https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-hruska-beton-nebo-vodu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Hruška: Beton, nebo vodu?

13.8.2018
Orná půda, louky, mokřady jsou nahrazovány betonem, asfaltem a jinými nepropustnými materiály, které vodu do země nevpustí. / Ilustrační foto
Orná půda, louky, mokřady jsou nahrazovány betonem, asfaltem a jinými nepropustnými materiály, které vodu do země nevpustí. / Ilustrační foto
Všichni sledujeme sdělovací prostředky, a tak víme, co se děje s vodou nejen u nás, ale i jinde. Příčina je jasná. Orná půda, louky, mokřady jsou nahrazovány betonem, asfaltem a jinými nepropustnými materiály, které vodu do země nevpustí. Co proto dělá vláda, ministři, úřady a další instituce? Buď nic nebo vymýšlejí různé dotační programy jako je dotační program Dešťovka a ničení zdrojů povrchové i podzemní vody, s podporou výše uvedených institucí pokračuje. Pokud by se ministři podívali na venkov, zjistili by, že jen málo domů nemá pod okapy sudy či jiné nádoby na zachycování dešťové vody a stovky milionů budou vyhozeny nebo se najdou koumáci, kteří si pomohou k bazénu a zaplatí jim ho vláda.
 

Pan ministr životního prostředí uvádí: “Za posledních 80 let se v Česku vysušilo milion hektarů mokřadů, tisíce rybníků, místa se zaorala a osela. Za poslední rok jsme objeli několik set obcí a je to krutá realita, bude jich už k tisíci, které mají problém s vodou.“

Je pravdou, že mokřady zmizely, ale místo nich zůstala orná půda, která propustila vodu do spodních pramenů. Dnes však je tato orná půda zakrývána betonem, asfaltem, a déšť se do půdy nedostane. A tak ztrácíme denně až 15 ha zemědělské půdy a za ni získáme tuny betonu, kterého se už patrně nezbavíme.

Dnes je už situace taková, že experti varují, že “Voda v Česku se kvůli sinicím a pesticidům stává neupravitelnou.“ Obviňováni jsou zemědělci, ale jejich podíl není takový, jako je podíl těch statisíců či milionů tun betonu použitých na různé průmyslové zóny, sklady, dálnice a továrny, do kterých nakonec nemáme lidi a vozíme je z Mongolska a bůhví odkud.

Jeden příklad za všechny:

Naše obec Tisem se nachází přímo na trase plánované D3. Od začátku jednání o výstavbě D3 jsme byli proti této trase, která významně ovlivní kvalitu životního prostředí v regionu, a s námi i některé obce na trase plánované D3. V listopadu 2006 jsme vydali Nařízení o stavební uzávěře na tuto stavbu, abychom ochránili obec před negativními vlivy. Tato stavební uzávěra byla dne 15.12.2016 po téměř deseti letech zrušena rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje, podle našeho názoru protiprávně zrušena. Obec se bránila soudně proti tomuto rozhodnutí a soud vyhrála. Krajský úřad podal Kasační stížnost a nyní čekáme na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Současně si obec nechala zpracovat znalecký posudek na DÚR D3 v katastru obce.

Výstavba dálnice D3 na území katastru naší obce samozřejmě přinese více negativních vlivů, ať už prach, hluk, zvýšený provoz v okolí obce. Ale to hlavní je to, že zcela zničí celý systém vodního hospodářství v obci a přinese nevratné ztráty povrchové i spodní vody a její znehodnocení.

V prostoru stavby D3 se nachází mokřady, které jsou bohaté na zdroje vody. Přímo do tohoto prostoru má být svedena dešťová voda znečištěná solí, chemickými a ropnými látkami a místo těchto zdrojů vody mají zde být vybudovány retenční nádrže, ze kterých budou dešťová voda a splašky ze dvou mostů odváděny do Tisemského potoka a dále do Janovického potoka, který se v Týnci vlévá do Sázavy.

Stejná situace je i u druhého mostu u Doloplaz, kde opět bude odpadní voda odváděna Lumským potokem do Tisemského a dále. I zde budou zničeny v celém povodí potoků opět silné zásoby vod.

Na dotaz, zda zde byl prováděn hydrogeologický průzkum, odpověděli zástupci ŘSD, že zatím nikdy zde hydrogeologický průzkum dělán nebyl. Ale projekt dálnice je již hotov. Až se začne se stavbou D3, bude na záchranu zdrojů vody pozdě. A to nesmíme nejen u nás, ale i jinde, kde je podobná situace, dopustit.

Situace je tedy taková, že v době, kdy jsou řešeny problémy s vodou, dotace na zachycování dešťové vody v řádu milionů korun, kdy dešťová voda z tisíců hektarů orné půdy zakrytých betonem a asfaltem, průmyslovými zónami, sklady atd. nemůže prosáknout do spodních vod, jsou u nás nesmyslně obětovány značné zásoby vody, se kterou obec počítá pro případ vyčerpání současných zdrojů. Řešení je jediné, a to:

Okamžitě zastavit devastaci zemědělské půdy betonem, asfaltem a dalšími druhy povrchů.

Zastavit na této zemědělské půdě další budování průmyslových zón, výrobních a skladových hal a komunikací. Pro tyto objekty, které většinou mají velkou rozlohu, využívat pouze tzv. brownfieldy a nebo pozemky nevhodné pro jiné užití.

Chránit i sebemenší plochy mokřadů a ploch, kde jsou zásoby spodní i povrchové vody.

Rozumně povolovat další stavby průmyslových objektů, pro které stejně nejsou pracovní síly.

Dopravní komunikace projektovat tam, kde nemohou ohrozit zásoby vod.

Obec má vlastní vodovod, který je zásobován z jedné kamenné studny a jedné vrtané studny. V prostoru, kudy jde mokřadem další voda, jsou z dřívější doby další dvě studny o průměru 450 mm, zatím nepoužívané, ale připravené pro případ nedostatku pitné vody ve stávajících studnách. Domníváme se, že je zde porušována jak Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES, tak i zákon č.254/2001 o vodách a patrně i jiné zákony a nařízení.

Stanovisko MŽP k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí ze dne 1.2.2012 obsahuje 172 podmínek, které budou údajně respektovány v následujících stupních projektové dokumentace a zahrnuty jako podmínky návazných správních řízení. Zejména v odstavci ochrana vod se domníváme, že tyto byly zcela ignorovány. EIA byla dne 2.6.2017, tedy čtyři měsíce po skončení platnosti EIA ze dne 1.2.2012, prodloužena o dalších pět roků, a s tímto nelze souhlasit a bude to připomínkováno.

Před miliony let vznikl na této planetě život, a to ve vodě. Budeme-li se k vodě chovat tak, jak se chováme, tak jak život ve vodě vznikl, tak i ve zničené vodě nebo dokonce bez vody zanikne. A nebude to trvat miliony let!

Je nám jasné,že stavba D3 je stavbou ve veřejném zájmu. Je nám ale také jasné, že bez dálnice žít můžeme, ale bez vody ne. Voda je životně důležitá nejen pro lidi, ale i pro zvířata, rostliny a vlastně pro celou existenci života.

Proto pokud máte i jinde stejné nebo podobné problémy jako obec Tisem, braňte si vodu tak, jako by jste si bránili vlastní život.


reklama

Miroslav Hruška
Autor je zastupitel obce Tisem.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (5)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

13.8.2018 09:14
Naprostý souhlas. Jen bych tvrdě doplnil, že současné MŽP je úřad pro všechno jen ne pro ochranu životního prostředí. Jediné jeho výstupy jsou regulace, pokuty a vymýšlení zástupných problémů, případně přenášení zodpovědnosti za stav životního prostředí na "nevinné" a to ve všech základních oblastech kvality životního prostředí. Setrvačnost hloupých rozhodutí je letitá a tak se nám vrátí v podobě kůrovcem zdevastovaných lesů, zmizením orné půdy, ztrátou povrchové a hlavně spodní vody, nekvalitním ovzduším, zemědělským útlumem produkce atd. atd. Jako by ztratili soudnost a schopnost orientovat se v problematice, nebo že by převážili developerské zájmy?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.8.2018 12:18
Bilance podzemní vody je zhuba dána tím, kolik naprší, kolik se z toho vsákne a kolik se odpaří. Beton a asfalt či střecha stavby nic nepropustí, ale také nic neodpaří. Pokud je z takových ploch voda sváděna a zasakována, má to pro zemní zdroje vody pozitivní přínos.

Jiná věc je menšení srážek kvůli změně klimatu. Praktikovaný způsob ochrany klimatu je velmi smutným obrázkem naší světové "demokratické" společnosti. Evidentní je tu snaha problém řešit a vydávat na to obrovské peníze, klíčové však je, provádět to způsobem, aby problém byl v maximální míře zachován.
Odpovědět

Roman Šimek

18.8.2018 11:49
Předpokládám, že pan Hruška nepoužívá dálnice, nebo nepoužívá osobní auto vůbec. Pokud se týká developerských projektů, tak jsem s ním ve shodě 😁
Odpovědět
MH

Miroslav Hruška

8.10.2018 15:13 Reaguje na Roman Šimek
Pan Hruška má už nevím kolikáté auto a jezdí velmi často. Jinak řidičský průkaz má od rok 1963 na všechna kolová a většinu pásových vozidel včetně strojnických průkazů k nim. Jezdí rád, ale daleko raději má neporušenou přírodu.
Přeji hezký den: Miroslav Hruška Tisem
Odpovědět

Jan Škrdla

18.8.2018 22:28
1. dálnice beru jako nutné zlo. Auotomobilový provoz za posledních 20-30 let narostl do takových rozměrů, že stávající silniční síť nestačí.

2. při projektování by se měla vybrat taková trasa, která bude mít co nejmenší dopad na životní prostředí.

3. stavbu dálnice by měly následovat kompenzační opatření, nejlépe kdyby se realizovaly ještě v průběhu stavby. Např v Německu se kolem dálnice vymezí pás vegetace chránící před hlukem a zplodinami, v Rakousku se úseky blízko sídel vedou často pod zemí.
U nás je něco takového rarita, přesto máme nejdražší dálnice ve střední Evropě.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist