Milan Smrž: Návrh záchytu a dlouhodobého uložení oxidu uhličitého
Řešením problému skleníkových plynů a zvyšování teploty se věnuje celá řada oborů pod souhrnným názvem geoinženýring. Vedle dále diskutovaného záchytu a následného uložení oxidu uhličitého byly navrženy metody snížení teploty na zemi, jako sprayování oxidu siřičitého do vyšších vrstev atmosféry, či instalace reflexních zrcadlech umístěných do kosmu, které by odrážely sluneční světlo. Rovněž se uvažuje nad zvýšením reflexivity mraků či vytváření mlhy z mořské vody nad hladinou oceánů pomocí flotily autonomních plavidel nebo zvýšení reflexivity vodní hladiny mikrobublinkami vzduchu. Většina uvedených projektů je utopická, pravidelně extrémně energeticky náročná a kriticky uvažující vědci považují některé z možnosti za riskantní s nepředvídatelnými následky. Rovněž je podstatné zmínit, že uvedené metody jsou symptomatické a neřeší příčinu. Proto je zcela nezbytné se pustit do velkoobjemového a trvalého odstraňování přebytečného oxidu uhličitého z atmosféry.
Někdy se CCS (Carbon Capture and Storage) zaměňuje CCU (Carbon Capture and Use), kdy druhá metoda slouží jen k recyklaci oxidu uhličitého, a nikoliv k jeho trvalému odstranění z oběhu a měla by smysl pouze v případě sníženého obsahu oxidu uhličitého v atmosféře a snížení teploty atmosféry. Je popsáno několik cest jak oxid uhličitý uložit: Navrhuje se reakce s bazaltem, enzymatický záchyt oxidu uhličitého s následným uložením uhlíku jako uhličitanu nebo na mědí aktivovaných sorbentech. Ve všech těchto příkladech zůstává problémem obrovské množství uhličitanů, které je nutné vázat na nějaký alkalický kation, příkladně vápník. V jistém přiblížení by pak analogicky postačovalo sypat do moří rozemletá vápencová pohoří a dosáhlo by se podobného efektu (i toto se někdy navrhuje).
Uvedené metody jsou materiálově i finančně velmi náročné a nepřinášejí kromě záchytu uhlíku (mnohdy s diskutabilními výsledky) žádná další pozitiva. Je možné, že časem budou k dispozici zlepšení CCS, patrně ale vždy budou představovat stálou spotřebu energie.
Při intenzifikaci těžby ropy se někdy používá metoda CO₂-EOR, využívající oxid uhličitý, který se vtláčí do ložiska, kde se jeho část váže na minerály ve vrtu a zbytek se recykluje. Tento proces je často kritizován, neboť často využívá oxid uhličitý z podzemních ložisek, což nikterak nesnižuje jeho množství v atmosféře a současně proces přispívá ke zvýšení těžby fosilního zdroje.
Perspektivnější cestu představuje využití přírodních procesů záchytu oxidu uhličitého pomocí fotosyntézy. Zde jsou v zásadě dvě možnosti: zvýšit ukládání organického uhlíku v půdě pomocí biozemědělských metod a zadruhé výroba biouhlí z odpadní biomasy či nejvýhodněji z rychle rostoucích pozemských organismů, kterými jsou u ostrova Volcano v Liparském souostroví nedávno objevené sinice Chonkus. Ty jsou schopny absorbovat značná množství oxidu uhličitého a mají výhodné sedimentační vlastnosti, důležité pro technologické zpracování.
Biozemědělství je cestou zvýšení organického uhlíku v půdě, což je samozřejmě velmi důležitý proces, ale setrvání organického uhlíku je závislé na širokých podmínkách v půdě (složení půdy, obhospodařování, obsah dusíku, vlhkosti…) a může být limitováno desítkami let. Je několik opatření, které vedou ke zvýšení obsahu uhlíku v půdě: Jde o pěstování směsných kultur, hluboce kořenící rostliny, přídavky organického hnojiva, občasné setí motýlokvětých rostlin (i jako meziplodiny), ponechání sklizňových zbytků na povrchu půdy a minimální kultivace půdy.
Využití sinic je z hlediska dalších profitů i doby uložení uhlíku nadějnější. Jednak skýtá možnost nízké energetické náročnosti či energetické soběstačnosti záchytu uhlíku pomocí navrhovaného komplexního procesu.
V komplexním procesu navrhujeme ze sinic vyrobit termickým procesem biouhlí a následně je aplikovat do půdy:
Postupné kroky technologie
Základním krokem komplexního procesu založeného na sinicích by bylo jejich pěstování ve sluncem vyhřátých mělkých bazénech. Po přirozené sedimentaci by se sklizené sinice odvodnily pomocí šnekových lisů a z vylisované kapaliny by se příkladně koagulací, osmotickou filtrací či elektroforézou získaly potřebné zájmové látky. Zbytkový kapalný substrát, resp. pevné zbytky po extrakci by se podrobily bioplynové digesci, analogicky výrobě bioplynu z trávy/travní siláže resp. z sinic. Ze získaného bioplynu by se (i částečně) na místě vyrobila elektrická energie, sloužící k pohonu zařízení a odpadní teplo. Odpadní teplo ze spalování bioplynu, spolu s teplem spálených pyrolýzních plynů by se využilo na sušení pevného podílu vylisovaných sinic. Předsušené sinice by se následně šaržovitě nebo kontinuálně žíhaly v peci s využitím pyrolýzních plynů, případně bioplynu. Dřevěné uhlí by se po smíchání se zbytky digestátu (kvůli inokulaci bakteriemi a zlepšení mechanické soudržnosti) peletizovalo a finálně běžnými agrotechnickými postupy se pak integrovalo především regionálně do půdy.Produkce sinic je omezena obsahem fosforu, který je v jejich sušině obsažen v množství okolo 1 %. V mořské vodě je jeho množství minimální, pouze ve zlomcích miligramu na litr. Potřebný fosfor by se musel získat pěstováním sinic ve zředěné odpadní městské vodě, což by znamenalo vybudovat komplexní zařízení v dosahu městské čistírny. Existují i cesty, jak získat fosfor z vyrobeného biouhlíku. Pro růst sinic je potřebný rovněž dusík, který z plynného skupenství dovedou fixovat sinice Trichodesmium.
Potenciál uskladnění uhlíku v půdě
Odhaduje se, že na světě je v půdě do hloubky 1 metru uskladněno okolo 1500 Gt uhlíku, z toho asi polovina do 30 cm, přičemž se v roce 2025 emitovalo asi 38,1 Gt fosilního oxidu uhličitého (o 1,1 % více ve srovnání s předchozím rokem). Po přídavku biouhlí se počátečních letech se množství uhlíku lehce snižuje, ale pak se biouhlí v půdách stabilizuje. Vedle aktuálních výzkumu s radioizotopy uhlíku jež vedou k odhadům stability v řádu staletí jsou k dispozici další radiologická data, určující stáří uhlíku v amazonské „terra preta“ (černá půda), okolo 5000 let.Běžně se používá 5-10 % přídavku biouhlí do svrchní vrstvy půdy, přičemž se množství může zvýšit i na 20 %. Při hloubce orby 20 cm by to odpovídalo cca 300 tun biouhlí na 1 ha.
Přínosy přídavku biouhlí do půdy
Přídavek biouhlí do půdy se projevuje zvýšenou retencí vody, hnojivých komponent půdy a zvýšenou úrodností, především v chudých tropických půdách. Podle způsobu přípravy může biouhlí vykazovat pozitivní účinky na zdraví půdy a výnos plodin v důsledku zlepšení různých faktorů, včetně zvýšené dostupnosti živin a zlepšení pH půdy. Vlivem přídavku biouhlí se snížila dostupnost toxických prvků v půdě; na chudých půdách vzrostl výtěžek plodin o cca 35 %. Biouhlí rovněž snižuje odnos hnojivých substancí do vodotečí a tím sníží jejich budoucí eutrofizaci.Ve Stockholmu mají dobré zkušenosti s pěstováním stromů v městském prostředí s přídavkem biouhlí. V některých případech byly 6leté stromy vysazené v půdě strukturované biouhlem pětkrát větší než 30leté stromy vysazené pomocí tradiční techniky výsadby. Účinek biouhlí se vysvětluje rovněž zvýšenou mikrobiální aktivitou v půdě.
V komplexním procesu lze z kapalin vylisovaných z vytěžených čerstvých nebo silážovaných sinic získat fyzikálními a chemickými separačními metodami množství zajímavých látek, které mohou být komercionalizovány. Jedná se především o biostimulátory, polymerní látky a další bioaktivní a farmakologicky či potravinářsky zajímavé látky, jako polynenasycené mastné kyseliny, esenciální aminokyseliny, vitamíny, antioxidanty, vlákninu a minerály.
Ekonomické přínosy komplexního procesu
Komplexní posouzení vyžaduje ekonomickou analýzu podle užitého procesu a lokality mělo by však zahrnovat následující položky, především prodejní cenu biouhlí, cenu uhlíkových kreditů i vyčíslení profitu přídavku uhlí do půdy (zvýšení výnosů plodin, záchyt vody, snížení odnosu biogenních prvků a sloučenin do vodoteče…) a prodej látek získaných z kapalné fáze, například omega-3 mastné kyseliny či velmi silný antioxidant astaxanthin.Pomocí biouhlí zalesnit pouště
S ohledem na akutnost situace navrhujeme realizaci pilotního projektu, který by prokázal životaschopnost projektu. Pěstování sinic, především pracujících za zvýšené teploty ve vhodných oblastech severní Afriky poblíže moře. Záměrem je vystavět komplexní systém obsahující velké nádrže zhotovené například z odpadního plastu ve kterých by voda, díky slunečnímu záření, dosahovala teploty 45–50 stupňů Celsia. Vedle pěstebních nádrží by komplex obsahoval popsanou technologii.
Konečný produkt – pelety z biouhlí by se umísťovaly do velmi dlouhých příkopů širokých například 20 metrů a hlubokých 10 metrů. Do těchto příkopů by se zasadily hluboko kořenící tropické stromy, příkladně Tamarind indický (Tamarindus indica), Fíkovník posvátný (Ficus religiosa), Mangovník indický (Mangifera indica), Zederach indický (Azadirachta indica), Hřebíčkovec šabrejový (Syzygium cumini). Tyto stromy mohutného vzrůstu poskytují užitek jedlými plody či medicinálním využitím.Současně by mohly díky záchytu vody a částečnému zastínění sloužit agrolesnickému pěstování dalších zemědělských plodin.
reklama

Dále čtěte |
Na klimatické konferenci zněla kritika uhlíkové stopy AI a datových center
Předsednictvo zveřejnilo první návrh závěrů klimatické konference COP31
V turecké Antalyi, kde se koná klimatická konference, demonstrovaly tisíce lidí
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (166)
Petr Blažek
26.10.2026 05:42Opět evropský kocourkov. Na jedné straně budeme uhlík za dotace spalovat a na druhé straně za dotace uměle vyrábět a ukládat.
Pavel Hanzl
26.10.2026 07:08 Reaguje na Petr BlažekPetr Blažek
27.10.2026 05:40 Reaguje na Pavel HanzlAž budete příště zase něco mlít o agrobaronech a devastaci půdy, tak si uvědomte, že to způsobují takoví chytráci jako jste Vy.
Pavel Hanzl
27.10.2026 14:52 Reaguje na Petr BlažekKarel Zvářal
3.11.2026 19:39 Reaguje na Petr BlažekPůda je významný klimatický činitel - ale zdravá půda, s vysokým obsahem organiky. To, co bylo (a je) prezentováno jako "eko" (bioplynky, spalovny), je cesta do pekel - ekologie postavená na hlavu. Než by podporovali jádro, vymýšlí psí kusy, aby byli tzv čistí. Dotovaná zlodějna, nic jiného (okrádání půdy). Vítejte v absurdistánu!
František Orság
26.10.2026 07:04Pavel Hanzl
26.10.2026 07:09 Reaguje na František OrságPavel Hanzl
26.10.2026 07:05Antonín Klečka
27.10.2026 04:11 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.10.2026 14:54 Reaguje na Antonín KlečkaEmil Novák
26.10.2026 07:24Pavel Hanzl
26.10.2026 08:20 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
26.10.2026 08:30 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.10.2026 09:50 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
26.10.2026 09:51 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.10.2026 14:04 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
26.10.2026 14:10 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.10.2026 14:53 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
26.10.2026 15:00 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.10.2026 11:38 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.10.2026 13:17 Reaguje na Pavel Hanzl1) Nemá je energetika na úrovni celých států, o kterých je řeč.
2) Zimu ty baterie stejně neřeší, proto to ani s bateriemi není nejúčinnější nástroj na snižování emisí.
3) Baterie mají značnou uhlíkovou stopu, takže jste někde na desetinásobku uhlíkové stopy jaderné elektrárny.
Petr
26.10.2026 17:14 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.10.2026 11:45 Reaguje na PetrPavel Hanzl
26.10.2026 14:08 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
26.10.2026 14:15 Reaguje na Pavel Hanzl2) 50 - 100x tolik energie, (včetně recyklace) kolik je potřeba na jeho výrobu, sotva.
3) Slunko nevyrábí elektřinu, k tomu je potřeba zařízení které rozhodně "zadara" není, a k tomu aby vyrábělo tehdy kdy ji potřebujete už vůbec ne.
4) Proč sem motáte nějaké místo spotřeby? O tom přece vůbec řeč není, řeč je, pokud jste to mezitím zapomněl, o účinném snižování CO2, a nemůžete popřít, že zatímco u jaderných elektráren máme řadu příkladů, kdy došlo na úrovni celých států k hluboké dekarbonizaci energetiky jadernými elektrárnami, u solárních elektráren nikoliv.
5) Proč sem motáte nějaké své scestné dojmy o recyklaci? O recyklaci opět vůbec řeč není, jen o emisích CO2.
Jaroslav Studnička
26.10.2026 09:53 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.10.2026 14:10 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
26.10.2026 18:30 Reaguje na Pavel HanzlProstě energetický analfabet Hanzl.
Ladislav Metelka
26.10.2026 07:51Pavel Hanzl
26.10.2026 08:19 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
26.10.2026 08:32 Reaguje na Pavel HanzlGalipoli Petr
31.10.2026 09:46 Reaguje na Ladislav MetelkaMiroslav Vinkler
26.10.2026 07:55Námitka - pokud vezmeme komplexní energetické vstupy a výstupy,a jejich vynucené náklady,tak jde o společensky ztrátovou záležitost.
Společným jmenovatelem je jedno - získat štědré dotace pro realizaci technicky a finančně nákladných projektů, namastit si kapsu a jít pryč.
Jako zářný příklad uvádím jímání CO2 na Islandu u geotermální elektrárny, barnumska reklama, obrovské náklady, německá technologie a pak už jen mlčení.
Řešení zajisté existuje, finančně zlomek nákladů, nízké udržovací náklady a dlouhodobý efekt.
Na mysli mám zajisté znovu zalesnění Evropy v místech, kde dříve bylo lesů plno a dnes vyprahlá půda. Typicky například Středomoří
a Balkán, včetně Malé Asie ,historicky a geograficky známé také pod názvem Anatolie. Dnešní Turecko.
Když nám nabíhal gryndýl , přidruženou části návrhu byl také záměr vysadit 3 mld stromů do roku 2030. Této myšlence jsem tleskal.
Konkrétně byl tento závazek představen v květnu 2020 jako klíčový pilíř Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a následně rozpracován v Nové strategii EU pro lesy do roku 2030.
A teď přichází veliké kouzlo indiánského náčelníka. Víte, jaká je realita v roce 2026 ?
!!!! vysazeno 0.8 % !!!!!
A to je právě to, co dlouhodobě kritizuji.
Na nesmyslná technická řešení se utrácí 99% výdajů, a vynikající řešení se nechá doslova chcipnout.
Proč? Protože se na tom nedá trhnout balík.
Správnou cestu známe, ale EU se vydala opačnou cestou směrem ke globálnímu chudobinci,- viz její hospodářské výsledky za posledních dvacet let v porovnání s USA nebo Čínou a dokonce i Indií.
Ladislav Metelka
26.10.2026 08:07 Reaguje na Miroslav VinklerVíte ale, co je příčina a co následek?
Pavel Hanzl
26.10.2026 08:18 Reaguje na Ladislav MetelkaMiroslav Vinkler
26.10.2026 11:47 Reaguje na Ladislav MetelkaMiroslav Vinkler
26.10.2026 14:35 Reaguje na Miroslav VinklerVždyť se známe, vy - zavilý zastánce modelů Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC.
Má osoba inklinující k Teorii biotické pumpy.
Protože naše argumentační roviny se nikde neprotínají, z podstaty věci se ani nemůžeme shodnout .
Což ovšem nic nemění na stanovisku k článku p.Smrze.
Ladislav Metelka
26.10.2026 14:37 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
26.10.2026 14:59 Reaguje na Ladislav MetelkaMiroslav Vinkler
26.10.2026 17:07 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Hanzl
26.10.2026 18:16 Reaguje na Miroslav VinklerPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Pavel Hanzl
26.10.2026 14:57 Reaguje na Miroslav VinklerPetr Elias
26.10.2026 17:30 Reaguje na Miroslav VinklerPetr
26.10.2026 14:28 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
26.10.2026 14:35 Reaguje na PetrPetr
26.10.2026 15:10 Reaguje na PetrPetr
26.10.2026 20:59 Reaguje na Jiří SvobodaPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Pavel Hanzl
26.10.2026 08:15 Reaguje na Miroslav VinklerPrůměr HDP na osobu v EU je asi 44 tis. dolarů ročně.
v Číně 13 tis.
státy BRISC asi 12,
Indie 2.8
USA 90.
Za posledních 20 let (co byly zavedeny emisní povolenky) šla Evropa o +30% HDP nahoru, ČR o +50%. Já si chudobinec představuji fakt jinak.
Evropa není pupek světa už od 2.sv. války a umíralo se tu snad hlady?
Vy jste byl vždycky v životě ve všem první? Tak proč to chcete po Evropě?
Břetislav Machaček
26.10.2026 08:42 Reaguje na Pavel Hanzlreálné, kdyby byla cena výrobků jednotná na celém světě.
U USA je HDP vysoké hlavně proto, že vyrábí předražené
zbraně.
Petr Elias
26.10.2026 09:59 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
26.10.2026 10:09 Reaguje na Břetislav MachačekProč mají některé státy z EU dražší elektřinu, i když ji dělají z levných OZE? Bo i energetici mají výrazně vyšší platy, neš naši.
Jaroslav Pokorný
26.10.2026 11:14 Reaguje na Pavel HanzlMiroslav Vinkler
26.10.2026 11:48 Reaguje na Jaroslav PokornýPavel Hanzl
26.10.2026 14:18 Reaguje na Miroslav VinklerBřetislav Machaček
28.10.2026 10:58 Reaguje na Pavel Hanzlkterý byl při ruské konkurenci zcela
neprodejný a dnes je o něj rvačka!
Chápete vůbec o co tu šlo? Tu šlo o
vyřazení konkurence a ihned byl plyn
z USA prodejný!
s v
28.10.2026 11:03 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
28.10.2026 20:28 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
28.10.2026 20:30 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
26.10.2026 14:17 Reaguje na Jaroslav PokornýBřetislav Machaček
26.10.2026 08:34 Reaguje na Miroslav Vinklera to je to o co tu jde. OZE už pomalu vyčerpává potenciál svého užití a tak je třeba zkoušet další tunely na daňové příjmy. Bohužel Zelení ve vedení EU a jejich partneři nemohou přiznat marnost svých současných řešení a tak přicházejí s další "spásnou" myšlenkou. Je
utopií, aby EU spasila celý svět, který kráčí zcela opačnou cestou.
Už pouhá natalita zvyšuje produkci CO2 více, než se ji snaží jiní
snižovat. Pro ty je už snižování na hraně reálných možností a tak
se chce pokusit o ukládání CO2 za každou cenu, kterou bude i konec
konkurenceschopnosti celé EU a následná chudoba dotacemi zadlužené
společnosti. Lituji, že jsem v době vstupu do EU nevěděl jací lidé
ji jednou povedou a kam bude EU směřovat. Vědět to, tak jsem byl
zásadně proti vstupu do spolku směřujícího k sebemrskačství a
ekonomické sebevraždě. Závidím Britům, že z EU odešli a mohou jen
sledovat a poučit se z našich chyb. My jsme ale součástí EU a
budeme těmi pokusnými králíky experimentu života na dluh, který
vzniká zelenou a rádoby demokratickou politikou EU.
Jaroslav Pokorný
26.10.2026 11:17 Reaguje na Břetislav Machačeks v
28.10.2026 11:04 Reaguje na Jaroslav PokornýPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
s v
30.10.2026 10:34 Reaguje na Jaroslav PokornýPavel Hanzl
1.11.2026 20:33 Reaguje na Jaroslav PokornýNemyslíte tím Putinovu Eurasii?
s v
28.10.2026 11:06 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
28.10.2026 20:34 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
1.11.2026 11:00 Reaguje na Pavel Hanzlpodepíše ta "elita", co si návrat do EU přeje?
Ono to je jako u nás. Na vstup byl lid v referendu
způsobilý, ale na výstup je prý referendum zcela
nevyhovující, protože tomu prostý lid nerozumí.
Jednou tomu rozumí a podruhé už ne?
Pro vstup do NATO se "elity" národa raději lidí
ani neptaly, aby se náhodou lid nevyjádřil proti.
Taková demokracie se vám líbí, když na něco je
lid způsobilý a na něco způsobilý není? Mi se to
hnusí a taky to, že u voleb lidmi bojkotovaná
volba senátorů nakonec stačí, že senátora zvolí
7 000 z 35 000 oprávněných voličů. Tak tomu říkám
opravdu mandát jako hrom. Mít volby do Senátu
stejná pravidla jako referendum, tak je Senát
poloprázdný, protože při neúčasti pod 35 %
oprávněných voličů je referendum neplatné a tak
by zůstal Senát nenaplněn a nefunkční, což je
přáním všech, co volby do Senátu bojkotují.
Mimochodem v Británii je to u EU cca 50 na 50
a zastánci návratu do EU nemají odvahu opakovat
referendum do doby, než se EU změní tak, aby
pominuly důvody odchodu z EU pro které Britové
hlasovali. Ona se EU k lepšímu totiž nezlepšila,
ale právě naopak. Už v Polsku sílí tendence
odchodu z EU, které nesplnilo očekávání, jaké
měli oni i my při vstupu. Pěkně ptáčkům zpívali,
když je lapali a po polapení jim pro jistotu
přistřihli křídla, aby už nemohli nikdy uletět.
Uletíte? Tak vás hospodářsky zničíme je výhružka,
které se nespokojené státy obávají. To není jen
partnerství, ale vazalství!
Pavel Hanzl
1.11.2026 20:20 Reaguje na Břetislav Machačeks v
6.11.2026 20:42 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Studnička
26.10.2026 08:26vaber
26.10.2026 08:34Jesti si autor myslí, že dokážeme ozelenit pouště ,může to zkusit a počítat energii a finance a uvolňování uhlíku do atmosféry, při takových snahách. Čtverečky na papír si namaluje i malé dítě.
Jiří Svoboda
26.10.2026 09:31Takže nejlépe ani nezkoušet.
Petr
26.10.2026 10:03"V některých případech byly 6leté stromy vysazené v půdě strukturované biouhlem pětkrát větší než 30leté stromy vysazené pomocí tradiční techniky výsadby."
A tomuhle nevěřím.
Richard Vacek
26.10.2026 10:04Pavel Hanzl
26.10.2026 10:11 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
26.10.2026 16:26 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://www.weforum.org/stories/nature-and-biodiversity/the-earth-is-getting-greener-why
Pavel Hanzl
26.10.2026 18:14 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
27.10.2026 18:37 Reaguje na Pavel HanzlPetr
29.10.2026 19:26 Reaguje na Richard VacekPetr
26.10.2026 10:24 Reaguje na Richard VacekPetr
26.10.2026 10:30 Reaguje na PetrOd počátku lidské civilizace (přibližně od první zemědělské revoluce) lidstvo snížilo celkové množství biomasy na planetě zhruba na polovinu. Vzhledem k tomu, že rostliny tvoří přes 80 % veškeré biomasy, měl na tento propad největší vliv masivní úbytek lesů.
Od roku 1850 klesla celková biomasa divoce žijících suchozemských i mořských savců o přibližně 70 %.
Hmotnost samotných lidí se od roku 1850 zvýšila o 700 % a hmotnost hospodářských zvířat o 400 %.
V posledních letech (zhruba od roku 2010) satelitní data ukazují mírný a stabilní nárůst biomasy v severských (boreálních) a mírných lesích. Tento drobný nárůst je však neustále vyvažován pokračujícím odlesňováním tropických pralesů v Amazonii a Africe, které se kvůli těžbě a zemědělství stávají čistými producenty emisí, nikoli úložišti uhlíku. Půdní organická hmota (humus) navíc celosvětově degraduje a ubývá vlivem intenzivního zemědělství a klimatických změn.
Zatímco biomasa stagnuje nebo klesá, lidská infrastruktura roste takovým tempem, že každých 20 let zdvojnásobí svou váhu. Podle modelů bude v roce 2040 lidmi vyrobený materiál vážit již trojnásobek toho, co veškerá živá příroda.
Petr
26.10.2026 10:34 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
26.10.2026 16:08 Reaguje na PetrPetr
26.10.2026 16:41 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
26.10.2026 17:22 Reaguje na PetrPavel Hanzl
29.10.2026 16:53 Reaguje na Slavomil VinklerPetr Elias
26.10.2026 10:52 Reaguje na Richard VacekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Richard Vacek
26.10.2026 17:50 Reaguje na Petr Eliashttps://www.nasa.gov/centers-and-facilities/goddard/carbon-dioxide-fertilization-greening-earth-study-finds/
Petr Elias
27.10.2026 07:32 Reaguje na Richard VacekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Pavel Hanzl
1.11.2026 20:24Zastupitelská demokracie je zatím nejlepší, dlouhodobě testovaný systém správy země. Je tam vyvážena pravomoc vlády a její odpovědnost voličům.
Referendum je ve skutečnosti silné poškození tohoto systému.
Obecné referendum má ve svém základu fatální chybu a přímo dynamit (ovšem odpalovák k němu má nepřítel). Za jeho rozhodnutí nenese nikdo žádnou zodpovědnost, rozhodl přece "lid". Příklad:
V roce 1978 Rakušáci uspořádali referendum o zprovoznění již hotové jaderné elektrárny v Zwentendorfu. Bylo to v době módy zelených aktivistů a odpovědí bylo NE.
Škoda řádově ve stovkách miliard, ostuda po celé Evropě, zničení celé energetické koncepce vlády, komplex celé populace trvající dodnes, prudící Rakušáky kvůli Temelínu známe všichni.
Ta základní otázka zní: I kdyby Zelení tehdy vyhráli volby, měli by odvahu provést takovou krávovinu z vládní pozice?
Myslím si že ne, to by je lidé ušlapali.
A takové referendum uzákonit u nás, ve vrchlící hybridní válce a za totální demagogické kampaně z Ruska? Regulérní šílenství.
Milan Dostál
2.11.2026 07:47 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.11.2026 12:44 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
2.11.2026 14:26 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.11.2026 15:13 Reaguje na Milan DostálTo máme šlapat brázdu a klanět se Jeho Excellenci?
Milan Dostál
3.11.2026 05:59 Reaguje na Pavel HanzlDeficit se porovná až na konci období a jak už jsme nekolikrát probírali výsledek 1200 miliard dluhu je výsledek minulé vlády.
Zatím rozeštvává občany pouze opozice, manipulativní výzvy a prohlášení dělá jen ona.
Justice ani Ústavní soud a ani novináři nejsou božstvo a kritizovat je může naprosto legálně, každý.
Máte nějaký doklad o nástupu nebo jen záměru nastolení totality? Pouze za minulé vlády nelegálně zakazovala Weby, z opozice dělala dezoláty, svině atd. To je projev totality, likvidace opozičního názoru.
Pavel Hanzl
3.11.2026 09:15 Reaguje na Milan DostálSchillerová dělala tři státní rozpočty (2020.21.22) a zvýšila státní dluh o +13%, Stanjura taky tři (23.24.25) a zvýšil dluh o +3%.
Babiš lže, že je možno si objednat trestní stíhání, že úsatvní soud rozhoduje dle vůle prezidenta. To není kritika, to je napadání (znevěrohodnění) institucí, vše v linii putinovy doktríny státy rozeštvat.
A totalita nastupuje zestátněním médií, jasně je to vidět v Maďarsku a na Slovensku. Maďaři se vysmekli z oprátky a my musíme máknout, abychom tu hlavu tam vůbec nestrčili.
Pavel Hanzl
2.11.2026 16:25 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
3.11.2026 05:44 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.11.2026 08:50 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
3.11.2026 09:18 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
2.11.2026 12:48 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
2.11.2026 14:30 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.11.2026 15:07 Reaguje na Milan DostálA proč spáchal tak kolosální ostudu na summitu NATO?
Milan Dostál
3.11.2026 06:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.11.2026 08:38 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
3.11.2026 09:24 Reaguje na Pavel HanzlUž i v NATO začínají chápat, že bezduché navyšování procent vyšší bezpečnost nepřinese.
Pavel Hanzl
3.11.2026 09:51 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
2.11.2026 15:08 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
2.11.2026 17:03 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
3.11.2026 06:21 Reaguje na Pavel HanzlMyslíte to Rusko co prohrává na Ukrajině?
Dejte si studený hadr na hlavu a začněte přemýšlet vlastní hlavou, ne hlavami těch co na eskalaci jen vydělávají.
Pavel Hanzl
3.11.2026 08:46 Reaguje na Milan DostálPutin musí mít nějaký úspěch, jinak si ho jeho vlastní mužici ugrilují zaživa. Proti Evropě vede dlouhodobě hybridní válku, což je příprava pro válku ostrou. To jsou jeho slova. Celý ruský národ je na válku dlouhodobě připraven, má za sebou čínského komunistu a dnes i amerického šílence.
A náš makake mektá, že se nepřipojíme do protiraketové alianci, nepodporujeme Ukrajinu, která nás brání proti pozemní invazi. A armádu spíš rozvrací, než buduje. Tím se stáváme pro Putina měkký cíl a na ty on útočí jako na první.
Milan Dostál
3.11.2026 09:40 Reaguje na Pavel HanzlUSA 954,0
Evropská unie (EU27) 452,0
Rusko 190,0
Armáda v rozkladu byla:
Výstrojní krize“ a prázdné sklady (2021–2023)
Začátek tohoto období byl kritický. Armáda sice navyšovala počty vojáků z povolání i aktivních záloh, ale nedokázala je adekvátně obléknout.
• Nedostatek základních věcí: Ve výstrojních skladech (zejména v centralizovaném Vyškově) chyběly standardní polní blůzy, kalhoty vzor 95, zimní doplňky, trička, a dokonce i běžné velikosti polních bot.
• Nefunkční body: Vojáci měli na svých osobních kontech naspořené tisíce tzv. „výstrojních bodů“ (za které si výstroj nakupují), ale body nebylo v prázdných skladech za co utratit.
• Nákupy „ze svého“: Masivním fenoménem bylo, že si profesionální vojáci kupovali kvalitní boty, taktické oděvy a batohy za vlastní peníze v komerčních army shopech, aby vůbec mohli plnohodnotně cvičit
Pavel Hanzl
3.11.2026 09:56 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
3.11.2026 10:10 Reaguje na Pavel HanzlRozpočet Ministerstva obrany na rok 2026 činí 154,791 miliardy korun.
Podrobnosti a přehled výdajů na obranu:
• Rozpočet Ministerstva obrany (MO): 154,791 mld. Kč (zůstává na úrovni roku 2025).
• Celkové obranné výdaje státu: 184,694 mld. Kč, což odpovídá přibližně 2,06 % HDP.
Pro rok 2027 počítá návrh státního rozpočtu s rekordním navýšením, kdy výdaje na samotnou kapitolu Ministerstva obrany činí 190,86 miliardy korun.
Celkové obranné výdaje státu (které kromě rozpočtu ministerstva zahrnují i obranné nákupy jiných resortů) mají dosáhnout 195 miliard korun, čímž Česká republika bezpečně plní svůj alianční závazek vůči NATO.
Hlavní specifika rozpočtu pro rok 2027:
• Historické maximum: Jedná se o vůbec nejvyšší obranné výdaje v historii ČR.
• Přesuny z minulosti: Do rozpočtu se promítá mimo jiné 16,4 miliardy korun, které byly kvůli zpoždění některých akvizičních projektů přesunuty z roku 2026.
• Priority: Peníze jsou určeny na pokračování strategických projektů, jako je budování moderní protivzdušné obrany a modernizace těžké brigády.
Když netušíte, tak si to zjistěte, potom můžete rozumovat.
Pavel Hanzl
3.11.2026 13:05 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
3.11.2026 09:58 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
3.11.2026 10:05 Reaguje na Pavel HanzlDědictví škrtů z minulosti (Vnitřní dluh)
Po finanční krizi z roku 2008 byla česká armáda dlouhodobě podfinancovaná. Rozpočty se škrtaly na kost a výstrojní sklady se kompletně vyjedly.
• Když pak po roce 2020 začal rozpočet prudce růst, sklady zely prázdnotou.
• Nebylo možné jen „dokoupit“ chybějící kusy. Armáda musela začít budovat zásoby od nuly, což v logistickém řetězci trvá roky.
3. Covid-19 a kolaps dodavatelských řetězců
V letech 2021 a 2022 tvrdě udeřily ekonomické dopady pandemie covidu-19.
• Chybějící materiál: Na trhu byl kritický nedostatek specifických tkanin, membrán (Gore-Tex) a chemikálií pro impregnaci.
• Zahraniční závislost: I když uniformy šila česká firma, látky nebo zipy často pocházely ze zahraničí, kde stála výroba nebo kolabovala námořní doprava.
Pavel Hanzl
3.11.2026 12:24 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
3.11.2026 14:37 Reaguje na Pavel HanzlV kontextu České republiky měla situace specifický průběh:
• První recese: Zasáhla ČR v letech 2008–2009 v návaznosti na pád americké banky Lehman Brothers a propad světového obchodu.
• Druhá recese: Česko si navíc prošlo ještě druhou vlnou hospodářského poklesu v letech 2012–2013, mimo jiné kvůli tehdejším úsporným opatřením domácí vlády.
• Úplné zotavení: Širší odeznění celosvětové krize a návrat k růstu se datuje do roku 2015.
A kdopak je viník druhé vlny? Nejlepší ministr financí na světě.
Pavel Hanzl
3.11.2026 14:53 Reaguje na Milan DostálA tu druhou vlnu způsobil Thomasův teorém, což je spíš psychologická, než ekonomická záležitost.
Pavel Hanzl
3.11.2026 14:59 Reaguje na Pavel HanzlMilan Dostál
3.11.2026 16:00 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.11.2026 21:18 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
3.11.2026 21:19 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
3.11.2026 12:26 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
3.11.2026 14:33 Reaguje na Pavel Hanzl2010 51,9 51,9
2011 43,8 43,8
2012 42,2 42,2
2013 42,1 42,1
2014 41,1 41,1
2015 43,8 43,8
2016 46,1 46,1
2017 52,2 52,2
2018 58,9 58,9
2019 66,7 66,7
2020 72,6 72,6
2021 75,3 75,3
2022 88,1 88,1
2023 111,8 111,8
2024 151,2 159,8
2025 154,4 160,8
2026 154,8 184,7
Pavel Hanzl
3.11.2026 14:55 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
3.11.2026 16:08 Reaguje na Pavel Hanzldrony, tanky, děla, F35 všude něco smrdí, a kuchyně to už je jen sranda.
Pavel Hanzl
3.11.2026 21:10 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
4.11.2026 06:27 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.11.2026 07:48 Reaguje na Milan DostálA co melete o jakých nálepkách a jediné pravdě? Já tu argumentuji čísly a uznávám vaše čísla. To je ta cha cha "jediná pravda"? To jsem fakt nevěděl.
Milan Dostál
4.11.2026 11:00 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.11.2026 12:25 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
4.11.2026 13:04 Reaguje na Pavel Hanzl• V období 2017–2020 byl nominální korunový nárůst výrazně nižší (+428 mld. Kč). Přesto však podíl dluhu vůči HDP vyskočil o 5,9 p. b.. Důvodem byl rok 2020, kdy se ekonomika vlivem pandemických uzávěr prudce propadla (klesl základ HDP), což relativní ukazatel zadlužení uměle opticky navýšilo.
• V období 2021–2024 stát vytvořil historicky nejvyšší nominální dluh, kdy v absolutních číslech přibylo masivních 1200 miliard Kč. Nicméně vůči velikosti ekonomiky stouplo zatížení pouze o 3,0 p. b. Za tento relativně mírný růst vděčíme enormně vysoké nominální inflaci v těchto letech. Ta sice zdražila zboží v obchodech, ale zároveň výrazně nafoukla nominální hrubý domácí produkt (jmenovatel), ze kterého se podíl počítá.
Pavel Hanzl
4.11.2026 16:49 Reaguje na Milan DostálObdobí 2017-2019 byl rozpočet skoro vyrovnaný, ten giganáraz proběhl v letech 20, (to HDP šlo dolů o -5,3% ale vroce 21 už nahoru o +4%) 21, 22, kdy v boji s covidem jsme byli druzí nejhorší z celé Eu a v esklaci dluhu úplně nejhorší. A ten bilión na dluh vytvořil jádrovou inflkaci 8% když Fiala přebíral vládu.
Ovšem kdy ji odevzdával, byli jsme třetí v Eu v zvládnutí všech krizí a šestí v růstu HDP z celého světa.
A dluh se počítá v % HDP, (ne v nominále), aby se vyloučila inflace.
Pavel Hanzl
4.11.2026 16:52 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
5.11.2026 06:26 Reaguje na Pavel Hanzl"A dluh se počítá v % HDP, (ne v nominále), aby se vyloučila inflace." Máte to tam jasně popsané, že se mýlíte. Přečtěte si to znovu.
Pavel Hanzl
5.11.2026 08:17 Reaguje na Milan DostálPepa vydělává 1000 a půjčuje si taky 50, tak má dluh 5%. Proto se deficity vždy uvádí v procentech a pokud ani tohle nechápete, tak sorry jako.
Pavel Hanzl
5.11.2026 08:19 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
4.11.2026 07:50 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
4.11.2026 11:07 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.11.2026 12:19 Reaguje na Milan DostálA pokud proti němu stojí názor, že máme spáchat státní sebevraždu vystoupením z EU a NATO, zablokováním pomoci Ukrajině a vůbec lezením do ruské zádele, tak to považuji za dezolátismus oprávněně. Foltýn to definoval jasně.
Milan Dostál
4.11.2026 12:46 Reaguje na Pavel HanzlMilan Dostál
5.11.2026 06:20 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.11.2026 08:11 Reaguje na Milan DostálJá si nařízení Eu přečtu a vyhodnotím si přínos a jestli jsem pro, nebo proti. To je to cha cha "bezmyšlenkové" blábolení?
V ruské zádeli není ten, kdo má technické připomínky k EU, ale ten, který blokuje podporu Ukrajiny a šíří tu ruskou propagandu.
A směřování na Západ je podstatný jev, bez něho směřujeme na Východ, žádný střed tu není.
Pavel Hanzl
4.11.2026 12:21 Reaguje na Milan DostálStát řídí vláda a občané ji kontrolují, jestli nezneužívá moc a nepáchá prasárny. Což tahle páchá dost intenzivně.
Milan Dostál
5.11.2026 06:09 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.11.2026 08:02 Reaguje na Milan DostálKdyž vás někdo napadne, budete čekat na policii, která je jediná oprávněná dělat pořádek?
Paelamentní demokracie není bez chyby a občanská společnost je důležitou součástí, stejně jako nezávislá média.
Milan Dostál
5.11.2026 08:16 Reaguje na Pavel Hanzldatum jednání Přibližné časy nočního hlasování Hlavní téma / Zákon Typ proběhlých hlasování
10. 2. – 11. 2. 2022 22:00 – 05:00 Pandemický zákon Opakovaná procedurální hlasování o programu a schvalování novely v noci ze čtvrtka na pátek.
18.02.2022 02:00 – 06:00 Pandemický zákon (veto Senátu) Finální přehlasování Senátu po extrémních obstrukcích, samotné schválení prošlo nad ránem.
2. 3. – 4. 3. 2023 Průběžně celou noc (např. 02:30, 04:15) Snížení valorizace důchodů Desítky hlasování o zkrácení řečnické doby, procedurách a schválení stavu legislativní nouze.
14.07.2023 22:00 – 02:00 Konsolidační balíček Hlasování o programu mimořádné schůze a posunu vládního daňového balíčku do 2. čtení po půlnoci.
31. 8. – 1. 9. 2023 22:00 – 01:30 Hlasování o nedůvěře vládě Procedurální hlasování k projednávání opozičního návrhu na vyslovení nedůvěry kabinetu Petra Fialy.
24. 1. – 25. 1. 2024 23:00 – 06:00 Korespondenční volba Celonoční maraton (přes 60 hodin celkem), schvalování programu a procedur uprostřed noci.
jinak statistika:
Detailní rozpad 224 nočních hlasování podle hodin
Pokud se podíváme na celkovou statistiku všech 224 hlasování, která byla v tomto volebním období oficiálně zaznamenána v čase mezi 22:00 a 06:00, nejčastěji k nim docházelo v těchto blocích:
22:00 – 00:00 (Cca 45 % hlasování): Nejčastěji hlasování o procedurách, námitkách a schvalování pevných časů pro body programu na další den.
00:00 – 03:00 (Cca 35 % hlasování): Hlasování o ukončení rozpravy, zamítnutí bodů nebo schvalování doprovodných usnesení v unavené atmosféře.
03:00 – 06:00 (Cca 20 % hlasování): Finální hlasování o zákonech (např. Pandemický zákon), ke kterým se Sněmovna propracovala až nad ránem po vyčerpání řečnických časů.
Jste jen další oběť manipulace, konečně otevřete oči.
Pavel Hanzl
5.11.2026 13:56 Reaguje na Milan DostálA kolik hodin se diskutovalo k poplatkům? Jenom pár hodin a nevyslyšených poslanců bylo asi 65. Fakt to nedáváte?
A proč se hlasovalo v noci? Bo neskutečně brutální obstrukce totálně blkokovaly celou sněmovnu celé 4 roky a Okamura jednou žvanil v kuse 9 hodin!! Rekord i v Guinesově knize!! Proč Ústavní soud neřekl opozici, aby začala dělat opopziční práci a přestala prudit a obstruovat?
Milan Dostál
5.11.2026 14:07 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.11.2026 14:00 Reaguje na Milan Dostálzhruba 600 hodin zdržování v úvodních částech schůzí. Celkový čas skutečných obstrukcí, včetně dlouhých projevů při projednávání zákonů a dalších zdržovacích postupů, byl jiný a z těchto statistik jej nelze přesně určit."A to nepočítají skutečné obstrukce, to by byly už asi tisíce hodin.

Milan Smrž: Hormuzský průliv a křivolaké cesty k zelené energii
Milan Smrž: Evropské a německé sluneční ceny za rok 2025
Milan Smrž: Předsudky větrné opozice