https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-petr-nove-naroky-na-cisteni-odpadnich-vod-jsou-prede-dvermi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Petr: Nové nároky na čištění odpadních vod jsou přede dveřmi

11.9.2025 | Miroslav Petr |
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Tak nám ta Evropská unie zase něco nařizuje, povzdechne si povrchní čtenář či posluchač, který letmo zaznamená existenci nové revoluční směrnice EU pro čištění odpadní vody ve městech. Směrnice, při jejímž zavádění protočí panenky nejprve ekonomové a posléze i řadoví občané. A cynik k tomu dodá: Zase nám ta Evropská unie vnucuje zdravější životní prostředí, bohatší přírodu, a dokonce kvalitnější pitnou vodu. A navíc si tohle všechno máme platit z vlastní kapsy. Není toho už příliš? No prostě další diktát z Bruselu.
 
Že jste něco podobného už slyšeli nebo četli? Ano, v tomto punktu tedy nic nového. Tentokráte však nejde o emisní normu pro spalovací motory, jimiž produkované toxické látky způsobují prokazatelně různé nemoci a předčasná úmrtí, ale o celý souhrn přísnějších norem pro čištění odpadní vody. Konkrétně se jedná o směrnici EP a Rady EU 2024/3019 (dále jen směrnice), která byla přijala 5. 11. 2024 a nahradila 30 let starou legislativu z této oblasti.

Nuže, než dáme průchod svému folklórnímu středoevropskému rozhořčení nad bruselskou byrokracií, která nás sráží na kolena a nechápe naše specifika ohledně dostačující kvality vzduchu, potravin a vody, jinak řečeno, ohledně naší odolnosti vůči nejrůznějším formám znečištění, podívejme se na naznačenou problematiku podrobněji. A seminář STUŽ s názvem Nové nároky na čištění odpadních vod z 2. září tohoto roku nám v tom může být nemálo nápomocen.

Zjišťoval totiž přímo u českých odborníků, jaká opatření na splnění cíle dokonalejšího čištění odpadních vod a nižšího znečištění životního prostředí se v ČR chystají a jak se dokážeme vypořádat s požadavky nové evropské legislativy v této oblasti. Dílčí, avšak za aktuální je pak považována otázka tzv. odlehčovacích komor ČOV, které slouží k tomu, že v případě větších srážek je část splašků spolu se srážkovými vodami přesměrována nečištěna přímo do našich toků.

A protože tato problematika úzce souvisí se zdravím lidí, ochranou vodních zdrojů a přírody, je žádoucí dostat ji do sféry zájmu širší veřejnosti a politických kruhů. Jde o civilizační problém a rizika jsou tu značná.

A co tak zásadního na semináři zaznělo?

Předně, přes vrásky na čelech českých vodohospodářů zaznamenáváme i přístup ryze aktivní formulovaný slovy, že se nám tu nabízí jedinečná příležitost. Příležitost, která konečně pomůže vyřešit dlouhodobě neřešené problémy tohoto rezortu. Přesně takto to pojímá Ing. Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, které je jedním ze čtyř subjektů konsorcia, jež pro Ministerstvo zemědělství zpracovává národní prováděcí plán předmětné směrnice. Jeho výstupem, říká, by měla být GIS mapa, tedy systém, se kterým se dá dále pracovat.

I Mgr. Martin Pták, ředitel odboru ochrany vod MŽP, charakterizoval směrnici jako „velký skok“. Zahrnuje totiž do čistícího procesu širší spektrum znečišťujících látek jako jsou mikropolutanty, mikroplasty, látky z kosmetických přípravků a z léčiv. Dále požaduje tzv. kvartérní stupeň čištění, a to u ČOV s kapacitou nad 150 tisíc ekvivalentních obyvatel (PE). Česko se bude muset ovšem vypořádat také s požadavkem na vybudování ČOV už pro obce s více než 1000 PE, čímž se rozšíří počet těchto zařízení více jak dvakrát. A konečně, směrnice se dotkne i individuálního způsobu čištění odpadních vod jako jsou septiky, jímky apod. I tato kategorie bude muset splňovat vyšší standardy a být registrována.

Hydrobiolog RNDr. Josef Fuksa, CSc. z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM uvedl, mezi důležitými statistickými vodohospodářskými údaji, že z „klasického“ znečištění přetrvává problém eutrofizace, tedy vysokých koncentrací fosforu, který z více než 50% pochází z čistíren odpadních vod. Významné je dnes znečištění farmaceutickými látkami. Nejvíce je zastoupen Metformin, kterého se v ČR ročně spotřebuje cca. 220 tun, koncentrace v dolních tocích řek jsou na úrovni 0,9 μg/l, resp. cca 4-5 % celkové spotřeby. Následuje Oxipurinol a Gabapentin. Zároveň ale dodal, že bohužel „nedisponujeme technologií, kterou bychom tato farmaka z vody dostatečně odstranili“.

Ing. Jan Potužák, Ph.D., vedoucí vodohospodářské laboratoře, Povodí Vltavy s.p., České. Budějovice, se věnoval fenoménu tzv. odlehčování, k čemuž poznamenal, že o jeho vlivu na kvalitu vody moc nevíme, neboť pracujeme s falešnými daty. Jde totiž o jev krátkodobý, který standardní monitoring často ani nezachytí. Na případu Volarského potoka pak názorně demonstroval jak nekvalitní kanalizační zařízení se dvěma odlehčovacími komorami negativně ovlivňuje kvalitu podstatně většího vodního toku, jakým je Teplá Vltava a následně i kvalitu vody v mohutné vodní nádrži Lipno, kde se podílí na její kontaminaci fosforem šestnácti procenty.

Seminář STUŽ obohatila diskuze, ve které zaznívaly názory, že ten hlavní úkol při vyrovnávání se s vyššími nároky na čištění odpadních vod je oddělování srážkových vod a následně plnění nových limitů znečišťující látek v procesu čištění. Nové nároky čeká také důsledný monitoring a samozřejmě velký otazník se vznáší nad financováním toho všeho. Z praxe pak slyšíme obavy např. ohledně zajištění energetické soběstačnosti velkých ČOV, jakož i otázky týkající se efektivity náročné redukce oněch speciálních polutantů.

Každopádně naléhavější vnímání této problematiky ze strany veřejnosti, jakož i politiků je tu zásadní. Bez změny naší „vodohospodářské“ mentality to nejspíše nepůjde.

Záznam ze semináře „Nové nároky na čištění odpadních vod aneb Jak je naši vodohospodáři zvládnou? A můžeme se těšit na čistší řeky?“ je možné shlédnout na www.stuz.cz.


reklama

 
foto - Petr Miroslav
Miroslav Petr
Autor je člen Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ).

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (92)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

11.9.2025 05:45
Noo. Konečně něco pro mě. Děkuji.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.9.2025 07:36
Nové NÁROKY !!!!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.9.2025 11:01 Reaguje na Emil Bernardy
Ale joo. Taky vylučuji Metformin. Akorát nevím, jak škodí v přírodě.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.9.2025 12:24 Reaguje na Michal Ukropec
Stovky tun účinné látky za rok snad nedokáže farmaceutická firma vyprodukovat .... zoufalý výkřik.Kvůli ženské antikoncepci prý páni kapři ztratili zájem o dámy.Jako sranda dobré,ale toto jsou dospělí lidé.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

11.9.2025 14:48 Reaguje na Emil Bernardy
Vždyť jsou data (DDD) o roční spotřebě účinných látek veřejně dostupná. Co je snazšího, než ten "zoufalý výkřik" prokázat vlastním triviálním výpočtem.
Možnosti jsou jen dvě: a) odborník se seknul o pár řádů a já jsem machr, že jsem tu chybu "vod voka" odhalil nebo b) zjistím malou násobilkou, že jsem někomu veřejně nasazoval psí hlavu a přitom jsem se prokázal jako zcela neznalý základních dat.
Samozřejmě c) "hodíme to na novináře, že udělali chybu v řádech" znamená pouze psychicky snesitelnější "aritmetický průměr" mezi skutečností a neskutečností ve prospěch jedné strany.

Fantazijním variantám d)e)f) ... z) se žádné meze nekladou, akorát zanikde stará pravda, že plácnout blbost na internet je nesrovnatelně snazší, než triviální aritmetika ZDŠ.

P.S. Dokud sem nevyseknete džentlmenskou omluvu, tak zatím 'bez úcty'
D. Fiala
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.9.2025 17:52 Reaguje na Daniel Fiala
V mé profesi se sleduje spotřeba některých antibiotik v ČR za rok u určitých pacientů.Nějaký smysl to má , bez znalosti souvislostí můžeme dojít někdy k úsměvným omylům.
Celou farmakodynamiku a závažnost tohoto léčivého přípravku v prostředí neznám.A že se o tom píše zde mne překvapilo.
To je vše.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

11.9.2025 19:10 Reaguje na Emil Bernardy
ale v řece nejde o pacienty, tedy pokud to nemyslíte tak, že pacienty (u Chocholouška) jsme všichni, protože jsme si uvykli na automatismus, že ŘEKA = KANÁL NA NAŠE SRA..Y
Je to levné (gravitace je zdarma) a nakonec (v moři) to nikoho není.

Ale pořád si myslím, že jste to přepísk a proto podmiňuju obnovení úcty džentlmenskou omluvou. Jinak nás, pane Bernardy, "ty internety" opravdu zničí.

Dan Fiala
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

14.9.2025 07:52 Reaguje na Daniel Fiala
Nějak mně v tom chaosu uniklo za co se Vám mám omlouvat,zřejmě se Vás dotknul nějaký můj názor,tak to ne.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

14.9.2025 16:59 Reaguje na Emil Bernardy
"Stovky tun účinné látky za rok snad nedokáže farmaceutická firma vyprodukovat .... zoufalý výkřik."
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

15.9.2025 07:22 Reaguje na Daniel Fiala
A Vy se s tím nedokážete vyrovnat... ano,jsou to štěky nic neříkající.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

15.9.2025 11:56 Reaguje na Emil Bernardy
Chápu. Jste na internetu, tak můžete štěkat podle libosti. No nic, dal jsem Vám férovou šanci vrátit debatu zpátky na lidskou úroveň. Nepovedlo se.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.9.2025 17:56 Reaguje na Daniel Fiala
Ještě prosím,co Vy máte pod zkratkou DDD,já jistě něco jiného .....nedává to smysl
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

11.9.2025 19:04 Reaguje na Emil Bernardy
doporučená denní dávka, bilanci +/- vede SÚKL
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

12.9.2025 07:13 Reaguje na Daniel Fiala
Jinak také desinfekce desinsekce deratizace ... opravdu rizikové situace ošetřeny jsou.Tu jde o nereálné a nedůležité požadavky.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.9.2025 17:23 Reaguje na Emil Bernardy
Firmy vně EU to umí, firmy v EU nesmí, pokud jde o "nebezpečné výroby". My smíme jen konzumovat a platitt za léky. Poté, co vznikne konkurence a sníží se zisk nekterych farmafirem, budou tyto léky prohlášené za škodlivé. Možná to je i osud metforminu.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

12.9.2025 07:16 Reaguje na Jarka O.
Léky prohlášené za škodlivé?Léčivé přípravky se používají vždy když je to nutné ... mně tato diskuze připadá nějak nadbytečná.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

11.9.2025 16:13 Reaguje na Emil Bernardy
to nejsou žádné nové nároky, to je jen toho, že si všimli, že naše řeky a vodní plochy jsou zasviněný bordelem, který měl být buď vyčištěn a nebo zvolit takovou technologii, která zkrátka bude separovat ten bordel už v okamžiku vzniku... mnoho toho hnusu je vyextrahováno pomocí vody, protože nás ještě nic lepšího nenapadlo, než že ty " ho..a" budeme pouštět do řeky.

Oddělení splaškové a dešťzové kanalizace je katastrofálně drahé, mnohem levnější je pořádit do každého domu separační toaletu a vycpat tím bioplynky.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

12.9.2025 11:31 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Oddělení splaškové a dešťzové kanalizace je katastrofálně drahé, .............
To máte pravdu, když se to tak, podle tehdejších předpisů, vybudovalo. Teď je oddělovat bude skutečně katastrofálně drahé.
V mé rodné vesnici na Vysočině, tehdy necelých 500 obyvatel, se již za socialismu začala budovat kanalizace. A úřady řekly jasně - musí být i čistírna. Námitku, že se stavba značně prodraží, odmítly. Peníze se musely sehnat. A samozřejmě se do trubek zachytily i dešťové vody a i jeden malý potůček. A na kanalizaci jsou tedy i odlehčovací komory. A odpad z čistírny jde přímo do potoka.
Když jsem se po Velké Sametové zúčastnil exkurze do čistírny v malé rakouské vesnici - na rozdíl od nás byla čistírna projektována individuálně a tedy pořádně draho (asi jako nyní už i u nás), byl za ní ještě i biologický stupeň, asi 1/4 ha rybník. A toto u našich čistíren chybí.
Jasně, u čistíren velkých měst to asi nelze, ale u malých by to snad mělo být nařízené.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.9.2025 12:49 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Ale udělat se musí. bez oddělení splaškové a dešťové kanalizace není možné odpadní vody solidně čistit.
Mimochodem oddělení splaškové a dešťové kanalizace má jeden velmi příznivý vedlejší efekt ve velkém snížení počtu potkanů. Potkani se do oddělené splaškové kanalizace nedostanou nebo by se dostat neměli a v dešťové kanalizaci mají jen minimum potravy nebo prakticky žádnou.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.9.2025 10:30 Reaguje na Radim Polášek
no jo, ale řeší se čistota vod pod čističkou a popravdě, dokud se budou louhovat nečistoty z domácností ve vodě, která se bude odvádět do čističky, tak je to vždy pofiderní. Největší problém jsou odpady biologické, které nějak vylučujeme a s tím i různé špakulády, jako jsou léčiva, farmaka, drogy a spousty dalšího z organismu.... je to takový koktejl, který nikdo nechce...DOMNÍVAT SE, ŽE VODA POD ČISTIČKOU BY SE DALA ZNOVA POUŽÍT JAKO PITNÁ JE DOST NAIVNÍ. Je to šílený " čaj" v kterým žijou organismy a živočichové a ještě vtipně se tím chlubíme v rybářském úlovku... to, co dlouhodobě žije v našich zasviň...ch řekách se požívat nedá.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.9.2025 10:41 Reaguje na Jaroslav Pokorný
obcí do 500 obyvatel c ČR je 3500 z 6250...tam ty separační jednotky mají smysl....

do tisíce 4800 obcí a měst....tam všude mohou být separační toalety.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

15.9.2025 15:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Souhlasím, jenže když se zeptáte místních lidí, tak naprostá většina chce pořádný splachovací záchod. Však mají buď studnu, nebo je v obci vodovod. Problémem je, že naprostá většina lidí řeší především své pohodlí, což je v tomto případě vodovod, a teprve v druhém případě likvidace odpadních vod. Však ty nakonec někam odtečou.
Podobné to je s pevnými odpady , všem se líbí pěkně a pestře zabalené zboží, ale obaly? Co s nimi? No, buď je v obci kontejner, nebo se - co hoří - hodí do kotle, a nebo, v nejhorším (a nejjednodužším a nejlevnějším) hodí někam do škarpy.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.9.2025 12:27
Tomu článku a ani té konferenci moc nerozumím. EU nám nařídila přijmout opatření pro zlepšení čištění odpadních vod. To je jistě v zájmu nás všech. Jak to ale smysluplně a efektivně prakticky zrealizovat, o tom se zřejně na konferenci ani v článku nehovoří, byť to je to nejpodstatnější.

A tak si člověk říká, zda to není jako s tou ochranou klimatu. Čím více o ní budeme mluvit a debatovat, tím bude lepší. Já hodně pochybuji, že to tak funguje. Koneckonců dosavadní "úspěchy" boje za klima si můžeme zkontrolovat na https://gml.noaa.gov/ccgg/trends/
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

11.9.2025 15:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Shodneme se, pane Svobodo, na obecně vžitém tvrzení, že "léky jsou drahé"?
Jestliže ano, potom je zarážející exponenciální růst jejich spotřeby.
A jestliže rostoucí spotřebu logicky následuje rostoucí znečištění vod, potom v systému evidentně chybí zpětná vazba.

Jinak o kvartérním stupni čištění odpadních vod (cíleně na PPCP) se v článku píše stejně jako se mluvilo i na semináři. Némlich to samé o nutné eliminaci/redukci odlehčovaných OV (cíleně na všechno, co kanalizací obvykle teče). Ale takovou banalitu jste jistě postřehl, jako zcela jistě chápete, kdo tu lepší ČOV, popř. kanalizaci musí zaplatit.

Zcela alternativní cestu tady trvale propaguje pan Machaček, tj. postavit tak velké přehrady nad každou vesnicí, aby se odpadní vody mohly dostatečně naředit ... když už je nedokážeme dostatečně vyčistit.

Jinak pro osvěžení diskuse podotknu, že vynález aktivovaného kalu oslavil před pár lety stovku, což je tradice, kterou se jistě žádný z dnes vyráběných léků pochlubit nemůže. Ergo kladívko z toho plyne, že jsme AK nevynalezli na typ znečištění, které dnes díky blahobytu produkujeme.

A vaše paralela na klima? Buďte si jist, že těch 99 rozhodující % v Labi, Moravě+Dyji a Odře na hraničních profilech ČR jde jenom a pouze od 10,5 mil. vašich i mých spoluobčanů (turisty a gastarbeitry si vyměníme se světem jako nula od nuly).

A nakonec, aby toho děsu a hrůzy jak z ultragrýndýlu nebylo ode mne málo, tak považte, že letos pošesté udušené ryby v Dyji jdou na vrub fosforu, který jako společnost svěřepě odmítáme "čistit", "redukovat", či "neprodukovat".

Je to přeci levnější a není s tím žádná práce. To je panečku EFEKTIVITA!

DF
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.9.2025 16:26 Reaguje na Daniel Fiala
1*:-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.9.2025 17:20 Reaguje na Daniel Fiala
Čištění od fosforu srážením a koagulací chloridem železitým a hlinitým je v principu dostatečně účinné. Zejména chloridem železitým, kdy vzniklý fosforečnan železitý je ve vodě extrémně nerozpustný. Problém je asi v čistírnách, že tu úroveň čištění danou těmi chemickými reakcemi neumí z nějakých důvodů využít.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.9.2025 17:25 Reaguje na Radim Polášek
Také nerozumím tomu, proč by čištění a využití fosforu měl být problém, tak jednoduchá věc...
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

11.9.2025 18:59 Reaguje na Radim Polášek
Účinnost: ano, ale chce to trochu grif, a pak se dá hodně ušetřit.
Rozpustnost: spíš síran, než chlorid a spíš Fe než Al. Ano rozpustnost je "problém", ale nikoli tak velký jako důsledky eutrofizace. Nízká rozpustnost je u solí fosforu (hnojiv) obvyklá, taky proto P nemigruje tak rychle skrze půdu jako N - resp. jako dusičnany.
Někde se fosforečnan používal dokonce ke změkčování pitné vody (K.V.), doufám, že už to přestalo.

Když počítáme bilance nádrží, tak obvykle je poměr plošné (zeměděl.) vs. bodové (komunál.) tento:
N = 80:20 x P=20:80.

ČOV: Ále umí, ale stálo by to pár halířů či korunu navíc a to je ten zásadní problém ... pominu-li ovšem mnohaletý a "pavědecký" lobing za odstraňování dusičnanů z OV, které se bez obřích investic a drahého provozu prakticky nikdy neobejde.

Proč "pavědecký"? Protože limitující živina ve sladkovodních ekosystémech je P, protože Liebigovo minimum, a protože specifita vodních ekosystémů (fixace N2 a denitrifikace).

A kašleme na to od 70. let.
Ano, naši moudří předkové totálně kašlali i na Corg. (třeba jako BSK5) v komunálních i průmyslových odpadních vodách (plošně 50.-60. léta, jednotlivé továrny i před válkou, teda druhou), takže když už se v hospodách brblalo už moc, tak se začaly stavět ČOV i u papíren a škrobáren, a později, světe divvvvv se, dokonce i u cukrovarů. Leč ty emisní standardy nám v průmysl. OV zůstaly neuvěřitelně vysoké dodnes.

Mrtvých řek byly tisíce km (mluvím o ČSSR) a samozřejmě fenoly z popílku a další a další dnes sotva pochopitelné množtví toxických látek rovnou do řeky.

Dneska splout Berounku z Plzně není problém (teda po dešti je to na zvracení, ale už jenom po dešti!), dokonce se dá sjet Bílina od Chemopetrolu (tedy jsou tam "libové úseky", ale už se to dá splout baz rizika intoxikace!!! Kdyby Větřní nestálo hned na břehu, tak to ve Vltavě nepoznáte (no dobře, už se napojili na ČOV ČK, ale ani tam ... teda krom deště ... to pak i národní řeka páchne sračk..a)

Takže odlehčení, odlehčení, odlehčení!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.9.2025 08:00 Reaguje na Daniel Fiala
No ale odílná kanalizace je to nejdražší, no.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

12.9.2025 11:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
Proč by měla být nejdražší? Ano, někde to nejde, ale kde to jde, měly by se dešťové vody nechat vsakovat.
Moje zkušenost - město, kde jsem na úřadu pracoval, stavělo domov důchodců. Na poli a v podloží zvodnělé štěrkopísky. A dešťové vody se střech se svedly do kanalizace. Říkal jsem vedoucí projektu, proč ty rýny nejsou svedeny do vsakovacích studní? Jen pokrčila rameny - podle předpisů musí být svedené do kanalizace. A město pak platilo i za tu dešťovou vodu.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

12.9.2025 12:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
To mi, pane Vinklere, hořce připomíná vtip o těch od bláta špinavých dětech ... I zavolá starostlivá maminka k poledni: "Děti, je oběd!" a na zápraží stojící otec s hrůzou sleduje od hlavy k patě zablácené ratosleti přibíhající ze zahrady, když zoufale zvolá: "Ty, Mařko, budeme je mejt nebo si uděláme nový."

Proč je oddílná kanalizace nejdražší? Nebo lépe, co je etalonem cenového srovnání? Stav řeky nebo moje peněženka nebo HDP...?
"Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci."

Takže tady máme naprosto krystalický NIMBY efekt? Co nejrychleji delegovat můj odpad na erár, a pak co nejdéle odmítat eráru platit za likvidaci? A v extrémně pokrytecké formě ještě držkovat, že ta spalovna, čístírna, skládka atd. jsou fuj a proti limitům A ZÁROVEŇ odmítat slevit ze svých nároků, které každým dnem rostou?!

Některé společnosti/národy jsou vyspělejší (nikoli bohatstvím, jak nelogicky a ignorantsky tvrdí klausiánský světonázor, ale kulturou, etikou, mravností). Mám na mysli (z vlastní zkušenosti) Francii, Švýcarsko a z velké části i Moldavsko. A v posledních 5 letech se hodně proměňuje tím kulturnějším směrem Polsko.

Problém vidím v preferencích. Někde prostě považují řeky/jezera také za "moje" nebo "naše" a prostě tam investují víc. Investují ale nejen peníze, ale HLAVNĚ pozornost a péči.
Proběhla republikou štafeta Slavná&splavná ... najdete jediné písmenko o znečištění? Vytěsněno. O tom se ve slušné společnosti nemluví?
Vedle toho si Římané chtějí zaplavat v Tibeře ...

Nás čeká smutný úkol: uklidit si ten borďas na vlastním dvorku.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.9.2025 19:18 Reaguje na Daniel Fiala
Já netvrdím, že se nemá oddílná kanalizace vybudovat. V naší čtvrti Brna už jako jedna z mála je. Nicméně konstatuji politicky nevhodnou cenu za čistotu řeky. Politika má obvykle jiné priority.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

12.9.2025 20:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
ani já netvrdím, že tvrdíte ... naopak souhlasím a přemýšlím o tom dál. Oba, domnívám se, přemýšlíme stejným směrem. Jenom skrz Vaši otevřenost a díky ní se snažím dojít k jádru pudla (skrze zaťatost jiných to nemá smysl ani zkoušet). Otevřený dialog je dnes vzácným úkazem.

Na tu politickou nevhodnost jsem párkrát narazil a po těch posledních 30 tunách dyjských ryb jsem opakovaně propadal zoufalství.

Ano, Brno postavilo za 1 miliardu největší odlehčovací komoru v ČR, dokonalost inženýringu! A Svratka se obrovsky nadechla ... ale pořád tam jsou po odlehčení malé úhyny. A pak do toho někdo klausiánsky prohlásí: a to jsou nám ty ryby tak drahé?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.9.2025 21:51 Reaguje na Daniel Fiala
Ano, po každém dešti chcípají ryby ve Svratce, ve Svitavě a i pod čističkou. No jo, no. Jak víte, ryba je věc ničí, dle zákona a tak chcíplá ryba nemá váhu. Že by mohli chcípat i lidi tak to se nedomýšlí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.9.2025 19:26 Reaguje na Daniel Fiala
Nejde fosfr redukovat kyselým vápníkem? Všechny křídové toky jsou bez fosforu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.9.2025 22:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ne, vápnem. Srazíte, okyselíte k. fosforečnou, získáte hnojivo i měkkou odpadní vodu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.9.2025 11:12 Reaguje na Jarka O.
Jak jistě chápete, měl jsem přece na mysli Ca(CO3)2x kyselý uhličitan vápenatý.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.9.2025 08:08 Reaguje na Daniel Fiala
Někde prostě považují řeky/jezera také za "moje" nebo "naše" .............
Ale to jsme přece s pádem socialismu zrušili, že áno. Nic přece není všech, všechno někomu patří a ten někdo se má starat o svůj majetek. Ani stát není ten "imaginární pojem" jako za socialismu, ale právnická osoba, tak se logicky musí starat.
Odpovědět
sv

s v

13.9.2025 19:55 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Tak, tak, soudruhu. Za socialismu jsme považovali řeky za naše žumpy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.9.2025 13:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
Oddělená kanalizace je nezbytná pro skutečně účinné čištění odpadních vod.
Cena tak vysoká není, protože na rozdíl od srážkových vody jsou zdroje splaškových vod z domácností, institucí a malých firemních provozoven kapacitně mnohem méně vydatné. Neboli na pouze splaškové vody stačí potrubí mnohem menšího průměru než musí být průřez dešťových kanalizací. Sice splaškové potrubí, na rozdíl od dešťového musí být těsné, ale i tak by měl být metr splaškového potrubí výrazně levnější než metr dešťového potrubí. A díky omezenému množství splaškových vod nemusí splaškové potrubí jít po spádnicích, do toho systému se mohou naprojektovat čerpadla a kanalizaci tak vést přímějším kratším směrem i proti spádu.
A další významný přínos oddělené kanalizace ve městech je obrovské omezení počtu potkanů.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.9.2025 12:52 Reaguje na Daniel Fiala
Opakuji znova, fosforečnan železitý je prakticky nerozpustný, tudíž srážení železitými solemi má kapacitu odstranit do kalu prakticky úplně veškerý fosfor, který je ve vodě procházející čističkou.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

13.9.2025 17:09 Reaguje na Radim Polášek
výsledek srážecí reakce samozřejmě nerozporuji, jenom z praxe vidím častěji SO4 než Cl- a Fe než Al.
A ten velký grif, který čeká na ekonomický boom je v mnoha vesnicích hned vedle!
Leckterá úpravna vody má síran železitý nebo jinou železitou či hlinitou sůl jako odpadní produkt flotace a za likvidaci toho kalu=odpadu musí platit!!!

A ještě douška k rozpustnosti: tím se samozřejmě má na mysli chemická rozp. Ale v půdě a vodě dokáží bakterie a řasy pomocí enzymů fosfor vydolovat i z těchto solí.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.9.2025 19:40 Reaguje na Daniel Fiala
v půdě a vodě dokáží bakterie a řasy pomocí enzymů fosfor vydolovat i z těchto solí. ....
V půdě by to snad nevadilo, fosfor by posloužil jako hnojivo.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.9.2025 22:25 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Existují ve vodě špatně rozpustná fosforečná hnojiva. Rostliny je umí přijímat poté, co je rozpustí kyseliny, které vylučují kořínky do hlíny.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.9.2025 09:34 Reaguje na Daniel Fiala
Díky za obsáhlou reakci.

Léky jsou drahé, zachraňují stále více životů a lidé chtějí žít.

Rostoucí spotřeba přirozeně vede k většímu znečištění, ale to ne, myslím změnitelné změnou technologií, spotřebních košů a vzorců chování. Musíme ale přijmout účinné mechanismy, které takové změny budou systematicky vyvolávat.

To už se tu v diskusi probíralo: nepouštět dešťovou vodu do splaškové kanalizace. Řekl bych, že spousta domů má rýny a ty by šly zaústit do vsakovacích zařízení. Bude to obrovsky náročné a drahé, ale může to postupně čističkám velmi ulevovat. Stejně tak maximálně zasakovat ze zpevněných ploch. Problém tedy řešit z obou stran - stále více zasakovat a vylepšovat čističky. Takto vylepšíme nejen kvalitu vodu v tocích, ale posílíme i úroveň spodních vod.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

12.9.2025 11:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Stejně tak maximálně zasakovat ze zpevněných ploch. ....
Dříve se kostky na chodnících ukládaly do zhutněného písku. Nyní se ten písek nehutní, ale pěkně se promíchá s cementem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.9.2025 12:48 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Zámková dlažba se pokládá na drť 4-8.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.9.2025 08:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Ve městech vídávám zámkovou dlažbu na chodnících minimálně.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

12.9.2025 13:28 Reaguje na Jiří Svoboda
Mechanismy, pane Svobodo, máme: Rámcová směrnice pro plánování v oblasti vod (zkracuji podle angl. názvu WFD). Platí od 2004 vstupem do EU, odklad plnění vyjednán do 2010. Racionální a systémové. Uvážlivé a dlouhodobé.

Ale kolik výtečníků a organizací SYSTEMATICKY tento mechanismus destruovalo, či přesněji kastrovalo!
Argument? Nedopustíme zdražení vody. Blbý Brusel už zlidověl. Nestala se bohužel všeobecnou potřebná péče o vodu.

Ano, je to zrcadlo, ve kterém se rozvztekaný harant nebo pyšná fiflena, zkrátka nedospělá společnost odmítá zhlédnout a raději ho rozbijí.

Ad "Bude to obrovsky náročné a drahé": zcela souhlasím s "náročné" - změnit postoj/hlavu je nejtěžší na světě.
Zcela nesouhlasím s "drahé" ... je péče o děti drahá nebo přirozená? Abych se vrátil k příměru výše.

Pořád je ta kupa práce obrovská a rukou málo. My jsme jako národ ještě nepřijaly řeky a potoky za své.

A děkuji Vám a vespolek diskutujícím za věcnost. To je poměrně vzácná květinka :-)
Hezký víkend
DF
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.9.2025 08:12 Reaguje na Daniel Fiala
My jsme jako národ ještě nepřijaly řeky a potoky za své. .............
To bejvávalo za socialismu. Teď už jsme v kapitalismu.
Odpovědět
sv

s v

13.9.2025 20:01 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Pokorný je rodu ženského že jsme ještě "nepřijalY"? Nebo jsi po opici soudruhu? Mimochodem, tím "přijetím" máš na mysli co? Snad ne ty žumpy, které z českých řek vznikly zásluhou bolševického svinstva.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.9.2025 21:02
Když necháte velké množství žen v plodném věku močit skrze kanál do vodoteče, tak ani nemusejí brát antikoncepci a ryby z toho zblbnou.

A prozradím sladké tajemství: EU se tak dojemně stará o naše odpadní vody, protože ony tečou od nás k nim, a ne naopak.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

12.9.2025 11:53
Zopakuji zkušenost z naší malé obce - 380 obyvatel. Starosta přímo říká, že o kanalizaci neusiluje, už by stála více než 20 milionů a to si prostě nemůžeme dovolit. Takže u domů jsou žumpy, septiky a trativody, vše primitivní, zastaralé. Dříve místní ZD podle potřeby ochotně splašky vyčerpalo, rozstříkalo po loukách či polích a zaoralo. Spolu třebas s hnojem či močůvkou. Vše za pár stokorun.
To se už léta nesmí, splašky smí vyvážet pouze certifikovaná firma a odvážet na čistírnu, v našem případě asi 20 km. Stojí to tisíce, takže každý, jak jen může, vyvážení minimalizuje. A protože čistírna zachytí jen pevné části, a to asi max. 95%, vše ostatní jde do řeky. Zatímco při rozstříkání po poli by byl zachycen nejen fosfor, a stal se hnojivem, ale i všechny dalšuž í polutanty, které by následně UV záření a mikrobi rozložili. Docela by mě zajímalo, zda to převážení splašků na čistírnu a vypouštění nevyčištěných zbytků do řeky náhodou nezpůsobuje větší škody než to zaorání.
Ano, u měst to nejde, ale u malých obcí a jednotlivých sídel to je tradiční, tisíciletý způsov jak odpady likvidovat.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

12.9.2025 13:37 Reaguje na Jaroslav Pokorný
To si, pane Pokorný pište, že způsobuje "větší škody než to zaorání". Mnohonásobně horší.
Tohle je snad nejhorší prohra VH po 1989.
A to jste ještě neviděl tristní praxi, kdy ta vzdálená ČOV už není kapacitní, takže dovežený fekál vytvoří hydraulickou vlnu, která vyplaví aktivovaný kal z dosazovací nádrže přímo do toku. Hlavně že takový proces má razítko!!!

A jednotlivcům, kteří hodlají v takové ohleduplné a racionální praxi pokračovat (septik/žumpa/jímka na vlastní pozemek) se úřední cestou hrozí statisícovými pokutami s možností opakovaného uložení.

A příčina? Hygienismus!
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.9.2025 08:18 Reaguje na Daniel Fiala
Moment, pane Fialo - odporujete si: "Škody jsou mnohonásobně větší" - mohl byste je konkretizovat?
"jednotlivcům, kteří hodlají v takové ohleduplné a racionální praxi pokračovat ..... se úřední cestou hrozí statisícovými pokutami s možností opakovaného uložení." ....
A toto myslíte jak?
A že jsou ČOV přetížené, to vím. Právě do té bližší, jen 10 km, se splašky vozit nemohou.
No a to razítko umožňuje/zajišťuje vyšší poplatky, vyšší zisk, vyšší DPH, čili zájem státu.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

13.9.2025 17:20 Reaguje na Jaroslav Pokorný
jenom si nerozumíme v rychlosti zkratky.
Vy jste napsal: " Docela by mě zajímalo, zda to převážení splašků na čistírnu a vypouštění nevyčištěných zbytků do řeky náhodou nezpůsobuje větší škody než to zaorání."
A já vaše tvrzení potvrdil a zesílil, když jsem odvětil: "způsobuje 'větší škody než to zaorání'. Mnohonásobně horší."
Slova 'horší' a 'větší' jsou synonyma.

Prostě kde to z hygienických důvodů lze, tedy klasicky malá obec a ideálně bez náplav, je optimální žumpa na pole = dusík a fosfor pro plodiny = uzavřený cyklus = ABSOLUTNÍ RECYKLACE.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.9.2025 19:42 Reaguje na Daniel Fiala
La pardón, špatně jsem vás pochopil.
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.9.2025 15:04 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Ano, souhlasím s Vámi v tom, že zaorávání a rozstřikování na louky po seči a v předjaří pro obce do 1000 obyvatel by mělo být možné. Existují i vyhnívací nádrže anebo vápnění pro hygienizaci.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.9.2025 13:09 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Řekl bych, že když si spočítáte ty náklady na vyvážení jímek a septiků pro všechn vašich 380 obyvatel , i když se snažíte šetřit a šedé odpadní vody pouštět na své zahrady, vyjde Vám, že těch víc než 20 milasů zaplatíte už za pár let. A že tudíž by nějakých 25 milasů do kanalizace nakonec vyšlo levněji.
Za jak dlouho jeden obyvatel vaší obce utratí za vyvážení odpadních vod cca 60 tisíc?
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.9.2025 20:02 Reaguje na Radim Polášek
V podstatě máte pravdu, když kalkulujete 8-10 000 Kč za vývoz. Jenže budovat kanalizaci a čistírnu v tak malé vsi, která navíc byla založena "pasekářským" způsobem - část domů je natěsnaná v údolí u potoka, ostatní jsou rozptýlené po stráních, proto by náklady byly vysoké. Dříve byl vývoz od ZD za stovky, ale protože hodně domů má velké zahrady, používaly se ty splašky v létě na zalévání trávníků, stromů a keřů. Navíc - kdo se stará, sype do žump a septiků bakterie a enzymy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.9.2025 14:40
Jarka O. 11.9.2025 17:23
Metformin chce drasticky zdražit EU. Prošly patenty, nedá se na tom vydělávat, a tak big pharm aktivovala své loutky.
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.9.2025 15:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Metformin je levný, efektivně ho vyrábí kdo jiný než Asie, ale EU ho taky umí, v EU vlivem předpisu, o kterém je článek - cistení mikropolutantů, by ho farmafirmy musely údajně zdražit o 440%. Čili se výroba odsune někam, kde ty předpisy nejsou a začnou se vyrábět i, dražší, náhražky, a pacienti se přeorientují. Nemyslím si, že prodejci prodělají. Pro zdravotní pojišťovny to ovšem zátěž bude. Toto jsem přečetla, takto se to podává.
PS:Kdyby zlo nezavřelo OKD, mohla existovat ne tak drahá produkce AU. Toto by ale neměly čistit komunální ČOV, nýbrž průmyslové a nemocniční.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.9.2025 17:21
to Jarka O. Problém je, že EU chce o těch 440 procent zdražit i dovozy. To je opravdu jen o tom, že vedení EU chce lidem vzít levný a kvalitní lék, navíc mnoha léty masového používání prověřený jako bezpečný, a nahradit ho nějakými drahými a potenciálně rizikovými hnusy.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.9.2025 22:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Zemí mimo EU se to nebude týkat. A EU ropan z EUzemí bez farmafirem bude mít k dispozici metodu a stravu dle Dr.Voštěpa, ona celkem funguje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.9.2025 19:49
to Daniel Fiala 11.9.2025 19:04
Pro takové látky se spíš stanovuje ADI, tedy akceptovatelná denní dávka (definovaná jako dávka, kterou organismus může dostávat denně celý život, aniž by vyvolala nějaké zdravotní následky). Z ní se pak odvíjejí limity. Škodlivina nemůže, z principu, mít "doporučenou denní dávku".
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

12.9.2025 20:52 Reaguje na Jan Šimůnek
to je klidně možné, ale SÚKL vydává DDD, a proto z nich počítáme kg nebo t pro danou účinnou látku a buď za povodí nebo celou republiku. Měření (odběr + analýza) se dělá na VK pod sídlem požadované velikosti nebo v řece pro celé povodí, málokdy séparé speciální objekty např. DD (domov důchodců), léčebny, nemocnice. A potom se musíme propočítat přes DDD zpátky na hlavoden.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.9.2025 22:03
to Daniel Fiala12.9.2025 20:52
Pro léky a jejich ekvivalenty, případně některé biofaktory, to beru, ale pro polutanty, které nejsou léky, by se mělo pracovat spíš s tou ADI, protože nula je v tomto případě zcela akceptovatelná.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

13.9.2025 17:25 Reaguje na Jan Šimůnek
když si to strčíte do pusy, tak je to lék a když to opustí močovou trubicí nebo rektem váš metabolismus, tak se identická molekula stává polutantem. Abyste je (molekuly) mohl spočítat za ČR jako spotřebu, nepotřebujete zavádět nové slovo a v klidu berete co existuje, tedy DDD.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.9.2025 12:45
EU zase nařizuje, co nesmíme vypouštět, i když na likvidaci příslušných léků a jejich produktů rozpadu v odpadních vodách nejsou ekonomicky použitelné metody.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.9.2025 18:10
Nejlevnější a nejúčinnější ČOV je příroda. Když můžeme obětovat hektary půdy na výstavbu fotovoltaiky, tak proč ji neobětujeme na stavbu kořenových ČOV a nebo alespoň nedočištěnou vodu z klasických ČOV používat k zavlažení
energetických dřevin a rostlin, které skončí v energetice. Velké množství
vody se při tom odpaří a zbytek průchodem přes kořeny rostlin ztratí
většinu živin a některých škodlivin. Už jsem tu psal, že znám pěstitele
japonských topolů, který je tajně zalévá vodou ze septiku a ty rostou
i bez umělých hnojiv. Má výhodu, že žije na samotě bez "bonzáků" a
v dané obci nikdo nezkoumá kam jde voda ze septiku. Studnu má pár
metrů od té plantáže s vodou kvality kojenecké vody a taky rybníček
s rybami má v údolí pod plantáží. Jak jednoduché, levné a účinné!
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.9.2025 18:17
to Daniel Fiala 13.9.2025 17:25
Mám problém s tím prvním D, protože to naznačuje, jako by nějaká koncentrace toho polutantu byla žádoucí.

Jinak k té eutrofizaci: Ono je roztomilé, jak proti ní ekologové bojují, a přitom je to proces, který vychytává z atmosféry onen "šíleně nebezpečný" CO2 (pochopitelně, rybník je krcálek, ale když zezelená moře ...).
A v souvislosti s tím fosforem si pamatuji, jak se zaváděly prací prášky, samozřejmě ekologické a bezfosforové, a potom, aby pračku nezlikvidoval vodní kámen, tak se k prášku přidávaly speciální tablety proti vodnímu kameni, které obsahovaly, ... okamžik napětí ..., ano, přátelé, fosfát.
A ze stejné doby si pamatuji, jak se jedna z finalizujících lázní pro vyvolávání barevných fotografií (taky jsem to pár let dělal), která měla obsahovat nějaký blbě (socialismus) sehnatelný fosfát nahrazovala některými pracími prášky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.9.2025 07:09 Reaguje na Jan Šimůnek
S D se bavíte, nevím zda schválně, o blbostech. Výpočet je prováděn na základě lékařsky doporučené dávky pacientovi, s tím, že každý vnos pacienovi je nakonec i výnos z pacienta do odpadu. A vynásobený počtem pacientů dává množství léku do odpadu.
Co chcete vyjádřit tím fosforem nevím, nicméně pamatuji potok u kterého jsem vyrůstal, že do 70 let byl plný ryb, přestože všechny odpady několika dědin tekly do něj. No ale pak začaly automatické pračky z tuzexu, prací prášky typu Sam pere sám místo jádrového mýdla a bylo po rybách.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.9.2025 10:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
S tím praním kdysi a dnes máte pravdu a navíc je dobré se
zamyslet, kolik přibylo účinných saponátů a desinfekčních
prostředků do WC a na úklid. Kdysi se do WC nic nepoužívalo
a polovinu mytí zařídila horká voda a lidské ruce, které
trochu více přitlačily na nečistoty kartáčem a hadrem. Nyní
vám reklama nabídne sajrajt, který stačí nastříkat na špínu,
počkat minutu a lehce setřít bez kartáče a třeba i písku.
Prostě chemie nahrazuje lidskou dřinu a pak se divíme, že
je potok sice pod ČOV průzračný, ale mrtvý. Navíc současný
systém centrálního čištění odpadních vod vytváří bodové
zátěže toků v místě výtoků z ČOV. Kdysi byly výtoky žump
a septiků rozptýleny po krajině a taky po toku. Nyní to
vytéká z ČOV na jednom místě v takovém množství, že ho
nemá často už ani co naředit. Do potoka s průtokem půl
kubíku vtéká výtok z ČOV s průtokem kubík a potok je pod
výtokem mrtvý. Prostě to není čím naředit, protože ten
potok nemá jako Vltava kaskádu s vypouštěním vody z Orlické
přehrady. Přítok do ní je 15 m3 a výtok 40 m3 . Jak by asi vypadala v Praze Vltava bez kaskády, když by v ní teklo o těch 25 m3 vody méně? No přesně tak jako jiné toky, kde
ty přehrady nejsou a ekologisté brání jejich stavbě.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.9.2025 19:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Centrální čistírnou v Praze Bubenči protékají 4m3/vt. Byl jsem tam na exkurzi. U výtoku se můžete přesvědčit, jak ta "vyčištěná" voda pění.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.9.2025 10:08 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Takhle "fungují" všechny ČOV. Před 40 roky si
kamarád přivydělával lovem nítěnek pod výtokem
z ČOV v Orlové a z Odry v Bohumíně. Tehdy se ty
splašky moc nečistily a v kalech se dařilo těm
nítěnkám. Na mělčinách Odry rostly rajčata a
melouny ze semen z lidských exkrementů a pak
přišly zahraniční prací prášky a jiná chemie.
No a k tomu nová technologie čištění v ČOV.
Nítěnky se vytratily, rajčata taky a taky už
pod výtokem z ČOV Karviná do řeky Olše nejsou
jelci jako polena. Pamatuji i výtok z jatek v
Jeseníku do Běly s trofejními pstruhy, ale byl
to hájený úsek pro chov matečných ryb. Ono
každé znečištění není pouze na škodu, ale taky
může životu prospívat množstvím živin a potravy.
Totéž bylo okolí bývalých drůbežáren ve Vítkově-
Podhradí na řece Moravici, kde se pstruzi cpali
mouchami masařkami živícími se na výkalech kuřat.
Tam pstruh zabral pouze na přesnou napodobeninu
mouchy masařky a na nic jiného. A dnes to už
nejsou pouze ta pěnidla v saponátech, protože
saponiny produkují i některé rostliny, ale hlavně
různá změkčovadla, aviváže a jiné často zbytečné
sajrajty zdražující praní ,úklid i čištění vody
v ČOV. Stačí udělat prověrku potřebnosti a zbytné
sajrajty zakázat. Ony jsou opravdu mnohé zbytné,
ale reklama z nich dělá nezbytné. Bez Azuritu
není prádlo měkoučké a jaké bylo kdysi? Někdo se
o prádlo poškrábal a navíc se dokonce škrobilo,
aby nepřijalo tak rychle špínu a drželo tvar. Ten
škrob ale v přírodě nevadil stejně, jako klasické
mýdlo. Chce to začít přemýšlet, zda než vymýšlet
účinnější ČOV, by nebylo moudřejší přestat používat
zbytnou chemii, bez které jsme žili kdysi, kdy
i odpadní voda byla plná života.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

15.9.2025 15:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Chce to začít přemýšlet, zda než vymýšlet
účinnější ČOV, by nebylo moudřejší přestat používat zbytnou chemii, bez které jsme žili kdysi, kdy i odpadní voda byla plná života. ........
Chápete, že jdete proti současnému božstvo, t.j. ZISKU?!
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.9.2025 19:52 Reaguje na Jan Šimůnek
která měla obsahovat nějaký blbě (socialismus) sehnatelný fosfát nahrazovala některými pracími prášky. ...............
Žádnej vzácnej, kapitalistickej fosfát jsem nesháněl, filmy i fotky jsem oplachoval v jarové lázni.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.9.2025 10:32
to Slavomil Vinkler 14.9.2025 07:09
Pro pacienta se používá spíš terapeutická dávka (minimální, obvyklá, maximální).
Sam se používal už za První republiky, viz střelec Sam Mc Peresam v Bohatýrské trilogii pánů Rady a Žáka.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.9.2025 13:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Honíte si ego. Dyť je úplně jedno jestli D,M,O či jiné M.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.9.2025 16:21
to Slavomil Vinkler 14.9.2025 13:55
Spíš jsem alergický na to, když se zavádí nějaká redundantní a v podstatě nesmyslná nová terminologie.
Prostě to, co jde do člověka, je dávka, která jistě může být doporučená (třeba výrobcem), ale to, co jde z něj je polutant, který má akorát horní limit a žádná koncentrace se nedoporučuje, to "D" je nonsens.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.9.2025 06:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Není to nová terminologie. Na léku je minimální maximální a doporučená. A pro výpočet je asi nejvhodnější střední, což autor nepočítá jako nějaký průměr, ale bere za vděk tou doporučenou. No. O polutantech se v "příbalovém" letáku nic nepraví tak se dělá předpoklad, že v podstatě vše se vyloučí. Začínáte tedy "zprostředka" řetězce událostí - u mísy, místo u úst. A to je ten zdroj - rozdíl v terminologii.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

15.9.2025 07:27 Reaguje na Jan Šimůnek
To se nám ta diskuze,přežvykování mouder,protáhlo.Ten přípravek na diabetes neznám,to není má práce.Když už se do toho dají odborníci,měl by se brát metabolismus léčivých látek v pacientovi a dále ve vnějším prostředí,půdě,vodě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.9.2025 10:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Osobně si myslím, že reziduím z léků se asi lidstvo nevyhne, ale
můžeme se zbavit zcela zbytné chemie a nebo ji nahradit nazpět
mechanickým odstraněním nečistot. Mnohdy se zapomíná na aktivní
přírodní kyslík. Viděl jsem "pračku" prádla ve Slovinsku, kde
ve vířivé nádržce ve vápencové skále voda točila prádlem jako
pračka. A to vše bez prášků a aviváží. Podobnou "pračkou" byl
na potoku umístěný sud se vtokem tak, že se v něm prádlo stále
otáčelo. K tomu byla voda sycená vzdušným kyslíkem a ono to
světe div se pralo bez chemie. Navíc už tehdy to byl automat
bez valchy a praček různých typů. Ovšem nároky na hygienu až
tak vysoké jako nyní nebyly. Dovedete si představit bělit
dnes prádlo na trávníku? Ten strach z nákazy hlodavci, ptáky
a jinými tvory dnes brání sušit mnohým lidem i venku na slunci.
Raději zapnou elektrickou sušičku a k ní vymýšlejí solární
panely k jejímu pohonu. Přitom stačí šňůra na prádlo a slunce.
Ono stačí přemýšlet, zda není například aviváž zbytečná a zda
nádobí není možné vyleštit utěrkou a nechtít to udělat pomocí
chemie. A musí se vůbec lesknout? Musí být tričko po jednom
dnu nošení vyprané? Když by to dělaly dnešní hospodyně postaru
jako naše babičky na valše, tak by lidé chodili v tričku týden
a některé skvrny by se nepraly, ale za sucha vykartáčovaly. To
by byla úspora chemie, elektřiny a přírody! Vím, že sním, ale
trochu skromnosti a přestat plýtvat by asi nevadilo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.9.2025 12:06
to Emil Bernardy 15.9.2025 07:27
Metformin je jeden z nejužívanějších léků u diabetu 2. typu. Takže to postihne v EU miliony cukrovkářů, vesměs důchodců, někdy i invalidních. Což jasně ukazuje tvář EU.

to Břetislav Machaček 15.9.2025 10:34
Na vsi to tak ještě stále funguje (s tím praním, sušením a bělením).
To tričko mi připomenulo stařičký vtip, jak má Čapajev jít dát hlášení Stalinovi a nemá ponožky. Tak mu jeden z podřízených nabízí půjšit si jeho, "stojí támhle vedle kamen".
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

15.9.2025 13:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Jsem zvěrolékař.Sledují se spotřeby ATB , především hromadné podávání u onemocnění velkých skupin zvířat,medikovaná krmiva.Hlavně prasata a drůbež.Léčiva se mění v pacientovi a dále v prostředí.Tedy to co se prodá jako premix neproteče nezměněné Hřenskem.Farmakodynamika.Začíná to možná přesným číslem prodaného léčivého přípravku,ale dále,až do toho Hřenska se toto mlží... ale tyto diskuze jsou většinou fajn.
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.9.2025 22:02 Reaguje na Emil Bernardy
P. Bernardy, tu útlocitnost výše neřešte, víte, lepším lidem nevadí sprostoty a urážky od zdejších známých osob, proti kterým se nikdy neohrazují, jistě už víte, které, vadí jim vyjádření jiného názoru i slušným způsobem. Za to tu byly mazány a rušeny celé diskuze bez jediného sprostého slova.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.9.2025 18:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Ono se to s hygienou opravdu leckde přehání. Za nás bylo v dětství
běžné koupání jednou týdně, kdy se ve vaně okoupaly prve děti, pak
manželka a nakonec muž. Do vody se namočilo prádlo a druhý den se
pralo. To je dnes pro mladé lidi nepochopitelné, ale tak to bylo.
Taktéž běžné mytí v lavoru bylo v jedné vodě opakované a pouze
se čistou vodou lidé opláchli. A světe div se neumřeli na špínu.
Kdo nepoznal přepych tekoucí a nebo dokonce tekoucí teplé vody,
tak ten lavor považoval za zcela dostatečné hygienické zařízení.
I to velké prádlo jednou týdně bývalo dostatečné a nepralo se
jako někde denně. Nádobí se mylo v horké vodě a ta se pak dala
s jiným krmivem praseti (pomeje). Bez saponátů a myček to šlo
taky. No a kadibudka nepotřebovala vodu, čistící prostředky
a voňavé náplně do osvěžovačů vzduchu a vody. Naši předci tak
přírodu neznečišťovali a přesto nechodili špinaví.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.9.2025 12:51
Břetislav Machaček 15.9.2025 18:22
Ještě si dovolím připomenout, že kůže má velmi kvalitní a účinné samočistící schopnosti. A na kožním nám říkali, že neviděli nemoc z nedostatečného mytí, ale moc nemocí z mytí nadbytečného a nadbytečně intenzívního. Dokonce v té, době byla aktuální "letuščí nemoc", což bylo poškození kůže na obličeji nadměrným používáním kosmetiky.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

17.9.2025 07:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Jistě,alkalizace povrchu těla.Je rozumné při hygieně používat detergenty jen tam kde je to opravdu třeba.Jinak více mykoz.Stačí si olíznout třeba předloktí nemyté,kyselá chuť.Známá příčina mykoz v ženském lékařství.Zkušené a moudré dámy znají samoléčbu jogurtem,kys.mléčná,jak přirozené,asi je to známo hodně dlouho.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.9.2025 08:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Jedna z nesčetných nemocí z nedostatečného mytí se jmenuje žloutenka typu A.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

18.9.2025 07:34 Reaguje na Pavel Hanzl
MYtí rukou jistě,ale upocený zbytek těla jistě stačí osprchovat vodou...
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.9.2025 13:01
Virová hepatitida typu A je "nemoc špinavých rukou". A mytí moc nepomůže, protože virus dost lne a voda ho nezničí. Musí se spíš desinfikovat. Druhá věc je, že na VHA existuje očkování a je dobré ho mít. Stačí jet ja jih EU (Itálie, Řecko, Španělsko jih Francie) a můžeste to snadno chytit třeba z hospodské stravy (docela rizikové jsou "plody moře". A když jedete do zemí 3. světa, je riziko ještě vyšší.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist