František Orság
29.6.2024 14:56 Reaguje na Jiří SvobodaV rámci rozsahu albeda 0-100 %, tak rozdíl není moc velký, ale v rámci rozsahu, kde se pohybuje albedo běžných povrchů tak rozdíl zanedbatelný není, navíc albedo zeleně se pohybuje ve velkém rozpětí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.6.2024 16:02 Reaguje na František OrságA to albedo zeleně je v průměru o něco menší nebo větší než běžných umělých povrchů?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.6.2024 08:27 Reaguje na PetrAkorát že žádný gigantický čtverec ve skutečnosti neexistuje a ta silnice v rozměrech jaké kde jsou se nikdy nebude oteplovat tak jak vámi zmíněná plocha.
Odpovědět
Pe
Petr
29.6.2024 18:18 Reaguje na Jarek SchindlerSamozřejmě. Bylo to jen pro představu velikosti.
Ale vy jste přidal další důvod oteplování - neustále rostoucí lidské aglomerace, které oteplují právě svojí velikostí. Nikdy v minulosti tak masivní tepelné ostrovy a akumulátory neexistovaly. K tomu to samé u obřích zemědělských ploch. To se člověk až diví, že se otepluje jen tak málo.
Odpovědět
Ale vy jste přidal další důvod oteplování - neustále rostoucí lidské aglomerace, které oteplují právě svojí velikostí. Nikdy v minulosti tak masivní tepelné ostrovy a akumulátory neexistovaly. K tomu to samé u obřích zemědělských ploch. To se člověk až diví, že se otepluje jen tak málo.
JS
Jarek Schindler
30.6.2024 02:19 Reaguje na PetrTakže stačí snížit velikost populace o 90 % a problém oteplování je vyřešem.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
28.6.2024 09:33Před 70ti roky soudruzi z Gottwaldova jezdili do SSSR učit se jak šit boty,soudruzi ze SSSR jezdili do Zlína se učit totéž.
Pořád totéž.
Odpovědět
Pořád totéž.
JS
JS
JS
Jiří Svoboda
29.6.2024 15:59 Reaguje na Jarek SchindlerTakže tam soudruzi ze SSSR jezdili jen do 1. 1. 1949?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
30.6.2024 02:11 Reaguje na Jiří SvobodaNo, nevím kdy tam měli jezdit soudruzi ze SSSR. Já pouze odpovídal na vaši otázku kde ten Zlín tehdy byl.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.6.2024 15:24 Reaguje na Jarek SchindlerPodle zadání před 70 lety, tedy v roce cca 1954.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.7.2024 14:38 Reaguje na Jiří SvobodaAha, asi nerozumíte pojmu "do". Tak ještě jednou. Do roku 1949 Zlín, po roce 1949 a to až do 31.12.1989 se člověk probouzel v Cotvaldově aby se 1.1. 1990 znovu probudil ve Zlíně. No a pro některé tyto hrátky neplatily a vždy se probouzeli pouze ve Zlíně.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.7.2024 15:17 Reaguje na Jarek SchindlerTak to pak jo. Pro soudruhy ze SSSR ty hrátky neplatily. To je docela věrohodné vysvětlení.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.7.2024 21:22 Reaguje na Jiří SvobodaJá nepsal o soudruzích ze SSSR. Ti se asi dlouhodobě v tom Zlíně neprobouzeli.
Odpovědět
Pe
Petr
30.6.2024 12:41V počasí jaké je teď - přes 30 stupňů, je nejlépe patrné působení vegetace. Je obrovský rozdíl teplot v lese a mimo les (na poli, ve městě) - klidně i 10 stupňů. Zároveň se dá dobře pozorovat a porovnávat vodozádržná funkce lesa a vegetace obecně - čím nižší a řidší vegetace, tím dříve je suchá. Tráva je na mnoha místech už na troud, řídké lesy a lesy bez spodních pater jsou svěží, ale povrch půdy je suchý, v hustých a až k zemi zapojených lesích je pořád dost slušně vlhko.
Odpovědět
