https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/matej-pomahac-ustecky-kraj-schvalil-plochu-tezby-lithia-na-cinovci-zajmy-tezaru-vitezi-nad-pravy-obyvatel-prirodou-i
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Matěj Pomahač: Ústecký kraj schválil plochu těžby lithia na Cínovci: zájmy těžařů vítězí nad právy obyvatel, přírodou i ekonomickou racionalitou

17.2.2026 | Matěj Pomahač |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Geomet
Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí schválili koridor pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod na kov, který se používá při výrobě baterií do elektromobilů, má stát v Prunéřově. Přes kritické dotazy a připomínky místních obyvatel podpořila většina zastupitelů zájmy těžařů. Megalomanský projekt konsorcia Geomet (vlastníky jsou ČEZ a australský holding EMH) podporuje hnutí ANO, které řídí kraj i vládu. Těžba ovšem představuje zásadní rizika pro českou ekonomiku i životní prostředí.
 
V roce 2017 mluvil nynější premiér Andrej Babiš o tom, že pod krušnohorským Cinovcem leží lithium za 2 biliony korun. Čerstvá studie těžařů uvádí 20x nižší výnos – a to jen za předpokladu, že bude celý projekt dotovat stát z kapes daňových poplatníků (předchozí Fialova vláda rozhodla, že projekt podpoří až 8,8 miliardami korun), a že se dlouhodobě naplní optimistický scénář růstu globálních cen vzácného kovu (při současných cenách lithia je návratnost minimální a projekt nemá ekonomický význam). I předpokládaný objem těžby se musel „nafouknout“, aby to ekonomicky vycházelo – ročně se má těžit 3,2 milionu tun rudy. Babiš blouzní o Česku jako „lithném emirátu“, ve skutečnosti však může jít o obří černou díru na peníze daňových poplatníků, jejíž ekonomika stojí na vodě.

Celý projekt má vytvořit 2000 pracovních míst, což není adekvátní náhrada stovky tisíc míst, které zmizely po ukončení těžby uhlí a útlumu těžkého průmyslu. Daleko větší pracovní příležitosti i pozitivní vliv na rozvoj regionu dnes přináší turistické a rekreační využití a rostoucí sektor služeb – jejichž atraktivitu však případná těžba zásadně ohrozí.

„Je obava z nárůstu dopravy, ničení statutu lázní, turistických cest. Dneska je tam nádherná příroda, která měla být součástí CHKO Krušné hory. A panuje obava, zda z toho bude město nějak profitovat. Když se tu těžilo uhlí, část katastru zmizela a lidé dostali jen dva tisíce korun pohřebného – a to bylo všechno,“ shrnul obavy místních starosta Dubí.

Investor odmítl – bez argumentů – i další rizika otevření dolu. Tedy šíření těžkých kovů z předchozích těžeb a kontaminaci vodních zdrojů včetně lázeňských pramenů v podhorských Teplicích.🛁

Na čtvrteční interpelaci poslance Jana Papajanovského (STAN), zdali bude vláda zhoršené životní prostředí kompenzovat, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) prohlásil, že kabinet nic takového nechystá – údajně i proto, aby o podobné „odškodňování“ nežádali i jiné zasažené regiony.

Vládní dotování soukromého těžby a exportu vzácné rudy na úkor místních komunit je pravým opakem spravedlivé modernizace ekonomiky. Ta musí respektovat zájmy místních, využívat ty nejšetrnější možné technologie a především před samotnou těžbou vyčerpat všechny možnosti recyklace a omezení materiálové náročnosti ekonomiky - jen v tom spočívá skutečná surovinová bezpečnost.


reklama

 
foto - Pomahač Matěj
Matěj Pomahač
Autor je expert na moderní zemědělství a poradce pro řízení podniků. Je zastupitelem v pražském Radotíně a spolupředsedou Zelených.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (55)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

17.2.2026 10:46
Hlavním rizikem pro životní prostředí je ekologismus. Pokud pan spolupředseda chce chránit přírodu, musí odsoudit ekologismus, a měl by se zejména distancovat od nesmyslné elektromobility. Jenže to by přišel o kapříky. Takže elektromobilita ano, ale devastace přírody jinde. Třeba v tropickém pralese.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.2.2026 11:30 Reaguje na Michal Ukropec
Lithia je ve světě tak málo, že na nějakou dlouhodobou výrobu nestačí. Prozkoumává se sodíková baterie, což by bylo podstatně lepší a udržitelnější i levnější.

Prznit těžbou zivotní prostředí nedává smysl a je jen krátkodobým výkřikem.
Odpovědět
PN

Petr Novotný

17.2.2026 19:54 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ano teď jste přesně definoval směr vývoje. Sodíkové baterie mají našlápnuto být časem lepší než lithiové baterie. Přitom sodík je v mořské vodě v pro člověka nekonečném množství. V Číně se už prodávají auta se sodíkovou baterií. Vše je ovšem otázkou dalšího vývoje zatím to vypadá že sodík zabere část trhu, ale nebude vhodný pro všechny aplikace uvidíme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2026 15:50 Reaguje na Michal Ukropec
Co je to ekologismus?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.2.2026 12:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Hnutí podporující likvidaci přírody za účelem maximalizace zisku. ( Podpora nespolehlivých OZE, elektromobilita, produkce energetických plodin na ekologická biopaliva.....)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2026 12:53 Reaguje na Michal Ukropec
Takže něco jako ropáctví? Na ziscích z ropy stojí celé Rusko a proto do nás jede tuhle demagogii.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.2.2026 13:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Ekologismus je demagogie. Stačí se podívat na největšího Eko guru - Gretu Thunberg. K ochraně se kdysi vyjadřoval třeba Albert Einstein. To je ale už dávno překonané.
Odpovědět
Pe

Peter

18.2.2026 14:41 Reaguje na Michal Ukropec
Stačí si přečíst příspěvky Pavla Hanzla.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.2.2026 16:35 Reaguje na Michal Ukropec
Vystihl jste to zcela přesně! Příčinou ničení přírody je údajná
záchrana světa jak na Cínovci, tak v D. Lutyni plánovanou stavbou
baterkárny. Mimochodem v areálu Bochemie v Bohumíně už funguje
výroba elektrolytu a na Karvinsko přinesla pracovní místa pouze
pro asiaty, kteří v ní pracují. Už to umí, neremcají, že pracují
se sajrajty a spokojí se s nižší mzdou. Na žvásty o velmi dobře placené práci nevěřím, když jde o maximalizaci zisku a minimalizaci nákladů. To se pouze slibuje, ale většinou vůbec neplní.
Odpovědět
PN

Petr Novotný

17.2.2026 20:09 Reaguje na Michal Ukropec
A proč je elektromobilita špatná ? EV jsou pro krátké a středně dlouhé trasy ekologičtější a lepší než vozy se spalovacím motorem. Mají lepší jízdní vlastnosti lepe se řídí, Za posledních 5 let EV zlevnily o 30% a auta se spalovacím motorem zdražili o 1/3. To vede na to, že když si chcete koupit třeba staršího Touarega , tak ho koupíte jen o 20 tis levněji než ID4. což je jeho elektrický protějšek. Kodiaq x Enyaq stojí prakticky stejně. Kdo může nabíjet a nepotřebuje jezdit dlouhé trasy pak je pro něj EV výhodnější. Kdo dluhé trasy jezdit potřebuje tam mají EV zatím problém , protože EV s dojezdem 800km jsou zatím citelně dražší.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.2.2026 08:10 Reaguje na Petr Novotný
Dobrý den přeji. Nějak jste vypustil, že auta se spalovacími motory jsou uměle zdražována, a elektroauta ať jsou lacinější, stále se prodávají se ztrátou. řekněte to rovnou, že je nutné zrušit příspěvky matkám samoživitelkám a důchodcům důchody, aby bylo možné masověji podporovat elektromobilitu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

18.2.2026 09:59 Reaguje na Michal Ukropec
teď mám čerstvou zkušenost s lyžařským výletem okolí prahy-ski amadé (pod solnohradem). dvě vozidla, jedno enyag, druhé superb na naftu. cesta tam společný hodinový pozdní oběd v budějicích, nafťáci odjíždějí, elektrikáři ještě hodinu cucají kafe pod sžíravými a vyčítavými pohledy číšnice a čekají na (téměř) plné dobití a do cíle dojíždějí o hodinu později a řidič elektrikář odjíždí od hotelu 10 km z kopce k lacinější dobíječce a vrací se za další půldruhé hodiny. cestou zpět nafťák s dvěma čůrapauzama po pěti minutách, pasažéři si hoví při jednadvaceti stupních. před cestou zpět elektrikář napojuje na noc enyaga na drahou hotelovou dobíječku a posádka nasedá v jégrovkách pod kalhotami, v péřovkách a v čepicích, a dobíjejí hodinu v budějicích a pak na ně padá dojezdová tíseň 20 km před domovským přístavem a zase čtyřicet minut nabíjejí aby se dostali domů. enyag stál o 400 víc než superb a nafta na cestu stála méně než elektřina na dobíječkách (ano, superb má menší čelní plochu a trošku lepší Cx).

za mě: velmi nepřesvědčivé. jeden z pasažérů enyagu komentoval: "to jsem měl radši vzít třicetiletou felicii kombíka po mamince, cesta by byla o dvě hodiny rychlejší a bylo by mi cestou teplo a ušetřil bych si dva skoroinfarkty když se nás asistenti dvakrát pokoušeli zabít ignorujíce žluté čáry na dopravním omezení a držely se čar žlutých"
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.2.2026 12:45 Reaguje na Lukas B.
Bydlím v Táboře sídliště nad Lužnicí. Nejbližší nabíječka je 2 kilometry na sídliště které má tisíce aut? Koupili jsme Korando.
Odpovědět
am

19.2.2026 09:48 Reaguje na Petr Novotný
Elektromobilita samozřejmě není špatná, ale už jste se někdy podíval na český platový medián? Ačkoliv, vzhledem k tomu že tu srovnáváte Enyaq vs Touareg vs ID4, tak je to asi marné. Sytý hladovému nevěří...

Víte ona by tu ta poptávka po elautech byla, třeba jako
- druhé auto do rodiny na rozvoz dětí a nákupy
- dtto pro seniory na cesty do kaufu a po doktorech
- dtto zájmové činnosti typu rybaření, cesty na zahradu/na chatu, kde při technické jízdě po špatných cestách na krátkou vzdálenost spalováky přímo trpí...

Jenomže to by ta auta musela

- být levná (200-300k nové),
- jednoduchá bez zbytečných asistentů (protože v 70 fakt nechcete řešit infotainmentový panel a hledat kde zapnete vyhřívání sedadel)
- snadno a levně servisovatelná.

Nic z výše zmíněného není technologicky nemožné, je to jen a jen politické rozhodnutí, že se taková auta nevyrábí. Takže ať politici, ekologisti i automobilky zpytujou svědomí, buď taková auta lidem nabídnou, nebo ne, ale pak ať se nediví lidové nenávisti vůči grýndýlu.


Odpovědět
pk

pepa knotek

17.2.2026 11:09
Za každou lithiovou baterií pro elektroauto se táhne několik desítek tun odpadních toxických kalů, jež jsou vedlejším produktem při těžbě vzácných kovů nutných k její výrobě, většinou někde v Asii a Africe. Teď si to budeme moci prohlédnou na vlastní oči i u nás a ještě na to dáme těžařům dotaci, jak jinak.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.2.2026 12:32 Reaguje na pepa knotek
Pan spolupředseda zde publikuje, dobře, často a rád. Mohl by nás seznámit se svým pohledem na Green deal a elektromobilitu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2026 15:56 Reaguje na pepa knotek
ANO. Voliči jim dali mandát, tak čemu se čemu?
Odpovědět
Pe

Petr

17.2.2026 17:18 Reaguje na pepa knotek
To se táhne za každým kovem. Aby si někdo nemyslel, že jiné kovy se těží nějak šetrně. Bohužel ne. Táhne se to za každým mobilem, počítačem, prstýnkem...
Odpovědět
Pe

Peter

17.2.2026 12:11
"Zájmy těžařů" jsou jen delegovaným zájmem gríndílistů prosazujících elektromobilitu. Elektromobilita skutečně "vítězí nad právy obyvatel, přírodou i ekonomickou racionalitou".
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.2.2026 12:28 Reaguje na Peter
Bohužel.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2026 15:57 Reaguje na Peter
Hluboký omyl, zájmem grýndýlistů jsou recyklace, cirkulární ekonomika a ne těžba.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

17.2.2026 16:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Jako že není potřeba těžit? Tak to jste se zase předvedl...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2026 11:12 Reaguje na Jaroslav Studnička
Je potřeba těžit, dokud není trh nasycen i recyklovaným kovem. Ten sníží cenu pod hranici rentability těžby, i kdyby musel být dotován. Nebo opačným systémem, nasadit na těžbu ekologickou daň, což je ale složitější.
U nás je to ale velmi jednoduché. Recyklace bude násobně levnější, i kdybychom vykupovali baterie z celé Evropy, než tohle šílenství.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

18.2.2026 11:59 Reaguje na Pavel Hanzl
A to máte něčím podložené, nebo to je zase jen vaše dojmologie?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2026 12:50 Reaguje na Jaroslav Studnička
Někdo z Amerických presidentů řekl "Životní jistoty jsou jen daně a smrt."
Já bych k tomu dodal opruzování od Studničky.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

18.2.2026 13:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Bláboly si výkladejte doma v obýváku.
Pokud chcete přispívat ve veřejném prostoru, musíte být schopen svoje příspěvky obhájit.
Dle výše uvedené odpovědi toho schopen nejste, tak že platí, že opět jen vaše dojmologie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2026 17:37 Reaguje na Jaroslav Studnička
"Výtěžnost lithia z recyklace ~70 – 80 % u běžných metod; až ~99 % u pokročilých.
Cena recyklovaného lithia (výroba) 8 000–12 000 USD/t.
Tržní cena lithia (jako materiál)~15 000–18 000 USD/t
Ekonomická výhodnost: Často stále nákladnější než nové těžení."
Pokud by do těžby Drmola započítal environmentální náklady a roziko, tak mu mu to vyjít nemůže.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

19.2.2026 08:00 Reaguje na Pavel Hanzl
"Ekonomická výhodnost: Často stále nákladnější než nové těžení."

Tak že jste si sám vyvrátil předchozí příspěvek "Recyklace bude násobně levnější"

Tak že jsem měl pravdu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.2.2026 13:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Blbost. Recyklovat se nedají fotovoltaiky, větrné vrtule a ani baterky. Recyklace je cílem fosílistů. Cílem gryndýlystů je devastace přírody.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.2.2026 14:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Aha. Takže z jednoho recyklovaného e-auta uděláte 10 nových. Atd.
Odpovědět
Pe

Peter

18.2.2026 14:47 Reaguje na Jiří Svoboda
S vhodnou eurodotací třeba dvacet...
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

17.2.2026 15:45
No dobře. To je, možná, katastrofický názor autora článku, který za něj, možná po jeho zveřejnění, dostane i autorský honorář.
Ale jak je to ve skutečnosti? Bylo provedeno správní řízení o vlivu záměru na životní prostředí, dle zákona č. 100/2001 Sb., a s jakým výsledkem? Co přeshraniční vlivy? Byly vypořádány případné námitky ze strany Spolkové republiky Německo? Byl respektován báňský zákon? Splnil investor veškeré podmínky pro vydání kladného rozhodnutí úřadu k báňské činnosti? Bylo vydáno rozhodnutí úřadu k těžbě, nebo zatím jen stanoveno a do mapy zakresleno území, kde by asi připadala těžba v úvahu?
A na závěr: bylo právoplatně rozhodnuto o těžbě, nebo autor slyší „jen trávu růst“, a pod vlivem svého zeleného náboženství, jen na Ekolistu předem manipuluje veřejností, proti úřady projednávanému investičnímu záměru?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2026 16:01 Reaguje na Tonda Selektoda
To je sice hezké, ale klíčem je ekonomika celé akce. Pokud se to nevyrentuje na nulu ani při současných cenách a spekuluje se na růst, tak je to čistý podvod a miliardové riziko pro státní kasu.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

17.2.2026 16:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, jde jen o to, kdo a na základě jakých informací, to posuzuje. Zda autor článku, ekonom, nebo investor. Každý může při svém hodnocení návratnosti investice, i ve své kalkulaci ceny produktu, vycházet z něčeho jiného.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2026 11:16 Reaguje na Tonda Selektoda
Rozhodovat to chce politik - má to být investice státu ve stylu "z cizího krev neteče".
Kdyby si to zainvestoval Babiš ze své kapsy, neřeknu ani popel.
A ten ekonomický výpočet udělají ekonomové většinou velmi podobný a pokud se zisk blíží nule, je to samozřejmě pitomost s velkým rizikem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.2.2026 14:46 Reaguje na Pavel Hanzl
A co takhle pochvala z Bruselu, že se Česko (a trochu i EU) stane nezávislé na dovozu Li ze znepřátelených zemí. To si jistě nějakou dotaci zaslouží.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2026 17:21 Reaguje na Jiří Svoboda
A to vám nakukal, kdo?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.2.2026 13:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Copak tu pod křídly Bruselu nevzniklo dost ekonomicky velmi podivných "ekologických" projektů, kde se utopila spousta dotačních peněz? Stačí používat oči, uši a mozek.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.2.2026 15:51
Typický přístup zelených a ekologistů. U nás dělejme důslednou zelenou politiku financovanou z kapes našich občanů a devastující přírodu kdekoliv mimo ČR.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2026 15:54
Celé je to od začátku zcela nesmyslné, studie rentability hovořila zcela na hraně, tj. netvořil by se žádný zisk. Potom je zcela nesmyslné to dělat.
Lithia u nás stále přibývá i bez nesmyslných dolů. A to v akumulátrech aut, které tu skončí životnost. Kdyby násobně menší finance investovali do recyklace nejen lithia, pomůžou přírodě i ekonomice.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.2.2026 13:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže baterky zatím recyklovat nejdou, a ekologisti násilím protlačují elektromobilitu. Navíc autor je spolupředseda...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2026 17:33 Reaguje na Michal Ukropec
Samozřejmě jdou a běžně se recyklují.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.2.2026 09:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano. Olověné akumulátory. Řeč je ale o Lithiu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2026 16:04
"..... že se dlouhodobě naplní optimistický scénář růstu globálních cen vzácného kovu (při současných cenách lithia je návratnost minimální a projekt nemá ekonomický význam)".
Tak kdo se do toho chce preboga pouštět a proč? I kdyby ceny šly nahoru, tak z toho zisk nebude, jen zničené celé okolí!! A když půjdou dolů, bo se stále objevují jiné akumulátory bez lithia? Kdo tohle může vůbec brát vážně? Proč si to teda nezafinacuje estébák ze svého? Tahle paravláda fakt jede bomby.....dopekel.
Odpovědět
LB

Lukas B.

17.2.2026 18:52
"místní komunity"! no to je panečku floskule! na Cínovci? no to mi poser!(omlouvám se, kdyžtak mě admini smázněte, ale nemohl jsem si pomoci). komunity jsou na jižní Moravě, v podkrkonoší, na Litomyšlsku, Orlickoústecku, Poděbradsku, Rakovnicku atakdále. ale na Cínovci? Byli jste tam podívat někdy po poslední válce?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.2.2026 09:44
Řekl bych, že čím později by došlo na případnou těžbu, tím lépe. Nemusí se těžit vůbec. Jde o to, že to je a tedy , že je možné, pokud bude potřeba, někam sáhnout. Co mě ale vždy rozesměje jsou některé argumenty eko...... Opravdu si stojíte za tím, že "daleko větší pracovní příležitosti i pozitivní vliv na rozvoj regionu dnes přináší turistické a rekreační využití a rostoucí sektor služeb" pane Pomahač? Není spíš pravdou, že jen blbě kecáte?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2026 11:18 Reaguje na Jarek Schindler
Já si myslím, že pan Pomahač má to tvrzení podložené daty.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.2.2026 18:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Opravdu. Jen co se začne někde investovat do turistického ruchu a rekreačního využití, ihned nastupuje ekoúderka aby tomu čelila. Ono se stačí podívat třeba na tu Dolní Moravu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2026 20:41 Reaguje na Jarek Schindler
Dolní Morava je děsivé monstrum, bo Rychlebky nejsou ani CHKO. Ale dobře, část hor můžeme obětovat disneylandu, ale zbytek hor je potřeba chránit. Turistika se dá dělat šetrně, takový šaškec stačí jen jeden.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.2.2026 11:51 Reaguje na Jarek Schindler
Autor se označil za experta a poradce. Takhle označujeme u nás v
hospodě jednoho mudrlanta , ale jeho rady nikdo nebere vážně. Ono
poradci často radí i blbě v zájmu někoho, komu to přináší užitek.
Cca před 10 léty tu působil finanční poradce a naháněl lidi fondu
ze kterého se po čase vyklubal fond podvodný. Ten poradce byl
jejich agent tvářící se nezávisle a přitom podle soudu pracoval
pro ně. Takže poradce radící to, či ono může být zaháčkován v
tom o čem jakoby nezávisle radí. Já mu tehdy neuvěřil a udělal
jsem dobře a naopak jiní přišli o své úspory, které už nikdy
nedostanou zpět. Stejně může dopadnout stát, či kraj, když
podpoří těžbu a při nezdaru zaplatí i všechny škody. Problémem
volených zastupitelstev je absence hmotné odpovědnosti a tak
riskují, protože jim nic nehrozí. To je největší chyba, která
nás stojí miliardy za které nikdo neručí a tak vesele riskují.
Při budování stovek průmyslových zón byly argumenty jejich
ekonomického přínosu a nakonec se záměr nekonal a z nouze tam
stojí sklady a firmičky nepatrného významu. Přitom ty velké
firmy si diktují kde budou podnikat a s jakými výhodami. My
nechceme firmu na místě bývalé fabriky, ale jen zelenou louku
si diktuje spousta firem a jdou tam, kde lidem nezáleží na
zastavění polí mimochodem posledních v širokém okolí, kde se
lidé rekreovali a sledovali poslední zbytky zvířat a ptáků.
Takovým místem je pozemek v D, Lutyni, kde padnou za oběť
dva remízky, meze osázené novou 10 let už plodící ovocnou
álejí a navíc to místo bude při své protipovodňové ochraně
omezovat rozliv řeky Olše. Pokud to stát povolí, tak ztratí
důvěru místních, že myslí i na ta rizika záplav a riziko,
že po ukončení výroby tu zůstane další ruina továrny, jakých
je už v okolí několik bez dalšího využití.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2026 11:26
Ten výpočet je na hraně rentability a do toho se stát v ŽÁDNÉM případě nesmí pouštět.
Pokud se spekuluje jen na růst ceny lithia v dlouhodobém horizontu, tak do toho by šel jen šílenec.
FVE panely i baterie šly po roce 2010 na desetinu ceny. Dnes je svět trvale sycen lithiem ve velkém a s rozvojem recyklací půjde jeho cena dolů.
Vyvíjí se další bateriové systémy bez lithia, pokud nějaký uspěje, půjde jeho cena velmi dolů.
S velkou pravděpodobností nastane oboje, takže těžbu v Kruškách ZÁSADNĚ NE.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2026 17:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Místo tohoto megalomanského paraprojektu s obrovským, negativním vlivem na žp i celou oblast i s finančním rizikem by bylo lepší pořídit recyklační linku. Ta by zpracovávala vypálené baterie s dobrou efiktivitou a produkovala by lithium za cenu vyšší, než je zatím nové lithium na trhu.
Ovšem jako zpracovávání odpadu by to finančně vyšlo a bez rizika, navíc vstupní investice byla zlomkem těžby.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

18.2.2026 21:14
Mě se ta mapa toho dolu líbí. A nevěřím, že populistická strana ANO by neodškodnila obyvatele zasažené těžbou lithia, kdyby jim demonstrující stáli před Strakovkou.
Jen by za ten nerost měl stát a místní obyvatelé inkasovat o hodně více, než se plánuje. Z každé tuny lithia s aktuální (17.2.) cenou 427 tisíc kč za tunu získá stát 10 692 kč. Opravdu skvělý byznys pro stát. Snad jedinou útěchou je, že zisk firmy bude i ziskem ČEZu, tedy státu.
Odpovědět
am

19.2.2026 09:38
Jasně, zatímco bezhlavé hyzdění krajiny větráky, faktické vyvlastňování starých "necertifikovaných" baráků, zbavení lidí mobility bez adekvátní náhrady nijak zájmy lidí neporušuje, chytráku.

Mně se to náhodou líbí - když grýndýl, tak se vším všudy, na svém a za své!
Odpovědět
LP

Libor Petr

19.2.2026 13:57
"těžby a exportu vzácné rudy na úkor místních komunit" - co to jsou ty místní komunity? Sudeťáci vyhnaní v r. 1945, nebo pozdější náplava? Je skvělé, že autor kopíruje fráze aktivistů z USA, ale to lithium se vytěží v Africe, Jižní Americe, nebo jiných rozvojových zemích a tam se žádných místních komunit ptát nebudou.
Ukázka Zeleného a Západního pokrytectví - chceme elektromobilitu a lithium, ale ať se těží tam, kde žijí chudí barevní lidé.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist