Milan Smrž: Hormuzský průliv a křivolaké cesty k zelené energii
Naše obživa a amoniak
Podle IEA se spotřebují na výrobu amoniaku 2% celkové energetické spotřeby světa a vyprodukují asi 1,3 % emisí oxidu uhličitého. Amoniak je jednou z komodit s nejvyšší emisní náročností produkovaných těžkým průmyslem, téměř dvakrát tak emisně náročnou jako výroba surové oceli a čtyřikrát více než cement. Celosvětově se ročně vyrobí přibližně 230 milionů tun amoniaku, z toho asi 80 % vyrobeného amoniaku se spotřebuje v zemědělství na výrobu dusíkatých hnojiv. Bez dusíkatých hnojiv by produkce potravin klesla až na polovinu a půda by se dále vyčerpávala.Energie nutná pro výrobu amoniaku pochází převážně z fosilních zdrojů. V Haber Boschově syntéze se používá především zemní plyn, který se štěpí vodní párou na vodík a oxid uhličitý. S amoniakem se, díky jeho nízké teplotě zkapalnění a vysoké energetické hustotě, počítá po rozštěpení na vodík a dusík jako s pohonnou hmotou. Konají se také pokusy s přímým spalováním amoniaku. S ohledem na celosvětové předpisy pro emise NOx se očekává, že amoniak se bude používat jako redukční činidlo na odstranění NOx emitovaných z lodí a stacionárních energetických zařízení.
Jeden z větších projektů výroby zeleného amoniaku připravuje Belgie na mořské platformě, kde bude větrná energie z větrného parku o výkonu 600 MW vyrábět Haber-Boschovou syntézou amoniak z vodíku získaného elektrolýzou mořské vody. Tato syntéza probíhá jako vysokoteplotní a vysokotlaká reakce při tlaku 15–25 MPa a teplotě 400–500 °C, což klade vysoké nároky na spotřebu energie. Zatím jsou menší výroby na podobném principu například v Dánsku.
Pohled se ale upírá k méně energeticky náročným procesům výroby amoniaku. Jednu z možností popisuje studie elektrochemické redukce dusíku pomocí směsného katalyzátoru Bi2MoO6/Cu8S5 vykazujícím vynikající selektivitu a stabilitu pro udržitelnou elektrochemickou produkci NH3. I když není průmyslově využitelný, představuje významný krok směrem k praktické a průmyslově životaschopné technologii. Elektrochemický proces výroby amoniaku je jednou z nejslibnějších alternativních metod a autoři popsali elektrolytickou metodu za atmosférického tlaku při nižší teplotě (400 °C) s vysokou proudovou účinností.
Nová metoda vyvinutá týmem profesora Cullena ze Sydneyské univerzity využívá k excitaci dusíku plazma. Excitované molekuly pak přecházejí do membránového elektrolyzéru, kde pomocí katalyzátoru z nanočástic Fe2O3 na mědi dochází k syntéze. Díky reakci v plynné fázi je separace amoniaku účinnější. Lze jej snadno zachytit na krystalických nebo porézních organických polymerech.
Zelená doprava
Dalším důležitým odvětvím je doprava. Jakkoliv se Evropa snaží podporovat elektromobilitu, zůstane pravděpodobně ještě dlouho závislá na spotřebě kapalných paliv. Technologický institut z Karlsruhe přichází se studií, podle níž by bylo možné do roku 2030 nahradit polovinu spotřeby kapalných paliv syntetickými z odpadní biomasy či oxidu uhličitého a do roku 2040 spotřebu celou.V poslední době bylo z obnovitelných zdrojů energie vyrobeno větší množství syntetické nafty a benzinu. Technologie výroby obnovitelných paliv reFuels byla zdokonalena a její uhlíková a energetická účinnost se výrazně zvýšila. Nová paliva se získávají Fischer-Tropschovou reakcí z elektrolyticky získaného vodíku a uhlíku ze vzduchu, spalin či biomasy. Vyvinutá paliva byla testována ve vozidlech s moderními spalovacími motory. Dopravní společnost v jižním Německu najela s flotilou různých typů nákladních vozidel přes milion zkušebních kilometrů s použitím paliva reFuels.
Aby bylo možné rozšířit výrobu a uvést palivo reFuels na trh, byl vyvinut koncept demonstračního závodu v rafinérském měřítku.
Aplikace uvedených technologií by významně zvýšila soběstačnost a nezávislost České republiky.
Kolaps obnovitelné energetiky v ČR
Kvůli tomu, že se staví v České republice pouze velmi málo větrných zdrojů a povolovací procesy, ale i občanská nedůvěra a protesty proti obnovitelným zdrojům zavinily, že průměrná cena na MW větrné energie je ve srovnání s Polskem asi o 13 % vyšší, což samozřejmě vede k dalším obstrukcím.Nesmyslná negace výstavby obnovitelných energetických zdrojů, především větrné energie, nás přivedla na jedno z posledních míst ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě. Zatímco v loňském roce vyrobily evropské země 47,7 % elektřiny z obnovitelných zdrojů a 18 % z větru, měla ČR 19,6 %, resp. 1 %. Hysterické odmítání větrné ale i fotovoltaické energie a stálé spoléhání na jadernou energii, která bude připojena na síť, půjde-li všechno, jak se přepokládá, ne dříve než za 10 až 15 let, což povede k blokací investic k dalšímu opožďování výstavby obnovitelných zdrojů.
Politické a veřejné působení protagonistů motoristické strany nás přivede do ekologicky i energeticky rozvojových zemí. Fosilní protagonisté si asi nejsou dobře vědomi, že nejméně 800.000 let nebyla koncentrace tohoto skleníkového plynu tak vysoká. Uvedené období je ohraničeno možností plynové analýzy bublinek z ledových jader. Studie, která vedle analýzy plynových bublinek z ledových jader, kombinovala další metody zjišťování dávné koncentrace oxidu uhličitého, tím že posuzovala proxy data z četnosti a velikosti stomat (průduchů v listech), izotopického složení, množství bóru v kalcifikovaných mořských organismech či množství uhličitanů a zjistila, že cca 9 miliónů let nebyla koncentrace oxidu uhličitého tak vysoká jako je dnes. Bude-li se zvyšovat dále stejným tempem, mohla by podle uvedené studie dosáhnout na konci století i 800 ppm, čemuž by odpovídala teplota o cca 5,6 °C vyšší vzhledem k předindustriální době.
Jsme malá země, která nemůže zásadním způsobem ovlivnit další vývoj klimatu. Náš malý obnovitelný výkon je ale nesrovnatelný s naším HDP na hlavu, které je z východoevropských zemí na prvním místě. Tato situace je tristní a odráží to, co vždy prohlašoval německý politik Hermann Scheer (1944 - 2010), že energetika závisí na politickém rozhodnutí. A tak se stáváme velmi špatným příkladem.
Ve srovnání s Polskem měla ČR v roce 2025 372 MW, zatímco naši severní sousedé 10 700 MW instalovaného výkonu větrné energie, přičemž přírůstek výkonu mezi léty 2024 a 2025 byl u nás 15 MW za rok, zatímco v Polsku 800 MW. Proto je u nás podíl větrné energie na výrobě elektřiny pouhé 1 %, zatímco v Polsku 13,8 %. Investiční náklady na výstavbu 1 MW jsou u nás 37,5 milionů Kč, ale v Polsku činí 33 milionů korun. Česko čelí pomalému rozvoji především kvůli legislativním a administrativním překážkám, ačkoliv náš větrný potenciál je srovnatelný s jižním Německem nebo Rakouskem.
reklama

Dále čtěte |
Konference Bold Future: Jak přestat hrát ruletu s cenami energií a postavit si vlastní energetickou nezávislost
Greenpeace ČR kritizuje vládu, že nepodpořila rezoluci OSN o ochraně klimatu
Exkurze pro střední školy po modro-zelených opatřeních v centru města
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (82)
Slavomil Vinkler
3.5.2026 07:11Pavel Hanzl
3.5.2026 08:14 Reaguje na Slavomil VinklerV Severní moři nefouká jen několik dní do roka, i když intenzita větru kolísá.
OZE prostě potřebují složitější logistiku, i když i fosilní a jaderné zdroje mají odstávky a musí mít záložní zdroje.
Důkazem, že to jde, je asi polovina elektřiny z OZE v celé EU, zatímco my máme asi jen 12%.
Ono to vaše "občas se dá možná přeložit jako "skoro pořád".
Jaroslav Studnička
3.5.2026 08:54 Reaguje na Pavel HanzlSlovo "občas" se opravdu nedá přeložit jako "skoro pořád". To chápou již děcka na prvním stupni ZŠ.
Místo vaší dojmologie o výrobě OZE a dalších zdrojů existují weby, kde se vše dá dohledat.
Že se zdroje jako FVE a VtE nazývají jako "Intermitentní zdroje" opravdu není náhoda.
Mimochodem, když chcete uvádět hodnoty, tak neuvádejtě nesmyslná čísla. V ČR máme z OZE více el. energie než tu dokola lživě uvádíte.
Pavel Hanzl
3.5.2026 20:20 Reaguje na Jaroslav StudničkaKrátká odpověď: téměř nikdy „úplně nestojí“ kvůli bezvětří všechny farmy najednou, ale nízkovětrné epizody, kdy výroba v Severním moři spadne velmi nízko, se dějí každý rok."
Takže makají prakticky nepřetržitě a vy tomu říkáte cha cha "občas" a já "skoro pořád". Zkuste odhadnout, kdo je blíž pravdě.
Jaroslav Studnička
3.5.2026 22:00 Reaguje na Pavel HanzlViz např. výroba offshore VtE za 03/2026 v Něměcku:
https://energy-charts.info/charts/power/chart.htm?l=en&c=DE&legendItems=mye&year=2026&interval=month&month=03
Stejný měsíc Dánsko:
https://energy-charts.info/charts/power/chart.htm?l=en&c=DK&legendItems=fy6&year=2026&interval=month&month=03
A také Nizozemsko:
https://energy-charts.info/charts/power/chart.htm?l=en&c=NL&legendItems=fy7&year=2026&interval=month&month=03
Jelikož jste energetický analfabet a navíc nerozumíte grafům, tak z toho samozřejmě nic nepochopíte.
Ostatní si mohou udělat obrázek, kdo je blíž pravdě.
Pavel Hanzl
5.5.2026 13:16 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
5.5.2026 13:31 Reaguje na Pavel HanzlPro energetického analfabeta Hanzla jsou tyto grafy španělská vesnice. I běžný občas z těchto grafů pochopí, že VtE patří mezi Intermitentní zdroje.
Ono je totiž obrovský rozdíl, pokud máte jeden den disponibilní výkon cca 1,4 GWe a druhý den cca 14 GWe
Jaroslav Řezáč
3.5.2026 08:00Pavel Hanzl
3.5.2026 08:05Bohužel, tohle je pravda a nejsou to jen motoristi. Otázka, proč se propadáme zrovna dnes ve více oborech, je zcela neřešená, i když pochopitelná je. Jasné a veli silně publikované zdůvodnění, by mohlo celý problém asi do značné míry odblokovat.
Což skutečně nehrozí a samozřejmě bude následovad propad i ekonomický a tím pádem i životní úrovně.
Slavomil Vinkler
3.5.2026 12:01 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.5.2026 19:40 Reaguje na Slavomil VinklerTohle je tenj propad, o kterém píšu Proč, když ostatní státy Evropy to zvládají?
Jaroslav Studnička
3.5.2026 19:48 Reaguje na Pavel HanzlTo jste zase napsal blábol.
Pavel Hanzl
3.5.2026 20:15 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
3.5.2026 20:42 Reaguje na Pavel HanzlPříště místo blábolení uveďte konkrétní státy.
Pavel Hanzl
4.5.2026 06:52 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
4.5.2026 08:10 Reaguje na Pavel HanzlVy jste psal, že ostatní státy Evropy to zvládají.
Já jsem vám uvedl jeden ze států, které to nezvládají, čímž jsem dokázal, že tu zase lžete.
Jaroslav Pokorný
4.5.2026 12:29 Reaguje na Jaroslav StudničkaPavel Hanzl
6.5.2026 07:22 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Studnička
6.5.2026 07:47 Reaguje na Pavel HanzlJeště v roce 2022 dokázalo Německo exportovat 27,6 TWh el. energie. Pak následoval tvrdý pád do importní závislosti.
To způsobilo odstavení posledních JE a postupné odstavování uhelných elektráren. Nárůst FVE a VtE na to neměl vůbec vliv.
Tedy, to co jsem psal mnohokrát. Odstavování stabilních zdrojů bez adekvátní náhrady. Což OZE nejsou.
Ano, pokud budeme odstavovat naše uhelné elektrárny bez adekvátní náhrady, staneme se z exportéra importérem.
Radek Čuda
6.5.2026 12:36 Reaguje na Pavel HanzlAle zase bojujete, to se vám musí nechat;-)
Katka Pazderů
3.5.2026 21:51Slavomil Vinkler
4.5.2026 07:00 Reaguje na Katka PazderůPovídá se, že rozvoj populace i hladomory zmizely až teprve když se kvůli výbušninám vynalezla Haberova-Boschova reakce.
Slavomil Vinkler
4.5.2026 07:03 Reaguje na Slavomil VinklerOno lidstvo se musí pohybovat jako Odyseus mezi Scilou a Charybdou.
Jaroslav Pokorný
4.5.2026 12:31 Reaguje na Slavomil Vinklerpepa knotek
4.5.2026 09:45Jaroslav Pokorný
4.5.2026 12:39 Reaguje na pepa knotekOvšem, i když Indie už předběhla Čínu - obě země už mají po cca 1,4 miliardy občanů - už i v nich porodnost poklesla pod udržitelnou úroveň. Lidí přibývá jen v Africe - pro r. 2050 se počítá, že by tam mohly žít 2 miliardy lidí (teď necelá miliarda, ale za posledních 50 let nárůst na dvojnásobek).
Jen pro zajímavost, jako mladík (ó to už je dáááávno) jsem se dočetl, že Čína má 700 milionů obyvatel a Indie 300 milionů.
No a nebudou-li hnojiva, tak to přelidnění bude řešit Matka Příroda.
Pavel Hanzl
5.5.2026 09:01 Reaguje na Jaroslav PokornýAle porodnost bílých ženských v Evropě se propadá velmi dramaticky, takže se dá očekávat dost zásadní výměna obyvatel.
Radek Čuda
5.5.2026 11:34 Reaguje na Pavel HanzlNetýká se to vůbec jen Evropy, v Asii jsou na tom ještě hůř.
Takže ty změny ve složený obyvatelstva jsou a do budoucna rozhodně budou slušným průserem. Víc raději nenapíšu, bo by to bylo na ban.
Karel Valenta
4.5.2026 12:52 Reaguje na pepa knotekJakub Graňák
4.5.2026 17:37 Reaguje na pepa knotekhttps://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/norsko-objevilo-obri-naleziste-fosfatu-je-v-nem-stejne-zasob-jako-ma-zbytek-sveta-dohromady-4156
Pavel Hanzl
5.5.2026 09:07 Reaguje na Jakub GraňákJiří Svoboda
4.5.2026 12:00Pavel Hanzl
4.5.2026 12:16 Reaguje na Jiří SvobodaV roce 1936 vůbec nikdo netušil, jak příšerná válka lidi čeká a současná situace je dost podobná. Ovšem s daleko razantnějšími zbraněmi a hlavně - technologiemi na teror proti vlastním obyvatelům. Dobře to vystihl George Orwell v románu 1984 a když se podíváte na čínský "sociální kredit" tak už to jede.
Někdy jsem fakt rád, že to mám zapár.
Jiří Svoboda
4.5.2026 14:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.5.2026 08:55 Reaguje na Jiří SvobodaOstrovem normálnosti je ale EU, pokud se prosadí projek E6 (Itálie, Francie, Německo, Nizozemsko, Španělsko + Británie nebo Polsko) jako silně integrovaná mocnost, má Evropa šanci se stát třetí světovou velmocí. Pokud ne, bude asi roztržena a tím zničena.
Radek Čuda
5.5.2026 11:40 Reaguje na Pavel HanzlTo bude fuck světový ekonomicky tygr;-))).
A tom, že spoléhat se vojensky na takové hvězdy jako jsou opět uvedené země (s výjimkou Polska) ... no ty kráso, to nás čekají hezké věci:-).
Pavel Hanzl
5.5.2026 13:12 Reaguje na Radek ČudaOtázka je ale jiná: máme jinou možnost? Jako samostatný stát jsme nahým králíkem před tlamou vlka a jiné spojence si pořídit nemůžeme. Takže ty úvahy jsou zcela zbytečné.
Radek Čuda
5.5.2026 14:55 Reaguje na Pavel HanzlJo tak to pak ano ... je fakt, že je to námět do diskuze, bo s výrazem "sezoláti" jsem se dosud nesetkal, takže se jedná o nějaký Hanzlův novotvar a to pak jeden nikdy neví;-))).
Ty státy jsou hlavně členy eurozóny a přitom dlouhodobě neplní Maastrichtská kritéria ... zkuste si dohledat, kolikrát v posledních 10 letech taková Francie nebo Itálie plnila požadavek na % deficit SR vůči HDP.
Vojensky se Itálie stavěla na nohy dobře naposledy někdy za Trajána a Frantíci za Napoleona. O tom jak se třeba Sanchez staví k navyšování výdajů na obranu ani nemluvě (fakt je ten, že co dělají zrovna Španělé v NATO mi je záhadou).
Otázka zní jinak, máme nějaký racionální důvod se do té samozvané "elity" EU cpát? Ne, nemáme. Já budu spokojeně v "druhé řadě", spolčně s takovým Dánskem, Finskem, Švédskem a podobně.
Pavel Hanzl
6.5.2026 07:09 Reaguje na Radek ČudaDluhy mají VŠECHNY státy světa, neznám vyjímku. Evropský Jih má větší sklony ke šlompáctví, než Sever, má větší dluhy atd., ale stačí se podívat na najsilnější ekonomiku světa USA, kolik dluhů mají oni.
Ale v dnešním světě má šanci jen velmoc, pokud se EU nesjednotí do superstátu (začíná to E6) tak bude roztržena a my spadneme zpět pod Rusko. Podle linie z paktu Putin - Trump.
Radek Čuda
6.5.2026 12:29 Reaguje na Pavel HanzlFakt jste při smyslech?
A ne, já s tím chavlozpěvem na téma E nezačal, vy jo ... já vám jen jasně doložil, že zrovna tenhle spolek v rámci EU žádná hitparáda není:-)))
Pavel Hanzl
6.5.2026 14:07 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
6.5.2026 14:21 Reaguje na Pavel HanzlJinak samozřejmě že je to podle počtu obyvatel ... aby tehle spolek mohl kvalifikovanou většinou přehlasovat zbytek EU. Což je přesně ten důvod, proč je nezbytné zachovat právo veta aspoň v těch pár věcech, kde to ještě platí.
Jinak tu z toho máme eurosojuz jak vyšitý.
Pavel Hanzl
6.5.2026 20:13 Reaguje na Radek ČudaTím se eliminují šmejdi, zrádci a sabotéři a integrace bude asi už od začátku velmi těsná. Pro nás je to jediná šance.
Radek Čuda
7.5.2026 15:23 Reaguje na Pavel HanzlDomluví se na demokratických pravidlech ... vona jako dnes v EU demokratická pravidla neplatí, nebo co?
Vy v tom zase máte guláš ...
Radek Čuda
6.5.2026 12:31 Reaguje na Pavel HanzlVy jste strašnej vyděšenec ...
Pavel Hanzl
7.5.2026 07:28 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
7.5.2026 15:21 Reaguje na Pavel HanzlAbyste se furt strachy v noci nevodkopával. Nebo zkuste lexaurin nebo tak něco.
Pavel Hanzl
6.5.2026 07:12 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
6.5.2026 12:34 Reaguje na Pavel HanzlBrno je taková osvědčená adresa:-)))
Jaroslav Pokorný
4.5.2026 12:49 Reaguje na Jiří SvobodaA co osobní přeprava? Kapitalismus podporuje stále se zvyšující osobní spotřebu - v tomto případě tedy auta. Ano, je to pohodlné - i já auto vlastním, i když většinu svého života prostojí v garáži. Stačilo by mně si ho občas vypůjčit - kdyby ta možnost byla. Komunisté - pokud pamatujete - podporovali a rozvíjeli - nepohodlnou - dopravu veřejnou. Vozili jsme sebou jen nezbytné vybavení. K moři jsme jezdili vlaky nebo autobusy. Teď se přes Evropu pohybují kolony napěchovaných osobních aut. Ale všichni to chceme. Jakékoliv omezení odmítáme!
Takže co s tím? Budeme to inteligentně řešit nebo počkáme, až "narazíme do zdi"? Obávám se, že to druhé.
Jiří Svoboda
4.5.2026 13:56 Reaguje na Jaroslav PokornýSlavomil Vinkler
4.5.2026 17:45 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
4.5.2026 19:52 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Pokorný
4.5.2026 18:48 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
4.5.2026 19:57 Reaguje na Jaroslav PokornýBylo to "narazíme do zdi" někdy volebním tématem? Tady nejde o ideologii, ale o záchranu civilizace.
Pavel Hanzl
5.5.2026 09:10 Reaguje na Jiří SvobodaRadek Čuda
5.5.2026 11:41 Reaguje na Pavel HanzlA jen tak na okraj, když jsou tedy Zelení tak super, tak si neodpustím otázku ... kolikrát jste je zrovna vy v posledních 10-15 letech volil;-)
Pavel Hanzl
5.5.2026 18:49 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
6.5.2026 12:26 Reaguje na Pavel HanzlKarel Valenta
4.5.2026 12:41Dle dotační podmínek u nás stojí větrník 53 mil. Kč/MW, tedy výrazně více. Srovnání s Polskem kulhá na obě nohy, protože se tam větrníky staví na Baltu, kde na výrobu stejného množství elektřiny stačí jeden větrník, u nás musíte postavit dva. Kde je energetická účinnost tak vzývaná EU ? Je to spíš plýtvání materiálem a tedy i energií.
V roce 2025 bylo využití větrníků necelých 18 % a v zimních měsících (prý hodně fouká) to není o moc vyšší, pouhých 21,5 %.
Jaroslav Pokorný
4.5.2026 12:58 Reaguje na Karel ValentaKdyby ta stavba JETE plynule pokračovala, do r. 2010 mohly stát další dva bloky, pak do r. 2025 mohla stát JE v Blahutovicích a to všechno za peníze (a beton a ocel) které se během té doby nacpaly do OZE. A nyní jsme mohli být "za vodou".
Karel Valenta
4.5.2026 13:57 Reaguje na Jaroslav PokornýAle ohledně JE to měli dobře promyšlené, to souhlasím.
Jiří Svoboda
4.5.2026 14:08 Reaguje na Karel ValentaJaroslav Pokorný
4.5.2026 18:53 Reaguje na Jiří SvobodaJaroslav Pokorný
4.5.2026 18:52 Reaguje na Karel ValentaNečetl jste nic o otravě lidí rtutí v Japonsku, o indickém Bhópálu, o italském Sovesu, o větrné erozi v americkém Středozápadu a o dalších jiných ekologických katastrofách? Tam nikde komunisté nevládli, tam všude byl "úspěšný, demokratický" kapitalismus.
Pavel Hanzl
6.5.2026 06:59 Reaguje na Jaroslav PokornýMěřítkem úspěchu byly "milióny vytěženého uhlí a vytavené oceli", ne životní úroveň lidí.
Tohle je ale ruský postup, ne komunismus, tohle Marx nepsal.
Jaroslav Pokorný
6.5.2026 22:33 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.5.2026 07:22 Reaguje na Jaroslav Pokornýs v
7.5.2026 16:23 Reaguje na Jaroslav PokornýPavel Hanzl
5.5.2026 09:12 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Studnička
5.5.2026 09:55 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Pokorný
5.5.2026 10:15 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
5.5.2026 10:50 Reaguje na Jaroslav PokornýTvrzení p. Hanzla: "Ale mohli bychom mít možná i sérii Černobylů." je naprostý nesmysl.
Pavel Hanzl
7.5.2026 08:07 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
7.5.2026 08:10 Reaguje na Pavel HanzlTedy žádný Černobyl tu nikdy nemohl nastat.
Pavel Hanzl
6.5.2026 06:51 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
6.5.2026 22:40 Reaguje na Pavel HanzlKdyž kapitalismus slavně zvítězil a "říše zla", tedy soustava socialistických států se rozpadla, Rusko i Čína, a nakonec slavnostně i my, se staly kapitalistickými, tak měly přece zavládnout ty ideální podmínky pro všeobecný růst bezpečí, spokojenosti a sociálního zajištění.
Stalo se tak?
Pavel Hanzl
7.5.2026 08:01 Reaguje na Jaroslav PokornýMarxismus si vzali jako ideologii ruští bolševici a udělali z něho klasicky ruský, krutý feudalismus s mentalitou Hordy.






Milan Smrž: Evropské a německé sluneční ceny za rok 2025
Milan Smrž: Předsudky větrné opozice
Milan Smrž: Rakouské sluneční ceny 2024