https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-skopan-recyklace-stavebnich-a-demolicnich-odpadu-ve-svetle-novych-pravnich-predpisu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Škopán: Recyklace stavebních a demoličních odpadů ve světle nových právních předpisů

10.3.2022
V Německu, Rakousku, zemích Beneluxu a ve Švýcarsku se v porovnání s ČR užívají značně komplikovanější strojní celky, které zajistí zejména potřebnou stabilitu vysoké jakosti produktů. Na obrázku je recyklační linka pro betonovou suť RCH Recycling Center Himberg GmbH, Wien.
V Německu, Rakousku, zemích Beneluxu a ve Švýcarsku se v porovnání s ČR užívají značně komplikovanější strojní celky, které zajistí zejména potřebnou stabilitu vysoké jakosti produktů. Na obrázku je recyklační linka pro betonovou suť RCH Recycling Center Himberg GmbH, Wien.
Foto | Miroslav Škopán
Jak mění nakládání se stavebními odpady nový zákon a nová vyhláška, která na počátku srpna 2021 nahradila sedm předchozích vyhlášek? S novými právními předpisy se vynořila celá řada nových otázek, problémů, ale i příležitostí pro využívání produktů jejich recyklace. Cílem tohoto příspěvku je proto informovat odbornou veřejnost o prvních zkušenostech s dopady výše zmíněných nových právních předpisů na recyklaci inertních minerálních stavebních odpadů a využívání materiálů z nich vyrobených procesem recyklace. (Text je převzatý z webu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.)
 
Dne 1. ledna 2021 vstoupil v platnost dlouho připravovaný a stále odkládaný zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. Na jeho přípravě se podílela mimo jiné řada odborníků a profesních sdružení, jejichž činnost nějakým způsobem souvisí s nakládáním s odpady a jejich využíváním. V oblasti nakládání se stavebními a demoličními odpady (SDO) a jejich dalším využíváním v recyklované podobě se specifickým částem zákona věnovala i Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v České republice, z.s.

Slabinou nového zákona o odpadech byla v prvních sedmi měsících roku 2021 absence vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. Podle stanoviska MŽP z první poloviny roku 2021 se subjekty zabývající se touto činností řídily starými vyhláškami k původnímu zákonu o odpadech, zákonu č. 185/2001 Sb.

V červenci 2021 vyšla konečně rozsáhlá vyhláška 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Jedná se o velmi rozsáhlý dokument (208 stran ve Sbírce zákonů), který komplexně nahradil sedm předchozích vyhlášek. Tato vyhláška vstoupila v platnost počátkem srpna 2021.

Kvalitní stavební recykláty mírní nedostatek přírodních nerostných surovin

V současnosti společností rezonuje v rámci udržitelného rozvoje mimo jiné i pojem cirkulární ekonomika, a to napříč celým spektrem výrobních aktivit. Je všeobecně známo, že mezi nejdůležitější součástí ekonomiky patří stavebnictví. Cirkulární ekonomika ve stavebnictví tak v současné době hraje přirozeně zcela nezastupitelnou roli v dalším rozvoji tohoto odvětví.

Nezbytnost recyklovat stavební materiály je zakotvena i v nařízení EP a Rady 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, kde se v příloze I – Základní požadavky na stavby mimo jiné uvádí:
Stavba musí být navržena, provedena a zbourána takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné využití přírodních zdrojů a zejména:

  1. opětovné využití nebo recyklovatelnost staveb, použitých materiálů a částí po zbourání,
  2. životnost staveb,
  3. použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě.

Pro stavebnictví tvoří jedny ze základních surovin stavební kámen a štěrkopísky. V posledních několika letech si začala odborná veřejnost uvědomovat blížící se nedostatek zejména kvalitního stavebního kamene. V současnosti se ceny drceného stavebního kameniva pohybují v závislosti na zdroji kamene a frakci mezi 300 a 600 Kč/t (bez DPH). U písků a štěrkopísků je běžná cena v rozmezí 200 až 400 Kč/t.

V blízkém časovém horizontu několika let se bude reálně objevovat postupný nedostatek přírodního nerostného kameniva a štěrkopísků, které jsou dostupné v současných těžebních prostorech, což pravděpodobně povede k nevyhnutelnému nárůstu cen těchto komodit. Jak je známo, v ČR nebyl v posledních třiceti letech otevřen žádný větší lom ani nebylo vydáno žádné rozhodnutí vedoucí k výraznému zvětšení těžebních prostor existujících lomů. Není žádným tajemstvím, že pokud se situace výrazně nezmění, nebude např. z čeho stavět plánovanou vysokorychlostní železnici. Proto je společensky zcela nevyhnutelné prosazovat v nových stavbách co nejvyšší míru využívání kvalitního recyklovaného kameniva tam, kde je to technicky a právně možné, aniž by se snížila kvalita stavby.

Ročně vytvoříme v ČR až 22 milionů tun stavebního odpadu

V ČR představují stavební a demoliční odpady (SDO) trvale nadpoloviční většinu materiálového toku odpadů (v letech 2015 až 2020 se tato hodnota pohybovala přibližně v rozmezí 52 % až 57 %). Konkrétně se v uvedeném období jednalo o rozmezí 18 až 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů ročně. To platí jak pro celková množství zmíněných odpadů, tak i pro odpady zařazené do kategorie „Ostatní odpady“ OO (podíl nebezpečných odpadů ve stavebních a demoličních odpadech představuje z hlediska procentního zastoupení relativně nízkou hodnotu – 1,5 až 2 %). Dominantní složkou v množstevních tocích SDO je zemina, kamení, vytěžená jalová hornina a hlušina, které představují ročně 70 až 75 % produkce všech SDO.

Materiálové zdroje vhodné pro recyklaci – tedy zejména beton, cihly a jejich směsi a také asfaltové směsi (zejména z vozovek) – představují cca 22 až 28 % vzniklých SDO (konkrétně cca 4 až 6 milionů tun ročně). Recyklací minerálních stavebních a demoličních odpadů vzniká recyklované kamenivo (běžně a hovorově označované výrazem „recyklát“). Recyklované kamenivo je kamenivo získané při úpravě anorganického materiá­lu dříve použitého v konstrukci. Jedná se o produkt recyklace (drcení + třídění + separace znečištění) inertního minerálního stavebního a demoličního odpadu v zařízeních k tomu určených, který je materiálově složený z drcených a tříděných betonů, cihelného zdiva, keramiky, asfaltových směsí, zeminy a kamení (podle vyhlášky č. 8/2021 Sb. ) a jejich směsí.

Možnosti využívání „recyklovaného kameniva“ v pozemních i liniových stavbách jsou dány v řadě ČSN EN (např. ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace, ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu, ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty, ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch). Ve zmíněných normách je v části Termíny a definice vždy uvedeno, že kamenivo je zrnitý materiál používaný ve stavebnictví; kamenivo může být přírodní, umělé nebo recyklované. Dále jsou možnosti využívání recyklovaných SDO zakotveny např. i v Technických podmínkách Ministerstva dopravy.

Způsob demolice zásadně ovlivňuje kvalitu produkovaného recyklátu

Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Této problematice je věnována hlava 4 vyhlášky. V § 42 Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. V bodě 1 je mimo jiné uvedeno:

  1. Při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby se odděleně soustřeďují:
    1. vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít, nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č. 24 k této vyhlášce,
    2. vybourané stavební materiály, které mohou být dále využity v režimu vedlejšího produktu; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 2 přílohy č. 24 k této vyhlášce,
    3. stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky; tato povinnost se vztahuje alespoň na odpady vymezené v bodě 3 přílohy č. 24 k této vyhlášce.

Odkazovaná příloha č. 24 s názvem Vybourané stavební materiály, výrobky, vedlejší produkty a stavební a demoliční odpady, které musí být soustřeďovány odděleně mimo jiné uvádí z oblasti inertních minerálních odpadů tyto materiály:

  1. Neznečištěné vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít, nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat:
    • beton a betonové konstrukce,
    • cihly a zdicí prvky,
    • střešní tašky,
    • keramické obkladové prvky, další obkladové prvky a sanitární keramika,
    • asfaltové směsi, které neobsahují nebezpečné látky,
    • zemina a kamení, které neobsahují nebezpečné látky,
    • štěrk ze železničního svršku, který neobsahuje nebezpečné látky,
    • směsi betonu, cihel, tašek a keramických výrobků, které neobsahují nebezpečné látky.
  2. Vybourané stavební materiály, které jsou vedlejším produktem
    • zeminy a kamení,
    • znovuzískané asfaltové směsi.

Stavební recyklát není do konce roku 2024 odpadem

Z hlediska právního je také velmi důležité ukončení nakládání s materiálem získaným při demolici jako s odpadem (tzv. konec odpadu). Toto řeší § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Zde je mimo jiné v bodě 2 uvedeno: Do 31. prosince 2024 přestává být recyklát ze stavebního a demoličního odpadu odpadem, pokud jde o inertní minerální materiálový výstup recyklace, při které dochází ke změně zrnitosti a roztřídění na velikostní frakce a současně splňuje následující požadavky:

a) je vyroben výhradně z odpadu, který je minerálním inertním materiálem, katalogových čísel 17 01 01, 17 01 02, 17 01 03, 17 01 07, 17 05 04 nebo 17 05 08 pocházejícího z dřívější stavební konstrukce,

b) je určen k využití některým z následujících způsobů, pro který splňuje požadavky jiných právních předpisů:

    1. recyklované kamenivo jako náhrada přírodního kameniva pro použití stanovená v technických normách,
    2. konstrukční nestmelené a prolévané vrstvy pozemních komunikací nižších tříd, místních komunikací, parkovišť a chodníků, letištních nebo obdobných dopravních ploch,
    3. ochranná vrstva pozemní komunikace či letištní nebo obdobné dopravní plochy,
    4. nestmelená konstrukční vrstva polních a lesních cest,
    5. obsypy inženýrských sítí a zásypy výkopů a rýh pro inženýrské sítě,
    6. nestmelené a prolévané konstrukční vrstvy stavby železničních tratí,
    7. nestmelené a prolévané vrstvy účelových komunikací a ploch na staveništích,
    8. podkladní konstrukční nestmelené a prolévané vrstvy pro vyrovnání terénu pro následné pozemní a inženýrské stavby a pod základové desky při stavbě nižších budov; pokud nedojde k následnému vybudování pozemní nebo inženýrské stavby nebo základové desky a budovy, musí být recyklované kamenivo z místa použití odebráno.

Dále jsou uvedeny maximální dovolené obsahy škodlivin v sušině a ekotoxicity těchto materiálů.

Od roku 2025 bude nová vyhláška pro lepší třídění stavebního odpadu

Zde je nutno uvést, proč je platnost výše uvedeného bodu omezena do 31. 12. 2024 a co bude následovat po tomto datu. Do konce roku 2024 by v souladu s platným zákonem o odpadech mělo vydat Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu zvláštní vyhlášku pro podmínky nakládání se stavebním a demoličním odpadem a jeho využíváním v recyklované podobě.

Je jednoznačně prokázáno, že produkce kvalitních jednodruhových recyklátů ze SDO je možná pouze z kvalitně vytříděného materiálu, vstupujícího do procesu recyklace. Znečištění různými příměsemi (zejména plasty, dřevem, papíry atd.) zvyšují značně náklady na výrobu (nutností provádět, zpravidla ruční, separaci). Lze využít i strojní zařízení (např. větrné separátory viz obr. 1), což samozřejmě opět značně zvyšuje náklady na výrobu. Zároveň je pro úspěšnou recyklaci nepostradatelné příslušné strojní zařízení – minimálně mobilní drtič s předtřídičem a separátorem feromagnetických materiálů a minimálně jeden dvousítný třídič. K tomu je dále nezbytné mít zajištěný proces řízení výroby – od přejímky vstupních materiálů přes logistiku materiálových toků sutí i produktů a řízení jakosti.

Je však nutné dodat, že pro výrobu kvalitnějších produktů z recyklovaného SDO se běžně (např. v Německu, Rakousku, zemích Beneluxu, ve Švýcarsku apod.) užívají značně komplikovanější strojní celky, které zajistí zejména potřebnou stabilitu vysoké jakosti produktů. Na úvodním obrázku RCH Recycling Center Himberg GmbH je vidět kromě drtiče a třídičů i separátory a větrný třídič a také řešení toku materiálu v uzavřené smyčce (nadsítná složka se vrací zpět do drtiče).

Možnosti současného využívání recyklovaných stavebních materiálů jako výrobků jsou omezené

Recyklované stavební materiály nelze v současnosti obecně posuzovat podle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR), kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Nelze postupovat ani podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, které platí i pro některé výrobky stavební (např. nařízení vlády č. 163/2002, kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky), neboť zde nejsou běžné recykláty ze SDO uváděny.

Recykláty ze stavebních a demoličních materiálů a výrobky z nich lze na trh uvádět jako nestanovené výrobky, které musí vyhovět alespoň požadavkům zákona o obecné bezpečnosti výrobků č. 102/2001 Sb. Výrobce pak musí výrobek v souladu s § 4 označit a opatřit jej stanovenou průvodní dokumentací. Nejobvyklejší formou v praxi je vydání Prohlášení výrobce o shodě.

Pokud pro posuzovanou oblast neexistuje příslušná norma (např. pro betony s vyšším obsahem plniva z recyklátů, než připouští ČSN EN 206), lze postupovat podle Stavebního technického osvědčení (STO), vydaného pro příslušnou aplikaci.

Katalog stavebních recyklátů se očekává v první polovině roku 2022

Pro další podporu korektního využívání recyklovaných SDO byl mimo jiné vytvořen pracovníky kolektivu ČVUT v Praze UCEEB Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví. Katalog vydala Česká agentura pro standardizaci, s.p.o., ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Obsahuje jak přehled SDO s potenciálem dalšího využití ve stavební výrobě, tak také postupy certifikace a zkušební postupy pro prokázání shody. V současnosti byl ze strany takřka stejného pracovního kolektivu dokončen nový rozšířený katalog pod názvem Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin z průmyslových provozů a komunálních odpadů pro použití ve stavebnictví. Jeho publikování na stránkách agentury ČAS lze očekávat v první polovině roku 2022.

Závěr

Stavební a demoliční odpady jsou cenným zdrojem surovin. V oblasti inertních minerálních odpadů se jedná o zdroj druhotných surovin jako náhradu přírodního kameniva a štěrkopísků v aplikacích, kde je to technicky možné a výhodné. V nedaleké budoucnosti lze očekávat nárůst napětí na trhu primárních stavebních surovin – zejména stavebního kamene. Nevyhnutelnost využívání recyklovaných stavebních a demoličních odpadů (SDO) v co nejvyšší míře je také v souladu s cirkulární ekonomikou ve stavebnictví. Tuto skutečnost je nutno respektovat nejenom při odstraňování staveb, ale také jejich budování tak, aby byly všechny použité materiály a komponenty na konci životnosti stavby v maximální míře recyklovatelné či opět přímo využitelné.

 

Pozvánka na webinář:Využití stavebních a demoličních odpadů

  • Termín: 16. března 2022
  • Přednášející: Ing. Tereza Pavlů, Ph.D., Jan Otýs, Ing. Ondřej Moflár
  • Anotace: Přednáška se zaměřuje na zpracování stavebních a demoličních odpadů (SDO), možné využití výrobků s obsahem druhotných surovina a využití materiálů (recyklátů) vyrobených ze SDO. Obsahem semináře jsou také praktické příklady využití a legislativa spojená s danou problematikou.

Literatura k článku:

 
Další informace |

Poděkování: Článek vznikl za podpory Technologické agentury České republiky v rámci programu Prostředí pro život TAČR SS02030008 Centrum environmentálního výzkumu: Odpadové a oběhové hospodářství a environmentální bezpečnost.

Text je převzatý z webu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

foto - Škopán Miroslav
Miroslav Škopán
Autor je pracovník Vysokého učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství a Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

10.3.2022 08:41
To funguje mnohde i v ČR.
Jen ten potřebný prostor pro tuto recyklaci, nesmí blokovat zelený !
Odpovědět
va

vaber

10.3.2022 08:55
vyhlášky jsou vyhlášky a realita je realita , na vesnicích to funguje tak ,že se zaveze každá prohlubeň a potom přijdou ti co budují tůně a ti zase někde jinde, nějakou prohlubeň udělají,
obvykle takový odpad traktorista zvrhne kde se mu hodí, nejlépe u polní cesty
zrovna nyní vidím, jak na louce se objeví třicet hromad hlíny , co je to za hlínu a odkud, nikdo v zastupitelstvu obce neví ,ani zdali je kontaminovaná nebo ne
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.3.2022 09:09
Ten článek je až formalisticky-nelidský. Pokud jsou tímto způsobem vyučováni studenti na VUT, tak jim vůbec nezávidím.

Já bych očekával že se z článku dozvím třeba to, kde se mohou recykláty úspěšně využít například při stavbě cest a vozovek či výstavbě budov. Třeba na zdící malty a omítky či betonu na základy.

Jenže velký problém mohou být statici, kteří mnohdy (pro jistotu) navrhují mnohonásobně předimenzovaná řešení. Pak je i vlastní spotřeba materiálů (ať recyklovaných či těžených) násobně vyšší, než je potřeba. Pak se též nelze divit prudkému nárůstu cen staveb.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.3.2022 10:10
Popíšu sice mnou praktikovanou recyklaci zbourané stavby, ale asi dnes
utopickou. Začnu od střechy. Lepenka se silnou vrstvou dehtu odložena
bokem, dříví pořezáno na otop, cihly očištěny na zdění stavby nové.
Omítka a malta použitá k vyvápnění a vylehčení pole. Po zabetonování základů prostor mezi nimi srovnán nepoužitelným zbytkem a zakryt tou
odloženou lepenkou. Pak zalit novým betonem a zaizolován. Odpad žádný
a vše "zrecyklováno" bez náročné třídící a recyklační techniky. Stavba
je staticky z nových materiálů a pouze odpad byl použit na nenosné části podlah v této hospodářské budově. Mimochodem i hlína ze základů, které
byly větší, než ty původní (původní jsou tak bez likvidace "ukryty"
pod podlahou) byla použita k terénní úpravám. Resumé: bezodpadová stavba,
ale spousta ruční práce a delší doba stavby. Sousedovi na podobnou stavbu
přijel bagr a náklaďák se otočil na skládku asi desetkrát. Výsledek? Cena
nehorázná, ale bez ruční práce a rychle. Co tak zase nabízet lidem staré
bouračky na levnější výstavbu nových domů? Než platit recyklaci a nebo
skládkování, tak zaplatit těmto lidem, že to recyklují oni třeba už na
místě budoucí stavby i s využitím těch zbytků, jak jsem to udělal já
a tisíce stavebníků v minulosti? A to byla cihla za 1 Kč a důvodem
její recyklace nebyla cena, ale dostupnost. Spotřební průmysl není
o recyklacích, ale o chrlení nových produktů s následnou starostí, co
s těmi předchozími. Stavebnictví není o hospodárnosti, ale o prostavěné
sumě, od které se odvíjí provize za vykonanou práci a tak vznikají nové
a nové "odpady" které by mohly být stavebními materiály. Po válce ta
rozbitá města se stavěla z bouraček , protože nový materiál nebyl
a lidé chtěli zase někde bydlet. Tak si lámejte hlavu nad stroji k
semletí a třídění stavebního odpadu a nebo si přečtěte, jak se to
dělalo kdysi a bezodpadově. Kolik hradů a městských hradeb nebylo
odpadem, ale stavebním materiálem a nebo alespoň dlažbou a tak se
"recyklovalo" po staletí. Pouze dnešní doba zná slovo ODPAD !!!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.3.2022 11:45 Reaguje na Břetislav Machaček
1***
Nejen já, jsem tak trochu používal materiál z bouraček - do základů, hrubé stavby ( 1975 -80 ).
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.3.2022 13:54 Reaguje na smějící se bestie
no to je všechno pěkný. má to své ale. stále se mění poměr ceny materiálu a práce. aktuálně je kladivem oklepaná cihla z bouračky dražší než nová cihla přivezená na paletě. strojně dělané cihly mají rozměry takové, že lze zdít na tenké spáry a na kubík zdi 30cm tlusté padne 150 litrů malty, když zdíte z bouračky každý pes jiná ves, potom jste na dvouapůlnásobku. malta je výrazně dražší než cihla už na materiálu, další zdražení nastane při míchání a pracnosti zdění (jde to pomaleji), nemluvě o úplně jiné ceně hodiny práce (vyšší nároky na řemeslnou zdatnost zedníka). a tak jsme na tom úplně stejně jako s biomrkví, stojí to trojnásobek než mrkev ze supráče, nasytíte se stejně, ale zahřeje to u srdíčka.
no a pak ty teorie o použití recyklátu do cementem stmelených konstrukcí - to je prakticky vždy velmi rizikové, a to zejména z důvodu časté kontaminace sádrou, síranové rozpínání je pěkná potvora. další nepříjemnou vlastností recyklátu je, že z něčeho, co připomíná štěrk, je po pár letech vystavení vodě a mrazu takové tekoucí písčité blátíčko.
no a nakonec s krčením ramen končíme u recyklátem zpevněných ploch parkovišť a lesních cest a výplňového zásypu hluchých prostor.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.3.2022 14:12 Reaguje na Lukas B.
Pokud je nebezpečí, že použitím recyklátu snížíte kvalitu/životnost, málokdo do toho půjde. Navýšení pracnosti je, jak správně říkáte, problém navíc.

Spíše by se měl výzkum zaměřovat na to, jak spoustu stavebního materiálu ušetřit při zachování, ne-li navýšení kvality stavby. Když člověk vidí porothermovou 44 cm tlustou obvodovou zeď RD doplněnou 6 cm polystyrénu, mělo by se to dát žalovat jako trestný čin.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.3.2022 14:47 Reaguje na Lukas B.
Psal jsem do základů - kámen, cihly plné na komín.
Práce se nepočítala, v té době - stavěno svépomocí, za dohledu i pomoci zedníka/děda manželky. Jinak celý dům cihlový - blok + voština, břizolit - 45cm zeď. Nadmořská výška regionu - 460m.
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.3.2022 15:19 Reaguje na smějící se bestie
práce se nepočítá - to znám. loni jsem dělal přípravné práce před rekonstrukcí chalupy a vybourával jsem zděné žlaby pro dobytek, a nevím, jaký že to čert mě posedl, jsem popadl starou sekeru a jak jsem ty cihly otloukat, a tak mám dva kubíky starých očištěných cihel, každou jinou, a netuším, na co že mi to budou dobré. pravděpodobně je desetkrát přerovnám z místa na místo (jak postupně budou překážet) a nakonec je roztluču do vyjetých kolejí cesty.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.3.2022 17:13 Reaguje na Lukas B.
Na to jsou staré cihly a střešní tašky nejlepší - recyklace 1+.
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.3.2022 09:38 Reaguje na smějící se bestie
ano, na to je dobrý recyklát z cihel se separovanou maltou, neboť ta se promění v to písčité blátíčko a také mění chemismus v okolí takto zpevněné plochy (a pak se tam líbí všelikému svinstvu od kopřiv a vrbin počínaje) - což může být třeba problém u velkoplošných a maloplošných chráněných územích a ani v okolí zahrad to není žádné terno.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.3.2022 16:01 Reaguje na Lukas B.
Víte ono je to vše o nastavení cen prací a cen
stavebního materiálu. Dnešní "zedníci" už neznají
poměr písku, vápna a cementu na zdění, případně do omítky. Kupují se hotové maltové směsi v pytlích
a to si nechá výrobce sakra dobře zaplatit. Je to
prostě paráda a místo míchačky vám stačí vrtačka a
kýbl. Zdít z cihel "každý pes, jiná ves" spotřebuje více malty, času a musí se to i umět, což už dnes
umí málokdo. Nosná zeď dnes nemusí být tak rovná a
krásná jako u neomítnutých staveb, když se stejně
z vnějšku zateplí a zevnitř obloží sádrokartónem.
Lze taky zdít tkzv. k jedné lícové straně a na
ni už finální omítky moc být nemusí. Na zdění z takových cihel není třeba mít jemně zrnitou maltu
jako na ty přesné bloky a u rekonstrukce jedné
chalupy jsem se setkal sice s pálenými cihlami,
ale s maltou jen z písčitého jílu a vápna. Ano
je to hlavně o pracnosti , ale nikoliv o ceně
a tu lze taky snížit mícháním malty klasickým
způsobem. Je to prosím o stavbě svépomocí a ne
na klíč, jak se dnes převážně staví a taková
firma se vám na recyklované cihly vyprdne. No
a ta cena oklepané cihly je i o tom, že kdysi
seděla o víkendu u bouračky celá rodina a večer
měli oklepánu Tatru cihel za pár gulášů a piv.
Dnes to IT specialista dělat nebude, když si na
nové vydělá za pár hodin u PC. Lidé pak ale měli
k těm domům jiný vztah, protože jim rukama prošla
každá cihla mnohokrát. U těch recyklátů z drtě
ve směsích cementu a lepidel jsem stejně opatrný
jako vy. Po plyšáku se z černouhelného popílku
dělal Agloporit a z něho tvárnice na suché zdění.
Certifikát v té době OK a dnes by to nebylo ani
na podklad pro polní cestu, aby nekontaminovala
okolí. Co vše se dozvíme o nových "nezávadných"
materiálech za pár let nevím, ale klasická cihla
a vápenná malta je osvědčeným materiálem tisíce
let.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.3.2022 17:15 Reaguje na Břetislav Machaček
1***
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.3.2022 13:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Klasická cihla z bouračky, proč ne, ale na výstavbu pořádně nosných pilířů na cemento-vápennou maltu (srovnejte si dnešní cenu cementu a vápna).

Stavět dnes z klasických cihel obvodové 45 cm zdi RD, to je trestný čin proti lidstvu a ekologii.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.3.2022 18:41 Reaguje na Jiří Svoboda
Budu vám trochu oponovat, ale podotýkám, že
se nejedná o zkolaudovaný rodinný domek, ale
o poněkud zvětšenou a nyní trvale obývanou zahradní chatku. Stavěl ji bratr kamaráda původně jako zahradní chatku s hospodářskou budovou a po rozvodu ji vylepšil k bydlení. Právě on celou stavbu stavěl ze starých cihel
s obvodovými stěnami 30 cm. Po rozhodnutí ji trvale obývat stavbu zvenčí zateplil 10 cm polystyrénu, vnitřek obložil palubkami a
místy sádrokartonem. Podkroví dodatečně zateplil polystyrénem rovněž a svépomocí.
Okna má plastová dvoukomorová a chatku
o ploše 45 m2 vytápí krbovými kamny se
zásobníkem teplé vody pro koupelnu. Takže
energetická náročnost v poměru k ceně
stavby svépomocí bych řekl dostačující.
Bohužel, ale jako novostavba by určitě
nevyhověla normám, které neumožňují už
stavět levně a tak tam bydlí načerno.
Já to nepovažuji za trestný čin proti
lidstvu a ekologii, protože každý nemá
miliony na pasivní domy z nejnovějších
materiálů s nejnovějšími technologiemi
řídícími topení, větrání, rekuperace
atd. Vystačí si s pár kubíky dřeva a
s přípojkou proudu pro chladničku a TV.
A není sám. Lidí podobně vylepšujících
rekreační objekty k trvalému bydlení
přibývá a asi i bude nadále přibývat.
Odpovědět
ZK

Zan K.

27.3.2022 18:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Cenu vašeho "odpadu" nikdo neurčuje a vám nezaplatí.Dnes jak vidno a řečeno je to vše stále více o penězích. A pokud možno těch bezpracných. Údajně už jen tak nezbouráte nic. Ani neodvezete. Musí to mít "požehnání" úřadů. A pochopitelně zaplatit. Někde jsou dokonce schopni vás trestat a při stav. kontrole za to, že si zdíte z oněch starých cihel. (Prostě dodržujte projekt). Prostě a jasně čím dál tím víc předpisů a nařízení. Jako ve všech jiných oblastech, takže i na ony specifické druhy je třeba specifických odborníků, právníků a t.d. Prostě jeden nezvládne vše. A zase peníze. Ono jasně stanovit onu hranici mezi nutnou potřebou a byrokracií asi nikdo nechce. Vždyť na oné byrokracii se dá tak snadno vydělávat.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist