https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/mesta-novy-stavebni-zakon-znamena-pro-cesko-ekonomickou-katastrofu-ignoruje-nase-potreby
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Města: Nový stavební zákon znamená pro Česko ekonomickou katastrofu, ignoruje naše potřeby

5.11.2020
Katedrála sv. Petra a Pavla a Dietrichsteinský palác pohledem z věže Staré radnice
Katedrála sv. Petra a Pavla a Dietrichsteinský palác pohledem z věže Staré radnice
Problémy aktuálně platného stavebního zákona jsou nejvíce postižena velká města, jako je Praha, ale i Brno, Ostrava, Plzeň nebo Liberec. Proto také více než rok jednala s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) o nutných změnách v legislativě. Stát dnes bez zodpovědnosti plánuje za města, přestože je odtržen od jejich reality a potřeb. To je klíčové změnit, aby města jako motory ekonomiky prosperovala. Stát o to ale evidentně nestojí, v návrhu nového stavebního zákona se zkušenosti a potřeby velkých měst vůbec neprojevují. Dnes jej začala projednávat Poslanecká sněmovna.
 

Budoucnost je ve městech

Ať chceme nebo ne, ve městech na celém světě bude žít do roku 2050 přibližně 70 % všech obyvatel (dnes 55 %). V Evropě je to dnes 74 % a v roce 2050 očekáváme cca 84 %. Role měst bude stále důležitější. Města jsou a budou motory ekonomiky a ve své flexibilitě dávno předčila formu národních států. Moudré státy naslouchají tomu, co města trápí a snaží se jim vyjít vstříc. Vydělávají na tom. Pokud budou ekonomicky prosperovat velká města ČR, budou zároveň s nimi prosperovat i okolní regiony. Je to společný veřejný zájem.

Města jsou různorodá a mají specifické potřeby

Podobně jako není jeden univerzální pacient s jednou univerzální diagnózou a léčbou, tak není jedna ideální univerzální obec, ale pestrá škála měst a obcí. Ministerstvo zdravotnictví to chápe, Ministerstvo pro místní rozvoj ne – vytváří pravidla pro ideální univerzální obec a nutí tuto „jednotnou léčbu“ všem bez ohledu na diagnózu. Tento koncept již zkrachoval, nepřinesl žádné pozitivní výsledky, ale nekonečné byrokratické tahanice a klesající kvalitu života ve městech. Přesto nový stavební zákon stávající nefunkční systém zachovává a utvrzuje.

Konec Pražských stavebních předpisů

Jedním z konkrétních problémů návrhu jsou „univerzální“ stavební předpisy. Praha může díky vlastním stavebním předpisům utvářet kompaktní město krátkých vzdáleností. Městské (Pražské) stavební předpisy se věnují specifickým problémům města, spojených zejména s rozpadem městské struktury a expanzí města do krajiny. Umožňují vytvářet kompaktní obytné čtvrti, jako jsou populární Vinohrady, Letná nebo Dejvice. O možnost formulování vlastních stavebních předpisů podle reálných potřeb usilují i ostatní města. Nový stavební zákon to odmítá, zavádí jednotný celostátní předpis a připouští jen omezenou a prakticky nepoužitelnou možnost odchylek v územním plánu. V případě chystaných pražských čtvrtí na stávajících brownfieldech, jako jsou Bubny-Zátory či Nákladové nádraží Žižkov jsou tímto přístupem ohroženy investiční projekty za stovky miliard korun.

Jaké jsou problémy nového návrhu stavebního zákona v kostce?

1) Nový stavební zákon ignoruje různé potřeby měst a obcí, je neflexibilní. Veškeré obce hází do jednoho pytle. Nerozlišuje mezi malou obcí a velkým městem, ačkoli je asi všem jasné, že tato sídla je nutné plánovat odlišně. Neumožňuje městům plánovat, tak jak sama potřebují, a nepodporuje společné plánování přesahující administrativně určené hranice.

2) Nový stavební zákon je příliš byrokratický a nezrychlí procesy. Všichni si stěžovali na složitost stávajícího zákona. Ten nový má ale ještě více paragrafů. Byrokratické překážky neodstraňuje, ale pouze schovává či přesouvá jinam – například z územních řízení do územních plánů. Výsledkem tedy těžko může být zrychlení.

3) Nový stavební zákon brzdí ekonomiku. Jeho klíčovým přínosem má být rychlost povolování staveb. Pro města je ale klíčová rychlost (a kvalita) plánování. Právě v této sféře stát nejvíce svazuje ruce městům, která táhnou ekonomiku státu. Nedovoluje jim mít vlastní pravidla, jako například Pražské stavební předpisy, které zákon navrhuje zrušit. Vytváří města těžkopádná a slabá. Jde v podstatě o micromanagement ze strany státu. Žádná prosperující firma tento princip neuplatňuje. Snaha státu mít pod dohledem každý obrubník je nesmyslná. Rozvoj území patří v Evropě do výhradní kompetence samospráv.

Jaká řešení navrhují města?

1) Doplnění paragrafu o tom, že statutární města mohou mít vlastní městské stavební předpisy. Ministerstvo je totiž odtrženo od denní agendy a reality měst a nemůže umět tato pravidla správně nastavit. A ze stejných důvodů by městům mělo umožnit mít územní plány, které budou odpovídat jejich potřebám a nenastavovat pravidla na „univerzální ideální obec“, jak je tomu dnes. Je to nesmyslný experiment a je hloupost v něm pokračovat.

2) Všechny procesy územního plánování si řídí sama města, neřídí je stát jako doposud. Přinese to jak zrychlení a zefektivnění celého procesu, tak i zkvalitnění vystavěného prostředí.

3) Ponechat možnost dokončit již rozdělanou práci na územních plánech největších českých měst. Města jako Praha, Brno nebo Liberec by pak nemusela zahodit několikaletou práci a znovu přepracovávat klíčové dokumenty.

Toto prohlášení podporují:
Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy (Piráti)
Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy (TOP 09 a STAN - Spojené síly pro Prahu)
Petr Hladík, 1. náměstek primátorky města Brna (KDU-ČSL)
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora města Ostravy (ANO)
Pavel Šindelář, náměstek primátora města Plzně (ODS)
Jaroslav Zámečník, primátor města Liberec (Starostové pro Liberecký kraj)
Vít Zeman, náměstek primátorky města Jihlavy (Žijeme Jihlavou!)
Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy
Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brno
Ondřej Vysloužil, ředitel Městského ateliéru prostorového plánování a architektury Ostrava
Jiří Janďourek, vedoucí Kanceláře architektury města Liberec

Reakce českých měst na nový stavební zákon:

Praha
„Nový návrh stavebního zákona, který dnes projednává Poslanecká sněmovna, je velmi problematický, a to nejen z pohledu Prahy, ale i dalších měst. Jsem dlouhodobě přesvědčen, že statutární města by měla sama rozhodovat o podobě svého rozvoje. Hlavnímu městu to nyní na rozdíl od zbytku velkých českých měst umožňují Pražské stavební předpisy. Toto právo by se podle mého názoru mělo nabídnout i dalším samosprávám. Pokud nebudou chtít vydat vlastní stavební předpisy, mohou použít ty celostátní. Úplné zrušení možnosti používat vlastní stavební předpisy, jak navrhuje nový stavební zákon, je krok špatným směrem. Stát nemůže skrze své centrálním orgány plánovat rozvoj měst a rozhodovat za ně, když je odtržen od jejich každodenní reality a konkrétních potřeb,“ říká primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

„Klíčem k rychlému povolování staveb je dohoda v území. Dohodu v území však mohou dělat jen samosprávy, stát ji nikdy neudělá. Nový zákon tohle neumožní, ale naopak zablokuje. Ke slibovanému zrychlení tak nemůže dojít, protože zákon sice nastavuje jednoduchý povolovací proces, ale na jeho začátku je ohromný balvan. Přenesení Pražských stavebních předpisů do univerzální podzákonné vyhlášky pak přinese nejistotu, ohrožení investic za desítky miliard a vrácení Prahy o 15 let zpět. V jedné univerzální vyhlášce není ani možné vyhovět nárokům podle místních specifik jednotlivých měst,“ říká 1. náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlaváček.

Brno
„V případě návrhu nového stavebního zákona se jedná o zmařenou příležitost. Například Pražské stavební předpisy jsou odbornou veřejností vnímány pozitivně, jako krok správným směrem. Statutární města ČR si naopak přála rozšířit možnost vydávat vlastní městské stavební předpisy, aby mohla reagovat na individuální situaci měst. Toto bylo opakovaně komunikováno i na jednáních s ministerstvem. MMR prosby praxe nevyslyšelo, naopak ruší i Pražské stavební předpisy. Prosadilo tak úřední, byrokratický přístup, určující požadavky na výstavbu shora, centrálně, ač je to při různorodosti měst a různosti jejich podob a podmínek nesmyslné,“ říká ředitel brněnské Kanceláře architekta města Michal Sedláček.

Ostrava
Nad návrhem MMR zrušit stavební předpisy se podivuje také Ostrava: „Je na místě zdůraznit komplexnost a provázanost problematiky, obecně se vede debata výhradně kolem povolování staveb, problematika územního plánování je zpravidla ignorována. Hovoří se o dynamickém zákonu 21. století. Tím ale nebude do té doby, než i část územního plánování projde významnou reformou, než si tvůrci zákona uvědomí, že nemůžeme rychle a moderně rozvíjet města bez kvalitních územních plánů a podkladů, a to, že územní plánování není zaškrtávací formulář splněno, nesplněno. V kontextu navrhovaného modelu povolování staveb se zásadním potlačením vlivu samosprávy může mít zákon fatální dopady pro kvalitativní a efektivní rozvoj našich měst, v důsledku pak do ekonomického rozvoje ČR jako celku,“ říká Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora města Ostravy.

„V komunikaci nového stavebního zákona je neustále akcentováno zvýšení rychlosti výstavby, ale nemluví se o kvalitě vystavěného prostředí. Dokonce jediný dokument, který na tuto kvalitu jasnou a srozumitelnou formou cílí – Pražské stavební předpisy – pozbývá s novým návrhem platnost. Jako by nezáleželo na tom, co budujeme, hlavně že to budujeme rychle. Naopak podobné předpisy by měly mít právo přijmout i další města. Třistatisícovou postindustriální metropoli v případě Ostravy nelze poměřovat stejnou šablonou, jako malou dvoutisícovou obec,“ říká ředitel Ostravské MAPPA Ondřej Vysloužil.

Plzeň
„Návrh nového stavební zákon, bohužel, nereflektuje rozdílné potřeby jednotlivých měst. Je na první pohled naprosto zřejmé, že jednotlivá města či obce jsou různorodá a mají specifické potřeby, nelze srovnávat malou obec s velkým městem. Plzeň má nový, moderně koncipovaný územní plán, který dokázal zohlednit charakter města a jeho potřeby, a přitom naplnit zákonné požadavky. Už 4 roky slouží bez problémů pro rozhodování a není nejmenších důvodů jej novým stavebním zákonem rušit. Jsme přesvědčeni, že standardizace všech územních plánů nepřinese jakékoliv pozitivum. Naopak je nezbytné posílit roli samosprávy v části územního plánování tak, aby mohla pořizovat pro své potřeby územně plánovací dokumentace (ÚPD) a územně plánovacích podklady (ÚPP). Posílení role státní správy v oblasti územního plánování je krokem zpět. Města či obce, oproti státu, nejlépe znají své potřeby v územním plánování, proto má územní plánování být v rukou samospráv,“ říká náměstek primátora města Plzně Pavel Šindelář.

Liberec
„V případě města Liberec může naše město přijít o bezmála 10letou práci na přípravě nového územního plánu. Může dojít k jeho přepracování, a tím znejistění plánovaných investic, investorů, kvalitativního rozvoje obce a dalších důležitých procesů ve městě. Dále o pozastavení příprav koncepce prostupnosti městské krajiny a všech majetkoprávních operací s tímto tématem spojených. Jsou to všechno procesy dlouhodobé a velmi zásadní, přinášející výraznou přidanou hodnotu pro obec. Město Liberec má díky své morfologii a krajinnému kontextu množství výrazných atypických prvků ve struktuře města a nelze zde uplatňovat jednotnou šablonu pro „univerzální obec“. Důsledkem obecného předpisu jsou urbanistické „vyšlizmy a absurdní jevy“. Těmito zásahy neodvratně ničíme naši městskou krajinu a degradujeme staleté úsilí předchozích generací. Proto velmi apelujeme na možnost aplikace vlastních městských stavebních předpisů umožňujících kvalitativní rozvoj města,“ říká vedoucí Kanceláře architektury města Jiří Janďourek.

Jihlava
„Deklarovaný smysl nového Stavebního zákona, a to zejména zkrácení doby přípravy staveb, se silně degraduje neschopností tohoto zákona podpořit pozici samospráv v rámci řízení při ochraně a prosazení jejich potřeb. Zároveň ani tento zákon nedokázal podpořit dlouhodobou snahu měst a obcí při prosazení potřeby zvyšování urbánní kvality měst. Zmínka o politice architektury a stavební kultury je tak jen plácnutím do vody. Je potřeba daleko více posílit individuální snahy měst vedoucí k účinné vymahatelnosti urbanistické a architektonické kvality projektů. Neopomenutelným problémem, který pak exponenciálně degraduje celý proces tvorby měst a jejich ekonomickou udržitelnost, je neschopnost zákona odpovídající finanční kooperace žadatelů o změnu územního plánu při zhodnocování jejich pozemků. Pokud se tyto základní tři body nedokáží implementovat do úvodních paragrafů Stavebního zákona, pak zde máme opět pouze akademický dokument nereagující na faktické problémy současných měst. A rozhodně nepřinese zkrácení stavebního řízení,“ říká náměstek primátorky města Jihlavy Vít Zeman.


reklama

 
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

5.11.2020 16:36
Pan Hřib se velmi rychle vypracoval do takové pozice, že mohu být rychle hotový s názorem: když je proti on, tak pravý opak bude určitě ta správná volba :-) Ani ten zákon nemusím číst :D

ad ekonomická katastrofa: kéž by to byla ekonomická katastrofa pro [některé] pracovníky stavebních úřadů, kterým dokud nešoupnete příslušně naplněnou obálku, nehnou ani prstem :D
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.11.2020 18:15
Určitě by to byla ekonomická katastrofa, pro úředníky místních stavebních úřadů. Doufejme, že bude katastrofou; pro ty jmenované. Hřibovy návrhy netřeba skutečně číst, jsou naprosto mimo logiku věcí, jde jen o moc.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

7.11.2020 05:42
Co provést se stavebním řízením, toť otázka. Vždy v minulosti, když někdo přišel s dílčím pokusem o zlepšení, vždy to dopadlo, tak že to bylo ještě horší po jakékoliv pokusu o změnu. Je nutno si položit otázku proč. Jedna z odpovědí zní. Jakákoliv racionalizace ohrožuje pracovní příležitosti cca 20000 vysoce vzdělaných lidí. Úředníky počínaje, ale zejména projektanty, stavebními dozory apod. konče. Dále jakákoliv změna nevyhovuje šíbrům, nátlakovým skupinám atd.
Odpovědět
MH

Miroslav Hruška

7.11.2020 14:08
Souhlasím s tím, co je v článku napsáno. Ale nesouhlasím s tím, aby to platilo jen pro města. Obce jsou podle zákona smosprávné územní celky, tak proč by nemohly o svých obcích, včetně stavebních rozhodovat podle toho, jaké chtějí své obce mít. Samozřejmě s dodržením některých zákonů, např o vodách, životním prostředí aj. Dnes snad už neplatí, že starostou je ten, kdo má největší grunt, ale obec vybírá ze svých řad ty, kterým věří a to platí i o zastupitelích.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

9.11.2020 06:51 Reaguje na Miroslav Hruška
Máte zcela jasno co je státní správa a co je samospráva?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist