https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslavn-bobek-boj-o-zachranu-zabi-ikony-australie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Bobek: Boj o záchranu žabí ikony Austrálie

28.2.2020 | PRAHA
Paropucha corroboree je jednu ze zvířecích ikon Austrálie.
Paropucha corroboree je jednu ze zvířecích ikon Austrálie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Bobek / archiv autora
Sarah se v zádveří přezula, oblékla si plášť a navlékla gumové rukavice a teprve potom vstoupila do uličky klimatizovaného kontejneru, který po stranách lemovaly police s plastovými boxy. Sarah několik těchto boxů prohlédla, pak jeden vytáhla a přinesla ho ke dveřím. Když jsem se podíval dovnitř, uviděl jsem v něm stěží třícentimetrové, kontrastně černožlutě zbarvené žabky. V chovném zázemí Healesville Sanctuary se mi poštěstilo spatřit na vlastní oči jednu ze zvířecích ikon Austrálie: paropuchu corroboree.
 

Tahle drobná žabka se svého času proslavila tím, že dokáže produkovat vlastní jed (zatímco např. slavné„šípové“ žáby ho získávají z potravy). Objevena byla dosti vysoko v Australských Alpách a jméno corroboreedostala proto, že původní obyvatelé Austrálie se na slavnostní shromáždění označovaná právě jako corroboree malovali podobnými vzory, jaké má tato žába na své kůži.

Její výjimečné postavení však bohužel souvisí také s tím, že se dostala až na samou hranu existence. Ocitla se v seznamu kriticky ohrožených druhů a před posledními požáry jí ve volnosti žilo méně než padesát jedinců (!), všichni na jediné lokalitě v Národním parku Mount Kosciuzsko.

Není proto divu, že když se přes Mount Kosciuzsko přehnaly požáry, objevily se pochybnosti, jestli nějaké paropuchy corroboree vůbec přežily.

Jak se mohlo stát, že v přírodě zbývalo jenom posledních několik desítek těchto žab? Už v době, kdy byla objevena, se paropucha corroboree vyskytovala na velmi omezeném území. Její fatální úbytek během posledních dvou dekád pak způsobila především nákaza chytridiomykózou. Další část viny padá na nepůvodní zvířata a rostliny nebo dlouhé řady příliš suchých let a následné požáry.

Paropucha corroboree v chovném zázemí Healesville Sanctuary.
Paropucha corroboree v chovném zázemí Healesville Sanctuary.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Bobek / archiv autora

Mizení paropuchy corroboree samozřejmě nenechalo lhostejnými australské ochranáře. Jedním z jejich rozhodujících kroků bylo zvládnutí chovu v lidské péči. Ten se dlouhodobě daří v několika zařízeních, včetně Healesville Sanctuary.

Z chovů je jednak vajíčky dotován zbyteček volně žijící populace, jednak byly zřízeny chovné prostory přímo v oblasti Mount Kosciuzsko. Ty měly být předstupněm k masivnějšímu návratu paropuch corroboree do přírody.

Píši „měly“, protože většina těchto zařízení byla nenávratně poškozena požáry. Naštěstí se posléze ukázalo, že asi třetině v nich umístěných žabek se podařilo v různých úkrytech přežít. Dá se tedy také předpokládat, že vyvázla rovněž část volně žijících jedinců.

V každém případě požáry tohoto (australského) léta vrhly úsilí o záchranu paropuch corroboree o pořádný kus zpět. Abychom našim kolegům pomohli škody zahladit, rozhodli jsme se, že ze sbírkového konta Zoo Praha jim na vybudování nové infrastruktury v oblasti Mount Kosciuzsko poskytneme 170 tisíc australských dolarů. Myslím, že boj za zachování „žabí ikony Austrálie“ si takovou podporu zaslouží.


reklama

 
foto - Bobek Miroslav
Miroslav Bobek
Autor je ředitelem Zoo Praha.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist