Miroslav Dusík: Na hraboše polní dobře zabírá biologická prevence. Sovy, dravci a jiní predátoři

Letošní přemnožení hraboše polního není nic neobvyklého a bylo možné jej očekávat. Rozmnožování tohoto hlodavce probíhá více méně v pravidelných 3 – 5 letých cyklech a zhruba vždy po 10 – 12 letech je gradace silnější. Vysoké stavy jedinců, které ve vrcholu dosahují až 1300, výjimečně 2000 jedinců na 1 ha plochy, nejsou plošné, ale týkají se jen některých lokalit nebo oblastí. Situace spojená se snahou o co nejširší použití pesticidu se v pravidelných intervalech opakuje nejméně 50 let.

Už v 80. letech minulého století byla vyvolána řada jednání o nutnosti nahradit nebezpečné rodenticidy preventivní biologickou ochranou za využití přirozených nepřátel hrabošů. Vedle vytváření lepších podmínek pro přežívání drobných šelem se především počítalo s využitím dutinových druhů dravců a sov jako je poštolka obecná, kalous ušatý, puštík obecný a také sova pálená nebo sýček obecný. Tyto druhy snadno přijímaly umělá hnízdiště a jejich početnost se dařilo instalací vhodných hnízdních budek i několikanásobně zvýšit.

Prostřednictvím umístění jednoduchých „berliček“ byly spolu s kání lesní a v zimě i s kání rousnou lákány na půdní bloky, kde se objevovaly početnější kolonie hrabošů. Uvedený způsob využití ekosystémové služby byl dlouhodobě (17 let) testován na Královéhradecku se závěrem, že jmenovaní predátoři mohou průběžným odlovem konečnou početnost hraboše polního ve vrcholu gradace snížit až o 71 %.

Gradaci sice nezabrání, ale v letech s pomalejší vzestupnou fází posunou vrchol gradace do období vegetačního klidu a tím i významnému snížení škod v plodinách. Pak zpravidla dojde ke zhroucení populace hlodavce a poklesu jeho početnosti. Byla vypracována metodika a podána jako zlepšovací návrh na tehdejší MZVž. Bohužel byla zamítnuta s odůvodněním, že v ČSSR je používána metoda chemická.

Bezprostředně po roce 1989 docházelo v důsledku gradací drobných zemních hlodavců (hraboš mokřadní, hraboš polní, norník rudý) k problémům se zalesňováním imisních holin v Jizerských horách, Krkonoších i Orlických horách. Metoda biologické ochrany hnízdní podporou dutinových dravců a sov byla nabídnuta a následně využita v lesním prostředí a na přilehlých lučních porostech lemujících horské hřebeny. Systém je tu udržován nepřetržitě již 30 let a během této doby došlo ke zvýšení početnosti lesních druhů sov i poštolky obecné a stabilizaci jejich populací.

V lokalitách, kde predátoři loví, bývá populační hustota drobných hlodavců o 30 – 50 % nižší, než v minulosti. S tím úměrně klesají i škody na lesních sazenicích. V současnosti je biologická prevence využívána v lesním prostředí severního pohraničí na ploše 781 km2, ale i v dalších menších oblastech na Moravě. Hlavními partnery, kteří práce spojené s údržbou hnízdních budek, kontrolními odchyty drobných hlodavců a sledováním funkčnosti systému finančně zajišťují, jsou Lesy České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ale i správy soukromých vlastníků lesa - Správa lesů KCM, Správa Kolowratských lesů a RNDr. Jiří Porkert.

Hnízdní podpora se v lesním prostředí zaměřuje také na zranitelné druhy ptáků, jako je sýc rousný nebo kulíšek nejmenší. Tedy druhy chráněné nejen zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ale také legislativou Evropských společenství, jmenovitě směrnicí č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích). Kromě nich budky využívá řada dalších ptáků a živočichů, kteří v hospodářských lesích nenacházejí dostatek přirozených dutin a jsou z hlediska stability lesního ekosystému nenahraditelní.

Určitě stojí za to oprášit v minulosti navrhovanou metodu snižování početnosti hraboše polního i ostatních drobných hlodavců. V dnešní době bude jistě třeba upravit metodiku vzhledem k silnému poklesu biodiverzity v zemědělské krajině. Aby bylo možné ekosystémové služby co nejlépe využívat a zbytečně nákladně nebojovat s běžnými přírodními zákonitostmi, je nutný návrat k dobře strukturované krajině a trvale udržitelnému hospodaření v ní.

Čím dříve začneme, tím méně nákladné to bude.

Jiné východisko totiž není.

---

reklama

---