Martin Ander: Zasadit strom je důležité, ale i zavazující
13.3.2024
Nově vysazená alej ovocných stromů v Židlochovicích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Aby se zasazený strom ujal, prosperoval a přinášel tzv. ekosystémové služby, po kterých toužíme a které tak nutně potřebujeme, je třeba mu poskytnout kvalitní povýsadbovou péči. Pravidelnou zálivku, odborný výchovný řez, ochranu proti korní sále, průběžné opravování úvazku a další úkony, a to navíc v čím dál delším období. Dříve stačily tři roky, nyní už odborníci mluví o minimálně pěti letech.
Nová parková úprava u Národního muzea v Praze.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Povýsadbová péče, přestože je náročná, je zároveň nezbytná, sázíme-li stromy nejen proto, abychom se pochlubili na Facebooku, ale proto, aby naše krajina a města byla odolnější a příjemnější k životu. Na nedávném setkání iniciativy Sázíme budoucnost jsme měli možnost vidět data výzkumníků, která jasně potvrzovala: bez povýsadbové péče mají dlouhodobou šanci přežít jen dva stromy z deseti.
Naopak z dobře vysazených a opečovaných stromů má po několika prvních letech dobrou perspektivu vitálního růstu devět z deseti. Pokud tedy nechceme v nových alejích pořád dokola jen vyměňovat uschlé stromy za nové, je investice do kvalitní povýsadbové péče nezbytností. A z pohledu zajištění účelu výsadeb jsou to jednoznačně efektivně utracené peníze.
Náprava krajiny v Ořechově.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Pro obce, které jsou ve většině případů nových výsadeb v krajině i sídlech jejich správci, je však zajištění péče stále náročnější. A to jak finančně, tak i odborně. Najít dnes kvalitního zahradníka či arboristu, který umí dobře provést výchovný řez, není snadné.
Je tedy na místě, aby stát kromě záslužné podpory nových výsadeb, zaměřil svou pozornost také na podporu péče o stromy. Lze totiž čekat, že větší podpora a stabilní peníze do zajištění péče časem přinese i zvýšení odborných kapacit, které potřebujeme. Jak v péči o mladé výsadby, tak v péči o starší stromy, které nám potřebné ekosystémové služby už poskytují, ale my potřebujeme, aby nám další desítky let vydržely.
Přečtěte si také |
Reportáž z obce, která si objednala ochranu před povodněmi a suchem
Sdílení zkušeností a dobré praxe jsou v tomto oboru důležité. Tomu se snažíme pomoci i my v Nadaci Partnerství tím, že inspirující příklady sbíráme a zveřejňujeme prostřednictvím veřejné online databáze soutěže Adapterra Awards. Znáte-li tedy povedené, dobře opečovávané výsadby, ale i další projekty, které pomáhají zpomalit, zadržet a využít dešťovou vodu nebo jinak omezit rizika vln veder, sucha či přívalových dešťů, budeme rádi, pokud je nominujete do soutěže. Teď je ten pravý čas, protože nominace sbíráme do pátku 15. března 2024 na www.adapterraawards.cz.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
Další články autora |
Martin Ander: Inovace v adaptacích na změnu klimatu: příklady ze zahraničíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.3.2024 07:46No jo no., zasazení stromu je zásadní rozhodnutí, zapuštěná kořenů. Sundání batohu tuláckého způsobu života a být tam, kde je strom, který zasadí a tím převrat zodpovědnost za místo, kde se usadil. Není to možná tak egoistického ale vhápající, že člověk má své místo a určitou zodpovědnost. Smysl pro zodpovědnost se nenosí po 89, neb si každý myslí, že má na vše právo ale že právo “ držby” také detekuje povinnosti už se tak nějak nehodí zmiňovat a přesto je to podstatné, NEB NENÍ UMĚNÍ NĚCO VLASTNIT ALE DOBŘE SE POSTARAT. O zdravé a biologicky rozmanité , udržitelné hospodářské prostředí, z kterého sám každý bude profitovat i jako celek.
Odpovědět
Jakub Graňák
13.3.2024 09:17 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSmysl pro zodpovědnost se neřeší od roku 48 - příkladů nespočet
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.3.2024 10:01 Reaguje na Jakub Graňákasi by jsme se měli přestat vymlouvat na dobu před 89. To už je historie.
Ale bohužel, tuhost systému se měří tuhodstí myšlení ale co je udivující, že se setkávají dvě skupiny, které chtějí biologicky rozmanitou krajinu s těmi, co na ní hospodaří a ten kdo na ní hospodaří nechápe, že udržitelnost a biologická rozmanitost je v jeho hlavním živobytím podstatou.
Bologicky rozmanitá krajina je v přeneseném smyslu technické zhodnocení výrobního prostředku. Hádat se s pitomiema v zemědělství není radostí, drobné úspěchy jsou.
Odpovědět
Ale bohužel, tuhost systému se měří tuhodstí myšlení ale co je udivující, že se setkávají dvě skupiny, které chtějí biologicky rozmanitou krajinu s těmi, co na ní hospodaří a ten kdo na ní hospodaří nechápe, že udržitelnost a biologická rozmanitost je v jeho hlavním živobytím podstatou.
Bologicky rozmanitá krajina je v přeneseném smyslu technické zhodnocení výrobního prostředku. Hádat se s pitomiema v zemědělství není radostí, drobné úspěchy jsou.
Jakub Graňák
14.3.2024 05:55 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAsi by jsme si měli uvědomit, že některé zločiny socialismu již nelze napravit, tudíž i důsledky těchto zločinů přetrvávají...
Odpovědět
ss
ss
smějící se bestie
13.3.2024 12:27 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo, hlavně by majitelé, neměli z těchto pozemků platit daň, že !
Odpovědět
LV
Lukáš Vítek
13.3.2024 08:53Je to tak, zasadit strom je tak 30% práce. U výsadeb do krajiny je nutné volit vysokokmeny, tzn. založit korunu co nejvýš, vybrat místo, kde to zemědělci nezničí technikou, velmi pečlivě zvolit ochranu kmínku proti zvěři, tak aby vydržela, kůl, úvazek, řez v několika dalších letech v závislosti, jak velký strom vysazujeme a pravidelná kontrola zejména ochrany kmínku. Zálivka se tak nutně řešit nemusí (hlavně po výsadbě, případadně 1. rok), ty stromky vydrží poměrně dost. Hlavní problém je zvěř, bez ochrany kmene nepřežije ani jeden. A další problém je místo, pokud by se měla dodržovat výsadba 3m od hranice pozemku, nic se nevysadí, tak se musí spoléhat na toleranci zemědělců, případě majitelů. A vysadit solitér v 30ha poli, to už je z hlediska zemědělců bez tolerance, což na jednu stranu chápu, na druhou stranu by krajina vypadala líp + další výhody ...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.3.2024 17:45 Reaguje na Lukáš VítekNapsal jste velkou pravdu, jak by to mělo být, ale bohužel to tak
mnohdy nebývá. Zasadí se pro zvěř "chutné" ovocnáče jako polokmeny,
či dokonce zákrsky a nadává se na zvěř. Leckde se osadí okolí toků
a časem se zjistí, že nakrmili bobry. Nebo se osadí okraj cesty
metr od cesty a metr od pole, kde pro strom není místo. Tyto HURÁ
akce jsou k pláči a navíc se sází stromy ze školek s mizernými
kořeny, ale obrovskými korunami, na něž kořeny nestačí s výživou.
Tady je třeba mít odvahu už při výsadbě a radikálně prostříhat větve. Pokud se strom dobře uchytí, tak ty větve znovu narostou,
ale pokud ne, tak uschne často celý. Navíc se mnohde ani nehledí
na půdní a vodní podmínky a na vliv větru. Když vidím sázet do
álejí vystavených silným větrům stromy s křehkým dřevem, tak je
mi těch předem zmařených stromů líto. Ano sázet, ale s rozmyslem
a nezapomenout na pravidelnou údržbu. No a nakonec sázet raději
plané ovocnáče, než se dočkat olamování větví s kvalitními plody
nenechavci. Raději álej z ptáčnic, než z májovek, či křupek,
kterou nenechavci olámou pro usnadnění sklizně. U jabloní a
jiných ovocnáčů totéž a nejlépe tam dát po výsadbě ceduli, že
jsou to pláňata, protože ta nikdo neukrade. I to se stává!
Jinak my kdysi sázeli pouze stromy z náletů a mívaly větší
procento přežití, než nyní ty stromy za tisíce z "fondů EU"!
Inu kšeft je kšeft a akce je o proinvestování a nikoliv o
efektivitě dané výsadby. Nálet se prořeže a koupí se stromy
z Nizozemí a Německa. Však on to NĚKDO zaplatí!
Odpovědět
mnohdy nebývá. Zasadí se pro zvěř "chutné" ovocnáče jako polokmeny,
či dokonce zákrsky a nadává se na zvěř. Leckde se osadí okolí toků
a časem se zjistí, že nakrmili bobry. Nebo se osadí okraj cesty
metr od cesty a metr od pole, kde pro strom není místo. Tyto HURÁ
akce jsou k pláči a navíc se sází stromy ze školek s mizernými
kořeny, ale obrovskými korunami, na něž kořeny nestačí s výživou.
Tady je třeba mít odvahu už při výsadbě a radikálně prostříhat větve. Pokud se strom dobře uchytí, tak ty větve znovu narostou,
ale pokud ne, tak uschne často celý. Navíc se mnohde ani nehledí
na půdní a vodní podmínky a na vliv větru. Když vidím sázet do
álejí vystavených silným větrům stromy s křehkým dřevem, tak je
mi těch předem zmařených stromů líto. Ano sázet, ale s rozmyslem
a nezapomenout na pravidelnou údržbu. No a nakonec sázet raději
plané ovocnáče, než se dočkat olamování větví s kvalitními plody
nenechavci. Raději álej z ptáčnic, než z májovek, či křupek,
kterou nenechavci olámou pro usnadnění sklizně. U jabloní a
jiných ovocnáčů totéž a nejlépe tam dát po výsadbě ceduli, že
jsou to pláňata, protože ta nikdo neukrade. I to se stává!
Jinak my kdysi sázeli pouze stromy z náletů a mívaly větší
procento přežití, než nyní ty stromy za tisíce z "fondů EU"!
Inu kšeft je kšeft a akce je o proinvestování a nikoliv o
efektivitě dané výsadby. Nálet se prořeže a koupí se stromy
z Nizozemí a Německa. Však on to NĚKDO zaplatí!
DM
Dalibor Motl
13.3.2024 08:59Souhlasím, že je mnohem důležitější a náročnější o strom pečovat než bezhlavě sázet. Zvlášť pokud jsou těch stromů stovky (nebo v případě lesa tisíce) je dobré jednat s rozmyslem a počítat s časem a náklady na následnou péči. Ono ze sta vysazených stromů se dospělosti dožije v lese 10-15 (ostatní poslouží zlepšení kvality těch cílových, zlepšení lesního prostředí aby následně padly v prořezávkách a probírkách), v extenzivních sadech nebo alejích při dobré péči a plánování třeba i 90.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.3.2024 09:14Každopádně by se mělo přemýšlet i tak, že je třeba vysazovat i mladé stromy mezi ty "dospělé", které budou jednou vykáceny (to není sprosté slovo nýbrž nutnost).
Odpovědět
HH
Honza Honza
14.3.2024 06:521. uvědomit si, že sázet stromy je dobré: zastiňují, působí proti erozi, lépe se zasakuje voda, výparem ochlazují, nikoli že (jen) vysušují, mají jiné další blahodárné funkce, jsou i místem prospívajícím ptákům, ev. i zvěři- viz rovněž článek o planých ovocnáčích, zvyšují diverzitu
2. lidé by měli všeobecně znát, jaké stromy a za jakých podmínek sázet:
správné druhy dle místních podmínek, spíše původní druhy než cizokrajné jedovaté, vysokokmeny, dobrý názor i mladší mezi starými, dobře upevněné: lepší zarůstající provaz do kůry než zcela vyvrácený strom po vichřici, ochrana proti zvěři, zalévání v 1. letech- povinně meliorační roury mezi kořeny: mohli by to dělat trestanci, bezdomovci, nezaměstnaní, přistěhovalci, nebát se je později vykácet, když překáží (ve městech).
Odpovědět
2. lidé by měli všeobecně znát, jaké stromy a za jakých podmínek sázet:
správné druhy dle místních podmínek, spíše původní druhy než cizokrajné jedovaté, vysokokmeny, dobrý názor i mladší mezi starými, dobře upevněné: lepší zarůstající provaz do kůry než zcela vyvrácený strom po vichřici, ochrana proti zvěři, zalévání v 1. letech- povinně meliorační roury mezi kořeny: mohli by to dělat trestanci, bezdomovci, nezaměstnaní, přistěhovalci, nebát se je později vykácet, když překáží (ve městech).
JS
Jiří Svoboda
14.3.2024 12:13 Reaguje na Honza HonzaI množství stromů má své omezení dané množstvím zasáklé vody do hloubky. Pokud si ji postupně vycucnou, plošně poschnou a mohou se vysazovat za zpěvu budovatelských písní další.
Každopádně je třeba maximálně usilovat o to, aby byla veškerá voda ze zpevněných ploch zasakována a polovinu vody zbytečně neodpořily zelené střechy. Pak můžete mít kolem spoustu prosperujících stromů se všemi pozitivy, která uvádíte.
Odpovědět
Každopádně je třeba maximálně usilovat o to, aby byla veškerá voda ze zpevněných ploch zasakována a polovinu vody zbytečně neodpořily zelené střechy. Pak můžete mít kolem spoustu prosperujících stromů se všemi pozitivy, která uvádíte.
HH
Honza Honza
15.3.2024 07:51 Reaguje na Jiří Svobodajsou to takové přírodovědné hypotézy, jak stromy vasávají vodu až tak, že samy uschnou. Já jsem o tom nikde nečetl ani neviděl. Jsou-li přehuštěny, existuje konkurence a některé z nich uschnou, jiné prosperují, příroda si to zařídí sama.
Budovatelské písně si zpívejte vy, abyste se povzbudil, až svojí uhlíkovou daní zlikvidujete vytápění plynem a naftové motory- kolik lidí nebude mít možnost si zatopit, dojet do práce, jaká katastrofa vznikne a jak tím přírodě pomůžete, kolik CO2 snížíte!
Odpovědět
Budovatelské písně si zpívejte vy, abyste se povzbudil, až svojí uhlíkovou daní zlikvidujete vytápění plynem a naftové motory- kolik lidí nebude mít možnost si zatopit, dojet do práce, jaká katastrofa vznikne a jak tím přírodě pomůžete, kolik CO2 snížíte!
JS
Jiří Svoboda
15.3.2024 10:46 Reaguje na Honza HonzaA proč nám tedy stromy nedávno tak masově poschly. Má přestava je že proto, že během několika suchých let byla podzemní zemní voda příliš pomaly doplňována, a kořeny stromů ji cucaly mnohem více. Tím se zásoba vody snížila natolik (úroveň podzemní vody klesla natolik), že tam kořeny stromů nedosahovaly a uschly.
Dokážete to vysvětlit lépe?
Máte lepší návrh jak redukovat emise ze spalování fosilních paliv? Nebo umíte jen zpívat ty budovatelské písně?
Odpovědět
Dokážete to vysvětlit lépe?
Máte lepší návrh jak redukovat emise ze spalování fosilních paliv? Nebo umíte jen zpívat ty budovatelské písně?
BM
Břetislav Machaček
15.3.2024 09:38 Reaguje na Jiří SvobodaZelené střechy už nejsou IN. Dnes se pokrývá kdejaká střecha
fotovoltaikou a kde chcete v husté zástavbě vodu zasakovat?
Na vesnici, kde bydlí bratranec, udělali novou kanalizaci
do které nesmí jít srážkové vody. Tu stávající zaslepili a
že prý mají srážky na svých pozemcích nechat zasakovat. Tak
se i ve svahu děje. Soused sousedovi podmáčí pozemek pod
domem, půda bobtná, ujíždí a baráky praskají. Kdo za to
může? No magor, který toto nařídil. Zasakovat vodu "navíc" ze střechy do okolní půdy půda nezvládá, protože má svůj
limit co je schopna zasáknout, či pojmout. Takže prosím
vždy i toto s rozmyslem, protože pokud půlku půdy zastavím,
tak ta druhá půlka stěží pojme a zasákne i její vodu. To
se prostě musí projevit například těmi pohyby mokré půdy zatížené těžkou stavbou. Ono ty tuny stavebního materiálu
působí na půdu jinak, než když byla loukou. Na to lidé v
minulosti mysleli a tu přebytečnou vodu odváděli. Dnes už
ale mnozí NEMYSLÍ a chtějí aby zasákla i tam, kde už pro
ni není prostor.
Odpovědět
fotovoltaikou a kde chcete v husté zástavbě vodu zasakovat?
Na vesnici, kde bydlí bratranec, udělali novou kanalizaci
do které nesmí jít srážkové vody. Tu stávající zaslepili a
že prý mají srážky na svých pozemcích nechat zasakovat. Tak
se i ve svahu děje. Soused sousedovi podmáčí pozemek pod
domem, půda bobtná, ujíždí a baráky praskají. Kdo za to
může? No magor, který toto nařídil. Zasakovat vodu "navíc" ze střechy do okolní půdy půda nezvládá, protože má svůj
limit co je schopna zasáknout, či pojmout. Takže prosím
vždy i toto s rozmyslem, protože pokud půlku půdy zastavím,
tak ta druhá půlka stěží pojme a zasákne i její vodu. To
se prostě musí projevit například těmi pohyby mokré půdy zatížené těžkou stavbou. Ono ty tuny stavebního materiálu
působí na půdu jinak, než když byla loukou. Na to lidé v
minulosti mysleli a tu přebytečnou vodu odváděli. Dnes už
ale mnozí NEMYSLÍ a chtějí aby zasákla i tam, kde už pro
ni není prostor.
JS
Jiří Svoboda
15.3.2024 10:37 Reaguje na Břetislav MachačekAle to zasakování musí být v hloubce, aby byla doplňována voda v několika metrech pod zemí, kterou mohou stromy následně využívat.
Vy si rád zvolíte nějaký nevhodný příklad a na něm demnostrujete, že něco nejde. To je špatný přístup!
Odpovědět
Vy si rád zvolíte nějaký nevhodný příklad a na něm demnostrujete, že něco nejde. To je špatný přístup!
BM
Břetislav Machaček
15.3.2024 16:41 Reaguje na Jiří SvobodaV jaké hloubce to má být? Metr, dva, tři, deset?
Nebo rovnou tu vodu cpát pramenům čerpané pitné
vody? Pokud to půda nezvládá, tak ji k tomu nijak
nepřinutíte. Špatný přístup je bezhlavé opakování
nesmyslů, které se pak lidem nařizují. Vždy je
třeba místně posoudit, zda je to možné a zda ne.
Paušalizujete zasakování, jako řešení, co s vodou
ze střech a já vám to vyvracím jako možné pouze
někde a jinde nikoliv. Když tu půdu nasytíte, tak
už více nepobere a při absenci odtoků si odtok
vytvoří po svém a to se lidem nemusí líbit. Co
by jste řekl na zásak z u nás chystaných hal o
rozloze 280 ha, když už je tam půda nasycena
tak, že na ní stojí kaluže vody? Mějte rozum,
zásak je místo od místa jiný a taky v různých
situacích. Do půdy nasycené po dešti, či při záplavě odjinud nezasákne už ani litr. Tuto
vodu je třeba odvést jinam, kde může buď
zasáknout a nebo se hromadit na povrchu bez
škod na majetku a přírodě(přehrady, poldry).
Odpovědět
Nebo rovnou tu vodu cpát pramenům čerpané pitné
vody? Pokud to půda nezvládá, tak ji k tomu nijak
nepřinutíte. Špatný přístup je bezhlavé opakování
nesmyslů, které se pak lidem nařizují. Vždy je
třeba místně posoudit, zda je to možné a zda ne.
Paušalizujete zasakování, jako řešení, co s vodou
ze střech a já vám to vyvracím jako možné pouze
někde a jinde nikoliv. Když tu půdu nasytíte, tak
už více nepobere a při absenci odtoků si odtok
vytvoří po svém a to se lidem nemusí líbit. Co
by jste řekl na zásak z u nás chystaných hal o
rozloze 280 ha, když už je tam půda nasycena
tak, že na ní stojí kaluže vody? Mějte rozum,
zásak je místo od místa jiný a taky v různých
situacích. Do půdy nasycené po dešti, či při záplavě odjinud nezasákne už ani litr. Tuto
vodu je třeba odvést jinam, kde může buď
zasáknout a nebo se hromadit na povrchu bez
škod na majetku a přírodě(přehrady, poldry).
BM
Břetislav Machaček
15.3.2024 16:53 Reaguje na Jiří SvobodaJeště dodám jeden příklad z okolí. Při výstavbě
nových RD tam byly zničeny stávající drenáže a
lidé "zásak" řešili do stávajících studní po
zavedení centrálního vodovodu. Kamarádovi ale
přípojku překazil přes svoji zahradu soused a
bral nadále vodu ze studny. Po jednom lijáku
zapáchala a tak ji dal na rozbor. Výsledek :
fekálie ! No a o pár dnů později vyslechl radu
jednoho ze sousedů jiným co s vodou ze střech
a z plné žumpy. On, že to prý pouští do staré studny a ostatní přikyvovali, že taky. Že jsou studny spojeny stejnými prameny je jasné a tak
došlo kamarádovi proč má v té své fekálie.
Prostě hluboký zásak ničící prameny pitné vody!
Odpovědět
nových RD tam byly zničeny stávající drenáže a
lidé "zásak" řešili do stávajících studní po
zavedení centrálního vodovodu. Kamarádovi ale
přípojku překazil přes svoji zahradu soused a
bral nadále vodu ze studny. Po jednom lijáku
zapáchala a tak ji dal na rozbor. Výsledek :
fekálie ! No a o pár dnů později vyslechl radu
jednoho ze sousedů jiným co s vodou ze střech
a z plné žumpy. On, že to prý pouští do staré studny a ostatní přikyvovali, že taky. Že jsou studny spojeny stejnými prameny je jasné a tak
došlo kamarádovi proč má v té své fekálie.
Prostě hluboký zásak ničící prameny pitné vody!
