https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martina-jurova-prakticky-navod-jak-na-svejly.pomohou-zadrzet-vodu-ze-srazek-tam-kde-spadne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martina Jurová: Praktický návod, jak na svejly. Pomohou zadržet vodu ze srážek tam, kde spadne

6.2.2021 | JEŽKOVICE
Na pozemku mezi poli bylo vybudováno pět svejlů.
Na pozemku mezi poli bylo vybudováno pět svejlů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martina Jurová / archiv autorky
Svejl z anglického swale znamená vlhká prohlubeň či mokřad, někdy také známý pod termíny zasakovacích příkop či průleh. Jsou to mělké prohloubeniny vedené po vrstevnici, případně mírně šikmo, sloužící pro zadržení dešťové vody nejlépe v místě jejich dopadu. Takto zachycená voda se vsakuje do půdy a podloží a slouží pak jako její rezervoár pro zdejší vegetaci či napomáhá sytit zdroje podzemní vody. Toliko teorie a nyní trochu z praxe.
 
V roce 2016 jsem se s rodinou stěhovala do nově postaveného domu na zhruba dvouhektarovém pozemku, který je široký asi 50 m a co nemá do šířky, to má do délky. Ta je více než 450 m, ve sklonu asi 8,5 %. Dům a stáje jsou umístěny u paty svahu a zbytek plochy je využíván jako pastvina.

Žití na novém pozemku bylo příjemné, avšak postupně se nám jeden po druhém začaly vyjevovat problémy. Dalo by se je téměř odškrtávat z pomyslného seznamu.

První obrovská slabina se ukázala v roce 2017. V červenci přišly asi 14 dní po sobě dvě krátké, ale prudké bouřky. Během půl hodiny spadlo přes 50 mm srážek a všechna voda z našich dvou hektarů se hrnula přes náš dvůr, plot, trávník i příjezdovou cestu do potoka.

Situace po bleskových srážkách v červnu 2018. V pravém horním rohu lze vidět vodu tekoucí z pozemku až k nám na dvůr. Je jednoduché se živlu postavit do cesty, důležité však je jej řádně využít.
Situace po bleskových srážkách v červnu 2018. V pravém horním rohu lze vidět vodu tekoucí z pozemku až k nám na dvůr. Je jednoduché se živlu postavit do cesty, důležité však je jej řádně využít.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martina Jurová / archiv autorky

Dalším problémem se ukázala být četnost srážek. Obec Ježkovice leží ve srážkovém stínu Moravského krasu. Stoupající teplý vzduch kumulovaný zdejším vápencem odklání srážkové mraky buď na východ na Olomoucko, nebo je zadrží západně na Brněnsku, kde se tzv. vyprší a na nás nezbude. To jsme plně pocítili na jaře a v létě roku 2018. Bohužel oficiální meteostanice, pod kterou spadáme, je umístěna v Pozořicích, tedy oblasti s naprosto rozdílnými podmínkami.

Trochu lepší srážková situace bývá v zimě, protože jsme v nadmořské výšce nad 420 m, sněhových srážek proto u nás bývá víc. Avšak v zimním období je vsakování minimální a voda zase rychle odteče.

Ruku v ruce se suchem jde větrná eroze. A to nejen v létě, ale i v suchém zimním období.

Další pomyslnou položkou v seznamu je půdní typ. Směs kamení, jílu a písku uložených mělkým třetihorním mořem v nejrůznějších nepředvídatelných vrstvách tvoří ve vlhku mazlavou lepivou hmotu na kamenitém podkladu. Za sucha ale tvrdou v nepropustnou vrstvu velmi ohroženou vodní erozí. Jak se říká, extrém na extrém, ode zdi ke zdi. Tak co s tím? Bylo třeba vodu udržet na svahu. Řešením byly svejly.

Schéma řezu svejlu.
Schéma řezu svejlu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martina Jurová / archiv autorky

Řešení jednoduché v teorii, ale problematičtější v realitě. O to více, jedná-li se o vlastní pozemek. Na cizím člověk často vidí řešení hned, ale na vlastním je zaujatý neustálým přemýšlením, zda vymyslel to pravé a jestli by to nemohl udělat lépe. Ale i tak se chyb nevyvaruje.

V první řadě je důležité za všech dějů a událostí si pozemek projít (několikrát) a zaznamenat místa, která jsou suchá, ta, kde se za vlhka voda sbírá, kde se hromadí a stojí, kde se stéká do jednotlivých pramenů, kudy teče, kde z pozemku odtéká a kolik jí asi je. Na základě toho lze pak plánovat umístění, počet, velikost či hloubku svejlů.

Protože u nás se jedná spíše o extrémní nárazové události, potřebovali jsme svejly větší, hlubší a četnější, byť se jedná o trvale zatravněnou plochu. V našem případě jsem zvolila 5 svejlů. Sahají zhruba 10 m od okrajů pozemku. Jejich hloubka po modelaci je zhruba 1 m, což znamená 0,5 m do původního terénu a 0,5 m násyp nad původní terén. Šířka i tvar je rozdílný podle svažitosti terénu – čím je svah prudší, tím je příkop užší. V horní rovnější části plochy je svejl plytký – hluboký jen asi 50 cm a široký 15 m.

Svejl a jeho tvar v prudším terénu.
Svejl a jeho tvar v prudším terénu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martina Jurová / archiv autorky

Svejl ve svažité části pozemku a v místě s menším sklonem v místě přirozené mělké prohlubně.
Svejl ve svažité části pozemku a v místě s menším sklonem v místě přirozené mělké prohlubně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martina Jurová / archiv autorky

U spodních tří svejlů jsou doplněny svodnice spojující přilehlou polní cestu. Odvádíme tak i vodu tekoucí po přilehlé cestě, na které se v té délce při srážkách nasbírá už celkem slušný proud.

Proud vody po bouři stékající po úvozové cestě.
Proud vody po bouři stékající po úvozové cestě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martina Jurová / archiv autorky

Svodnice je modelována tak, aby ji bylo možné přejet i technikou. Na druhé straně není svodnici potřeba díky náklonu pozemku ke svejlu. Vzdálenost jednotlivých svejlů je zhruba 70 m a jejich individuální objem je podmíněn nestejně širokým pozemkem a různou svažitostí v konkrétním místě příkopů a tedy i jejich různou velikostí, celkově však činí zhruba 216 m3 vody.

Při vytyčování polohy příkopů je práce s A-rámem jednoduchá a rychlá.
Při vytyčování polohy příkopů je práce s A-rámem jednoduchá a rychlá.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martina Jurová / archiv autorky

Nezapomínejme však na fakt, že voda ve svejlu se okamžitě začne vsakovat, takže v okamžiku, kdy by se svejl naplnil těmito kubíky, je obrovské množství vody již v půdním profilu. I přesto je vždy nutné myslet na možnost přeplnění a tak nezapomenout na místo přepadu.

Samotná realizace má pak několik fází. Před zemními pracemi se musí samozřejmě vytyčit trasa svejlu, jeho šířka a šířka valu. Velmi důležité je, aby se skrývka ornice provedla na celé ploše svejlu, tedy jeho samotného i valu pod ním. Pak teprve se začne modelovat samotný svejl (tedy jeho podloží) a podorničí přemisťovat na místo valu. Až jsou obě tělesa vymodelována, může se na jejich povrch rozprostřít ornice. Není radno opomenout i sklon svahu mezi dnem svejlu a valem. Bude-li příliš příkrý, těžko bude zarůstat vegetaci a bude erodovat.

Jakmile je samotný svejl vymodelován, přejde se k přípravě půdy pro výsadby a zatravnění.

Příprava spočívala v zapravení organické hmoty (uleželý koňský hnůj, sláma) a biouhlu. Také není možné opomenout neustálé průběžné vybírání větších i menších kamenů v množství snad několika tun.

Při modelaci příkopu se ornice strhne po celé ploše, podorničí se použije k vytvoření hrubého tvaru a znovu překryje v celé ploše zpět ornicí.
Při modelaci příkopu se ornice strhne po celé ploše, podorničí se použije k vytvoření hrubého tvaru a znovu překryje v celé ploše zpět ornicí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martina Jurová / archiv autorky

Biouhel se zapravením do půdy rozmělní.
Biouhel se zapravením do půdy rozmělní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martina Jurová / archiv autorky

Další fází byly výsadby remízků pod každým svejlem. Ve volné krajině je vždy důležité dbát na vhodnost druhů nejen z hlediska požadavků na stanoviště, ale i z hlediska jejich původu. Vždy vybíráme druhy pro danou lokalitu původní, bez kultivarů a nejlépe generativně množné pro zvyšovaní genetické diverzity. Výhodou pro dobrou ujímatelnost sazenic je také volba místního školkaře, který má podobné podmínky jako je místo výsadby.

U ovocných stromů je vhodné vybírat původní staré odrůdy a pokud možno lokální, roubované na vzrůstných semenáčích nebo stromy pravokořenné. U nás je vysazeno celkem 362 keřů a 74 stromů. Některé jsou klasické, běžně se vyskytující v okolí – bez, trnka nebo růže šípková. Zasadili jsme ale i méně známé jako je kalina dřín, řešetlák, dřišťál.

Ze stromů jsme zvolili jabloně, hrušně, švestky, ale také břízu dub, javor, lípa či mahalebku. Stromy byly voleny ve velikosti odrostků nebo mladých alejových stromů s OK 6–9, keře pak o velikosti nejčastěji 60–80 cm.

Výsadba stromů a keřů. Nejen výběr druhů při výsadbě do krajiny je důležitý, ale také to, kde jsou sazenice pěstované. To vždy zvyšuje jejich ujímatelnost. Také genetická biodiverzita je neméně důležitá a to zajistí právě semenáče.
Výsadba stromů a keřů. Nejen výběr druhů při výsadbě do krajiny je důležitý, ale také to, kde jsou sazenice pěstované. To vždy zvyšuje jejich ujímatelnost. Také genetická biodiverzita je neméně důležitá a to zajistí právě semenáče.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martina Jurová / archiv autorky

Zakončující fází bylo zatravnění. Jako základní travní směs jsme použili druhově obohacenou travní směs s názvem Živa. Pro pozdní termín výsevu jsme ji porůznu doplnili o byliny jako je svazenka, pohanka, lupina, kukuřice, slunečnice, ječmen či len. Jejich funkcí bylo vytvořit kryt jako ochranu před vysycháním a tak napomoci travnímu osivu spolehlivěji vzcházet. Dále jsem přidala i některé druhy divokých bylin a také trávo-bylinnou směs Klasik.

Při založení travnatých ploch bylo použito různých druhů a směsí. Pro plochy určené k pastvě byla použita druhově pestrá trávobylinná směs místní firmy, plochy svejlů byly obohaceny také o druhy, které měly krycí funkci nebo nektodárné jednoleté byliny - slunečnice, ostropestřec, svazenka, len, bob, atd.
Při založení travnatých ploch bylo použito různých druhů a směsí. Pro plochy určené k pastvě byla použita druhově pestrá trávobylinná směs místní firmy, plochy svejlů byly obohaceny také o druhy, které měly krycí funkci nebo nektodárné jednoleté byliny - slunečnice, ostropestřec, svazenka, len, bob, atd.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martina Jurová / archiv autorky

Následná údržba

V prvním roce je nutná kontrola stavu sazenic v průběhu vegetace. Zprvu je navštívil žádostivý srnec, který omlátil pár sazenic, nyní je občas přijdou zkontrolovat bachyně se selaty, které se usadily na vedlejším poli s řepkou.

V roce 2020 deště přicházely celkem pravidelně, zálivka tudíž nebyla třeba. V suchém období je ale alespoň první rok zálivka nutná. Druhý i třetí rok je vhodné ji provést alespoň v době extrémního sucha. Dvakrát ročně je třeba počítat s vyžínáním trávy mezi keři, a to až do doby dostatečného vzrůstu, kdy nehrozí, že tráva bude mít „navrch“.

Ke snazšímu provedení tohoto úkolu jsou všechny sazenice keřů označeny dřevěným kůlem vždy ve stejné pozici vůči sazenici a závlahovou mísou z poctivé vrstvy mulče, který znemožňuje zarůstání sazenice a nadměrnému výparu vody. Tlející mulč je také výborný zdroj organické hmoty v kořenovém prostoru. Stromy jsou opatřeny ochranou proti okusu, keře budou na podzim opatřeny nátěrem proti okusu.

Svejly byly vybudovány už na podzim roku 2019 (terénní práce). Jejich funkci tak bylo možné poprvé sledovat v zimě na přelomu roku, kdy napadla tenká sněhová pokrývka a při tání se svejly plnily touto vodou. Spodní dva svejly byly i z tak malého množství sněhu naplněny. Na jejich plné prověření však zatím čekáme. Bude ale úplně stačit, když nebudou plně využité, protože srážky budou rovnoměrně rozložené a mírné.

Voda ve svejlu v zimě po tání sněhu.
Voda ve svejlu v zimě po tání sněhu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martina Jurová / archiv autorky

Celá akce byla spolufinancována z 50 % Jihomoravský krajem z dotačního titulu „Podpora boje proti suchu, zadržení vody v krajině a následná péče o zeleň na území Jihomoravského kraje v roce 2019“.

Modelace svodnice.
Modelace svodnice.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martina Jurová / archiv autorky
Na takovéto úpravy není potřeba žádného stavebního povolení ani projektu od autorizovaného architekta. To by bylo nutné v případě úpravy či změn vodních poměrů. My ale nikomu vodu nebereme, ani ji nikomu nevypouštíme.

Z dalších oficialit pak stojí za zmínku registrace těchto prvků jako „krajinného prvku“ na Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF). Jelikož jsem zemědělská podnikatelka a na pastvinu pobírám dotace na plochu, je to pro mě výhodné. Protože se jedná o prvky uvnitř půdního bloku, po jejich zaregistrování se dotovaná plocha nikterak nemění a dotace platí stále na původní výměru jako před vybudováním krajinných prvků.

Svejl číslo 5.
Svejl číslo 5.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martina Jurová / archiv autorky
Protože se práce dokončily ještě před podáním žádosti pro rok 2020 a SZIF neměl k dispozici jejich leteckou mapu, bylo nutné pro zanesení do mapy jejich zaměření pomocí GPS souřadnic. Další výhodou je, že byl schválen balíček přinášející osvobození pozemků s krajinnými prvky v oblasti daně z nemovitých věcí. Je to o důvod víc, proč se těchto prvků nebát.

Jak na svejly - postup Martiny Jurové

předchozí    další
Situace po bleskových srážkách v červnu 2018. V pravém horním rohu lze vidět vodu tekoucí z pozemku až k nám na dvůr. Je jednoduché se živlu postavit do cesty, důležité však je jej řádně využít.
Situace po bleskových srážkách v červnu 2018. V pravém horním rohu lze vidět vodu tekoucí z pozemku až k nám na dvůr. Je jednoduché se živlu postavit do cesty, důležité však je jej řádně využít.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martina Jurová / archiv autorky
Situace po bleskových srážkách v červnu 2018. V pravém horním rohu lze vidět vodu tekoucí z pozemku až k nám na dvůr. Je jednoduché se živlu postavit do cesty, důležité však je jej řádně využít.
Při vytyčování polohy příkopů je práce s A-rámem jednoduchá a rychlá.
Situace po bleskových srážkách v červnu 2018. Cesta značně trpěla odnosem materiálu proudem vody.
Při modelaci příkopu se ornice strhne po celé ploše, podorničí se použije k vytvoření hrubého tvaru a znovu překryje v celé ploše zpět ornicí.
Ukázka, jak u nás vypadá půdní profil (výkop je veden asi pod úhlem 45°, tak to trochu zkresluje). Je vidět, že pod vrstvou asi 20 cm kamenité ornice je silně kamenito-štěrkové podloží. V celém půdním profilu je vysoký podíl jílu, který zapřičiňuje, že v létě je to beton a za mokra do toho zajedete jak do žumpy.
I taková vrstvička sněhu dokáže na svažitých pozemcích zmizet bez užitku.
Ale postavením různých překážek je možné ji dobře využít.
Biochar nebo také biouhel či prauhel používaný při výsadbě. Nově nalezená surovina, kterou znali už jihoameričtí indiáni. Vlastní výroba, spotřebované na 3 m3.
Zleva plocha příkopu, vpravo plocha pro výsadby.
Při založení travnatých ploch bylo použito různých druhů a směsí. Pro plochy určené k pastvě byla použita druhově pestrá trávobylinná směs místní firmy, plochy svejlů byly obohaceny také o druhy, které měly krycí funkci nebo nektodárné jednoleté byliny - slunečnice, ostropestřec, svazenka, len, bob, atd.
Při založení travnatých ploch bylo použito různých druhů a směsí. Pro plochy určené k pastvě byla použita druhově pestrá trávobylinná směs místní firmy, plochy svejlů byly obohaceny také o druhy, které měly krycí funkci nebo nektodárné jednoleté byliny - slunečnice, ostropestřec, svazenka, len, bob, atd.
Závlahová mísa je velmi důležitá při ujímavosti výsadeb. Usnadňuje zálivku a umožňuje zasakování vody u keře a neodteče mimo něj.
Kromě dvou druhů jsou keře od místního pěstitele, který i semenaří. Nejen výběr druhů při výsadbě do krajiny je důležitý, ale také to, kde jsou sazenice pěstované. To vždy zvyšuje jejich ujímatelnost. Také genetická biodiverzita je neméně důležitá a to zajistí právě semenáče.
Každý strom i keř má svoji závlahovou mísu mulčovanou organickým materiálem. Mulč dodává postupným rozkladem živiny, zamezuje výparu vody u kořenového balu a zamezuje růstu buřiny, což má za následek vyšší procento ujímavosti výsadeb.
Svodnice z cesty vedoucí podél pozemku. Na cestě se jednak nabírá množství vody, ale také mezi svejlem 1 a 2 se na cestě nachází místo, kde v zimě a při delších deštích voda vyvěrá.
Svejl 4 už je v místě, kde pozemek nemá takový sklon. Proto je plytký, ale široký.
Výsadba pod příkopy - dvouřada keřů, dvouřada stromů a opět dvouřada keřů.
Každý keř byl později opatřen kolíkem s červeným nátěrem na konci, což velmi usnadňuje následnou péči o výsadby (zálivku, vyžínání).
Svejl 5 má už tvar čočky.
Travní směs byla opravdu pestrá.
Při říjnových dvoudenních deštích se některé příkopy naplnily po okraj.
Voda v nich zasákla do dvou dní a to i když půda byla velmi nasycená.
Rozložení příkopů na pozemku. Celá plocha je rozdělena na tři části, na kterých se střídavě pase.
Svejl číslo 5.
Svejl číslo 3.
Pohled na pozemek, kde  v pozadí pod kopcem leží obec Ježkovice. Pozemku by také slušela ještě liniová výsadba stromů při levém okraji jako větrolam proti převažujícím západním větrům.
terénní modelace svejlu - průřez
Voda ve svejlu v zimě po tání sněhu.
Modelace svodnice.

reklama

 
foto - Jurová Martina
Martina Jurová
Autorka se věnuje hospodaření s vodou v obcích i v krajině. Dříve jako zahradní architektka, dnes více ve spolupráci s veřejnou sférou.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (55)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

6.2.2021 12:11
No, byly doby, kdy neškodilo budovat meliorace. A nastala doba, kdy je potřebné budovat záchytné systémy na vodu. I od těch nejmenších, nejjednodušších.
Lidé od nepaměti upravovali přírodu vlastním potřebám.
Odpovědět
Tiziana M

Tiziana M

6.2.2021 12:26 Reaguje na smějící se bestie
Jestli mi nic neuniká, narozdíl od meliorací, které prostě odvodňují je výhoda svejlů v tom, že řeší jak nedostatek vody, tak když jí je najednou moc. A to se vyplatí :)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.2.2021 13:36 Reaguje na Tiziana M
Meliorace na rozdíl od svejlů řeší fyzikálně-chemické procesy v půdě. Tudíž její funkce je odlišná.
Odpovědět
MJ

Martina Jurová

6.2.2021 14:19 Reaguje na pavel peregrin
Můžete prosím vliv meliorací na procesy v půdě více rozvést? Nebo můžete odkázat na nějakou publikaci nebo článek?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.2.2021 17:35 Reaguje na Martina Jurová
To by bylo na dlouhé povídání, meliorace se vyučovaly jako předmět a ještě i dnes se tuším na nějaké stavební fakultě tomu věnují, ale jako samostatný předmět se již asi nevyučují. Zkuste zapátrat ,určitě najdete, ale hledejte prosím pouze na seriózních stránkách a nikoliv na stránkách zelených aktivistů.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.2.2021 20:11 Reaguje na pavel peregrin
Zkuste to aspoň hodně stručně, mne by to také zajímalo. Prosím.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.2.2021 12:13 Reaguje na pavel peregrin
To je hrozná blbost co jste napsal.... hrozná... :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.2.2021 12:38 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Chci od vás slyšet konkrétně, v čem je to blbost a pokud mi neodpovíte, žádám vás, abyste se příště zdržel veškerých poznámek k mým komentářům!
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.2.2021 18:27
Já vidím, alespoň z uvedeného obrázku, hlavní problém právě v tom, že se jedná o trvale zatravněnou plochu. Podle fotografie se napravo i nalevo vyskytuje orná půda. Naše zkušenosti jsou, že právě z travních porostů a pastvin se v bouřkách valí nejvíce vody. To jsou plochy, které už mnoho let nebyly kultivované a jsou udusané ať už od techniky nebo zvířat.
Je to bohužel důsledek tzv ekozemědělství kdy se hlásá že tráva zadržuje vodu. Opak je pravdou a na víc v horkých letních měsících tam dochází k většímu odparu zase díky tomu, že tam nedochází ke kultivaci. Takže můj závěr takhle z dálky je, že kdyby se tam normálně hospodařila tak by žádné světly potřeba nebyly a dotace se mohly dát na něco smysluplnějšího.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.2.2021 19:03 Reaguje na Petr Blažek
Ona je též otázka, jak dlouho takový svejl vydrží, než se zase zanese či hráze se protrhnou. Voda je urputný živel. Popřejme si, aby to fungovalo aspoň 50 let.
Odpovědět

Jan Škrdla

6.2.2021 21:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Aby ta hráz byla odolnější proti protržení, tak proto jsou tam vysazeny stromy a keře.
Jinak jak moc se budou svejly zanášet, záleží na to, co a jakým způsobem se bude pěstovat na polích v povodí té údolnice. Pokud se zanesou, tak je asi bude potřeba pročištit. Ale furt lepší mít bláto ve svejlech, než na dvoře.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.2.2021 11:12 Reaguje na Jan Škrdla
Chápu to velmi podobně. Praxe holt ukáže, poznatky (byť i negativní) to budou velmi cenné.

To, co tam z pole steče, by se zase dalo šupnout na pole. Je třeba aspoň z jednoho boku ponechat přístup pro mechanizaci.
Odpovědět

Jan Škrdla

6.2.2021 22:05 Reaguje na Petr Blažek
Zas tak úplně nesouhlasím. Údolnice může být problém, i když se obdělává jako orná půda. A to dost velký, viděl jsem po vydatnější dešti bláto až na silnici (naneštěstí se na tom poli pěstovala zrovna kukuřice.
Dle mého by bylo tyto údolnice vyjmout z intenzivního hospodaření, využít je jako remízky, vysokokmenné sady, popř. jako něco podobného tomu v článku.
Zásadním problém je pak asi vlastnictví, socialismus skončil, a vše někomu patří. Prvním krokem by mělo být vykoupení nebo směna, a převedení do vlastnictví státu, obce, nebo někoho, kdo je výše uvedeným opatřením nakloněný.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

7.2.2021 08:10 Reaguje na Jan Škrdla
Samozřejmě, že kukuřice je erozivní problém zvlášť v podnicích kde je velké zastoupení živočišné a ještě bioplynka.
Ale při běžném osevním postupu a pravidelné hluboké kultivaci( nejlépe orba po vrstevnici) pole vodu normálně vsakuje. Jestli se podíváte na úvodní foto tak opravdu kam až oko dohlédne je ornice.
A když se podíváte na foto proudu vody po cestě tak tam žádné bláto nevidíte. To je právě také problém, který dlouhodobě kritizuji mnohdy nesmyslná obnova polních cest a tím vytváření vodotečí.
Odpovědět

Jan Škrdla

7.2.2021 18:45 Reaguje na Petr Blažek
Třeba na jižní Moravě má bioplynku pomalu každý větší podnik, a podle toho to taky vypadá.
Co se týká cesty kolem pozemku, na obrázku č. 1 je patrné, že ji přerušili svodnicemi. A přebytečnou vodu nasměrovali do svejlů.
Jinak pokud se polní cesty obnovují po vrstevnici, nebo s co nejmenším sklonem můžou erozi snižovat. Zvlášť, pokud se doplní zasakovacím příkopem. Pokud se kolem cesty vysadí alej, tak zároveň plní ekologickou funkci a zabraňuje větrné erozi.
Odpovědět
DA

DAG

7.2.2021 09:06 Reaguje na Petr Blažek
Pořád lepší je na dvorku mít vodu než bahno.
Pozemek patří paní a ona si zvolila to co jí nejvíce vyhovuje.
Vy si na svých pozemcích taky pěstujete co chcete.
Dotace podle mě byly využity velice smysluplně, protože zvýší biodiverzitu.
Také nerozporuji dotace na plochu, na mladé zemědělce, na kravíny na techniku atd..
Odpovědět
PB

Petr Blažek

7.2.2021 17:46 Reaguje na DAG
Paní si samozřejmě může na svém pozemku dělat co chce. Toto je typický příklad zelených aktivistů. Koupila si domek se dvěma ha, pravděpodobně se zaregistrovala jako ekologický zemědělec, čímž získala nárok na dotaci zhruba přes 20 000 Kč ročně. No a myslela si, že se stačí na pole dívat a ono to bude fungovat. Nebude půdě se musíte věnovat, ale zároveň vaše práce musí mít nějaký ekonomický rámec ne, že se necháte živit od společnosti.
Odpovědět
DA

DAG

8.2.2021 07:38 Reaguje na Petr Blažek
Nevím proč ji nazýváte aktivistkou a asi ji dobře znáte. Nicméně i kdyby měla ar a na něm dva keře rybízu, tak ze může registrovat jak chce a kde chce, když je to povoleno a legální.
S tím živením od společnosti to nechápu. Vy tedy dotace neberete a Vás společnost neživí? Nastavení jejího podnikání Vám může být jedno. Jestli má sto králíků nebo hází trávu na kompost je čistě její věc.
Tady je zjevné, že paní vyřešila svůj problém, podle mě velice dobře. Jelikož jste asi taky zemědělec a nemyslím si, že dotace cudně odmítáte, tak Vaše pohoršení je asi někde jinde než, že si paní se svým pozemkem dělá co chce a bere dotace.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.2.2021 12:43 Reaguje na DAG
Jenže rozdíl je v tom,pane, že p. Blažek se tím živí a ta paní to má zřejmě pro zábavu.Už asi po sté opakuju, nastavme reálné ceny komodit a my zemědělci se na dotace zvysoka vys..me, ale spotřebitelé zapláčou a už aby to bylo, protože ta rozjívenost a rozchcapenost lidí začíná být neúnosná.
Odpovědět
DA

DAG

8.2.2021 13:47 Reaguje na pavel peregrin
No a? tak to má jako zábavu nebo to třeba i doplácí, ale práva má stejná jako vy. Navíc dělá to co vy zemědělci odmítáte. Tvoří krajinu, která rozvíjí biodiverzitu. Buďte rádi, třeba čím víc bude těchto lidí, tím míň budete třeba nuceni tvořit živější krajinu.
Když bude v každé obci pár takových bláznů, tak vy si třeba budete moct dělat svůj byznys.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

8.2.2021 16:53 Reaguje na DAG
Vy jste vůbec nepochopil o co tady jde. Ta paní svojí činností způsobila, že ze svahu při dešti odtéká voda a pak to za další dotace zachraňuje. Pastevectví není zemědělství i když se nám ekoaktivisté snaží namluvit. Znovu opakuji když by se ta půda normálně kultivovala tak by pravděpodobně problém s odtokem vody nebyl.
Odpovědět
DA

DAG

9.2.2021 08:30 Reaguje na Petr Blažek
Pochopil jsem o co jde. Paní vyrvala pruh z obrovského lánu a to Vás irituje.
Tak naposledy. Je to její pozemek a dotace berete všichni. Ona na rozdíl od Vás udělala něco pro přírodu.
Když nedokážete pochopit aspoň toto, tak se nedivte, že jste pod věčným tlakem ekofanatiků.
Máte jásat, že se najde někdo kdo to dělá a vy nebudete muset.
Nejsou padesátá léta. Není boj o zrno. Touto zarputilostí zhoršujete akorát pohled na zemědělce.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.2.2021 15:29 Reaguje na Petr Blažek
Způsobila svojí činností .... v článku je jasně uvedeno, že se tam nastěhovala 2016. Já su prd odborník, ale čistě z laického pohledu, zejména když uvážíme kdy asi byly pořízeny ty fotky z budování svejlů, mi nepřijde, že by tam při koupi bylo pole. Takže paní koupila travnatý pozemek a zjistila problém, který se snažila vyřešit. Řešení ... udělám z toho pole ... ji asi moc neuchvátilo. Což tedy plně chápu.
Odpovědět

Jan Škrdla

9.2.2021 18:55 Reaguje na Petr Blažek
Jen pro srovnání časosledu. Paní Jurová si ten pozemek koupila jako travní porost v roce 2016, viz ortofoto roku 2015:

https://mapy.cz/letecka-2015?vlastni-body&x=16.8950066&y=49.2931690&z=17&ut=Nov%C3%BD%20bod&uc=9nCmVx8WcJ&ud=16%C2%B053%2743.974%22E%2049%C2%B017%2739.905%22N

Z mapy z roku 2012 je vidět, je pozemek by součástí půdního bloku orné půdy, taky tam není dům a zemědělská usedlost, kde bydlí.

https://mapy.cz/letecka-2012?vlastni-body&x=16.8950066&y=49.2931690&z=17&ut=Nov%C3%BD%20bod&uc=9nCmVx8WcJ&ud=16%C2%B053%2743.974%22E%2049%C2%B017%2739.905%22N

Co z toho vyplývá? Dům postavil a pastvinu založil mezi lety 2012-2015 předchůdce paní Jurové, od kterého vše koupila.
Odpovědět
MJ

Martina Jurová

16.2.2021 23:58 Reaguje na Petr Blažek
Pane Blažku, velmi mě baví vaše jistota o protieroznich účincích obdělávaní polí. Hlavně těch v našem okolí. Asi to zde máte hodně prochozené. Kdyby to bylo tak jednoduché. Pro příklad vkládám ortofoto třeba tohoto pole v nedaleké vesnici (viz odkaz ČÚZK https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSD24.2018.VYSK99.00128&extent=-575907.9414088135,-1160200.332652418,-572796.7230191771,-1154937.18820995&link=ext). To pole úplně v pravém horním rohu vaše tvrzení zcela vylučuje. Doplňuji, že se jedná o plochu s 2° sklonem! podle LPISu, délka pole zhruba 500 m, což znamená erozni stružky (a že jich tam je!) v délce 250 či 300 i víc metrů? Obdělává ho tamní největší konvenční zemědělská společnost, druh úzkořádkové kultury si jistě odmyslíte sám. Vyfoceno ve velmi příhodnou dobu během žní.
Ale částečně máte pravdu v tom, že u travních porostů je problém se zasakovaním, nicméně TTP má nespornou výhodu v protieroznich účincích, což zpracované pole nemá. Schválně si teď počkám na oblevu, jak se bude voda ze skokově tajícího sněhu a zasakovat do zmrzlé pro jarní setí připravené (neorané) půdy a speciálně pro vás vyfotím.
Takové svejly, terénní vlny nebo i jen travnaté pásy po vrstevnici (na které nemusíte být s nikým pozemkově vypořádání) by proti vodní erozi velmi pomohly. A stačilo by jich pár, jen rozdělit polnosti třeba po 200 metrech (a to jsem ještě výrazně nad doporučením PEO od MŽP), aby ta odtoková linie nebyla tak dlouhá. Ani to vlastně nemusí být travnaté pásy, stačí střídat pásy plodin. Těch možností je hodně.
Pozemek jsme nekupovali, jde o dědictví v rodině po několik pokolení, jen jsme jej vyvázali z pachtu. Polní cesta zde je a byla odnepaměti. Zpevněná je pouze spodní část jako přístup ke stáji. Dům jsme stavěli. Pastvinu zatravňovali my. Tvar pozemku je prostě dán historicky. Zase si nemalujme, že by se před zcelovanim hospodařilo po vrstevnici, v drtivé většině, jak napovídá pohled na katastrální mapu, to probíhalo po spádnici, úvozové cesty taky vedly po spádnici, kolikrát byly tak hluboké, že se při zcelovaní zavážely několik let buď domovní odpadem nebo v lepším případě při stavbě místní občanské vybavenosti. Už se mi stalo, že při realizaci protipovodňových návrhů z pozemkových úprav uprostřed obrovského lánu se odváželo podorničí respektive navozený domovní odpad na skládku. Ovšem péče o půdu byla tehdy diametrálně odlišná. Nebo si pane Blažku myslíte, že vy nebo my hospodaříme na stejně dobré půdě jako naši dědové či pradědové? To musíte i vy uznat, že asi těžko. A je mi líto, že zemědělci jako vy nemají vůbec žádný zájem tento dluh jakýmkoliv způsobem splácet. Byť by to byly úplné drobnosti nebo část zisku věnována zpět půdě ať už v podobě agtotechnických tak těch technických opatření. Přitom mě úplně stejně jako vás jistě mrzí ztráta půdního fondu od konce 90 let, kdy plocha zemědělské půdy klesla o celou polovinu.
Ano dřív se lidé neuvěřitelně nadřeli, ale to bylo dáno úrovní techniky a technologií. Dokonce ne všude všichni špatně nesli kolektivizaci, někdo ji dokonce vítal. Vím z vyprávění, že v naší obci bylo zemědělství velmi obtížné, což bylo dáno typem půdy, podnebí, spoustu polí po válce v těch 50. letech už ani nikdo nechtěl obdělávat, doba jim přinesla jiné možnosti obživy.
No a kolektivizace těm zůstavším tuto lopotu velmi ulehčila. Každá doba nese jistá přesvědčení, jak byla dobrá, to ukáže až čas. Jen si nemyslím, že ještě dnes, 30 let po revoluci lpět na stejném uspořádání půdních celků je v pořádku. Nicméně i tak se na problematiku snažím dívat nejen ze svého pohledu, ale i z té druhé strany a tvrdím, že se ji snažím i respektovat. Stačí se podívat na hranici Jižní Moravy a Rakouska. Na ortofoto mapě státní hranice velmi snadno odtušíte a určitě nemají nijak odlišné podmínky, tedy co prostředí se týče.


Jako ekozemědělec vedená nejsem, to si na Lpisu můžete úplně jednoduše ověřit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.2.2021 07:21 Reaguje na DAG
Odpověděl vám p. Blažek. Nadělá víc škody než užitku.
Odpovědět
DA

DAG

9.2.2021 08:30 Reaguje na pavel peregrin
Jasně z pohledu velkozemědělce.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.2.2021 15:31 Reaguje na pavel peregrin
Jasně, měla koupit louku, najet tam s traktorem a udělat si dvouhektarový záhumenek. To by bylo krásy a radosti.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

9.2.2021 18:14 Reaguje na Svatá Prostoto
Stačí se jen dívat na uvedené foto. Opravdu si myslíte, že uprostřed lánu by louka? Pak je tam vyježděná polní cesta, která se stala vodotečí. Jak to, že ta voda teče jen z té zatravněné plochy a ne z těch hrozných polí velkozemědělců. No a aby to ta pani zachránila tak si vydyndala dotace z boje proti suchu. Opět se ptám proč to není potřeba na těch velkých hrozných polích a je to potřeba na dvouhektarové pastvině.
Odpovědět
DA

DAG

9.2.2021 20:57 Reaguje na Petr Blažek
Co to sem pořád pletete. Jasně pro Vás je jediné dobré řešení vrátit to pole nějakým druzstevnickym pohrobkům.
Je to její pozemek a tvarem a velikostí by se blbě obhospodařovalo. Udělala to dobře a dotace ji někdo schválil. Klasičtí zemědělci sosají od vstupu do EU dotace vrchem spodem, ale když si to dovolí člověk na něco jiného než je druzstevnickym klasika, tak s tím máte problém.
Odpovědět
DA

DAG

9.2.2021 20:57 Reaguje na Petr Blažek
Co to sem pořád pletete. Jasně pro Vás je jediné dobré řešení vrátit to pole nějakým druzstevnickym pohrobkům.
Je to její pozemek a tvarem a velikostí by se blbě obhospodařovalo. Udělala to dobře a dotace ji někdo schválil. Klasičtí zemědělci sosají od vstupu do EU dotace vrchem spodem, ale když si to dovolí člověk na něco jiného než je druzstevnickym klasika, tak s tím máte problém.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.2.2021 11:58 Reaguje na Petr Blažek
Pan Škrdla vám v podstatě odpověděl, a to velmi podrobně a konkrétně ... a já jej docela obdivuji za to, jakou si s tím dal práci.
Odpovědět

Petr Šafařík

10.2.2021 12:53 Reaguje na Petr Blažek
Vážený pane Blažku, nemohu souhlasit s Vaším názorem, že problémem je trvale zatravněná plocha. Jediné co zmíněné travní ploše chybělo, byly právě remízky a vsakovací prohlubně. Uvedu Vám příklad z mé praxe. V roce 1985 jsem se coby mladé zemědělské ucho podílel na likvidaci remízků a zorání luk a na nich zřízených prohlubní ve svahu na úpatí Hostýnských vrchů nad obcí Chvalčov. Vedení statku bylo spokojené, získali jsem další ornou půdu a tím jsme asi imperialistům zase vytřeli zrak :-)Do pěti let ale byla část obce díky naší záslužné práci zaplavena bahnem právě s této již bývalé louky. A světe div se, nyní jsou už zase nad obcí místo orné půdy louky a remízky. Naši předci nebyli hlupáci ale asi byli ekozemědělci a dobře věděli, proč na určitých místech svých polností mají právě pouze louky a remízky. Takže máte-li Vy problém s valící se vodou po vašich lukách, možná by jste se měl nechat inspirovat prací prací paní Jurové. S pozdravem Petr Šafařík
Odpovědět
PB

Petr Blažek

11.2.2021 17:31 Reaguje na Petr Šafařík
Pořád nechápete o co tady jde z principu. Celých dlouhých 5 minulých let každý kdo se pustil do psaní o počasí se obouval do zemědělců jak můžou za sucho a jak jejich velká pole nezadržují vodu. Z toho důvodu je potřeba velká pole dělit a obnovovat polní cesty.
No a tady nám paní pěkně zdokumentovala, ať už to bylo její vinou nebo vinou předchozího majitele, jak se ta záchrana přírody dá udělat špatně. A pak musíme zachraňovat předchozí záchranu samozřejmě zase za dotace. To k čemu tam došlo jsem rozporoval již v několika diskuzích.
Nějaký aktivista rozdělil pole pruhem trávy z kopce dolů. Jestli se podíváte na úvodní foto tak zjistíte, že ten hrozný zemědělec obdělává půdu po vrstevnici. Takže tímto nesmyslným dělením vznikl nejenom pruh trávy z kopce, ale ještě 2 souvratě minimálně po 20m které jsou utužené otáčející se technikou. Takže se tady v rámci ekologické aktivity udělal paskvil, který nadělal víc škody než užitku.
Doporučuji paní aby v rámci svých příštích aktivit více spolupracovala s místními znalci prostředí a pokud možno takovéto remízky vyrábět po vrstevnici. Potom se vyhne překvapení, že voda teče z kopce.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

7.2.2021 09:01
Průleh je to stejné co ten svejl, ale české.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

7.2.2021 09:02
Průleh je to stejné co ten svejl, ale české.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.2.2021 09:59 Reaguje na Vladimír Hošek
No jo, ale není to " světové " !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.2.2021 10:43 Reaguje na smějící se bestie
co je špatného na využívání Českého jazyka v Česku?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.2.2021 11:17 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Průleh může vzniknout i v matračce na posteli. Svejl je jednoznačný a každý inteligent hned ví, oč jde!

Většina dnešní vědy je o používání učeného názvosloví, co je za tím, není až tak podstatné.
Odpovědět
MJ

Martina Jurová

10.2.2021 13:37 Reaguje na Vladimír Hošek
Bohužel pojem průleh je v drtivé většině používán pro příkop (či prostě terénní úpravu), který vodu odněkud někam odvádí. Ne pro zasakování. Termín svejl tento účel vystihuje lépe a je jasné, že voda nikam neteče.
Osobně jsem s tím termínem měla také problém, než jsem ho vstřebala. Češtinu mám mnohem raději. Zase ale čeština má tak úžasnou vlastnost, že si dokáže sebehonosnější termín krásně přizpůsobit....
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.2.2021 10:41
můžete mi říci, proč tomu neříkat v Česku průleh?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.2.2021 15:22 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Je to hned v první větě.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.2.2021 11:25
Opravdu smysluplná práce! Pan prof. Kvítek by byl myslím potěšen.

Mně by zajímalo, jaké máte zkušenosti s aplikací biohlu. Často se tvrdí, že to dělá zázraky (v Africe, v Jižní Americe). Máte nějaké hmatatelné výsledky? Ona to není zas až tak levné záležitost.
Odpovědět
MJ

Martina Jurová

8.2.2021 11:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Děkuji.
Biouhel je velmi cenný materiál při výsadbě stromů ve městech, kde je používán jako základní složka substrátu. A také v modrozelené infrastruktuře. U nás se s těmito technologiemi teprve začíná, ale v západní a Severní Evropě se jedná o běžnou praxi.
A jistě neméně zajímavá vlastnost je ta, že se jedná o trvalé vázání uhlíku.
Odpovědět
va

vaber

8.2.2021 12:44 Reaguje na Martina Jurová
co je to trvalé vázání uhlíku?
to je uhlí a podobné sloučeniny, které jsou stabilní i miliony let a nerozkládají je ani mikroorganismy
Odpovědět
MJ

Martina Jurová

8.2.2021 14:42 Reaguje na vaber
Ano, stejně jako uhlí je biouhel stabilní a také se nerozkládá. Pokud se tedy nespálí na popel....
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.2.2021 14:43 Reaguje na vaber
Biouhel zjevně nic nerozloží a má vysokou otevřenou (možná i nano) porozitu, takře nádherně zadržuje vodu. To je asi při sázení stromků dosti důležité. Cena je asi 20 Kč za kilo. Možná biouhel funguje i tak, že si v něm dělají domeček půdní baktérie.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.2.2021 12:19
Dobrá práce! Není co víc dodat...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.2.2021 12:39
Nic nového pod sluncem. Už můj děda i v dešti svodnice a brázdy motykou zahrazoval a nebo překopával. Nenazýval ani prohlubeň na louce k zasakování přebytečné vody svejlem a nezakopával tam za dotace biouhel. Voda tam často stála i v zimě a my tam bezpečně bruslili.Bohužel tam ale rostly podřadné byliny(pryskyřičník prudký a šťovík) a tak jejich seno končilo maximálně jako podestýlka. Pokud však nebude na okolních polích v půdě dostatek humusu a půdního hmyzu a nebude občas hluboko zoraná, tak ji ani
ten svejl na dlouho neochrání. Půda je to, co potřebuje hlavni péči
a až pak ty mokřady, svejly a suché poldry. Při extrémech nepomůže
ale nic a pak teče voda i po té cestě bez kdysi běžných příkopů.
Paní přeji radost z vykonané práce, ale nejsem nadšen z dotací, které
do toho byly investovány. Za dotace se dělají věci, které by měl
vlastník investovat sám, protože je vlastník a dobrý hospodář. Dotace
křiví trh a i jiné investice do infrastruktury. Bez dotací se už ani
nevyprázdníme(dotace do kanalizací, čistíren odpadních vod atd.) Přitom
kdysi jsem toto slovo neznal a neznal ho ani můj otec, děda a praděda.
Přesto hospodařili v souladu s přírodou bez bagrů, biouhlu a projektů
mudrců s tituly. Dnes to jaksi bez projektu, schválení a dotací nejde.
Čím to asi je? No tím, že se tu finance přerozdělují od producentů
k těm, co je umí využít ve svůj prospěch. Dotovat neschopné a taky všehoschopné nevytváří tlak na schopnosti vlastníků se postarat o
svůj majetek sami. To už mohl stát dál financovat zestátněnou půdu
a nemusel ji vracet těm, kteří si bez dotací nedají rady.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

10.2.2021 13:08
Proč "svejly", když můžeme říci česky a srozumitelně "vsakovací pásy" a bude tomu rozumět i místní pasáček husí. I "průleh" je něco, co je s ohledem na funkci vsakovacího pásu, nesrozumitelné.

Mám takové tušení, že moji strejdové a děda, a ostatní co měli zahrady ve svahu pod lesem a poli, nedělali "svejly", ale jen strouhu na zadržení vody, a její odklonění od stavení. A místo bagru vzali kravku a pluh a udělali brázdy. Drn z brázdy trochu upravili, aby se strouha dala přejet žebřiňákem a nebo trakařem. Za pár let strouha zarostla trávou a zůstal téměř nenápadná přes svah příčná prohlubeň, která stačila odvádět/z počátku vsakovat vodu.
Pravda je, že tohle zachytlo jen větší přívaly a jarní tání, když byla silná bouřka, měli čas otevřít vrata na "náves" a zavřít vrata do stodoly.
Faktem ale je, že hluboké strouhy u nás není dobré dělat, je zde málo ornice a pod ní těžký jíl. Udělat půl metru hlubokou rýhy, tak jen vytvoříme líheň pro komáry, protože voda tam bude stát týdny. Jedině nasypat drenáž a překrýt. Ale na to neměli peníze ani prostředky, kamení z polí končilo v cestách, aby se žebřiňáky nebořily.
Odpovědět
MJ

Martina Jurová

16.2.2021 22:35 Reaguje na Pavel Jeřábek
Ano, takových opatření bylo všude. Dělali je intuitivně a podle potřeby. Domy byly praktické, přizpůsobeny práci.
Dneska jsou domy moderní, stavěné především pro potěchu oka a na pozemcích ohrožených bleskovymi srážkami. Jak píšu v článku, není problém se vodě postavit do cesty, ale ne pohlížet na ni jako zlo a smysluplně vodu využít. Jenže dokud voda bez problémů teče z kohoutku....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.2.2021 15:18
Pěkný článek. Je třeba taky ocenit to, že paní nedělala zelenou aktivistku, která bez majetku a odpovědnosti žvaní jiným do jejich práce, jak se mají starat o svůj pozemek, ale sama šla s kůží na trh na svém vlastním majetku.
Nicméně si ale myslím, že svejly čili vsakovací pásy a rýhy situaci s vodou úplně neřeší, jen ji zlepšují. Záleží sice hodně na tom, jaká je tam místní půda, jak moc je propustná do podloží a jak je propustné vlastní podloží, nicméně poměrně snadno mohou srážky, zejména dešťové, dosáhnout takové intenzity, že se ty rýhy naplní a voda bude stejně ve velkém množství vytékat či stékat z těch polí dál. Dokonce při hodně velkých srážkách i s bahnem. Pokud tam bude nějaký prvek jako hráz, může to situaci i naopak dost zhoršit, pokud bude ta hráz ve špatném stavu a povolí. Na prudších svazích nebo nad prudšími svahy taky může být vytváření vsakovacích pásů nebezpečné, někdy i když jsou ty vsakovací pásy hodně daleko od těch prudkých svahů. Může totiž za dlouhodobých dešťů dojít k plošnému podmáčení silných vrstev zeminy a pohybu svahu . Viz třeba zde, https://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/voda-dest-zaplavy-koprivnice-sesuv-pudy-utrzeny-svah-20200621.html kde se jedná o sesuv původně asi říčního asi 20 metrů vysokého břehu vytvořeného zřejmě před stovkami nebo tisíci lety už dávno zaniklým říčním ramenem. Nad břehem je +- rovina zarovnaná kdysi ledovci s poli zahradami a usedlostmi, pod břehem je +- rovina staré říční nivy s usedlostmi, zahradami a poli. Na takových místech by byla vhodná spíš meliorace s odváděním veškeré vody pryč než zasakování.
Ale v průměru je tam spíš zlepšení. Osobně si myslím, že znalosti kolem takových vsakovacích pásů, kterými disponovali naši předkové, jsou z velké části ztraceny. Nyní bude třeba během desítek let ty poznatky znova nasbírat. A zabrousit i do odborných oborů, jako je například geologie, hydrologie a pedologie aplikovaná na ty konkrétní místa těch zasakovacích pásů.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.2.2021 15:31
Ještě mám poznámku. Paní píše, že ze začátku je třeba vyžínat trávu, dokud ty stromy nevyrostou.
Podle mne je žádoucí vyžínat na některých místech těch zasakovacích pásů či nově vytvářených mezí atd trávu už nafurt, aspoň dvakrát ročně. Na konci května a potom ke konci srpna až v září. Tím se totiž vytváří pastva pro lesní zvěř, spárkatou, například srnčí i drobnou, například zajíci. Pro zajíce se tím jako mix trávnícxh a kerových porostů přímo vytváří biotop, ve kterém žijí.
Takový trávník totiž potom výrazně odlehčuje zatěžování lesních pozemků osazovaných novými stromečky, případně pokud je takových trávníků i třeba případně ještě porostů pícnin v okolí dostatek, prakticky úplně chrání ty vysázené stromečky před ožerem zvěře a zničením. Není totiž pravda, že spárkatá zvěř výrazně preferuje mladé stromečky před jinou potravou, naopak je pravda, že mimo krátké období na jaře, kdy jsou travnaté porosty nízké, šťavnaté a výživné, nemá v dnešní krajině spárkatá zvěř prakticky jinou pastvu než mladé stromečky.
Odpovědět
MJ

Martina Jurová

16.2.2021 22:57 Reaguje na Radim Polášek
Děkuji za podnět. Pozemky pasu po částech, takže obrostlé trávy vždy někde je. Výsevy díky dešťům dobře vzešly, hojně zarostly taky lebedou. Když se pak seklo, zase po částech (vozidlo se zvířatům), bylo vidět, že srnci tam hodně pobývala. Plocha svejlů pak byla oseta i bylinami, aby to bylo pestré pro hmyz a nejen nektaromilné, ale i jako žír a místo ke kuklení a ty jsem nesekla vůbec, na jaře se zmulčuje. Na tuto stránku se zapomíná, i když je krásné jak na loukách poletují motýli, ale jejich housenky nemají kde vyvíjet.
No a zajíc nebo bažant? Tak takovou zvěř tu bohužel máme v počtu prstů na jedné ruce. Což doufám, že se taky trochu změní.
Ale v kulturní krajině, kde louka není kam by oko dohlédlo jsou seče jistě důležité, ale tu první seč bych posunula ještě později než na červen.
Odpovědět
MJ

Martina Jurová

25.6.2021 08:06
Po pár dnešních dnech opravdu děkuji za svoji prozřetelnost a svejly na pozemku.

Pro ty, co pořád nevěří a dehonestují správnost vynaložených finančních prostředků spočítejte si to sami: svejly byly spolufinancován pomocí dotace JMK, kdy přispělo celkem 119 117,- Kč. Kolik by stálo pojišťovnu úhrada škod na zaplavené stáji a celého přízemí domu?

Přitom se stalo, že zadržená voda zůstala na pozemku nikoliv okamžitě v toku a i tou trochou věřím že jsme nepřispěli těm níž po toku.

Teď si představme, že by takové prkotiny byliyv krajině běžně místo těch běžných širo širých lánů. Kolik by to stálo, kolik stojí náhrady pojišťoven za vyplavené domy?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist