https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrej-bacik-a-ivo-dokoupil-jaky-je-dalsi-osud-jesenicke-divociny-problemem-jsou-tezby-v-lesich-lide-mimo-stezky-a-spatne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ondřej Bačík a Ivo Dokoupil: Jaký je další osud jesenické divočiny? Problémem jsou těžby v lesích, lidé mimo stezky a špatně fungující Správa CHKO

13.12.2022
Výjimky udělené Správou CHKO umožňují plošné vytěžení horských lesů v 1. a 2. zónách, včetně starých porostů. Snímek ukazuje stav na území 2. zóny CHKO v oblasti Koberštejna a Staré hory.
Výjimky udělené Správou CHKO umožňují plošné vytěžení horských lesů v 1. a 2. zónách, včetně starých porostů. Snímek ukazuje stav na území 2. zóny CHKO v oblasti Koberštejna a Staré hory.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
CHKO Jeseníky jsou ostrovem horských lesů a vysokohorského bezlesí a útočištěm pro řadu vzácných druhů. Otázka ale zní, co bude s touto největší divočinou na Moravě dál a zda jí vytvoříme podmínky pro přežití.
 
Společnost přátel Jeseníků (SPJ) již řadu let organizuje nezávislý monitoring vzácných druhů na území CHKO založený na pozorování v terénu a na fotopastech. Projekt „Život v jesenické divočině“ organizace financuje z vlastních zdrojů a z darů veřejnosti. Minulý týden zveřejněné výsledky projektu ukázaly, že území CHKO Jeseníky je domovem vlka, rysa a orla skalního. Dále jsme prokázali výskyt řady dalších vzácných druhů, ale také nepůvodních a člověkem uměle vysazených zvířat. Populace některých vzácných druhů klesají nebo vymírají. Společným jmenovatelem všech vlivů je pak člověk.

Tlak na přírodu Jeseníků se stupňuje a lze jej považovat za největší v historii. Klíčovým problémem jsou celoročně probíhající těžby dřeva v lesích, ať už jde o úmyslné těžby nebo o kalamitní kůrovcové těžby. Těží se téměř všude a velmi často lze vidět skládky vytěženého dřeva, svahy s erozními rýhami a lesními svážnicemi po těžké technice, nebo je slyšet hluk motorových pil. Příroda Jeseníků nutně potřebuje klidová území, kde by člověk nezasahoval a přírodní procesy včetně kůrovce by byly ponechány přirozenému vývoji. Vlk, rys, orel, ale i sovy a další dutinoví ptáci i lesní kuři potřebují klid pro námluvy, hnízdění a vyvádění mláďat a často potřebují také vhodné prostředí tvořené starými stromy, soušemi, padlým mrtvým dřevem v kůře. Velkým problémem je proto kácení a ničení starých lesů a bučin nebo vyřezávání bříz z mladých porostů.

Častým důsledkem těžeb jsou erozní rýhy nebo vyježdění lesních svážnic a poškozování lesní půdy a vodního režimu. Snímek je na území 2. zóny CHKO, Medvědí hornatina.
Častým důsledkem těžeb jsou erozní rýhy nebo vyježdění lesních svážnic a poškozování lesní půdy a vodního režimu. Snímek je na území 2. zóny CHKO, Medvědí hornatina.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Fenoménem posledních let je tzv. overturismus a vysoký počet lidí na horách. Jeseníky se staly dopravně snadno dostupné, roste počet resortů, propagačních kampaní a vše násobí negativní dopady sociálních sítí. Výsledkem jsou často plná parkoviště, auta odstavená na lesních cestách, řvoucí motorky a hory plné lidí. Likvidační pro vzácnou přírodu Jeseníků je stále častější chození lidí mimo stezky, volné pobíhání psů, nocování v odlehlých lokalitách a s tím spojené rušení vzácných druhů zvířat, sešlap a ničení chráněných rostlin, které často mají svůj původ až v době ledové.

Apelujeme na veřejnost, aby se nepropagovala poslední odlehlá místa mimo značené stezky na Facebooku nebo na Instagramu. Zejména 1. zónu CHKO Jeseníky, která tvoří pouze 7 % nejcennější přírody a je chráněna zákonem, je potřeba zachovat jako klidové území pro vzácné druhy zvířat a rostlin. Lákání tisíců lidí na sociálních sítích do těchto míst vede k jejich zániku. Zodpovědné chování každého člověka je tedy velice důležité pro další osud horské divočiny a divokých zvířat.

Stále častější chození lidí mimo stezky ve vzácných lokalitách, rušení zvířat a sešlap druhů rostlin z doby ledové. Snímek je z vrcholu Břidličné hory, 1. zóna CHKO a přírodní rezervace.
Stále častější chození lidí mimo stezky ve vzácných lokalitách, rušení zvířat a sešlap druhů rostlin z doby ledové. Snímek je z vrcholu Břidličné hory, 1. zóna CHKO a přírodní rezervace.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Dlouhodobým problémem Česka je pytláctví, které v praxi představuje trestný čin neoprávněného lovu zvěře včetně vlků, rysů nebo velkých dravců. Mediálně známé případy jako je nález mrtvého rysa v mrazáku myslivce na Klatovsku v roce 2021 nebo dvanáct obviněných osob v rámci Operace Lovec ze stejného roku ukazují jen špičku ledovce. Lze předpokládat, že podobné situace se nevyhýbají ani Jeseníkům, obzvláště když místní dřívější populace rysa ostrovida „někam zmizela“.

Společným jmenovatelem problémů je Správa CHKO

Správa CHKO Jeseníky bohužel dlouhodobě nevytváří účinná opatření pro zachování a rozšiřování divoké přírody v Jeseníkách a naopak umožňuje její ničení. Nezavádí ani dostatečná opatření na záchranu klíčových druhů zvířat nebo na obnovení jejich populací. Zásadním problémem je to, že Správa CHKO Jeseníky:

      - je velmi vstřícná k těžařům a letos vydala celou sérii výjimek na zákonem zakázané činnosti, ve kterých umožňuje při napadení stromů kůrovcem plošné vytěžení horských lesů, a to na území nejpřísněji chráněné 1. a 2. zóny CHKO. V případě suchého počasí a gradace kůrovce hrozí neomezené těžby. Výjimky byly povoleny do 31. 12. 2024,
      - v těchto výjimkách rezignovala na ochranu starých a biologicky hodnotných porostů a umožnila v nich rovněž plošné těžby v případě napadení kůrovcem,
      - výjimky na holoseče udělila i v evropsky chráněných a unikátních horských smrčinách v 1. a 2. zóně, dokonce i v nejstarších porostech pralesovitého charakteru (mimo NPR),
      - promarnila 10 let a nerealizovala stanovená opatření v rámci Plánu péče o CHKO Jeseníky, kdy měla připravit podklady a vyhlásit nové přírodní rezervace a zejména měla připravit významné rozšíření plochy NPR Praděd a NPR Šerák-Keprník. Toto opatření je přitom zásadní z důvodu nutnosti ochrany evropsky výjimečné přírody např. v oblasti masivu Vozky, Červené hory a Břidličné hory,
      - nezajistila vytvoření klidových a bezzásahových území, kdy by alespoň na 10% plochy CHKO mohla skutečně fungovat divoká příroda, přirozené přírodní procesy a klid by zde měly velké šelmy, dravci a další vzácné druhy,
      - zcela nedostatečně zajišťuje ochranu vzácných lokalit prostřednictví stráže přírody, která by měla mnohem aktivněji kontrolovat dodržování pravidel ze strany turistů. Potkat strážce přírody v terénu je opravdu velká vzácnost,
      - rezignovala na přípravu a realizaci projektů na posílení nebo obnovení populací (reintrodukce) rysa ostrovida a tetřeva hlušce, ačkoliv jde o vlajkové druhy pro divokou přírodu. Přes opakovaný apel ze strany ekologických organizací se žádný záchranný program a reintrodukce nepřipravuje. Obnova populace tetřeva hlušce probíhá řadu let např. v Beskydech, ačkoliv Jeseníky mají mnohem lepší přírodní podmínky a klidové oblasti.
V případě rysa ostrovida Správa CHKO Jeseníky upřednostňuje přirozený návrat této šelmy do Jeseníků a tvrdí, že si šelmy najdou cestu samy, zejména ze Slovenska. Jak ovšem ukazuje realita uplynulých 20 let, přirozená obnova tohoto druhu v Jeseníkách nefunguje. Zásadním problémem je fragmentace volné krajiny rychle se rozvíjející výstavbou, snižování prostupnosti krajiny pro velké šelmy a omezené možnosti přirozeného posílení jesenické „populace“. Dnes jediná stabilní a skutečně fungující populace této krásné šelmy v ČR je na Šumavě, a to právě díky reintrodukci rysa. V letech 1982 až 1989 bylo na české straně vypuštěno sedmnáct divokých rysů původem ze Slovenska. Obdobně i na bavorské straně bylo do přírody vráceno několik jedinců. Odhaduje se, že dnes se v celé širší přeshraniční oblasti Šumavy pohybuje zhruba 120 rysů.

Orel skalní na lovu v centrální části CHKO Jeseníky. Vlk, rys, orel a další vzácné druhy nebudou žít mezi motorovými pilami, harvestory a zástupy lidí mimo stezky v ekologicky citlivých lokalitách.
Orel skalní na lovu v centrální části CHKO Jeseníky. Vlk, rys, orel a další vzácné druhy nebudou žít mezi motorovými pilami, harvestory a zástupy lidí mimo stezky v ekologicky citlivých lokalitách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Uvedené body a opatření jsou zásadní pro přežití divočiny v Jeseníkách. Pokud nedojde k nápravě, v příštích letech hrozí vážné poškození poslední zbývající divoké přírody a také populací vzácných druhů zvířat. Klíč k přežití poslední divočiny na Moravě má Správa CHKO, nedělá proto ale téměř nic. Místo toho je vstřícná k těžařům, vydává jednu výjimku za druhou a umožňuje plošné vytěžení horských lesů. Za 10 let nesplnila zásadní úkoly z Plánu péče o CHKO Jeseníky, nepřipravila nové rezervace a rozšíření rezervací v oblasti Pradědu a Keprníku. To je přitom klíčové, jde o evropsky unikátní přírodu, která nutně potřebuje lepší ochranu. Správa CHKO také vůbec nezvládá ochranu klíčových vzácných lokalit před neukázněnými turisty. Strážce přírody je možné potkat u Petrových kamenů, ale jinde si kde kdo dělá, co chce. Nejlepším řešení pro centrální území CHKO je proto do budoucna vyhlášení Národního parku Jeseníky.

Pokud chceme mít v Jeseníkách opravdu „Království horské divočiny“, je potřeba vytvořit urychleně klidová a bezzásahová území alespoň na 10% plochy CHKO. Jeseníky jsou domovem pro vlka, rysa i orla, nebudou ale žít mezi motorovými pilami, harvestory a zástupy lidí mimo stezky v ekologicky citlivých lokalitách.

Vyzýváme Správu CHKO Jeseníky a Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, aby konečně začali konat a zajistili ochranu posledního ostrova divočiny na Moravě!

„Šelmy, dravci a sovy Jeseníků“:

Fotografie a videa s výsledky monitoringu vzácných druhů zvířat

(ZDROJ: archiv Společnosti přátel Jeseníků)

Přečtěte si reakci Agentury ochrany přírody a krajiny Oživení přírody v Jeseníkách postupuje krok po kroku


reklama

 
foto - a Ivo Dokoupil Ondřej Bačík
Ondřej Bačík a Ivo Dokoupil
Ondřej Bačík je předseda Společnosti přátel Jeseníků, Ivo Dokoupil je koordinátor Hnutí DUHA Jeseníky.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (93)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.12.2022 11:50
Situace je ještě horší než ji popisují autoři článku. Devastace Jeseníků se podle mého názoru již nedá zastavit a žádná Správa CHKO Jeseníky již na tom nic nezmění , i kdybychom ji polili živou vodou.
Jako rakovinné bujení válcuje antropogenní tlak naše přírodní dědictví, kterému napomáhá svým přístupem zejména státní správa.

Není to jen problém Jeseníků. Kdo cestuje po naší vlasti, musí konstatovat, že počínajíce Šumavou , přes Krušné hory , Jizerky, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky po Beskydy jsme svědky úředně posvěceného ničení naší krajiny a přírody.
Tak nízký stupeň ochrany přírodního prostředí tady od r. 1989 nebyl. Hubou , tedy proklamacemi jsme na tom velmi dobře, praxe však ve vší nahotě odhaluje obrovské pokrytectví orgánů státní správy i našich zákonodárců.

Nejhorší na tom je, že dotčená veřejnost (tím myslím skutečně ekologické spolky - neplést s ekomagory ) již ani nemá možnost těmto excesům bránit v právní rovině . Tím mám na mysli zmrzačený zákon o ochraně přírody a krajiny posvěcený zkorumpovanou a zalobovanou sněmovnou, včetně částečně nepříčetného Ústavního soudu ČR.

Teď už se chystá konečná rána do vazu - masivní rozjezd OZE , který ve "veřejném" zájmu dílo dokoná. Kdo chce vidět pár volů , ať se seznámí
s webem
https://zachranmeenergetiku.cz/ a seznámí se s názory naší mládežnické avantgardy vyrůstající v bruselském závětří.

Jako společnost jsme absolutně selhali, přitom pár km od nás , v Rakousku se návštěvníkům naskytne zcela jiný obrázek . Netvrdím, že tam je vše stoprocentní , ale v porovnání s ČR je rozdíl v přístupu k ochraně přírody a krajiny doslova kriminální.

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.12.2022 14:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zajímavé. Tak počínajíce NP Šumava a NP Krkonoše jsme svědky úředně posvěceného ničení naší krajiny a přírody. To tedy znamená, že stovky miliónů co by měly jit do ochranáří propagovaného NP Jeseníky jsou, vzhledem ke situaci ve zmíněných NP, jen vyhozené peníze. To je potřeba si zapamatovat.
A srovnání s Rakouskem. V Rakousku je prvořadá podpora rekreace, udržitelného a ekologického turismu a ekologicky zaměřeného zemědělství. V ČR ochrana přírodních procesů a krajinného rázu. Podívejte se na tamní horské silnice. Kde to jde je tunel. U nás je tunel sprosté slovo. Stačí si vzpomenou na ten co měl být pod Červenohorském sedlem. Věřím, že v Rakousku by již dávno stál. U nás tam bude každoročně v zimě kolabovat doprava. Půjdou tam tisíce tun posypových materiálů a místo toho aby se pod sedlem projelo za 7 minut tam budou auta navěky chrlit zbytečně tuny CO2. Ona cesta nahoru a dolů je kolem třičtvrtě hodiny. Také se nám silnice na sedlo rozšířila, vykácel se kvůli tomu kus lesa a rekonstrukce stála asi třetinu toho co by stálo těch 6 km tunelu. To je také presentováno jako vítězství ochránců přírody.
Takže mě osobně těší jediné. Navzdor kůrovcové kalamitě podporované Duhou a Bačíkovci, navzdor přepovědím a výkřikům o kůrovcem sežraných Jeseníkách jsou tyto až na malou čás Rejvízu a Kobrštejna pořád zelené. Doufám, že se je zelené podaří i přes odpor těch takzvaných Přátel Jeseníků a Duhy i nadále udržet.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.12.2022 14:16 Reaguje na Jarek Schindler
Zkuste si někdy letadlem Vídeň - Paříž. Když budete mít štěstí na počasí, uvidíte jaký je rozdíl v ploše Jeseníky, Krkonoše a Alpy. 2 hodiny letíte a nemá to pohoří konce. Naopak celou Českou kotlinu přehlédnete jedním pohledem, a máte dojem, že to letadlo se do ní, k Praze ni netrefí, ak je malá. No a vo tom to je.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.12.2022 17:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
O čem to má být? Kolik z té plochy Alp které nepřehlédnete a které se rozkládají v sedmi státech zabírají NP? Jinak Jeseníky a Alpy rozlohou ani výškou nesrovnávám, takže opravdu nevím o co by mělo jít.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

13.12.2022 19:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ono už těch krás ubejvá. Ale něco pořád ještě máme. Nějaký lesy nám zbyly, pivo máme dobrý. Někdy... A holky Mirku, holky máme nejkrásnější. Film Vesničko má středisková r.1985
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.12.2022 11:55
jednoduché. Z CHKO udělat Národní park, zvednout množství velké zvěře, omezit výstavbu. Pokud tam budou zubři, on ten turistický tlak silně poklesne.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.12.2022 14:10
Ty nepůvodní pokud míní kamzíka bych tak neprožíval, spásat se musí. Jen ho omezit. Ale pokud myslí psíky, nebo minky, no tak to je problém.
V neprodukčních lesích a na holinách je nutné pást (zejména koně, a pásli se i voli) , jak se páslo před 200 lety a občas řízeně holiny vypálit. Ale to vědí, že se to dělalo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.12.2022 14:31
A k těm obrázkům. Jedná se o NP? A pokud je to produkční plocha, no bože. A viděli co udělal třeba Kyril nebo Herwart na Šumavě? A erozní rýhy? Já znám jediné výskyty kuňky žluté a to na rozjetých lesních cestách. Viděli oni někdy sloní trasy? Myslím, že ty rýhy po lakatošovi jsou důstojnou náhradou mamutích stezek, nebo tam vpustit ocelové oře OT SKOT a T70.
Odpovědět
Sl

Slovan

13.12.2022 14:49
Je dobře, že v Jeseníkách působí skupina ochranářů, kteří na ty problémy dokáží upozornit. I tak se dá tlačit na SCHKO, aby se situace pokud možno změnila k lepšímu. Bohužel však obrovské holoseče a ničení lesů ve velkém nejsou problémem pouze Jeseníků. Setkáváme se s tím skutečně téměř po celé republice. Jestli má takhle vypadat záchrana našich lesů, tak teda "bůh s námi". ..
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.12.2022 15:06 Reaguje na Slovan
Blbnete na kvadrát. Holoseč, pokud jde o produkční les je to samé, jako devastace orkánem, či kůrovcem. O co vám jde? Jaká záchrana je povalení Kyrilem?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.12.2022 15:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
Prakticky neprostupné pro spárkatou, také pro pohyb člověka v případě nutného zásahu adrenalinová záležitost. Jo vod kompu se to mudruje...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.12.2022 16:03 Reaguje na Karel Zvářal
Nerozumím, na co reagujete.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.12.2022 16:07 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přelézt bariéru po orkánu. V případě zabloudění dítěte do těchto končin život ohrožující aktivita.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2022 17:17 Reaguje na Karel Zvářal
Už jsem to tu napsal jinde, že takový les z mého
okolí opustila srnčí a zbylo ji pole a okraje toho lesa.
Ten les je téměř neprostupný, pokud neprovozujete
parkur s přeskoky a podlézáním spadlých souší a
pokud si nevezmete mačetu na prosekání buření. Ty
souše stojí i podél jediné cesty kolem "pralesa"
a je risk se po ní pohybovat. Nevšiml jsem si, že
by byl pro zvířata a ptáky pohostinnější, než
kdysi, ale spíše naopak.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.12.2022 17:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Nechtěl jsem nějak obsáhleji komentovat to "vzorové" hospodaření na jednoum projektu. Nejenomže se tam člověk snadno ztratí, ale neumím si v takové džungli představil let a lov sovy. To buďto přijde o oko, nebo se napíchne na větev, nebo - a to nejpravděpodbněji, takové prostředí opustí. Ale např. pro prase ideální kryt, podobně i pro lišku či kunu.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nepasecne-hospodareni-v-lesich-u-klokocne-soulad-ekologie-a-ekonomiky-lesa
Odpovědět
Sl

Slovan

13.12.2022 19:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Takže ty mladé stromky co tam rostou nikdo neukusuje. To jste tím chtěl říct?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2022 18:59 Reaguje na Slovan
A čemu by tam ten okus měl vadit? Vzniká přírodě snad nějaká škoda? Já od ochranářů slyšel že příroda přírodě neškodí.
Odpovědět
Sl

Slovan

15.12.2022 14:16 Reaguje na Jarek Schindler
Taková typická demagogie z vaší strany. Až si přestanou myslivci dělat z našich lesů chovnou oboru (= srnčí, jelení apod. přestane být několikanásobně přemnožená) a lesníci přestanou extrémně prosvětlovat lesy (neb, když je hodně světla, stromky vytváří i hodně cukrů = pochoutka pro zvěř a naopak), pak se můžeme bavit dál.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.12.2022 22:15 Reaguje na Slovan
Demagogii jsou řeči o několikanásobném přemnožení divoké zvěře. Já vím, říkají to ochranáři v televizi a píše o tom Blesk.
Lesníci mají přestat extrémně prosvětlovat lesy? To je od vás novum. Já myslel že horujete pro ten střední les a pro pařezinu. Klidně mě opravte ale světlo je hlavně o fotosyntéze a když pominu ty " poddružnosti" , že 6 CO2 + 6 H2O → C6H12O6 + 6 O2 ,tak by mě zajímalo jestli z toho více slunce udělá více té glukozy. Asi těžko. A pak jsou procesy co tu glukozu mění na základní stavební prvek rostlin tedy celulozu atd. Ale to je celkem zbytečné. Jste opravdu přesvědčen, že zvěř dá přednost podle vás sladké osluněné bříze než pod ní zastíněnému buku?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.12.2022 09:35 Reaguje na Slovan
Pokud těm neduživým a padáním okolních stromů
zmrzačeným zrůdičkám říkáte stromky, tak ani
moc okousané nejsou, protože neduživí mrzáci
mezi buření nelákají ani tu zvěř. Obdivoval jsem tam skupinu ptačích třešní do doby, než
na ně spadla stará bříza. Většinu polámala
a zbytek se snaží prodrat mezi spadlými
větvemi a buření. Nikdy z nich nebudou už
stromy schopné kvést a plodit v tom hustém nepořezaném lese. Zato dřevokazné houby tam mají pré a václavka už vyrůstá z kořenů přes
hlínu tak, že to vidím brzo tak, že to bude
padat jeden za druhým za potlesku ekomagorů.
Odpovědět
Sl

Slovan

15.12.2022 14:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Nebojte, ty "zrůdičky" si velice pravděpodobně poradí a plodit budou. Není důvod aby ne.
Mimochodem - ten les je v nějaké chráněné oblasti?
Odpovědět
Sl

Slovan

13.12.2022 18:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
To je úplně jednoduché. Mrtvé dřevo je nedílnou součástí lesního ekosystému. Bez něj to prostě nefunguje správně. Např.
a) Poskytuje vhodné životní podmínky druhům na něj vázané a to v celém průběhu rozkladu.
b) Nasává vodu.
c) Postupně uvolňuje živiny.
c) Produkuje stín i různá mikroklimata, což pomáhá opětovnému zalesnění.
d) Půda se neničí těžkou technikou, která se ve velkém používá při tom skvělém pasekovém hospodářství.

Chceme-li mít zdravé lesy, je nutné v něm mít i mrtvé stromy a stromy staré. Když se odveze vše kvůli zisku, pak se nejedná o les ale opravdu jen o plantáž produkující dřevo. Tak jednoduché to je.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.12.2022 23:07 Reaguje na Slovan
A vy si myslíte, že toho mrtvého dřeva nezůstává v lese dostatek? Je dobré se sem tam do toho lesa podívat a stojí zato se podívat například i na historické fotky, jak ty lesy před 80,100,120 lety vypadaly. Tam kde jsou nyní lesy byla ještě před 80- 100 lety políčka a například nynější prales v NPR Šerák-Keprník byl na konci předminulého století z velké části mlazinou. Dřívější těžby a následná obnova vytvořily lesy co se nyní dožívají mýtního věku ale najednou už nejde o jejich obnovu ale ponecháme je rozpadu a někteří se budou nad tím rozpadem tetelit blahemu. Jak vypadaly ty Bačíkem uváděné nejstarší porosty pralesovitého charakteru (mimo NPR) před těmi 140-160 lety? Stejně vypadala i většina lesů v nynějších NPR. Těch opravdu původních porostů jsou pouhé zlomky a ty nynější staré porosty se ve vyšších nadmořských výškách i díky mnohdy nepřístupnému terénu nevyplatí těžit. Jsou to porosty tak akorát na "samorosty". Já jen abyste, než začnete plácat nesmysly o zisku si spočítal co asi stojí to dřevo z některých lokalit dostat dolů a kolik pak stojí samotné dřevo.
Odpovědět
Pe

Petr

14.12.2022 05:06 Reaguje na Jarek Schindler
Dva dotazy.
Co si představujete pod pojmem rozpad lesů?
A proč máte pocit, že les v mýtním věku je nutné obnovit?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2022 09:06 Reaguje na Petr
Rozpad je rozpad již z významu toho slova a Vy ve skutečnosti pokládáte jen jednu otázku. Ta obnova přirozeně následuje ten rozpad. Co tak si pane Petře v rámci samostudia přečíst něco o malém a velkém vývojovém cyklu lesa? Možná tam narazíte i na skutečnost, že čím je ten cyklus maloplošnější, tím je les stabilnější, velkoplošný rozpad naopak indikuje nejen rychlejší změnu ale i menší stabilitu lesa. No a ta "bezzásahovost" jako cíl některých ekologů? I při běžném vývoji může nastat situace, že lesní ekosystémy ztratí dlouhodobě charakter, kvůli kterému byla jejich ochrana vyhlášena.
Odpovědět
Pe

Petr

14.12.2022 09:50 Reaguje na Jarek Schindler
Odpovědi jste se vyhnul tvorbou mlhy, přesně jak jsem čekal.
Odpovědět
Pe

Petr

14.12.2022 10:07 Reaguje na Jarek Schindler
Rozpad lesa je zcela umělý pojem, ve skutečnosti k ničemu ve smyslu rozpadání nedochází. Pouze se zcela přirozeně skladba lesa mění, k čemuž ale dochází plynule a neustále. To ale člověku a jeho snaze udělat si z lesa pole vadí, přichází tím o zisky, přirozené procesy jsou tedy pro něj špatné a nežádoucí. Proto si vytvořil svoje postupy umělého pěstování lesa, aby k přirozeným procesům nedocházelo. Doba se mění, staré myšlení ale bohužel přetrvává. Ale tak je to asi normální, obecné názory společnosti se vždy měnily a posouvaly jen velice pomalu a neochotně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.12.2022 10:14 Reaguje na Petr
Možná je to tím, že si nesprávně vykládáte pojem "chráněná". Člověk se chrání tím, že v případě nějakého problému chodí k lékaři. Je to tedy vůči bacilům bezohledné, nebo jednáte stejně, pane kazateli?
Odpovědět
Pe

Petr

14.12.2022 10:35 Reaguje na Karel Zvářal
A jakého lékaře má příroda, když ji napadne člověk?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.12.2022 10:47 Reaguje na Petr
To nevíte? To snad není možný!-)

Předělal ji dávno před tím, než jste přišel na svět. Takže pokud jede brouček, je třeba ho zastavit. To jen tdubičky si myslí, že v nepřirozené přírodě dojde k nápravě samo od sebe. Takže je lepší amputovat nohu, aby zbytek těla mohl žít dál.
Odpovědět
Pe

Petr

14.12.2022 10:59 Reaguje na Karel Zvářal
To je stále dokola ta stejná utkvělá představa, že přírodu je potřeba naustále řídit, protože sama bez lidské péče nepřežije.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.12.2022 11:01 Reaguje na Petr
Lidstvo bez podobných "kazatelů" také přežije...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.12.2022 11:07 Reaguje na Karel Zvářal
Kousek vedle také jeden mudrc "radí", ale tentokráte těžit - dokud to jde prodat. Když se to děje jinde - zase špatně! To je psycho/terorismus jak vyšitý!

Opravdu, přilepené k souším nechat na místě, nic jiného si nezaslouží.
Odpovědět
Pe

Petr

14.12.2022 11:20 Reaguje na Karel Zvářal
Je až úsměvné jak usilovně si domýšlíte, podsouváte a překrucujete, aby vám vyšlo co potřebujete, klidně i pravý opak toho, co jsem psal. Ale to tu nejste jediný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.12.2022 11:22 Reaguje na Petr
Je to přesně naopak, teď jste popsal svou názorovou bublinu, včetně pana akademika.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.12.2022 11:24 Reaguje na Karel Zvářal
A jinak já jsem hotov, a panu Werichovi se moc omlouvám!-)
Odpovědět
Pe

Petr

14.12.2022 11:04 Reaguje na Karel Zvářal
Opravdu máte pocit, že příroda pod lidským vedením dobře prosperuje a neustále se zlepšuje?
Nemáte. Kdybyste ho měl, nevěšel byste budky a nepsal články.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.12.2022 11:09 Reaguje na Petr
Jistě, jenže já nejsem extremista. Mně nemá ráda ani jedna strana sporu. Jak ti, co projektují sterilní zahrady, tak ti, jimž ptáci z krmítek dělají na okna.
Odpovědět
Pe

Petr

14.12.2022 11:12 Reaguje na Karel Zvářal
Píšete o tom, že v uměle přetvořeném prostředí je nutný návrat a respekt k přirozeným potřebám přírody (zde ptactva).
Neděláte tedy náhodou úplně to samé?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.12.2022 11:17 Reaguje na Petr
Znáte pořekadlo, že Hned se ani pes ne***e? Všechno chce svůj čas, nový les je projekt na spoustu desítek let. Nechat smrčinu smrčině, tak ještě za 500 let tam návštěvníci neuvidí původní les. Ten dokáže vytvořit *- původní jenom člověk, v kratším časovém horizonzu, než příroda. A to je koncept, který preferuji.
Odpovědět
Pe

Petr

14.12.2022 11:24 Reaguje na Karel Zvářal
Píšu někde něco jiného?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.12.2022 15:05 Reaguje na Petr
Nic než tlachání o ničem a hloupé otázky. Stačí ctrl c, ctrl v - nějak jsem si totiž nestačil všimnout.-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2022 15:13 Reaguje na Petr
Proboha, ten malý a velký vývojový cyklus lesa je právě o přirozené obnově lesních ekosystému. Rozpad lesa není žádný umělý pojem ale naopak fáze přirozeného vývoje lesa. Je vidět, že tomu opravdu rozumíte. A ano, ty lidské postupy tu přírodu kopírují a jen celý proces urychlují. Ano, měli bychom se děsit hlavně toho " nového ekomyšlení". Jen pro zajímavost. Kde bude asi větší ta dnes tak opěvovaná biodiverzita. V horském klimaxovém lese na který lidská ruka nesáhla nebo na ruderálním stanovišti vzniklém činností člověka? Lidem bude chvíli trvat než zjistí kam je to nové ekomyšlení žene. No a až to zjistí tak ten proces určitě nebude pomalý.
Odpovědět
Pe

Petr

14.12.2022 16:18 Reaguje na Jarek Schindler
Tak proč vám vadí mýtní porosty ponechat svému přirozenému vývoji a chcete je obnovovat?
Nevím kde z vašeho výběru bude větší biodiverzita, a nevíte to ani vy. Nevím k čemu takový příklad je. Diverzita tam bude pouze jiná co do druhů, ale jen dočasně, než ruderál dospěje v les.
Lidé už zjistili kam vede staré myšlení o přírodě jako pouhém produktu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2022 18:29 Reaguje na Petr
A proč by se ty mýtní porosty měly ponechat samovolnému vývoji, když ve většině jsou to hospodářské lesy. A ty co jsou v těch rezervacích je snad také úplně zbytečné ponechat kůrovci. Nemusíme snad ve všech pohořích u nás sledovat velkoplošnou disturbanci a tedy ten velký cyklus lesa. Ono to snad úplně stačí na Šumavě a nyní v NP Č.Š.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.12.2022 19:19 Reaguje na Jarek Schindler
:-)) To se mi líbí, přidám veselou příhodu z natáčení. Měli jsme na cvika z fyziologie doslova pohádkového Dědečka Hříbečka. Pište si: Sle do vá ní mo ti li ty inglů via. Jáák?? Sle do vá ní mo ti li ty...

Ano, dovedete si představit, kolik by na toto téma vzniklo originálních diplomek a vědeckých prací?: Sledování disturbancí kůrovcových porostů v pohraničních horstvech ČR.

Takovou *´*ovinu by ani Monty Pythoni nevymysleli.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.12.2022 09:39 Reaguje na Karel Zvářal
? Nějak jsem nepochopil co tímto vlastně chcete říci. Vy snad nesledujete vyvoj situace na územích která byla postižena různými kalamitami? No a já jsem si dovolil napsat, že toto nemusíme pouze sledovat ale , že se s tím dá i něco dělat. Že by to bylo tak nesrozumitelné? Nebo se dá váš komentář brát spíš jako následek vodnatění vašeho mozku?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.12.2022 09:55 Reaguje na Jarek Schindler
Jasné, pane Schindlere, Pokálet a poblít - na to jste mistr nad mistry.

Vtipu rozumíte jak koza petrželi.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.12.2022 11:23 Reaguje na Karel Zvářal
Aha, tak ono mělo jít o vtip. No máte asi hodně zvláštní představu o vtipu. Tenhle je navíc nějaký hodně nepodařený. K smíchu mě opravdu nedonutil.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2022 18:55 Reaguje na Petr
Abych nezapomněl. Ty ruderální stanoviště vzniklé činností člověka skýtají podstatně větší biodiverzitu již z důvodu podstaně větší různorodosti tamního prostředí. To se o porostech v tom tak vzývaném klimaxovém stadiu řici nedá.-Jinak lidé brzo zjistí, že jedinou cestou je cesta trvale udržitelného rozvoje. Jen co začnou mít hlouběji do kapsy rychle přehodnotí tu podporu předražené bezzásahovosti.
Odpovědět
Sl

Slovan

14.12.2022 07:59 Reaguje na Jarek Schindler
Samozřejmě, že nezůstává.
Já se ale vůbec nebavím o tom, kolik zde zbylo původních porostů. Já se bavím o významu mrtvého dřeva pro lesní ekosystém a že když už se teda kácí tak obrovské plochy lesa sežraného kůrovcem, tak ať se tam některé stromy nechají zetlít. Jejich ekologická hodnota dalece převýší tu ekonomickou. Jestli to jsou monokultury je v takovém případě jedno.
Mýtný věk je opět jen jakýsi ekonomický ukazatel, kdy jsou dané druhy nejvhodnější pro zpracování na pile. A tak se třeba takový buk kácí v době, kdy za sebou nemá ani půlku života.

Aby bylo jasno - je mi jasné, že člověk dřevo potřebuje (byť si myslím, že by se jeho spotřeba měla snížit a třeba výroba energie v elektrárnách z něj je takový menší ekologický zločin) a aby ho získal, těžit musí. Dnešní systém však zdaleka dokonalý není a ty lesy spíše než uzdravuje, tak ještě víc ničí. Na drtivé většině míst se ani náhodou nekouká i na jeho ekologickou funkci a nedělá se ani to minimum, co by se dělat mohlo.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2022 14:44 Reaguje na Slovan
No, podstatně významnější pro půdu je každoroční spad. Hmoty co zůstane na místě po prořezávkách probírkách je také podstatně více. Největší gól je ale asi zjištění, že ty stromy kácené v důsledku kůrovce (nahodilé těžby) v těch I a částečně II zóonách zůstavájí na místě všechny. On snad ani pan Bačík nemluví v těchto lokalitách o přibližování.
No a nakonec. Kdo považuje biomasu za obnovitelný zdroj? Účelem lesnictví je v první řadě produkce kvalitního dřeva na další zpracování. To je to dlouhodobé uložení uhlíku. V dřevěných výrobcích, stavebních trámech, řezivu s dlouhou životností. Štěpka jako palivo je výmysl ekologů.
Odpovědět
Sl

Slovan

15.12.2022 14:23 Reaguje na Jarek Schindler
Já se ale nebavím jenom o půdě. Já se bavím o celém lesním ekosystému. Mrtvý strom má přeci jenom trošku jiné parametry a možnosti, než ty stromky ze slavných prořezávek, které stejně mnohdy zmizí, protože si to někdo odveze.
A je to tu. Mýtus o tom, jak dřevní výrobky zadržují na dlouhou dobu uhlík. V průměru to bude dávat tak 35 let než se to spálí nebo někde shnije. Tak to joooo, to je panečku benefit! Achjo.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.12.2022 20:56 Reaguje na Slovan
No to já taky.Nejde snad o několik suchých stromů ale o celkovou hmotu která se za život toho porostu dostane na zem. Zapomněl jste na ten pro vás asi bezvýznamný spad.
Jinak samozřejmě má ten zelený , živý strom podstatně větší uplatnění a význam v ekosysrému než rozpadající se souš. Osobně dám vždy přednost dvaceti zeleným stromům na jednu souš něž dvaceti souším na jeden zelený. Z těch prořezávak se toho většinou moc, již z poctaty věci, neodveze. A mýtus? Já mluvím o dřevostavbách , krovech co tu jsou sto let. Vy snad vyměňujete jednou za 35 let střechu? Já zapomněl, panelák je o betonu a střecha se asfaltuje.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.12.2022 07:46 Reaguje na Slovan
Zcela záměrně směšujete dva pojmy, dva biotopy. Hospodářský les na produkci dřeva, s lesem blízkým přírodnímu, který dřevo nemůže poskytovat. V pralese je třeba udržovat rozvolněnost a pestrost a i dřevo živé i mrtvé. V tom pomůže jedině pastva velké zvěře, která výběrově konzumuje a omezuje biomasu, ničí nadbytek stromů i buřiny.
Odpovědět
Sl

Slovan

14.12.2022 08:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Les přírodě blízký může samozřejmě dřevo poskytovat tak jako smrková monokultura.
Uvidíme tedy, jaký vliv budou mít zubři v rumunských Karpatech nebo slovenských Poloninách, kam se posledních pár let vypouští
a zda se les začne nějakým způsobem měnit. Já tento návrat samozřejmě plně podporuji a jsem z něho nadšen, ale les jako takový se měnit nebude.

Nicméně by mě zajímal váš návrh, jak by to třeba na Šumavě mělo vypadat. Prakticky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.12.2022 18:21 Reaguje na Slovan
Ty vaše obrovské holoseče jsou naštěstí pouze v severovýchodní části kam se rozšířil kůrovec ze Zlatohorska a Vrbenska. Zbytek Jeseníků je na tuto dobu v celkem velmi slušné kondici. No a právě toto panu Bačíkovi asi vadí nejvíce. Jo, jo, kůrovec zatím nedostal možnost si kousnout do Jeseníků tak jak si to tihle ochranáři představují. Ano bůh s nami pokud si tito ekoteroristi prosadí svou.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

13.12.2022 19:40 Reaguje na Jarek Schindler
No ty jsi teda dáreček.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.12.2022 21:23 Reaguje na Zdenek Wenzel
Nejlepší jsou takové jednověté výkřiky. Něco k věci byste tam neměl?
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

14.12.2022 09:39 Reaguje na Jarek Schindler
Ano měl.
27.6.1950 02:30 hod
...ptáci se už probouzejí, začíná svítat.
Jdu s hlavou vztyčenou, musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá. A co jiného je život než boj. Buďte zdrávi. Jsem jen a jen vaše.
MILADA
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2022 15:47 Reaguje na Zdenek Wenzel
Jo paní Horáková. Co takhle....
Nad temné hory růžný den
vyvstav májový budí dol,
nad lesy ještě kol a kol –
lehká co mlha – bloudí sen.
Modravé páry z lesů temných
v růžové nebe vstoupají,
i nad jezerem barev jemných
modré se mlhy houpají;............Zdenku...
Odpovědět
LS

Leoš Spurný

13.12.2022 21:45 Reaguje na Slovan
Dělám v lesích už hafo járů. Stížností tady těchto pseudoochranářů už jsem vyslechl řadu. Nedá se tvrdit, že vše je nejrůžovější. Dneska už je ale bohužel v medialním světě větší odborník na les člověk co s mobilem natočí fogla a pak se s tim pochlubí jak s jadernou fúzí. Jen houšť a tupého stáda a "bůh s námi".
Odpovědět
Sl

Slovan

13.12.2022 22:00 Reaguje na Leoš Spurný
A? Já si myslím, že to, jak les v našem regionu funguje je celkem dobře prozkoumáno, byť samozřejmě stále nevíme vše. Víme však, že vše začíná už v půdě - u bakterií a hub. I ty komunikují a spolupracují se stromy a stromy se sebou navzájem. V půdě jsou pak pancířníci, chvostoskoci a podobné breberky. Ty však k přežití potřebují také vhodné prostředí. A tak dál a tak dál. Takže to, že v lese pracujete neznamená při vší úctě vůbec, ale vůbec nic.
Odpovědět
LS

Leoš Spurný

13.12.2022 23:08 Reaguje na Slovan
Pro vás to neznamená nic, pro mě mnohé. Rozpor určitě není v tom, že půdní prostředí je důležité. Proto celkem nechápu paniku při změně čistě smrkového lesa za druhově bohatější lesy (tedy ono vhodnější prostředí), která se tady vyvolává pod rouškou zaručené ekopravdy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.12.2022 08:00 Reaguje na Leoš Spurný
Chápete to zcela správně. Ten rozpor spočívá v tom, že jakýkoliv pozitivní zásah člověka do současného stavu je proti VÍŘE, že příroda si SE VŠÍM PORADÍ SAMA. Takže v této pohádce Trautenberk káže: nedělat, nezlepšovat, jenom koukat!
Odpovědět
Sl

Slovan

14.12.2022 08:07 Reaguje na Leoš Spurný
Půdní prostředí není důležité, ono je doslova klíčové.
Podívejte se, jaké obrovské plochy se kácí a zamyslete se, jak funguje les v našem regionu. Ano, jsou to monokultury smrku, ale buky a jiné dřeviny, které by lesníci do budoucna měli preferovat, potřebují stín i vláhu. Pracujete v lese - povězte nám, jaký vliv na růst buku má nadměrné množství světla v kombinaci s nedostatkem vláhy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2022 17:03
Zastánce pralesů v NP vytvořených z hospodářských lesů "za každou cenu"
( kůrovec, oheň, zalesnění nálety) neposlouchejte a pokud to realizují,
tak potrestejme. Urychlování tohoto procesu takovými způsoby už je
dnes vidět na Šumavě( kůrovcem sežraný stejnověký monokulturní smrkový
les nahrazuje tentýž smrkový les z náletu) a nebo v NP ČŠ (spáleniště
po ponechání dřevní hmoty napospas požáru). Lidé braňme přírodu před
aktivisty, kteří postrádají jakoukoliv soudnost a chtějí zničit i ty
zbytky naši přírody podle svých ujetých teorií.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.12.2022 19:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Spáleniště v NPČŠ vzniklé vysazením pyrofytů člověkem (borovice, smrk..), si budou tyto pyrofity udržovat, neboť požáry si udržují svoje místo. Člověk to způsobil jedině člověk může tento kolotoč požárů přerušit tím že obnoví (výsadbou) listnáče.
Odpovědět
Sl

Slovan

13.12.2022 21:35 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vy vidíte do budoucna? Já jen, že tam ještě nic neroste a na výsledky konání matky přírody se stále čeká. Očekává se však, že první budou rychle rostoucí pionýrské dřeviny… bříza, osika, vrba nebo jeřáb nejsou listnáče? V okolí jsou hojné i třeba buky, těm stín opravdu nevadí a na tu svoji šanci si bez problémů počkají klidně 100 a víc let. Pro ně fakt žádný problém. A jestli tam sem tam vyroste borovice nebo smrk? No tak ať.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.12.2022 06:44 Reaguje na Slovan
No to je specifická vlastnost Pyrofitů, že udržují stanoviště pro sebe a své druhy požáry.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.12.2022 06:46 Reaguje na Slovan
Bříza a osiky jsou extrémní pyrofity i když listnáče. Jejich metoda je kamikadze, shoří a zničí konkurenci, ale sousedi se vysemení.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.12.2022 06:49 Reaguje na Slovan
U Havraní skály byl požár před cca 10 lety. Porost je
zejména bříza, borovice, smrk a modřín. Na fotkách jsem žádný buk neviděl. Ale to je dáno tím požárem, žádný mladý buk ho nepřežije.
Odpovědět
Sl

Slovan

14.12.2022 08:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
To je zajímavé, že třeba ty břízy ten požár vesměs dokázali přežít...
Je také zajímavé, že lidé zkoumající tu oblast tvrdí něco jiného. Nevím jak chcete ostatně vidět na fotce malý semenáček buku a jiných dřevin, které pod těmi pionýrskými pomalu rostou. To by musel být nějaký detail. On ho ten buk přežít nemusí, existuje totiž něco čemu se říká bukvice.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.12.2022 10:44 Reaguje na Slovan
To je zajímavé a vy jste ty nehořlavé břízy na požářišti viděl aspoň na foto?
Odpovědět
Sl

Slovan

14.12.2022 13:11 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já ale netvrdím, že je bříza nehořlavá. Problém je, že vy máte v hlavě totálně zničenou krajinu, kde vše shořelo na popel. Takový ten nejvíce medializovaný obrázek. Ale tak to není - požár ZASÁHL 1000 ha, ne že to shořelo všude na prach.

Ale třeba zde, na pravé straně fotky jsou břízy vidět.

https://scontent.fprg4-1.fna.fbcdn.net/v/t39.30808-6/311719591_1467463553774960_3519130825316152103_n.jpg?_nc_cat=106&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=FhNGzJKiPaYAX9MyXvo&_nc_ht=scontent.fprg4-1.fna&oh=00_AfCYgtLjtuzs8iDfzTVGx89W23cuGeJ7ocWGJtEOXKV5Qg&oe=639F1E8B
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.12.2022 14:07 Reaguje na Slovan
No a to jsou ty semenné břízy, kterým shořelé břízy vyčistily plochu od jiných listnáčů. Bříza hoří ze všech stromů nejlépe a vynáší strategicky smrtící požár do korun.
Odpovědět
Sl

Slovan

14.12.2022 14:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Achjo...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2022 15:33 Reaguje na Slovan
Proč vzdycháte? Chcete snad tvrdit, že syrová bříza hoří špatně? Nebo je spíš pravdou že bříza hoří i v syrovém stavu naopak velice dobře.
Odpovědět
Sl

Slovan

15.12.2022 14:28 Reaguje na Jarek Schindler
Ale to tvrdím kde? Ukažte mi, kde jsem napsal, že bříza hoří proboha špatně!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.12.2022 09:25 Reaguje na Slovan
A tak to se omlouvám. Já se ptal na to proč vzdycháte?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.12.2022 07:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Někteří pracovníci NP, už chápou, že je třeba pralesy rozvolnit velkou zvěří. Nejlépe zubr a pastva koní. To povede ke zvýšení biodiverzity a nízké, rozvolněné, smíšené porosty jsou odolné orkánům i kůrovci. Je otázka, zda jim to zapšklé ministěrstvo a úředníci ve vedení NP povolí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2022 15:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak zrovna ty "jesenické pralesy" jsou díky svým expozicím vhodné tak pro toho kamzíka či jelena. Co by tam ten kůň nebo zubr v těch stržích s vysokou nadmořskou výškou asi dělal? Pokud se někde pase tak potom pouze na těch alpínských holích. Tam je terén již podstatně schůdnější.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.12.2022 16:41 Reaguje na Jarek Schindler
Že bych navrhoval pastvu koní v malé nebo velké kotlině nepamatuji. Ale nahoře určitě.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.12.2022 17:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já si zase nepamatuji, že bych mluvil o Velkém nebo Malém kotli? Navíc u obou těchto lokalit se o potřebě rozvolnění pralesa asi mluvit nedá. Jo a jinak hlavně v té Velké kotlině je tím cenným či cennějším něco uplně jiného než prales.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.12.2022 18:43 Reaguje na Jarek Schindler
Myslíte že to tam neznám? To cenné je rozvolnění lesa - lavinová dráha.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.12.2022 11:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
O ledovcových karech jste nic neslyšel?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.12.2022 14:34 Reaguje na Jarek Schindler
Při zalednění vznikl kar, se strmým svahem. To je příčina padání lavin. No a důsledek padání lavin je rozvolněná plocha bez stromů, kde je vysoká biodiverzita.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.12.2022 21:14
Vzhledem k početné populaci sokolů bych řekl, že ta situace nebude až tak špatná, alespoň co se týče klidových zón. Kvůli pár procentům vytěžené holiny se svět také nezboří, naopak třeba tomu orlovi nabízí přehledný lovecký terén. A např. tetřev potřebuje kromě světlin i nějaký podrost, např. borůvčí, a toho v souvislých smrčinách nebývá mnoho. Takže ta lidská disturbance (holoseče) vytváří nové biotopvé možnosti, které v souvislých porostech nemají. Prostě jak se říká: všechno "zlé" je k něčemu dobré.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.12.2022 11:17 Reaguje na Karel Zvářal
Jo, jde o největší koncentraci hnízdících sokolů u nás. Na tom sokolovi jde krásně ukázat nesmyslnost takové bezzásahovosti. Nebude hnízdit na skalách ztrácejících se v porostech. Aby zahnízdil tak musely být stromy které zasahují do výhledu a výletu vykáceny. Skály na historických hnízdištích uvolněny. Pokud se tak nebude dít i v budoucnosti a skály zarostou, sokol zde nebude hnízdit. Ten orel skalní co je na fotkách je mladý nedospělý jedinec na potulkách ( proletech). Pokud orel skalní v Jeseníkách nezahnízdí nejde tvrdit, že by byly Jeseníky jeho domovem. Je pravděpodobnější, že se vrátí hnízdit a obsadí teritorium co nejblíže hnízdu z kterého byl vyveden. Vysazováním tetřevů do prostředí, kde na jednoho vysazeného tetřeva připadá minimálně 50 (spíš hodně nízký odhad) možných predátorů se asi pozitívního výsledku nedobereme. A rys je jeho dalším významným predátorem. Rys je vůbec zajímavé téma. Náhlý výskyt minimálně 15 až 20 rysů v oblasti Jeseníků a Rychleb v polovině osmdesátých let nějaké přirozené migraci neodpovídá. Navíc nikdo nezaznamenal v té době zvýšený vyskyt rysů ani v Beskydech, ani v Nízkém Jeseníku či Oderských vrších. Odkud tedy měli takto nepozorovaně přijít? Ochranáři plánovaný NP měl mít také, mimo jiné za úlol ochranu rysa. Při pohledu na mapu navrhovaného NP je otázka jasná. Co tam bude v hranicích NP po většinu roku žrát? Stavy kamzíku jsou minimální stejně tak srnčího které se navíc se sněhem stahuje do nižších poloh. Pár zajíců a v průběhu roku nějaká vysoká. Že by tam ten rys s denní spotřebou 1 až 2 kg masa přežil na "myšičkách"?
Jinak pane Zvářal ty smrčiny v oblastech kde se tetřev historicky vyskytoval nemají se smrčinami v okolí Zlína nic společného. Jsou přirozeně hodně mezernaté, se světlinami, mnohde se souvislým podrostem borůvky. On není souvislý smrkový porost vždy tím souvislým porostem, který si vy představujete.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.12.2022 12:49 Reaguje na Jarek Schindler
Máte v tom nějaký hokej. Jestliže tam v minulosti mělo být až 15 rysů, musely se něčím živit, že. Takže případné 1-3 kusy by tam v poho mohly žít trvale. Na Moravě už hnízdícího Golden eagla máme, a to díky úsilí zkušených ochranářů. Když horké hlavy zůstanou doma, není důvod, aby tento orel obhajované teritorium opustil.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.12.2022 09:22 Reaguje na Karel Zvářal
Aha. Já v tom mám hokej a vy víte jako odborník o čem píšete. Ano těch 15 rysů se muselo něčím živit a tak se velmi rychle roztáhli do Rychleb, na Staroměstsko, do masívu Jeřábu. Strhnutá srnčí se objevovala na Zábřežsku. Tedy velmi rychle se ti rysy přesunuli do srnčích revírů nižších poloh. Ano, v současnosti v Jeseníkách tři až pět rysů žije. Jen v hranicích navrhovaného NP se vyskytují spíš sporadicky.
Ano, na Moravě skalní orel již zahnízdil v Beskydech. Jednou měl hnízdit na Líbavé. Co vím tak ale šlo o ptáky vypuštěné, u kterých je větší pravděpodobnost, že zahnízdí v okolí svého vypuštění. Jde jen o to, jestli jste to tedy nepostřehl, že Beskydy nejsou Jeseníky. V minulých letech byl u nás zaznamenán na Třeboňsku a snad i u Tovačova výskyt orla východního. Podle vaší retoriky budeme tvrdit, že je to tedy u nás se vyskytující druh? Nebo to bude ten mladý jedinec co k nám na proletech zabloudil. No a ještě by mě zajímalo před kým by měl ten orel skalní obhajovat to své teritorium, jak píšete, když u nás zatím hnízdí jeden pár.
No a ještě se můžete vyjádřit k tomu, že pokládám vyjádření pana Bačíka ohledně Jeseníků jako poslední či největší divočiny na Moravě za účelově chybné . Jsou tu Beskydy které jsou nejen podstatně větší ( asi o třetinu při nepatrně nižší lesnatosti) ale navíc mají přímou návaznost na slovenská pohoří. Izolovanost Jeseníků a jejích malá rozloha divočině vysloveně nepřeje.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.12.2022 10:43 Reaguje na Jarek Schindler
Odpověď máte již (“mezi řádky”) u těch sokolů, které pan Bačík totálně zasklil. To by se mu asi líbilo, kdyby v Jeseníkách mohl bačovat on sám a všichni ostatní (“nepřátelé Jeseníků”) by se mohli jít klouzat. Mýlíte se v tom, že Jeseníky nepřejí divočině. Divočině možná ne, ale přírodě určitě ano, viz výskyt šelem i dravců. Když budete trpěliví, skalák zahnízdí, podobně jako králováci a mořáci v tuctové "divočině" na jiných místech Česka, kde krajina je mnohem, mnohem rušnější a fragmentovanější. A pro orla je překonávání vzdáleností za účelem nakrmení nejmenší problém. Kopne do vrtule a za hodinu je o 50 km dál.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.12.2022 20:39 Reaguje na Karel Zvářal
Klobouk dolů. Koukám, že dokážete diskutovat i normálně. Jestli budeme chtít sokola tak i v budoucnu bude muset docházet a to i v Přírodních rezervacích k uvolňování zarůstajících skal.
Také si myslím, že by nejen Bačík ale i Duha chtěli dostat své lidi na správu CHKO. Nepochybuji, že to není jejich cíl ale pochybuji o nějaké jejich odbornosti. Stačí jim asi "to jediné a správné přesvědčení.
V článku kritizují zástupy lidí mimo stezky v ekologicky citlivých lokalitách. Podle jejich fotografii či videí je ale jasně vidět že sami se běžně, mimo tyto stezky, pohybují. Jde o to na jakém základě( i právním) si myslí, že se tam pohybovat smějí. Takže ano, my tam smíme a ostatní se na Jeseníky v rámci klidu v divočině budou dívat z údolí. To je na dlouho a rozporů v myšlení páně Bačíka se najde hodně.
Jinak je divočina a divočina. Každý si pod tím představuje něco jiného. Jeseníky se dají nazvat takovou "kulturní divočinou". Za divočinou ve významu toho slova považuji krajinu kde týden nepotkám člověka a do civilizace to mám tak dva dny chůze.
Skalák samozřejmě zahnízdit může ale řekl bych , že pokud zahnízdí tak to bude člověkem odchovaný ,vypuštěný pták. Zatím nehnízdí. Vyskytují či přelétají tady různí dravci. Viděl jsem dřemlíka, hlavně na podzim tudy tahnou luňáci (jak hnědý tak červený), zaletí ostříž hnízdíci na Zábřežsku. Akorát to nejsou dravci pro které by byly Jeseníky jejich domovem.Na Jesenicku hnízdí nakonec i ten mořský orel.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist