Martin Protiva: Jak dotace na energetické úspory ovlivňují trh s bydlením?

Trh s bydlením se v posledních letech potýkal s výraznými výkyvy. Po prudkém zpomalení v důsledku pandemie a následného růstu cen stavebních materiálů přišla další rána v podobě skokového zvýšení úrokových sazeb. To ochladilo poptávku po hypotékách, což mělo přímý dopad na stavebnictví – zájem o nové domy i rekonstrukce poklesl, banky zpřísnily podmínky úvěrování a mnoho domácností odložilo plánované investice. Dnes se situace postupně mění. Hypoteční trh se začíná oživovat díky klesajícím úrokovým sazbám, i když financování bydlení stále není tak dostupné jako před několika lety. Ve stavebnictví již od jara minulého roku pozorujeme kontinuální růst poptávky, který podle očekávání potrvá i v letošním roce. Přesto sektor jako celek stále čelí výrazným výzvám.
</p>
<p><h3>
Záměr tvůrců podmínek vs. reálné potřeby domácností</h3>

Program Nová zelená úsporám i v roce 2025 pokračuje s dotačními výzvami na podporu renovací starších domů i výstavbu energeticky úsporných novostaveb. Podmínky jsou však nastaveny tak, že někdy neodpovídají reálným možnostem domácností nebo typu projektů, které chtějí realizovat.</p>
<p>

Nejsilnější podpora směřuje na celkové rekonstrukce starších domů, například v rámci programu Oprav dům po babičce, kde lze získat na zateplení až 1 milion korun. Program Nová zelená úsporám 2025 přináší výraznou podporu především těm, kteří plánují rozsáhlejší renovaci svých domů. Kromě zateplení totiž nabízí dotace také na výměnu zdrojů vytápění, instalaci fotovoltaických systémů nebo zelených střech. V případě kombinace všech dostupných opatření tak domácnosti mohou čerpat až 1,8 milionu korun, což je už velmi zajímavá částka. Nově ovšem lze tyto dotace čerpat pouze na domy, které byly zkolaudovány před 1.7.2013.
</p>
<p>

Realita je však často složitější. Kompletní rekonstrukce domu obvykle stojí 2–3 miliony korun, a přestože dotace představuje významnou pomoc, mnohé domácnosti stále narážejí na problém s dofinancováním celkových nákladů. Vedle finanční náročnosti se objevují také další překážky, zejména časová a administrativní náročnost. Samotné stavební práce u kompletních rekonstrukcí trvají obvykle několik měsíců, často i déle. K tomu je potřeba připočíst také čas věnovaný hledání spolehlivých dodavatelů a vyřizování administrativních formalit. Z těchto důvodů volí domácnosti často jednodušší opatření, jako je instalace fotovoltaického systému, který lze zrealizovat během několika dní.
</p>
<p>

To se odráží i v tom, jaké typy dotací byly v předchozích výzvách nejvyužívanější. Data ukazují, že největší zájem byl dlouhodobě o podporu na fotovoltaické systémy – ve výzvě z roku 2023 ministerstvo evidovalo 18 tisíc žádostí o FVE, což tvořilo dvě třetiny všech žadatelů. Fotovoltaika je pro domácnosti jednodušším a rychlejším způsobem, jak snížit výdaje za energie, a zároveň vyžaduje minimální stavební zásahy. Právě proto je populárnější než komplexní renovace, které sice přinášejí vyšší úspory, ale jejich realizace je mnohem náročnější.

<h3>Zpřísnění podmínek pro novostavby</h3>

Vedle rekonstrukcí dotace zasahují i do oblasti novostaveb. Podpora nových domů sice zůstává, ale podmínky se zpřísnily – aby bylo možné dotaci získat, musí dům splňovat přísné standardy energetické účinnosti (tzv. Pasiv++). To znamená využití nejmodernějších materiálů, rekuperace a dalších technologií, což sice vede k nižší energetické náročnosti, ale zároveň zvyšuje pořizovací náklady.
</p>
<p>

Na výstavbu domu splňujícího tyto podmínky lze získat 400 000 Kč, což je sice užitečný příspěvek, ale nedá se nazvat zásadním faktorem ovlivňujícím rozhodování těch, kdo hledají bydlení. Navíc oproti předchozím výzvám došlo k určitému snížení dotací, což tak úplně nejde ruku v ruce s cílem podpořit dostupné bydlení. Na více prostředků lze dosáhnout, pokud žadatel v projektu domu zkombinuje nízkoenergetický standard s instalací extenzivní zelené střechy, využitím šedé odpadní vody či ekologickými materiály. Pak může dosáhnout na dotaci ve výši až 630 000 Kč.
</p>
<p>

Pro mnohé může být zajímavější alternativou dotační podpora při demolici starého domu a výstavbě nového na stejném místě. V takovém případě lze kombinací dotací dosáhnout až na 1,8 milionu Kč. I zde však platí, že je proces náročný a ne každý má chuť a možnosti se do něj pouštět.

<h3>Kam trh směřuje?</h3>

Aktuální vývoj naznačuje, že stavebnictví se sice začíná pomalu probouzet, ale stále čelí zásadním výzvám. Zpřísněné podmínky pro dotace znamenají, že na ně nedosáhne každý, a především, že ne vždy pokrývají reálné potřeby domácností.
</p>
<p>

Na jedné straně se zlepšuje dostupnost hypoték a lidé začínají opět více investovat do bydlení. Na druhé straně zůstávají vysoké náklady na stavební materiály, dlouhé dodací lhůty a omezené kapacity stavebních firem, což brzdí rychlejší oživení trhu. Situaci navíc komplikuje administrativní zátěž spojená s vyřizováním stavebních povolení. Průměrná doba vydání stavebního povolení se pohybuje mezi 3 až 4 měsíci, v některých případech však trvá i více než půl roku.
</p>
<p>

Dotace stavebnímu trhu pomáhají, ale zároveň jej v určitých směrech deformují. Klíčové bude sledovat, jak se domácnosti s novými podmínkami vypořádají a zda se podpora bydlení skutečně dostane k těm, kteří ji nejvíce potřebují. Pokud má program Nová zelená úsporám skutečně fungovat jako motor pro stavebnictví, bude důležité, aby reflektoval nejen ekologické cíle, ale i ekonomickou realitu trhu.</p>
<p>

---

reklama

---