https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/mirek-lupac-hajek-vzrostlych-dubu-je-posledni-clonou-od-rusne-tepny.nemel-by-padnout-kvuli-developerum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mirek Lupač: Hájek vzrostlých dubů je poslední clonou od rušné tepny. Neměl by padnout kvůli developerům

12.9.2024
Vzrostlé duby.
Vzrostlé duby.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Lupač
Představte si, že žijete v lokalitě u jedné z dopravně nejvytíženějších tepen v Praze, u ulice Bělocerkevská. Každý den dýcháte vzduch plný zplodin z výfuků aut a jediné, co vás dělí od frekventované vozovky je malý hájek vzrostlých dubů. Nad jejich osudem se nyní stahují mračna.
 
Lokalitu mezi ulicemi Novorossijská a Bělocerkevská chce pro svůj bytový projekt radikálně změnit developer Alacris a většinu stromů pokácet. Vedle více než desítky dubů má být obětována i další zeleň v podobě lip a jehličnanů. Ohroženo je i několik mladých Stromů za narozené děti, což je projekt městské části Prahy 10.

V místě tak zmizí poslední „zelená“ clona, která pomáhá alespoň částečně tlumit negativní dopad imisí výfukových plynů z aut. Podle dat TSK zde projede přes 22 tis. vozidel denně. Zákonná norma pro oxid dusičitý (NO2) 40 µg/m3 vztahující se na roční průměr, zde byla podle měření, které je k dispozici na webu spolku Senzor vzduchu, v letošním roce překročena zatím v lednu, březnu a dubnu. Data za rok 2024 tak nejspíše nebudou růžová a roční limit buď prolomí, nebo se mu budou blížit. Aktuálně navíc probíhá novelizace směrnice pro čistší ovzduší pro Evropu v Evropské komisi, kdy od roku 2030 bude nový limit pro roční průměr NO2 poloviční - 20 µg/m3. Doporučení WHO vycházející z nejnovějších poznatků o účincích na lidské zdraví je pro lokalitu nedosažitelných 10 µg/m3.

V prostorech mezi domy jsou místa, kde by mohla proběhnout obnova.
V prostorech mezi domy jsou místa, kde by mohla proběhnout obnova.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Lupač

Dalším problémem je, že ve čtvrti Vršovice je zastoupení zeleně ve srovnání se zbytkem metropole naprosto podprůměrné. Konkrétně v územně analytických podkladech hl. m. Prahy se píše: „Východní část kompaktního města má oproti Praze jako celku výrazně podprůměrné zastoupení zeleně. Nejhorší situace je ve Vršovicích, kde zeleň tvoří 8 % území a na jednoho obyvatele vychází pouhých 6 m2. Problémem je, že v dostupné vzdálenosti v sousedních katastrech rovněž není větší významnější sportovně-rekreační zázemí se zelení nebo prostor, kde by bylo možné ho vytvořit.“

Nejbližší parky jsou lokalitě poměrně vzdáleny, ani jeden z nich není velký a na zdraví obyvatel a omezení efektu tepelného ostrova při letních tropických dnech nemá valný vliv. Případná ztráta stromů je prakticky nenahraditelná.

Plánovanou ztrátu stromů nelze v místě odpovídajícím způsobem kompenzovat, jde tak o ztrátu nenávratnou. Podle dendrologa Aleše Rudla jde přitom o hodnotné dřeviny utvářející zdejší parkovou úpravu. „Záměr parkově upravené plochy byl zanesen a určen již při výstavbě okolních bytových domů. Uvedená plocha měla od počátku plnit funkci zeleně, nikoliv být zastavována. Celý dotčený prostor by měl i nadále sloužit jako park, který má zároveň funkci izolační zeleně,“ staví se proti výstavbě dendrolog Aleš Rudl s tím, že duby (v tomto případě dub letní) patří ke stromům, které jsou na stávající klimatickou změnu lépe připraveny, což je další důvod, proč je zachovat.

Kácení vzrostlých stromů je v rozporu se strategií adaptace Prahy na změnu klimatu.

Strategie adaptace hlavního města Prahy na klimatickou změnu si přitom klade za cíl zvýšit dlouhodobou odolnost a snížit zranitelnost hlavního města Prahy vůči dopadům změny klimatu. „Pro naplnění této vize zvýšení odolnosti a snižování zranitelnosti vůči negativním dopadům klimatické změny (…) je vhodné uplatňovat opatření blízká přírodě s využitím ekosystémových služeb zelené a modré infrastruktury. S ohledem na územní podmínky je vhodné zvyšovat podíl vegetačních prvků a zelených ploch v urbanizovaném území. Zelená infrastruktura, tvořená všemi druhy zeleně v krajině, pomocí zastínění a evapotranspirace přirozeně ochlazuje své okolí. Ochlazující účinek je nejvyšší u dřevin a u vzrostlých stromů, pokud mají dostatečnou zásobu vody v podzemních vrstvách,“ píše se ve strategickém dokumentu.

Developerský záměr zakreslený do mapy.
Developerský záměr zakreslený do mapy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | reprodukce z podkladů k výstavbě

„Stromy ve městě mají pro adaptaci na změnu klimatu nezastupitelnou roli, neboť vytváří lepší mikroklimatické podmínky v místě pomocí odpařování vody, čímž ochlazují okolí, i poskytováním stínu, který snižuje pocitovou teplotu a čištěním ovzduší od znečišťujících látek,“ pokračuje dokument v sekci Adaptačních opatření.

Když už kácet, tak s odpovídající kompenzací.

Může si Praha 10 dovolit další ztráty kvalitních vzrostlých stromů v zájmu soukromé výstavby? Pokud ano, snad si alespoň řekne o odpovídající kompenzaci zeleně, aby místní obyvatelé, kteří již za záchranu stromů zorganizovali petici, pod kterou je již 600 podpisů, nemuseli čelit dalšímu snižování kvality jejich života. Taková případná kompenzace musí proběhnout přímo v místě, kde se nabízí veřejný prostor dvorků na pozemcích městské části. Celkově lokalita působí zanedbaně, a to bohužel včetně stromů z nedávných nových výsadeb izolační zeleně i stromů vysazených za děti narozené na Praze 10. Proměna spojená se zásahem do stávající kvalitní stromové zeleně by mohla lokalitě velmi prospět, ačkoliv nejlepší by bylo zachovat současný „hájek“ a okolí upravit. Můžeme jen doufat, že orgány ochrany životního prostředí nařídí smysluplnou a hodnotnou kompenzaci zeleně, a že budou mít dostatečnou kapacitu věnovat se kontrolám povýsadbové péče v místě stavby. Ale jak již bylo napsáno, největší naděje místních se upíná k variantě zachování stromů ve stávající podobě.

Developerský záměr zakreslený do mapy.
Developerský záměr zakreslený do mapy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | reprodukce z podkladů k výstavbě

V celém příběhu vystupuje více hráčů včetně developera, Městské části Praha 10, místních obyvatel). Naše společnost je součástí volného konsorcia Ekoporadny Praha a snaží se pomáhat v tomto případě najít cestu k realistické variantě tak, aby kvalita života, prostředí a adaptivní kapacita lokality neutrpěla osudový zásah.

Článek vznikl s přispěním obyvatel ulice Novorossijská, Praha 10.


reklama

 
foto - Lupač Mirek
Mirek Lupač
Autor je pracovníkem Agentury Koniklec a projektu Poraďme.se.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.9.2024 12:50
Dub je "můj" strom číslo jedna, co se týká podpory diverzity. U sousedů je to národní strom. Pokud to jen trochu půjde, zachránit! Ve městě (Praze) je to jedna z posledních rarit, jinak se valí spíše exoty, případně lípy, břízy, javory - což je ještě dobrá voba.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.9.2024 13:29
Nebude ta nová stavba působit protihlukově lépe než ty duby?

Jistě, zeleň je zeleň. Ale pokud bude střecha nové stavby bílá a voda z ní zasakována, mohlo by to pomoci stabilizaci nově vysazených stromů i zlepšit lokální klimatické podmínky.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.9.2024 14:16 Reaguje na Jiří Svoboda
technicky vzato, jde postavit kdejaký nesmysl, ale kdo v tom má žít?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.9.2024 14:31 Reaguje na Jiří Svoboda
a nebo by tam mohl být park s průlezkami a třeba i menší hřiště a bude to mít nějaký smysluplný přínos....zahušťování prostoru již zahuštěného prostoru, nikomu z místních nepomůže...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.9.2024 14:58 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Já chtěl pouze říci, že když už se má něco stavět, tak ať se to staví rozumně. Reagoval jsem na argumenty autora článku, který si primárně stěžoval na hluk.

Ten developer si je zjevně jistý, že o ty byty hned u rušné silnice bude zájem.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.9.2024 15:21 Reaguje na Jiří Svoboda
v praze se prodá skoro cokoli a kdekoli. holt když papírová příprava výstavby v praze je na pět let...

mimochodem, zahušťování, Praha je proti srovnatelným městům evropy velmi řídká.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.9.2024 14:07
to je nekonečnej příběh. prostě si nárokuju rozhodování o pozemku někoho jiného. to je potom překvapení, když si majitel chce s pozemkem udělat co se mu zlíbí (a v souladu s územním plánem a dalšími závaznými předpisy). no a když čtu nějaké ty emotivní nářky nad nějakými jubilejními stromy vysázený na pozemek někoho jiného (nebo na hranici pozemku)...

přiznávám, že jsem už pár stromů na pozemek někoho jiného vysadil a dokonce je jakžtakž pravidelně udržuji. ořešáky podél nevýznamné silničky. když je majitel pozemku (přilehlého pole) popílí, tak holt zamáčknu slzu.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

12.9.2024 14:13
pojem izolační zeleň developeři raději nevnímají....podle toho to taky vypadá.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.9.2024 15:01 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Developeři ji nahradí izolačním barákem.
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.9.2024 23:17
A co je to podle územního plánu? Městská zeleň? Ve vlastnictví obce?

Anebo je to stavební parcela vlastněná developerem?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.9.2024 05:36 Reaguje na Viktor Šedivý
1*
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.9.2024 08:50 Reaguje na Viktor Šedivý
v katastru je to zeleň. vlastníkem je developerská firma. územní plán se mi nechce hledat, to není na dvě kliknutí.
Odpovědět

Viktor Šedivý

13.9.2024 19:20 Reaguje na Lukas B.
Tři kliknutí.
OV - všeobecně obytné.

Od toho je územní plán, aby vymezil použití, ne skupiny aktivistů. Ti měli protestovat předtím, než byl schválen územní plán.

(Já vím, že teď už je to hraběcí rada. Ale hraje se podle nějakých pravidel a ta nelze měnit jen tak, protože "kvalitní vzrostlé stromy" a bla bla bla)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.9.2024 20:39 Reaguje na Viktor Šedivý
Nesouhlas. Územní plán by neměl být dogma, v určitých (výjimečných) situacích by měl být upřednostněn ekologický efekt. Zeleň patří do města stejně jako výstavba, je třeba dbát na vyváženost, neb příroda ve městě podporuje duševní i fyzické zdraví.
Odpovědět

Viktor Šedivý

13.9.2024 22:57 Reaguje na Karel Zvářal
Jakékoli efekty by měly být zohledněny při tvorbě územního plánu. Po jeho schválení by pro vlastníky pozemků měla existovat jistota, že jim někdo majetek bezdůvodně neznehodnotí.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist