Miroslav Marada: Vláda zatím brzdí energetické modernizace státních budov

Počet i rozsah projektů energetické modernizace velkých budov a areálů v posledních letech utěšeně rostl. A to především díky efektivní podpoře z veřejných peněz, která nyní může být výrazně hůře dostupná. Od prvního ledna měly mít organizační složky státu (OSS) možnost přijímat dodavatelské úvěry k financování energetické modernizace svých budov v rámci EPC projektů. Tento model spočívá v tom, že zákazník hradí dodavateli pořízení technologií a stavební úpravy až z jejich prostřednictvím dosažených zaručených úspor energií, jedná se tedy o financování dodavatelským úvěrem. S ohledem na investiční náročnost modernizací větších areálů však bývají součástí EPC také dotace a někdy i zdroje vlastníka budovy. Obojí je pro skutečně hloubkové renovace nezbytné, zatímco dodavatelské financování hrazené z garantovaných úspor významně snižuje nároky na objem vlastních zdrojů. Doposud to fungovalo výborně, nyní však vyvstávají významné problémy.

Již schválená novela zákona o rozpočtových pravidlech umožňuje uzavírat smlouvy o energetických službách také OSS, pokud k tomu získá souhlas Ministerstva financí. Podmínka souhlasu ministerstva by však nyní měla být zrušena a nahrazena dvěma jinými podmínkami, jejichž splnění má být na zodpovědnost samotné OSS. Stále ovšem chybí prováděcí předpisy i jednotná metodika, panují proto obavy, aby projekty realizované na základě nových pravidel později nezpochybnily kontrolní orgány. Než tedy vstoupí v účinnost nová úprava, což se očekává někdy v druhé polovině roku, připravované projekty stojí.

Druhým problémem, který se přitom nedotýká zdaleka jen OSS, je to, že již začínají docházet aktuálně dostupné disponibilní zdroje dotací nejen pro EPC projekty, ale na energetické úspory obecně. Formou EPC totiž již roky kofinancují modernizaci energetiky svých budov také samosprávné celky a příspěvkové organizace jejich i státu, tedy například nemocnice, sportoviště či kulturní instituce. Přitom jak vyplývá z dat Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES), veřejný sektor v současné době tvoří kolem 95 procent zákazníků, kteří EPC využívají. Již pod kuratelou nového kabinetu byly pro ně z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) vyhlášeny dvě nové výzvy, které však dostupnost dotačních prostředků pro EPC projekty spíše omezují.

Alokace pro výzvy 101 a 102 je nižší, než bývalo dříve běžné. Proto se i snížila jednotková podpora, aby se dostalo na více projektů. Zároveň již není poskytováno dotační zvýhodnění pro projekty EPC, což je nutno chápat tak, že EPC teď není ničím neobvyklým, ale je to standardní způsob realizace energetických úspor. Připravovaných projektů je však velké množství, proto se vyčleněná alokace vyčerpala hodně rychle, prakticky do šesti dnů od vyhlášení. Příjem žádostí naštěstí hned zastaven nebyl, protože nějaké disponibilní zdroje v rezervě ještě jsou.

Nejistota panuje také ohledně Modernizačního fondu, respektive jeho dílčího programu ENERGov. Tedy zdali již schválené procento z výnosů z prodeje emisních povolenek zůstane alokováno na energetické úspory ve veřejných budovách.

Přitom v posledních letech jsou EPC projekty samospráv a příspěvkových organizací hrazeny zhruba z poloviny z dotací. Výrazné omezení dostupnosti této podpory proto povede k omezení či zrušení celé řady záměrů, které nemocnicím, školám a dalším institucím nejenže o desítky procent snižují náklady na energie, ale také zvyšují teplotní či obecně „uživatelský“ komfort veřejných budov. Probíhající novelizace zákona o rozpočtových pravidlech pak způsobuje odklad modernizace budov ve správě OSS, kterých je odhadem 2000. Ohrožený potenciál úspor nejlépe dokládá fakt, že stát každý rok zaplatí za energie zhruba 35 miliard korun.

---

reklama

---