Jiří Svoboda: Na biopaliva se selským rozumem?
Odhlédněme však nyní od všemožných zájmů a zkusme použít selský rozum. Z pšenice vypěstované na jednom hektaru lze ročně vyrobit asi 2000 litrů biolihu, který nahradí přibližně 1300 litrů benzínu. Ovšem do bilance je třeba ještě započíst poměrně náročné obdělávání půdy včetně orby, hnojení, dopravu přes půl republiky, destilaci atd., to vše je spojeno s poměrně velkými nároky na energii a s dalšími emisemi skleníkových plynů. Proto se efekt úspor energie a emisí scvrkne sotva na polovinu. Na druhé straně lze na hektaru stejného pole technologicky i energeticky mnohem méně náročně (bez potřeby orat) vypěstovat 20 tun energetických plodin, které mohou přímo v místě produkce ušetřit ve výtopnách 10 000 kubických metrů zemního plynu. Použitím aut na stlačený zemní plyn pak lze ušetřeným zemním plynem nahradit 10 000 litrů benzinu. Hektar půdy takto přinese alespoň desetkrát větší úspory emisí skleníkových plynů než v případě biopaliv. Zemědělci slušně vydělají, lidé budou topit a auta budou jezdit levněji. To vše bez potřeby jakýchkoli dotací.
A tak mi nezbývá než doufat, že stará poslanecká sněmovna prezidentovo veto nepřehlasuje a nová poslanecká sněmovna začne posuzovat ekologická opatření hlavně na základě jejich efektivity a nikoliv podle míry lobbistických tlaků a jiných motivací. Tedy, že začnou být přijímána ekologická opatření na základě rozmyšlených a dobře proveditelných návrhů, ze kterých budou profitovat běžní lidé, příroda i podnikatelé, a nikoli jen úzká skupina „ekopodnikatelů“ na úkor běžných lidí, jak je tomu v případě motorových biopaliv a slunečních elektráren. A pokud přece jen bude prezidentovo veto přehlasováno, nezbývá než se podívat, jak jednotliví poslanci hlasovali, a těsně před volbami krátce poreferovat.
reklama
Online diskuse
Úvaha staví na co možná měřitelných - 25. 5. 2010 - Vladimír Šmídlúdajích. Snad jen nesdílím autorův názor, že spalovací motor je v dlouhé perspektivě dobrý (když za auty s katalyzátorem cítím kysličníky dusíku). Ale hospodářský efekt je podmíněn pravdivostí vstupních a výstupních dat. Příklad: obývám nepatrný prostor a podle ceny dřeva, zveřejněné do telefonu by se mi vyplatilo tepelně izolovat a topit elektřinou, je to finančně nastejno,čisté, automatizovatelné. Ale ve městě i okolí se kácí všemožně a v hospodě je cena dřeva úplně jinde. Zda je tedy výhodné tepelně izolovat nebo ne není možné rozhodnout s šedou ekonomikou za zády (šedou ekonomiku mohou ,,zastoupit" i dotace). Spalování dřeva již fungovalo, ale pro menší počet obyvatel ,přičemž v zemědělství jich pracovala většina. Počet lidí v zemědělství asi skutečně stoupne, je třeba udržet úrodnost půdy, na experimety je málo místa. |
