Milan Smrž: Velké modulární problémy
Výhody, nevýhody a rizika SMR
Na SMR existuje mnoho pohledů: jsou vychvalovány jako nástroj boje s klimatickou změnou, či renesance bezpečnější jaderné technologie a na straně druhé jsou zatracovány jako zbytečně drahé, když existují levnější varianty, je kritizována potřeba jejich hromadné výroby (SMR by podle toho měl být na každém rohu) i nedořešené technologické otázky.Uvádí se, že hlavní výhodou SMR jsou výrazně snížené stavební náklady. Ty ovšem závisejí na tom, zda a kdy bude zahájena hromadná výroba.
Zastánci malých modulárních reaktorů tvrdí, že modularita a tovární výroba by mohly kompenzovat horší ekonomiku malých reaktorů. K tomu je třeba vytvořit dodavatelský řetězec pro hromadnou výrobu součástí reaktorů a zřídit montážní linky, aby se tyto komponenty postavily před přepravou na místo, kde by urychlily výstavbu. Cesta k masové výrobě nebude jednoduchá. I s optimistickými předpoklady o rychlosti učení by se muselo vyrobit několik stovek nebo dokonce tisíců těchto reaktorů, aby cena za kilowatt byla srovnatelná s velkými reaktory. Pakliže se podíváme do historie, cena nemusí vůbec klesat. Míra učení ve Spojených státech a Francii – dvou zemích s nejvyšším počtem jaderných elektráren – byla na úrovni celé flotily negativní. Negativní křivka učení znamená, že reaktory, které byly postaveny později, stojí více než ty, které byly postaveny dříve.
Ačkoliv bylo podepsáno mnoho dohod a memorand, stále neexistují žádné plány na skutečnou výstavbu. Příkladem jsou Jordánsko, Ghana a Indonésie, které byly propagovány jako slibné trhy, ale žádný z nich SMR nekupuje. Dalším potenciálním trhem, který je často nabízen jako důvod pro vývoj SMR, jsou malé a vzdálené komunity. Neexistuje ale dostatek vzdálených komunit s odpovídající kupní kapacitou, aby bylo možné finančně realizovat výrobu SMR po tisících tak, aby byly konkurenceschopné. Ani společnosti zabývající se jadernými reaktory, ani vlády, podporující jadernou energii, nejsou ochotny utratit stovky milionů, ne-li několik miliard dolarů, na zřízení SMR jen proto, aby malé a vzdálené komunity měly jadernou elektřinu.
Zde jsou sumarizovány některé předpokládané obtíže pro realizaci projektů SMR. Především se jedná o problémy s financováním, investiční riziko, nedostatek zkušeností s provozem, nedostupnost dodavatelského řetězce a dostupnost levnějších alternativních technologií pro výrobu elektřiny.
Uvádí se ale i výhody: SMR mohou lépe využívat pasivní bezpečnostní prvky, které nevyžadují lidský zásah. Jádro reaktoru bude menší, a bude produkovat méně tepla, což odstraní závislost reaktoru na spolehlivém chladivu, aby se zabránilo roztavení jádra. Konstrukce mohou odvádět teplo přes samotnou tlakovou nádobu reaktoru pomocí přirozené konvekce udržující cirkulaci. Snížená závislost na chladivu – typicky vodě – znamená, že SMR by mohly být umístěny mimo pobřežní lokality a přesunuty do blízkosti velkých průmyslových komplexů nebo měst.
Cenové odhady SMR
V materiálu NEA je uvedena investiční cena SMR, která má činit 58 USD/MWh. K této ceně je ovšem nutné ještě připočítat náklady na palivo a operační a provozní náklady (O&M) ve výši 30–75 USD/MWh, v závislosti na výkonu. Celková cena za MWh by tedy byla cca v rozmezí 90–135 USD, a je nižší než současné rozmezí ceny pro nové jaderné elektrárny podle banky Lazard (131–204 USD/MWh).V posledních letech byly publikovány další odhady nákladů na výrobu elektřiny z SMR. Nejnovější odhad je z americké NextEra Energy na Investor Conference 2022 představil hodnotu 105 USD– 135/MWh z nových SMR; pro srovnání rovněž uvedl cenu větrné a solární energie v průmyslovém rozměru se čtyřmi hodinami akumulace v ceně 25–32 USD/MWh a 32–37 USD/MWh.
Australská organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO) přichází s mnohem větším rozsahem odhadu cen: 136–326 A$ (92–220 USD) za MWh.
Integrovaný plán zdrojů (IRP) z roku 2019 Idaho Power odhaduje 125 USD/MWh pro závod NuScale a pracuje s 90procentním kapacitním faktorem. Předpoklad tak vysokého kapacitního faktoru je ovšem nepravděpodobný, pokud se SMR použijí k vyrovnávání variability obnovitelných zdrojů. Tím by ovšem vzrostly náklady na jednotku elektrické energie.
Rizika projektu SMR podle IEEFA – Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu zahrnují především nízký cenový předpoklad. NuScale tvrdí, že může postavit SMR za méně než 3 000 dolarů za kW. Celá desetiletí nebyla žádná jaderná elektrárna nebyla postavena tak levně. Americké ministerstvo energetiky odhadlo, že náklady přesáhnou 6 800 dolarů za kW. Pochybnosti vzbuzuje rovněž časový předpoklad výstavby, kdy NuScale uvádí, že výstavba SMR bude dokončena za méně než 36 měsíců. Žádný reaktor v USA nebyl 60 let postaven za tak krátkou dobu. Společnost NuScale v roce 2018 uvedla, že plánuje mít svůj SMR online do roku 2026. Nyní nebude vyrábět elektřinu dříve než v polovině roku 2029. NuScale také tvrdí, že bude pracovat s 95 % kapacitním faktorem po celou dobu své životnosti. Žádný z 93 reaktorů pracujících v USA ale tento cíl nesplňuje. Během prvních deseti let provozu pouze tři z nich dosáhly v průměru lepšího faktoru než 85 % a medián kapacity všech amerických reaktorů během těchto let byl pouze 67 %. Protože SMR byly a budou, stejně jako velké reaktory, podléhat zpožděním a překročením nákladů, není možné identifikovat scénář, podle kterého by se mohly stát ekonomickými i za těch nejlepších okolností.
Argentinský SMR Carem o výkonu 32 MW, ve výstavbě u Buenos Aires, si podle národní komise CNEA vyžádá celkovou investici ve výši 750 milionů USD a zahájení provozu mělo být do června 2020, což ovšem nebylo splněno. Podle WNISR má být dokončen až v roce 2027. I kdybychom počítali s nižším odhadem 520 mil USD, činila by cena 17.000 USD/kWh, což odpovídá dvojnásobku nejdražších reaktorů III generace.
Předpokládá se, že SMR budou mít vyšší náklady na palivo, než velké reaktory. Zejména integrální tlakovodní reaktory by mohly mít podle údajů trhu s jadernými palivy z roku 2014 o 15 % až 70 % vyšší náklady na palivo než velké lehkovodní reaktory.
Odhadované náklady na výstavbu NuScale SMR v Utahu s výkonem 600 MW (návrh nejblíže k realizaci ve Spojených státech) se zvýšily z přibližně 3 miliard USD v roce 2014 na 6,1 miliardy USD v roce 2020. Následkem bylo, že nejméně 10 členů z Utah Associated Municipal Power Systems (UAMPS) zrušilo své smlouvy. NuScale pak změnil navrhovanou konfiguraci elektrárny na méně reaktorů, které budou produkovat pouze 462 megawattů za cenu 5,32 miliardy dolarů. Na kilowatt výrobní kapacity elektřiny je tento odhad přibližně o 80 % vyšší než náklady na kilowatt projektu Vogtle v Georgii – předtím, než náklady explodovaly ze 14 miliard dolarů na více než 30 miliard dolarů. Na základě historických zkušeností s výstavbou jaderných reaktorů je tedy velmi pravděpodobné, že SMR budou stát mnohem více, než se původně očekávalo.
U SMR se předpokládá využití jiných typů reaktorů, než jsou dnes běžně používány. Uvažuje se o variantách – sodíkem chlazené rychlé reaktory (SFR), vysokoteplotní plynem chlazené reaktory (HTGR) a reaktory poháněné roztavenou solí (MSR). Palivo pro většinu nelehkovodních reaktorů NLWR se liší od paliva LWR. Pro některé NLWR byl navržen uran obohacený mezi 10 a 20 % uranu-235, známé jako „high-assay – nízko obohacený uran“ (HALEU). Zatímco HALEU je považováno za nepraktické pro přímé použití v jaderných zbraních, je více atraktivní pro vývoj jaderných zbraní než LEU používané v LWR. Jiné typy NLWR by využívaly plutonium oddělené od vyhořelého jaderného paliva chemickým přepracováním. Přepracování ovšem znamená 3 navazující kroky: rychlý reaktor, chemický proces oddělení a výrobu nového paliva. Jiné konstrukce by použily izotop uran-233 získaný ozařováním thoria. Jak plutonium, tak uran-233 jsou velmi atraktivní pro použití v jaderných zbraních.
Při koncepci energetických plánů nelze přehlížet skutečnost, že obnovitelné zdroje z nových větrných a slunečních zdrojů budou podle mezinárodní organizace IRENA do roku 2030 nejméně na polovině dnešní ceny.
Radioaktivnější odpad ze SMR
Studie porovnává tři různé konstrukce SMR (chlazené vodou, roztavenou solí a sodíkem) se současnými tlakovodními reaktory o výkonu 1 100 MW z hlediska energeticky ekvivalentního objemu, radiochemie, rozpadového tepla a štěpného izotopového složení vysoko, středně a nízkoaktivních odpadů. Uvažované návrhy SMR zvýší objem jaderného odpadu, který potřebuje nakládání a likvidaci, o faktory 2 až 30. Zvýšený objem odpadu se připisuje použití neutronových reflektorů a/nebo chemicky reaktivních paliv a chladicích kapalin v provedení SMR. Objem není nejdůležitější metrikou hodnocení; výkonnost geologických úložišť spíše závisí na rozpadové tepelné energii a radiochemii vyhořelého paliva. SMR nesníží výrobu geochemicky mobilních 129I, 99Tc a 79Se štěpných produktů, které jsou důležité pro návrhy úložišť. Vyhořelé palivo SMR bude obsahovat relativně vysoké koncentrace štěpných nuklidů, což bude vyžadovat nové přístupy k hodnocení kritičnosti během skladování a likvidace. Vzhledem k tomu, že vlastnosti odpadu jsou ovlivněny únikem neutronů, přinesou SMR další problémy při nakládání s jaderným odpadem a jeho ukládání.
Závěr
Sedmdesát let staré poznámky admirála Hymana Ricovera, otce americké jaderné námořní i civilní technologie, neztratily ani dnes nic na své aktuálnosti:Akademický reaktor nebo reaktorová elektrárna má téměř vždy následující základní charakteristiky: Je jednoduchý. Je malý. Je levný. Je lehký. Lze jej velmi rychle postavit. Je účelově velmi flexibilní ("souhrnný reaktor"). Je zapotřebí velmi malého vývoje. Bude používat většinou běžné komponenty. Reaktor je ve fázi studie. Nyní se nestaví.
Na druhou stranu, praktická reaktorová elektrárna se vyznačuje následujícími charakteristikami: Právě se staví. Je to zpožděná. Vyžaduje obrovské množství vývoje zdánlivě triviálních položek. Problémem je zejména koroze. Je velmi drahá. Stavba trvá dlouho kvůli problémům s inženýrským vývojem. Je velká. Je těžká. Je složitá.
Navzdory uvedeným zkušenostem a předpokladům se Česká republika rozhoduje vystavět prakticky v každém kraji jednu SMR; zatím nevěnuje rozvoji obnovitelných zdrojů náležitou pozornost a v některých místech zastupitelstva plošně zakazují výstavbu větrných elektráren. Je velmi pravděpodobné, že tato rozhodnutí budou mít mimořádně negativní dopad na ekonomiku země a jejích obyvatel. Je rovněž nesrozumitelné spoléhat na něco, co existuje jen v plánech a nekoncipovat energetiku na tom, co již existuje, je levnější a bezpečnější.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (96)
Emil Novák
25.10.2022 07:38Jinak taková Smržova klasika, zdroje si zásadně vybírá podle hesla "čím horší tím lepší", typický příklad jsou data banky Lazard, ta uvádějí náklady na výstavbu jaderných bloků v rozmezí 6100 - 10025 $/kW, přičemž z nedávno zveřejněných nabídkových cen na výstavbu v Polsku vyplývá, že dodavatelé nabízejí ceny v rozmezí 2640 $/kW (KHNP) - 4480 $/kW (EDF). Nehledě na další zásadní nedostatky jako uvažovaná životnost jaderné elektrárny 40 let, přičemž se dnes nově stavěné elektrárny projektují na životnost minimálně 60letou, což samozřejmě i zásadně ovlivňuje LCOE.
Americká jaderná flotila pracuje stabilně s kapacitním faktorem přes 90 %, takže tvrzení "medián kapacity všech amerických reaktorů během těchto let byl pouze 67 %" je další typické vyzobávání třešní, a tak by se dalo pokračovat...
Pavel Hanzl
25.10.2022 08:38 Reaguje na Emil NovákSMR firmy NuScale má být velký jak dva autobusy nad sebou a má jet v bazénu pod vodou. Pokud bude technologie vyrobena na lince a na místě se jen smontuje, musí nutně náklady dělat zlomek, toho, co velká JE. Samozřejmě se počítá s úpravou legislativy a provoz přímo ve městě může velmi úspěšně nahrazovat KVET.
Pro Brno by stačily dva SMR po 70 MW výkonu.
Emil Novák
25.10.2022 08:50 Reaguje na Pavel Hanzl2) "Musí nutně náklady dělat zlomek, toho, co velká JE" - na to jste přišel jak? Zase jen vaše dojmy?
3) Pro Brno je daleko levnější a rychlejší postavit horkovod z Dukovan než dva SMR.
Jiří Svoboda
25.10.2022 10:08 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
25.10.2022 10:25 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
25.10.2022 13:00 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
25.10.2022 13:22 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
25.10.2022 15:42 Reaguje na Emil NovákSMReaktor = dvojautobus, to je správné tvrzení, byť pochází od pana Hanzla.
Emil Novák
25.10.2022 18:25 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
26.10.2022 16:10 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
26.10.2022 16:36 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
25.10.2022 13:43 Reaguje na Emil Novákroky stará informace.
https://www.osel.cz/10930-jadro-vraci-uder-startup-nuscale-vyviji-prevratny-maly-reaktor.html
Emil Novák
25.10.2022 13:47 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.10.2022 13:53 Reaguje na Emil NovákV takové firmě jsem za komára taky dělal.
Emil Novák
25.10.2022 14:22 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.10.2022 09:17 Reaguje na Emil NovákAle pséka už ne, ten byl starý a do patra by nevyšel.
Jaroslav Studnička
26.10.2022 09:52 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.10.2022 21:17 Reaguje na Jaroslav StudničkaLukas B.
25.10.2022 09:01 Reaguje na Pavel Hanzltrochu oslím můstkem - třeba takové řízení kvality a bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti. dělník je našněrován do spousty ochranných pomůcek, které mu velmi efektivně znemožňují pracovat, a dílo je zdržováno spoustou zkoušek, kterých výsledek nakonec nikoho nezajímá. a tuhle jsem měl na víkendhauzu vesnického zedníka, a domlouvali jsme se, jak mu připravím lešení k fasádě, a vycepován jsem se zeptal jak to uděláme, když nemám dost lešeňového materiálu, abych udělal i zábradlí. s despektem se na mě podíval vece: "si jako myslíte že jsem úplnej debil a nedám si pozor?"
Pavel Hanzl
25.10.2022 13:46 Reaguje na Lukas B.Dnes jede Mars, solární sonda a hlavě Webbův teleskop, to je hi-tech nomero uno. Když nepočítám ruské superKinžály a Iskandery, určené pouze k zabíjení lidí.
Lukas B.
25.10.2022 14:12 Reaguje na Pavel HanzlSvatá Prostoto
25.10.2022 14:15 Reaguje na Pavel HanzlA žabařina to samozřejmě je, se prostě sbalím a letím ... nebo ne?
https://www.lidovky.cz/svet/po-52-letech-lidstvo-zrejme-v-roce-2024-opet-stane-na-mesici-cena-se-vysplha-do-stovek-miliard-korun.A200923_115342_ln_zahranici_sed
Pavel Hanzl
26.10.2022 09:02 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
26.10.2022 11:57 Reaguje na Pavel HanzlPetr
25.10.2022 22:27 Reaguje na Lukas B.Pavel Hanzl
26.10.2022 09:06 Reaguje na PetrJen tři současníé Americké mise: Solární sonda, která se dostala tam jak nikdy nikdo, Marsovské mise s podrobným výzkumem i vrtulníkem a hlavně Webbův teleskop s ostrostí snímků na hranici fyzikálních možností.
A ještě sorry jako, bomba Satan, která dokáže spálit území velké jak Francie. To je vám málo?
Petr
26.10.2022 15:49 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.10.2022 21:11 Reaguje na PetrLukas B.
26.10.2022 13:17 Reaguje na PetrPavel Hanzl
26.10.2022 09:19 Reaguje na Lukas B.Dnes počítají pro městský provoz a to musí být zabezpečené na 10000000000000000% a proto ty obstrukce.
Karel Ploranský
27.10.2022 14:18 Reaguje na Pavel HanzlKdyž se dnes počítají pro městský provoz: Rád bych se zeptal, která z potenciálně dost nebezpečných zařízení pracujících ve městech (např. velká chladicí zařízení) jsou zabezpečena na 10000000000000000% ??
Je to prostě hysterie a nic než hysterie.
Nebo spíš záměr - nepřipustit, aby něco dostalo příležitost přetrumfnout tu naprostou dokonalost a neposkvrněnou čistotu, jakou mají v našich hlavách ztělesňovat OZE. Aby je bylo možné jako JEDINÝ zdroj záchrany světa podporovat ještě větším dotacemi z daní lidu a ve kšeftech s nimi se točily peníze ještě rychleji.
Pavel Hanzl
27.10.2022 21:22 Reaguje na Karel PloranskýS žádným OZE to nic společnýho nemá a s hysterií taky ne.
Ladislav Pícha
26.10.2022 15:03 Reaguje na Lukas B.Kecám, nebyl to zedník, byl to tesař.
Ale souhlas: bezpečnostní předpisy komplikují a zdražují naprosto cokoliv a je vždycky otázka, kde je ta správná míra, aby se dalo pracovat bez rizika, že banální chyba typu Zaplácl jsem komára způsobí průšvih.
Napadá mě dokonce, že velmi opatrný přístup k bezpečnosti klimatu vede přímou cestou k drahé a nespolehlivé produkci elektřiny.
Svatá Prostoto
26.10.2022 15:45 Reaguje na Ladislav PíchaKarel Ploranský
27.10.2022 14:26 Reaguje na Ladislav PíchaŽivnostník který provozuje nějakou dílnu kde je hluk, musí splnit cca tisích předpisů, které dělníky před hlukem chrání. Jinak je zle.
Nedávno jsem byl na Žofíně na otevřeném mistrovství pro profi taneční páry. S takovým randálem jaký tam byl se nesetká ani mechanik na letišti, když túruje proudové motory! A nic... Žádný hygienik, žádná kontrola, žádné předpisy, aby chránily můj sluch a celkové zdraví.
S bezpečností a ochranou zdraví se to přehání vždycky jen někde. Tam kde je možné buzerovat aniž by to naštvalo někoho vlivného.
Jaroslav Studnička
25.10.2022 08:56 Reaguje na Emil NovákPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Richard Vacek
25.10.2022 10:09Pavel Hanzl
25.10.2022 13:56 Reaguje na Richard VacekMiroslav Vinkler
25.10.2022 10:45Výhradu bych měl k tvrzení "Negativní křivka učení znamená, že reaktory, které byly postaveny později, stojí více než ty, které byly postaveny dříve." , kde se vůbec nebere v potaz výrazné zpřísnění požadavků na projekt a realizaci JE, které jsou doslova přetažené za rozumnou mez.
Lukas B.
25.10.2022 12:07 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
26.10.2022 09:09 Reaguje na Lukas B.Svatá Prostoto
25.10.2022 12:23Problém je v tom, že když jiné otázky jsou kladeny v souvislosti s i jím raženou tezí ... všechno z OZE ... tak je taktně pomíjí a řeší stylem, "že to nějak bude a že se to nějak vyřeší, třeba tak ... nebo tak ... nebo ...".
Jinak SMR nejsou a nemohou být nějakým uniřešením na vše, stejně jako jím nejsou JE, plyn a ani OZE. Robustní energetická koncepce musí být mixem nejrůznějších zdrojů, které budou optimálně využívat své přednosti a navzájem si kompenzovat své nedostatky.
Jenže to fakt s přístupem ... uhlí špiní, plyn je fuj a jádro je nástroj ďáblův fuck nepůjde. Min dokud tedy někdo "nerozštípne" tu fúzi.
Emil Novák
25.10.2022 12:36 Reaguje na Svatá ProstotoSe zbytkem samozřejmě naprosto souhlasím.
Svatá Prostoto
25.10.2022 14:25 Reaguje na Emil NovákPokud tedy neměl na mysli uhlí:-)))
Pavel Hanzl
25.10.2022 13:51 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
25.10.2022 14:23 Reaguje na Pavel HanzlCož je situace poněkud na hovno a podle toho to taky momentálně v Evropě vypadá. Fedruje se uhlí, Habeck se sprchuje jen 5 min do bazénu v neoprénu.
https://cnn.iprima.cz/snizena-teplota-vody-v-bazenu-kvuli-drahym-energiim-resenim-muze-byt-neopren-191031
Zase to je aspoň multikulti, bo se to dá brát jako gumový burkiny:-))).
Jaroslav Studnička
26.10.2022 09:50 Reaguje na Pavel HanzlJinak během několika minut tu natrollovat 8 příspěvků, to je úmění.
Petr
25.10.2022 19:44 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.10.2022 09:13 Reaguje na PetrEmil Novák
26.10.2022 09:35 Reaguje na Pavel HanzlEmil Novák
26.10.2022 21:25 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.10.2022 08:54 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.10.2022 09:08 Reaguje na Pavel HanzlTak proč sem motáte kolik se kde dělá z OZE elektřiny? Na to se nikdo neptal!
Ale jelikož se odpovědi na naprosto jednoduchou otázku všemožně snažíte vyhnout, odpovím za vás: ne, nemůže to uvést, protože se nikde nic zeleným vodíkem nezálohuje. Vše je zatím jen v rovině zeleného snění, absolutně bez jakékoliv rozvahy, kolik taková elektřina může stát a jak bude drahá v porovnání s jinými způsoby výroby elektřiny.
Pavel Hanzl
27.10.2022 14:17 Reaguje na Emil Novákhttps://oenergetice.cz/vodik/dansku-se-chysta-instalace-dosud-nejvetsiho-svetoveho-elektrolyzeru?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
https://www.volty.cz/2022/02/16/zeleny-vodik-se-bude-vyrabet-na-mori-a-na-breh-se-dopravi-stavajicim-plynovodem/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=jW2KrL4CFnK-202202170856&dop_id=15460137
Emil Novák
27.10.2022 14:27 Reaguje na Pavel HanzlPetr
26.10.2022 16:01 Reaguje na Pavel HanzlPetr
26.10.2022 20:58 Reaguje na Petr1. Větrné a solární elektrárny o kapacitě 2,5násobku kapacity momentálně potřebné (OZE mají jen podíl na celkové výrobě elektřiny, takže 2,5násobek tohoto podílu).
2. Elektrolyzéry o obrovské výrobní kapacitě, spotřebovávající onen nadvýrobní 1,5násobek elektřiny z OZE a vyrábějící z něj vodík.
3. Skladování obrovského množství vodíku.
4. Elektrárny vyrábějící z vodíku zpátky elektřinu (Tepelné? Prosté spalování vodíku + parogenerátory?).
OZE zálohované vodíkem je tedy celé odvětví průmyslu - gigantické, velmi komplikované a neskutečně nákladné.
Pavel Hanzl
26.10.2022 21:02 Reaguje na Petrad 4) Přes membránu, má to daleko větší účinnost.
Pavel Hanzl
26.10.2022 21:03 Reaguje na Pavel HanzlEmil Novák
26.10.2022 21:44 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.10.2022 08:57 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.10.2022 09:13 Reaguje na Pavel HanzlSvítiplyn se v těch současných podzemních zásobnících neskladoval, takže to je další nesmysl, co jste napsal.
Jaroslav Studnička
26.10.2022 21:44 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.10.2022 09:00 Reaguje na Jaroslav StudničkaI kdybych vám to vyčíslil do detailu i s bohatým argumenačním zázemím, nebudedte mi věřit ani ťok.
Tak co zase prudíte?
Emil Novák
27.10.2022 09:15 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Studnička
27.10.2022 10:03 Reaguje na Pavel HanzlZa druhé, přesně jak píše Emil Novák. Pokud v příspěvku něco uvádíte, tak to buď máte něčím podložené a pak není problém toto uvést a nebo to je pouhá dojmologie.
Vzhledem k vaší reakci se bude spíše jednat o tu dojmologii.
Pavel Hanzl
26.10.2022 21:05 Reaguje na PetrLadislav Pícha
26.10.2022 15:13 Reaguje na Pavel HanzlČetl jsem, nevím kde, ale oba zdroje mi připadal přiměřeně seriózní, že ve středoevropských podmínkách je pro 100% výrobu elektřiny z OZE potřeba 27 nebo 30 dní zálohy v bateriích. Je samozřejmě jedno, jestli lithiových, vodíkových, vodních (Dlouhé stráně) nebo jakýchkoliv jiných.
Pavel Hanzl
26.10.2022 21:00 Reaguje na Ladislav PíchaZ instalvaného fve se vyrobí 12% píku a z VE u nás možná 30%.
Karel Ploranský
27.10.2022 14:01Myslím že záměrně je to psáno tak, aby to vypadalo, že jde o věc novou, z doby nepříliš vzdálené a dosud nevyzkoušenou.
Jenže ve vojenských plavidlech fungují od roku 1955, v civilních (ledoborec Lenin) od roku 1957 - tedy skoro už 70 let... SEDMDESÁT LET!!
V ledoborci Lenin byly 3 reaktory po 90 MW. Sloužil 30 let, důvodem vyřazení bylo opotřebení trupu.
Při porovnávání SMR s velkými jadernými elektrárnami se záměrně ignoruje zásadní fakt: Že u jakékoliv elektrárny je pro opravdu efektivní využití vyrobené energie naprostou podmínkou KOGENERACE - tedy že kromě vyrobené elektřiny se bude účelně a v co největší míře využívat i vyrobené teplo, dosud označované jako odpadní. Teplo, kterého se elektrárny zatím až na vzácné výjimky pracně ZBAVUJÍ. Proč? Protože pro velkou elektrárnu (a jadernou zejména) je velmi nesnadné až nemožné najít vhodnou lokalitu v takové blízkosti měst, aby pro její odpadní teplo byl zajištěn odbyt.
Protože ne každý ví, o jaká množství energie se jedná, osvětlím to:
Z celkově vyrobené energie se v existujících elektrárnách jen 30 % (výjimečně max. 40 %) využije pro výrobu hlavního produktu, elektřiny. Zbývající dvě třetiny neumí velká elektrárna využít. Nejen to - musí se ho zbavovat způsoby, které nejsou jen nákladné - které samy o sobě představují velký problém. Protože se naráží na kapacitu využitelných vodních zdrojů a další limitující okolnosti.
SMR bude naopak možné budovat i v takových místech, kde je výstavba velké elektrárny nemyslitelná. Vlastně téměř kdekoliv, i v těsné blízkosti měst.
Jejich provoz proto bude moci být z hlediska výtěžnosti energie nejméně dvakrát efektivnější než provoz velkých elektráren.
Při posuzování ekonomických hledisek je k hodnotě jejich produkce elektřiny nutné přičítat i hodnotu tepla použitelného pro vytápění!
A k jejich přínosu pro životní prostředí přičítat to, že jejich produkce tepla může nahradit lokální kotelny spalující fosilní paliva.
Emil Novák
27.10.2022 14:33 Reaguje na Karel PloranskýPavel Hanzl
27.10.2022 18:23 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.10.2022 20:41 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.10.2022 21:28 Reaguje na Emil NovákPavel Hanzl
27.10.2022 14:21Náklady na výrobu tzv. zeleného vodíku elektřinou z obnovitelných zdrojů energie agentura odhaduje na 3–8 USD/kg. IEA ovšem očekává, že tyto náklady do roku 2030 poklesnou až na 1,3–3,5 USD/kg. Zelený vodík by se tak v některých případech mohl stát konkurenceschopný vůči modrému vodíku během necelé dekády."
https://oenergetice.cz/vodik/iea-vyrobni-kapacity-obnovitelneho-vodiku-se-rozviji-pomalu
Rozhodující položkou pro výrobu zeleného vodíku je cena elektřiny. A cena z OZE vůbec nestoupla, na rozdíl všeho ostatního. Takže ta konkurenceschopnost se zase výrazně zlepšila.
Emil Novák
27.10.2022 14:30 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.10.2022 18:17 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.10.2022 20:45 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://www.cleanenergywire.org/news/german-wind-power-industry-says-fixed-remuneration-auctions-too-low
Pavel Hanzl
27.10.2022 21:27 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.10.2022 21:32 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.10.2022 09:40 Reaguje na Emil NovákPálit fosil je problém kvůli klimatu (což ani vy neokecáte) a taky kvůli závislosti Evropy na parchantech všemožného typu.
Takže Evropani porozumi budují zdroje, které prostě nejsou fosilní. To je fakt makačka na bednu?
že to má problémy, giga peněz atd. atd. je normální, do toho kecy ropáků, ruských vohnoutů a všemožných podsíračů. prostě normálka.
Emil Novák
28.10.2022 10:46 Reaguje na Pavel HanzlEvropani budují zdroje které nejsou fosilní, ale zároveň jsou to zdroje občasné, které ty zdroje fosilní prostě nejsou schopné plnohodnotně nahradit. Kolem skutečného řešení tak zatím jen chodí jako kolem horké kaše. Je to tak těžké pochopit?
Pavel Hanzl
28.10.2022 14:04 Reaguje na Emil NovákBo se vyrábí na strojích už postavených a zaplacených.
Stoupne až z produkce těch nových. Stoupají ceny úplně všeho, fosilních paliv ale nejvíce. Takže se to zase dobře vyrentuje.
Občasné zdroje mají jinou strukturu výroby, což ropák nikdy nepochopí. Nevím proč, energetici s tím pracovat umí.
Emil Novák
28.10.2022 14:48 Reaguje na Pavel Hanzl"Stoupají ceny úplně všeho, fosilních paliv ale nejvíce" - jak stoupá cena hnědého uhlí, které se u nás k výrobě elektřiny používá nejvíce? Zase jen vaše dojmy!
Občasné zdroje mají "jinou strukturu výroby", která se neobejde právě bez fosilních zdrojů, které jsou připravené zaskočit kdykoliv si dávají ve výrobě přestávku, což ropák Hanzl nikdy nepochopí.
Pavel Hanzl
28.10.2022 16:29 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
28.10.2022 17:08 Reaguje na Pavel HanzlJestli se do uhlí vyplatí nebo nevyplatí investovat nechte laskavě na investorech, někteří si to zjevně nemyslí a do uhlí investují, protože vidí, že bez uhlí to ještě dlouho nepůjde, zvlášť když se budeme upínat k pseudořešením přesně jako to děláte vy. Právě takoví snílci bez špatky znalostí problematiky jako vy totiž to uhlí drží při životě. Na Německu je to krásně vidět.
V Austrálii tady nikdo uhlí pro výrobu elektřiny nekupuje, to zase mícháte hrušky a jablka dohromady.