Mikuláš Peksa: Když technologie nutně potřebuje přírodu jako spojence
1.9.2023
Deforestace Amazonského pralesa je vážný environmentální problém.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Současná situace se dá popsat následovně: všichni se shodneme, že přírodu je potřeba chránit a lesy bychom si ničit neměly. Ale jakmile má padnout konkrétní závazek, řeší se jak to udělat, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Na setkání o deforestaci v Amazonském pralese se sešli na začátku srpna představitelé osmi zemí. Cílem jednání bylo zajistit, aby se prales v důsledku degradace nedostal do bodu zlomu. Za body zlomu v kontextu změny klimatu chápeme hranice, za které by se určité ekosystémy neměly dostat, jinak totiž hrozí nevratná změna, která může fungovat jako katalyzátor pro další škody. V rámci belémské deklarace představitelé nebezpečí bodu zlomu uznali, na společném závazku ukončit odlesňování do roku 2030 se ale nedohodli.
Když mluvíme o bodu zlomu v Amazonu, myslíme tím typicky hromadný úhyn stromů, který by znamenal kolaps ekosystému a jeho proměnu na savanu. Odhady, kolik je možné Amazonu odlesnit, než tohoto bodu dosáhneme, se liší – pohybují se mezi 20–40%. Současná deforestace se pohybuje právě kolem té pětiny.
Podobně neoptimisticky dopadlo v červenci europarlamentní hlasování o obnově přírody. Přes silný vliv zemědělské lobby byl Europarlament schopen zaujmout společné stanovisko, hlavně kvůli konzervativním a lidoveckým hlasům ale neprošla řada konkrétních závazků a cílů, bez nichž bude ochrana evropské přírody složitá. Jde zejména o vyřazení článku o obnově zemědělské půdy – hlavně obnovení rašelinišť by nám významným způsobem pomohlo přirozeně zachycovat uhlík a ve hře je samozřejmě také ekonomická stránka: eroze zemědělské půdy nás stojí kolem 1,25 miliardy eur ročně.
Řešit klima změnu není dobře možné, když pokaždé někdo vycouvá, pokud přijde řada na nastavení konkrétních cílů na ochranu přírody. Investice do moderních technologií musí jít ruku v ruce s tím úplně základním, co už máme zadarmo – čistou vodu, čistý vzduch, ochrana před požáry i povodněmi.
reklama
Mikuláš Peksa
poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, místopředseda Pirátů Ústeckého kraje
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Další ostravské stromy se dočkají odborné ochrany před cizopasným jmelím
Entomologové a pražští zemědělci společně zkoumají, jak ideálně pečovat o nektarodárné biopásy
Jaký je rozdíl mezi záchranným programem a programem péče?
Další články autora |
Mikuláš Peksa: České veto je ranou do zad evropského boje proti změnám klimatuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
RP
Radim Polášek
1.9.2023 07:32Tak je dobře, že nejšílenější zelené bruselské nápady, které lidi ožebračují nejrychleji a nejrychleji ničí evropskou ekonomiku, jsou blokovány. Ale to nestačí, i ty zelené nápady, které zatím prošly, mají potenciál nás všechny ožebračit a Evropu nechat spadnout mezi rozvojové regiony.
A amazonský prales bych nechal na starost Brazílii a dalším tamějším státům. Neumíme si uhájit před zeleným kolapsem a zeleným zničením nás a naši ekonomiku tady v EU, viz například současná ekonomická stagnace a útěk firem z Německa, nemáme tak vůbec žádné právo do toho mluvit Brazilcům. A politicky tak odhánět Brazílii a další státy od Západu a hnát je do područí Číny a Ruska.
Odpovědět
A amazonský prales bych nechal na starost Brazílii a dalším tamějším státům. Neumíme si uhájit před zeleným kolapsem a zeleným zničením nás a naši ekonomiku tady v EU, viz například současná ekonomická stagnace a útěk firem z Německa, nemáme tak vůbec žádné právo do toho mluvit Brazilcům. A politicky tak odhánět Brazílii a další státy od Západu a hnát je do područí Číny a Ruska.
JŘ
Jaroslav Řezáč
1.9.2023 08:25 Reaguje na Radim Polášekdalo by se říci, že chudoba cti netratí, chudoba vadí hlavně lidskému egu a jeho představě o dobrých situacích chtít pořád více a tím vytvářet utrpení světa.
Lidi nemají ještě takovou nouzi, aby byli odhodláni dělat něco zadarmo. Takže zase tak blbě na tom nejsme. Kdo je bohatý, bohatne, kdo je chudý chudne...to není problém, problém je naše představa o bohatství, je lepší být bohatý duchem a zdraví než bohatý penězi a nemocný.
Odpovědět
Lidi nemají ještě takovou nouzi, aby byli odhodláni dělat něco zadarmo. Takže zase tak blbě na tom nejsme. Kdo je bohatý, bohatne, kdo je chudý chudne...to není problém, problém je naše představa o bohatství, je lepší být bohatý duchem a zdraví než bohatý penězi a nemocný.
RP
Radim Polášek
1.9.2023 10:03 Reaguje na Jaroslav ŘezáčChudoba cti netratí, to je pravda.
Ale chudoba zase přináší jen chudobu a živoření, protože za prvé chudoba zabraňuje získávání kvalitních znalostí a vědomostí. Se podívejte střízlivýma očima třeba na naše školství, které je sice od základní po vysokou školu bezplatné, ale jaký budete mít v těch znalostech a dovednostech rozdíl, když vaši rodiče nebudou mít peníze ani na pomalu základní pomůcky v základní škole anebo když Vaši rodiče Vám budou schopni koupit kvalitní dražší pomůcky a financovat dojíždění do dobré střední školy a studium na jakékoliv vysoké škole včetně třeba jenom nějakého roku na zahraniční vysoké škole. Ty rozdíly ve znalostech jsou násobné stejně tak jako potom výdělky v kariéře. A po škole se to ještě zvyšuje, protože si všechno platíte. Kvalitnější a častěji odměňovaný chytrý mobil a počítač, placené zprávy z médií, všelijaká školení, zvyšování kvalifikace, lepší přibližovadlo, které Vám umožní dojíždět na velkou vzdálenost za lépe placenou prací...
A za druhé chudoba přináší ztrátu příležitostí. Když jste chudý bez koruny, máte těch příležitostí, co dělat a kde a jak pracovat, mnohonásobně méně a obvykle jenom ty, kde se nadřete a přitom vyděláte málo.
A to právě přináší ta zelená politika přicházející z Brusele. Chudnutí způsobené zelenou politikou přinese ještě další mnohem větší chudnutí způsobené poklesem průměrné produktivity těch zchudlých.
Odpovědět
Ale chudoba zase přináší jen chudobu a živoření, protože za prvé chudoba zabraňuje získávání kvalitních znalostí a vědomostí. Se podívejte střízlivýma očima třeba na naše školství, které je sice od základní po vysokou školu bezplatné, ale jaký budete mít v těch znalostech a dovednostech rozdíl, když vaši rodiče nebudou mít peníze ani na pomalu základní pomůcky v základní škole anebo když Vaši rodiče Vám budou schopni koupit kvalitní dražší pomůcky a financovat dojíždění do dobré střední školy a studium na jakékoliv vysoké škole včetně třeba jenom nějakého roku na zahraniční vysoké škole. Ty rozdíly ve znalostech jsou násobné stejně tak jako potom výdělky v kariéře. A po škole se to ještě zvyšuje, protože si všechno platíte. Kvalitnější a častěji odměňovaný chytrý mobil a počítač, placené zprávy z médií, všelijaká školení, zvyšování kvalifikace, lepší přibližovadlo, které Vám umožní dojíždět na velkou vzdálenost za lépe placenou prací...
A za druhé chudoba přináší ztrátu příležitostí. Když jste chudý bez koruny, máte těch příležitostí, co dělat a kde a jak pracovat, mnohonásobně méně a obvykle jenom ty, kde se nadřete a přitom vyděláte málo.
A to právě přináší ta zelená politika přicházející z Brusele. Chudnutí způsobené zelenou politikou přinese ještě další mnohem větší chudnutí způsobené poklesem průměrné produktivity těch zchudlých.
Karel Zvářal
1.9.2023 08:38Mezi námi děvčaty - lesy bychom si opravdu ničit neměly, a také bychom mohli vysadit nějaké nové (alespoň větrolamy) tam, kde nyní je "krajina" plně v područí průmyslového zemědělství. Kterých zemí se to týká, je patrno při zběžném pohledu do map. Česko je na tom s 34% relativně dobře, jsou jiné, vyspělejší, kde nemají ani polovinu. Takže v tomto směru jsme vyspělejší a považujme si toho. Včera šel o Amazoniii (a biotické pumpě) krásný dokument, kde bylo řečeno, že poškozený, vytěžený, shora zelený, avšak křovisky zarostlý pokryv, nemůže ani náhodou nahradit vysoký a druhově pestrý původní prales. Takže v tomto směru je ještě mnohé k nápravě, nestačí jen zběžný pohled, důležitá je kvalita porostů. Savana je sice také zelená, což gůglistům postačí jako pádný argument, ale prales nic nenahradí. Proto je třeba snahu Brazílie a kol. podporovat, a to nejlépe tím, že sami přispějeme k ozelenění matičky Země.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.9.2023 08:43 Reaguje na Karel ZvářalViz. klasická relativizace problému níže.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
1.9.2023 08:49 Reaguje na Karel Zvářalžijeme v době relativizace, relativizuje se všechno, od budíku až po osobní status lidství. Pak je dobré se zamyslet co na tom světě zrelativizovaném vlastně zbyde?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.9.2023 12:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMyslím, že důležitá součást relativizace je zjistit, co je dominantně příčinou a co je dominantně následkem. Pokud toto mnozí nedělají a ještě se takovému úsilí jen hloupě vysmívají, svět vypadá, jak vypadá.
Odpovědět
JS
JS
Jiří Svoboda
1.9.2023 08:40Z Wikipadie o Amazonii:
"Stálé horké a vlhké klima. Průměrné roční teploty 25–28 °C s malými ročními i denními výkyvy teplot. Více než polovina srážek vzniká přímo v Amazonské nížině vlivem výparu a následné kondenzace. O něco méně srážek přináší pasáty z Atlantského oceánu. Relativní vlhkost 80–100 %. Průměrné roční srážky 2000–3000 mm, na úpatí And rostou s nadmořskou výškou až do 2000 m n. m. (na úpatí And v jižní Kolumbii až 6000 mm)."
Kde hodně prší tam savana nemůže vzniknout, bude tam stále bujná vegetace. Vše je podmíněno existencí pasátů, které může oblivnit jen globální klimatická změna a nikoliv deforestace. I kdyby byl prales celý naráz vymýcen, znovu se obnoví. Pro malý vodní cyklus nejsou stromy podstatné. Důležité je, že je tam vlhko a je co díky pasátům odpařovat.
Odpovědět
"Stálé horké a vlhké klima. Průměrné roční teploty 25–28 °C s malými ročními i denními výkyvy teplot. Více než polovina srážek vzniká přímo v Amazonské nížině vlivem výparu a následné kondenzace. O něco méně srážek přináší pasáty z Atlantského oceánu. Relativní vlhkost 80–100 %. Průměrné roční srážky 2000–3000 mm, na úpatí And rostou s nadmořskou výškou až do 2000 m n. m. (na úpatí And v jižní Kolumbii až 6000 mm)."
Kde hodně prší tam savana nemůže vzniknout, bude tam stále bujná vegetace. Vše je podmíněno existencí pasátů, které může oblivnit jen globální klimatická změna a nikoliv deforestace. I kdyby byl prales celý naráz vymýcen, znovu se obnoví. Pro malý vodní cyklus nejsou stromy podstatné. Důležité je, že je tam vlhko a je co díky pasátům odpařovat.
JŘ
Jaroslav Řezáč
1.9.2023 08:52 Reaguje na Jiří Svobodaten druhý odstavec je hodně popletený.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
1.9.2023 11:49 Reaguje na Jaroslav ŘezáčCo je, prosím, na něm popletené a jak to má být, podle vás, správně.
Odpovědět
va
vaber
1.9.2023 08:55 Reaguje na Jiří SvobodaAmazonie má suché a deštivé období a rozdíly jsou veliké,
jediné místo kde je prales zatím chráněn jsou zátopové oblasti, než někoho napadne postavit přehradu a zlikvidovat je
Odpovědět
jediné místo kde je prales zatím chráněn jsou zátopové oblasti, než někoho napadne postavit přehradu a zlikvidovat je
JS
Jiří Svoboda
1.9.2023 11:42 Reaguje na vaberZáleží na tom, jak dlouho ta sucha trvají a jak moc dojde k vysušení krajiny. Proč tam najednou přestane fungovat vzývaný malý vodní cyklus a začne sucho? Máte, prosím bližší, informace?
Odpovědět
Karel Zvářal
1.9.2023 12:02 Reaguje na Jiří Svobodahttps://zoom.iprima.cz/filmy/reky-nad-korunami-stromu#utm_content=organic&utm_term=%C5%98eky%20nad%20korunami%20strom%C5%AF%20na%20TV%20Prima%20ZOOM&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Pusťe si tento dokument s Antonio Nobrem a uvidíte, že fyzika je i tam, kde byste to vůbec nečekal, resp. "co vám ve škole neřekli".
Odpovědět
Pusťe si tento dokument s Antonio Nobrem a uvidíte, že fyzika je i tam, kde byste to vůbec nečekal, resp. "co vám ve škole neřekli".
JS
Jiří Svoboda
1.9.2023 14:37 Reaguje na Karel ZvářalAno, se zájmem jsem shlédl! Zajímavá byla hlavně analýza kondenzačních jader nad lesy, ale beztak se nezjistilo, odkud pocházejí. Možná i z požárů.
Z filmu pěkně čiší tendenčnost vysvětlit změnu klimatu "umíráním biotické pumpy". To by bylo průkazné za podmínek neměnnosti obsahu skeníkových plynů v atmosféře. To ale splněno není a tak je otázka, zda je pro stabilizaci klimatu důležitější stabilizace skleníkových plynů nebo stabilizace biotické pumpy stále otevřená. Pro mne byly argumenty o neporušenosti pralesa jako nutné podmínky pro fungování biotické pumpy ve filmu ne dostatečně nepřesvědčivé. Stejně tak (možná jen trochu hůře) by měly fungovat jakékoli členité dlouhodobě vlhké polochy. Argumentovat srovnáním plochy kmene u země a plochy listů v koruně jako výrazně sesilujícím faktorem odparu bylo hodně přes čáru.
Kdo chce filmu nekriticky uvěřit, bez potíží uvěří. Je za tímto účelem dobře natočen.
Odpovědět
Z filmu pěkně čiší tendenčnost vysvětlit změnu klimatu "umíráním biotické pumpy". To by bylo průkazné za podmínek neměnnosti obsahu skeníkových plynů v atmosféře. To ale splněno není a tak je otázka, zda je pro stabilizaci klimatu důležitější stabilizace skleníkových plynů nebo stabilizace biotické pumpy stále otevřená. Pro mne byly argumenty o neporušenosti pralesa jako nutné podmínky pro fungování biotické pumpy ve filmu ne dostatečně nepřesvědčivé. Stejně tak (možná jen trochu hůře) by měly fungovat jakékoli členité dlouhodobě vlhké polochy. Argumentovat srovnáním plochy kmene u země a plochy listů v koruně jako výrazně sesilujícím faktorem odparu bylo hodně přes čáru.
Kdo chce filmu nekriticky uvěřit, bez potíží uvěří. Je za tímto účelem dobře natočen.
Karel Zvářal
1.9.2023 15:10 Reaguje na Jiří SvobodaPodívejte, člověk na této planetě roz***al kde co. Plíce planety tvořící kyslík dnes nejsou plícemi, jak se dočítám, ale "zbytnou položkou" při "dobývání vesmíru". Prostě ber, dokud je co, po nás potopa!
Vám stačí popsat výhody asfaltu oproti lesu a cítíte se šťasten. Asfalt vodu nepije, posílá ji rychle do pryč. Zatímco "pijácké" lesy budete systematicky tepat a jejich ochránce kritizovat. Jako by vymýcení 80% lesů (v historii lidstva) vám bylo pořád málo, podkuřujete svými "argumenty" propagátorům obnovitelné energie a dalšímu drancování přírodního bohatství.
Planetární systém cirkulace vzduchu a chodu oblačnosti člověk narušuje stále víc a víc. Proto práci vědců z tohoto dokumentu chápu jako průlomovou, povinnou pro všechny typy škol. Naučili jsme se z přírody jen brát, ale ta má též své limity. Pokud nebudeme brát výzvy zmínněných klimatologů vážně, nečeká lidstvo nic dobrého. V přírodě "vše souvisí se vším", vytrhávat ke kritice jednotlivosti a chtít po jiných vše zdůvodnit, je znakem nedostaku vlastních argumentů. Sám neumíte poradit/vysvětlit, ale po druhých to chcete. A že v poznání složitého, chaotického ŘÁDU klimatu, jsme na začátku, na tom se asi shodneme. Když neumíme ani předpověď na týden dopředu, jak asi vypadá naše poznání o celoplanetárním systému...
Odpovědět
Vám stačí popsat výhody asfaltu oproti lesu a cítíte se šťasten. Asfalt vodu nepije, posílá ji rychle do pryč. Zatímco "pijácké" lesy budete systematicky tepat a jejich ochránce kritizovat. Jako by vymýcení 80% lesů (v historii lidstva) vám bylo pořád málo, podkuřujete svými "argumenty" propagátorům obnovitelné energie a dalšímu drancování přírodního bohatství.
Planetární systém cirkulace vzduchu a chodu oblačnosti člověk narušuje stále víc a víc. Proto práci vědců z tohoto dokumentu chápu jako průlomovou, povinnou pro všechny typy škol. Naučili jsme se z přírody jen brát, ale ta má též své limity. Pokud nebudeme brát výzvy zmínněných klimatologů vážně, nečeká lidstvo nic dobrého. V přírodě "vše souvisí se vším", vytrhávat ke kritice jednotlivosti a chtít po jiných vše zdůvodnit, je znakem nedostaku vlastních argumentů. Sám neumíte poradit/vysvětlit, ale po druhých to chcete. A že v poznání složitého, chaotického ŘÁDU klimatu, jsme na začátku, na tom se asi shodneme. Když neumíme ani předpověď na týden dopředu, jak asi vypadá naše poznání o celoplanetárním systému...
JS
Jiří Svoboda
4.9.2023 11:35 Reaguje na Karel ZvářalVy jste asi opravdu převlečený propagátor asfaltu, že ho i při sebenesmylnější příležitosti vytahujete. Jak se s tak pokřiveným charakterem vůbec můžete na sebe podívat do zrcadla? Navíc zjevně chcete, aby se z mnohdy nezbytných asfaltových ploch (jak jinak se mají dělat silnice) voda nezasakovala, ale posílala rychle do pryč.
Výzvy zmíněných klimatologů je samozřejmě brát vážně a hlavně kriticky vyhodnotit, ne je pouze zabedněně přijímat a šermovat s nimi.
Odpovědět
Výzvy zmíněných klimatologů je samozřejmě brát vážně a hlavně kriticky vyhodnotit, ne je pouze zabedněně přijímat a šermovat s nimi.
va
vaber
2.9.2023 09:01 Reaguje na Jiří Svobodasuché i vlhké období prý trvá šest měsíců,
nikde jsem žádné informace nesháněl ,ale množství vody co odteče jen Amazonkou do oceánu je obrovské a je jasné, že voda pro deště musí přicházet hlavně z oceánu , voda pro nějaký malý cyklus rychle odtéká řekami pryč, ale samozřejmě prales vypařuje i zadrží hodně vody
Odpovědět
nikde jsem žádné informace nesháněl ,ale množství vody co odteče jen Amazonkou do oceánu je obrovské a je jasné, že voda pro deště musí přicházet hlavně z oceánu , voda pro nějaký malý cyklus rychle odtéká řekami pryč, ale samozřejmě prales vypařuje i zadrží hodně vody
JS
Jiří Svoboda
4.9.2023 11:22 Reaguje na vaber" Jižní přítoky dosahují nejvyšší vodnosti v květnu až v červenci a v srpnu a v září jejich hladina klesá. Maximální průtok dosahuje 300 000 m³/s i více. Žlutá barva vody z řeky je pak pozorována až 300 km od pobřeží v Atlantském oceánu. Při nízkém stavu vody klesá průtok na 70 000 až 80 000 m³/s. Průměrný roční průtok činí 175 000 m³/s a celkový roční odtok z povodí je přibližně 5 520 km³."
Zdá se, že Amozonie tvoří dostatečný rezervoár vody na překlenutí období sucha, navzdory tomu, že stromy v období sucha odpořují mnohem více než vodní plochy (viz Zvářalův film).
Odpovědět
Zdá se, že Amozonie tvoří dostatečný rezervoár vody na překlenutí období sucha, navzdory tomu, že stromy v období sucha odpořují mnohem více než vodní plochy (viz Zvářalův film).
va
vaber
1.9.2023 09:01lesy bychom ničit neměli, my všichni, měkké i,
ale to nezajímá ty kteří na ničení lesů vydělávají
Odpovědět
ale to nezajímá ty kteří na ničení lesů vydělávají
JS
Jiří Svoboda
1.9.2023 11:47 Reaguje na vaberProvozování hospodářského lesa považujete za ničení? Pro ochranu klimatu je to naopak požehnání (ve srovnání s pralesy).
Odpovědět
va
vaber
2.9.2023 08:53 Reaguje na Jiří Svobodavšeho s mírou ,nejsem proti hospodářským lesům ,ale nemůže být hospodářský les vše,
jakmile je les provozovám jako pole,ovšem s cyklem 80let,
logicky já očekávám ,že musí přijít obdobné problémy jako jsou u polí s intenzivním zemědělstvím,
dřevo jak z pralesa tak i hospodářských lesů se nikde nehromadí, jen rozložení nebo spálení dřeva které použije člověk, trvá desítky let,pomaleji než v pralese ,ale i desítky let je vlastně nic,
to požehnání má krátkou životnost a pro ochranu klimatu zcela nepodstatné,vlastně je to jen okamžitý efekt,který s časem zmizí,
lesy a pralesy jsou jen jedno kolečko v systému fungování života na planetě ,ale já bych řekl, zcela zásadní a podle toho by jsme se měli k lesům chovat
Odpovědět
jakmile je les provozovám jako pole,ovšem s cyklem 80let,
logicky já očekávám ,že musí přijít obdobné problémy jako jsou u polí s intenzivním zemědělstvím,
dřevo jak z pralesa tak i hospodářských lesů se nikde nehromadí, jen rozložení nebo spálení dřeva které použije člověk, trvá desítky let,pomaleji než v pralese ,ale i desítky let je vlastně nic,
to požehnání má krátkou životnost a pro ochranu klimatu zcela nepodstatné,vlastně je to jen okamžitý efekt,který s časem zmizí,
lesy a pralesy jsou jen jedno kolečko v systému fungování života na planetě ,ale já bych řekl, zcela zásadní a podle toho by jsme se měli k lesům chovat
JS
Jiří Svoboda
4.9.2023 11:49 Reaguje na vaberNo počkejte. V pralese co naroste, to se v podstatě vše rozloží a jeho úloha v C bilanci je jen v konstatním množství zadržovaného C. Pokud máte hospodářský les, ten má průměrné stáří stromů třeba 50 let a tomu odpovádá i množství zadržovaného C srovnatelného s pralesem. Pokud se polovina vytěženého dřeva uloží do dřevostaveb pasivních domů na 100 let, kapacita uložení C se zdvojnásobí. Navíc se ušetří uhlíkově náročné stavební materiály, značně se sníží spotřeba energie na topení a při likvidaci pasivního domu můžeme staré dřevo zlikvidovat pyrolýzou na dřevěné uhlí a vylepšit jím půdu.
Odpovědět
va
vaber
5.9.2023 08:23 Reaguje na Jiří Svobodaco na roste to se rozloží,souhlas,
to jsem tady hlásal už před mnoha lety,když byla řec o zadržování uhlíku a plicích planety,
ale to platí i pro dřevo využité člověkem ,časový posun považuji za bezvýznamný,
nicméně, kyslík co rostliny uvolní je velice důležitý a možná zcela zásadní pro život,
ale jak říkám ,kdo zná kyslíkový koloběh, jakou v něm hrají roli organizmy v oceánech a radiační záření ve vysoké atmosféře, nemyslím si že to dobře známe,
ovšem zpráv, jak to mají odborníci zmáknuté, bude asi mnoho
Odpovědět
to jsem tady hlásal už před mnoha lety,když byla řec o zadržování uhlíku a plicích planety,
ale to platí i pro dřevo využité člověkem ,časový posun považuji za bezvýznamný,
nicméně, kyslík co rostliny uvolní je velice důležitý a možná zcela zásadní pro život,
ale jak říkám ,kdo zná kyslíkový koloběh, jakou v něm hrají roli organizmy v oceánech a radiační záření ve vysoké atmosféře, nemyslím si že to dobře známe,
ovšem zpráv, jak to mají odborníci zmáknuté, bude asi mnoho
JS
Jiří Svoboda
5.9.2023 09:21 Reaguje na vaberKyslíku je v atmosféře habaděj a změna o pár set ppm vůbec není důležitá.
Jistě, lidmi uložený uhlík bude opět jen malá část v globální uhlíkové bilanci, ale ta se skládá z mnoha malých příspěvků a nezbývá, než se věnovat všem.
Odpovědět
Jistě, lidmi uložený uhlík bude opět jen malá část v globální uhlíkové bilanci, ale ta se skládá z mnoha malých příspěvků a nezbývá, než se věnovat všem.
va
vaber
6.9.2023 08:34 Reaguje na Jiří Svobodakyslíku je dost, ale kolik procent O2 musí být v atmosféře ,aby člověk mohl dýchat? 15% nebo víc,
kyslík reaguje skoro se vším a je div ,že se stále v atmosféře udržuje volný, to dokázaly jen inertní prvky
Odpovědět
kyslík reaguje skoro se vším a je div ,že se stále v atmosféře udržuje volný, to dokázaly jen inertní prvky
JS
Jiří Svoboda
6.9.2023 12:24 Reaguje na vaberKdyž veškerý uhlík a vodík uložený pod zemí jako produkt dávné fotosyntézy zoxidujete vzdušným kyslíkem, moc ho asi v atmosféře nezbude.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.9.2023 12:28 Reaguje na vaberVydechujete 16 % kyslíku a 5 % CO2. Asi se dá přežít v 17 % kyslíku a 4 % CO2. Dusíte se ale ne kvůli nedostatku kyslíku nýbrž přebytku CO2.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
1.9.2023 17:58Kdo má rád prales, bude pokládat za správné mít všude prales.
No a komu se líbí savana, ten dá zase přednost tomu, aby bylo více savany.
Peksa nemá rád změny, tak preferuje, aby se nic neměnilo.
Odpovědět
No a komu se líbí savana, ten dá zase přednost tomu, aby bylo více savany.
Peksa nemá rád změny, tak preferuje, aby se nic neměnilo.
