https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/o-motyly-prece-skoro-nejde?ids%5Bx92cf69d87cdfee529491b55dd14f4781%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Konvička: O motýly přece (skoro) nejde

5.11.2007
Našince vždycky překvapí, když s ním kolegové polemizují v otázkách, které sám pokládá za dávno vydiskutované, alespoň v rámci společného oboru - říkejme mu třeba ochrana přírody. Hovořil jsem tak nesrozumitelně (viz rozhovor s Martinem Konvičkou zde), dělá si vyzyvatel legraci, nebo je opravdu tak zoufale neinformován? Výtky kolegy Neustupy (viz reakce Jiřího Neustupy tady) vypadají na všechny tři možnosti, takže ještě jednou a polopatě.
 
Nikde a nikdy jsem nevolal po návratu k roku 1900 ani žádnému jinému Zlatému věku. Volám-li po managmentu rezervací, potažmo krajiny, ve prospěch biologické rozmanitosti, pak k tomu naopak chci využít všech myslitelných a realisticky využitelných přístupů - od staromilců s ovečkami, přes křovinořezové firmy, až k rozumně nastaveným zemědělským dotacím a spolupráci s developerskými firmami. Tedy vše jiné než sentimentalismus. Nejsem v tom sám, navlas stejně přemýšlí většina vlivných hlav moderní ochrany přírody, tedy ti pánové, co píší učebnice. Důvodem, proč moderní ochrana přírody odvrhla - až na vzácné výjimky, jako jsou jádra národních parků - sny o klimaxech a bezzasáhovosti, není nechuť k přírodě bez lidí, ale obrovská zodpovědnost. Sny o přírodě bez lidí totiž nefungují.

O ochuzování středoevropské fauny a flóry dnes víme dost na to, abychom je srovnávali s extinkčními kataklyzmaty. Opravdu nejde o 18 vyhynulých denních motýlů. Stejné neštěstí postihuje všechny bezobratlé, pro něž disponujeme rozumnými daty. Mizející druhy nic nenahrazuje, snad až na hrstku generalistů, kterým se daří skoro všude. Na 18 ztracených motýlů k nám připutovali dva, v jiných skupinách to není jiné. Co hůř, nevymírají exoti z okrajů areálů, ale zástupci fauny listnatých lesů nebo panonští endemité.

Na přírodu ponechanou bez zásahů se věřilo někdy do 70. let - se známými a nedozírnými následky zejména pro bezlesá stanoviště, kde se důsledky opuštění projevily nejdřív. Jenže při dělení světa na les a neles jsme trochu pozapomněli na klíčovou otázku, kdeže by rostla a žila ne-lesní biota bez lidského vlivu. Dnes vcelku spolehlivě víme, že právě v lesích - respektive v té někde skoro lesní a jinde jen křovinaté či dokonce travnaté savaně, jež by pokrývala většinu evropského vnitrozemí. Lesy bez člověka by byly řidší, protkané proměnlivou mozaikou bezlesí. Jistě by obsahovaly i stinné partie, ale ne všude a ne pořád. V krajině bez lidí by operovala spousta jiných, někdy nedoceňovaných faktorů - velcí býložravci, ekosystémoví inženýři typu bobra, povodně, požáry, přemnožené bekyně a obaleči. Po tisíciletí provozované lidské aktivity jako lesní pastva, sběr klestí či vypalování jen plynule nahradily přirozeně působící procesy. Kytky a zvířata řídkých lesů, luk či stepních strání nejsou nějací post-neolitičtí přivandrovalci. Jsou zde doma.

Mýlka s rokem 1900 vznikla pravděpodobně z toho, že někdy po tomto datu začalo zprůmyslněné zemědělství a lesnictví rozbíjet jemně zrnitou mozaiku stanovišť, jež v lidmi osídlené krajině dokázala, právě díky té jemnozrnnosti, udržet diverzitu doby předzemědělské. Odtud i nedorozumění s Libickým luhem. Ponechat jej bez zásahu a současně udržet jeho druhové bohatství lze, to by ale musel zaujímat celé Polabí včetně neregulovaných řek, náplavů, praturů a bobrů. Ne že bych nebyl pro, jenže vystěhování Poděbrad a Hradce Králové jaksi není možné, takže nezbývá než využít potenciál současné rezervace - čili zde obnovit tradiční typy hospodaření, jak zde operovaly od příchodu člověka někdy do 20. let minulého století. Současné "nezasahování" zcela zglajchšaltovalo ekologické podmínky - vymření řady druhů je právě zde dobře zdokumentováno.

Zbývá argument konfliktem diverzit. Prý existují druhy, jimž vyhovuje onen zastíněný pseudoprales. Jistěže existují. Jenže pro světlý les hovoří i organismy, jejichž nároky kolega Neustupa tolik hájí. Stanovištní preference xylofágních brouků v lužním lese, sledované kolegy Vodkou a Čížkem, vypadají, jako by si je Konvička vymyslel. Většina druhů starých stromů vyžaduje osluněné staré stromy. Totéž platí pro půdní mezofaunu, tedy žoužel jako stonožky a mnohonožky. K houbám snad tolik, že některé ustupující druhy lze podpořit právě hrabáním steliva (viz Baar & Kuyper, Restoration Ecology 6, 227-237). Takže zbývají protistové a háďátka - o nichž ale, jak Neustupa přiznává, skoro nic nevíme.

Čímž jsme u jádra pudla, a sice u důkazního břemene. Pošetilost tradičních ochranářských doktrín jsme pozorovali nejprve na motýlech ne proto, že by motýli byli divní, ale protože o nich víme víc než o jiných skupinách. Jenže shodné nároky má kdekdo. Zůstaneme-li u nížinných lesů, pak jsou na jedné misce vah desítky druhů, jejichž nároky známe, a tisíce, kde je intenzívně tušíme, včetně atraktivních motýlů, orchidejí a ptáků. Potřebujeme sakra pádný důvod, proč dát přednost sinicím či háďátkům, o jejichž nárocích nevíme nic. Dokud se o nárocích háďátek, prvoků a podobné žoužele nedozvíme něco uchopitelného, pak na ně sice musíme brát ohledy (osobně jsem absolutně pro ponechávání části nížinných lesních rezervací samovolnému vývoji), ale nemůžeme na nich stavět dalekosáhlé strategie. Pro začátek by bylo dobré najít v některé z těch opomíjených skupin skutečné specialisty hustých nížinných lesů - a srovnat stav s pozůstatky lesů řídkých. Troufám si hádat, že v hustých lesích nenajdeme nic moc, v minulosti vzácný biotop na sebe stěží nabalil nějakou extra diverzitu.

Článek je převzat z tištěného Ekolistu 11/2007.


reklama

 
Martin Konvička
Autor se v Entomologickém ústavu AV ČR zabývá motýly.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RE: - 7. 11. 2007 - Tracker

"začne vyhrožovat paragrafy..." - taky to nemám rád, ale věřte že není snadné to dělat jinak. Pokud navrhnete co by se dělat mělo a proč, rozumný člověk to příjme, ale rozumných lidí aspoň v MŽP i mezi úředníky je skorem jako šafránu a doporučující informace je pro ně (bohužel) něco co se dá přečíst, pochopit, ale čím není třeba se zabývat. Neplatí to pro všechny, mám zkušenosti že na správách CHKO, v AOPK nebo na Akademii věd sedí spousta rozumných lidí, bohužel ne už tak přímo na MŽP. Jinak by se sotva stalo co se stalo při schválení agroenvi dotací, které nekritizune jenom Martin Konvička, ale prakticky všichni kdo o nich ví (aspoň takové jsou moje zkušenosti). A jak říkám není to jediná věc. Na paragrafy už slyší protože se jich bojí (úředníci)... a bohužel je to jediný způsob jak se s nimi dá hnout.

Modrásek černoskvrnný v EU ohrožený je, kde není (ještě) ohrožený jsou "zaostalé" státy ... a znamená to snad že ochranu přírody necháme na banánových (nebo post-socialistických) republikách a budeme je udržovat pomocí správně nastavených (už jenom to bych chtěl vidět) eko-dotací v primitivním stavu? Není snad lepší se do toho naopak pustit tam kde je příroda dost zničená a kde jsou peníze na to to napravit? Proč lidi jezdí na dovolenou do Yellowstonu, do Vysokých Tater nebo na Kamčatku? Jenom vidět "přírodu" nebo třeba i vidět živočichy co tam žijí? Není rozdíl snad v tom když řeknete "byl jsem v Beskydech" a "byl jsem v Beskydech a viděl jsem tam medvěda"? A modrásek má podobnou hodnotu byť třeba o něco menší. K čemu je les pokud tam nebudou jeleni, krahujci, motýly, slepýši...?

Že se motýlům věnuje až příliš moc pozornosti? Možná ... ale situace s jejich ochranu je zcela opačná - neděje se skoro nic nebo špatně, situace je víc kritická než v jiných skupinách živočichů. Když začali mizet obojživelníci kvůli melioracím tak se s tím podařilo hnout ... u motýlů je to složitější, jeden konkrétní důvod není, ale řešení je většinou snadné a levné, ta proč s tím sakra taky něco neudělat?

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist