Adin Vyhlídka: Nejsme dobří hospodáři
Kvalitní životní prostředí, mám na mysli čistý vzduch, čistou vodu, půdu a lesy nezamořené toxickými látkami a odpady, to je nesmírně důležité pro život náš a našich potomků. Paradoxní je, že naši nejvyšší představitelé prodávají svěřenou půdu a lesy zahraničním investorům pod populistickým "zajišťováním pracovních příležitostí" a po několika letech se ukáže, že se opět zmýlili (úmyslně?). Mnozí namítnou, a to máme opět vylézt na stromy, nebo žít v jeskyních? No osobně jsem přesvědčen, že budeme-li pokračovat v tomto postupu, stejně, i když nechtěně, tak skončíme.
Průmyslové zóny, dálnice, satelitní městečka, golfová hřiště atd., to jsou tisíce hektarů zničeného životního prostředí jak pro lidskou populaci, tak pro ostatní živočišné a rostlinné druhy (zřejmě nenávratně). Lidé mají tím pádem zakázaný vstup do oblastí, které se stanou ze dne na den privátním územím. Zvěř, která potřebuje k životu a migraci určitý životní prostor, je vytlačována do nějakých minizón a tam ji zlikvidují neohrožení muži v "kamizolce zelené". A to si vážně náš národ přeje?
Jsem si vědom toho, že bude mnoho lidí s jinými názory na věc, ale člověk by vzhledem k tomu, že je obdařen jakousi tou mozkovou hmotou a darem řeči, každý člověk by se měl snažit naučit žít s přírodou, učit se z přírody, chránit a udržovat přírodu pro budoucí pokolení, jinak nám tady vznikne betonovo-asfaltová pustina, nevhodná pro život. Pokud si k nám lákáme asiaty jako záchrance naší ekonomiky, potěš nás pánbůh, čtěte a sledujte, jak si zlikvidovali a likvidují životní prostředí ve svých asijských zemích.
reklama
Online diskuse
Hluboce souhlasím! - 11. 11. 2007 - Jan SmolaS Vaším článkem souhlasím. V posledním vydání časopisu Nový prostor jsem si přečetl velmi zajímavou úvahu zabývající se ochranou ŽP a postavením žen ve společnosti, což autorka oné úvahy vidí jako společné téma. I já se domnívám, že velký problém je v uspořádání naší apolečnosti, které vládne patriarchát, tedy mužské vidění světa (ostré lokty, soupeřivost, soutěživost, dravost, agresivita). Tohle nastavení společnosti přišlo s křesťanstvím, mnohdy nasilně prosazovaným. Myslím, že řešení problémů v ochraně ŽP tedy nespočívá v přijímání nových zákonů, které stejně zhola nic nevyřeší, ale v návratu k matriarchátu a v duchovní oblasti pak k pohanstí, tedy k ženským principům vnímání života (spolupráce, schopnost vcítění, úcta k životu, úcta k Zemi).Bude to ale velmi nesnadné, protože mnoho žen, a to i těch, které pronikly do politiky a veřejného života a které by měly být vzorem ženskosti, zastávají mužské principy a ve své bezohlednosti, hamižnosti a dravosti leckdy předčí i muže. Jsou však i čestné výjimky, jako je např. Táňa Fišerová. Milé ženy, myslím, že na Vás nyní hodně záleží, jak se bude svět dále vyvíjet a kam se bude ubírat. Já se k Vašemu úsilí připojuji nejen modlitbou, ale každodenní úctu k naší Matce Zemi. |