https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/milan-smrz-velke-modularni-problemy
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Milan Smrž: Velké modulární problémy

25.10.2022
Výzkum a vývoj na podporu rozvoje malých modulárních reaktorů a pokročilých reaktorů.
Výzkum a vývoj na podporu rozvoje malých modulárních reaktorů a pokročilých reaktorů.
Význam jaderné energie v posledním čtvrtstoletí klesá. Její podíl na celosvětové výrobě elektrické energie se snížil ze 17,5 % v roce 1996 na přibližně 9,8 % v roce 2021. Pokročilé jaderné reaktory a malé modulární reaktory (SMR) jsou navrženy jako potenciální způsoby řešení problémů –ekonomické konkurenceschopnosti, rizika havárií, vazby na šíření a produkci odpadu – kterým technologie jaderná energetika čelí. Zatím se jedná ale především o plány.
 
První SMR byly zabudovány v letadlových lodích a ponorkách. Od roku 2019 je v provozu v Ruské federaci plovoucí SMR pro civilní použití Akademik Lomonosov, který pozůstává ze dvou reaktorů o elektrickém výkonu 70 MW a 300 MW tepelného výkonu, odvozených od reaktorů používaných na ledoborcích. Další reaktory se v současnosti budují v Číně a Rusku. Výstavba prvního komerčního pozemního SMR na světě začala v červenci 2021 čínskou elektrárnou Linglong One a provoz by měl být zahájen do konce roku 2026.

Výhody, nevýhody a rizika SMR

Na SMR existuje mnoho pohledů: jsou vychvalovány jako nástroj boje s klimatickou změnou, či renesance bezpečnější jaderné technologie a na straně druhé jsou zatracovány jako zbytečně drahé, když existují levnější varianty, je kritizována potřeba jejich hromadné výroby (SMR by podle toho měl být na každém rohu) i nedořešené technologické otázky.

Uvádí se, že hlavní výhodou SMR jsou výrazně snížené stavební náklady. Ty ovšem závisejí na tom, zda a kdy bude zahájena hromadná výroba.

Zastánci malých modulárních reaktorů tvrdí, že modularita a tovární výroba by mohly kompenzovat horší ekonomiku malých reaktorů. K tomu je třeba vytvořit dodavatelský řetězec pro hromadnou výrobu součástí reaktorů a zřídit montážní linky, aby se tyto komponenty postavily před přepravou na místo, kde by urychlily výstavbu. Cesta k masové výrobě nebude jednoduchá. I s optimistickými předpoklady o rychlosti učení by se muselo vyrobit několik stovek nebo dokonce tisíců těchto reaktorů, aby cena za kilowatt byla srovnatelná s velkými reaktory. Pakliže se podíváme do historie, cena nemusí vůbec klesat. Míra učení ve Spojených státech a Francii – dvou zemích s nejvyšším počtem jaderných elektráren – byla na úrovni celé flotily negativní. Negativní křivka učení znamená, že reaktory, které byly postaveny později, stojí více než ty, které byly postaveny dříve.

Ačkoliv bylo podepsáno mnoho dohod a memorand, stále neexistují žádné plány na skutečnou výstavbu. Příkladem jsou Jordánsko, Ghana a Indonésie, které byly propagovány jako slibné trhy, ale žádný z nich SMR nekupuje. Dalším potenciálním trhem, který je často nabízen jako důvod pro vývoj SMR, jsou malé a vzdálené komunity. Neexistuje ale dostatek vzdálených komunit s odpovídající kupní kapacitou, aby bylo možné finančně realizovat výrobu SMR po tisících tak, aby byly konkurenceschopné. Ani společnosti zabývající se jadernými reaktory, ani vlády, podporující jadernou energii, nejsou ochotny utratit stovky milionů, ne-li několik miliard dolarů, na zřízení SMR jen proto, aby malé a vzdálené komunity měly jadernou elektřinu.

Zde jsou sumarizovány některé předpokládané obtíže pro realizaci projektů SMR. Především se jedná o problémy s financováním, investiční riziko, nedostatek zkušeností s provozem, nedostupnost dodavatelského řetězce a dostupnost levnějších alternativních technologií pro výrobu elektřiny.

Uvádí se ale i výhody: SMR mohou lépe využívat pasivní bezpečnostní prvky, které nevyžadují lidský zásah. Jádro reaktoru bude menší, a bude produkovat méně tepla, což odstraní závislost reaktoru na spolehlivém chladivu, aby se zabránilo roztavení jádra. Konstrukce mohou odvádět teplo přes samotnou tlakovou nádobu reaktoru pomocí přirozené konvekce udržující cirkulaci. Snížená závislost na chladivu – typicky vodě – znamená, že SMR by mohly být umístěny mimo pobřežní lokality a přesunuty do blízkosti velkých průmyslových komplexů nebo měst.

Cenové odhady SMR

V materiálu NEA je uvedena investiční cena SMR, která má činit 58 USD/MWh. K této ceně je ovšem nutné ještě připočítat náklady na palivo a operační a provozní náklady (O&M) ve výši 30–75 USD/MWh, v závislosti na výkonu. Celková cena za MWh by tedy byla cca v rozmezí 90–135 USD, a je nižší než současné rozmezí ceny pro nové jaderné elektrárny podle banky Lazard (131–204 USD/MWh).

V posledních letech byly publikovány další odhady nákladů na výrobu elektřiny z SMR. Nejnovější odhad je z americké NextEra Energy na Investor Conference 2022 představil hodnotu 105 USD– 135/MWh z nových SMR; pro srovnání rovněž uvedl cenu větrné a solární energie v průmyslovém rozměru se čtyřmi hodinami akumulace v ceně 25–32 USD/MWh a 32–37 USD/MWh.

Australská organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO) přichází s mnohem větším rozsahem odhadu cen: 136–326 A$ (92–220 USD) za MWh.

Integrovaný plán zdrojů (IRP) z roku 2019 Idaho Power odhaduje 125 USD/MWh pro závod NuScale a pracuje s 90procentním kapacitním faktorem. Předpoklad tak vysokého kapacitního faktoru je ovšem nepravděpodobný, pokud se SMR použijí k vyrovnávání variability obnovitelných zdrojů. Tím by ovšem vzrostly náklady na jednotku elektrické energie.

Rizika projektu SMR podle IEEFA – Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu zahrnují především nízký cenový předpoklad. NuScale tvrdí, že může postavit SMR za méně než 3 000 dolarů za kW. Celá desetiletí nebyla žádná jaderná elektrárna nebyla postavena tak levně. Americké ministerstvo energetiky odhadlo, že náklady přesáhnou 6 800 dolarů za kW. Pochybnosti vzbuzuje rovněž časový předpoklad výstavby, kdy NuScale uvádí, že výstavba SMR bude dokončena za méně než 36 měsíců. Žádný reaktor v USA nebyl 60 let postaven za tak krátkou dobu. Společnost NuScale v roce 2018 uvedla, že plánuje mít svůj SMR online do roku 2026. Nyní nebude vyrábět elektřinu dříve než v polovině roku 2029. NuScale také tvrdí, že bude pracovat s 95 % kapacitním faktorem po celou dobu své životnosti. Žádný z 93 reaktorů pracujících v USA ale tento cíl nesplňuje. Během prvních deseti let provozu pouze tři z nich dosáhly v průměru lepšího faktoru než 85 % a medián kapacity všech amerických reaktorů během těchto let byl pouze 67 %. Protože SMR byly a budou, stejně jako velké reaktory, podléhat zpožděním a překročením nákladů, není možné identifikovat scénář, podle kterého by se mohly stát ekonomickými i za těch nejlepších okolností.

Argentinský SMR Carem o výkonu 32 MW, ve výstavbě u Buenos Aires, si podle národní komise CNEA vyžádá celkovou investici ve výši 750 milionů USD a zahájení provozu mělo být do června 2020, což ovšem nebylo splněno. Podle WNISR má být dokončen až v roce 2027. I kdybychom počítali s nižším odhadem 520 mil USD, činila by cena 17.000 USD/kWh, což odpovídá dvojnásobku nejdražších reaktorů III generace.

Předpokládá se, že SMR budou mít vyšší náklady na palivo, než velké reaktory. Zejména integrální tlakovodní reaktory by mohly mít podle údajů trhu s jadernými palivy z roku 2014 o 15 % až 70 % vyšší náklady na palivo než velké lehkovodní reaktory.

Odhadované náklady na výstavbu NuScale SMR v Utahu s výkonem 600 MW (návrh nejblíže k realizaci ve Spojených státech) se zvýšily z přibližně 3 miliard USD v roce 2014 na 6,1 miliardy USD v roce 2020. Následkem bylo, že nejméně 10 členů z Utah Associated Municipal Power Systems (UAMPS) zrušilo své smlouvy. NuScale pak změnil navrhovanou konfiguraci elektrárny na méně reaktorů, které budou produkovat pouze 462 megawattů za cenu 5,32 miliardy dolarů. Na kilowatt výrobní kapacity elektřiny je tento odhad přibližně o 80 % vyšší než náklady na kilowatt projektu Vogtle v Georgii – předtím, než náklady explodovaly ze 14 miliard dolarů na více než 30 miliard dolarů. Na základě historických zkušeností s výstavbou jaderných reaktorů je tedy velmi pravděpodobné, že SMR budou stát mnohem více, než se původně očekávalo.

U SMR se předpokládá využití jiných typů reaktorů, než jsou dnes běžně používány. Uvažuje se o variantách – sodíkem chlazené rychlé reaktory (SFR), vysokoteplotní plynem chlazené reaktory (HTGR) a reaktory poháněné roztavenou solí (MSR). Palivo pro většinu nelehkovodních reaktorů NLWR se liší od paliva LWR. Pro některé NLWR byl navržen uran obohacený mezi 10 a 20 % uranu-235, známé jako „high-assay – nízko obohacený uran“ (HALEU). Zatímco HALEU je považováno za nepraktické pro přímé použití v jaderných zbraních, je více atraktivní pro vývoj jaderných zbraní než LEU používané v LWR. Jiné typy NLWR by využívaly plutonium oddělené od vyhořelého jaderného paliva chemickým přepracováním. Přepracování ovšem znamená 3 navazující kroky: rychlý reaktor, chemický proces oddělení a výrobu nového paliva. Jiné konstrukce by použily izotop uran-233 získaný ozařováním thoria. Jak plutonium, tak uran-233 jsou velmi atraktivní pro použití v jaderných zbraních.

Při koncepci energetických plánů nelze přehlížet skutečnost, že obnovitelné zdroje z nových větrných a slunečních zdrojů budou podle mezinárodní organizace IRENA do roku 2030 nejméně na polovině dnešní ceny.

Radioaktivnější odpad ze SMR

Studie porovnává tři různé konstrukce SMR (chlazené vodou, roztavenou solí a sodíkem) se současnými tlakovodními reaktory o výkonu 1 100 MW z hlediska energeticky ekvivalentního objemu, radiochemie, rozpadového tepla a štěpného izotopového složení vysoko, středně a nízkoaktivních odpadů. Uvažované návrhy SMR zvýší objem jaderného odpadu, který potřebuje nakládání a likvidaci, o faktory 2 až 30. Zvýšený objem odpadu se připisuje použití neutronových reflektorů a/nebo chemicky reaktivních paliv a chladicích kapalin v provedení SMR. Objem není nejdůležitější metrikou hodnocení; výkonnost geologických úložišť spíše závisí na rozpadové tepelné energii a radiochemii vyhořelého paliva. SMR nesníží výrobu geochemicky mobilních 129I, 99Tc a 79Se štěpných produktů, které jsou důležité pro návrhy úložišť. Vyhořelé palivo SMR bude obsahovat relativně vysoké koncentrace štěpných nuklidů, což bude vyžadovat nové přístupy k hodnocení kritičnosti během skladování a likvidace. Vzhledem k tomu, že vlastnosti odpadu jsou ovlivněny únikem neutronů, přinesou SMR další problémy při nakládání s jaderným odpadem a jeho ukládání.

Závěr

Sedmdesát let staré poznámky admirála Hymana Ricovera, otce americké jaderné námořní i civilní technologie, neztratily ani dnes nic na své aktuálnosti:

Akademický reaktor nebo reaktorová elektrárna má téměř vždy následující základní charakteristiky: Je jednoduchý. Je malý. Je levný. Je lehký. Lze jej velmi rychle postavit. Je účelově velmi flexibilní ("souhrnný reaktor"). Je zapotřebí velmi malého vývoje. Bude používat většinou běžné komponenty. Reaktor je ve fázi studie. Nyní se nestaví.

Na druhou stranu, praktická reaktorová elektrárna se vyznačuje následujícími charakteristikami: Právě se staví. Je to zpožděná. Vyžaduje obrovské množství vývoje zdánlivě triviálních položek. Problémem je zejména koroze. Je velmi drahá. Stavba trvá dlouho kvůli problémům s inženýrským vývojem. Je velká. Je těžká. Je složitá.

Navzdory uvedeným zkušenostem a předpokladům se Česká republika rozhoduje vystavět prakticky v každém kraji jednu SMR; zatím nevěnuje rozvoji obnovitelných zdrojů náležitou pozornost a v některých místech zastupitelstva plošně zakazují výstavbu větrných elektráren. Je velmi pravděpodobné, že tato rozhodnutí budou mít mimořádně negativní dopad na ekonomiku země a jejích obyvatel. Je rovněž nesrozumitelné spoléhat na něco, co existuje jen v plánech a nekoncipovat energetiku na tom, co již existuje, je levnější a bezpečnější.


reklama

 
foto - Smrž Milan
Milan Smrž
Autor je předseda české sekce a člen předsednictva evropské asociace EUROSOLAR, chemik, překladatel, publicista.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (96)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EN

Emil Novák

25.10.2022 07:38
Nemohu se ubránit dojmu, že jsme měli velké štěstí, že když James Watt pracoval na zdokonalení parního stroje, nepotkal pana Smrže. Určitě by se vytasil s kupou "studií", že je to blbost.
Jinak taková Smržova klasika, zdroje si zásadně vybírá podle hesla "čím horší tím lepší", typický příklad jsou data banky Lazard, ta uvádějí náklady na výstavbu jaderných bloků v rozmezí 6100 - 10025 $/kW, přičemž z nedávno zveřejněných nabídkových cen na výstavbu v Polsku vyplývá, že dodavatelé nabízejí ceny v rozmezí 2640 $/kW (KHNP) - 4480 $/kW (EDF). Nehledě na další zásadní nedostatky jako uvažovaná životnost jaderné elektrárny 40 let, přičemž se dnes nově stavěné elektrárny projektují na životnost minimálně 60letou, což samozřejmě i zásadně ovlivňuje LCOE.
Americká jaderná flotila pracuje stabilně s kapacitním faktorem přes 90 %, takže tvrzení "medián kapacity všech amerických reaktorů během těchto let byl pouze 67 %" je další typické vyzobávání třešní, a tak by se dalo pokračovat...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.10.2022 08:38 Reaguje na Emil Novák
Tohle vyzobávání tu dělají úplně všichni (včetně mně), ale já si myslím, že pan Smrž nechápe hlavní výhodu SMR. Sériovou výrobu na lince podobnou automobilové.
SMR firmy NuScale má být velký jak dva autobusy nad sebou a má jet v bazénu pod vodou. Pokud bude technologie vyrobena na lince a na místě se jen smontuje, musí nutně náklady dělat zlomek, toho, co velká JE. Samozřejmě se počítá s úpravou legislativy a provoz přímo ve městě může velmi úspěšně nahrazovat KVET.
Pro Brno by stačily dva SMR po 70 MW výkonu.
Odpovědět
EN

Emil Novák

25.10.2022 08:50 Reaguje na Pavel Hanzl
1) Ze stránek NuScale: "A proposed 720 MWe NuScale SMR would have a 35-acre footprint" ~ 14 hektarů. Trochu něco jiného než dva autobusy nad sebou.
2) "Musí nutně náklady dělat zlomek, toho, co velká JE" - na to jste přišel jak? Zase jen vaše dojmy?
3) Pro Brno je daleko levnější a rychlejší postavit horkovod z Dukovan než dva SMR.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.10.2022 10:08 Reaguje na Emil Novák
No počkejte, 720 MWe NuScale SMR je něco mezi reaktory v Dukovanech a Temelíně.
Odpovědět
EN

Emil Novák

25.10.2022 10:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, oni nabízejí elektrárnu složenou ze 4, 6 nebo 12 modulů. Zatím nikdo nepočítá, pokud vím, s jedním samostatným modulem. Elektrárna zdaleka není jen tlaková nádoba, proto se její rozloha počítá na hektary a ne autobusy nad sebou.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.10.2022 13:00 Reaguje na Emil Novák
Každý reaktor jsou 2 autobusy nad sebou a celá elektrárna zabere 0.14 km2. To je asi 1/5 vztaženo na instalovaný výkon ve srovnání s Dukovany (2 km2).
Odpovědět
EN

Emil Novák

25.10.2022 13:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Právě na to jsem narážel, 0.14 km2 nejsou dva autobusy nad sebou.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.10.2022 15:42 Reaguje na Emil Novák
Ano, ale 12 dvojautobusů a k tomu patřičné elektárenské příslušenství na 0.14 km2, to přece není vůbec špatné.

SMReaktor = dvojautobus, to je správné tvrzení, byť pochází od pana Hanzla.
Odpovědět
EN

Emil Novák

25.10.2022 18:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Já přece nehodnotím jestli je to dobré nebo špatné, já jen konstatuji, že celá elektrárna je podstatně větší než dvojautobus. Mimochodem kolik "dvojautobusů" má temelínský reaktor, abychom měli srovnání vůči těm dvanácti dvojautobusům?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.10.2022 16:10 Reaguje na Emil Novák
Řekl bych, že vnitřní objem jako dvojautobus. Jde o to, kde to zvenku končí.
Odpovědět
EN

Emil Novák

26.10.2022 16:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Souhlasím, jde o to, kde to zvenku končí - stejně jako u toho SMR.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.10.2022 13:43 Reaguje na Emil Novák
".... Oproti současným civilním reaktorům je skutečně malý. Svými rozměry odpovídá dvěma autobusům postaveným vertikálně na sebe. Díky malým rozměrům je velmi praktický...."
roky stará informace.
https://www.osel.cz/10930-jadro-vraci-uder-startup-nuscale-vyviji-prevratny-maly-reaktor.html
Odpovědět
EN

Emil Novák

25.10.2022 13:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Speciálně ještě jednou pro vás, Hanzle. Jaderná elektrárna neobsahuje zdaleka jen reaktor, víte?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.10.2022 13:53 Reaguje na Emil Novák
Ještě vrátnici s dvojicí důchodců a jedním revolverem zn. Makarov a napůl slepým vlčákem.
V takové firmě jsem za komára taky dělal.
Odpovědět
EN

Emil Novák

25.10.2022 14:22 Reaguje na Pavel Hanzl
To byla vrátnice o rozloze 14 hektarů mínus dva autobusy nad sebou?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 09:17 Reaguje na Emil Novák
No, byla určitě 14 m2 a aktivní soudružka udavačka nás občas chytila večer v kanclu, jak paříme a vždy měla toho makarova.
Ale pséka už ne, ten byl starý a do patra by nevyšel.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

26.10.2022 09:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Gratuluji, to je opravdu příspěvek hoden chovance psychiatrické léčebny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 21:17 Reaguje na Jaroslav Studnička
Bo tady je často taky dobrý šaškec...
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.10.2022 09:01 Reaguje na Pavel Hanzl
někdo mi vysvětlete, jak je možné, že něco podobného docela jakžtakž spolehlivě víc než půl století funguje na těch ponorkách a ledoborcích. úplně stejně, jako se před půlstoletím létalo na měsíc. někde se to zřejmě časem uchopilo jaksi úřednicky a zacyklilo se v absurdních navzájem si odporujících předpisech. ale máme fantastické telefony a na počítadlech paříme hry, takže jsme v pohodě.

trochu oslím můstkem - třeba takové řízení kvality a bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti. dělník je našněrován do spousty ochranných pomůcek, které mu velmi efektivně znemožňují pracovat, a dílo je zdržováno spoustou zkoušek, kterých výsledek nakonec nikoho nezajímá. a tuhle jsem měl na víkendhauzu vesnického zedníka, a domlouvali jsme se, jak mu připravím lešení k fasádě, a vycepován jsem se zeptal jak to uděláme, když nemám dost lešeňového materiálu, abych udělal i zábradlí. s despektem se na mě podíval vece: "si jako myslíte že jsem úplnej debil a nedám si pozor?"
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.10.2022 13:46 Reaguje na Lukas B.
Měsíc je už dost prozkoumaný, pořád tam někdo lítá (naposled Číňani), to je už žabařina.
Dnes jede Mars, solární sonda a hlavě Webbův teleskop, to je hi-tech nomero uno. Když nepočítám ruské superKinžály a Iskandery, určené pouze k zabíjení lidí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.10.2022 14:12 Reaguje na Pavel Hanzl
poslední člověk na měsíci (nebo jeho oběžné dráze) byl v roce 1972. jestli znáte nějakého číňana který tam byl později (nebo vůbec byl kdykoli), sdělte mi prosím jeho jméno (stačí přepis do latinky)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 09:00 Reaguje na Lukas B.
Říká se mu Nefritový králík.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.10.2022 14:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Pod pojmem Číňan si představuji lidskou bytost čínské národnosti nebo občanství. Takže by mne zajímalo, kdy někdo takový letěl na Měsíc, vy trumbero.

A žabařina to samozřejmě je, se prostě sbalím a letím ... nebo ne?

https://www.lidovky.cz/svet/po-52-letech-lidstvo-zrejme-v-roce-2024-opet-stane-na-mesici-cena-se-vysplha-do-stovek-miliard-korun.A200923_115342_ln_zahranici_sed
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 09:02 Reaguje na Svatá Prostoto
A proč to má být lidská bytost? Automaty udělají daleko více práce a celá mise je x násobně levnější.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.10.2022 11:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Koukám, že byste měl zase zpátky do školy ... český jazyk pro druhou třídu by byl tak akorát.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 21:12 Reaguje na Svatá Prostoto
Kde je chyba?
Odpovědět
Pe

Petr

25.10.2022 22:27 Reaguje na Lukas B.
Jak jste sám zjistil, náš pokrok a vývoj se zastavil. Máme stejné technologie jako před 60 lety, jen pracujeme na detailech, aby byly výrobně jednodušší a ziskovější. A to je vše, nového v podstatě nic. Do vesmíru stále létáme na primitivních raketách, jako tehdy. A tak je to se vším. Takže kdo čeká něco nového, ten se načeká.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 09:06 Reaguje na Petr
Vy spíte asi velmi hlubokým spánkem spravedlivých, že?
Jen tři současníé Americké mise: Solární sonda, která se dostala tam jak nikdy nikdo, Marsovské mise s podrobným výzkumem i vrtulníkem a hlavně Webbův teleskop s ostrostí snímků na hranici fyzikálních možností.
A ještě sorry jako, bomba Satan, která dokáže spálit území velké jak Francie. To je vám málo?
Odpovědět
Pe

Petr

26.10.2022 15:49 Reaguje na Pavel Hanzl
To přece není nic nového, nebo nějak pokročilejšího, to je jen vylepšení technologií starých desítky let.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 21:11 Reaguje na Petr
Jistě. Poslední model BMW je taky vlastně jen vylepšený volský potah, starý stovky let. Má to čtyři kola, motor vpředu....
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.10.2022 13:17 Reaguje na Petr
když si vezmeme, že od smysluplného vynálezu benzínového motoru a jeho použitelné aplikaci v automobilu (výlet Berty Benzové, 1888) do automobilizace ameriky (pásová výroba modelu T, 1908) uplynulo pouhých 20 let, tak se to nějak pokazilo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 09:19 Reaguje na Lukas B.
Malé reaktory fungovaly především na vojenských zařízeních, kde se bezpečností nikdo extra nezabýval a občas taky i něco bouchlo.
Dnes počítají pro městský provoz a to musí být zabezpečené na 10000000000000000% a proto ty obstrukce.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.10.2022 14:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Zajímavé...
Když se dnes počítají pro městský provoz: Rád bych se zeptal, která z potenciálně dost nebezpečných zařízení pracujících ve městech (např. velká chladicí zařízení) jsou zabezpečena na 10000000000000000% ??
Je to prostě hysterie a nic než hysterie.
Nebo spíš záměr - nepřipustit, aby něco dostalo příležitost přetrumfnout tu naprostou dokonalost a neposkvrněnou čistotu, jakou mají v našich hlavách ztělesňovat OZE. Aby je bylo možné jako JEDINÝ zdroj záchrany světa podporovat ještě větším dotacemi z daní lidu a ve kšeftech s nimi se točily peníze ještě rychleji.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.10.2022 21:22 Reaguje na Karel Ploranský
nesmysl. Odpor k jádru byl od začátku stavby JE, lidi prostě měli obavu o bezpečnost. Černobyl to potvrdil, tam Němci začali silně couvat a s Fukušimou se rozhodli s tím skončit úplně.
S žádným OZE to nic společnýho nemá a s hysterií taky ne.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

26.10.2022 15:03 Reaguje na Lukas B.
Nechám se odvést od tématu: u nás na vsi bylo pozdvižení, když našeho zedníka, co není debil a dá si pozor, odvážel vrtulník.
Kecám, nebyl to zedník, byl to tesař.
Ale souhlas: bezpečnostní předpisy komplikují a zdražují naprosto cokoliv a je vždycky otázka, kde je ta správná míra, aby se dalo pracovat bez rizika, že banální chyba typu Zaplácl jsem komára způsobí průšvih.
Napadá mě dokonce, že velmi opatrný přístup k bezpečnosti klimatu vede přímou cestou k drahé a nespolehlivé produkci elektřiny.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.10.2022 15:45 Reaguje na Ladislav Pícha
Ta poslední věta ... říká vám něco kacířství:-)? A jak to končí? Já jen abyste se jednou nedivil:-)))
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.10.2022 14:26 Reaguje na Ladislav Pícha
Takový malý příklad:
Živnostník který provozuje nějakou dílnu kde je hluk, musí splnit cca tisích předpisů, které dělníky před hlukem chrání. Jinak je zle.
Nedávno jsem byl na Žofíně na otevřeném mistrovství pro profi taneční páry. S takovým randálem jaký tam byl se nesetká ani mechanik na letišti, když túruje proudové motory! A nic... Žádný hygienik, žádná kontrola, žádné předpisy, aby chránily můj sluch a celkové zdraví.
S bezpečností a ochranou zdraví se to přehání vždycky jen někde. Tam kde je možné buzerovat aniž by to naštvalo někoho vlivného.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

25.10.2022 08:56 Reaguje na Emil Novák

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
ms

27.10.2022 01:05 Reaguje na Emil Novák
Hlavně si vždycky ujasněme, koho chleba autor, zde pan Smrž, jí. Je to solární lobby a pro ni je efektivní jaderná energetika úhlavní nepřítel, protože dokazuje nesmyslnost slepé sázky na FVE jako řešení problému s energií. Soláry jsou podstatou problému, nikoli jeho řešením. V tomto ohledu si vzal pan Smrž na paškál právě MMR v rámci svého lítého boje proti stabilním zdrojům energie. V jednom má ale pravdu. Nemůžeme na MMR technologii, která nebude do 30. let komerčně připravena, sázet, protože bychom ztráceli cenný čas, který už nemáme. Musíme budovat velké reaktory. A nyní se ukazuje manipulativnost páne Smržova "faktů". Když se podíváme na EU, tak v energetickém mixu měly JE na konci roku 2021 podíl 25,5 % a vyrobily 731 TWh elektřiny, ale hlavně v době, kdy soláry jsou doslova chcíplé, a to jsou právě zimní měsíce, kdy energii potřebujeme nejvíce. Nebo pan Smrž popře zprávu ERÚ, že v lednu 2022 vyrobily české FVE pouhé 1 % potřebné elektřiny, v únoru 2 % a v březnu 3 %? Uhelné 56-54 % a jaderné 35 % (i s odstávkou jednoho bloku v Dukovanech) I plánované násobky instalovaného výkonu FVE nic neřeší. Naopak. Ale to ssolární lobbisty nezajímá, je zajímají jenom dotace Pan Smrž se asi zuby nehty brání faktu, že nastává renesance atomové energie v řadě zemí EU v čele s Francií, Nizozemskem, Polskem či také Českem. Nová pravicová vládaa ve Švédsku zvažuje obnovení provozu JE Ringhals 1 a 2 a výstavbu nových bloků. Právě na úniku nabízených cen v tendru na polských 6 reaktorů se ukázalo, že velký blok se dá postavit za 100 mld. korun, i když k těmto tzv. overnight costs přidáme náklady na financování v čase, tak se tento každý reaktor pohodlně zaplatí za necelých 15 let provozu, přičemž ambicí stavitelů JE je zajistit jejich provoz až na 80 let. Egoismus, osobní prospěchářství, tupá zelená ideologie a strašení lidí ekoalarmismem,to jsou motivace a postupy dotačních solárních lobbistů, jako je pa Smrž. Už jim ale zvoní hrana!
Odpovědět
RV

Richard Vacek

25.10.2022 10:09
Máme tady klasické jaderné elektrárny odzkoušené už řadu desetiletí. Proto není nutné vrhat se do nefunkčních (OZE) řešení, nebo do řešení existujících jen na papíře. Jediným problémem je, že západ už není schopen takové reaktory konstruovat, ale jinde naštěstí tuto dovednost dále rozvíjejí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.10.2022 13:56 Reaguje na Richard Vacek
Podle pí Drábové je asi nejlepší Jižní Korea, ale i ostaní to umí.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.10.2022 10:45
Článek se mi líbí , autor sice zjevně inklinuje k OZE a předkládání údajů ne vždy střízlivým způsobem, ale jako celek vystihl problematiku SMR dobře.

Výhradu bych měl k tvrzení "Negativní křivka učení znamená, že reaktory, které byly postaveny později, stojí více než ty, které byly postaveny dříve." , kde se vůbec nebere v potaz výrazné zpřísnění požadavků na projekt a realizaci JE, které jsou doslova přetažené za rozumnou mez.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.10.2022 12:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
on je totiž úplně stejná "negativní křivka učení" třeba u dětských prolejzaček. dřív stačilo koupit ocelové trubky, nařezat, svařit, namatlat základovkou a pak barevným synťákem, vykopat jámu pro základ a zabetonovat. dneska je dětské hřiště proces na několik let a kdybyste si měl koupit a nechat odborně osadit certifikovaný herní prvek na vlastní zahrádku, tak se Vám protočí panenky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 09:09 Reaguje na Lukas B.
Celý se to zdupalo havárií ve Fukušimě, kdy všichni oředníci chytili hysťák a předháněli se v nových a ještě přísnějších bezpečnostních opatřeních. To prodloužilo a brutálně prodražilo věechny stavby JE v Evropě.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.10.2022 12:23
Pan Smrž právem poukazuje na některé otázky, které budoucí využití SMR vyvolává. A dal si s tím práci a odzdrojoval to hezky. A to myslím fakt upřímně, ne jako ironii!
Problém je v tom, že když jiné otázky jsou kladeny v souvislosti s i jím raženou tezí ... všechno z OZE ... tak je taktně pomíjí a řeší stylem, "že to nějak bude a že se to nějak vyřeší, třeba tak ... nebo tak ... nebo ...".

Jinak SMR nejsou a nemohou být nějakým uniřešením na vše, stejně jako jím nejsou JE, plyn a ani OZE. Robustní energetická koncepce musí být mixem nejrůznějších zdrojů, které budou optimálně využívat své přednosti a navzájem si kompenzovat své nedostatky.
Jenže to fakt s přístupem ... uhlí špiní, plyn je fuj a jádro je nástroj ďáblův fuck nepůjde. Min dokud tedy někdo "nerozštípne" tu fúzi.
Odpovědět
EN

Emil Novák

25.10.2022 12:36 Reaguje na Svatá Prostoto
Kdyby poukazoval na otázky, neřekl bych ani popel, ale víte kolik jsem v jeho textu našel otázek? Ani jednu. Problém je právě v tom, že on s otázkami udělal krátký proces, prostě to nejde, stavějte jen OZE, hotovo, vyřízeno, tam žádné problémy nejsou, a když tak za ně můžou zlá místní zastupitelstva.
Se zbytkem samozřejmě naprosto souhlasím.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.10.2022 14:25 Reaguje na Emil Novák
Fakt je, že spíš než otázky jsem napsat problémy a ten závěr už je takový ... smržovský.
Pokud tedy neměl na mysli uhlí:-)))
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.10.2022 13:51 Reaguje na Svatá Prostoto
Optimální mix mi připadá OZE zálohované zeleným vodíkem (to je místo uhlí a plynu) a Jádro v provedení mastodontním i SMR. Toho se ale nikdo z nás nedožije, kromě Studničky, víte proč?.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.10.2022 14:23 Reaguje na Pavel Hanzl
To je fajn, že to píšete. Škoda že zálohování zeleným vodíkem je v dostatečném množství hudba daleké budoucnosti, rozhodně ne nějakých 5-10 let, a z jádra mají obě Říše osypky.
Což je situace poněkud na hovno a podle toho to taky momentálně v Evropě vypadá. Fedruje se uhlí, Habeck se sprchuje jen 5 min do bazénu v neoprénu.

https://cnn.iprima.cz/snizena-teplota-vody-v-bazenu-kvuli-drahym-energiim-resenim-muze-byt-neopren-191031

Zase to je aspoň multikulti, bo se to dá brát jako gumový burkiny:-))).
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

25.10.2022 15:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak to by mě zajímalo, proč?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 09:10 Reaguje na Jaroslav Studnička
Blbost je věčná.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

26.10.2022 09:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Pro hloupýho každý hloupý, to vás Hanzle omlouvá.

Jinak během několika minut tu natrollovat 8 příspěvků, to je úmění.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 21:06 Reaguje na Jaroslav Studnička
To by hlupák nezvládl.
Odpovědět
Pe

Petr

25.10.2022 19:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Můžete uvést jak konkrétně se zálohuje zeleným vodíkem?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 09:13 Reaguje na Petr
Když fučí a svítí, nabublá se vodík a když nefučí a nesvítí, zpětně se z něho dělá elektřina. Nie je to extra výhodné (asi 50% ztrát), ale spolu s dalšími x možnostmi akumulace to půjde.
Odpovědět
EN

Emil Novák

26.10.2022 09:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Stále ten samý problém s rozlišením minulosti, přítomnosti a (domnělé) budoucnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 21:04 Reaguje na Emil Novák
To píšu pouze o budoucnosti.
Odpovědět
EN

Emil Novák

26.10.2022 21:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Právě, ale dotaz byl na přítomnost a ne na vaše věštby budoucnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.10.2022 08:54 Reaguje na Emil Novák
Současnost je přece jasná. V EU se dělá z OZE asi 35% elektřiny (v německu 55%), doplněné plynem (kolem pětiny?), ještě jedou nějaké menší objemy v uhlí a mazutu a zbytek jádro. Ale ta čísla fakt nevím, to je vaše parketa. Kolik je kapacita akumulátorů taky nevím.
Odpovědět
EN

Emil Novák

27.10.2022 09:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzle, dotaz zněl: "Můžete uvést jak konkrétně se zálohuje zeleným vodíkem?"
Tak proč sem motáte kolik se kde dělá z OZE elektřiny? Na to se nikdo neptal!
Ale jelikož se odpovědi na naprosto jednoduchou otázku všemožně snažíte vyhnout, odpovím za vás: ne, nemůže to uvést, protože se nikde nic zeleným vodíkem nezálohuje. Vše je zatím jen v rovině zeleného snění, absolutně bez jakékoliv rozvahy, kolik taková elektřina může stát a jak bude drahá v porovnání s jinými způsoby výroby elektřiny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.10.2022 14:17 Reaguje na Emil Novák
Vše je ve vývoji a dost toho už ve stavbě:
https://oenergetice.cz/vodik/dansku-se-chysta-instalace-dosud-nejvetsiho-svetoveho-elektrolyzeru?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
https://www.volty.cz/2022/02/16/zeleny-vodik-se-bude-vyrabet-na-mori-a-na-breh-se-dopravi-stavajicim-plynovodem/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=jW2KrL4CFnK-202202170856&dop_id=15460137
Odpovědět
EN

Emil Novák

27.10.2022 14:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Ve vývoji je leccos, třeba fúze. Už 50 let a pořád ještě 30 let chybí. A ve výstavbě nic na zálohování vodíkem není, to si opět vymýšlíte. Elektrolyzér je pouze zařízení na výrobu vodíku, který bude používán k úplně jiným účelům než k zálohování výroby elektřiny. K tomu je elektrolyzér podmínka nutná, nikoliv postačující.
Odpovědět
Pe

Petr

26.10.2022 16:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Aby elektrárny typu fučí a svítí dokázaly zásobovat svým dílem spotřebu světa a zároveň zálohovat dobu kdy nefučí a nesvítí a ještě pokrýt ty 50% ztráty, muselo by jich být ve skutečnosti 2,5krát tolik.
Odpovědět
Pe

Petr

26.10.2022 20:58 Reaguje na Petr
A už jen co tedy OZE zálohované vodíkem ve skutečnosti představují:
1. Větrné a solární elektrárny o kapacitě 2,5násobku kapacity momentálně potřebné (OZE mají jen podíl na celkové výrobě elektřiny, takže 2,5násobek tohoto podílu).
2. Elektrolyzéry o obrovské výrobní kapacitě, spotřebovávající onen nadvýrobní 1,5násobek elektřiny z OZE a vyrábějící z něj vodík.
3. Skladování obrovského množství vodíku.
4. Elektrárny vyrábějící z vodíku zpátky elektřinu (Tepelné? Prosté spalování vodíku + parogenerátory?).
OZE zálohované vodíkem je tedy celé odvětví průmyslu - gigantické, velmi komplikované a neskutečně nákladné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 21:02 Reaguje na Petr
ad 3) Asi jako skladování plynu.
ad 4) Přes membránu, má to daleko větší účinnost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 21:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Nebo použít současné paroplynové. Investice minimální.
Odpovědět
EN

Emil Novák

26.10.2022 21:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzle, vy si vážně představujete, že se vodík skladuje stejně jako zemní plyn? A že současným paroplynovým elektrárnám je jedno jestli do nich pouštíte zemní plyn nebo vodík? Siemens několik let vyvíjel turbínu, ve které by bylo možné spalovat i čistý vodík, a přitom se stačilo zeptat Hanzla, který by mu "s minimálními náklady" upravil ty současné...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.10.2022 08:57 Reaguje na Emil Novák
Veškeré plynové struktury se dělají s výhladem na použití pro vodík, včetně plynojemů. Taky náš starý svítiplyn byl z asi 60% vodík. Něma problema.
Odpovědět
EN

Emil Novák

27.10.2022 09:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Blábol. Dnešní plynové zásobníky absolutně na skladování vodíku připravené nejsou, ono si stačí porovnat energetickou hustotu zemního plynu a vodíku při stejném tlaku.
Svítiplyn se v těch současných podzemních zásobnících neskladoval, takže to je další nesmysl, co jste napsal.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

26.10.2022 21:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Můžete ty "minimální investice" nějak specifikovat, nebo to je pouze vaše dojmologie?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.10.2022 09:00 Reaguje na Jaroslav Studnička
Studničko vy trubo, proč se nezeptáte německých energetiků, místo mně?
I kdybych vám to vyčíslil do detailu i s bohatým argumenačním zázemím, nebudedte mi věřit ani ťok.
Tak co zase prudíte?
Odpovědět
EN

Emil Novák

27.10.2022 09:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, Hanzle. Vy tvrdíte, že ty náklady jsou minimální, vaší povinností je svoje tvrzení dokázat a ne chtít po ostatních, aby to dokazovali za vás. Typický argumentační faul. To dokazování není o nějaké víře ale o odkazech na seriózní zdroje, které vy nemáte, protože si všechno cucáte z prstu. Někde si něco přečtete, nepochopíte, překroutíte a pak z toho vycházejí podobné nesmysly.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

27.10.2022 10:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzle, prvně si nezapomeňte dnešní medikaci, evidentně jste zase psychicky nevyrovnaný.

Za druhé, přesně jak píše Emil Novák. Pokud v příspěvku něco uvádíte, tak to buď máte něčím podložené a pak není problém toto uvést a nebo to je pouhá dojmologie.

Vzhledem k vaší reakci se bude spíše jednat o tu dojmologii.
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.10.2022 22:51 Reaguje na Petr
1*. To je přesné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 21:05 Reaguje na Petr
2,5x minimálně. V píku udělá fve jen 12% výkonu.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

26.10.2022 15:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Protože je to MNOHEM dražší, než malé reaktory.
Četl jsem, nevím kde, ale oba zdroje mi připadal přiměřeně seriózní, že ve středoevropských podmínkách je pro 100% výrobu elektřiny z OZE potřeba 27 nebo 30 dní zálohy v bateriích. Je samozřejmě jedno, jestli lithiových, vodíkových, vodních (Dlouhé stráně) nebo jakýchkoliv jiných.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.10.2022 21:00 Reaguje na Ladislav Pícha
To je dost divný, není tam uvedeno, na jaké hladině se počítá těch 100%.
Z instalvaného fve se vyrobí 12% píku a z VE u nás možná 30%.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.10.2022 14:01
"První SMR byly zabudovány v letadlových lodích a ponorkách. Od roku 2019..."
Myslím že záměrně je to psáno tak, aby to vypadalo, že jde o věc novou, z doby nepříliš vzdálené a dosud nevyzkoušenou.
Jenže ve vojenských plavidlech fungují od roku 1955, v civilních (ledoborec Lenin) od roku 1957 - tedy skoro už 70 let... SEDMDESÁT LET!!
V ledoborci Lenin byly 3 reaktory po 90 MW. Sloužil 30 let, důvodem vyřazení bylo opotřebení trupu.

Při porovnávání SMR s velkými jadernými elektrárnami se záměrně ignoruje zásadní fakt: Že u jakékoliv elektrárny je pro opravdu efektivní využití vyrobené energie naprostou podmínkou KOGENERACE - tedy že kromě vyrobené elektřiny se bude účelně a v co největší míře využívat i vyrobené teplo, dosud označované jako odpadní. Teplo, kterého se elektrárny zatím až na vzácné výjimky pracně ZBAVUJÍ. Proč? Protože pro velkou elektrárnu (a jadernou zejména) je velmi nesnadné až nemožné najít vhodnou lokalitu v takové blízkosti měst, aby pro její odpadní teplo byl zajištěn odbyt.

Protože ne každý ví, o jaká množství energie se jedná, osvětlím to:
Z celkově vyrobené energie se v existujících elektrárnách jen 30 % (výjimečně max. 40 %) využije pro výrobu hlavního produktu, elektřiny. Zbývající dvě třetiny neumí velká elektrárna využít. Nejen to - musí se ho zbavovat způsoby, které nejsou jen nákladné - které samy o sobě představují velký problém. Protože se naráží na kapacitu využitelných vodních zdrojů a další limitující okolnosti.

SMR bude naopak možné budovat i v takových místech, kde je výstavba velké elektrárny nemyslitelná. Vlastně téměř kdekoliv, i v těsné blízkosti měst.
Jejich provoz proto bude moci být z hlediska výtěžnosti energie nejméně dvakrát efektivnější než provoz velkých elektráren.
Při posuzování ekonomických hledisek je k hodnotě jejich produkce elektřiny nutné přičítat i hodnotu tepla použitelného pro vytápění!
A k jejich přínosu pro životní prostředí přičítat to, že jejich produkce tepla může nahradit lokální kotelny spalující fosilní paliva.




Odpovědět
EN

Emil Novák

27.10.2022 14:33 Reaguje na Karel Ploranský
Větší využití tepla je sice nesporná výhoda SMR, ale tak jako tak bude pořád potřeba daleko většího množství elektřiny, než kolik lze z těch elektráren udat tepla. Kogenerací se u nás vyrobí jen kolem 10 % elektřiny a nedá se čekat, že by tento podíl nějak dramaticky rostl, spíš se děje to, že se spotřebitelé od tepláren odpojují.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.10.2022 18:23 Reaguje na Emil Novák
Odpojují se třeba v Brně jen proto, že dálkové teplo je jenoznačně nejdražší. A přechází na kondenzační plynové kotle. Pokud by bylo teplo ze SMR levnější, nebude problém je prodat. Otázkou je, co s ním v létě.
Odpovědět
EN

Emil Novák

27.10.2022 20:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Dálkové teplo je nejdražší proto, že musí platit emisní povolenky, což kondenzační plynové kotle nemusí. Jak už jsem psal, jednoznačně levnější než SMR v Brně je horkovod z Dukovan. To se může postavit SMR někde, kam se teplo z Dukovan nebo Temelína dostat nedá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.10.2022 21:28 Reaguje na Emil Novák
To je spíš tragickou organizací bolševické DEZy.
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.10.2022 22:53 Reaguje na Emil Novák
Ano.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.10.2022 14:21
"Ve scénáři definovaném IEA se v závislosti na cenách zemního plynu náklady na výrobu vodíku pohybují na škále 0,5–1,7 USD/kg. Při zohlednění nákladů na zachytávání emisí uhlíku se cena zvyšuje na 1–2 USD/kg.
Náklady na výrobu tzv. zeleného vodíku elektřinou z obnovitelných zdrojů energie agentura odhaduje na 3–8 USD/kg. IEA ovšem očekává, že tyto náklady do roku 2030 poklesnou až na 1,3–3,5 USD/kg. Zelený vodík by se tak v některých případech mohl stát konkurenceschopný vůči modrému vodíku během necelé dekády."
https://oenergetice.cz/vodik/iea-vyrobni-kapacity-obnovitelneho-vodiku-se-rozviji-pomalu

Rozhodující položkou pro výrobu zeleného vodíku je cena elektřiny. A cena z OZE vůbec nestoupla, na rozdíl všeho ostatního. Takže ta konkurenceschopnost se zase výrazně zlepšila.
Odpovědět
EN

Emil Novák

27.10.2022 14:30 Reaguje na Pavel Hanzl
A na to jste přišel jak, Hanzle, že "cena z OZE vůbec nestoupla"? To jste se zase podíval z okna?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.10.2022 18:17 Reaguje na Emil Novák
Jistě. A vidím, že Sluníčko svítí a větříček fučí a nikdo po mě žádné kačáky nechce.
Odpovědět
EN

Emil Novák

27.10.2022 20:45 Reaguje na Pavel Hanzl
A na to že cenu z OZE neurčuje sluníčko a větříček. Takže jste opět úplně mimo. Zrovna tady si německý větrný průmysl stěžuje, že maximální cena v aukcích na větrné elektrárny už nestačí a je potřeba ji zvýšit, prorože cena z OZE stoupá: "The costs for project developers have multiplied due to the crisis. The maximum value in the tenders, which are still set too low, ignores these price increases."
https://www.cleanenergywire.org/news/german-wind-power-industry-says-fixed-remuneration-auctions-too-low
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.10.2022 21:27 Reaguje na Emil Novák
Stoupá pouze u nově stavěných. Už hotové mají cenu už zaplacenou a ty starší jsou už odepsané a tak dělají prakticky zadara.
Odpovědět
EN

Emil Novák

27.10.2022 21:32 Reaguje na Pavel Hanzl
A ten zelený vodík bude využívat elektřinu z nových nebo z hotových elektráren? Hádejte, můžete dvakrát.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.10.2022 09:37 Reaguje na Emil Novák
Jakkoliv. Jak jim to vyjde, ne?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.10.2022 09:40 Reaguje na Emil Novák
Vy jste jam malej. Hnidopišení vám jde. Ale o čem to celé je?
Pálit fosil je problém kvůli klimatu (což ani vy neokecáte) a taky kvůli závislosti Evropy na parchantech všemožného typu.
Takže Evropani porozumi budují zdroje, které prostě nejsou fosilní. To je fakt makačka na bednu?
že to má problémy, giga peněz atd. atd. je normální, do toho kecy ropáků, ruských vohnoutů a všemožných podsíračů. prostě normálka.
Odpovědět
EN

Emil Novák

28.10.2022 10:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Když chcete stavět elektrolyzéry na "zelený" vodík, musíte k nim postavit i "zelené" zdroje elektřiny, protože Evropa má všechno jen ne nadbytek "zelených" zdrojů, vy "makačko na bednu". A ty nově stavěné zelené zdroje prostě prokazatelně zdražují, navzdory vašemu nepravdivému tvrzení že "cena z OZE vůbec nestoupla".
Evropani budují zdroje které nejsou fosilní, ale zároveň jsou to zdroje občasné, které ty zdroje fosilní prostě nejsou schopné plnohodnotně nahradit. Kolem skutečného řešení tak zatím jen chodí jako kolem horké kaše. Je to tak těžké pochopit?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.10.2022 14:04 Reaguje na Emil Novák
"cena z OZE vůbec nestoupla".
Bo se vyrábí na strojích už postavených a zaplacených.
Stoupne až z produkce těch nových. Stoupají ceny úplně všeho, fosilních paliv ale nejvíce. Takže se to zase dobře vyrentuje.
Občasné zdroje mají jinou strukturu výroby, což ropák nikdy nepochopí. Nevím proč, energetici s tím pracovat umí.
Odpovědět
EN

Emil Novák

28.10.2022 14:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Ropáku Hanzle, bez nových OZE, jejichž cena stoupla, nebude ani žádný zelený vodík, protože nebude z čeho ten vodík vyrábět. To jste vážně tak natvrdlý, nebo to jen předstíráte?
"Stoupají ceny úplně všeho, fosilních paliv ale nejvíce" - jak stoupá cena hnědého uhlí, které se u nás k výrobě elektřiny používá nejvíce? Zase jen vaše dojmy!
Občasné zdroje mají "jinou strukturu výroby", která se neobejde právě bez fosilních zdrojů, které jsou připravené zaskočit kdykoliv si dávají ve výrobě přestávku, což ropák Hanzl nikdy nepochopí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.10.2022 16:29 Reaguje na Emil Novák
Vy jste prostě vždy a zásadně proti všemu novému. A je úplně fuk, co to je. Uhlí prodražuje emisní povolenky a hlavně nám už dochází. Takže se nevyplatí do něho investovat a tím to půjde do útlumu, pokud ho nebudem kupovat cha cha v Austráli. Což by se ropákům líbilo.
Odpovědět
EN

Emil Novák

28.10.2022 17:08 Reaguje na Pavel Hanzl
"Vy jste prostě vždy a zásadně proti všemu novému" - lež! Nejsem proti všemu novému, jsem proti všemu nesmyslnému, co se za každou cenu tlačí dotacemi, nařízeními a zákazy, protože pár "moudrých" hlav odtržených od reality se na tom usneslo. Jsem všemi deseti pro nové malé modulární reaktory, výzkum fúze, nových způsobů ukládání energie, ale jsem zásadně proti tomu, aby se na tom stavěla energetika, když to ještě nepřekročilo práh laboratoře.
Jestli se do uhlí vyplatí nebo nevyplatí investovat nechte laskavě na investorech, někteří si to zjevně nemyslí a do uhlí investují, protože vidí, že bez uhlí to ještě dlouho nepůjde, zvlášť když se budeme upínat k pseudořešením přesně jako to děláte vy. Právě takoví snílci bez špatky znalostí problematiky jako vy totiž to uhlí drží při životě. Na Německu je to krásně vidět.
V Austrálii tady nikdo uhlí pro výrobu elektřiny nekupuje, to zase mícháte hrušky a jablka dohromady.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist