Miroslav Petr: Nové nároky na čištění odpadních vod jsou přede dveřmi
Nuže, než dáme průchod svému folklórnímu středoevropskému rozhořčení nad bruselskou byrokracií, která nás sráží na kolena a nechápe naše specifika ohledně dostačující kvality vzduchu, potravin a vody, jinak řečeno, ohledně naší odolnosti vůči nejrůznějším formám znečištění, podívejme se na naznačenou problematiku podrobněji. A seminář STUŽ s názvem Nové nároky na čištění odpadních vod z 2. září tohoto roku nám v tom může být nemálo nápomocen.
Zjišťoval totiž přímo u českých odborníků, jaká opatření na splnění cíle dokonalejšího čištění odpadních vod a nižšího znečištění životního prostředí se v ČR chystají a jak se dokážeme vypořádat s požadavky nové evropské legislativy v této oblasti. Dílčí, avšak za aktuální je pak považována otázka tzv. odlehčovacích komor ČOV, které slouží k tomu, že v případě větších srážek je část splašků spolu se srážkovými vodami přesměrována nečištěna přímo do našich toků.
A protože tato problematika úzce souvisí se zdravím lidí, ochranou vodních zdrojů a přírody, je žádoucí dostat ji do sféry zájmu širší veřejnosti a politických kruhů. Jde o civilizační problém a rizika jsou tu značná.
A co tak zásadního na semináři zaznělo?
Předně, přes vrásky na čelech českých vodohospodářů zaznamenáváme i přístup ryze aktivní formulovaný slovy, že se nám tu nabízí jedinečná příležitost. Příležitost, která konečně pomůže vyřešit dlouhodobě neřešené problémy tohoto rezortu. Přesně takto to pojímá Ing. Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, které je jedním ze čtyř subjektů konsorcia, jež pro Ministerstvo zemědělství zpracovává národní prováděcí plán předmětné směrnice. Jeho výstupem, říká, by měla být GIS mapa, tedy systém, se kterým se dá dále pracovat.I Mgr. Martin Pták, ředitel odboru ochrany vod MŽP, charakterizoval směrnici jako „velký skok“. Zahrnuje totiž do čistícího procesu širší spektrum znečišťujících látek jako jsou mikropolutanty, mikroplasty, látky z kosmetických přípravků a z léčiv. Dále požaduje tzv. kvartérní stupeň čištění, a to u ČOV s kapacitou nad 150 tisíc ekvivalentních obyvatel (PE). Česko se bude muset ovšem vypořádat také s požadavkem na vybudování ČOV už pro obce s více než 1000 PE, čímž se rozšíří počet těchto zařízení více jak dvakrát. A konečně, směrnice se dotkne i individuálního způsobu čištění odpadních vod jako jsou septiky, jímky apod. I tato kategorie bude muset splňovat vyšší standardy a být registrována.
Hydrobiolog RNDr. Josef Fuksa, CSc. z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM uvedl, mezi důležitými statistickými vodohospodářskými údaji, že z „klasického“ znečištění přetrvává problém eutrofizace, tedy vysokých koncentrací fosforu, který z více než 50% pochází z čistíren odpadních vod. Významné je dnes znečištění farmaceutickými látkami. Nejvíce je zastoupen Metformin, kterého se v ČR ročně spotřebuje cca. 220 tun, koncentrace v dolních tocích řek jsou na úrovni 0,9 μg/l, resp. cca 4-5 % celkové spotřeby. Následuje Oxipurinol a Gabapentin. Zároveň ale dodal, že bohužel „nedisponujeme technologií, kterou bychom tato farmaka z vody dostatečně odstranili“.
Ing. Jan Potužák, Ph.D., vedoucí vodohospodářské laboratoře, Povodí Vltavy s.p., České. Budějovice, se věnoval fenoménu tzv. odlehčování, k čemuž poznamenal, že o jeho vlivu na kvalitu vody moc nevíme, neboť pracujeme s falešnými daty. Jde totiž o jev krátkodobý, který standardní monitoring často ani nezachytí. Na případu Volarského potoka pak názorně demonstroval jak nekvalitní kanalizační zařízení se dvěma odlehčovacími komorami negativně ovlivňuje kvalitu podstatně většího vodního toku, jakým je Teplá Vltava a následně i kvalitu vody v mohutné vodní nádrži Lipno, kde se podílí na její kontaminaci fosforem šestnácti procenty.
Seminář STUŽ obohatila diskuze, ve které zaznívaly názory, že ten hlavní úkol při vyrovnávání se s vyššími nároky na čištění odpadních vod je oddělování srážkových vod a následně plnění nových limitů znečišťující látek v procesu čištění. Nové nároky čeká také důsledný monitoring a samozřejmě velký otazník se vznáší nad financováním toho všeho. Z praxe pak slyšíme obavy např. ohledně zajištění energetické soběstačnosti velkých ČOV, jakož i otázky týkající se efektivity náročné redukce oněch speciálních polutantů.
Každopádně naléhavější vnímání této problematiky ze strany veřejnosti, jakož i politiků je tu zásadní. Bez změny naší „vodohospodářské“ mentality to nejspíše nepůjde.
Záznam ze semináře „Nové nároky na čištění odpadních vod aneb Jak je naši vodohospodáři zvládnou? A můžeme se těšit na čistší řeky?“ je možné shlédnout na www.stuz.cz.
reklama
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (92)
Michal Ukropec
11.9.2025 11:01 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
11.9.2025 12:24 Reaguje na Michal UkropecDaniel Fiala
11.9.2025 14:48 Reaguje na Emil BernardyMožnosti jsou jen dvě: a) odborník se seknul o pár řádů a já jsem machr, že jsem tu chybu "vod voka" odhalil nebo b) zjistím malou násobilkou, že jsem někomu veřejně nasazoval psí hlavu a přitom jsem se prokázal jako zcela neznalý základních dat.
Samozřejmě c) "hodíme to na novináře, že udělali chybu v řádech" znamená pouze psychicky snesitelnější "aritmetický průměr" mezi skutečností a neskutečností ve prospěch jedné strany.
Fantazijním variantám d)e)f) ... z) se žádné meze nekladou, akorát zanikde stará pravda, že plácnout blbost na internet je nesrovnatelně snazší, než triviální aritmetika ZDŠ.
P.S. Dokud sem nevyseknete džentlmenskou omluvu, tak zatím 'bez úcty'
D. Fiala
Emil Bernardy
11.9.2025 17:52 Reaguje na Daniel FialaCelou farmakodynamiku a závažnost tohoto léčivého přípravku v prostředí neznám.A že se o tom píše zde mne překvapilo.
To je vše.
Daniel Fiala
11.9.2025 19:10 Reaguje na Emil BernardyJe to levné (gravitace je zdarma) a nakonec (v moři) to nikoho není.
Ale pořád si myslím, že jste to přepísk a proto podmiňuju obnovení úcty džentlmenskou omluvou. Jinak nás, pane Bernardy, "ty internety" opravdu zničí.
Dan Fiala
Emil Bernardy
14.9.2025 07:52 Reaguje na Daniel FialaDaniel Fiala
14.9.2025 16:59 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
15.9.2025 07:22 Reaguje na Daniel FialaDaniel Fiala
15.9.2025 11:56 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
11.9.2025 17:56 Reaguje na Daniel FialaDaniel Fiala
11.9.2025 19:04 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
12.9.2025 07:13 Reaguje na Daniel FialaJarka O.
11.9.2025 17:23 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
12.9.2025 07:16 Reaguje na Jarka O.Jaroslav Řezáč
11.9.2025 16:13 Reaguje na Emil BernardyOddělení splaškové a dešťzové kanalizace je katastrofálně drahé, mnohem levnější je pořádit do každého domu separační toaletu a vycpat tím bioplynky.
Jaroslav Pokorný
12.9.2025 11:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTo máte pravdu, když se to tak, podle tehdejších předpisů, vybudovalo. Teď je oddělovat bude skutečně katastrofálně drahé.
V mé rodné vesnici na Vysočině, tehdy necelých 500 obyvatel, se již za socialismu začala budovat kanalizace. A úřady řekly jasně - musí být i čistírna. Námitku, že se stavba značně prodraží, odmítly. Peníze se musely sehnat. A samozřejmě se do trubek zachytily i dešťové vody a i jeden malý potůček. A na kanalizaci jsou tedy i odlehčovací komory. A odpad z čistírny jde přímo do potoka.
Když jsem se po Velké Sametové zúčastnil exkurze do čistírny v malé rakouské vesnici - na rozdíl od nás byla čistírna projektována individuálně a tedy pořádně draho (asi jako nyní už i u nás), byl za ní ještě i biologický stupeň, asi 1/4 ha rybník. A toto u našich čistíren chybí.
Jasně, u čistíren velkých měst to asi nelze, ale u malých by to snad mělo být nařízené.
Radim Polášek
13.9.2025 12:49 Reaguje na Jaroslav PokornýMimochodem oddělení splaškové a dešťové kanalizace má jeden velmi příznivý vedlejší efekt ve velkém snížení počtu potkanů. Potkani se do oddělené splaškové kanalizace nedostanou nebo by se dostat neměli a v dešťové kanalizaci mají jen minimum potravy nebo prakticky žádnou.
Jaroslav Řezáč
15.9.2025 10:30 Reaguje na Radim PolášekJaroslav Řezáč
15.9.2025 10:41 Reaguje na Jaroslav Pokornýdo tisíce 4800 obcí a měst....tam všude mohou být separační toalety.
Jaroslav Pokorný
15.9.2025 15:32 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPodobné to je s pevnými odpady , všem se líbí pěkně a pestře zabalené zboží, ale obaly? Co s nimi? No, buď je v obci kontejner, nebo se - co hoří - hodí do kotle, a nebo, v nejhorším (a nejjednodužším a nejlevnějším) hodí někam do škarpy.
Jiří Svoboda
11.9.2025 12:27A tak si člověk říká, zda to není jako s tou ochranou klimatu. Čím více o ní budeme mluvit a debatovat, tím bude lepší. Já hodně pochybuji, že to tak funguje. Koneckonců dosavadní "úspěchy" boje za klima si můžeme zkontrolovat na https://gml.noaa.gov/ccgg/trends/
Daniel Fiala
11.9.2025 15:29 Reaguje na Jiří SvobodaJestliže ano, potom je zarážející exponenciální růst jejich spotřeby.
A jestliže rostoucí spotřebu logicky následuje rostoucí znečištění vod, potom v systému evidentně chybí zpětná vazba.
Jinak o kvartérním stupni čištění odpadních vod (cíleně na PPCP) se v článku píše stejně jako se mluvilo i na semináři. Némlich to samé o nutné eliminaci/redukci odlehčovaných OV (cíleně na všechno, co kanalizací obvykle teče). Ale takovou banalitu jste jistě postřehl, jako zcela jistě chápete, kdo tu lepší ČOV, popř. kanalizaci musí zaplatit.
Zcela alternativní cestu tady trvale propaguje pan Machaček, tj. postavit tak velké přehrady nad každou vesnicí, aby se odpadní vody mohly dostatečně naředit ... když už je nedokážeme dostatečně vyčistit.
Jinak pro osvěžení diskuse podotknu, že vynález aktivovaného kalu oslavil před pár lety stovku, což je tradice, kterou se jistě žádný z dnes vyráběných léků pochlubit nemůže. Ergo kladívko z toho plyne, že jsme AK nevynalezli na typ znečištění, které dnes díky blahobytu produkujeme.
A vaše paralela na klima? Buďte si jist, že těch 99 rozhodující % v Labi, Moravě+Dyji a Odře na hraničních profilech ČR jde jenom a pouze od 10,5 mil. vašich i mých spoluobčanů (turisty a gastarbeitry si vyměníme se světem jako nula od nuly).
A nakonec, aby toho děsu a hrůzy jak z ultragrýndýlu nebylo ode mne málo, tak považte, že letos pošesté udušené ryby v Dyji jdou na vrub fosforu, který jako společnost svěřepě odmítáme "čistit", "redukovat", či "neprodukovat".
Je to přeci levnější a není s tím žádná práce. To je panečku EFEKTIVITA!
DF
Radim Polášek
11.9.2025 17:20 Reaguje na Daniel FialaJarka O.
11.9.2025 17:25 Reaguje na Radim PolášekDaniel Fiala
11.9.2025 18:59 Reaguje na Radim PolášekRozpustnost: spíš síran, než chlorid a spíš Fe než Al. Ano rozpustnost je "problém", ale nikoli tak velký jako důsledky eutrofizace. Nízká rozpustnost je u solí fosforu (hnojiv) obvyklá, taky proto P nemigruje tak rychle skrze půdu jako N - resp. jako dusičnany.
Někde se fosforečnan používal dokonce ke změkčování pitné vody (K.V.), doufám, že už to přestalo.
Když počítáme bilance nádrží, tak obvykle je poměr plošné (zeměděl.) vs. bodové (komunál.) tento:
N = 80:20 x P=20:80.
ČOV: Ále umí, ale stálo by to pár halířů či korunu navíc a to je ten zásadní problém ... pominu-li ovšem mnohaletý a "pavědecký" lobing za odstraňování dusičnanů z OV, které se bez obřích investic a drahého provozu prakticky nikdy neobejde.
Proč "pavědecký"? Protože limitující živina ve sladkovodních ekosystémech je P, protože Liebigovo minimum, a protože specifita vodních ekosystémů (fixace N2 a denitrifikace).
A kašleme na to od 70. let.
Ano, naši moudří předkové totálně kašlali i na Corg. (třeba jako BSK5) v komunálních i průmyslových odpadních vodách (plošně 50.-60. léta, jednotlivé továrny i před válkou, teda druhou), takže když už se v hospodách brblalo už moc, tak se začaly stavět ČOV i u papíren a škrobáren, a později, světe divvvvv se, dokonce i u cukrovarů. Leč ty emisní standardy nám v průmysl. OV zůstaly neuvěřitelně vysoké dodnes.
Mrtvých řek byly tisíce km (mluvím o ČSSR) a samozřejmě fenoly z popílku a další a další dnes sotva pochopitelné množtví toxických látek rovnou do řeky.
Dneska splout Berounku z Plzně není problém (teda po dešti je to na zvracení, ale už jenom po dešti!), dokonce se dá sjet Bílina od Chemopetrolu (tedy jsou tam "libové úseky", ale už se to dá splout baz rizika intoxikace!!! Kdyby Větřní nestálo hned na břehu, tak to ve Vltavě nepoznáte (no dobře, už se napojili na ČOV ČK, ale ani tam ... teda krom deště ... to pak i národní řeka páchne sračk..a)
Takže odlehčení, odlehčení, odlehčení!
Slavomil Vinkler
12.9.2025 08:00 Reaguje na Daniel FialaJaroslav Pokorný
12.9.2025 11:40 Reaguje na Slavomil VinklerMoje zkušenost - město, kde jsem na úřadu pracoval, stavělo domov důchodců. Na poli a v podloží zvodnělé štěrkopísky. A dešťové vody se střech se svedly do kanalizace. Říkal jsem vedoucí projektu, proč ty rýny nejsou svedeny do vsakovacích studní? Jen pokrčila rameny - podle předpisů musí být svedené do kanalizace. A město pak platilo i za tu dešťovou vodu.
Daniel Fiala
12.9.2025 12:42 Reaguje na Slavomil VinklerProč je oddílná kanalizace nejdražší? Nebo lépe, co je etalonem cenového srovnání? Stav řeky nebo moje peněženka nebo HDP...?
"Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci."
Takže tady máme naprosto krystalický NIMBY efekt? Co nejrychleji delegovat můj odpad na erár, a pak co nejdéle odmítat eráru platit za likvidaci? A v extrémně pokrytecké formě ještě držkovat, že ta spalovna, čístírna, skládka atd. jsou fuj a proti limitům A ZÁROVEŇ odmítat slevit ze svých nároků, které každým dnem rostou?!
Některé společnosti/národy jsou vyspělejší (nikoli bohatstvím, jak nelogicky a ignorantsky tvrdí klausiánský světonázor, ale kulturou, etikou, mravností). Mám na mysli (z vlastní zkušenosti) Francii, Švýcarsko a z velké části i Moldavsko. A v posledních 5 letech se hodně proměňuje tím kulturnějším směrem Polsko.
Problém vidím v preferencích. Někde prostě považují řeky/jezera také za "moje" nebo "naše" a prostě tam investují víc. Investují ale nejen peníze, ale HLAVNĚ pozornost a péči.
Proběhla republikou štafeta Slavná&splavná ... najdete jediné písmenko o znečištění? Vytěsněno. O tom se ve slušné společnosti nemluví?
Vedle toho si Římané chtějí zaplavat v Tibeře ...
Nás čeká smutný úkol: uklidit si ten borďas na vlastním dvorku.
Slavomil Vinkler
12.9.2025 19:18 Reaguje na Daniel FialaDaniel Fiala
12.9.2025 20:40 Reaguje na Slavomil VinklerNa tu politickou nevhodnost jsem párkrát narazil a po těch posledních 30 tunách dyjských ryb jsem opakovaně propadal zoufalství.
Ano, Brno postavilo za 1 miliardu největší odlehčovací komoru v ČR, dokonalost inženýringu! A Svratka se obrovsky nadechla ... ale pořád tam jsou po odlehčení malé úhyny. A pak do toho někdo klausiánsky prohlásí: a to jsou nám ty ryby tak drahé?
Slavomil Vinkler
12.9.2025 21:51 Reaguje na Daniel FialaSlavomil Vinkler
12.9.2025 19:26 Reaguje na Daniel FialaJarka O.
14.9.2025 22:34 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
15.9.2025 11:12 Reaguje na Jarka O.Jaroslav Pokorný
13.9.2025 08:08 Reaguje na Daniel FialaAle to jsme přece s pádem socialismu zrušili, že áno. Nic přece není všech, všechno někomu patří a ten někdo se má starat o svůj majetek. Ani stát není ten "imaginární pojem" jako za socialismu, ale právnická osoba, tak se logicky musí starat.
s v
13.9.2025 19:55 Reaguje na Jaroslav PokornýRadim Polášek
13.9.2025 13:03 Reaguje na Slavomil VinklerCena tak vysoká není, protože na rozdíl od srážkových vody jsou zdroje splaškových vod z domácností, institucí a malých firemních provozoven kapacitně mnohem méně vydatné. Neboli na pouze splaškové vody stačí potrubí mnohem menšího průměru než musí být průřez dešťových kanalizací. Sice splaškové potrubí, na rozdíl od dešťového musí být těsné, ale i tak by měl být metr splaškového potrubí výrazně levnější než metr dešťového potrubí. A díky omezenému množství splaškových vod nemusí splaškové potrubí jít po spádnicích, do toho systému se mohou naprojektovat čerpadla a kanalizaci tak vést přímějším kratším směrem i proti spádu.
A další významný přínos oddělené kanalizace ve městech je obrovské omezení počtu potkanů.
Radim Polášek
13.9.2025 12:52 Reaguje na Daniel FialaDaniel Fiala
13.9.2025 17:09 Reaguje na Radim PolášekA ten velký grif, který čeká na ekonomický boom je v mnoha vesnicích hned vedle!
Leckterá úpravna vody má síran železitý nebo jinou železitou či hlinitou sůl jako odpadní produkt flotace a za likvidaci toho kalu=odpadu musí platit!!!
A ještě douška k rozpustnosti: tím se samozřejmě má na mysli chemická rozp. Ale v půdě a vodě dokáží bakterie a řasy pomocí enzymů fosfor vydolovat i z těchto solí.
Jaroslav Pokorný
14.9.2025 19:40 Reaguje na Daniel FialaV půdě by to snad nevadilo, fosfor by posloužil jako hnojivo.
Jarka O.
14.9.2025 22:25 Reaguje na Jaroslav PokornýJiří Svoboda
12.9.2025 09:34 Reaguje na Daniel FialaLéky jsou drahé, zachraňují stále více životů a lidé chtějí žít.
Rostoucí spotřeba přirozeně vede k většímu znečištění, ale to ne, myslím změnitelné změnou technologií, spotřebních košů a vzorců chování. Musíme ale přijmout účinné mechanismy, které takové změny budou systematicky vyvolávat.
To už se tu v diskusi probíralo: nepouštět dešťovou vodu do splaškové kanalizace. Řekl bych, že spousta domů má rýny a ty by šly zaústit do vsakovacích zařízení. Bude to obrovsky náročné a drahé, ale může to postupně čističkám velmi ulevovat. Stejně tak maximálně zasakovat ze zpevněných ploch. Problém tedy řešit z obou stran - stále více zasakovat a vylepšovat čističky. Takto vylepšíme nejen kvalitu vodu v tocích, ale posílíme i úroveň spodních vod.
Jaroslav Pokorný
12.9.2025 11:42 Reaguje na Jiří SvobodaDříve se kostky na chodnících ukládaly do zhutněného písku. Nyní se ten písek nehutní, ale pěkně se promíchá s cementem.
Jiří Svoboda
12.9.2025 12:48 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
13.9.2025 08:11 Reaguje na Jiří SvobodaDaniel Fiala
12.9.2025 13:28 Reaguje na Jiří SvobodaAle kolik výtečníků a organizací SYSTEMATICKY tento mechanismus destruovalo, či přesněji kastrovalo!
Argument? Nedopustíme zdražení vody. Blbý Brusel už zlidověl. Nestala se bohužel všeobecnou potřebná péče o vodu.
Ano, je to zrcadlo, ve kterém se rozvztekaný harant nebo pyšná fiflena, zkrátka nedospělá společnost odmítá zhlédnout a raději ho rozbijí.
Ad "Bude to obrovsky náročné a drahé": zcela souhlasím s "náročné" - změnit postoj/hlavu je nejtěžší na světě.
Zcela nesouhlasím s "drahé" ... je péče o děti drahá nebo přirozená? Abych se vrátil k příměru výše.
Pořád je ta kupa práce obrovská a rukou málo. My jsme jako národ ještě nepřijaly řeky a potoky za své.
A děkuji Vám a vespolek diskutujícím za věcnost. To je poměrně vzácná květinka :-)
Hezký víkend
DF
Jaroslav Pokorný
13.9.2025 08:12 Reaguje na Daniel FialaTo bejvávalo za socialismu. Teď už jsme v kapitalismu.
s v
13.9.2025 20:01 Reaguje na Jaroslav PokornýJan Šimůnek
11.9.2025 21:02A prozradím sladké tajemství: EU se tak dojemně stará o naše odpadní vody, protože ony tečou od nás k nim, a ne naopak.
Jaroslav Pokorný
12.9.2025 11:53To se už léta nesmí, splašky smí vyvážet pouze certifikovaná firma a odvážet na čistírnu, v našem případě asi 20 km. Stojí to tisíce, takže každý, jak jen může, vyvážení minimalizuje. A protože čistírna zachytí jen pevné části, a to asi max. 95%, vše ostatní jde do řeky. Zatímco při rozstříkání po poli by byl zachycen nejen fosfor, a stal se hnojivem, ale i všechny dalšuž í polutanty, které by následně UV záření a mikrobi rozložili. Docela by mě zajímalo, zda to převážení splašků na čistírnu a vypouštění nevyčištěných zbytků do řeky náhodou nezpůsobuje větší škody než to zaorání.
Ano, u měst to nejde, ale u malých obcí a jednotlivých sídel to je tradiční, tisíciletý způsov jak odpady likvidovat.
Daniel Fiala
12.9.2025 13:37 Reaguje na Jaroslav PokornýTohle je snad nejhorší prohra VH po 1989.
A to jste ještě neviděl tristní praxi, kdy ta vzdálená ČOV už není kapacitní, takže dovežený fekál vytvoří hydraulickou vlnu, která vyplaví aktivovaný kal z dosazovací nádrže přímo do toku. Hlavně že takový proces má razítko!!!
A jednotlivcům, kteří hodlají v takové ohleduplné a racionální praxi pokračovat (septik/žumpa/jímka na vlastní pozemek) se úřední cestou hrozí statisícovými pokutami s možností opakovaného uložení.
A příčina? Hygienismus!
Jaroslav Pokorný
13.9.2025 08:18 Reaguje na Daniel Fiala"jednotlivcům, kteří hodlají v takové ohleduplné a racionální praxi pokračovat ..... se úřední cestou hrozí statisícovými pokutami s možností opakovaného uložení." ....
A toto myslíte jak?
A že jsou ČOV přetížené, to vím. Právě do té bližší, jen 10 km, se splašky vozit nemohou.
No a to razítko umožňuje/zajišťuje vyšší poplatky, vyšší zisk, vyšší DPH, čili zájem státu.
Daniel Fiala
13.9.2025 17:20 Reaguje na Jaroslav PokornýVy jste napsal: " Docela by mě zajímalo, zda to převážení splašků na čistírnu a vypouštění nevyčištěných zbytků do řeky náhodou nezpůsobuje větší škody než to zaorání."
A já vaše tvrzení potvrdil a zesílil, když jsem odvětil: "způsobuje 'větší škody než to zaorání'. Mnohonásobně horší."
Slova 'horší' a 'větší' jsou synonyma.
Prostě kde to z hygienických důvodů lze, tedy klasicky malá obec a ideálně bez náplav, je optimální žumpa na pole = dusík a fosfor pro plodiny = uzavřený cyklus = ABSOLUTNÍ RECYKLACE.
Jaroslav Pokorný
14.9.2025 19:42 Reaguje na Daniel FialaJarka O.
12.9.2025 15:04 Reaguje na Jaroslav PokornýRadim Polášek
13.9.2025 13:09 Reaguje na Jaroslav PokornýZa jak dlouho jeden obyvatel vaší obce utratí za vyvážení odpadních vod cca 60 tisíc?
Jaroslav Pokorný
14.9.2025 20:02 Reaguje na Radim PolášekJan Šimůnek
12.9.2025 14:40Metformin chce drasticky zdražit EU. Prošly patenty, nedá se na tom vydělávat, a tak big pharm aktivovala své loutky.
Jarka O.
12.9.2025 15:02 Reaguje na Jan ŠimůnekPS:Kdyby zlo nezavřelo OKD, mohla existovat ne tak drahá produkce AU. Toto by ale neměly čistit komunální ČOV, nýbrž průmyslové a nemocniční.
Jan Šimůnek
12.9.2025 17:21Jarka O.
14.9.2025 22:29 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
12.9.2025 19:49Pro takové látky se spíš stanovuje ADI, tedy akceptovatelná denní dávka (definovaná jako dávka, kterou organismus může dostávat denně celý život, aniž by vyvolala nějaké zdravotní následky). Z ní se pak odvíjejí limity. Škodlivina nemůže, z principu, mít "doporučenou denní dávku".
Daniel Fiala
12.9.2025 20:52 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
12.9.2025 22:03Pro léky a jejich ekvivalenty, případně některé biofaktory, to beru, ale pro polutanty, které nejsou léky, by se mělo pracovat spíš s tou ADI, protože nula je v tomto případě zcela akceptovatelná.
Daniel Fiala
13.9.2025 17:25 Reaguje na Jan ŠimůnekRadim Polášek
13.9.2025 12:45Břetislav Machaček
13.9.2025 18:10energetických dřevin a rostlin, které skončí v energetice. Velké množství
vody se při tom odpaří a zbytek průchodem přes kořeny rostlin ztratí
většinu živin a některých škodlivin. Už jsem tu psal, že znám pěstitele
japonských topolů, který je tajně zalévá vodou ze septiku a ty rostou
i bez umělých hnojiv. Má výhodu, že žije na samotě bez "bonzáků" a
v dané obci nikdo nezkoumá kam jde voda ze septiku. Studnu má pár
metrů od té plantáže s vodou kvality kojenecké vody a taky rybníček
s rybami má v údolí pod plantáží. Jak jednoduché, levné a účinné!
Jan Šimůnek
13.9.2025 18:17Mám problém s tím prvním D, protože to naznačuje, jako by nějaká koncentrace toho polutantu byla žádoucí.
Jinak k té eutrofizaci: Ono je roztomilé, jak proti ní ekologové bojují, a přitom je to proces, který vychytává z atmosféry onen "šíleně nebezpečný" CO2 (pochopitelně, rybník je krcálek, ale když zezelená moře ...).
A v souvislosti s tím fosforem si pamatuji, jak se zaváděly prací prášky, samozřejmě ekologické a bezfosforové, a potom, aby pračku nezlikvidoval vodní kámen, tak se k prášku přidávaly speciální tablety proti vodnímu kameni, které obsahovaly, ... okamžik napětí ..., ano, přátelé, fosfát.
A ze stejné doby si pamatuji, jak se jedna z finalizujících lázní pro vyvolávání barevných fotografií (taky jsem to pár let dělal), která měla obsahovat nějaký blbě (socialismus) sehnatelný fosfát nahrazovala některými pracími prášky.
Slavomil Vinkler
14.9.2025 07:09 Reaguje na Jan ŠimůnekCo chcete vyjádřit tím fosforem nevím, nicméně pamatuji potok u kterého jsem vyrůstal, že do 70 let byl plný ryb, přestože všechny odpady několika dědin tekly do něj. No ale pak začaly automatické pračky z tuzexu, prací prášky typu Sam pere sám místo jádrového mýdla a bylo po rybách.
Břetislav Machaček
14.9.2025 10:31 Reaguje na Slavomil Vinklerzamyslet, kolik přibylo účinných saponátů a desinfekčních
prostředků do WC a na úklid. Kdysi se do WC nic nepoužívalo
a polovinu mytí zařídila horká voda a lidské ruce, které
trochu více přitlačily na nečistoty kartáčem a hadrem. Nyní
vám reklama nabídne sajrajt, který stačí nastříkat na špínu,
počkat minutu a lehce setřít bez kartáče a třeba i písku.
Prostě chemie nahrazuje lidskou dřinu a pak se divíme, že
je potok sice pod ČOV průzračný, ale mrtvý. Navíc současný
systém centrálního čištění odpadních vod vytváří bodové
zátěže toků v místě výtoků z ČOV. Kdysi byly výtoky žump
a septiků rozptýleny po krajině a taky po toku. Nyní to
vytéká z ČOV na jednom místě v takovém množství, že ho
nemá často už ani co naředit. Do potoka s průtokem půl
kubíku vtéká výtok z ČOV s průtokem kubík a potok je pod
výtokem mrtvý. Prostě to není čím naředit, protože ten
potok nemá jako Vltava kaskádu s vypouštěním vody z Orlické
přehrady. Přítok do ní je 15 m3 a výtok 40 m3 . Jak by asi vypadala v Praze Vltava bez kaskády, když by v ní teklo o těch 25 m3 vody méně? No přesně tak jako jiné toky, kde
ty přehrady nejsou a ekologisté brání jejich stavbě.
Jaroslav Pokorný
14.9.2025 19:55 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
15.9.2025 10:08 Reaguje na Jaroslav Pokornýkamarád přivydělával lovem nítěnek pod výtokem
z ČOV v Orlové a z Odry v Bohumíně. Tehdy se ty
splašky moc nečistily a v kalech se dařilo těm
nítěnkám. Na mělčinách Odry rostly rajčata a
melouny ze semen z lidských exkrementů a pak
přišly zahraniční prací prášky a jiná chemie.
No a k tomu nová technologie čištění v ČOV.
Nítěnky se vytratily, rajčata taky a taky už
pod výtokem z ČOV Karviná do řeky Olše nejsou
jelci jako polena. Pamatuji i výtok z jatek v
Jeseníku do Běly s trofejními pstruhy, ale byl
to hájený úsek pro chov matečných ryb. Ono
každé znečištění není pouze na škodu, ale taky
může životu prospívat množstvím živin a potravy.
Totéž bylo okolí bývalých drůbežáren ve Vítkově-
Podhradí na řece Moravici, kde se pstruzi cpali
mouchami masařkami živícími se na výkalech kuřat.
Tam pstruh zabral pouze na přesnou napodobeninu
mouchy masařky a na nic jiného. A dnes to už
nejsou pouze ta pěnidla v saponátech, protože
saponiny produkují i některé rostliny, ale hlavně
různá změkčovadla, aviváže a jiné často zbytečné
sajrajty zdražující praní ,úklid i čištění vody
v ČOV. Stačí udělat prověrku potřebnosti a zbytné
sajrajty zakázat. Ony jsou opravdu mnohé zbytné,
ale reklama z nich dělá nezbytné. Bez Azuritu
není prádlo měkoučké a jaké bylo kdysi? Někdo se
o prádlo poškrábal a navíc se dokonce škrobilo,
aby nepřijalo tak rychle špínu a drželo tvar. Ten
škrob ale v přírodě nevadil stejně, jako klasické
mýdlo. Chce to začít přemýšlet, zda než vymýšlet
účinnější ČOV, by nebylo moudřejší přestat používat
zbytnou chemii, bez které jsme žili kdysi, kdy
i odpadní voda byla plná života.
Jaroslav Pokorný
15.9.2025 15:38 Reaguje na Břetislav Machačekúčinnější ČOV, by nebylo moudřejší přestat používat zbytnou chemii, bez které jsme žili kdysi, kdy i odpadní voda byla plná života. ........
Chápete, že jdete proti současnému božstvo, t.j. ZISKU?!
Jaroslav Pokorný
14.9.2025 19:52 Reaguje na Jan ŠimůnekŽádnej vzácnej, kapitalistickej fosfát jsem nesháněl, filmy i fotky jsem oplachoval v jarové lázni.
Jan Šimůnek
14.9.2025 10:32Pro pacienta se používá spíš terapeutická dávka (minimální, obvyklá, maximální).
Sam se používal už za První republiky, viz střelec Sam Mc Peresam v Bohatýrské trilogii pánů Rady a Žáka.
Slavomil Vinkler
14.9.2025 13:55 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
14.9.2025 16:21Spíš jsem alergický na to, když se zavádí nějaká redundantní a v podstatě nesmyslná nová terminologie.
Prostě to, co jde do člověka, je dávka, která jistě může být doporučená (třeba výrobcem), ale to, co jde z něj je polutant, který má akorát horní limit a žádná koncentrace se nedoporučuje, to "D" je nonsens.
Slavomil Vinkler
15.9.2025 06:48 Reaguje na Jan ŠimůnekEmil Bernardy
15.9.2025 07:27 Reaguje na Jan ŠimůnekBřetislav Machaček
15.9.2025 10:34 Reaguje na Jan Šimůnekmůžeme se zbavit zcela zbytné chemie a nebo ji nahradit nazpět
mechanickým odstraněním nečistot. Mnohdy se zapomíná na aktivní
přírodní kyslík. Viděl jsem "pračku" prádla ve Slovinsku, kde
ve vířivé nádržce ve vápencové skále voda točila prádlem jako
pračka. A to vše bez prášků a aviváží. Podobnou "pračkou" byl
na potoku umístěný sud se vtokem tak, že se v něm prádlo stále
otáčelo. K tomu byla voda sycená vzdušným kyslíkem a ono to
světe div se pralo bez chemie. Navíc už tehdy to byl automat
bez valchy a praček různých typů. Ovšem nároky na hygienu až
tak vysoké jako nyní nebyly. Dovedete si představit bělit
dnes prádlo na trávníku? Ten strach z nákazy hlodavci, ptáky
a jinými tvory dnes brání sušit mnohým lidem i venku na slunci.
Raději zapnou elektrickou sušičku a k ní vymýšlejí solární
panely k jejímu pohonu. Přitom stačí šňůra na prádlo a slunce.
Ono stačí přemýšlet, zda není například aviváž zbytečná a zda
nádobí není možné vyleštit utěrkou a nechtít to udělat pomocí
chemie. A musí se vůbec lesknout? Musí být tričko po jednom
dnu nošení vyprané? Když by to dělaly dnešní hospodyně postaru
jako naše babičky na valše, tak by lidé chodili v tričku týden
a některé skvrny by se nepraly, ale za sucha vykartáčovaly. To
by byla úspora chemie, elektřiny a přírody! Vím, že sním, ale
trochu skromnosti a přestat plýtvat by asi nevadilo.
Jan Šimůnek
15.9.2025 12:06Metformin je jeden z nejužívanějších léků u diabetu 2. typu. Takže to postihne v EU miliony cukrovkářů, vesměs důchodců, někdy i invalidních. Což jasně ukazuje tvář EU.
to Břetislav Machaček 15.9.2025 10:34
Na vsi to tak ještě stále funguje (s tím praním, sušením a bělením).
To tričko mi připomenulo stařičký vtip, jak má Čapajev jít dát hlášení Stalinovi a nemá ponožky. Tak mu jeden z podřízených nabízí půjšit si jeho, "stojí támhle vedle kamen".
Emil Bernardy
15.9.2025 13:27 Reaguje na Jan ŠimůnekJarka O.
15.9.2025 22:02 Reaguje na Emil BernardyBřetislav Machaček
15.9.2025 18:22 Reaguje na Jan Šimůnekběžné koupání jednou týdně, kdy se ve vaně okoupaly prve děti, pak
manželka a nakonec muž. Do vody se namočilo prádlo a druhý den se
pralo. To je dnes pro mladé lidi nepochopitelné, ale tak to bylo.
Taktéž běžné mytí v lavoru bylo v jedné vodě opakované a pouze
se čistou vodou lidé opláchli. A světe div se neumřeli na špínu.
Kdo nepoznal přepych tekoucí a nebo dokonce tekoucí teplé vody,
tak ten lavor považoval za zcela dostatečné hygienické zařízení.
I to velké prádlo jednou týdně bývalo dostatečné a nepralo se
jako někde denně. Nádobí se mylo v horké vodě a ta se pak dala
s jiným krmivem praseti (pomeje). Bez saponátů a myček to šlo
taky. No a kadibudka nepotřebovala vodu, čistící prostředky
a voňavé náplně do osvěžovačů vzduchu a vody. Naši předci tak
přírodu neznečišťovali a přesto nechodili špinaví.
Jan Šimůnek
16.9.2025 12:51Ještě si dovolím připomenout, že kůže má velmi kvalitní a účinné samočistící schopnosti. A na kožním nám říkali, že neviděli nemoc z nedostatečného mytí, ale moc nemocí z mytí nadbytečného a nadbytečně intenzívního. Dokonce v té, době byla aktuální "letuščí nemoc", což bylo poškození kůže na obličeji nadměrným používáním kosmetiky.





Miroslav Petr: Zimní solení komunikací
Miroslav Petr: Budeme konečně ve městech dýchat čistší vzduch?
Miroslav Petr: Jak dál s místní Agendou 21 v České republice?