https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martina-skohoutilova-bio-rege-blues
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martina Skohoutilová: Bio, rege, blues

2.9.2026 | Martina Skohoutilová |
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Poslední dobou mám trochu blues ze zemědělské debaty.
 
Bio se hádá s konvencí. Regenerativní zemědělství se vymezuje proti bio. Bio se povyšuje nad rege. Konvence vysvětluje, proč bez ní svět neuživíme. Každý má svůj recept na správné zemědělství.

Jenže krajina tyhle škatulky nezná.

Můžete mít půdu s dobrou strukturou a přitom druhově chudé pole.

Můžete hospodařit v režimu BIO a to ještě samo o sobě neříká, jak kvalitní život mělo konkrétní zvíře.

Můžete regenerativně pást a přitom nastavit pastvu tak, že hmyzu opakovaným spásáním během sezony moc prostoru k dokončení vývoje nezůstane.

A můžete zlepšovat půdu regenerativními postupy, aniž by z toho automaticky vznikla nutričně kvalitnější potravina.

To nejsou argumenty proti bio nebo regenerativnímu zemědělství. Obojí má nástroje, které dávají velký smysl. Jen každý nástroj musíme hodnotit podle toho, co skutečně dokázal.

Chceme zdravou půdu? Sledujme půdu.

Chceme biodiverzitu? Dívejme se, jestli v krajině mají kde žít a rozmnožovat se motýli, čejky, obojživelníci, polní rostliny a další organismy.

Chceme dobrý welfare? Zajímejme se, jak zvíře skutečně žilo.

Chceme tvrdit, že produkujeme kvalitnější potraviny? Pak musíme porovnávat vlastnosti těch potravin.

A tady začíná být zemědělská debata trochu nepohodlná.

Protože biodiverzita se nedá vyřešit pouze tím, že budeme jinak obdělávat každý metr pole nebo jinak pást každý metr pastviny. Některé organismy potřebují mez. Jiné mokrou prohlubeň, úhor, remízek, starou trávu přes zimu nebo kus půdy bez zásahu. Další naopak potřebují rozdupaný drn, holou zem nebo pořádně vypasené místo.

Část zemědělské krajiny zkrátka nemůže být pořád optimalizovaná na produkci.

A právě proto mi přijde zvláštní, když se při požadavcích na krajinné prvky, neprodukční plochy nebo změny hospodaření okamžitě ozve, že zase někdo zemědělcům nařizuje, co mají dělat.

Meze, mokřady, remízky nebo neposečené pásy nejsou cizorodý prvek vložený do zemědělské krajiny. Do zemědělské krajiny patří.

Stejně jako produkce potravin.

Možná bychom se tedy mohli méně přít o to, jestli je lepší to či ono, a více se dívat na výsledek.

Jak vypadá půda? Co tam žije? Jak se tam drží voda? Jak žijí hospodářská zvířata? Co jsme vypěstovali?

Teprve všechny tyhle odpovědi dohromady něco říkají o tom, jak dobře hospodaříme.


reklama

 
foto - Skohoutilová Martina
Martina Skohoutilová
Koordinuje interní i vnější komunikaci Skupiny JARO, která pečuje o vzácné druhy a cenná území přímo v terénu. Dlouhodobě se věnuje ochraně motýlů, návratu tradiční péče do krajiny a propojování vědy s praktickou ochranou přírody. Ve své práci kombinuje zkušenosti z terénu, strategické myšlení a srozumitelnou komunikaci odborných témat směrem k veřejnosti i politikům.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

2.9.2026 08:20
"A právě proto mi přijde zvláštní, když se při požadavcích na krajinné prvky, neprodukční plochy nebo změny hospodaření okamžitě ozve, že zase někdo zemědělcům nařizuje, co mají dělat.
Meze, mokřady, remízky nebo neposečené pásy nejsou cizorodý prvek vložený do zemědělské krajiny. Do zemědělské krajiny patří."
Ano, to je pravda. Opakem pravdy je pravda jiná.
Může zemědělec za své udržovat ty : Meze, mokřady, remízky nebo neposečené pásy???
Pokud je někdo koupí a bude udržovat (a Jaro to dělá) je to dobře. Ale jinak?
Fčíl babo raď. Podle mě by to měl koupit a provozovat stát pomocí např AOPK.
Odpovědět

Radek Čuda

2.9.2026 13:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Spíše faktická ... není důvod aby stát něco kupoval, to nekončí úplně dobře, stačí nastavit takové podmínky ... primárně finanční, ale i administrativní ... aby se vlastníkům pozemků vyplatilo to dělat a nebyl to pro ně zbytečný oser.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.9.2026 17:51 Reaguje na Radek Čuda
to není problém státu, že si ZEMĚDĚLCI VRAŽDÍ HUSU, KTERÁ JE ŽIVÍ.

...ALE JE JEDNODUŠŠÍ NATAHOVAT RUCE NEB VÍCE NEŽ BYZNYSEM SE ZEMĚDĚLSTVÍ STALO SOCIÁLNÍM PODNIKEM.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

2.9.2026 10:58
Opět a znovu, pořád stejné romantické lkaní nad neochotou zemědělců starat se o krajinu jak kdo píská. Zemědělec je podnikatel, živí ho produkce potravin. Pokud po něm chcete, aby za svých 24 hodin denně a 365 dní v roce pečoval ještě o přírodu, o kterou její majitelé (protože i příroda má samozřejmě majitele) pečovat nehodlají, musíte mu to minimálně slušně zaplatit. Zatím mu péči částečně hradí dotace. Pokud klesnou dotace, klesne i ochota zemědělců dělat za majitele jejich práci. Který majitel sám od sebe pečuje o remízky a meze nebo o mokrý flek na louce? Který sám od sebe se vzdá příjmu z pachtu orné půdy a sám svému majetku, který třeba jako ornou půdu za vysoký peníz koupil, sníží hodnotu tím, že tam založí mez? Přiznejme, že takových moc není. Když se o krajinných prvcích bavím se zemědělci (a to i soukromými), převážně slyším, že už nemají čas ani energii obstarávat meze, remízy, tenhle pás tak a tamten pás jinak. A pak přijde úředník a dostanou flastr, že někde zapomněli na nějaký termín, někde uřízli větev v nesprávnou dobu nebo zrušili úhor o tři dny dřív. Pokud chtějí ochránci všeho velmi pestrou krajinu, musejí se do péče zapojit i sami, protože velmi pestrá krajina potřebuje velmi mnoho rukou a velmi mnoho přístupů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.9.2026 11:29 Reaguje na Marcela Jezberová
Na to by vám mimoň Petr odpověděl, že jeho nezajímá nějaké naše podnikání a že příroda má přednost.
Odpovědět
Pe

Petr

2.9.2026 20:27 Reaguje na pavel peregrin
A protože jste evidentně stále mimo, tak vám to vysvětlím. Chcete vlastnit kus společného životního prostředí? No prosím, klidně. Vaše věc. Ale starejte se o něj. Tak, aby fungovalo. Protože je společné. A to je celé. A jestli se o něj starat nechcete a jen ho chcete drancovat pro svůj zisk, tak ho vlastnit nemůžete. Takhle jednoduché to je.
Odpovědět

Radek Čuda

3.9.2026 12:23 Reaguje na Petr
"Chcete vlastnit kus společného životního prostředí?" ... cywe, tady už chybí jen společné vlastnictví výrobních prostředků, vedoucí úloha strany a kolektivizace venkova.

Kua drát ... vono je to tady znova.
Odpovědět
Peter

Peter

3.9.2026 20:30 Reaguje na Radek Čuda
Khmérové Rudí nebo Zelení, jediný rozdíl je 50 let.
Odpovědět
Pe

Petr

2.9.2026 20:32 Reaguje na pavel peregrin
Nikdo vás společné životní prostředí vlastnit nenutí. Bylo to vaše svobodné rozhodnutí. No a k vlastnictví patří i povinnosti dobrého správce.
Je to úplně stejné, jako vlastnit třeba zvíře. Nikdo vás k tomu nenutí, klidně si ho vlastněte. Ale jste povinen se o něj řádně a správně starat. Aby netrpělo a dobře se mu dařilo. Když ho budete týrat a škodit mu, tak se budete zodpovídat a zvíře vám bude odebráno.
Odpovědět
Pe

Petr

2.9.2026 20:38 Reaguje na Petr
Nevím co je na tom tak těžkého k pochopení. Mám dojem, že to nechápou lidé s "jinou" morálkou, ze které jim pak logicky vycházejí úměrně "jiné" žebříčky hodnot.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.9.2026 20:44 Reaguje na Petr
Vy nerozumíte psanému textu paní Jezberové, mimoni? Jasně vám to napsala, jak je to se staráním se o tu přírodu- tak si to laskavě přečtěte a neotravujte tu tady s vašimi kecy.
Odpovědět
Pe

Petr

2.9.2026 20:51 Reaguje na pavel peregrin
Tak moc se bojíte mé pravdy? Ano, to chápu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.9.2026 14:29 Reaguje na Petr
Pravdy se nebojím, žvásty ignoruji.Ale koukám, že se úmyslně vyhýbáte tomu, co napsala paní Jezberová- tak vás tady vyzývám- vyjádřete se k tomu! Jen se nebojte!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.9.2026 20:45 Reaguje na Petr
Jj, Nefachčenkova poradna, to už známe-) Paní Martina se obloukem vyhnula klasice/konvenci, neb ta nás živí. Ostatní alternativy jsou sice zajímavé mediálně, žel, konkurovat zatím nestačí.
Nemusíte nic vysvětlovat, ukažte na osobním příkladu, jak vše budete zvládat podle vlastních pouček. Jinak to jsou jen kecy v kleci (hubou se udělá práce...-).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.9.2026 16:02 Reaguje na Petr
Fajn! Kdy začnete diktovat majitelům zahrad co tam mají pěstovat, zda trávu kosit tak a nebo tak a za
neuposlechnutí je budete pokutovat a nebo zahradu
vyvlastníte, že není podle gusta ochranářů? On ten
názor u zvířat co týrání je a není už taky hraničí
s diktátem a ti co tvrdí, že to lze bez určité
tvrdosti by to měli vykonávat v praxi. Už vidím
jak nalákají býka do náklaďáku k odvozu na jatka.
A na jatkách ho poprosí, aby šel spořádaně na
porážku. Víte, že jatka fungují jako linka a že
nelze čekat, až se zvíře rozhodne jít na porážku
samo bez pobízení? Přeji vám praxi na jatkách
a nebo alespoň při odvozu na jatka ze stájí! Vy
víte co pole, které vidíte poprvé potřebuje bez
rozboru půdy, bez praxe při povodních a suchu?
Vy si myslíte, že ten zemědělec s praxí je blb
a vy víte vše líp, než on? Tak si propachtujte
nějaká pole, přesvědčte vlastníky, že je lépe
je zalesnit a místo každoročního pachtu čekat
na zisk 100 let, až se začne les těžit. Pardon
vy ho ani těžit nechcete, ale budete jim těch
100 let platit to pachtovné a hradit daň?
Odpovědět
Pe

Petr

2.9.2026 20:42 Reaguje na pavel peregrin
A jinak máte samozřejmě pravdu, vaše podnikání mě opravdu nezajímá. Proč by mělo? Je to vaše podnikání, ne moje. Podnikejte si. Ale nemůžete tím nikomu ničit svět. Svět není jen váš, je všech, i můj. To už mě zajímá.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.9.2026 20:45 Reaguje na Petr
neotravujete a čtěte si příspěvek paní Jezberové. Vřele vám to doporučuju.
Odpovědět
Pe

Petr

2.9.2026 20:55 Reaguje na pavel peregrin
Chtěl byste platit za to, že se o něco staráte? Proboha proč? Vždyť na tom vyděláváte. Nikdo vás nenutí to vlastnit. Nechcete se starat? Nemusíte. Ani k tomu vás nikdo nenutí. Ale pak vás čeká to, co majitele zanedbaného zvířete. Ani příklad se zvířetem jste nepobral? Přitom je to tak jednoduchý příklad a chápou to už malé dati.
Odpovědět
Pe

Petr

2.9.2026 21:05 Reaguje na Petr
Už jsem tu psal, že zemědělství se povedl geniální tah. Přesvědčit společnost, že nemá žádné povinnosti k životnímu prostředí, a že zemědělská půda nemá žádné jiné funkce než produkční, takže za nic nenese odpovědnost.
Srovnejme si to s lesnictvím a zkusme říct, že les nemá jinou funkci než produkční, že lesníci jsou podnikatelé, živí je produkce dřeva a nemají čas se starat o nějaké další funkce lesa, o nějaké rybníčky, zvířátka a kdovíco ještě. A že pokud by někdo chtěl, aby se lesníci starali i o něco jiného než produkci dřeva a zisky, tak jim za to musí platit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.9.2026 06:24 Reaguje na Petr
Nebudu tu o tom s vámi vůbec diskutovat. To, co mě jako zemědělce zajímá, je půda- a pokud si nemám myslet, že jste úplný trotl, tak to pochopíte. Pokud ne, váš problém.Paní Jezberová vám to vysvětlila důkladně, ale protože jste mimoň, nechápete. To je jedno. Prostě si společnost za další ochranu důkladně připlatí a tím to hasne.
Odpovědět
Peter

Peter

3.9.2026 08:40 Reaguje na pavel peregrin
Dúfam že Petr si naviezol do spálne 40 cm pôdy, substrát, vysial žalude, a zviedol tam dažďový odkvap. Vlastní predsa "kus společného životního prostředí"
Ak ho chce iba drancovať pre svoje bývanie, "tak ho vlastnit nemůže." Takhle jednoduché to je. Vlastní predsa kus životného prostredia... Spoločného.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.9.2026 08:49 Reaguje na Peter
Je to typ člověka, který musí něco napsat jen proto, aby něco napsal. Jen nevím, jestli je opravdu tak zarytě ekologistický nebo tak hloupý.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

3.9.2026 11:15 Reaguje na Petr
jak se o ten váš svět staráte? kolik už jste vykoupil té zničené krajiny a vrátil jí život, prosím?
Odpovědět

Radek Čuda

3.9.2026 12:26 Reaguje na Petr
Jasně, vás nezajímá ničí podnikání ... prej ... ale něčí majetek vás koukám zajímá víc než dost.

Plno řečí o budoucnosti a přitom myšlení jak v padesátkách.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.9.2026 16:57 Reaguje na Marcela Jezberová
1*
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.9.2026 05:41
Ještě jeden trendy směr mohla autorka zmínit: GMO plodiny. Přísná (či špíše neznalá/podělaná) Evropa si je zakázala, přičemž jinde ve světě se to pěstuje a zcela určitě i exportuje (i k nám). Také se s tím laboratorně upravují viry a bakterie - a jim omezit pohyb jaksi nejde - na to jsou poněkud neuchopitelné a nepolapitelné. Vyšlechtit plodinu (např soju) tak, aby měla výše nasazené lusky a pevnější stonek, umožní potom nižší ztráty a více zájmců o pěstování.

A co se týká např zmíněné čejky, ta má spoustu pozemních i vzdušných predátorů (podporovaných budkami), stejně jako např kdysi hojná koroptev či chocholouš. Chceme-li tedy zvýšit jejich početnost, je na čase se zamyslet nad druhou stranou mince. Všechno "zlé" je k NĚČEMU dobré - nikoliv však ke všemu! Nejde honit dva zajíce najednou - když nejsou holubi či hraboši, loví ptáci (i lišky ap) to, co je k mání. Tedy i chráněné ikon(k)y. Zde platí staré osvědčené: všeho s mírou. Neb Hodně psů, zajícova smrt.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.9.2026 09:09 Reaguje na Karel Zvářal
Co se týká GMO je to taky snaha o vyhubení zemědělců. Co se týká polních ptáků jde zejména o to, že nemají prostředí tj. nízkou, vypásanou nebo vysečenou trávu. No a těch predátorů. Vrána šedivka bývala vzácnost. A teď u hradu Veveří jsem viděl na poli asi 300 ks. Před domem jich vidím stabilně asi 30. Čímpak se asi živí, holky?Sousedovi mj. kradou slepičí vejce.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

3.9.2026 11:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
to by mě zajímalo, kde má soused snážku vajec, že se tam dostane vrána a krade je. A co na to kuna a lišky, ty souseda nenaštěvují? Bojí se vran?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.9.2026 13:54 Reaguje na Michal Uhrovič
Má takový kurník tak 3x3x1,5m. Na noc je zavírá. Liška zatím brousí jen kolem. Kuna tady je, ale zatím nevraždila. A ty vrany (asi) vlezou do ve dne otevřeného kurníku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.9.2026 19:47 Reaguje na Karel Zvářal
Dal jsem budky do nově založeného sadu na sloupky oplocení. Kolem pastvina, kravinců a hmyzu mraky... Poštolky a krahujce tam vídám pravidelně, takže výsledek se dostavil - nulová obsazenost (očekáváni třasořiti a dudek). Ani špičkové prostředí nezaručí pasivitu predátorů.

Nebyli to náhodou havrani? Mám rekord 200 krkavců - na nocovišti u skládky je asi někdo vyrušil a ten mrak nešel spočítat - jen hrubý odhad - a to asi nebyli všichni ve vzduchu. Šedivek jsem viděl asi desetinu vámi udávaného počtu. Možná tak dochází k párování a lepšímu předání genů, dohoví...
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

3.9.2026 13:07
Pravda je ošidná věc.
Protože ona totiž jen zřídka existuje jen JEDNA pravda.
Někdy ty pravdy jdou dokonce proti sobě - a správná cesta znamená kompromis. Najít kompromis ovšem znamená navzájem se POSLOUCHAT a zamýšlet se, v čem má pravdu ten, s kterým se přu. V čem mu lze ustoupit.
Bohužel, mnozí diskutující prosazují jen tu svou část pravdy a před těmi dalšími pravdami zavírají oči. Světem vládne demagogie - iluze JEDINÉ pravdy (kterou mám samozřejmě já). Proto kdo má jiný názor, není oponent, je rovnou NEPŘÍTEL. V diskusi je to jasně vidět. A je to cesta do nikam.
Co takhle hledat dohodu?
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

3.9.2026 13:16 Reaguje na Karel Ploranský
dohoda se dnes nenosí, sám to píšete. Je to problém
Odpovědět

Radek Čuda

3.9.2026 13:56 Reaguje na Karel Ploranský
Dohoda, dohoda ... kde jsem to jen slyšel ... neříkalo se tomu v dávných dobách mého mládí oportunismus;-)))?

Já se omlouvám, mi to prostě nedalo;-).
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist