Matěj Pomahač: Myslíte si, že sami rozhodujete o tom, co budete jíst?

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Expertiza prezentovaná ProVeg Česko a Českou komorou alternativních proteinů navrhuje například úpravu pravidel veřejného stravování, přenastavení dotačních programů ve prospěch plodin pěstovaných přímo „na talíř“, systematickou osvětu, snížení DPH na zdravé potraviny nebo podporu místních potravinových partnerství mezi obcemi, školami, nemocnicemi a místními farmáři. Komplexní problematika zdravých potravin, kterou dnes řeší sedm ministerstev - školství, zdravotnictví, zemědělství, průmyslu a obchodu, životního prostředí, místního rozvoje, práce a sociálních věcí a nově navíc i ministra sportu a zdraví – by měla podle předkladatelů získat jasnou vládní strategii a odpovědného koordinátora.

Apel na jednotnou potravinovou strategii i pestrost účastnictva představují historický milník. Do diskuse se zapojili lékaři a kuchaři, provozovatelé velkých jídelen, odbornictvo na klima, zdraví půdy a sociálněvědní výzkum, potravináři, farmářky, inovativní podnikatelé i politici a političky vládních i opozičních stran, kteří nad celou akcí převzali záštitu.

Klíčovým pojmem je zdraví. Z veřejných dat plyne, že rizikové stravovací návyky odpovídají za čtvrtinu všech úmrtí a jsou hlavním faktorem vzniku civilizačních onemocnění. Desetina domácností si přitom nemůže kvalitní potraviny dovolit. Podle výzkumu agentury YouGov lidé očekávají, že to bude stát mnohem aktivněji řešit: většina veřejnosti žádá podporu rostlinné stravy jako součást zdravotní prevence, pestřejší jídelníček jako stravovací standard, ale i osvětu a dostupnost důvěryhodných informací o dopadech stravovacích návyků. Po systémových krocích pro zdravější stravování existuje jasná společenská poptávka.

Široká shoda o principech potřebných opatření vyplynula i z následné diskuse, která se věnovala cenám a dostupnosti potravin, kvalitě půdy a odolnosti krajiny. Mnohokrát byla v příspěvcích potvrzena poptávka velkých stravovacích zařízeních po kvalitních lokálních surovinách, z nichž se dá vždy uvařit chutné a vydatné jídlo, aby nebylo třeba sahat po dochucovadlech a průmyslově zpracovaných potravinách. Očekávaný příznivý dopad ze systémových změn lze usuzovat i z růstu veřejných výdajů na zdravotní péči, kterým by bylo možné předejít.

Navzdory rostoucí úspěšnosti zdravotnické péče a rostoucí střední délce života totiž příliš nestoupá věk života ve zdraví v Česku. Civilizační onemocnění představují závažný a rostoucí zdravotní problém, který je úzce spjat mj. s životním stylem včetně stravování a negativním vlivem prostředí. Česko má vyšší úmrtnost na preventabilní civilizační choroby, než je průměr Evropské unie. Zajistit lidem lepší a zdravější život není jen úkolem zdravotnictví, ale právě potravinového systému.

Podle Tomáše Uhnáka z České zemědělské univerzity je požadavek společnosti na změnu našeho systému produkce, zpracování, distribuce a spotřeby potravin naprosto oprávněný. Většinu nároků ale není možné klást na zemědělce. Právě jim chybí skutečná podpora potřebná pro zvládnutí obrovských rizik a investic spojených s produkcí kvalitnějších potravin z ohleduplnějšího hospodaření a pro přímější distribuci přímo zákazníkům.

Řečeno ústy farmáře, s nímž jsem mluvil krátce před konferencí na jeho poli při setí: „Rád bych dělal kvalitní produkci přímo pro lidi, ale kdo mi garantuje, že ji pak prodám a splatím úvěry na nové stroje…“

Součástí řešení proto musí být kompenzace rizik a nákladů spojených s transformací farem, redukce administrativy, posílení výzkumu a robustnější poradenství - aby na vše nebyli zemědělci sami. Stejně tak je třeba zachovat a zvýšit platby farmářům za ekosystémové služby a za péči o krajinu nebo podporu cirkulární ekonomiky, která snižuje množství externích vstupů v podobě umělých hnojiv či pesticidů. Od ekologizace zemědělství bohužel současná vláda ustupuje a podporuje naopak stále méně rentabilní, zato intenzivnější komoditní produkci.

Osobně považuji perspektivu farmářů za klíčovou. Zemědělci dnes zůstávají osamělými správci vylidňující se venkovské krajiny. Valná většina obyvatelstva žije ve městech, a venkov - jehož řád dříve určovalo střídání ročních období a rytmus zemědělských prací - se nyní dramaticky změnil v arénu masivních dotací a byrokratizovaných daňových pobídek, velkých výkupů zemědělské půdy, investičních transferů do technologií, výstavby logistických hal sloužících nikoli lidem, ale skladování zboží, či genetických a chemických experimentů. Venkov se vylidňuje a venkovská krajina chřadne. Za krizí biodiverzity je právě zintenzivňující se zemědělství. Farmáři potřebují perspektivu, stabilitu a podporu jak v adaptaci na klimatické změny, tak v přechodu na produkci a distribuci kvalitních potravin, pokud možno co nejpřímější cestou k zákazníkům.

Diskusi uzavřela poslankyně a spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská – Zelení. Podle ní je jasně vidět, že ekologie a ekonomika jdou ruku v ruce. Nesmíme přehlížet zdravotní náklady současné nešetrné potravinové produkce a externality znečištění životního prostředí. Lidé sami chtějí měnit svoje spotřebitelské chování, a proto je třeba jim tuto změnu umožnit a zapojit je do ní.

Náš vztah ke krajině odpovídá vztahu k nám samotným – jinak řečeno, jsme to, co jíme. Výživné, bezpečné a cenově dostupné jídlo považujeme za základní lidské právo, a proto budeme dále prosazovat spravedlivý potravinový systém. Ostatně, základním smyslem politiky Zelení - Strana zelených je emancipace lidí právě z nefunkčních a „uzamčených systémů“.