https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/milan-smrz-hormuzsky-pruliv-a-krivolake-cesty-k-zelene-energii
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Milan Smrž: Hormuzský průliv a křivolaké cesty k zelené energii

3.5.2026 | Milan Smrž |
Současná situace kolem Hormuzského průlivu je význakem nadcházejícího kolapsu. Nejde přitom ani tak o letenky jako o hladomor, který může hrozit, pakliže zásadně neurychlíme cestu k nízkoemisní přípravě energie.
 
Naše závislost na fosilních palivech není jen ekologicky a klimaticky špatná. Je příčinou předčasných úmrtí lidi, podle studie Harvardu více než 8 milionů ročně, což představuje asi dvě třetiny ročního počtu obětí II. světové války. Vedle toho jsou především fosilní zdroje energií na výrobu potravin. V průměru je na 1 kilowatthodinu obsaženou v potravě potřeba vynaložit v Evropě v průměru 6 kWh. V této hodnotě je obsažena veškerá energie; pro vypěstování, tedy hnojiva a spotřeba mechanizace činí 25 %, zbytek pak jsou energetické náklady na úpravu, chlazení, prodej i domácí energetické nároky. Je třeba zmínit, že množství energie potřebné na výrobu jednotky energie se zásadně liší, jedná-li se o rostlinou či masnou nebo mléčnou výrobu. Například hovězí maso má v průměru čtyřicetinásobnou spotřebu energie ve srovnání s pšenicí.

Hnojení polí

Naše obživa a amoniak

Podle IEA se spotřebují na výrobu amoniaku 2% celkové energetické spotřeby světa a vyprodukují asi 1,3 % emisí oxidu uhličitého. Amoniak je jednou z komodit s nejvyšší emisní náročností produkovaných těžkým průmyslem, téměř dvakrát tak emisně náročnou jako výroba surové oceli a čtyřikrát více než cement. Celosvětově se ročně vyrobí přibližně 230 milionů tun amoniaku, z toho asi 80 % vyrobeného amoniaku se spotřebuje v zemědělství na výrobu dusíkatých hnojiv. Bez dusíkatých hnojiv by produkce potravin klesla až na polovinu a půda by se dále vyčerpávala.

Energie nutná pro výrobu amoniaku pochází převážně z fosilních zdrojů. V Haber Boschově syntéze se používá především zemní plyn, který se štěpí vodní párou na vodík a oxid uhličitý. S amoniakem se, díky jeho nízké teplotě zkapalnění a vysoké energetické hustotě, počítá po rozštěpení na vodík a dusík jako s pohonnou hmotou. Konají se také pokusy s přímým spalováním amoniaku. S ohledem na celosvětové předpisy pro emise NOx se očekává, že amoniak se bude používat jako redukční činidlo na odstranění NOx emitovaných z lodí a stacionárních energetických zařízení.

Jeden z větších projektů výroby zeleného amoniaku připravuje Belgie na mořské platformě, kde bude větrná energie z větrného parku o výkonu 600 MW vyrábět Haber-Boschovou syntézou amoniak z vodíku získaného elektrolýzou mořské vody. Tato syntéza probíhá jako vysokoteplotní a vysokotlaká reakce při tlaku 15–25 MPa a teplotě 400–500 °C, což klade vysoké nároky na spotřebu energie. Zatím jsou menší výroby na podobném principu například v Dánsku.

Pohled se ale upírá k méně energeticky náročným procesům výroby amoniaku. Jednu z možností popisuje studie elektrochemické redukce dusíku pomocí směsného katalyzátoru Bi2MoO6/Cu8S5 vykazujícím vynikající selektivitu a stabilitu pro udržitelnou elektrochemickou produkci NH3. I když není průmyslově využitelný, představuje významný krok směrem k praktické a průmyslově životaschopné technologii. Elektrochemický proces výroby amoniaku je jednou z nejslibnějších alternativních metod a autoři popsali elektrolytickou metodu za atmosférického tlaku při nižší teplotě (400 °C) s vysokou proudovou účinností.

Nová metoda vyvinutá týmem profesora Cullena ze Sydneyské univerzity využívá k excitaci dusíku plazma. Excitované molekuly pak přecházejí do membránového elektrolyzéru, kde pomocí katalyzátoru z nanočástic Fe2O3 na mědi dochází k syntéze. Díky reakci v plynné fázi je separace amoniaku účinnější. Lze jej snadno zachytit na krystalických nebo porézních organických polymerech.

Zelená doprava

Dalším důležitým odvětvím je doprava. Jakkoliv se Evropa snaží podporovat elektromobilitu, zůstane pravděpodobně ještě dlouho závislá na spotřebě kapalných paliv. Technologický institut z Karlsruhe přichází se studií, podle níž by bylo možné do roku 2030 nahradit polovinu spotřeby kapalných paliv syntetickými z odpadní biomasy či oxidu uhličitého a do roku 2040 spotřebu celou.

V poslední době bylo z obnovitelných zdrojů energie vyrobeno větší množství syntetické nafty a benzinu. Technologie výroby obnovitelných paliv reFuels byla zdokonalena a její uhlíková a energetická účinnost se výrazně zvýšila. Nová paliva se získávají Fischer-Tropschovou reakcí z elektrolyticky získaného vodíku a uhlíku ze vzduchu, spalin či biomasy. Vyvinutá paliva byla testována ve vozidlech s moderními spalovacími motory. Dopravní společnost v jižním Německu najela s flotilou různých typů nákladních vozidel přes milion zkušebních kilometrů s použitím paliva reFuels.

Aby bylo možné rozšířit výrobu a uvést palivo reFuels na trh, byl vyvinut koncept demonstračního závodu v rafinérském měřítku.

Aplikace uvedených technologií by významně zvýšila soběstačnost a nezávislost České republiky.

Kolaps obnovitelné energetiky v ČR

Kvůli tomu, že se staví v České republice pouze velmi málo větrných zdrojů a povolovací procesy, ale i občanská nedůvěra a protesty proti obnovitelným zdrojům zavinily, že průměrná cena na MW větrné energie je ve srovnání s Polskem asi o 13 % vyšší, což samozřejmě vede k dalším obstrukcím.

Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Nesmyslná negace výstavby obnovitelných energetických zdrojů, především větrné energie, nás přivedla na jedno z posledních míst ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě. Zatímco v loňském roce vyrobily evropské země 47,7 % elektřiny z obnovitelných zdrojů a 18 % z větru, měla ČR 19,6 %, resp. 1 %. Hysterické odmítání větrné ale i fotovoltaické energie a stálé spoléhání na jadernou energii, která bude připojena na síť, půjde-li všechno, jak se přepokládá, ne dříve než za 10 až 15 let, což povede k blokací investic k dalšímu opožďování výstavby obnovitelných zdrojů.

Politické a veřejné působení protagonistů motoristické strany nás přivede do ekologicky i energeticky rozvojových zemí. Fosilní protagonisté si asi nejsou dobře vědomi, že nejméně 800.000 let nebyla koncentrace tohoto skleníkového plynu tak vysoká. Uvedené období je ohraničeno možností plynové analýzy bublinek z ledových jader. Studie, která vedle analýzy plynových bublinek z ledových jader, kombinovala další metody zjišťování dávné koncentrace oxidu uhličitého, tím že posuzovala proxy data z četnosti a velikosti stomat (průduchů v listech), izotopického složení, množství bóru v kalcifikovaných mořských organismech či množství uhličitanů a zjistila, že cca 9 miliónů let nebyla koncentrace oxidu uhličitého tak vysoká jako je dnes. Bude-li se zvyšovat dále stejným tempem, mohla by podle uvedené studie dosáhnout na konci století i 800 ppm, čemuž by odpovídala teplota o cca 5,6 °C vyšší vzhledem k předindustriální době.

Jsme malá země, která nemůže zásadním způsobem ovlivnit další vývoj klimatu. Náš malý obnovitelný výkon je ale nesrovnatelný s naším HDP na hlavu, které je z východoevropských zemí na prvním místě. Tato situace je tristní a odráží to, co vždy prohlašoval německý politik Hermann Scheer (1944 - 2010), že energetika závisí na politickém rozhodnutí. A tak se stáváme velmi špatným příkladem.

Ve srovnání s Polskem měla ČR v roce 2025 372 MW, zatímco naši severní sousedé 10 700 MW instalovaného výkonu větrné energie, přičemž přírůstek výkonu mezi léty 2024 a 2025 byl u nás 15 MW za rok, zatímco v Polsku 800 MW. Proto je u nás podíl větrné energie na výrobě elektřiny pouhé 1 %, zatímco v Polsku 13,8 %. Investiční náklady na výstavbu 1 MW jsou u nás 37,5 milionů Kč, ale v Polsku činí 33 milionů korun. Česko čelí pomalému rozvoji především kvůli legislativním a administrativním překážkám, ačkoliv náš větrný potenciál je srovnatelný s jižním Německem nebo Rakouskem.


reklama

 
foto - Smrž Milan
Milan Smrž
Autor je předseda české sekce a člen předsednictva evropské asociace EUROSOLAR, chemik, překladatel, publicista.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (82)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

3.5.2026 07:11
Ano, OZE jsou podle toho co se zde píše výborné. Neusále se potlačuje, že spotřeba EE je pouze si 1/3 celkové spotřeby. Bohužel OZE jsou investičně nákladné a zejména jsou jenom Občas, opakuji Občas. Toto se nedá vyřešit, neb zásoba celkové energie na 2 měsíce je ekonomicky nezvadatelná. Jediné řešení je vhodný mix JE jako základ + OZEs bateriemi na hodiny a nějaký ten vodík pro chemii...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2026 08:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nevím, co si představujete pod pojmem občas, ale víte dopředu zcela přesně, kdy slunce vyjde a kdy zajde, víte kolik bude za rok oblačnosti s určitou pravděpodobností.
V Severní moři nefouká jen několik dní do roka, i když intenzita větru kolísá.
OZE prostě potřebují složitější logistiku, i když i fosilní a jaderné zdroje mají odstávky a musí mít záložní zdroje.
Důkazem, že to jde, je asi polovina elektřiny z OZE v celé EU, zatímco my máme asi jen 12%.
Ono to vaše "občas se dá možná přeložit jako "skoro pořád".
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

3.5.2026 08:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzle, tak si nechte nejprve od vašeho psychiatra vysvětlit význam slova "občas" a pak nebudete muset blábolit.

Slovo "občas" se opravdu nedá přeložit jako "skoro pořád". To chápou již děcka na prvním stupni ZŠ.

Místo vaší dojmologie o výrobě OZE a dalších zdrojů existují weby, kde se vše dá dohledat.
Že se zdroje jako FVE a VtE nazývají jako "Intermitentní zdroje" opravdu není náhoda.

Mimochodem, když chcete uvádět hodnoty, tak neuvádejtě nesmyslná čísla. V ČR máme z OZE více el. energie než tu dokola lživě uvádíte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2026 20:20 Reaguje na Jaroslav Studnička
Dotaz. "kolik dní ročně v Severním moři nefouká a tak stojí větrné farmy?"
Krátká odpověď: téměř nikdy „úplně nestojí“ kvůli bezvětří všechny farmy najednou, ale nízkovětrné epizody, kdy výroba v Severním moři spadne velmi nízko, se dějí každý rok."
Takže makají prakticky nepřetržitě a vy tomu říkáte cha cha "občas" a já "skoro pořád". Zkuste odhadnout, kdo je blíž pravdě.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

3.5.2026 22:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Stačí se podívat na veřejně dostupné weby jako např. Energy-charts nebo Agorameter. Tam si i lajk uvědomí, proč se i VtE nazývají Intermitentní zdroje.

Viz např. výroba offshore VtE za 03/2026 v Něměcku:

https://energy-charts.info/charts/power/chart.htm?l=en&c=DE&legendItems=mye&year=2026&interval=month&month=03

Stejný měsíc Dánsko:

https://energy-charts.info/charts/power/chart.htm?l=en&c=DK&legendItems=fy6&year=2026&interval=month&month=03

A také Nizozemsko:

https://energy-charts.info/charts/power/chart.htm?l=en&c=NL&legendItems=fy7&year=2026&interval=month&month=03

Jelikož jste energetický analfabet a navíc nerozumíte grafům, tak z toho samozřejmě nic nepochopíte.
Ostatní si mohou udělat obrázek, kdo je blíž pravdě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2026 13:16 Reaguje na Jaroslav Studnička
Ty grafy přece jasně dokazují to, co tvrdím. Není tam žádný den, kdy by nefučelo ale někdy fučí daleko méně, než jindy. čus, naučte se číst, nejlépe i v grafech.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

5.5.2026 13:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Já jsem taky nikde netvrdil a nedokládal, kolik dní nefučí žádný den. To jste zase nepochopil o čem se diskutuje.

Pro energetického analfabeta Hanzla jsou tyto grafy španělská vesnice. I běžný občas z těchto grafů pochopí, že VtE patří mezi Intermitentní zdroje.

Ono je totiž obrovský rozdíl, pokud máte jeden den disponibilní výkon cca 1,4 GWe a druhý den cca 14 GWe
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.5.2026 08:00
tak to je celkem kolorit, že když tu někdo napíše pravdu o OZE tak se objeví nějaký nasávač dotačního cecku, který bude tvrdit, že je všechno úžasné...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2026 08:05
"Politické a veřejné působení protagonistů motoristické strany nás přivede do ekologicky i energeticky rozvojových zemí."
Bohužel, tohle je pravda a nejsou to jen motoristi. Otázka, proč se propadáme zrovna dnes ve více oborech, je zcela neřešená, i když pochopitelná je. Jasné a veli silně publikované zdůvodnění, by mohlo celý problém asi do značné míry odblokovat.
Což skutečně nehrozí a samozřejmě bude následovad propad i ekonomický a tím pádem i životní úrovně.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.5.2026 12:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten základní problém proč se propadáme jsem vám už několikrát popsal. Asi nečtete. V česku potřebuje 300 TWh, ale elektrické energie se vyrábí asi 80 TWh. Takže pro průmysl je potřeba asi 170 TWh a porád protože jede na třísměnu. a asi 50 na topení. Průmysl ani topení nemůže jet občas, avytvořit zásobu na zimní měsíce jako medvěd nebo svišť neumíme. Baterky jsou na hodiny. Vodík je stále ve hvězdách (laboratořích) více než SMR.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2026 19:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
Dobře. Potřebujeme energii, zatím ještě vyvážíme. Proč se teda potácíme směrem k energetické závislosti na dovozu?
Tohle je tenj propad, o kterém píšu Proč, když ostatní státy Evropy to zvládají?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

3.5.2026 19:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Jako myslíte třeba Německo?
To jste zase napsal blábol.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2026 20:15 Reaguje na Jaroslav Studnička
Fakt nemyslím Německo, nešťastníče. A měl bych? A proč?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

3.5.2026 20:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Psal jste, že to ostatní státy Evropy zvládají a Německo je ostatní stát Evropy. Nebo není hlupáku Hanzle?

Příště místo blábolení uveďte konkrétní státy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2026 06:52 Reaguje na Jaroslav Studnička
Nevím,jestli je zrovna Německo cha cha "ostatní stát Evropy", ale vím, že zrovna vy jste už úplně groggy.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

4.5.2026 08:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak si hlupáku Hanzle ještě minimálně jednou přečtěte celé vlákno a zkuste to pochopit, než zde budete vypouštět další bláboly.

Vy jste psal, že ostatní státy Evropy to zvládají.
Já jsem vám uvedl jeden ze států, které to nezvládají, čímž jsem dokázal, že tu zase lžete.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.5.2026 12:29 Reaguje na Jaroslav Studnička
A dokonce ten stát, který je prezentován jako ekonomicky vedoucí.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

4.5.2026 13:02 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Ano, je to tak.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.5.2026 07:22 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Německo dnes dováží více elektřiny, než vyváží, ale stále patří mezi největší evropské obchodníky s elektřinou na obě strany. A hlavně jeho výrobní kapacity rychle rostou, kdežto u nás to jde spíš naopak. Importérem se staneme v nejbližších letech.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

6.5.2026 07:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Kolik toho Německo zobchoduje absolutně nesouvisí s tím, jestli je Německo závislé na dovozu el. energie nebo není. To jste napsal zase hloupost.

Ještě v roce 2022 dokázalo Německo exportovat 27,6 TWh el. energie. Pak následoval tvrdý pád do importní závislosti.
To způsobilo odstavení posledních JE a postupné odstavování uhelných elektráren. Nárůst FVE a VtE na to neměl vůbec vliv.

Tedy, to co jsem psal mnohokrát. Odstavování stabilních zdrojů bez adekvátní náhrady. Což OZE nejsou.
Ano, pokud budeme odstavovat naše uhelné elektrárny bez adekvátní náhrady, staneme se z exportéra importérem.
Odpovědět

Radek Čuda

6.5.2026 12:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzl, vaše obvyklá diskuzní pozice ve stylu tonoucí se stébla chytá je někdy opravdu kouzelná;-))).

Ale zase bojujete, to se vám musí nechat;-)
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

3.5.2026 21:51
Když bychom jen lehce pozměnili náš zemědělský produkční systém, dokázali bychom si nitráty lehce opatřit sami, ze vzduchu, využitím nitrifikačních bakterií. Je spočítáno, že výnos pšenice při poklesu výživy N o 25 % klesá jen zhruba o 10 %. V suchých oblastech planety, např. na Velkých pláních, mají výnosy pšenice v průměru 3 tuny z hektaru. Limitujícím faktorem je tam voda, proto tam nemá smysl cpát N, protože se nevyužije. U nás začíná být limitujícím faktorem také voda, ovšem když jste zvyklí na výnos 8-10 tun po hektaru, tak tam ten N cpete, i když to může být vlastně neefektivní. Můžete tím ušetřit z roku na rok v pšenici tak 50 kg N, jenže když vy máte tu víru, že v květnu a červnu přijdou srážky a ten N se dostane do rostlin a zvedne vám výnos. Když letos nepřijdou srážky do půlky května, tak i u nás budou výnosy pšenice 3 tuny po hektaru a limitujícím faktorem bude voda. A vy tady diskutujete o OZE. Já vidím jako problém celou tu klimatickou změnu (krizi ministr zrušil) a ta je přizpůsobení se jiným klimatickým podmínkám.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.5.2026 07:00 Reaguje na Katka Pazderů
Jistě. Já pamatuji výnost ječmene z pole co měla babička na úrovni 15-20 q z hektaru, když dobře. Používala jen hnůj. A že je nás v evropě a zejména ve světě poslední dobou hodně.
Povídá se, že rozvoj populace i hladomory zmizely až teprve když se kvůli výbušninám vynalezla Haberova-Boschova reakce.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.5.2026 07:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
Samozřejmě jsem si vědom problémů s dusíkem. https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2007/cislo-6/novy-problem-globalni-cyklus-dusiku.html
Ono lidstvo se musí pohybovat jako Odyseus mezi Scilou a Charybdou.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.5.2026 12:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vzpomínám na dědečka, naroz. 1887, jak říkával: "Teprve když se začaly práškovat pole, přestala bída."
Odpovědět
KV

Karel Valenta

4.5.2026 11:46 Reaguje na Katka Pazderů
1*
Odpovědět
pk

pepa knotek

4.5.2026 09:45
S energiemi a dusíkem si lidstvo poradí, má na to technologie, jde jen o to nasměrovat tam finance místo nesmyslů jako voj. šrot apod. Kolik lidí bude na planetě za 50-100 let nikdo netuší, co je dál než 4 volební roky politici neřeší. Autor zcela pominul blížící se větší problém s omezenými zdroji fosfátů pro výrobu P hnojiv. Fosfor ze vzduchu nikdo nevyrobí a zřejmě nezbyde než ho zpětně těžit z naplavenin a to levné nebude.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.5.2026 12:39 Reaguje na pepa knotek
Kolik lidí bude na Zemi za 50-100 let samozřejmě nikdo neví, ale kalkuluje se, že v r. 2050 nác bude 10 miliard.
Ovšem, i když Indie už předběhla Čínu - obě země už mají po cca 1,4 miliardy občanů - už i v nich porodnost poklesla pod udržitelnou úroveň. Lidí přibývá jen v Africe - pro r. 2050 se počítá, že by tam mohly žít 2 miliardy lidí (teď necelá miliarda, ale za posledních 50 let nárůst na dvojnásobek).
Jen pro zajímavost, jako mladík (ó to už je dáááávno) jsem se dočetl, že Čína má 700 milionů obyvatel a Indie 300 milionů.
No a nebudou-li hnojiva, tak to přelidnění bude řešit Matka Příroda.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2026 09:01 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Jenom V arabských zemích se za 20. století počet obyvatel ZDESETINÁSOBIL!!! Z asi 30 miliónů na současných 300!
Ale porodnost bílých ženských v Evropě se propadá velmi dramaticky, takže se dá očekávat dost zásadní výměna obyvatel.
Odpovědět

Radek Čuda

5.5.2026 11:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Ona zde obecně funguje úměra, že čím vyšší ekonomická úroveň společnosti (a na tuto navazující další faktory), tím nižší míra porodnosti. A naopak.

Netýká se to vůbec jen Evropy, v Asii jsou na tom ještě hůř.

Takže ty změny ve složený obyvatelstva jsou a do budoucna rozhodně budou slušným průserem. Víc raději nenapíšu, bo by to bylo na ban.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2026 13:06 Reaguje na Radek Čuda
Aj tak sa može.
Odpovědět
KV

Karel Valenta

4.5.2026 12:52 Reaguje na pepa knotek
S tím fosforem jste uhodil hřebíček na hlavičku. Zajímavým zdrojem budou kaly z čističek, které se budou spalovat a čistit. Levné to nebude.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.5.2026 17:37 Reaguje na pepa knotek
Kolikrát to sem ještě budu muset vložit?

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/norsko-objevilo-obri-naleziste-fosfatu-je-v-nem-stejne-zasob-jako-ma-zbytek-sveta-dohromady-4156
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2026 09:07 Reaguje na Jakub Graňák
Zaregistroval jsem to poprvé a je to velmi zajímavé. Je potřeba to sem dávat opakovaně, článků je tu hodně a každý asi čte jiný okruh čtenářů.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.5.2026 12:00
Pan Smrž se mýlí v jedné zásadní věci když tvrdí: "Naše závislost na fosilních palivech není jen ekologicky a klimaticky špatná." Náhrada fosilních paliv coby velmi koncentrovaného a stále relativně dostupného zdroje energie bude na planetu klást další obrovské ekologické zátěže hlavně v potřebě další obrovské těžby neobnovitelných surovin i záborů půdy pro vybudování nutné infrastruktury. Vůbec to není tak jednoduché, jak se panu Smržovi jeví!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2026 12:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Vy to ale plánujete na období, které bude vypadat naprosto jinak, jak si většina lidí asi představuje. Rozjíždí se nejen klimatická, ale i geopolitická revoluce, jejíž následky můžou být zcela fantastické.
V roce 1936 vůbec nikdo netušil, jak příšerná válka lidi čeká a současná situace je dost podobná. Ovšem s daleko razantnějšími zbraněmi a hlavně - technologiemi na teror proti vlastním obyvatelům. Dobře to vystihl George Orwell v románu 1984 a když se podíváte na čínský "sociální kredit" tak už to jede.
Někdy jsem fakt rád, že to mám zapár.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.5.2026 14:05 Reaguje na Pavel Hanzl
To je jistě to nejvážnější. Proč naši namnožení politologové a sociologové či jiní humanitní vědci nezahájí debatu, jak to účinně eliminovat?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2026 08:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Takové debaty se vedou průběžně všude, ale rozhodují politici, v tomhle čase především šílenci.
Ostrovem normálnosti je ale EU, pokud se prosadí projek E6 (Itálie, Francie, Německo, Nizozemsko, Španělsko + Británie nebo Polsko) jako silně integrovaná mocnost, má Evropa šanci se stát třetí světovou velmocí. Pokud ne, bude asi roztržena a tím zničena.
Odpovědět

Radek Čuda

5.5.2026 11:40 Reaguje na Pavel Hanzl
E6 ... mne baví. Když pominu tu Holanďany, tak je to jedna předlužená ekonomika vedle druhé;-).
To bude fuck světový ekonomicky tygr;-))).

A tom, že spoléhat se vojensky na takové hvězdy jako jsou opět uvedené země (s výjimkou Polska) ... no ty kráso, to nás čekají hezké věci:-).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2026 13:12 Reaguje na Radek Čuda
To vám zase nakukávají sezoláti, ty státy jsou zadlužené, ale za ty kačáky mají vybudovanou infrastrukturu a jiné kapacity, které dluhy splácí. A vojensky se staví na nohy taky dobře.
Otázka je ale jiná: máme jinou možnost? Jako samostatný stát jsme nahým králíkem před tlamou vlka a jiné spojence si pořídit nemůžeme. Takže ty úvahy jsou zcela zbytečné.
Odpovědět

Radek Čuda

5.5.2026 14:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Eurostat a ECB jsou "sezoláti"?
Jo tak to pak ano ... je fakt, že je to námět do diskuze, bo s výrazem "sezoláti" jsem se dosud nesetkal, takže se jedná o nějaký Hanzlův novotvar a to pak jeden nikdy neví;-))).

Ty státy jsou hlavně členy eurozóny a přitom dlouhodobě neplní Maastrichtská kritéria ... zkuste si dohledat, kolikrát v posledních 10 letech taková Francie nebo Itálie plnila požadavek na % deficit SR vůči HDP.

Vojensky se Itálie stavěla na nohy dobře naposledy někdy za Trajána a Frantíci za Napoleona. O tom jak se třeba Sanchez staví k navyšování výdajů na obranu ani nemluvě (fakt je ten, že co dělají zrovna Španělé v NATO mi je záhadou).

Otázka zní jinak, máme nějaký racionální důvod se do té samozvané "elity" EU cpát? Ne, nemáme. Já budu spokojeně v "druhé řadě", spolčně s takovým Dánskem, Finskem, Švédskem a podobně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.5.2026 07:09 Reaguje na Radek Čuda
Tak moment, máte to nějaké zmatené. Dánsko, Finsko a Švédsko jsou státy jasně v první evropské lize, především ve zbrojení i v ekonomice.
Dluhy mají VŠECHNY státy světa, neznám vyjímku. Evropský Jih má větší sklony ke šlompáctví, než Sever, má větší dluhy atd., ale stačí se podívat na najsilnější ekonomiku světa USA, kolik dluhů mají oni.
Ale v dnešním světě má šanci jen velmoc, pokud se EU nesjednotí do superstátu (začíná to E6) tak bude roztržena a my spadneme zpět pod Rusko. Podle linie z paktu Putin - Trump.
Odpovědět

Radek Čuda

6.5.2026 12:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Píšete o té vaší TOP 6, dokonce ji vyjmenujete, a pak pak napíšete takovouhle blbost???

Fakt jste při smyslech?

A ne, já s tím chavlozpěvem na téma E nezačal, vy jo ... já vám jen jasně doložil, že zrovna tenhle spolek v rámci EU žádná hitparáda není:-)))
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.5.2026 14:07 Reaguje na Radek Čuda
E6 se staví s nejsilnějších a nejlidnatějších ekonomik zcela zákonitě (i Británe tam snad už je), protože jde o ekonomický výtlak, jinak Sever je daleko lepší. Pokud se ale tihle dokážou domluvit, pak by to mělo jít už daleko lépe, než celá EU.
Odpovědět

Radek Čuda

6.5.2026 14:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Jak tam může být UK, když je to v rámci EU???

Jinak samozřejmě že je to podle počtu obyvatel ... aby tehle spolek mohl kvalifikovanou většinou přehlasovat zbytek EU. Což je přesně ten důvod, proč je nezbytné zachovat právo veta aspoň v těch pár věcech, kde to ještě platí.

Jinak tu z toho máme eurosojuz jak vyšitý.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.5.2026 20:13 Reaguje na Radek Čuda
Ten princip je úplně jiný a není v rámci EU. Ta idea je jednoduchá: ty nejsilnjší státy se domluví na demokratických pravidlech (mezi šesti je to snazší než mezi sedmadvaceti) a ostatní se připojí ber, nebo neber.
Tím se eliminují šmejdi, zrádci a sabotéři a integrace bude asi už od začátku velmi těsná. Pro nás je to jediná šance.
Odpovědět

Radek Čuda

7.5.2026 15:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Už vidím, jak se Poláci těsně integrují s Němci nebo Španěly:-))).

Domluví se na demokratických pravidlech ... vona jako dnes v EU demokratická pravidla neplatí, nebo co?

Vy v tom zase máte guláš ...
Odpovědět

Radek Čuda

6.5.2026 12:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Cywe, vy se z toho Trumpa nepodělejte ... ten má 1/3 volebního období už za sebou a co bude pak se neví. A Putin tu taky už moc dlouho nebude ... a pak možná začne ta echt prdel.

Vy jste strašnej vyděšenec ...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.5.2026 07:28 Reaguje na Radek Čuda
Bohužel, to rozseknutí Ukrajinské války nestane daleko dřív, možná už letos. A pokud by to dopadlo špatně, invaze k nám se dá čekat třeba do roka, nebo dvou. To je ta nejhorší varianta, ovšem reálná stále je a naše paravláda jí pomáhá.
Odpovědět

Radek Čuda

7.5.2026 15:21 Reaguje na Pavel Hanzl
https://www.echo24.cz/a/HwMXx/zpravy-finsky-prezident-stubb-vubec-se-ruska-nebojime-na-ukrajine-uplne-selhalo-lide-by-se-meli-uklidnit-rika-finsky-prezident

Abyste se furt strachy v noci nevodkopával. Nebo zkuste lexaurin nebo tak něco.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.5.2026 07:12 Reaguje na Radek Čuda
Já bych byl skutečně rád ve "druhé?????" lize ze Švédskem, Finskem a Dánskem, jenže my míříme do nějaké xté ligy se Slovenskem a Maďarskem (možná i Bulharskem), což je totální dno EU. A nahoru půjde asi Maďarsko a my půjdeme dolů.
Odpovědět

Radek Čuda

6.5.2026 12:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzl, vás je fakt tady škoda ... vy byste do té politiky opravdu měl jít.

Brno je taková osvědčená adresa:-)))
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.5.2026 12:49 Reaguje na Jiří Svoboda
A bude to možná (určitě?) horší zátěž, než současná (nad)produkce CO2. Tu lze, do jisté míry, korigovat. Jen uvažte, jak zbytečně se převáží mnoho druhů zboží sem a tam, i kolem celé planety. Např. jablka do ČR i z Austrálie a Chile. Jejich cena - odpovídá nákladům(??) - mnohdy přesáhne cenu banánů i 3x.
A co osobní přeprava? Kapitalismus podporuje stále se zvyšující osobní spotřebu - v tomto případě tedy auta. Ano, je to pohodlné - i já auto vlastním, i když většinu svého života prostojí v garáži. Stačilo by mně si ho občas vypůjčit - kdyby ta možnost byla. Komunisté - pokud pamatujete - podporovali a rozvíjeli - nepohodlnou - dopravu veřejnou. Vozili jsme sebou jen nezbytné vybavení. K moři jsme jezdili vlaky nebo autobusy. Teď se přes Evropu pohybují kolony napěchovaných osobních aut. Ale všichni to chceme. Jakékoliv omezení odmítáme!
Takže co s tím? Budeme to inteligentně řešit nebo počkáme, až "narazíme do zdi"? Obávám se, že to druhé.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.5.2026 13:56 Reaguje na Jaroslav Pokorný
To s vámi souhlasím. Ale jako jedinou možnost vidím důsledné a v čase rostoucí zpoplatnění všeho, co je nevratné a neudržitelné. Tak se vyvolá ekonomický tlak na firmy a lidi, aby měnili své vzorce chování ve prospěch udržitelnosti. Osvěta a dotace prostě nefungují a věřit závazkům politiků je naivní.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.5.2026 17:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Víte co je udržitelné? já ne. Máte rozbor?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.5.2026 19:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ta hranice mezi udržitelným a neudržitelným je samozřejmě rozmazaná, jde spíše o malou neudržitelnost, oč by se mělo usilovat. Já pojem udržitelnost nepoužil. Zeptejte se na STUŽ, ti to mají v názvu.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.5.2026 18:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Politici, strany, kteří by to navrhli/y prohrají volby, protože se hned objeví politici, strany, hlásající, že oni/y mají recept jak to zvládnout. A vládu jedné strany a jedné ideologie (a totalitu) samozřejmě nechceme.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.5.2026 19:57 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Nerozumím. Já nabízím ten recept.

Bylo to "narazíme do zdi" někdy volebním tématem? Tady nejde o ideologii, ale o záchranu civilizace.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2026 09:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Tohle je přece volebním tématem všech ekologicky odpovědných politických stran, především Zelených. A víte, jak dopadly?
Odpovědět

Radek Čuda

5.5.2026 11:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Víme.
A jen tak na okraj, když jsou tedy Zelení tak super, tak si neodpustím otázku ... kolikrát jste je zrovna vy v posledních 10-15 letech volil;-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2026 18:49 Reaguje na Radek Čuda
Volit u nás Zelené je celkem zbytečné, protože ekologický program má každá normální politická strana taky.
Odpovědět

Radek Čuda

6.5.2026 12:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže nějaká SZ je podle vás vlastně takový zcela zbytečný spolek, je to tak;-)?
Odpovědět
KV

Karel Valenta

4.5.2026 12:41
„Investiční náklady na výstavbu 1 MW jsou u nás 37,5 milionů Kč“
Dle dotační podmínek u nás stojí větrník 53 mil. Kč/MW, tedy výrazně více. Srovnání s Polskem kulhá na obě nohy, protože se tam větrníky staví na Baltu, kde na výrobu stejného množství elektřiny stačí jeden větrník, u nás musíte postavit dva. Kde je energetická účinnost tak vzývaná EU ? Je to spíš plýtvání materiálem a tedy i energií.
V roce 2025 bylo využití větrníků necelých 18 % a v zimních měsících (prý hodně fouká) to není o moc vyšší, pouhých 21,5 %.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.5.2026 12:58 Reaguje na Karel Valenta
Kdy byla dostavěna polovina plánovaného JETE? V r. 1995?? Komunisté za socialismu plánovali plynulou stavbu atomek, až snad ke konečnému cíli 10 ks v ČSSR a náhradu topení uhlím elektřinou. A pak průběžnou modernizaci a obnovu jaderek.
Kdyby ta stavba JETE plynule pokračovala, do r. 2010 mohly stát další dva bloky, pak do r. 2025 mohla stát JE v Blahutovicích a to všechno za peníze (a beton a ocel) které se během té doby nacpaly do OZE. A nyní jsme mohli být "za vodou".
Odpovědět
KV

Karel Valenta

4.5.2026 13:57 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Komunisty moc nemusím, zničení lesů emisemi SO2 bylo ukázkovou ekologickou katastrofou, kterou jsme si ale i za nových vlád opět zopakovali.
Ale ohledně JE to měli dobře promyšlené, to souhlasím.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.5.2026 14:08 Reaguje na Karel Valenta
Ve Francii to šlo stavět i bez komunistů. To není nutná podmínka.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.5.2026 18:53 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, i to ničení přírody jde docela dobře i bez komunistů.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

4.5.2026 18:52 Reaguje na Karel Valenta
Zničení lesů emisemi SO2 bylo důsledkem prudkého rozvoje průmyslu pro zvýšení životní úrovně obyvatelstva.
Nečetl jste nic o otravě lidí rtutí v Japonsku, o indickém Bhópálu, o italském Sovesu, o větrné erozi v americkém Středozápadu a o dalších jiných ekologických katastrofách? Tam nikde komunisté nevládli, tam všude byl "úspěšný, demokratický" kapitalismus.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.5.2026 06:59 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Ekologické katastrofy jsou důsledkem rozvoje průmyslu, to jistě, ale komunismus tomu dával daleko lepší podmínky. Především bezohledným tlačením na výkon (horším než v kapitalismu), ignorance potřebám lidí a přírody.
Měřítkem úspěchu byly "milióny vytěženého uhlí a vytavené oceli", ne životní úroveň lidí.
Tohle je ale ruský postup, ne komunismus, tohle Marx nepsal.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

6.5.2026 22:33 Reaguje na Pavel Hanzl
No, já, jako pamětník, nevím, jak jste na tom vy, pamatuji, že komunisté (i navzdory těm miliónům tun vytěženého uhlí a vytavené oceli") usilovali o zvyšování životní úrovně. Ono vlastně, chete-li ji zvyšovat, potřebujete průmysl, tedy i to uhlí, i tu ocel, cement, chemii a další a další průmyslové obory a výrobky. Nebo snad souhlasíte s V. Klausem, že co bychom potřebovali, že to bez problémů dovezeme?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.5.2026 07:22 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Sovětští soudruzi (a tím i naši) měli průmysl především k tomu, aby mohli zbrojit. Proto byla zbrojní výroba na prvním místě, proto jsme zbrojili násobně více, než dnes. Ale čecháček je Švejk a dokáže vydupat s každou totalitou a i v militantním bolševismu dokáže pohodlně žít.
Odpovědět
sv

s v

7.5.2026 16:23 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Fantasmagorie o komunistickém zvyšování životní úrovně bere vážně ten co žere seno, pokorný. Ve skutečnosti to byla otrocká poslušnost rusovětsku, která vedla nejen k totální devastaci životního prostředí ale i k totální ekonomické devastaci kdysi vyspělého Československa.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.5.2026 09:12 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Kdyby byly v p.... ryby, nemuseli bychom mít rybníky. Ale mohli bychom mít možná i sérii Černobylů.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

5.5.2026 09:55 Reaguje na Pavel Hanzl
U nás někdo plánoval výstavbu bloků s reaktorem typu RBMK?
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

5.5.2026 10:15 Reaguje na Jaroslav Studnička
Ale i u těch byly bezpečnostní systémy nastavené dobře. Nečetl jste o tom, že řídící pracovník nařídil je vypnout? A dokonce když začala "řvát" ta úplně poslední siréna, nařídil vypnout i ji.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

5.5.2026 10:50 Reaguje na Jaroslav Pokorný
To nezpochybňuji, nicméně konstrukce reaktoru RBMK a VVER je zcela odlišná.

Tvrzení p. Hanzla: "Ale mohli bychom mít možná i sérii Černobylů." je naprostý nesmysl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.5.2026 08:07 Reaguje na Jaroslav Studnička
Komáři měli velmi významnou vlastnost, že dokázali zdupat NAPROSTO COKOLIV.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

7.5.2026 08:10 Reaguje na Pavel Hanzl
A ten váš off topic příspěvek souvisí jak s tím, že v ČR se žádné reaktory typu RBMK nestavěli ani stavět neplánovali?
Tedy žádný Černobyl tu nikdy nemohl nastat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.5.2026 06:51 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Komáři plánovali "spravedlivou a beztřídní společnost", "blahobyt pro všechny", taky "Se SSSR na věčné časy a nikdy jinak" a kopu dalších úžasností. Jenže ten systém byl celý natolik nesmyslný, (postrádal třeba "vývojovou složku"), že musel zcela zákonitě zkrachovat.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

6.5.2026 22:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Když už jste vzpomněl toho Marxe - četl ste od něj něco? Jak třebas rozebírá problémy s kapitalismem spojené, nelítostnou konkurence, vzájemný boj o zdroje i o trhy? O krizi z nadvýroby? A že všechny ty problémy nakonec vedou k válce jako k řešení? No a ta idea socialismu byl (jeden) způsob řešení.
Když kapitalismus slavně zvítězil a "říše zla", tedy soustava socialistických států se rozpadla, Rusko i Čína, a nakonec slavnostně i my, se staly kapitalistickými, tak měly přece zavládnout ty ideální podmínky pro všeobecný růst bezpečí, spokojenosti a sociálního zajištění.
Stalo se tak?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.5.2026 08:01 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Marxe znám jen povšechně (dělal jsem zkoušky na VŠ), ale důležitější je ten kontext. Psal v době, kdy se rozpadal feudální řád, formoval se kapitalismus a existovaly dvě hlavní linie dalšího vývoje. Tvrdě levicový marxismus a tvrdě pravicový anarchokapitalismus.To byla především Rakouská škole (Bastiat, Bohm-Bawerk, Wieser, Mises atd.) kteří hlásali dominanci neomezené ruky trhu a neomezený kapitalismus. Ten byl ekonomicky nejúspěšnější, ale nedalo se v něm žít a časem zdegradoval do fašismu. Ale hlavní vývoj šel nějakou střední cestou, původně tvrdý kapitalismus byl vlivem levicových politických stran změkčen do podoby dnešního sociálního státu, což je pro normálního člověka asi nejvýhodnější model.
Marxismus si vzali jako ideologii ruští bolševici a udělali z něho klasicky ruský, krutý feudalismus s mentalitou Hordy.
Odpovědět
sv

s v

7.5.2026 16:14 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Komouši plánovali ale i v tom jádře ve srovnání se západem byli tak maximálně sto neztratit stopu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist