Michal Macenauer: Elektroenergetické sítě se budou muset vypořádat s obřím nárůstem málo koncentrovaného výkonu
Možný vývoj tuzemské energetiky analyzovala EGÚ Brno v několika variantách řešení s ohledem na vývoj ceny technologií i energetických komodit, tržní atraktivity elektřiny z OZE, regulatorního prostředí i dotací a z větší části i schopnosti sítí nový výkon absorbovat. Vysoká varianta výhledu přitom pro rok 2035 ukazuje na instalovaný výkon FVE ve výši až 11 GW a VTE okolo 3,5 GW. V této variantě je již připojování nových zdrojů do sítí podle energetických odborníků v daném čase těžko řešitelné.
Distribuční sítě budou mít problém především s malými decentrálními fotovoltaikami do 1 MW, které podle našeho odhadu budou tvořit přibližně 25 % nového výkonu. Fotovoltaiky a obecně OZE ale zdaleka nebudou jediný problém. Obecně platí, že si soustava vyžádá vysoké investice, protože se jednoduše řečeno bude muset vypořádat s obřím nárůstem málo koncentrovaného výkonu.
Odchod od spalování uhlí ve velkých elektrárnách a decentralizace energetiky budou spojeny s připojováním nejen výroben typu kogenerace, záložních motorů či baterií, ale i nových odběrů. Výrazným problémem budou i změny toků elektřiny v soustavě vyvolané například využitím flexibility spotřeby či výroby i na nejnižší napěťové úrovni. Podle EGÚ Brno by z pohledu systému bylo pro co nejekonomičtější dekarbonizaci energetiky v České republice výhodné, kdyby stát směřoval větší díl dotací do budování nové a posilování stávající elektrické infrastruktury na úkor přímých dotací do malých zdrojů.
Přečtěte si také |
Michal Macenauer: Taxonomie a velmi mírné otočení kormidlem z toho, co je v energetice nemožné, do možnéhoDotace do malých zdrojů uměle udržují vysokou cenovou hladinu těchto instalací. Upozorňuji, že zatímco dotace do síťových investic pomáhají všem zákazníkům prakticky plošně, dotace do mikrozdrojů na maloodběru působí výrazně na vznik a posilování vodárenského efektu.
Stát se podle odborníků bude muset také připravit na výrazné navyšování povolených investic do regulovaných síťových odvětví, do distribuce i přenosu. Vedle podpory síťových investic je podle analýz EGÚ Brno pro fungování systému s velkým podílem OZE výhodné budování projektů s dlouhodobou návratností, jež často nejsou komerčně řešitelné. Mezi takové patří například jaderné elektrárny nebo velká úložiště elektřiny ve formě nových přečerpávacích vodních elektráren, pro které je v ČR množství vhodných lokalit.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Honza Honza
13.4.2024 21:20Cesta k elektrifikaci je jistě správná, pohon pokud možno všeho na elektřinu je budoucnost. Ale jistě ne absolutně, úloha FV se jistě přeceňuje, spíše to bude pouze doplněk.
Proto její nadměrná podpora není správná, není realistická. Ale může se to skloubit i s ochranou přírody, zadržování vody nutně potřebujeme a přečerpávací elektrárny zadržují vodu a jsou zároveň i lokální úložiště energie - ale v jakém rozsahu, který potřebujeme? Reálně to také bude spíše okrajová doplňková záležitost!
Dotace by tedy měly jednoznačně směřovat do výstavby JE, distribuce a regulace, do výzkumu úložiště, baterií. Hlavně by mělo být ujasněné úložiště- co je reálně možné, pak teprve dle kapacity úložiště rozsah FV.
Jaroslav Řezáč
14.4.2024 07:24Dočasné energetické zdroje jsou zkrátka napěťově nestabilní a předvídat se nedají, tudíž i přes posilování energetických sítí může zkolabovat.
NA TOHLE NENÍ POTŘEBA MÍT VEJŠKU ANI BÝT VĚDCEM, STAČÍ SELSKÝ ROZUM.
Ten rozum, který už tihle přestudovaný lidi dávno nemají.
Karel Ploranský
14.4.2024 13:48Nikdo přitom (jakoby) nevidí, že kdyby se náš stát místo ní soustředil na výstavbu dalších reaktorů a kdyby ty prostředky, které byly vynaloženy na podporu FVE, věnoval na ni, dnes už bychom se skoro neměli o čem bavit...
Fotovoltaika sytě krmená dotacemi nám kryje cca 3 % celkové spotřeby.
Na její podporu jsme dodnes vydali částku, která by i při nejhorším scénáři vystačila na nejméně dva reaktory. Za těch 15 let by už dnes byly hotové, nebo přinejmenším před dokončením. A nejenže by ty reaktory daly násobek toho, co dávají soláry - žádné nákladné úpravy rozvodné sítě by kvůli nim vůbec nebyly nutné!
Radim Polášek
14.4.2024 13:49Náklady na distribuci elektříny nebudou zhruba i se zelenými poplatky něco pod 50 % celkové ceny elektřiny jako dnes, ale budou odhadem 80 - 90 % celkové ceny elektřiny.
A spotřebitel elektřiny, poblázněný zelenými kecy o levné obnovitelné elektřině, bude kavka, co to všechno bude platit.
Radek Čuda
15.4.2024 12:10Ať se z toho třeba ...