Miroslav Petr: Zimní solení komunikací

Ilustrační snímek.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Že je solení vozovek a chodníků způsob, jak naši dopravu učinit v časech hrozícího náledí bezpečnější, víme a počítáme s tím. Existuje ovšem i odvrácená stránka věci. Dámy si jistě vzpomenou, jak dopadly jejich drahé kozačky, cyklisté zírají na zkorodované ráfky a motoristé bojují s agresivní korozí, která se výrazně podepisuje na životnosti jejich vozidla. Již z toho je zřejmé, že tu máme co do činění s nemalými finančními náklady. Těch negativ je ale podstatně více.

Na zmíněném semináři se k zimnímu solení komunikací vyjadřovalo hned několik odborníků. Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště AOPK Vysočina a předseda odborné skupiny AOPK pro řešení problematiky dopravní a energetické, představil na agenturních metodických listech, jak přistupují k zimní údržbě komunikací na územích CHKO. Přestože zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114 v těchto oblastech chemický posyp přímo zakazuje, v místech, kde převazuje jiný veřejný zájem, k solení na základě vydaných výjimek a stanovených omezení dochází.

Ve své prezentaci zmínil rovněž důsledky pro přírodu, které solení komunikací přináší. Pokud jde o rostliny, tak zaznamenávají v pásu 5 až 8 m od komunikace ústup druhů citlivých na sodné nebo chloridové ionty a naopak rozšíření halofytů. U živočichů jde o narušení rozmnožování obojživelníků, životních cyklů ryb, vodních měkkýšů a korýšů a dalších bezobratlých. Neopomněl uvést i úhyny pěvců, například čížka lesního.

Lukáš Blažej Chorovský z Právnické fakulty Univerzity Karlovy uchopil téma prostřednictvím projektu „Právní ochrana ŽP při údržbě komunikací“, ve kterém šlo o klíčovou otázku, zda míra právní ochrany ŽP při zimní údržbě odpovídá dosažené úrovni vědeckého poznání, a pokud tomu tak není, zda nestačí jen změnit správní praxi před legislativní změnou. Neboť tu neexistuje účinná celorepubliková regulace a v chráněných územích ani jednotná praxe. I on uvedl, a to na průzkumech z USA, další negativní vlivy solení na živou přírodu, přičemž, pro zajímavost, naopak komárům vyšší salinita prospívá, protože jim mizí konkurence i predátoři.

Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti jako odborník se zaměřením na ekologii lesa poukázal na poškození lesní půdy a dřevin, a to i stovky metrů od vozovky. Takovými symptomy poškození je reznutí jehlic, hnědé okraje listů a jejich opad. Výzkumy provádějí na vyžádání vlastníků lesů. Ti jsou ale také většinou řidiči, tak tyto škody přijímají často jako nutné zlo.

Monitoringem zasolení na vybraných místech Prahy se zabývá Markéta Mayerová z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., z výzkumného týmu zemědělská pedologie a pedobiologie, vysvětlila metody identifikace zasolení půdy. Pracují se čtyřmi stupni zasolení, čtyřmi úrovněmi vlhkosti a zásadní je i měření elektrické vodivosti. Jejich průzkum podrobně zjišťoval i vliv zasolení na 10 druhů rostlin. Mezi nejcitlivější patří skalník a javor, mezi ta nejodolnější zase jalovec, zerav a ptačí zob. Vytvořená aplikace pro zjištění stupně zasolení je k dispozici uživatelům.

Miroslav Hudec, předseda Českolipské pobočky STUŽ, se představil jako dlouholetý praktik, se zkušenostmi z České Lípy a z libereckého kraje. Rozhodnutí o solení komunikací vychází podle něj z poměřování různých zájmů. Ve hře je také poškozování majetku a zdraví. S odkazem i na vyjádření PČR zpochybnil účinnost solení na dopravní bezpečnost, neboť právě použitím soli dochází k vytvoření nebezpečné mokré vozovky. V této souvislosti by uvítal další výzkumy. A na konec vzpomenul, že v samotné České Lípě se mezi lety 1990 - 2015 nesolilo, což považuje za správné.

Filip Hájek z Technická správy komunikací hl. m. Prahy odmítl variantu v Praze nesolit. Je to však politické rozhodnutí, dle jehož zadání musí jako ředitel TSK postupovat. Tudíž na letošní zimu mají již připraveno 24 tisíc tun soli. K používání inertního posypu uvedl, že dokonce uvažují o recyklaci již použitého materiálu.

Z uvedených prezentací i z diskuze na semináři vyznělo, že škodlivost solení komunikací je zcela prokázaná a působí v mnoha směrech. Můžeme tak hovořit o významné externalitě, která se dotýká majetku, životního prostředí a možná i lidského zdraví, a to nejen v bezprostřední blízkosti komunikací. Obecně je sice tento způsob zimní údržby považován za nezbytný, ale otevřená zůstává otázka jeho intenzity, podmínek a míst, za a na kterých je jeho aplikace vhodná.