Ondřej Bačík a Ivo Dokoupil: Rekordní ochrana divoké přírody na Pradědu, Sněžníku a Keprníku, navzdory neochotě Správy CHKO

Po ročním úsilí, podání odvolání k ministerstvu a po stížnosti na nečinnost Správy CHKO Jeseníky dosáhli ekologové klíčového vítězství pro další osud divoké přírody v oblasti Pradědu, Sněžníku a Keprníku. Během května tak ekologové doslova donutili Správu CHKO vydat nová rozhodnutí ohledně výjimek na zásahy proti kůrovci. Tato rozhodnutí jsou přelomová v rámci České republiky. Výsledkem je totiž vytvoření v podstatě bezzásahových území o celkové rozloze 2 424 hektarů v oblastech s nejcennější přírodou na Moravě. Vzhledem k tomu, že se proti kůrovci zasahuje na více než 90 % plochy CHKO Jeseníky, je velmi důležité, aby alespoň na několika procentech území byl ponechán prostor pro přirozený vývoj divoké přírody. Zásahy proti kůrovci jsou nyní možné jen na menšinové ploše rezervací.

Neochota vedení Správy CHKO Jeseníky chránit nejcennější přírodu

Na jaře 2021 vydala Správa CHKO sérii rozhodnutí, ve kterých povolila výjimky na provádění tzv. intenzivních technologií za účelem asanace kůrovcem napadených stromů na velké části území Národní přírodní rezervace (NPR) Praděd, NPR Králický Sněžník a NPR Šerák-Keprník. Tyto rezervace mají podle zákona o ochraně přírody nejvyšší stupeň ochrany, negativní lidské zásahy jsou zde zakázány, stejně tak pohyb lidí mimo stezky, sběr hub apod. Jde o mimořádná území, kde je ochrana přírody nadřazena jakékoliv jiné aktivitě. Společnost přátel Jeseníků a Hnutí DUHA Jeseníky se proti rozhodnutím Správy odvolaly k Ministerstvu životního prostředí ČR, které v listopadu 2021 dalo ekologům za pravdu a zrušilo napadené části udělených výjimek. Zastavilo tak možnosti ničení divoké přírody a nařídilo Správě CHKO věc znovu projednat.

Ekologové v odvoláních upozornili na velmi vstřícný přístup Správy CHKO k lesníkům a na hrubá pochybení. Ministerstvo ve svých listopadových rozhodnutích Správu důrazně kritizovalo např. za nedostatečně provedené hodnocení dopadů asanačních zásahů na horské smrčiny, za nepřezkoumatelnost hodnocení lesních porostů a konstatovalo, že postup Správy CHKO je „ve zcela zásadním rozporu s metodikou MŽP ČR, aniž by se touto okolností jakkoliv zabývala a tento rozpor zdůvodnila“.

Alarmující byl následný přístup Správy CHKO, která koncem listopadu vydala tiskovou zprávu, v níž situaci zkreslila a tvrdila, že po zásahu ministerstva má Správa CHKO své výjimky jen podrobněji odůvodnit a více specifikovat, z jakých dat vycházela. Vrcholem byl výrok vedoucího Správy CHKO v médiích, že Správa nepochybila a nic neprobíhá v rozporu s pravidly ochrany přírody. Na základě úspěšných odvolání ekologů musela Správa CHKO věc znovu projednat a měla vydat nová rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, tzn. standardně do 60 dnů. Protože Správa CHKO porušila zákonem stanovené lhůty a nová rozhodnutí nevydala(!), ekologové podali dne 5. 4. 2022 stížnost k ministerstvu a požádali jej o uplatnění opatření proti nečinnosti Správy a o zajištění neodkladné nápravy. Teprve poté, začátkem května, Správa CHKO nová rozhodnutí ke třem rezervacím vydala.

Rozdílná interpretace výsledků nových výjimek

I po vydání nových rozhodnutí se vedení Správy CHKO a tisková mluvčí AOPK snaží zakrýt tento úspěch pro přírodu Jeseníků. Dál ostudně obhajují zásahy v NPR a nesmyslné ničení rezervací. V reportáži na ČT24 se uvádí: „Správa CHKO namítá, že lesy ani v nejcennějších oblastech Jeseníků nejde nechat napospas svému osudu. Pokud tam lesníci proti kůrovci nezasáhnou, hrozí jim podle zástupců CHKO postupná destrukce a rozpad.“ Toto jsou názory, které patří do archeoskanzenu doby minulé a ne do moderní ochrany přírody 21. století s tolika poznatky z vědeckých, ale i praktických zkušeností. A ilustruje to dlouhodobou skutečnost, že vedení Správy CHKO nehájí zájmy ochrany přírody.

Dále Správa a AOPK tvrdí, že změny v nových rozhodnutích jsou více optické, než praktické, protože do ploch, které byly původně bezzásahovým území, připočetli i plochy horského bezlesí a mladé porosty. Mluvčí AOPK právě toto ve své reakci zdůrazňuje a uvádí, že trávou v alpínských trávnících se kůrovec neživí a ochrana přírody zde podporuje pastvu krav a ovcí s cílem udržet pestré společenství rostlin. Proto naše tvrzení, že se jedná o klidové či bezzásahové území, jen dokazuje velké nepochopení. Dále píše, že rozsah porostů, ve kterých by se kůrovec mohl vyskytovat a ve kterých se proti kůrovci nebude zasahovat, se v zásadě nemění (oproti původní verzi z jara 2021).

To je opravdu velké nepochopení a zkreslení, protože naše tisková zpráva se věnuje lesním porostům, nikoliv alpínskému bezlesí na Pradědu a pastvě krav a ovcí. Do statistiky nezahrnujeme horské bezlesí na Pradědu, ale plochu lesních porostů, proto je náš údaj o bezzásahovosti snížen ze 71 % na 65 % plochy NPR Praděd. Naše tisková zpráva se týká toho, že v pásmu A (červená barva v mapách) jsme dosáhli zákazu provádění zásahů proti kůrovcem napadeným stromům, tzn. nebyla zde udělena výjimka na kácení, odkorňování, použití jedovaté chemie apod. Tyto oblasti jsou ponechány bez zásahu a divoká příroda zde může aktuálně fungovat podle svých pravidel. Platnost všech rozhodnutí je do 31. 12. 2023.

Plocha pásma A v lesích se jednoznačně výrazně zvětšila. Ano, jsou zde skutečně i porosty mladé (zejména na Sněžníku), ale také porosty starší i velmi staré. Konkrétně na Sněžníku tak byly nově kromě hlavního vrcholu zařazeny jako bezzásahové 130 a 170 let staré porosty Malého Sněžníka nebo 170 let staré porosty ve vrcholové oblasti od Podbělky až po Sušinu a dále. Zásadní úspěchy jsou v NPR Praděd, kde nově jako bezzásahové přibyly 120 let staré porosty v oblasti Pradědského potoka, dále 160 let staré porosty nad Česnekovým dolem a 150 let staré porosty nad Divokým dolem. Rovněž jádrová lesní zóna v Malém kotli je nově bezzásahová. Zásadním přínosem je rovněž to, že významné lesní plochy se 170 let starým porostem nad Česnekovým dolem a 160 let staré porosty nad Divokým dolem byly přesunuty z pásma C do pásma B. Tzn., že zatímco dříve zde byly možné v původních a biologicky hodnotných porostech ty nejhorší destruktivní zásahy včetně kácení, odkorňování, odvětvení a manipulace, nyní se zde kácet nesmí a odkorňování může probíhat jen na stojato! Obdobná je situace i v oblasti Keprníku, kde byla do zóny bez zásahu přesunuta velká plocha 170 let starých horských lesů. Toto vše jsme dokázali zachránit před zbytečnými zásahy a změnit. Tvrzení Správy CHKO a tiskové mluvčí AOPK, že se jedná jen o porosty mladé a že se rozsah porostů v zásadě nemění, je tedy nepravdivé.

Jaké jsou tedy výsledky nepovolení výjimek na zásahy proti kůrovci?

1. v NPR Králický Sněžník (celková rozloha 1 718 hektarů):

na jaře 2021 zde byla vyhlášena bezzásahovost na pouhých 5% plochy lesů (85 hektarů v tzv. pásmu A) a na zbývajících 95% bylo povoleno použití intenzivních technologií, z toho tzv. pásmo B s šetrnými zásahy zahrnovalo 38% lesů a pásmo C s destruktivními metodami zásahů zahrnovalo 57 % lesů.

Nově je vyhlášena bezzásahovost na 50,3 % plochy lesů (864 hektarů v tzv. pásmu A) a na zbývajících 49,7 % bylo povoleno použití intenzivních technologií, z toho tzv. pásmo B s šetrnými zásahy zahrnuje 10,6 % a pásmo C s destruktivními metodami zásahů zahrnuje 39,2% lesů.

2. v NPR Praděd (celková rozloha 2 035 hektarů)

na jaře 2021 zde byla vyhlášena bezzásahovost na 54 % plochy lesů (880 hektarů v tzv. pásmu A) a na zbývajících 46% bylo povoleno použití intenzivních technologií, z toho tzv. pásmo B s šetrnými zásahy zahrnovalo 24 % lesů a pásmo C s destruktivními metodami zásahů zahrnovalo 22 % lesů.

Nově je vyhlášena bezzásahovost na 65 % plochy lesů (1048 hektarů v tzv. pásmu A) a na zbývajících 35 % je povoleno použití intenzivních technologií, z toho tzv. pásmo B s šetrnými zásahy zahrnuje 21 % a pásmo C s destruktivními metodami zásahů zahrnuje jen 14 % lesů.

3. v NPR Šerák-Keprník (celková rozloha 795 hektarů)

na jaře 2021 zde byla vyhlášena bezzásahovost jen na 25,5 % plochy lesů (198 hektarů v tzv. pásmu A) a na zbývajících 74,5 % bylo povoleno použití intenzivních technologií, z toho tzv. pásmo B s šetrnými zásahy zahrnovalo 50,5 % lesů a pásmo C s destruktivními metodami zásahů zahrnovalo 24 % lesů.

Nově je vyhlášena bezzásahovost na 65% plochy lesů (512 hektarů v tzv. pásmu A) a na zbývajících 35 % je povoleno použití intenzivních technologií, z toho tzv. pásmo B s šetrnými zásahy zahrnuje 30 % a pásmo C s destruktivními metodami zásahů zahrnuje jen 5 % lesů.

Zásadní změny v rozhodnutích ukazují mapové přílohy k jednotlivým rezervacím, které jsou k dispozici i s dalšími údaji na webu.

Jaké řešení situace navrhujeme?

Správa CHKO a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ochranu nejcennější přírody Jeseníků dlouhodobě nezvládají. Jako neziskovky ale nemůžeme pořád dělat práci za neschopné vedení Správy CHKO a očekáváme, že MŽP ČR tyto úředníky co nejdříve odvolá. Do budoucna se jako jediné vhodné řešení ukazuje vyhlášení Národního parku Jeseníky jakožto opatření k trvalému zajištění ochrany nejcennější přírody na Moravě. Do té doby je důležité, aby na 30% plochy CHKO Jeseníky (1. a 2. zóny) byl respektován zákon o ochraně přírody. Konkrétně požadujeme ponechat nejcennějších 10 % území (rezervace, 1. zóny, nehospodářské lesy) pro přirozený vývoj divoké přírody bez lidských zásahů. Na dalších 20 % území CHKO (2. zóny a většinou nehospodářské lesy) pak souhlasíme s ekologicky citlivými zásahy proti kůrovci, bez vzniku velkých holin a bez použití jedů. Na zbývajících 70 % plochy CHKO je další osud přírody hor v rukou lesníků a naše organizace do toho nevstupují.

---

reklama

---