https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/milan-smrz-bude-dostatek-uranu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Milan Smrž: Bude dostatek uranu?

30.1.2023
Polotovar vysoce obohaceného uranu.
Polotovar vysoce obohaceného uranu.
Licence | Volné dílo (public domain)
Jedním z neopomenutelných úkolů současné energetiky je, podle pařížské dohody, dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 na nulu. S postupujícím časem vidíme, že splnění tohoto plánu se stává stále těžším; křivka nárůstu teplot exponenciálně stoupá, nehledě na konference COP, ani na covidová omezení.
 
Mnoho nadějí se neoprávněně vkládá do jaderné energie. Diskuse o jaderné budoucnosti se především týká vývoje nových reaktorů, ceny, bezpečnosti, ukládání odpadu, ale jedno téma se často neobjevuje. Je to dostatek uranu. Zásoby uranu na světě nám nemohou pomoci získávat téměř neomezená množství energie, jak se často uvádí. S ohledem na hojný výskyt uranu v zemské kůře se to zdá být překvapující. Rozpor ale vysvětluje nedostatek nalezišť s potřebnou koncentrací uranu, která by zajistila energetickou návratnost celého procesu.

V roce 2006 zveřejnila Energy Watch Group (EWG) studii o budoucí dostupnosti uranu. V té době převládal a stále ještě převládá názor, zejména v jaderné komunitě, že uran lze vždy těžit v dostatečném množství, bez ohledu na to, kolik jaderných reaktorů bylo postaveno a kolik uranu bylo použito jako palivo. Na straně 5 zmíněné studie je graf budoucí produkce uranu, založený na komplexním hodnocení uranových dolů a uranových, dosud netěžených ložisek, který předpovídá, jak by se mohla vyvíjet budoucí produkce uranu. Studie EWG předpověděla, že roční produkce uranu dosáhne vrcholu kolem 55 kilotun (kt) v roce 2020 za předpokladu, že náklady na uran zůstanou na nízké úrovni 40 USD/kg. Po tomto vrcholu lze očekávat prudký pokles produkce. Pokud by cena vzrostla na 130 USD/kg, očekávalo by se, že produkce dosáhne vrcholu kolem roku 2025 na úrovni 70 kt roční produkce a poté prudce klesne.

Ve skutečnosti, podle World Nuclear Association (WNA), dosáhla ale světová těžba uranu maxima téměř o deset let dříve, v roce 2016, a od té doby v podstatě klesá. V období let 2015 až 2016, kdy pokrývala 96 až 98 % světové spotřeby, poklesla během 5 let v roce 2021 na hodnotu 77% světové spotřeby a poklesla pod 50 kt roční produkce dříve, než uváděla citovaná zpráva EWG.

Výsledky uvedené studie některé instituce popíraly a označovaly za nepřesné, protože ukazovaly nedostatek produkce uranu od roku 2020. Odhady výtěžnosti jednotlivých dolů jsou odvozeny od empirického pravidla, že těžba je plánována na deset let. Během této doby se vytěží podstatná část ložiska s vyšší koncentrací uranu, a především se ocitne na konci své životnosti drahá těžební a zpracovatelská technologie. Uvedený desetiletý předpoklad se dobře potvrdil u již uzavřených dolů v Kanadě a Austrálii. Naproti tomu WNA, jak uvádí Michael Dittmar z ETH, ve svých předpovědích počítá s dvacetiletou dobou těžby, čímž zásoby nadhodnocuje.

Současná spotřeba reaktorů se pokrývá jednak ze zásob dříve vytěženého uranu a částečně uranem ze zbrojních arsenálů, které ovšem také představují omezený zdroj. Rozvoj jaderné energetiky v příštích 25 letech by se měl soustředit na dva aspekty, na dodávky uranu vs. zvýšení nových kapacit reaktorů. V tomto časovém horizontu nebudou hrát významnou roli ani rychlé či thoriové reaktory, protože na dokončení konceptů bude ještě nutné vynaložit značný čas a výzkumné úsilí.

Studie EWG analyzuje data o zdrojích uranu a dochází k závěru, že objevené zásoby jsou nedostačující k zajištění dodávek uranu na více než třicet let. Jedenáct zemí své zásoby uranu již vyčerpalo. Celkem již bylo vytěženo asi 2,3 Mt. V současné době zbývá pouze jedna země (Kanada) s ložisky obsahující uran s obsahem rudy vyšším než 1 %. Většina dalších nalezišť, v jiných zemích má rudu s obsahem uranu nižším než 0,1 % a dvě třetiny nalezišť jsou pod 0,06 %. To je důležité z hlediska energetické návratnosti, protože spotřeba energie je v nejlepším případě nepřímo úměrná obsahu uranu v rudě a v hornině. Při koncentraci pod 0,01-0,02 % uranu se energie potřebná pro zpracování uranu – na celý palivový cyklus – podstatně zvyšuje.

Podle Jana W. Storma bude posledně uvedená koncentrace při klasické důlní těžbě narážet na limitu energetické návratnosti. Základní podmínkou pro jakýkoliv proces přípravy energie je, aby celý proces byl energeticky pozitivní, tedy aby získaná energie byla větší než celková energie vynaložená na proces. Pakliže by nebyla splněna podmínka pozitivní energetické bilance, byl by celý proces z hlediska produkce energie nesmyslný. Se snižujícím se obsahem uranu v rudě se tato limita přibližuje nulovému výtěžku energie. Tato limita obsahu uranu je u měkkých hornin (pískovce) asi 0,1 g U/kg horniny a u tvrdých (žuly) je 0,15 g U/kg.

Jak uvádí nejnovější Atlas uranu na straně 12, produkce uranu zhruba odpovídá analýzám EWG z roku 2006. Největším producentem uranu na světě byla z historického hlediska Kanada. Zde se vytěžilo v letech 1940 až 2018 531 000 tun, což přispělo jednou šestinou světovým dodávkám uranu. Další jsou USA, následované Ruskem (předtím bývalým Sovětským svazem), Kazachstánem, Německou demokratickou republikou a Austrálií. Od roku 2009 se Kazachstán stal zemí s nejvyšší produkcí uranu. Tamní vláda však zveřejnila jen málo informací o těžbě a už vůbec ne o možných problémech, spojených s těžbou pomocí chemické eluční metody (ISL).

Ve srovnání s obnovitelnými energiemi je jaderná energie z nových reaktorů nejen mnohem dražší, ale i provozní náklady jaderné výroby elektřiny u dalších jaderných elektráren se přibližuji úplným nákladům na výstavbu a provoz velkých projektů větrné a sluneční energie. Výstavba jaderného reaktoru obvykle trvá o několik desetiletí déle a náklady na výstavbu jsou často více než třikrát vyšší, než se plánovalo. Kromě toho stále nebyly vyřešeny všechny otázky bezpečnosti, problém ukládání jaderného odpadu a vojenského zneužívání jaderného materiálu pro jaderné zbraně.

Nicméně vlády především ve východní Evropě plánují jaderné reaktory, které nebudou v provozu nejméně dalších deset nebo dvacet let. Slepá víra bez hlubší analýzy důvěřuje, že uranové doly budou pokračovat v produkci levného uranu dalších 50 let. Významný a pro mnohé nečekaný pokles celosvětové produkce uranu zhruba od roku 2015 však hovoří jinak. Pravděpodobnější je, že i při zvýšených cenách už uran nebude za 20 let dostupný v dostatečném množství pro provoz všech světových jaderných reaktorů.

Nelze počítat s trvalým oživením světové produkce uranu z tradičních dolů v USA, Rusku, Německu (bývalé NDR), Jižní Africe a u nás, ale téměř výhradně otevřením nových dolů, zejména v Kazachstánu a do jisté míry v Austrálii a Kanadě. To bude v budoucnu stěží možné, protože regiony s velkými netěženými ložisky uranu, jako byl Kazachstán před 20 lety, již neexistují.

Mnoho plánovaných projektů na rozšíření jaderných reaktorů ve světě s největší pravděpodobností nebude moci být uvedeno do provozu ani po dokončení jejich výstavby, protože jim jednoduše nezbude žádný uran nebo vysoké ceny uranu poženou provoz jaderných reaktorů ještě hlouběji do neefektivity ve srovnání s obnovitelnými energiemi.

Poptávku po uranu samozřejmě může snížit odstavení stávajících jaderných reaktorů. To je přesně to, co se v současné době děje. Ani přepracování vypálených palivových článků z jaderných reaktorů nemůže být bezproblémovým řešením, o čemž svědčí kontaminace v okolí přepracovatelských závodů ve francouzském La Hague a anglickém Sellafieldu. O problémech rovněž vypovídá zákaz přepracování použitého uranového paliva, schválený senátem USA.

V současné době je cena jaderné energie z nově postavených reaktorů v průměru 4 až 5krát dražší než z obnovitelných zdrojů. Častou námitkou proti obnovitelné energii bývá intermitence přírodních zdrojů energie – slunce a větru. Řešením je velkoobjemová akumulace, jejíž cena se velmi rychle snižuje. Vedle perspektivního vodíku, metanu a amoniaku již startuje výroba nových účinných redoxflow baterií bez drahých, špatně dostupných kovů s nevalnou ekologickou i sociální stopou, na bázi běžných organických látek (ligniny).


reklama

 
foto - Smrž Milan
Milan Smrž
Autor je předseda české sekce a člen předsednictva evropské asociace EUROSOLAR, chemik, překladatel, publicista.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EN

Emil Novák

30.1.2023 07:41
Můžete být úplně bez obav, pane Smrži, uranu je dost a bude ho dost i nadále. Pokles těžby v minulých letech nebyl z důvodu, že by docházely jeho těžitelné zásoby, ale z důvodu že byl tak levný, že se další už nevyplatilo těžit. Tím pádem se ani nevyplatilo investovat do hledání dalších ložisek, ani do přepracování použitého uranu. Cena uranu je v ceně elektřiny v podstatě zanedbatelnou položkou, tomu logicky odpovídá i energie investovaná do těžby.
Dále není pravda, že "Výstavba jaderného reaktoru obvykle trvá o několik desetiletí déle", medián doby výstavby jaderné elektrárny se celosvětově pohybuje mezi 7-8 roky.
https://www.world-nuclear.org/getmedia/9dafaf70-20c2-4c3f-ab80-f5024883d9da/World-Nuclear-Performance-Report-2022.pdf.aspx
Tvrzení "V současné době je cena jaderné energie z nově postavených reaktorů v průměru 4 až 5krát dražší než z obnovitelných zdrojů" je rovněž zcela nepravdivé. Viz např. zde: https://www.iea.org/reports/projected-costs-of-generating-electricity-2020
A když je údajně "řešením velkoobjemová akumulace, jejíž cena se velmi rychle snižuje", očekávám od vás odkaz na příklad fungování takové velkoobjemové akumulace a cenu elektřiny s použitím takové velkoobjemové akumulace. Tu pochopitelně ze zřejmého důvodu neuvedete.
Odpovědět
LB

Lukas B.

30.1.2023 13:11 Reaguje na Emil Novák
ad "V současné době je cena jaderné energie z nově postavených reaktorů v průměru 4 až 5krát dražší než z obnovitelných zdrojů": ona je cena elektřiny z obnovitelných zdrojů někdy i záporná. tady má autor ještě velký prostor pro vyostření protijaderné argumentace :)
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

30.1.2023 23:17 Reaguje na Lukas B.
Lidé jako pan Smrž svými manipulativními kampaněmi, strašením a lhaním v minulosti způsobili devastaci Evropské energetiky a nedostatek stabilních zdrojů schopných zálohovat a doplňovat obnovitelné zdroje. Vidíme to zejména v "energetickém okolí" Německa i Rakouska s jejich léta prosazovaným odklonem od jádra. Tato politika nás zavedla do závislosti na Ruském nebo Americkém plynu a způsobuje snížení naší bezpečnosti i konkurenceschopnosti. Měli bychom tyto jedince už konečně poslat na dlouhé procházky hájem namísto poskytování mediálního prostoru pro jejich blouznivé výlevy. To píšu jako člověk, který už 16let udržitelně vytápí dům dřívím, převážně z vlastního lesa, má na kůlně nově i fotovoltaické panely, recykluje nábytek i nádobí a šetří zdroji, kde se dá.
Odpovědět
JH

Jaqen Hghar

30.1.2023 15:22 Reaguje na Emil Novák
staří lidé povídají, že ložisek je dost, napřed droba, potom tuha https://mapy.cz/letecka?x=17.6971215&y=49.5794116&z=20
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

30.1.2023 07:54
Pan Smrž se opravdu nezapře :-).
Snaha o objektivní a neutrální formu článku se opět nepovedla a nezakryla tak dlouhodobý protijaderný postoj.

Formulace jako "Mnoho nadějí se neoprávněně vkládá do jaderné energie" nebo "Slepá víra" jsou toho jasným příkladem.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

30.1.2023 08:18
Uranu je dost. Proto je tak levný. A proto se moc nestaví množivé elektrárny. A to je vlastně i odpověď těm, kteří se nedostatku uranu obávají.
Množivé reaktory tady máme už několik desetiletí, v běžném provozu jsou snad dva takové bloky v Bělorusku. A tyto reaktory dokonce z bezcenných izotopů dovedou vyrobit palivo, které je vhodné do klasických jaderných elektráren. Tímto se okamžitě množství dostupného "paliva" zvedne o nějaký ten řád, takže pro nejbližší stovky, ne-li tisíce let máme vystaráno.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.1.2023 08:40
Nejslabší článek pana Smrže na Ekolistu , jinak to nazvat nelze.
Doslova slaboduchá snaha o diskretizaci jaderných elektráren, které jediné mohou do budoucna zajistit stabilní a cenově dostupnou energii.
Nevalná kvalita článku asi plyne z autorova nechtěného, ale o to upřímnějšího doznání " S postupujícím časem vidíme, že splnění tohoto plánu , snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 na nulu, se stává stále těžším;"

Buďme realisté , jde o pouhou fikci ekomagorů ,fosilní zdroje budou hrát významnou roli v energetice i po r. 2050. Stačí se podívat na údaje Václava Smila v jeho publikaci Energie - Průvodce pro začátečníky, nebo Energie a civilizace ,popřípadě Jak svět skutečně funguje: Věda o tom, jak jsme se sem dostali a kam jdeme (2022) .

Gryndýlová mantra je falešným narativem vleptaným do hlav řady lidí, autora článku nevyjímaje.
Odpovědět
OV

Oldřich Vašíček

30.1.2023 21:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
Čím více se bude energetika stavět na OZE, tím déle budeme závislí na fosilních zdrojích. A proto tu s námi zůstanou ještě mnoho let. :(
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.1.2023 10:21
Panejo. Jaká je výtěžnost lanthanoidových rud ve srovnání s uranovými? Měl by pán údaj, kolik kg U a kolik kg prvků pro OZE se spotřebuje na 1 GW vyrobené energie.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

30.1.2023 16:52 Reaguje na Jarka O.
Realita je taková, že i USA vyrábí pouze koncentrát a separaci s následnou výrobou čistých lanthanoidů nechávají na ČLR. Protoýe je to náročná technologie a ekologická katastrofa.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.1.2023 12:31 Reaguje na Galipoli Petr
Není ta těžba podobná těžbě uranu s loužením k. sírovou nebo jsou novější postupy?
To čistění se možná finančně vyplatí pro velká množství koncentrátu, stavení fabriky pro menší objemy je na nic, proto také ten převoz ... ? Ke svému kamarádovi :)
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

2.2.2023 19:25 Reaguje na Jarka O.
Lanthanoidy se vyskytují hlavně v monazitových minerálech. Problémem je, že tyto prvky mají velmi podobné vlastnosti jsou ve směsi a obtížně se od sebe separují. Jsou nutné chromatografické metody a selektivní srážení různých komplexních solí. viz např wiki....
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.2.2023 09:44 Reaguje na Galipoli Petr
Ano. U spousty využití nevadí, že ty prvky nemají 99%+ čistotu. Mně šlo o to, že těžba a zpracování U a Ln jsou podobná špinění ŽP.
Odpovědět
ig

30.1.2023 11:02
A mimoto soudím, že Kartágo musí být zničeno.
Odpovědět
ak

antonín krahula

30.1.2023 11:46
Nevím jak s uranem, ale radioaktivity bude zřejmě v dohledné době dostatek.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

30.1.2023 16:54 Reaguje na antonín krahula
Na kterou jsme tady (v ČR) zvyklí. Z podloží (žula a pod).
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

30.1.2023 20:20
Neuvěřitelná snůška polopravd, učelové demagogie a manipulativních tvrzení. Pro zájemce doporučuji třeba: https://oenergetice.cz/zahranicni/nejvetsi-svetovi-producenti-uranu nebo https://world-nuclear.org/information-library/nuclear-fuel-cycle/mining-of-uranium/uranium-mining-overview.aspx
Odpovědět
LB

Lukas B.

31.1.2023 07:57 Reaguje na Dalibor Motl
anebo cokoli od Václava Smila.
Odpovědět
OV

Oldřich Vašíček

30.1.2023 21:07
To je ale opravdu špatně napsaný protijaderný článek. Snad jediná ověřitelná informace je ložiska uranu.
Vše ostatní je nesmysl. Např. jakou cenu má energie z FVE v noci, případně z VE, když nefouká? Dá se pak počítat cena produkované energie?
Stejně jako jsou funkční technologie na recyklaci jaderného paliva a nepoužívají se, protože se nevyplatí. Původní surovina je levnější, tudíž je jí dostatek, než recyklovaná. Tak úplně stejně je to s recyklací lithia. Technologii máme, ale vůbec se nevyplatí. Původní suroviny je dostatek, a přitom vůbec není levná. :)
A tak by se dalo pokračovat dále.
Odpovědět

Viktor Šedivý

31.1.2023 21:49 Reaguje na Oldřich Vašíček
Tak samozřejmě lze spočítat cenu elektřiny v soustavě, kde jediným zdrojem bude FVE a ta bude doplněna akumulátory pro zajištění (aspoň jakžtakž, byť s mizernou spolehlivostí) nepřetržité dodávky.

No, jsou to vcelku nehezká čísla. A když poctivě započítáte, že je to investice tak na 3÷5 let, podle typu aku, proti cca 60 letům jaderného zdroje ...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.1.2023 22:23
Myslím, že spíše lidí zajímá, jestli bude dostatek rumu (aby se aspoň vnitřně zahřáli).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.2.2023 12:11
Neměl by se pan Smrž spíše starat o to, zda bude dost surovin a vhodné plochy pro FVE a jak je spolehlivě bezemisně zálohovat? Nebo on je tu jen od vyzobávání rozinek a o vše složité se má postarat stát?
Odpovědět
MD

Milan Dostál

3.2.2023 08:40 Reaguje na Jiří Svoboda
S plochou asi problém nebude, ale o vše okolo.
https://www.youtube.com/watch?v=-8eOn1H--po&t=5s
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.2.2023 10:38 Reaguje na Milan Dostál
Problém je, že kde je spotřeba, tam není plocha. A tady asi ani nejde o plochu pro vlastní instalace FVE, ale o umístění záložních/akumulačních zdrojů a liniových vedení. NIMBY efekt bude velmi bobtnat.
Odpovědět
ZK

Zan K.

5.2.2023 17:27
Cena uranu je v ceně elektřiny v podstatě zanedbatelnou položkou,...
Prozatím. Jak se zvyšovat potřeba, bude růst i cena A v dnešním obchodu může cena tačí vyrúst hezky vysoko..
Odpovědět
EN

Emil Novák

5.2.2023 18:01 Reaguje na Zan K.
No to těžko. Dneska se v ceně elektřiny projevuje cena přírodního uranu zhruba 2 €/MWh. Takže i kdyby vzrostla násobně, pořád to bude v jednotkách Eur za MWh.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist