https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/nevladni-zemedelske-organizace-spolecne-stanovisko-k-navrhu-pravidel-pro-10.kolo-programu-rozvoje-venkova
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nevládní zemědělské organizace: Společné stanovisko k návrhu pravidel pro 10. kolo Programu rozvoje venkova

14.5.2020
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jako nevládní organizace působící v zemědělském sektoru a sdružující zemědělské podniky všech forem, zaměření a velikostí vyjadřujeme nesouhlas s předloženými pravidly a preferenčními kritérii pro připravované 10. kolo Programu rozvoje venkova.

 

Jak jsme uvedli již v našem společném prohlášení ze dne 21. dubna t. r., nesouhlasíme s tím, aby většina financí přidělených resortu z rozpočtové rezervy byla využita na 10. kolo Programu rozvoje venkova. Odmítáme, aby se pod rouškou boje za soběstačnost skrytě podporovaly vybrané zemědělské sektory, navíc s důrazem na intenzívní produkci. Podpora intenzívnímu chovu prasat a drůbeže a velkým zpracovatelským subjektům s cílem zvýšit soběstačnost v těchto komoditách je ze strany státu realizována již řadu let a evidentně zcela bez efektu. Domníváme se proto, že je načase změnit přístup, a nejen tyto vybrané komodity a zpracování zemědělské produkce podpořit s důrazem na lokální a šetrnou produkci jak ke krajině, tak k chovaným zvířatům, menší a začínající subjekty.

Pravidla aktuálně připravovaného mimořádného kola navíc nebyla s nevládními organizacemi řádně projednána a na připomínky v rámci Monitorovacího výboru byly ponechány pouze dva dny, což považujeme za nestandardní, a navíc naprosto nedostatečné.

Z výše uvedených důvodů navrhujeme v rámci, bohužel již schválených, pravidel snížit maximální velikost projektů rámci záměrů i), j) a l) na 10 000 000 Kč. Zásadním snížením maximální velikosti projektu bude zajištěno spravedlivější rozdělení podpory, která se tak dostane k daleko vyššímu počtu zemědělských podniků.

Dále požadujeme, aby mezi záměry opatření 4.1.1 byla zařazena podpora chovu skotu, jakožto druhu zvířat, který má velký potenciál přispět ke zvýšení organické hmoty v půdě, což je podle tiskových prohlášení Ministerstva zemědělství jednou z priorit v rámci adaptace na sucho. Nevidíme důvod chovatele skotu zcela vyčlenit z možnosti žádat v rámci 10. kola PRV o podporu investic.

Zároveň trváme na požadavku, aby bylo v rámci PRV důsledně sledováno propojení podniků.

Dalším z našich společných požadavků je zachování navýšení míry podpory pro mladé začínající, ekologické zemědělce a zemědělce hospodařící v ANC oblastech o původně navrhovaných 20 %. Z Přehledu hlavních změn Pravidel pro 10. kolo příjmu žádostí, který byl přílohou tiskové zprávy SZIF ze dne 4. května, vyplývá, že Ministerstvo zemědělství plánuje míru podpory nad základních 50 % navýšit pouze o 5 % a jen u mladých začínajících a ekologických zemědělců. To zásadně odmítáme.

V návrhu preferenčních kritérií (PK) operace 4.1.1. Investice do zemědělských podniků vznášíme tyto zásadní připomínky:

      • Nevidíme důvod pro znevýhodnění zemědělců, jejichž příjmy ze zemědělské prvovýroby nedosahují 50 % celkových příjmů. Zájmem by naopak mělo být takové zemědělce podpořit, protože se často jedná o začínající zemědělce, kteří zemědělskou činnost provozují při dalším zaměstnání, kterým se snaží vydělat na to, aby se zemědělství mohli v budoucnu věnovat naplno.
      • V rámci obecných PK dále požadujeme snížení limitu minimální výše příjmů ze zpracování vlastní produkce na 100 tisíc Kč ročně. Pokud má 10. kolo PRV přispět k navýšení soběstačnosti, je nutné podpořit zejména menší a začínající zpracovatele a současné nastavení tohoto PK jde přesně opačným směrem.
      • Zvýhodnění žadatelů, kteří s pomocí investice navýší kapacitu stáje o 20 %, jde zcela proti současnému trendu na zvyšování welfare zvířat, kdy se naopak podporuje přechod na volné ustájení prasat a přechod z klecových na podestýlkové chovy drůbeže. Toto kritérium proto navrhujeme vyřadit.
      • U specifických PK (prasata a drůbež) zcela chybí preferenční body, které by zvýhodňovaly začínající chovatele těchto druhů zvířat.
      • U specifických PK dále nesouhlasíme s preferenčními body za intenzitu chovu zvířat. V aktuální situaci dlouhotrvajícího sucha nelze preferovat vysokou intenzitu chovu zvířat, protože v řadě oblastí je nemožné uživit více zvířat než 0,5 VDJ/ha. Podporu intenzity chovu nepovažujeme v této situaci za vhodnou.
      • U specifických PK (drůbež) chybí jednoznačná podpora pro chovatele, kteří přechází z klecových chovů na chovy volné.

V návrhu preferenčních kritérií operace 4.2.1. Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů pak vznášíme tyto zásadní připomínky:

      • Zcela chybí bodové zvýhodnění ekologického zemědělství, mladých zemědělců a mikro a malých podniků. Podporu těchto podniků považujeme přitom v rámci investičních opatření za zcela klíčové.
      • Navrhujeme snížení počtu preferenčních bodů pro žadatele, kteří u svých výrobků mají některou z registrovaných značek kvality. Bodové zvýhodnění v této výši zásadně blokuje přístup pro subjekty, které chtějí se zpracováním produkce začít, což považujeme za kontraproduktivní.
      • Navrhujeme zcela zrušit preferenční body za export (proexportní výkonnost podniku a proexportní aktivity s podporou MZe). Pokud je smyslem 10. kola PRV zvýšení soběstačnosti, jsou tato kritéria zcela proti tomuto záměru.

V rámci Specifických podmínek pro opatření 4.2.1 dále požadujeme v bodu 7) Dalších podmínek umožnit čerpat dotaci také na očištění a balení produkce. I toto základní zpracování pomůže malým subjektům zkrátit dodavatelský řetězec.

Za Asociaci soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek, předseda
Za Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů František Winter, předseda
Za Společnost mladých agrárníků David Brož, prezident
Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Zdeněk Perlinger, předseda
Za Svaz marginálních oblastí Milan Boleslav, předseda
Za Spolek pro obnovu venkova Veronika Vrecionová, předsedkyně

reklama

 
Nevládní zemědělské organizace

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2020 14:11
Správné požadavky.
Odpovědět
JS

Jiří S

14.5.2020 14:15
Takřka se vším se dá souhlasit. Jediné čemu nerozumím, proč by měly být ANC oblasti dotovány více. Vzhledem k tomu, že většina jich je momentálně vztažena na území, kde je více srážek než kdekoliv jinde, tak jsou na tom právě o poznání lépe a budou.

Jinak souhlasím s tím, že výběr, či výčet dotovaných věcí je skutečně tristní. Na naší farmě bychom chtěli rozšířit strojový park do vinohradů (výrazný úbytek lidí) a s tím, že bychom si teoreticky mohli dosáhnout jen na viniční traktor, jenže bez investice k přípojným zařízením to nemá smysl. Je to vytvořeno skutečně z velké části jen pro velkovýrobce.
Odpovědět
JS

Jiří S

14.5.2020 14:19 Reaguje na Jiří S
Doplnění a to již pro zaběhnuté velkovýrobce. Kdybychom chtěli například začít pěstovat brambory, tak tam chybí uskladnění brambor a podobně a to je největší investice do začátku, takže finančně pro nás nemožné, dosáhnout nějaké větší diverzifikace plodin, čímž se samozřejmě MZe chlubí, že tímto pomůžou.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

14.5.2020 16:13 Reaguje na Jiří S
Je to podobné jako v každém režimu. Politici jsou bohužel béčkovými vzdělanci jež vlezli do politiky jen z důvodů ... , není to jen v případech zemědělského farmářství a péče o přírodu. Ale jak se ukazuje tak podobně jsou na tom i školství a zdravotnictví. Osobně si myslím, že farmáři jako prvovýrobci jsou nejpostižitelní otloukánci ze všech stran. Patřím spíše k malofarmářům, kteří díky své výměře polností vystačí vlastními silami, není to na zbohatnutí, ale jen na zachování památky předků. Než jsem šel do důchodu tak jsem to měl jako popracovní přivýdělek. Pokračovatele nemáme, potomci se živí v jiných oborech a sedlačinu brou jako relax a zdroj ovoce a zeleniny za práci. Nestěžuji si, snažíme se zachovávat IP pravidla a prodáváme ze dvora. Děje se to všude ve vyspělé EU. Nejsou jen velkofarmáři a velkopěstitelé. Na moje hospodářství mi stačí Antonio Cararro s příslušenstvím z devadesátých let. Brambory pěstuji také pro okolní sousedy a jejich potomky. Vzhledem ke svému stáří jsme zrušily chov hospodářských zvířat, a ovocnářství také poalu omezujeme a nahrazujeme pěstováním rychlerostoucích rostlin. V našem lesíku jenž je mladou výsadbou stářím padesáti let, zatím těžit nesmíme. Nevím jak to bude s farmařením za nějakých patnáct let,
Odpovědět
JS

Jiří S

14.5.2020 22:27 Reaguje na Krejcar Stanislav
Souhlasím. I s tím, že příslušenství může být používané starší, my jsme si třeba upravili kypřič do vinohradu tak, že je dokonce ze 70. let a nyní nahrazuje, dokonce převyšuje, svojí funkčností cokoliv nového na trhu. Každopádně 80 ha vinohradů je hodně a 5 pracovníků na zelené práce je prostě zoufale málo s tím, že někteří jsou již důchodového věku a bohužel na takovou dřinu jako je vinohrad se nikdo nehlásí. Bylo by potřeba dokoupit moderní závěsnou techniku, bohužel se firma po revoluce nepředělala na výrobce vína, ale zůstala jen u vinohradnictví a nyní nás levné dovozy moštu skutečně drtí. Ale jak říkáte, vybrali jsme si to, děláme to s radostí a budeme nadále. I když se u toho občas brblá.
Odpovědět
Pa

PavelA

14.5.2020 14:57
A co včelaři? PSNV?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.5.2020 17:52
Svět jde úplně jiným směrem, než je v návrhu. Od malozemědělců k velkozemědělcům. A to z mnoha důvodů. U velkopěstitele se snáze zajišťuje odbornost, dosahuje vyšší produktivity práce a nakonec i vyšších příjmů i na jednotku plochy. Stačí se podívat do odkazu níže, kolik lidí se zemědělství v jednotlivých zemích věnuje - obvykle méně rozvinutá země = více lidí se lopotí na malých pozemcích. A i v zemích dávaných občas za vzor dochází ke spojování pozemků a ubývání drobných zemědělců.
U dotací by bylo lepší snažit se o jejich snižování, až úplné odstranění spolu s liberalizací trhu se zemědělskými produkty (jak činí Cairns group). A pokud už dotace jsou, tak je využívat ne na dotování produkce. A už vůbec nedotovat nějaké BIO nebo welfare produkty - uvědomělí spotřebitelé si za tuto marginální oblast zajisté zaplatí plnou cenu. Přispívat zemědělcům na ekologické zásahy do krajiny - trvalé travní porosty a podobně.
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/stale-vice-cechu-pracuje-ve-sluzbach-nove-porovnani-zemi/r~26edc4e2635011e49e4b0025900fea04/
Odpovědět
JS

Jiří S

14.5.2020 22:16 Reaguje na Richard Vacek
Dobrý den, pane Vacku. Mohl bych Vás poprosit o nějaký zdroj ke snižování dotací u Cairns group a jejich liberalizace trhu? Pokud vím, tak právě země jižní Ameriky mají vyšší dotace na osobu než Evropa a navíc vzhledem k tomu, že Evropa potřebuje vyvážet auta, tak oběsila vlastní zemědělství a dovolila právě JA vývoz většiny jejich zemědělských komodit za dovoz aut z EU.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.5.2020 05:26 Reaguje na Jiří S
Jsou státy, které jsou schopny v zemědělství fungovat bez dotací. Jedná se buď o státy rozvojové (dost často platí, že se jedná o státy "zemědělské", kde zemědělská produkce tvoří značnou část HDP), nebo státy, které mají výhodné přírodní podmínky pro některé produkty. Evropské země nejsou rozvojové, zemědělství tvoří nízkou část HDP (u nás je HDP zemědělství: 2,4 %,průmysl: 37,7 %, služby: 59,9 %).
Snad odkaz na problematiku v češtině:
https://books.google.cz/books?id=hePHxgXZz9gC&lpg=PA268&ots=IEY0h6KlE3&dq=cairns%20group&hl=cs&pg=PA268#v=onepage&q=cairns%20group&f=false
A nebo se můžete podívat na spoustu odkazů v angličtině - a začít třeba od wiki:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cairns_Group
a nebo se podívat, jak na Novém Zelandu skončili s dotacemi:
https://en.wikipedia.org/wiki/Agriculture_in_New_Zealand
Odpovědět
JS

Jiří S

15.5.2020 07:32 Reaguje na Richard Vacek
No upřímně, je to jeden velký nesmysl. Jsou sice schopny nějak takto fungovat, ale má to hodně svých ale. Například Nový Zéland měl dlouho podpory roční až 40 % zisku, kdy dokázaly zmodernizovat své farmy natolik, že nyní již jsou schopny v moderním pojetí fungovat bez podpor, navíc mají přírozeně nízké množství orné půdy a většinu své produkce pasou a nemusí kolem toho nic dělat. Austrálie zase jede takovou produkci jen díky vysoké chemizaci a jestli jste si všiml, tak Austrálie a Kanada mají největší problém s rezistencí plevelů a škůdců na celém světě a mají s tím velké problémy, takže jejich efektivita je vykoupena silným ničením půdních zdrojů. A jižní Amerika je tam proto, protože za prvé mají nízké mzdové náklady a za druhé nepromítají své vyšší dotování do zahraničního vývozu a vzhledem k tomu, aby dokázaly na jejich chudých půdách udržet vysoké výnosy, tak musí vypalovat nové pralesy a po třech letech takovou zničenou půdu pěstováním soji a kukuřice opouští. Takže to je sice krásné, že to zvládají bez dotací, ale souhrnně je to tím, že bud v minulosti byli podporováni tak extrémně, že modernizace proběhla již dávno a může to tak fungovat anebo a to spíše na úkor ekologizace a ničení životního prostředí. A nevím jak vy, to se mi tedy příčí.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.5.2020 18:23 Reaguje na Jiří S
Nevidím do podrobností, ale když se podívám na statistiky FAO ohledně spotřeby pesticidů a porovnám to s rozlohou orné půdy, tak vychází chemizace Austrálie podobně jako u nás.
https://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=ag_lnd_arbl_ha&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=world&idim=country:CZE:AUS&ifdim=world&hl=cs&dl=cs&ind=false

http://www.fao.org/faostat/en/#data/RP/visualize
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist