Martina Jurová: Úpravy a čištění koryta – rychlé řešení?
16.9.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Živá voda
Proč to není ideální řešení?
-
- Zvyšujeme rychlost toku – voda sice rychleji zmizí, ale nabírá na síle a může způsobit ještě větší škody.
-
- Voda se hromadí v dolních tocích – z horní části povodí rychle odteče, ale níže může způsobit ještě větší záplavy, za které obce níže na toku 'poděkují'
-
- Mizí přirozené rozlivy – namísto toho, aby voda zůstala v krajině a vsákla se, proudí ještě rychleji a zaplavuje okolí.
-
- Mizí mokřady a tůně – ty dokáží přirozeně zadržovat vodu jako houba. Když zmizí, krajina ztrácí schopnost regulovat vodní bilanci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Živá voda
Co můžeme dělat místo bagrování?
Obnovovat malá povodí – Zadržování vody v horních částech povodí snižuje riziko povodní v níže položených oblastech a pomáhá chránit města na větších řekách.Revitalizovat toky – obnova přirozených rozlivů a uměle narovnaných koryt pomůže vodu zpomalit a vsáknout do krajiny tam, kde je to žádoucí, mimo zástavbu.
Zadržování vody tam, kde spadne – svejly, mokřady, poldery, dokonce i zatravňovací pásy na polích, pomáhají zadržet vodu tam, kde naprší. Tím snižují riziko eroze a povodní.
Prevence je základ. Bagrování a jiné technické regulace mohou krátkodobě pomoci, ale často jen přesunou problém jinam. Dlouhodobým řešením je obnova schopnosti krajiny zadržovat vodu, a tím snížit riziko povodní i sucha zároveň.
reklama
Martina Jurová
Autorka se věnuje hospodaření s vodou v obcích i v krajině. Dříve jako zahradní architektka, dnes více ve spolupráci s veřejnou sférou.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Britská společnost investuje u Dánska do úložiště CO2 ve vyčerpaném ropném poli
Druhý nejteplejší listopad potvrzuje očekávaný nejteplejší rok 2024, uvádí data
Jak se Jiříkov vydal cestou čisté energetiky
Další články autora |
Martina Jurová: Praktický návod, jak na svejly. Pomohou zadržet vodu ze srážek tam, kde spadneOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Karel Zvářal
16.9.2024 13:30Bagrování zajisté pomůže, tak jako více pruhů na frekventované silnici, jednoduchá matematika. Viz níže - v průběhu čištění přišel slejvák, a chybělo málo (špunt/větev+seno pod mostkem) a voda se rozlila mezi paneláky.
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/karel-zvaral-cistit-necistit-nezaplavit-zaplavit
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/karel-zvaral-cistit-necistit-nezaplavit-zaplavit
Pe
Petr
16.9.2024 13:56A já si dovolím přidat ještě jeden efekt - čím hlubší koryto toku, tím víc odvodňuje a vysušuje okolní krajinu. Je to jako poranění - čím hlubší rána, tím víc přerušených cév a žil, a tím víc rána krvácí. S krajinou to funguje úplně stejně.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.9.2024 16:48 Reaguje na Petrna to aby to fungovalo jako celek, musíte udělat v krajině sérii opatření... jinak to nefunguje.
Odpovědět
Pe
Petr
16.9.2024 19:50 Reaguje na PetrAsi jsem to nenapsal správně. To odvodňování a vysušování je nežádoucí efekt a neměl by se zbytečně zvětšovat.
Odpovědět
VŠ
ss
smějící se bestie
16.9.2024 16:40Čištění koryta má preventivní/pravidelné a k tomu musí být podle terénu jede břeh vždy bez vegetace/snadný přístup - viděl jsem před mnoha léty v Rakousku.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
16.9.2024 20:55Jen chci uvést na pravou míru.
Mokřady povodně zhoršují, protože na ploše mokřadů se žádná voda již nezasákne a veškerá při deštích odteče dále.
Odpovědět
Mokřady povodně zhoršují, protože na ploše mokřadů se žádná voda již nezasákne a veškerá při deštích odteče dále.
Karel Zvářal
16.9.2024 21:11 Reaguje na Jiří SvobodaChybný výklad. Mokřad nepošle víc, než do něj vtéká - podobně jako běžná krajina. Jeho předností je to, že drží vodu jako houba, když okolní krajina vyschne.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.9.2024 09:25 Reaguje na Karel ZvářalChybný výklad! Pošle dál to, co do něj vteče + naprší. Dešťovou vodu nezadrží.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.9.2024 09:37 Reaguje na Jiří SvobodaTak mokřad, povídáte, nezadrží vodu... A jak je možné, že je to potom mokřad, není to námět pro obrozence ke změně názvu?-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.9.2024 09:33 Reaguje na Karel ZvářalMokřad zdrží vodu, co tam přiteče a pustí dále to, co zbude po odparu a malém zásaku.
Když prší, pustí navíc, co na jeho plochu naprší.
Udivuje mne, že toto nechápete.
Odpovědět
Když prší, pustí navíc, co na jeho plochu naprší.
Udivuje mne, že toto nechápete.
MK
Majka Kletečková
18.9.2024 15:47 Reaguje na Jiří SvobodaPřijde-li déšť po dlouhotrvajícím suchu, mokřad obvykle část z těchto srážek vsákne a ano, zbytek pak pustí dál.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.9.2024 16:46 Reaguje na Majka KletečkováDěkuji, pan Svoboda loni poprvé viděl žábu, tak se jí na mokřad mohl zeptat, ale stejně by to asi nepochopil. Jemu nebylo ani jasné, jak rozpálené město může vysušovat okolí, prý "suchý beton žádnou vlhkost pustit nemůže"... Ale mokřad/"houba" vodu po dešti vstřebá a pomalu uvolňuje. Proto je to mpkrý mokřad, že ano...
Odpovědět
HH
Honza Honza
17.9.2024 06:44Máme se vracet zpět k přírodě, ne bagrovat, stavět hráze, betonovat. To už je nepřírodní nutná úprava ve městech, zástavbě, která právě je proti přírodě, poškozuje přírodu.
Takto se chovaly předchozí generace - hledaly jen prospěch pro člověka: monokulturní upravené lesy, vybití predátorů, napřímené toky s vysokými břehy, zničení mokřadů, slepých ramen.
Dříve to nevadilo, jednou se prostě ucho džbánu utrhne, dnes již je to katastrofa. Článek by si měl přečíst p.Macháček!
Odpovědět
Takto se chovaly předchozí generace - hledaly jen prospěch pro člověka: monokulturní upravené lesy, vybití predátorů, napřímené toky s vysokými břehy, zničení mokřadů, slepých ramen.
Dříve to nevadilo, jednou se prostě ucho džbánu utrhne, dnes již je to katastrofa. Článek by si měl přečíst p.Macháček!
Karel Zvářal
17.9.2024 07:01 Reaguje na Honza HonzaAč s Vámi většinou souhlasím, tady v tom máte trošku hokej. On totiž ten "návrat k přírodě" je i čištění koryt. I ten hloupý hraboš ví, že když si neumete cestičku k úkrytu, bude polapen. A podobně i lidé se chytají do své vlastní pasti, když staví sídla podél vod, máme je nasázené v krajině jak korálky, hezky jeden za druhým... Kde tam uděláte rozliv??? Jedině do intravilánu!
Ta kalná voda, to jsou budoucí sedimenty, které sedají nejen na dno, ale nenápadně se lepí na břehy, a tím snižují kapacitu koryta. A čím užší koryto máte, tím dříve dojde k rozlití. A tak jako rybníkáři dostávají (právem) dotaci na odbahnění, mělo by se myslet i na koryta řek. Dobře víte, co se stane, když máte ucpaný odpad. Zde je náprava zřejmá a rychlá. Pozvolna zmenšované profily říčních toků trknou, až už bývá pozdě. Takže pravidelná revize s následným preventivním odštěrkováním dna by měla být samozřejmostí. Před ohlášenými povodněmi prořezali nálety vrbin, olší a jasanů - ale na to, z čeho po desetiletí vyrůstaly, se vydlabali. Opět podráždím oponenta - možná by v tomto směru pomohla AI:-))
Odpovědět
Ta kalná voda, to jsou budoucí sedimenty, které sedají nejen na dno, ale nenápadně se lepí na břehy, a tím snižují kapacitu koryta. A čím užší koryto máte, tím dříve dojde k rozlití. A tak jako rybníkáři dostávají (právem) dotaci na odbahnění, mělo by se myslet i na koryta řek. Dobře víte, co se stane, když máte ucpaný odpad. Zde je náprava zřejmá a rychlá. Pozvolna zmenšované profily říčních toků trknou, až už bývá pozdě. Takže pravidelná revize s následným preventivním odštěrkováním dna by měla být samozřejmostí. Před ohlášenými povodněmi prořezali nálety vrbin, olší a jasanů - ale na to, z čeho po desetiletí vyrůstaly, se vydlabali. Opět podráždím oponenta - možná by v tomto směru pomohla AI:-))
Karel Zvářal
17.9.2024 07:32 Reaguje na Karel ZvářalNebo jsem to možná špatně pochopil, a návrat k přírodě je "zpátky na stromy", stavět si tam hnízda a poanyrovsku pojídat výživné listí... Ono u všeho je nutné znát míru. Někde prostor pro ekologii je, ovšem v totálně zastavěných oblastech musíme budovat inženýrské sítě, udržovat stavby, včetně vodotečí, v technicky způsobilém stavu.
Odpovědět
HH
Honza Honza
17.9.2024 10:16 Reaguje na Karel ZvářalVýjimečně také příliš nesouhlasím. Někde je prohlubování řek třeba nutné, udržovat je v korytě nezbytnost, ale tam kde to jde, by neměly mít zvýšené zpevněné břehy, měly by se rozlévat po loukách. Vždyť v NP právě toto dělají, aby řeky byly mělké. Spíše se to týká menších toků, ale i větší řeky by se mohly rozlévat. Mít slepá ramena, meandry apod.
Tam kde to nejde, nutno postupovat jak píšete.
A příklon k přírodě? To je přeci jasné! Není to lézt po stromech, ale jelikož je příroda příliš změněná, je třeba ji zpřírodňovat - tam kde to jde.
Naopak, já mám názor, že činnost člověka je v přírodě nutná, má se zasahovat tam, kde je to prospěšné - upravovat skladbu lesů, regulovat, zachycovat vodu ještě více než je norm. přírodní. Bezzásahový NP je špatný projekt. Ale vždy směrem k lepší funkci celé přírody.
Odpovědět
Tam kde to nejde, nutno postupovat jak píšete.
A příklon k přírodě? To je přeci jasné! Není to lézt po stromech, ale jelikož je příroda příliš změněná, je třeba ji zpřírodňovat - tam kde to jde.
Naopak, já mám názor, že činnost člověka je v přírodě nutná, má se zasahovat tam, kde je to prospěšné - upravovat skladbu lesů, regulovat, zachycovat vodu ještě více než je norm. přírodní. Bezzásahový NP je špatný projekt. Ale vždy směrem k lepší funkci celé přírody.
Karel Zvářal
17.9.2024 10:42 Reaguje na Honza HonzaDobře to napsal p. Motl u jiného článku. To všechno, co uvádíte, je i můj názor, ale záleží na množství těch opatření, neb se počítá součet, nikoliv symbolické (PR) akce. Za sebe se stavem dnešní krajiny nejsem spokojen, je ještě hodně věcí k nápravě. A ano, správný management zařídí větší diverzitu, než bezzásah.
Odpovědět
HH
Honza Honza
17.9.2024 11:33 Reaguje na Karel ZvářalAno, někde prostě se starat o průtok řek a zpevněné břehy, někde, kde je to možné spíše o to, aby se mohly rozlévat, tvořit meandry a slepá ramena. Nepovolovat zde výstavbu, rušit pole.
I umělé zásahy - přehrady, rybníky jsou nutné nejen kvůli záplavám, ale i z řady jiných důvodů. Odmítat jejich výstavbu, nestarat se o ně- neodbahňovat rybníky, i např. močály, jezírka aby nezarostly, je nezodpovědné.
Potřeba správného managementu je vidět při dnešních záplavách.
Odpovědět
I umělé zásahy - přehrady, rybníky jsou nutné nejen kvůli záplavám, ale i z řady jiných důvodů. Odmítat jejich výstavbu, nestarat se o ně- neodbahňovat rybníky, i např. močály, jezírka aby nezarostly, je nezodpovědné.
Potřeba správného managementu je vidět při dnešních záplavách.
LB
Lukas B.
17.9.2024 08:09ovšem dát k této pěkné slohovce (žákyně šesté třídy, máte to za jedničku s hvězdičkou) fotku příkopu podél pozemní komunikace, to je mimoměžné. příkop podél silnice slouží k odvodnění komunikace tak, aby komunikace fungovala - tj. nebyla podmáčená zemní pláň. ano, při extrémním dešti se příkopem valí voda. od toho tam, prosím pěkně, je.
zahradní architektura opravdu není kvalifikace silniční stavby nebo vodohospodářství. necháte si operovat slepé střevo od kuchaře?
Odpovědět
zahradní architektura opravdu není kvalifikace silniční stavby nebo vodohospodářství. necháte si operovat slepé střevo od kuchaře?
TS
Tonda Selektoda
17.9.2024 08:55 Reaguje na Lukas B.Ta fotka je asi míněna jako odstrašující příklad. Z ní není jasné, co vlastně ten nezpevněný příkop chrání. Zda silnici vlevo, nebo ten lesík vpravo na fotce.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.9.2024 09:30 Reaguje na Tonda SelektodaTen příkop by měl ústit někam, kde se ta voda rozlije a zasákne, aniž by nadělala příliš škody.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.9.2024 09:33 Reaguje na Tonda SelektodaV nadpisu je koryto, vedle cesty je hluboký příkop (jako ilustrace?-), který zovu pastí. Tam sklouznout při náledí či srážce se zvěří, tak bez cizí pomoci se nevyhrabete. To jsou právě ty paradoxy. Tam, kde se má dělat bezpečnostní údržba - tak na to asi nejsou prachy - jinak si to vysvětlit nedovedu, no a tam, kde je to desetkrát předimenzované, to slouží jako lapač motoristů. Má cenu se čílit?-)
Odpovědět
Pe
LB
Lukas B.
18.9.2024 09:49 Reaguje na Petrto je standardní silniční příkop, na kterém proběhla údržba, tj. vyčištění od naplavenin. a jak je vidět na první fotce, tj. trošku vody která je stojatá, podélný sklon minimální, ostatně, z tohoto důvodu je příkop nezpevněný. to není vodoteč ani občasná.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
18.9.2024 14:19 Reaguje na Tonda SelektodaČistě technická.
To napravo je živý plot za plotem ... vypadá to na cypřišky, ale možná to jsou túje, to si jen dle fotky úplně jistě tvrdit netroufnu.
Odpovědět
To napravo je živý plot za plotem ... vypadá to na cypřišky, ale možná to jsou túje, to si jen dle fotky úplně jistě tvrdit netroufnu.
