Miroslav Škopán: Recyklace stavebních a demoličních odpadů ve světle nových právních předpisů

V Německu, Rakousku, zemích Beneluxu a ve Švýcarsku se v porovnání s ČR užívají značně komplikovanější strojní celky, které zajistí zejména potřebnou stabilitu vysoké jakosti produktů. Na obrázku je recyklační linka pro betonovou suť RCH Recycling Center Himberg GmbH, Wien.

Foto | Miroslav Škopán

Slabinou nového zákona o odpadech byla v prvních sedmi měsících roku 2021 absence vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. Podle stanoviska MŽP z první poloviny roku 2021 se subjekty zabývající se touto činností řídily starými vyhláškami k původnímu zákonu o odpadech, zákonu č. 185/2001 Sb.

V červenci 2021 vyšla konečně rozsáhlá vyhláška 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Jedná se o velmi rozsáhlý dokument (208 stran ve Sbírce zákonů), který komplexně nahradil sedm předchozích vyhlášek. Tato vyhláška vstoupila v platnost počátkem srpna 2021.

Kvalitní stavební recykláty mírní nedostatek přírodních nerostných surovin

V současnosti společností rezonuje v rámci udržitelného rozvoje mimo jiné i pojem cirkulární ekonomika, a to napříč celým spektrem výrobních aktivit. Je všeobecně známo, že mezi nejdůležitější součástí ekonomiky patří stavebnictví. Cirkulární ekonomika ve stavebnictví tak v současné době hraje přirozeně zcela nezastupitelnou roli v dalším rozvoji tohoto odvětví.

Nezbytnost recyklovat stavební materiály je zakotvena i v nařízení EP a Rady 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, kde se v příloze I – Základní požadavky na stavby mimo jiné uvádí:
Stavba musí být navržena, provedena a zbourána takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné využití přírodních zdrojů a zejména:

1. opětovné využití nebo recyklovatelnost staveb, použitých materiálů a částí po zbourání,
2. životnost staveb,
3. použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě.

Pro stavebnictví tvoří jedny ze základních surovin stavební kámen a štěrkopísky. V posledních několika letech si začala odborná veřejnost uvědomovat blížící se nedostatek zejména kvalitního stavebního kamene. V současnosti se ceny drceného stavebního kameniva pohybují v závislosti na zdroji kamene a frakci mezi 300 a 600 Kč/t (bez DPH). U písků a štěrkopísků je běžná cena v rozmezí 200 až 400 Kč/t.

V blízkém časovém horizontu několika let se bude reálně objevovat postupný nedostatek přírodního nerostného kameniva a štěrkopísků, které jsou dostupné v současných těžebních prostorech, což pravděpodobně povede k nevyhnutelnému nárůstu cen těchto komodit. Jak je známo, v ČR nebyl v posledních třiceti letech otevřen žádný větší lom ani nebylo vydáno žádné rozhodnutí vedoucí k výraznému zvětšení těžebních prostor existujících lomů. Není žádným tajemstvím, že pokud se situace výrazně nezmění, nebude např. z čeho stavět plánovanou vysokorychlostní železnici. Proto je společensky zcela nevyhnutelné prosazovat v nových stavbách co nejvyšší míru využívání kvalitního recyklovaného kameniva tam, kde je to technicky a právně možné, aniž by se snížila kvalita stavby.

Ročně vytvoříme v ČR až 22 milionů tun stavebního odpadu

V ČR představují stavební a demoliční odpady (SDO) trvale nadpoloviční většinu materiálového toku odpadů (v letech 2015 až 2020 se tato hodnota pohybovala přibližně v rozmezí 52 % až 57 %). Konkrétně se v uvedeném období jednalo o rozmezí 18 až 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů ročně. To platí jak pro celková množství zmíněných odpadů, tak i pro odpady zařazené do kategorie „Ostatní odpady“ OO (podíl nebezpečných odpadů ve stavebních a demoličních odpadech představuje z hlediska procentního zastoupení relativně nízkou hodnotu – 1,5 až 2 %). Dominantní složkou v množstevních tocích SDO je zemina, kamení, vytěžená jalová hornina a hlušina, které představují ročně 70 až 75 % produkce všech SDO.

Materiálové zdroje vhodné pro recyklaci – tedy zejména beton, cihly a jejich směsi a také asfaltové směsi (zejména z vozovek) – představují cca 22 až 28 % vzniklých SDO (konkrétně cca 4 až 6 milionů tun ročně). Recyklací minerálních stavebních a demoličních odpadů vzniká recyklované kamenivo (běžně a hovorově označované výrazem „recyklát“). Recyklované kamenivo je kamenivo získané při úpravě anorganického materiá­lu dříve použitého v konstrukci. Jedná se o produkt recyklace (drcení + třídění + separace znečištění) inertního minerálního stavebního a demoličního odpadu v zařízeních k tomu určených, který je materiálově složený z drcených a tříděných betonů, cihelného zdiva, keramiky, asfaltových směsí, zeminy a kamení (podle vyhlášky č. 8/2021 Sb. ) a jejich směsí.

Možnosti využívání „recyklovaného kameniva“ v pozemních i liniových stavbách jsou dány v řadě ČSN EN (např. ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace, ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu, ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty, ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch). Ve zmíněných normách je v části Termíny a definice vždy uvedeno, že kamenivo je zrnitý materiál používaný ve stavebnictví; kamenivo může být přírodní, umělé nebo recyklované. Dále jsou možnosti využívání recyklovaných SDO zakotveny např. i v Technických podmínkách Ministerstva dopravy.

Způsob demolice zásadně ovlivňuje kvalitu produkovaného recyklátu

Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Této problematice je věnována hlava 4 vyhlášky. V § 42 Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. V bodě 1 je mimo jiné uvedeno:

1. Při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby se odděleně soustřeďují:
   1. vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít, nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č. 24 k této vyhlášce,
   2. vybourané stavební materiály, které mohou být dále využity v režimu vedlejšího produktu; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 2 přílohy č. 24 k této vyhlášce,
   3. stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky; tato povinnost se vztahuje alespoň na odpady vymezené v bodě 3 přílohy č. 24 k této vyhlášce.

Odkazovaná příloha č. 24 s názvem Vybourané stavební materiály, výrobky, vedlejší produkty a stavební a demoliční odpady, které musí být soustřeďovány odděleně mimo jiné uvádí z oblasti inertních minerálních odpadů tyto materiály:

1. Neznečištěné vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít, nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat:
   • beton a betonové konstrukce,
   • cihly a zdicí prvky,
   • střešní tašky,
   • keramické obkladové prvky, další obkladové prvky a sanitární keramika,
   • asfaltové směsi, které neobsahují nebezpečné látky,
   • zemina a kamení, které neobsahují nebezpečné látky,
   • štěrk ze železničního svršku, který neobsahuje nebezpečné látky,
   • směsi betonu, cihel, tašek a keramických výrobků, které neobsahují nebezpečné látky.
2. Vybourané stavební materiály, které jsou vedlejším produktem
   • zeminy a kamení,
   • znovuzískané asfaltové směsi.

Stavební recyklát není do konce roku 2024 odpadem

Z hlediska právního je také velmi důležité ukončení nakládání s materiálem získaným při demolici jako s odpadem (tzv. konec odpadu). Toto řeší § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Zde je mimo jiné v bodě 2 uvedeno: Do 31. prosince 2024 přestává být recyklát ze stavebního a demoličního odpadu odpadem, pokud jde o inertní minerální materiálový výstup recyklace, při které dochází ke změně zrnitosti a roztřídění na velikostní frakce a současně splňuje následující požadavky:

a) je vyroben výhradně z odpadu, který je minerálním inertním materiálem, katalogových čísel 17 01 01, 17 01 02, 17 01 03, 17 01 07, 17 05 04 nebo 17 05 08 pocházejícího z dřívější stavební konstrukce,

b) je určen k využití některým z následujících způsobů, pro který splňuje požadavky jiných právních předpisů:

1. 1. recyklované kamenivo jako náhrada přírodního kameniva pro použití stanovená v technických normách,
   2. konstrukční nestmelené a prolévané vrstvy pozemních komunikací nižších tříd, místních komunikací, parkovišť a chodníků, letištních nebo obdobných dopravních ploch,
   3. ochranná vrstva pozemní komunikace či letištní nebo obdobné dopravní plochy,
   4. nestmelená konstrukční vrstva polních a lesních cest,
   5. obsypy inženýrských sítí a zásypy výkopů a rýh pro inženýrské sítě,
   6. nestmelené a prolévané konstrukční vrstvy stavby železničních tratí,
   7. nestmelené a prolévané vrstvy účelových komunikací a ploch na staveništích,
   8. podkladní konstrukční nestmelené a prolévané vrstvy pro vyrovnání terénu pro následné pozemní a inženýrské stavby a pod základové desky při stavbě nižších budov; pokud nedojde k následnému vybudování pozemní nebo inženýrské stavby nebo základové desky a budovy, musí být recyklované kamenivo z místa použití odebráno.

Dále jsou uvedeny maximální dovolené obsahy škodlivin v sušině a ekotoxicity těchto materiálů.

Od roku 2025 bude nová vyhláška pro lepší třídění stavebního odpadu

Zde je nutno uvést, proč je platnost výše uvedeného bodu omezena do 31. 12. 2024 a co bude následovat po tomto datu. Do konce roku 2024 by v souladu s platným zákonem o odpadech mělo vydat Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu zvláštní vyhlášku pro podmínky nakládání se stavebním a demoličním odpadem a jeho využíváním v recyklované podobě.

Je jednoznačně prokázáno, že produkce kvalitních jednodruhových recyklátů ze SDO je možná pouze z kvalitně vytříděného materiálu, vstupujícího do procesu recyklace. Znečištění různými příměsemi (zejména plasty, dřevem, papíry atd.) zvyšují značně náklady na výrobu (nutností provádět, zpravidla ruční, separaci). Lze využít i strojní zařízení (např. větrné separátory viz obr. 1), což samozřejmě opět značně zvyšuje náklady na výrobu. Zároveň je pro úspěšnou recyklaci nepostradatelné příslušné strojní zařízení – minimálně mobilní drtič s předtřídičem a separátorem feromagnetických materiálů a minimálně jeden dvousítný třídič. K tomu je dále nezbytné mít zajištěný proces řízení výroby – od přejímky vstupních materiálů přes logistiku materiálových toků sutí i produktů a řízení jakosti.

Je však nutné dodat, že pro výrobu kvalitnějších produktů z recyklovaného SDO se běžně (např. v Německu, Rakousku, zemích Beneluxu, ve Švýcarsku apod.) užívají značně komplikovanější strojní celky, které zajistí zejména potřebnou stabilitu vysoké jakosti produktů. Na úvodním obrázku RCH Recycling Center Himberg GmbH je vidět kromě drtiče a třídičů i separátory a větrný třídič a také řešení toku materiálu v uzavřené smyčce (nadsítná složka se vrací zpět do drtiče).

Možnosti současného využívání recyklovaných stavebních materiálů jako výrobků jsou omezené

Recyklované stavební materiály nelze v současnosti obecně posuzovat podle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR), kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Nelze postupovat ani podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, které platí i pro některé výrobky stavební (např. nařízení vlády č. 163/2002, kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky), neboť zde nejsou běžné recykláty ze SDO uváděny.

Recykláty ze stavebních a demoličních materiálů a výrobky z nich lze na trh uvádět jako nestanovené výrobky, které musí vyhovět alespoň požadavkům zákona o obecné bezpečnosti výrobků č. 102/2001 Sb. Výrobce pak musí výrobek v souladu s § 4 označit a opatřit jej stanovenou průvodní dokumentací. Nejobvyklejší formou v praxi je vydání Prohlášení výrobce o shodě.

Pokud pro posuzovanou oblast neexistuje příslušná norma (např. pro betony s vyšším obsahem plniva z recyklátů, než připouští ČSN EN 206), lze postupovat podle Stavebního technického osvědčení (STO), vydaného pro příslušnou aplikaci.

Katalog stavebních recyklátů se očekává v první polovině roku 2022

Pro další podporu korektního využívání recyklovaných SDO byl mimo jiné vytvořen pracovníky kolektivu ČVUT v Praze UCEEB Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví. Katalog vydala Česká agentura pro standardizaci, s.p.o., ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Obsahuje jak přehled SDO s potenciálem dalšího využití ve stavební výrobě, tak také postupy certifikace a zkušební postupy pro prokázání shody. V současnosti byl ze strany takřka stejného pracovního kolektivu dokončen nový rozšířený katalog pod názvem Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin z průmyslových provozů a komunálních odpadů pro použití ve stavebnictví. Jeho publikování na stránkách agentury ČAS lze očekávat v první polovině roku 2022.

Závěr

Stavební a demoliční odpady jsou cenným zdrojem surovin. V oblasti inertních minerálních odpadů se jedná o zdroj druhotných surovin jako náhradu přírodního kameniva a štěrkopísků v aplikacích, kde je to technicky možné a výhodné. V nedaleké budoucnosti lze očekávat nárůst napětí na trhu primárních stavebních surovin – zejména stavebního kamene. Nevyhnutelnost využívání recyklovaných stavebních a demoličních odpadů (SDO) v co nejvyšší míře je také v souladu s cirkulární ekonomikou ve stavebnictví. Tuto skutečnost je nutno respektovat nejenom při odstraňování staveb, ale také jejich budování tak, aby byly všechny použité materiály a komponenty na konci životnosti stavby v maximální míře recyklovatelné či opět přímo využitelné.

Pozvánka na webinář:Využití stavebních a demoličních odpadů

• Termín: 16. března 2022
• Přednášející: Ing. Tereza Pavlů, Ph.D., Jan Otýs, Ing. Ondřej Moflár
• Anotace: Přednáška se zaměřuje na zpracování stavebních a demoličních odpadů (SDO), možné využití výrobků s obsahem druhotných surovina a využití materiálů (recyklátů) vyrobených ze SDO. Obsahem semináře jsou také praktické příklady využití a legislativa spojená s danou problematikou.

Literatura k článku:

• Nařízení EP a Rady 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh.
• Zákon č. 541/2020 Sb., ze dne 1. prosince 2020, o odpadech. In: Sbírka zákonů České republiky. 2020, částka 222, s. 1–112. ISSN 1211-1244.
• Vyhláška č. 273/2021 Sb., ze dne 23. července 2021, o podrobnostech nakládání s odpady. In: Sbírka zákonů České republiky. 2021, částka 119, s. 1–208. ISSN 1211-1244.
• Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví. PAVLŮ Tereza, Jan PEŠTA, Martin VOLF a Antonín LUPÍŠEK. Vyd. Česká agentura pro standardizaci s.p.o. ve spolupráci s MPO ČR. Praha, 2018.
• Vyhláška č. 8/2021 Sb., ze dne 12. ledna 2021, o katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů). In: Sbírka zákonů České republiky. 2021, částka 5, s. 1–56. ISSN 1211-1244.
• Technické podmínky TP 210 Užití recyk­lovaných stavebních a demoličních materiálů do pozemních komunikací. VUT v Brně, Fakulta stavební 2011. 23 s.
• Recyklované stavební a demoliční odpady jako jeden z pilířů cirkulární ekonomiky ve stavebnictví. ŠKOPÁN Miroslav. Portál TZB-info. 2021 [cit. 2022-01-04].
• Podmínky substituce minerálních nerostných surovin ve stavebnictví surovinami druhotnými. ŠKOPÁN, Miroslav, Jaroslav KAŠPÁREK a Lukáš ZEIZINGER. In: 47. medzinárodná vedecká konferencia katieder dopravných, manipulačních, stavebných a polnohospodárskych strojov. Technická univerzita v Košiciach. 2021. s. 133–138. ISBN 978-80-553-3932-0.
• Jak se nová legislativa odrazila na recyklaci stavebních a demoličních odpadů v praxi. ŠKOPÁN Miroslav. In Odpady 5/2021. s. 18–20. ISSN 1210-4922.

---

reklama

---