Michal Berg: Kolik emisí způsobuje železniční doprava?
Umožňuje to dobře pochopit kontext například zprávy, že z Modernizačního fondu (tedy z emisních povolenek) půjde nyní 7 miliard korun na elektrifikaci tratí.
Jako železniční fanoušek jsem rád, protože elektrifikované tratě vždy přilákají nové cestující. Je to ale výhodná investice i z hlediska klimatu, a neměly by ty peníze přece jen směřovat spíše tak, abychom se zbavovali emisí z těch tlustých částí grafu vlevo?
Udělal jsem si proto rychlý výpočet na trati Opava - Krnov, kterou znám a která je mezi těmi, jenž se budou elektrifikovat. Na této 30 km dlouhé trati nyní jezdí denně 23 párů vlaků/den, z toho 8 párů přímých rychlíků - převážně dieselové vozy 843 nebo Regionovy. Za rok tak hrubým odhadem vyprodukují 7 až 8 tisíc tun emisí CO2.
Pokud zde bude jezdit elektrický Regiopanter na současný elektrický mix ČR, vyprodukuje ročně pouze 150 tun emisí. Snížení emisí je tedy cca 98%.
Ušetří se i na palivu: ze současných cca 70 mil Kč ročně za naftu by se šlo zhruba na čtvrtinu za elektřinu.
Rychlejší a pohodlnější jednotky navíc přilákají nové cestující - když budeme počítat, že by to bylo jen 5 % z těch, kdo nyní jezdí autem (intenzita dopravy je tam asi 8000 osobních aut denně). To by znamenalo celkem úsporu cca 10 tisíc tun emisí CO2.
A tady přichází ten vstup do debaty: je úspora 10 tisíc tun emisí ročně a 50 mil Kč za spotřebu nafty za celkové náklady 1 miliardy korun dobrá investice?
A možná ještě důležitější otázky, které by měly zaznít:
- Jaké je vlastně kritérium — maximalizace snížení emisí, nebo budování dlouhodobě funkčního dopravního systému? Elektrizace nemusí být nejlevnější způsob snižování emisí, ale může být nutnou podmínkou pro to, aby železnice dokázala dlouhodobě konkurovat autům.
- Kolik by stálo snížení stejného množství emisí v silniční dopravě, která tvoří více než 90 % všech emisí v dopravě?
- Kolik z těchto úspor je „přímých“ (nižší emise vlaků) a kolik „systémových“ (přesun lidí z aut, vyšší kvalita, lepší takt)?
- A není nakonec problém ten, že železnici hodnotíme přísně podle emisí, zatímco silniční projekty v podstatě vůbec ne? Kdybychom u každé nové silnice vyčíslovali CO2 stejně jako u každé elektrifikované tratě, jak by investiční priority dopadly?
Všechny tyto otázky a následnou diskusi umožňuje jedna jediná stránka Atlasu dekarbonizace Česka - a takových stránek je tam 240.
Pomozte dostat Atlas dekarbonizace Česka do veřejných knihoven v rámci naší kampaně na Doniu.
A pokud přispějete do 15. prosince, obdržíte odměnou jeden Atlas i pro Vás nebo vaše blízké ještě do Vánoc.
reklama
Kudy na snižování emisí? Fakta o klimatu předkládají data v novém Atlasu dekarbonizace Česka
Pařížská dohoda byla přelomová, ale cíle zůstávají i po 10 letech vzdálené
Šéf Lasselsbergeru: Snížit emise v EU o 90 procent může být pro průmysl katastrofou