Milan Smrž: Předsudky větrné opozice

Jak houby po dešti se rojí obce, které s obrovským občanským nasazením odmítají stavbu větrných elektráren na svém katastru. Je to smutné. Větrná energie je spolu se sluneční nejlevnějším zdrojem elektrické energie. Měsíční charakteristiky výroby z větru a ze sluneční energie se vzájemně doplňují. V obdobích, kdy málo svítí, v zimě a v přechodných údobích naopak více fouká, a proto je instalace větrné energetiky zcela nezbytnou součástí nového nízkoemisního energetického konceptu. Těžko bychom byli schopni vyrobit potřebné a stále rostoucí množství elektrické energie pomocí stále potenciálně rizikových jaderných elektráren. Výroba v nich patří mezi jednu z nejdražších, a kdybyste se poptali v obcích, které byly vybrány, aby hostily na svém území podzemní úložiště vypáleného jaderného paliva, a zda s tím občané souhlasí, se zlou byste se potázali. Hlavními argumenty, kvůli kterým občané odmítají stavby větrných elektráren jsou: rušivé působení infrazvuku, estetické znehodnocení krajiny, nemožnost recyklace lopatek turbín, velké množství betonu potřebné pro zakotvení větrné turbíny, množství ptáků zabitých otáčejícími se listy turbín a v neposlední řadě také názor, že větrné elektrárny nevyrobí tolik energie, kolik bylo potřeba na jejich výrobu postavení a provoz, i občas i názor, že od lopatek odlétá velké množství částic mikroplastů, které způsobují problémy na pěstovaných zemědělských plodinách. Následující článek se zamýšlí nad jednotlivými námitkami.

Estetické narušení krajiny

Tato námitka je častá, současně ale velmi subjektivní, a proto se těžko vyvrací. Na počátku diskuse bychom měli přijmout, že žijeme v technické civilizaci a ta mění tvář krajiny. Již jsme si zvykli na dálnice, protože je potřebujeme, když se musíme dostat z jednoho místa na jiné; stejně jsme si zvykli na stožáry vysokého napětí, protože prostě proud potřebujeme; ze stejného důvodu jsme si také zvykli na betonové věže tepelných elektráren které jsou vidět v některých případech i z poloviny Čech, na betonové hradby sídlišť, protože někde bydlet musíme, ale větrné elektrárny jsou problémem. Větrné elektrárny ale také potřebujeme, stejně tak jako fotovoltaické panely a celou energetickou soustavu. Větrné elektrárny jsou přirozeným doplňkem fotovoltaických elektráren, protože jejich výkony se zhruba doplňují.

Určitou roli zde hraje rychlost výstavby větrných elektráren. Náhle vznikne ve vizuálním okolí nová veliká věc, o níž se ještě šíří všelijaké pomluvy, takže veřejnost mnohdy neví, k čemu je větrná energie dobrá.

Infrazvuk

Infrazvuk jsou zvukové vlny s frekvencí pod 20 Hz, které nejsou lidmi vnímány. Infrazvuk má mnoho zdrojů, a to jak přírodních jako například mořský příboj, vítr, zemětřesení, výbuchy sopek, tak i zdrojů umělých, kterými mohou být veškeré rotační stroje, tedy dopravní prostředky, ale i tak nevinná zařízení jako sluchátka. Větrné elektrárny samozřejmě patří mezi točivé stroje, takže jsou rovněž zdrojem infrazvuku.

Uskutečnily se experimenty, kdy testované osoby byly posazeny do zvukotěsných kabin do nichž byl nahodile vpouštěn zvuk větrných turbín nebo zvuk umělého infrazvuku a osoby měly za úkol rozpoznat kdy do kabiny vchází infrazvuk a kdy ne. Rozpoznání infrazvuku bylo zcela nahodilé.

Ve dvojitě zaslepeném experimentu (testovaná osoba ani vědec, který byl u experimentu nevěděli, zda je infrazvuk pouštěn či není) byly zjišťovány účinky expozice infrazvukem. Studie nenalezla žádné důkazy pro to, že by expozice při hladině ∼90 dB simulovaného infrazvuku větrných turbín narušil nějakou fyziologickou či psychologickou proměnnou. U žádné z 36 osob vystavených infrazvuku se nevyvinulo to, co by se dalo popsat jako syndrom větrných turbín. Studie je unikátní, protože měřila účinky infrazvuku i na spánek. Studie naznačila, že infrazvuková složka pravděpodobně není příčinou špatného zdraví nebo narušení spánku, nicméně autoři doporučují opakování studie.

Infrazvuk má zvláštní vlastnost, že se šíří do velkých vzdáleností. Pakliže se jedná o silné výbuchy tak může dokonce oběhnout zvuková vlna infrazvuku celou zeměkouli. Dokonce i vícekrát. S délkou vlny – čím nižší frekvence, tím delší vlna – roste dosah, což je obecná zkušenost, rovněž dobře známá u radiových vln.

Sekáček na ptáky

Takto mnozí žurnalisté nazývají větrné elektrárny. Skutečnost ale není zdaleka tak dramatická. Byly zveřejněny statistické studie jako například práce Benjamin K. Sovacoola. Práce odhaduje, že větrné farmy jsou zodpovědné za zhruba 0,27 úmrtí ptáků na gigawatthodinu (GWh) elektřiny, zatímco jaderné elektrárny způsobují 0,6 úmrtí na GWh a elektrárny na fosilní paliva jsou zodpovědné za přibližně 9,4 úmrtí na GWh. Vzhledem k nejistotám použitých dat lze odhadovat, že v roce 2009 se v USA počet úhynů ptáků souvisejících s větrnými farmami rovnal přibližně 46 000 ptákům, ale jaderné elektrárny ve svém celkovém působení zabily asi 460 000 ptáků a elektrárny na fosilní paliva 24 milionů. V USA bylo podle této studie zabito 110 miliónů ptáků útoky zdivočelých domácích koček, 97 milionů skleněnými fasádami mrakodrapů a 72 milionů působením pesticidů. Proti tomu ztráty způsobené větrnými turbínami jsou marginální.

V poslední době se konala i přímá měření a za pomoci radarů a kamer se zjišťovalo jak se větrným turbínám ptáci vyhýbají a kolik jich větrná turbína zahubí. Dvouletý experiment v baltském moři neprokázal jedinou kolizi mořských ptáků s otáčejícími se listy turbín. V průletech se také zaznamenalo, jak se ptáci větrným turbínám vyhýbají.

Německá nadace pro větrnou energii na moři (BWO) s dalšími společnostmi nechala vypracovat studii, která by prozkoumala skutečné riziko kolize v pobřežní větrné farmě na severu Německa. Studie ukázala, že stěhovaví ptáci se vyhýbají větrným turbínám. To potvrzuje, že ekologicky šetrné rozšiřování větrné energie na moři funguje v souladu s těmito ptáky, a nikoli proti nim.

Více než 99,8 procenta denních i nočních stěhovavých ptáků se turbínám vyhýbalo, což je výrazně větší podíl, než se předpokládalo. Nebyla zjištěna žádná korelace mezi intenzitou migrace a kolizemi. Na rozdíl od předchozích předpokladů se míra kolizí s počtem migrujících ptáků nezvyšovala. I během období vysoké noční migrační aktivity prolétávalo oblastí rotoru jen velmi málo ptáků.

V dánském Folkecentru pro obnovitelné zdroje jsem viděl několika minutový filmový záznam, jak nějaký mořský pták tam a zpátky prolétá mezi točícími se lopatkami široko daleko jediné větrné turbíny. Působilo to, jako kdyby si hrál v prolézačce.

Nejohroženější formu avifauny představují netopýři. Předpokládá se, že jsou přitahováni větrnými turbínami z důvodu většího výskytu hmyzu v jejich okolí.

Prevenci proti úmrtí avifauny mezi listy větrných turbín představuje snížení prahové rychlosti větru, při které se lopatky začínají otáčet. Dvouletá studie na větrné farmě v Pensylvánii zjistila, že zvýšení rychlosti větru, při které se turbíny začínají otáčet, z 3,5 metru za sekundu na 5 nebo 6,5 metru za sekundu, snížilo úmrtnost netopýrů o 44 až 93 procent. Tato úprava startovací rychlosti se jen velmi málo podílí na celkové výrobě elektřiny, protože výkon větrné turbíny roste s třetí mocninou rychlosti větru.

Tento přístup částečně vychází ze studií tygřích můr – oblíbených pamlsků pro netopýry – které vydávají ultrazvukové cvakání, jež netopýry dezorientuje. Ve studii publikované v roce 2020 Weaverová a její kolegové testovali ultrazvukový odstrašující prostředek na větrné farmě v jižním Texasu, kde zaznamenala 54% snížení úmrtnosti brazilských netopýrů volnoocasých a 78% snížení úmrtnosti netopýrů šedivých, což jsou dva druhy silně postižené v daném místě. Poté, co společnost zabývající se větrnou energií viděla výsledky, dodatečně vybavila všech 255 větrných turbín v areálu ultrazvukovými akustickými odstrašujícími prostředky.

Recyklace větrných turbín

Velmi častou námitkou je to, že se staré listy větrných turbín nedají recyklovat, jsou odváženy na skládku a případně se zahrabávají do země. To byla a mnohde ještě je praxe. Nadrcené listy lopatek větrných turbín je ale možné spalovat v cementářských pecích, kde nahradí část fosilních paliv. Organické materiály se spálí a skleněná vlákna se stanou součástí anorganické vsázky. Vedoucí světová firma v oblasti výroby větrných elektráren Vestas z Dánska přišla ale s novým způsobem recyklace lopatek větrných turbín, kdy veškeré komponenty, jak pryskyřice, tak i laminované materiály lze znovu použít na výrobu nových lopatek.

U lopatek se ale aktivity firmy Vestas nezastavily. Firma se rovněž zaměřila na využití dalších konstrukčních materiálů s nízkou emisní stopou. Ocel a železo tvoří 80–90 % hmoty větrné turbíny a přibližně 50 % celkových emisí turbíny během jejího životního cyklu. Díky partnerství se společností ArcelorMittal činí společnost Vestas důležitý krok vpřed ke snižování emisí CO2 vznikajících v celém dodavatelském řetězci a může dosáhnout 66 % snížení množství emisí skleníkových plynů na kilo oceli ve srovnání s ocelí vyrobenou konvenčním způsobem.

Mnohdy se žehrá na obrovské množství železobetonu, které je potřeba na základy a ukotvení turbíny. Ani tato námitka nemusí být vždy úplně pravdivá. Betonové základy lze v omezeném počtu znovu využít pro instalaci vyšších větrných turbín, tzv. repowering. Vyšší turbíny znamenají vyšší výkon, a proto může jedna moderní turbína nahradit až tři menší.

Variantou k betonovým základům ale mohou být zemní vruty, které lze po ukončení životnosti odstranit a recyklovat. Existuje více firem specializovaných na výrobu a instalaci zemních vrutů vhodných k fixaci větrné turbíny místo betonového základu. Vedle zlevnění, minimalizace zemních prací a materiálové úspory železobetonu je zřetelnou výhodou rychlá instalace bez potřeby hloubení základů i čekání čtyři týdny na řádné ztuhnutí betonu. Jako příklad můžeme uvést britskou firmu ABC Anchors.

Mikroplasty z povrchu lopatek

Při mechanickém namáhání se z každého povrchu, i když se jedná o působení vzduchu či vodních kapek, a je-li vzájemná rychlost dostatečná, oddělují mikroskopické či větší částečky materiálu. Podle studie zabývající se množstvím mikroplastů v Dánsku pochází z větrných turbín ročně asi 1,7 tuny mikroplastů, zatímco otěrem pneumatik při jízdě automobilů vzniká přibližně tisícinásobné množství. V celém Dánsku je asi 7000 větrných turbín, z toho asi 10 % v moři. Ve studii jsou uvedeny i další zdroje kontaminace mikroplasty, kde jsou všechny uvedené zdroje větší než otěr z lopatek turbín. Otěr z obuvi se například odhaduje na 10–100 tun ročně.

Neexistují důkazy o tom, že by emise mikroplastů, BPA či skleněných vláken poškozovaly plodiny pěstované na okolní zemědělské půdě. Jejich výskyt v okolí větrných turbín je nahodilý a závislý na speciálních podmínkách.

Energetická návratnost větrné energie

Občas se ve veřejné diskusi vyskytují námitky, že větné turbíny za celou svou životnost nevyrobí tolik energie, kolik samy celkově spotřebovaly. To je hluboký omyl či záměrné pomlouvání. Větrné turbíny mají naopak jednu z nejrychlejších energetických návratností ze všech energetických zdrojů. Energetická návratnost znamená dobu, po kterou turbína musí pracovat, aby energeticky pokryla veškeré energetické náklady na výrobu dopravu, instalaci a odstranění určitého energetického zdroje. Na rozdíl od poměrně často rozšířeného názoru že větrná turbína za celou dobu své životnosti nevyrobí tolik energie, kolik bylo potřeba na její celý provoz, se reálná doba energetické návratnosti pohybuje v rozmezí půl roku až celý rok. Větrná turbína během své životnosti vyrobí asi 50násobek energie, která byla zapotřebí k zajištění celého jejího cyklu. To je výrazně více než většina jiných energetických zdrojů.

Cena elektřiny z větrných turbín

Spolu s elektřinou z fotovoltaiky patří elektřina z větrných elektráren k nejlevnějším zdrojům. Podle každoročních dat poskytovaných newyorskou bankou Lazard, která zajišťuje financování velkých energetických koncernů, jsou celkové ceny elektřiny z fotovoltaiky v průmyslovém rozměru v rozmezí 38 – 78 USD/MWh (798 – 1638 Kč/MWh) v případě větrné energie na zemi 37 – 86 USD/MWh (777 – 1806 Kč/MWh) VI/2025. jen samotné provozní náklady na jadernou energii se pohybují podle stejného zdroje na úrovni 34 USD/MWh, jsou tedy jen o málo nižší než spodní rozmezí celkových nákladů, zahrnujících výrobu, výstavbu, provoz a likvidaci celého zařízení pro větrnou a sluneční energetiku.

K obdobným závěrům dochází také srovnání publikované Fraunhoferovým Institutem.

Přínos obnovitelné energie ke klimatu

Obnovitelná energie má mnohem větší potenciál snížení emise skleníkových plynů než jaderná energie. Procento podílu jaderné energie na celkovém zásobování elektřinou se snížilo od roku 1996 ze 17,5 % na dnešních 9 %. Jaderná energie přispívá ke snížení celkových emisí skleníkových plynů o 2 až 3 %, čili při propagovaném předpokládaném dvoj- resp. trojnásobném zvýšení instalované kapacity jaderných reaktorů by se jednalo o 4 - 6, resp. 6 - 9 %.

Naproti tomu jsou známy regiony s velmi obdobnými klimatickými podmínkami jako má Česká republika, které vyrábějí více obnovitelné elektřiny, než samy spotřebují, dokonce vztaženo na hlavu. Takovým okresem je například stotisícový Rhein Hunsrück, který v posledních letech vyrobil o 2/3 více elektrické energie z obnovitelných zdrojů na hlavu než Česká republika ze všech zdrojů. Mezi podobné příklady patří bavorské město Hassfurt či rakouská spolková země Burgenland. Implementace obnovitelné energie je především záležitostí politického rozhodnutí.

Záběr plochy

Plocha potřebná pro výstavbu větrné je dána plochou paty stožáru a potřebného ukotvení. Pro 3 MW turbínu se v průměru uvažuje 200 až 350 m2. To se týká jen základů turbíny a k tomu je třeba připočítat i plochu přístupových cest, které ale mohou být po dokončení stavby v mnoha případech zatravněny či zalesněny.

Na 1 km2 se počítá s výkonem cca 20 MW, tedy v sumě cca 1500 až 2500 m2 na 1 km2, tedy 0,15 až 0,25 %. Velká většina plochy, více jak 99 % je tedy využitelná k původnímu účelu, a to jak zemědělskému nebo lesnickému využití plochy.

Jak získat podporu občanů?

Je citelný rozdíl mezi tím, zda jsem podílníkem či spolumajitelem nějakého projektu, či zda se musím jenom dívat, jak někdo vydělává na projektu, který je lokalizován v katastru obce, kde žiji. V některých zemích proto platí určitá pravidla participace lokálních komunit a občanů na větrných projektech.

V Dánsku zákon vyžaduje, aby developeři nových větrných projektů nabídli alespoň 20% podíl na investici místním občanům. V Irsku jsou provozovatelé větrných projektů povinni přispívat do Fondu komunitních výhod minimální částkou 2 EUR za MWh vyrobené elektřiny. V Polsku se jedná o novele zákona o větrné energii, která zavádí pro investory povinnost nabídnout obyvatelům až 10 % akcií projektu větrné farmy. V Katalánsku, vyžaduje legislativa z roku 2021, aby provozovatelé větrných elektráren s výkonem nad 5 MW nabídli místním jednotlivcům a subjektům možnost vlastnit nebo financovat alespoň 20 % projektu.

Vedle zemí, kde je participace daná zákonem jsou další země, které počítají s praxí dobrovolné participace investorů na větrné projektu. Jsou to především: Spojené státy, Francie, Itálie, Německo a Skotsko. V uvedených zemích se může jednat o daňové alokace.

---

reklama

---