Miroslav Dusík: Co napověděly jarní odchyty drobných hlodavců o hraboši polním
20.5.2020
Při hodnocení hraboší populace podle používaných nor je nutné upozornit, že jde o metodu s vysokou mírou subjektivního odhadu. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Zdroj | Miroslav Ryšán
Aplikovat rodenticid na základě evidence používaných východů z nor může být značně zavádějící. Touto metodou lze sice zhruba odhadnout aktuální hustotu populace, ale chybí velmi důležité informace zejména o věkové struktuře a pohlavní aktivitě hlodavců, případně jejich množivosti. Ve společenstvech drobných hlodavců je běžné, že i v průběhu vegetační sezony je podíl březích samic velmi nízký, nebo je odchováván mizivý počet mláďat a populace po řadu měsíců stagnuje, případně ubývá a nebezpečí z přemnožení nehrozí. Chemické prostředky jsou v takovém případě aplikovány zbytečně.
Po výrazné gradaci hraboše polního v roce 2019 byl pro zajímavost sledován vývoj početnosti i reprodukce hraboše polního na rozhraní refugia (silničního příkopu) a semenné travní kultury v oblasti Jamného nad Orlicí. Odchyt hlodavců byl prováděn do sklapovacích pastí položených v linii na tradiční univerzální návnadu v prosinci 2019, březnu a dubnu 2020. Exponováno bylo v jednotlivých termínech 200-100-200 pastí po 3 noci vždy na jiném místě. Ulovená zvířata byla po získání základních biometrických dat vypitvána pro určení pohlavní aktivity, množivosti a přežívání. Výsledek odchytu v jednotlivých termínech ukazuje na postupný pokles početnosti hraboše polního v průběhu zimního období a výraznější pokles počátkem jarního období (tab. 1, obr. 1). Nory v hraboších koloniích při tom zůstávaly díky počasí velmi zachovalé a nebylo možné spolehlivě určit, které z nich jsou používané.
Obr. 1.: Výsledek odchytu drobných zemních savců v refugiu u Jamného nad Orlicí v r. 2019/2020 (přepočet na 100 pasťonocí)
Věková struktura hraboše polního v prosinci 2019 se 75 % zastoupením velmi mladých a dospívajících jedinců ukazuje na vyvrcholení gradace, kdy se díky teplému počasí ještě v dané lokalitě nacházely poslední březí samičky.
Do března 2020 přežívala slábnoucí populace se 43 % zastoupením loňských dospělců a 57 % mladých jedinců z podzimních vrhů. V populaci bylo zastoupeno 61 % samců. Počátek gravidity byl zjištěn u 5 % samic a pohlavní aktivity u 30 % samců. Průměrná váha samic dosahovala pouhých 16,0 g, samců pak 20,8 g. Zvířata tedy nebyla v příliš dobré kondici a ani připravena na úspěšnou reprodukci.
Tab. 1.:Výsledek odchytu drobných zemních savců v refugiu u Jamného nad Orlicí v r. 2019/2020 (přepočet na 100 pasťonocí)
Dubnový odchyt potvrdil pokračující pokles populačních hustot hraboše polního o 43 % během jednoho měsíce. Odchycení dospělí jedinci však byli vyspělejší s průměrnou váhou samic 21,4 g a samců 26,5 g. Do reprodukce bylo v době odchytu zapojeno již 57 % samic a 84 % samců. Pokles podílu samců v populaci na 36 % pravděpodobně souvisel s emigrací z mateřských kolonií, přebíháním při vyhledávání říjných samic a tím i zvýšenými ztrátami predací. Reálná množivost byla však na velmi nízké úrovni. Ačkoli počet embrií a poporodních skvrn v děložních rozích dosahoval průměrně hodnoty 4,14 (1 – 7, n=22), nebyl zaznamenán u žádné z ulovených samic po porodu průběh laktace. Také podíl ulovených mláďat byl neobvykle nízký, dosahoval necelá 4 %. Tento stav naznačuje vysokou míru kanibalismu čerstvě narozených jedinců. Vzhledem k tomu, že u ulovených zvířat nebyly zjištěny klinické příznaky zoonóz, mohl být příčinou nedostatečný obsah živin ve výhonech travin a v pletivech ostatních konzumovaných bylin po dlouhotrvajícím období sucha.
Populace hraboše polního se tedy v dubnu nacházela ve fázi prohlubující se regradace, kterou v lokalitách s dostatkem myšilovných predátorů, může významně urychlit predační tlak, případně jejich hustoty stlačit k nízkému stavu. V takové případě nehrozí nebezpečí rychlého vzniku nových ohnisek. V oblastech odkud byli predátoři vytlačeni nebo došlo k jejich vyhubení, je pravděpodobnost rychlého nástupu nové a vitálnější gradace značná.
Při hodnocení hraboší populace podle používaných nor je nutné upozornit, že jde o metodu s vysokou mírou subjektivního odhadu. Zdaleka ne všechny nory lze pokládat za používané, i když se na první pohled zdají být obydlené. V dubnovém termínu bylo na zkoušku uprostřed travního porostu v 7 koloniích tohoto hlodavce zašlapáno a zasypáno celkem 646 používaných i nepoužívaných nor. Po 3 nocích jich hlodavci otevřeli 55. Následně byla ke každé otevřené noře nalíčena past a v průběhu dalších 3 nocí odchyceno celkem 9 jedinců hraboše polního a to především v průběhu prvního a druhého dne (třetí den byli uloveni 2 zřejmě poslední jedinci). Na jednoho hraboše tedy připadlo 6,1 otevřené nory / 3 noci a 71,8 z celkového počtu nor.
Březnové nařízení, vydané Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), které umožňuje v napadených plodinách s pětinásobným překročením prahu škodlivosti hrabošem polním povrchově aplikovat rodenticid Stutox II., je v mnohém v rozporu s uzákoněnými pravidly pro udržitelné používání pesticidů.
Národní akční plán pro Českou republiku do r. 2022, schválený vládou ČR, zůstává v tomto případě zcela opomíjený, nejsou plněny cíle v oblasti ochrany necílových organismů a dlouhodobě zůstávají stranou i nástroje a prostředky pro podporu a rozvoj integrované ochrany rostlin, jako jsou účinná agrotechnická opatření (zpracování půdy, osevní postup atd.).
Integrovaná ochrana rostlin je v ustanovení § 5 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, definována jako „opatření, která udržují používání přípravků a ostatních metod ochrany rostlin na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit, při čemž je kladen důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských a lesních ekosystémů.“ Základem pro naplnění těchto pravidel musí být především prevence, a to taková, která je založena na využívání přirozených procesů v ekosystémech, tzv. ekosystémových služeb.
Stupňující se gradace hraboše polního i ostatních škodlivých činitelů, a tím i narůstající tlak na používání nebezpečných chemikálií, jasně ukazují, jak rychle se vzdalujeme udržitelnému hospodaření v krajině. Chybu však nelze hledat u samotných zemědělců, ale především v nešťastně nastavené zemědělské politice.
reklama
Miroslav DusíkAutor je profesionální ornitolog.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
1 hraboš na 71 nor, to je opravdu obří překonání prahu škodlivosti. Jsem zvědav, jestli některý ze zemědělců rádoby travičů sem nenapíše, že má úplně jiná pozorování na svých polích, jakože třeba pozoroval 20 hrabošů, dávajících si přednost u jedné nory nebo husté davy korzujících hraboších bachyní s 30 mláďaty.
Již zde bylo i v jiných článcích vysvětleno, že aplikace stutoxu je nezákonná téměř všude kvůli vlivu na ekosystém. Doufám, že jeho aplikace nikde nebyla uskutečněna.
Odpovědět
Pokud vím, tak v Jamném nad Orlicí žádná kalamita nebyla, tudíž odvozovat z toho něco je silně mimo mísu. Aplikace Stutoxu zákonná je, to máte mylné informace.
Odpovědět
Samozřejmě, že máme jiná pozorování, je pravdou, že nejsou tak erudovaně popsány. Je to sice jen pohled okem, ale když se vám v lednu a únoru (kdy podle článku již měli hraboši ubývat a být takřka neškodní) ztratí polovina rostlin vojtěšky z pole a ty rostliny si umíme spočítat (šok i zemědělec umí počítat), tak asi na té kalamitě něco bude. A asi vás zklamu, aplikace byla provedena rozhozem a hle, problém s hraboši vyřešen, porost se již zapojuje a hle světe div se, nic se neotrávilo, všech pět párů sýčků, dva páry orlů mořských a nespočet motáků krouží po obloze vesele dál.
Odpovědět
Problém vás zemědělců je, že vidíte a rozumíte jen tomu čemu chcete... věřte mi ale, že ani zkorumpovaný ministr zemědělství není věčný a celkově vás společnost dožene k nápravě vámi destruované krajiny a nás všech...
Je úplně jedno co tu napíšete... je to jen sebeobhajoba vlastních "hříchů"....
Odpovědět
Občas byste si měl přečíst něco od opravdových odborníků, a tím nemyslím sebe a pana Jiřího S. Zjistil byste, že věci jsou diametrálně odlišné. A nemyslím to nijak zle.
Odpovědět
Já pokud se zajímám o nějaké téma, tak si čtu studie, výzkumy a jiné odborné materiály, pak se dívám na realitu přímo v terénu a až pak vynáším soudy. Samozřejmě materiály vždy od těch co nemají osobní zájem vykládat si věci po svém a ve svém zájmu... proto si zdroje informací vždy "lustruji"...
Pokud je totiž někdo profesionální vrah, tak je pořád vrahem a bude obhajovat svoji "profesi". Nic ve zlém... myslím to fakticky...
Odpovědět
Rozumím, jen chci podotknout, že právě v případu Stutoxu jsem četl článek od přírodovědce, který jej vymyslel , to nebyl žádný "vrah zemědělec", a ten přímo uvedl, že jej udivují a znechucují reakce některých jeho kolegů, kteří ví, že fámy o škodlivosti Stutoxu jsou naprosto nepodložené, ale přesto se k tomu propůjčují.Ten rozhovor mě potěšil, protože přesně potvrzuje to, co sem psal p. Jiří S- i při plošném rozmetání se nic nedělo.
Odpovědět
Můžete doplnit obdobné výsledky za rok 2018 a 2019?
Odpovědět
V oblasti odchytu, odkud uvádím výsledky, probíhala gradace obdobně jako v jiných regionech. Rozdíl je pouze v tom, že zdejší zemědělci nechtějí rodenticid používat, provádějí prevenci dlouhodobě vhodnou agrotechnikou a také v maximální míře využívají rozmístění berliček, které nechávají v kulturách co nejdéle. Protože v této oblasti se tento způsob prevence využívá už řadu let, soustředí se tu početné společenstvo kání lesních, poštolek obecných i sov jako je kalous ušatý nebo puštík obecný. Tam, kde se preventivní opatření neprovádějí, je pak hustota hraboší populace ve vrcholu gradace podstatně vyšší.
Odpovědět
Když si zemědělec spočítal, že přišel díky hrabošům o 50 % rostlin, jak si může pochvalovat, že se porost po aplikaci Stutoxu zapojuje? Asi to bylo tím, že zdaleka o polovinu rostlin ve skutečnosti nepřišel. Bohužel si ale do dalších let vytvořil předpoklady pro daleko silnější gradaci. Pokud na pozemku bylo skutečně dostatek hrabošů, byly tu přítomné drobné šelmy jako jsou lasice, které nejsou vidět, protože se pohybují převážně v norách pod zemí. Také sem určitě zalétali myšilovní dravci a sovy. Je vysoká pravděpodobnost, že došlo k otravám zdejší populace všech těchto predátorů a bude podstatně snížena úmrtnost hlodavců v dalším období. Otravy necílových druhů živočichů včetně predátorů byly už mnohokrát prokázány. Tam, kde není snaha je prokazovat, samozřejmě prokázány nejsou. Ptáci navíc mohou od místa pozření otrávené kořisti zalétnout i desítky km daleko, kde uhynou a stávají se velmi rychle potravou dalších živočichů.
Odpovědět
Přípravek Stutox nevymyslel přírodovědec, ale byl vyvinut ve spolupráci řady odborníků. Jeho toxicita byla prokázána jednak laboratorně, ale také nálezy otrávených živočichů po aplikaci na pozemky. Jeho použití je neekonomické už jen proto, že problém neřeší, ale stupňuje. O tom je možné se snadno přesvědčit. Podle mého názoru je jediným správným řešením provádějí dlouhodobé prevence včetně podpory predátorů, především dutinových druhů dravců a sov, kteří jsou na drobné hlodavce do značné míry specializovaní. Účinnost této podpory i metodika byla publikována už v 80 letech. V současnosti je metoda využívána přibližně na 1500 km2 zeměpisné plochy v severním pohraničí a rozšiřuje se o další velké území na Vysočině.
Odpovědět
Výsledky odchytu drobných hlodavců jsou každoročně součástí zpráv o výsledcích hnízdní podpory dutinových druhů dravců a sov v regionech, kde je prováděna biologická ochrana proti drobným hlodavcům. Populace drobných zemních savců sleduji 45 let.
Odpovědět
|
|