Milan Smrž: Návrh záchytu a dlouhodobého uložení oxidu uhličitého
26.10.2026 | Milan Smrž |
Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Řešením problému skleníkových plynů a zvyšování teploty se věnuje celá řada oborů pod souhrnným názvem geoinženýring. Vedle dále diskutovaného záchytu a následného uložení oxidu uhličitého byly navrženy metody snížení teploty na zemi, jako sprayování oxidu siřičitého do vyšších vrstev atmosféry, či instalace reflexních zrcadlech umístěných do kosmu, které by odrážely sluneční světlo. Rovněž se uvažuje nad zvýšením reflexivity mraků či vytváření mlhy z mořské vody nad hladinou oceánů pomocí flotily autonomních plavidel nebo zvýšení reflexivity vodní hladiny mikrobublinkami vzduchu. Většina uvedených projektů je utopická, pravidelně extrémně energeticky náročná a kriticky uvažující vědci považují některé z možnosti za riskantní s nepředvídatelnými následky. Rovněž je podstatné zmínit, že uvedené metody jsou symptomatické a neřeší příčinu. Proto je zcela nezbytné se pustit do velkoobjemového a trvalého odstraňování přebytečného oxidu uhličitého z atmosféry.
Někdy se CCS (Carbon Capture and Storage) zaměňuje CCU (Carbon Capture and Use), kdy druhá metoda slouží jen k recyklaci oxidu uhličitého, a nikoliv k jeho trvalému odstranění z oběhu a měla by smysl pouze v případě sníženého obsahu oxidu uhličitého v atmosféře a snížení teploty atmosféry. Je popsáno několik cest jak oxid uhličitý uložit: Navrhuje se reakce s bazaltem, enzymatický záchyt oxidu uhličitého s následným uložením uhlíku jako uhličitanu nebo na mědí aktivovaných sorbentech. Ve všech těchto příkladech zůstává problémem obrovské množství uhličitanů, které je nutné vázat na nějaký alkalický kation, příkladně vápník. V jistém přiblížení by pak analogicky postačovalo sypat do moří rozemletá vápencová pohoří a dosáhlo by se podobného efektu (i toto se někdy navrhuje).
Uvedené metody jsou materiálově i finančně velmi náročné a nepřinášejí kromě záchytu uhlíku (mnohdy s diskutabilními výsledky) žádná další pozitiva. Je možné, že časem budou k dispozici zlepšení CCS, patrně ale vždy budou představovat stálou spotřebu energie.
Při intenzifikaci těžby ropy se někdy používá metoda CO₂-EOR, využívající oxid uhličitý, který se vtláčí do ložiska, kde se jeho část váže na minerály ve vrtu a zbytek se recykluje. Tento proces je často kritizován, neboť často využívá oxid uhličitý z podzemních ložisek, což nikterak nesnižuje jeho množství v atmosféře a současně proces přispívá ke zvýšení těžby fosilního zdroje.
Perspektivnější cestu představuje využití přírodních procesů záchytu oxidu uhličitého pomocí fotosyntézy. Zde jsou v zásadě dvě možnosti: zvýšit ukládání organického uhlíku v půdě pomocí biozemědělských metod a zadruhé výroba biouhlí z odpadní biomasy či nejvýhodněji z rychle rostoucích pozemských organismů, kterými jsou u ostrova Volcano v Liparském souostroví nedávno objevené sinice Chonkus. Ty jsou schopny absorbovat značná množství oxidu uhličitého a mají výhodné sedimentační vlastnosti, důležité pro technologické zpracování.
Biozemědělství je cestou zvýšení organického uhlíku v půdě, což je samozřejmě velmi důležitý proces, ale setrvání organického uhlíku je závislé na širokých podmínkách v půdě (složení půdy, obhospodařování, obsah dusíku, vlhkosti…) a může být limitováno desítkami let. Je několik opatření, které vedou ke zvýšení obsahu uhlíku v půdě: Jde o pěstování směsných kultur, hluboce kořenící rostliny, přídavky organického hnojiva, občasné setí motýlokvětých rostlin (i jako meziplodiny), ponechání sklizňových zbytků na povrchu půdy a minimální kultivace půdy.
Využití sinic je z hlediska dalších profitů i doby uložení uhlíku nadějnější. Jednak skýtá možnost nízké energetické náročnosti či energetické soběstačnosti záchytu uhlíku pomocí navrhovaného komplexního procesu.
V komplexním procesu navrhujeme ze sinic vyrobit termickým procesem biouhlí a následně je aplikovat do půdy:
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Milan Smrž
Postupné kroky technologie
Základním krokem komplexního procesu založeného na sinicích by bylo jejich pěstování ve sluncem vyhřátých mělkých bazénech. Po přirozené sedimentaci by se sklizené sinice odvodnily pomocí šnekových lisů a z vylisované kapaliny by se příkladně koagulací, osmotickou filtrací či elektroforézou získaly potřebné zájmové látky. Zbytkový kapalný substrát, resp. pevné zbytky po extrakci by se podrobily bioplynové digesci, analogicky výrobě bioplynu z trávy/travní siláže resp. z sinic. Ze získaného bioplynu by se (i částečně) na místě vyrobila elektrická energie, sloužící k pohonu zařízení a odpadní teplo. Odpadní teplo ze spalování bioplynu, spolu s teplem spálených pyrolýzních plynů by se využilo na sušení pevného podílu vylisovaných sinic. Předsušené sinice by se následně šaržovitě nebo kontinuálně žíhaly v peci s využitím pyrolýzních plynů, případně bioplynu. Dřevěné uhlí by se po smíchání se zbytky digestátu (kvůli inokulaci bakteriemi a zlepšení mechanické soudržnosti) peletizovalo a finálně běžnými agrotechnickými postupy se pak integrovalo především regionálně do půdy.Produkce sinic je omezena obsahem fosforu, který je v jejich sušině obsažen v množství okolo 1 %. V mořské vodě je jeho množství minimální, pouze ve zlomcích miligramu na litr. Potřebný fosfor by se musel získat pěstováním sinic ve zředěné odpadní městské vodě, což by znamenalo vybudovat komplexní zařízení v dosahu městské čistírny. Existují i cesty, jak získat fosfor z vyrobeného biouhlíku. Pro růst sinic je potřebný rovněž dusík, který z plynného skupenství dovedou fixovat sinice Trichodesmium.
Potenciál uskladnění uhlíku v půdě
Odhaduje se, že na světě je v půdě do hloubky 1 metru uskladněno okolo 1500 Gt uhlíku, z toho asi polovina do 30 cm, přičemž se v roce 2025 emitovalo asi 38,1 Gt fosilního oxidu uhličitého (o 1,1 % více ve srovnání s předchozím rokem). Po přídavku biouhlí se počátečních letech se množství uhlíku lehce snižuje, ale pak se biouhlí v půdách stabilizuje. Vedle aktuálních výzkumu s radioizotopy uhlíku jež vedou k odhadům stability v řádu staletí jsou k dispozici další radiologická data, určující stáří uhlíku v amazonské „terra preta“ (černá půda), okolo 5000 let.Běžně se používá 5-10 % přídavku biouhlí do svrchní vrstvy půdy, přičemž se množství může zvýšit i na 20 %. Při hloubce orby 20 cm by to odpovídalo cca 300 tun biouhlí na 1 ha.
Přínosy přídavku biouhlí do půdy
Přídavek biouhlí do půdy se projevuje zvýšenou retencí vody, hnojivých komponent půdy a zvýšenou úrodností, především v chudých tropických půdách. Podle způsobu přípravy může biouhlí vykazovat pozitivní účinky na zdraví půdy a výnos plodin v důsledku zlepšení různých faktorů, včetně zvýšené dostupnosti živin a zlepšení pH půdy. Vlivem přídavku biouhlí se snížila dostupnost toxických prvků v půdě; na chudých půdách vzrostl výtěžek plodin o cca 35 %. Biouhlí rovněž snižuje odnos hnojivých substancí do vodotečí a tím sníží jejich budoucí eutrofizaci.Ve Stockholmu mají dobré zkušenosti s pěstováním stromů v městském prostředí s přídavkem biouhlí. V některých případech byly 6leté stromy vysazené v půdě strukturované biouhlem pětkrát větší než 30leté stromy vysazené pomocí tradiční techniky výsadby. Účinek biouhlí se vysvětluje rovněž zvýšenou mikrobiální aktivitou v půdě.
V komplexním procesu lze z kapalin vylisovaných z vytěžených čerstvých nebo silážovaných sinic získat fyzikálními a chemickými separačními metodami množství zajímavých látek, které mohou být komercionalizovány. Jedná se především o biostimulátory, polymerní látky a další bioaktivní a farmakologicky či potravinářsky zajímavé látky, jako polynenasycené mastné kyseliny, esenciální aminokyseliny, vitamíny, antioxidanty, vlákninu a minerály.
Ekonomické přínosy komplexního procesu
Komplexní posouzení vyžaduje ekonomickou analýzu podle užitého procesu a lokality mělo by však zahrnovat následující položky, především prodejní cenu biouhlí, cenu uhlíkových kreditů i vyčíslení profitu přídavku uhlí do půdy (zvýšení výnosů plodin, záchyt vody, snížení odnosu biogenních prvků a sloučenin do vodoteče…) a prodej látek získaných z kapalné fáze, například omega-3 mastné kyseliny či velmi silný antioxidant astaxanthin.Pomocí biouhlí zalesnit pouště
S ohledem na akutnost situace navrhujeme realizaci pilotního projektu, který by prokázal životaschopnost projektu. Pěstování sinic, především pracujících za zvýšené teploty ve vhodných oblastech severní Afriky poblíže moře. Záměrem je vystavět komplexní systém obsahující velké nádrže zhotovené například z odpadního plastu ve kterých by voda, díky slunečnímu záření, dosahovala teploty 45–50 stupňů Celsia. Vedle pěstebních nádrží by komplex obsahoval popsanou technologii.
Konečný produkt – pelety z biouhlí by se umísťovaly do velmi dlouhých příkopů širokých například 20 metrů a hlubokých 10 metrů. Do těchto příkopů by se zasadily hluboko kořenící tropické stromy, příkladně Tamarind indický (Tamarindus indica), Fíkovník posvátný (Ficus religiosa), Mangovník indický (Mangifera indica), Zederach indický (Azadirachta indica), Hřebíčkovec šabrejový (Syzygium cumini). Tyto stromy mohutného vzrůstu poskytují užitek jedlými plody či medicinálním využitím.Současně by mohly díky záchytu vody a částečnému zastínění sloužit agrolesnickému pěstování dalších zemědělských plodin.
reklama
Milan Smrž
Autor je předseda české sekce a člen předsednictva evropské asociace EUROSOLAR, chemik, překladatel, publicista.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Jen přehrada nestačí. Odborníci v Krnově ukázali, jak lépe chránit města a krajinu před povodněmi i suchem
Europoslanci podpořili odklad pravidel metanového nařízení o tři roky
Britská vláda i přes protesty schválila těžbu plynu z ložiska v Severním moři
Další články autora |
Milan Smrž: Hormuzský průliv a křivolaké cesty k zelené energii
Milan Smrž: Evropské a německé sluneční ceny za rok 2025
Milan Smrž: Předsudky větrné opoziceOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (65)
PB
Petr Blažek
26.10.2026 05:42A co takhle začít u omezení (zrušení) spalování biomasy a bioplynových stanic. To jsou silně dotačně podporované provozy , kde se v současné době naopak biouhlík spaluje místo aby se v půdě nechal.
Opět evropský kocourkov. Na jedné straně budeme uhlík za dotace spalovat a na druhé straně za dotace uměle vyrábět a ukládat.
Odpovědět
Opět evropský kocourkov. Na jedné straně budeme uhlík za dotace spalovat a na druhé straně za dotace uměle vyrábět a ukládat.
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 07:08 Reaguje na Petr BlažekTo píšete o něčem úplně jiném. O výrobě energie, ten biouhlík nevypouští fosilní CO2 a o tom to je.
Odpovědět
FO
František Orság
26.10.2026 07:04Když už autor nakreslil pěkné blokové schéma jednotlivých procesních kroků, tak tam měl doplnit i spotřebu energie a výrobu energie, aby byla vidět celková energetická účinnost a jak zvládli překonat zákon o zachování energie. Až autoři CCS a podobných postupů budou udávat energetickou náročnost jejich technologie včetně náběhu a doběhu, tak má smysl uvádět informace o těchto technologiích, v opačném případě to je jenom návnada pro politiky a pro získání dotačních prostředků.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 07:09 Reaguje na František OrságV grafu to přece je, energie se získává spalování bioplynu z těch sinic, zbývá ještě odpadní teplo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 07:05Není to nějaké příliš komplikované? Nestačilo by ty sinice zaorávat a ukládat do příkopů jenom v nějaké vylisované formě, jako zelené hnojení? Uhlíkový záměr by byl splněn, ale bez drahých technologií.
Odpovědět
EN
Emil Novák
26.10.2026 07:24Pan Smrž vymýšlí způsoby jak se co nejlépe levou rukou podrbat za pravým uchem, a zároveň je to zavilý bojovník proti desetiletí ověřenému účinnému (a dá se říct i nejúčinnějšímu) způsobu, jak emise CO2 dramaticky snížit...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 08:20 Reaguje na Emil NovákUrčitě myslíte OZE? Fakt jste to už pochopil? Tolik sexu naráz?
Odpovědět
EN
Emil Novák
26.10.2026 08:30 Reaguje na Pavel HanzlNe, určitě nemyslím OZE, Hanzle. Vy považujete pana Smrže za zavilého bojovníka proti OZE? Nebo jakými myšlenkovými pochody jste dospěl k tomu, že myslím OZE? Četl jste vůbec co jsem napsal, nebo jste to zase jen vůbec nepochopil?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 09:50 Reaguje na Emil Novák"........ desetiletí ověřenému účinnému (a dá se říct i nejúčinnějšímu) způsobu, jak emise CO2 dramaticky snížit..." A nejúčinnější je samozřejmě OZE, to byste vědět mohl.
Odpovědět
EN
Emil Novák
26.10.2026 09:51 Reaguje na Pavel HanzlTo samozřejmě není, to byste mohl vědět.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 14:04 Reaguje na Emil NovákKdyž se podívám na střídač, dává těch pár panelů výkon 10 kW. To jsou dva dost silné motory. Bez paliva, bez přenosové sítě, za pár šupek instalace a provozně zadara, trvanlivost přes 10 - 20 let. "Kdo tohle dnes má?" říkával Jyrka Plyskéř.
Odpovědět
EN
Emil Novák
26.10.2026 14:10 Reaguje na Pavel HanzlKolik kW vám dává v průměru za celý rok, a kde se ten výkon vezme, když panel zrovna nedává nic? Až si na tohle (správně) odpovíte, třeba pochopíte (spíš asi ne), proč to nejúčinnější způsob není.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 14:53 Reaguje na Emil NovákV průměru asi 13 MWh za rok, což je spotřeba celého domu. Není to málo Antone Pavloviči, když třetinu sice prodám, ale třetinu koupím?
Odpovědět
EN
Emil Novák
26.10.2026 15:00 Reaguje na Pavel HanzlJá jsem se neptal na spotřebu ale na průměrný výkon, ale pokud jste dotaz nepochopil (jak jsem očekával), vězte že 13 MWh za rok dává průměrný výkon 1,48 kW (z 10 kW). Přičemž někdy se to blíží k těm deseti a jindy je to čistá nula. A to je právě, věřte nevěřte, důvod proč to nejúčinnější nástroj není. Protože se tím na úrovni státu řeší jen malá část zatížení - když zrovna svítí, což se vůbec nekryje s tím kdy je elektřina skutečně potřeba.
Odpovědět
Pe
Petr
26.10.2026 17:14 Reaguje na Pavel HanzlTo těch pár panelů, o kterých píšete, bude odhadem asi tak 30, aby tohle vyrobily. No, to za pár šupek není.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 14:08 Reaguje na Emil NovákFVE je nejlevnější zdroj elektřiny, to snad nezapřete. A panel za svoji životnost vyrobí 50 - 100x tolik energie, (včetně recyklace) kolik je potřeba na jeho výrobu. A hlavně: slunko svítí všude a zadara, instalace může být na místě spotřeby. To vám jádro prostě nedá, sorry jako. Jádro potřebuje mohutné přenosové sítě a velká část se nedá recyklovat vůbec.
Odpovědět
EN
Emil Novák
26.10.2026 14:15 Reaguje na Pavel Hanzl1) Nejlevnější zdroj elektřiny určitě ne.
2) 50 - 100x tolik energie, (včetně recyklace) kolik je potřeba na jeho výrobu, sotva.
3) Slunko nevyrábí elektřinu, k tomu je potřeba zařízení které rozhodně "zadara" není, a k tomu aby vyrábělo tehdy kdy ji potřebujete už vůbec ne.
4) Proč sem motáte nějaké místo spotřeby? O tom přece vůbec řeč není, řeč je, pokud jste to mezitím zapomněl, o účinném snižování CO2, a nemůžete popřít, že zatímco u jaderných elektráren máme řadu příkladů, kdy došlo na úrovni celých států k hluboké dekarbonizaci energetiky jadernými elektrárnami, u solárních elektráren nikoliv.
5) Proč sem motáte nějaké své scestné dojmy o recyklaci? O recyklaci opět vůbec řeč není, jen o emisích CO2.
Odpovědět
2) 50 - 100x tolik energie, (včetně recyklace) kolik je potřeba na jeho výrobu, sotva.
3) Slunko nevyrábí elektřinu, k tomu je potřeba zařízení které rozhodně "zadara" není, a k tomu aby vyrábělo tehdy kdy ji potřebujete už vůbec ne.
4) Proč sem motáte nějaké místo spotřeby? O tom přece vůbec řeč není, řeč je, pokud jste to mezitím zapomněl, o účinném snižování CO2, a nemůžete popřít, že zatímco u jaderných elektráren máme řadu příkladů, kdy došlo na úrovni celých států k hluboké dekarbonizaci energetiky jadernými elektrárnami, u solárních elektráren nikoliv.
5) Proč sem motáte nějaké své scestné dojmy o recyklaci? O recyklaci opět vůbec řeč není, jen o emisích CO2.
JS
Jaroslav Studnička
26.10.2026 09:53 Reaguje na Pavel HanzlNo, Emil Novák vám to jistě s potěšením vysvětlí, tak mu "nebudu fušovat do řemesla", ale "nejúčinnější je samozřejmě OZE" je pěkná hloupost hodna dezinformátora Hanzla.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 14:10 Reaguje na Jaroslav StudničkaVy nefušujete, nebojte. Vy jen plácáte nesmysly, urážky a jinak prudíte, na to Novák fakt nemá.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
26.10.2026 07:51Je docela odvážné chtít "Pomocí biouhlí zalesnit pouště"...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 08:19 Reaguje na Ladislav MetelkaVoda,voda,voda, pokud by se zavlažila poušť, bude zelená bez jakéhokoliv dalšího zásahu.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
26.10.2026 08:32 Reaguje na Pavel HanzlAno, dokud se tam budou trvale dodávat obrovská kvanta sladké vody. Pořád ale hrozí zasolení půdy (voda se odpaří, soli zůstanou). Výpar je tam obrovský a má to meteorologické důvody.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
26.10.2026 07:55Pan Smrž opět nepřekročil svůj stín a po ranní kávě vysypal z rukávu řadu námětů, které trpí syndromem idealistických technokratů, jak utlouct CO2.
Námitka - pokud vezmeme komplexní energetické vstupy a výstupy,a jejich vynucené náklady,tak jde o společensky ztrátovou záležitost.
Společným jmenovatelem je jedno - získat štědré dotace pro realizaci technicky a finančně nákladných projektů, namastit si kapsu a jít pryč.
Jako zářný příklad uvádím jímání CO2 na Islandu u geotermální elektrárny, barnumska reklama, obrovské náklady, německá technologie a pak už jen mlčení.
Řešení zajisté existuje, finančně zlomek nákladů, nízké udržovací náklady a dlouhodobý efekt.
Na mysli mám zajisté znovu zalesnění Evropy v místech, kde dříve bylo lesů plno a dnes vyprahlá půda. Typicky například Středomoří
a Balkán, včetně Malé Asie ,historicky a geograficky známé také pod názvem Anatolie. Dnešní Turecko.
Když nám nabíhal gryndýl , přidruženou části návrhu byl také záměr vysadit 3 mld stromů do roku 2030. Této myšlence jsem tleskal.
Konkrétně byl tento závazek představen v květnu 2020 jako klíčový pilíř Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a následně rozpracován v Nové strategii EU pro lesy do roku 2030.
A teď přichází veliké kouzlo indiánského náčelníka. Víte, jaká je realita v roce 2026 ?
!!!! vysazeno 0.8 % !!!!!
A to je právě to, co dlouhodobě kritizuji.
Na nesmyslná technická řešení se utrácí 99% výdajů, a vynikající řešení se nechá doslova chcipnout.
Proč? Protože se na tom nedá trhnout balík.
Správnou cestu známe, ale EU se vydala opačnou cestou směrem ke globálnímu chudobinci,- viz její hospodářské výsledky za posledních dvacet let v porovnání s USA nebo Čínou a dokonce i Indií.
Odpovědět
Námitka - pokud vezmeme komplexní energetické vstupy a výstupy,a jejich vynucené náklady,tak jde o společensky ztrátovou záležitost.
Společným jmenovatelem je jedno - získat štědré dotace pro realizaci technicky a finančně nákladných projektů, namastit si kapsu a jít pryč.
Jako zářný příklad uvádím jímání CO2 na Islandu u geotermální elektrárny, barnumska reklama, obrovské náklady, německá technologie a pak už jen mlčení.
Řešení zajisté existuje, finančně zlomek nákladů, nízké udržovací náklady a dlouhodobý efekt.
Na mysli mám zajisté znovu zalesnění Evropy v místech, kde dříve bylo lesů plno a dnes vyprahlá půda. Typicky například Středomoří
a Balkán, včetně Malé Asie ,historicky a geograficky známé také pod názvem Anatolie. Dnešní Turecko.
Když nám nabíhal gryndýl , přidruženou části návrhu byl také záměr vysadit 3 mld stromů do roku 2030. Této myšlence jsem tleskal.
Konkrétně byl tento závazek představen v květnu 2020 jako klíčový pilíř Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a následně rozpracován v Nové strategii EU pro lesy do roku 2030.
A teď přichází veliké kouzlo indiánského náčelníka. Víte, jaká je realita v roce 2026 ?
!!!! vysazeno 0.8 % !!!!!
A to je právě to, co dlouhodobě kritizuji.
Na nesmyslná technická řešení se utrácí 99% výdajů, a vynikající řešení se nechá doslova chcipnout.
Proč? Protože se na tom nedá trhnout balík.
Správnou cestu známe, ale EU se vydala opačnou cestou směrem ke globálnímu chudobinci,- viz její hospodářské výsledky za posledních dvacet let v porovnání s USA nebo Čínou a dokonce i Indií.
LM
Ladislav Metelka
26.10.2026 08:07 Reaguje na Miroslav Vinkler"znovu zalesnění Evropy v místech, kde dříve bylo lesů plno a dnes vyprahlá půda. Typicky například Středomoří"
Víte ale, co je příčina a co následek?
Odpovědět
Víte ale, co je příčina a co následek?
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 08:18 Reaguje na Ladislav MetelkaJak chce Vinkler zalesňovat území, kde není voda ani půda, to fakt nechápu. V Izraeli to zvládají, ale za cenu technologicky silně náročných postupů.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
26.10.2026 11:47 Reaguje na Ladislav MetelkaVím, z kauzality mě nemusíte školit.
Odpovědět
LM
Miroslav Vinkler
26.10.2026 14:35 Reaguje na Miroslav VinklerPříčinou regionální změny klimatu,nikoliv úplnou je antropogenní odlesnění a důsledkem je vyprahlá země.
Vždyť se známe, vy - zavilý zastánce modelů Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC.
Má osoba inklinující k Teorii biotické pumpy.
Protože naše argumentační roviny se nikde neprotínají, z podstaty věci se ani nemůžeme shodnout .
Což ovšem nic nemění na stanovisku k článku p.Smrze.
Odpovědět
Vždyť se známe, vy - zavilý zastánce modelů Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC.
Má osoba inklinující k Teorii biotické pumpy.
Protože naše argumentační roviny se nikde neprotínají, z podstaty věci se ani nemůžeme shodnout .
Což ovšem nic nemění na stanovisku k článku p.Smrze.
LM
Ladislav Metelka
26.10.2026 14:37 Reaguje na Miroslav VinklerNad oceánem se taky otepluje. Ty jsme taky odlesnili? O Arktidě nemluvě...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 14:59 Reaguje na Ladislav MetelkaOdlesnili jsme Antarktidu, Grónsko i Sibiř, sever Kanady, Saharu i poušť Gobi atd. atd. prostě lesy rostly i u prostřed Pacifiku.
Odpovědět
LM
Miroslav Vinkler
26.10.2026 17:07 Reaguje na Ladislav MetelkaNikdo nerozporuje, že se globálně otepluje,ani to, že koncentrace CO2 narůstá díky spalování fosilu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 14:57 Reaguje na Miroslav VinklerNa odlesněných plochách roste zase něco zeleného, třeba palmy, kukuřice, nebo jiné plodiny, navíc to dělá zcela mizivé procento plochy Země.
Odpovědět
PE
Petr Elias
26.10.2026 17:30 Reaguje na Miroslav VinklerPočkej... a co kalendovic jupiteránský cyklismus? ten už neplatí?
Odpovědět
Pe
Petr
26.10.2026 14:28 Reaguje na Ladislav MetelkaJá myslím že určit přesně kauzalitu už není důležité. Důležité je, že se to stalo a nyní se to vlastními následky samo prohlubuje, spirála je roztočená. Když neuděláme nic a budeme říkat, že se to změnit nedá, asi si moc nepomůžeme. A jediné, co dokážeme udělat, a co má šanci na úspěch, byť třeba ne úplný, nebo okamžitý, je zalesnění a obnova vegetační izolace krajiny. S ničím lepším zatím nikdo nepřišel. Někde to půjde líp, někde opravdu hůř. No, co jsme si vyrobili, to máme.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
26.10.2026 14:35 Reaguje na PetrBude lepší odstraňovat příčinu nebo důsledky?
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
26.10.2026 15:10 Reaguje na PetrA nebo se domluvíme. Vy si odstraňujte příčinu, tedy oteplování, já si budu zalesňovat a řešit důsledky. Jste pro? :-)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 08:15 Reaguje na Miroslav VinklerPane Vinklere, vy jste tu dlouho nebyl, ale pořád jste nic nepochopil? Jaký cha cha "chudobinec" máte na mysli?
Průměr HDP na osobu v EU je asi 44 tis. dolarů ročně.
v Číně 13 tis.
státy BRISC asi 12,
Indie 2.8
USA 90.
Za posledních 20 let (co byly zavedeny emisní povolenky) šla Evropa o +30% HDP nahoru, ČR o +50%. Já si chudobinec představuji fakt jinak.
Evropa není pupek světa už od 2.sv. války a umíralo se tu snad hlady?
Vy jste byl vždycky v životě ve všem první? Tak proč to chcete po Evropě?
Odpovědět
Průměr HDP na osobu v EU je asi 44 tis. dolarů ročně.
v Číně 13 tis.
státy BRISC asi 12,
Indie 2.8
USA 90.
Za posledních 20 let (co byly zavedeny emisní povolenky) šla Evropa o +30% HDP nahoru, ČR o +50%. Já si chudobinec představuji fakt jinak.
Evropa není pupek světa už od 2.sv. války a umíralo se tu snad hlady?
Vy jste byl vždycky v životě ve všem první? Tak proč to chcete po Evropě?
BM
Břetislav Machaček
26.10.2026 08:42 Reaguje na Pavel HanzlJste schopen pochopit že HDP se počítá z ceny produkce a pokud produkuji drahé výrobky, tak mi narůstá HDP? Pokud vyrobím chladničku za 10 000 a tutéž chladničku Číňan za 5 000, tak máme ve výsledku HDP 2x vyšší, než oni. Totéž u služeb atd. Srovnání výše HDP podle ceny produkce by bylo
reálné, kdyby byla cena výrobků jednotná na celém světě.
U USA je HDP vysoké hlavně proto, že vyrábí předražené
zbraně.
Odpovědět
reálné, kdyby byla cena výrobků jednotná na celém světě.
U USA je HDP vysoké hlavně proto, že vyrábí předražené
zbraně.
PE
Petr Elias
26.10.2026 09:59 Reaguje na Břetislav MachačekZbrojní průmysl USA tvoří ani ne 3,5% HDP. ;)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 10:09 Reaguje na Břetislav MachačekA jste schopen pochopit, že tu ledničku musí někdo koupit? To HDP tvoří z rozhodující části spotřeba. A Evropamje tak bohatá - především obyčejní lidé (asi nejbohatší na světě), takže jsou dobře placení a můžou kupovat drahé věci.
Proč mají některé státy z EU dražší elektřinu, i když ji dělají z levných OZE? Bo i energetici mají výrazně vyšší platy, neš naši.
Odpovědět
Proč mají některé státy z EU dražší elektřinu, i když ji dělají z levných OZE? Bo i energetici mají výrazně vyšší platy, neš naši.
JP
Jaroslav Pokorný
26.10.2026 11:14 Reaguje na Pavel HanzlProč i chudí lidé v Evropě si kupují drahé věci? Protože jiné nemají k dispozici. A když je mají, kupují ty levné. Viz prosperita Temu, Aliexpresu a podobných, které EU musela pořádně zdanit, protože konkurují evropským výrobcům.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
26.10.2026 11:48 Reaguje na Jaroslav PokornýTo ovšem Hanzlum a spol nedochází
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 14:18 Reaguje na Miroslav VinklerHlavně, že vám došlo, že bez ruského plynu jsme nezmrzli ani nezbankrotovali, nebo snad ano?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 14:17 Reaguje na Jaroslav PokornýEvropa je kontinent s nejmenší úrovní chudoby na světě, je daleko i před USA. A dumpingové zboží z Asie je nutno zdanit, to fakt nechápete? Když by to zlikvidovalo náš průmysl, tak budeme dělat asi tak co? To je fakt tak těžká makačka na bednu?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.10.2026 08:34 Reaguje na Miroslav VinklerJe to tak. Technická řešení přinášejí zisky z těch dotovaných řešení
a to je to o co tu jde. OZE už pomalu vyčerpává potenciál svého užití a tak je třeba zkoušet další tunely na daňové příjmy. Bohužel Zelení ve vedení EU a jejich partneři nemohou přiznat marnost svých současných řešení a tak přicházejí s další "spásnou" myšlenkou. Je
utopií, aby EU spasila celý svět, který kráčí zcela opačnou cestou.
Už pouhá natalita zvyšuje produkci CO2 více, než se ji snaží jiní
snižovat. Pro ty je už snižování na hraně reálných možností a tak
se chce pokusit o ukládání CO2 za každou cenu, kterou bude i konec
konkurenceschopnosti celé EU a následná chudoba dotacemi zadlužené
společnosti. Lituji, že jsem v době vstupu do EU nevěděl jací lidé
ji jednou povedou a kam bude EU směřovat. Vědět to, tak jsem byl
zásadně proti vstupu do spolku směřujícího k sebemrskačství a
ekonomické sebevraždě. Závidím Britům, že z EU odešli a mohou jen
sledovat a poučit se z našich chyb. My jsme ale součástí EU a
budeme těmi pokusnými králíky experimentu života na dluh, který
vzniká zelenou a rádoby demokratickou politikou EU.
Odpovědět
a to je to o co tu jde. OZE už pomalu vyčerpává potenciál svého užití a tak je třeba zkoušet další tunely na daňové příjmy. Bohužel Zelení ve vedení EU a jejich partneři nemohou přiznat marnost svých současných řešení a tak přicházejí s další "spásnou" myšlenkou. Je
utopií, aby EU spasila celý svět, který kráčí zcela opačnou cestou.
Už pouhá natalita zvyšuje produkci CO2 více, než se ji snaží jiní
snižovat. Pro ty je už snižování na hraně reálných možností a tak
se chce pokusit o ukládání CO2 za každou cenu, kterou bude i konec
konkurenceschopnosti celé EU a následná chudoba dotacemi zadlužené
společnosti. Lituji, že jsem v době vstupu do EU nevěděl jací lidé
ji jednou povedou a kam bude EU směřovat. Vědět to, tak jsem byl
zásadně proti vstupu do spolku směřujícího k sebemrskačství a
ekonomické sebevraždě. Závidím Britům, že z EU odešli a mohou jen
sledovat a poučit se z našich chyb. My jsme ale součástí EU a
budeme těmi pokusnými králíky experimentu života na dluh, který
vzniká zelenou a rádoby demokratickou politikou EU.
JP
Jaroslav Pokorný
26.10.2026 11:17 Reaguje na Břetislav MachačekAle Břetislave, já jsem byl vždy pro sjednocenou Evropu, ale při našem vstupu už bylo celkem jasné kam EU směřuje, tak jsem hlasoval proti.
Odpovědět
II
JS
Jaroslav Studnička
26.10.2026 08:26To by nebyl profesionální protijaderný aktivista p. Smrž, aby si zároveň neodpustil i v takovém článku uvést odkaz na své protijaderné demagogie.
Odpovědět
va
vaber
26.10.2026 08:34Navrhovaná metoda není žádné trvalé uložení uhlíku ,ale jen nějak uměle upravený ,energeticky velice náročný, koloběh uhlíku ,jaký v přírodě samovolně probíhá.
Jesti si autor myslí, že dokážeme ozelenit pouště ,může to zkusit a počítat energii a finance a uvolňování uhlíku do atmosféry, při takových snahách. Čtverečky na papír si namaluje i malé dítě.
Odpovědět
Jesti si autor myslí, že dokážeme ozelenit pouště ,může to zkusit a počítat energii a finance a uvolňování uhlíku do atmosféry, při takových snahách. Čtverečky na papír si namaluje i malé dítě.
JS
Jiří Svoboda
26.10.2026 09:31Ten návrh je šílený v tom, že fotosyntézujeme pouze na ploše velmi drahého bazénu, který navíc odpaří spoustu vody a té bude stále méně.
Takže nejlépe ani nezkoušet.
Odpovědět
Takže nejlépe ani nezkoušet.
Pe
Petr
26.10.2026 10:03Zajímavý sci-fi námět, jen trochu ukvapený a nedopracovaný, a to i gramaticky.
"V některých případech byly 6leté stromy vysazené v půdě strukturované biouhlem pětkrát větší než 30leté stromy vysazené pomocí tradiční techniky výsadby."
A tomuhle nevěřím.
Odpovědět
"V některých případech byly 6leté stromy vysazené v půdě strukturované biouhlem pětkrát větší než 30leté stromy vysazené pomocí tradiční techniky výsadby."
A tomuhle nevěřím.
RV
Richard Vacek
26.10.2026 10:04No a celé toto za nás dělá příroda sama. Díky vyšším koncentracím CO2 máme na Zemi stále více zeleně a to i na místech, kde dříve byla poušť. Hmotnost organické hmoty (a vázaného CO2) tak roste. A zadarmo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.10.2026 10:11 Reaguje na Richard VacekVy pořád šermujete pizovinami, které vám všichni už stokrát vyvrátili....
Odpovědět
EN
RV
Richard Vacek
26.10.2026 16:26 Reaguje na Pavel HanzlAle to ne já. To jiní zjistili, že tam, kde žádná zeleň nebyla, je dnes zeleno. Ale možná se jedná o dezinformaci, která je v rozporu s vaším pozorováním. Pokud dáte na vaše zjištění odkaz, můžeme to porovnat s touto dezinformací:
https://www.weforum.org/stories/nature-and-biodiversity/the-earth-is-getting-greener-why
Odpovědět
https://www.weforum.org/stories/nature-and-biodiversity/the-earth-is-getting-greener-why
Pe
Petr
26.10.2026 10:24 Reaguje na Richard VacekJenže není zelená jako zelená. Možná trochu roste zelená plocha, ale to nijak neznamená, že by rostl i objem zelené hmoty. O tom silně pochybuji, protože například úbytek lesní biomasy kácením a odlesňováním je větší než přírůst. Lesy se mění na zemědělskou půdu, která je sice taky zelená, ale je na ní jen zlomek biomasy. A trochu víc křovin a travin kdovíkde nestačí.
Odpovědět
Pe
Petr
26.10.2026 10:30 Reaguje na PetrCo mi na to odpověděl googl:
Od počátku lidské civilizace (přibližně od první zemědělské revoluce) lidstvo snížilo celkové množství biomasy na planetě zhruba na polovinu. Vzhledem k tomu, že rostliny tvoří přes 80 % veškeré biomasy, měl na tento propad největší vliv masivní úbytek lesů.
Od roku 1850 klesla celková biomasa divoce žijících suchozemských i mořských savců o přibližně 70 %.
Hmotnost samotných lidí se od roku 1850 zvýšila o 700 % a hmotnost hospodářských zvířat o 400 %.
V posledních letech (zhruba od roku 2010) satelitní data ukazují mírný a stabilní nárůst biomasy v severských (boreálních) a mírných lesích. Tento drobný nárůst je však neustále vyvažován pokračujícím odlesňováním tropických pralesů v Amazonii a Africe, které se kvůli těžbě a zemědělství stávají čistými producenty emisí, nikoli úložišti uhlíku. Půdní organická hmota (humus) navíc celosvětově degraduje a ubývá vlivem intenzivního zemědělství a klimatických změn.
Zatímco biomasa stagnuje nebo klesá, lidská infrastruktura roste takovým tempem, že každých 20 let zdvojnásobí svou váhu. Podle modelů bude v roce 2040 lidmi vyrobený materiál vážit již trojnásobek toho, co veškerá živá příroda.
Odpovědět
Od počátku lidské civilizace (přibližně od první zemědělské revoluce) lidstvo snížilo celkové množství biomasy na planetě zhruba na polovinu. Vzhledem k tomu, že rostliny tvoří přes 80 % veškeré biomasy, měl na tento propad největší vliv masivní úbytek lesů.
Od roku 1850 klesla celková biomasa divoce žijících suchozemských i mořských savců o přibližně 70 %.
Hmotnost samotných lidí se od roku 1850 zvýšila o 700 % a hmotnost hospodářských zvířat o 400 %.
V posledních letech (zhruba od roku 2010) satelitní data ukazují mírný a stabilní nárůst biomasy v severských (boreálních) a mírných lesích. Tento drobný nárůst je však neustále vyvažován pokračujícím odlesňováním tropických pralesů v Amazonii a Africe, které se kvůli těžbě a zemědělství stávají čistými producenty emisí, nikoli úložišti uhlíku. Půdní organická hmota (humus) navíc celosvětově degraduje a ubývá vlivem intenzivního zemědělství a klimatických změn.
Zatímco biomasa stagnuje nebo klesá, lidská infrastruktura roste takovým tempem, že každých 20 let zdvojnásobí svou váhu. Podle modelů bude v roce 2040 lidmi vyrobený materiál vážit již trojnásobek toho, co veškerá živá příroda.
Pe
Petr
26.10.2026 10:34 Reaguje na PetrJistě potěší pana Vinklera, že lidé opravdu všechno snědli. Jen ne kdysi, ale dnes.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.10.2026 16:08 Reaguje na PetrSežrali kdysi, i ted. Nejprve v době poledové kontinentální megafaunu, pak skoro všechnu ostrovní megafaunu a pak velkou část mořské megafauny. Ale vůbec mě to netěší. Je to smutné.
Odpovědět
Pe
Petr
26.10.2026 16:41 Reaguje na Slavomil VinklerA proč vlastně jsme sežrali jen megafaunu, a nesežrali i kilofaunu a dekafaunu? :-)
Odpovědět
Pe
Petr
26.10.2026 17:22 Reaguje na PetrJá už se zase moc ptám, že? Promiňte. Nechci vaše fantazie zlehčovat.
Odpovědět
PE
RV
Richard Vacek
26.10.2026 17:50 Reaguje na Petr EliasProstě se orientuji na dezinformační zdroje. Musíte mi dát ty správné, které tyto dezinformace vyvracejí:
https://www.nasa.gov/centers-and-facilities/goddard/carbon-dioxide-fertilization-greening-earth-study-finds/
Odpovědět
https://www.nasa.gov/centers-and-facilities/goddard/carbon-dioxide-fertilization-greening-earth-study-finds/
