Karolína Šůlová: Oživení přírody v Jeseníkách postupuje krok po kroku

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR samozřejmě vítá, že Společnost přátel Jeseníků na krásy zdejší přírody a její jedinečnost upozorňuje. To je koneckonců i cílem filmu Jeseníky – Kralovství horské divočiny, na kterém se AOPK ČR podílela. Film a následné besedy shlédlo od premiéry za první měsíc téměř 1500 diváků. Je ovšem škoda, že Společnost přátel Jeseníků státní ochraně přírody neposkytuje – na rozdíl od jiných organizací – například údaje z fotopastí, které jsou dobře využitelné v následné praktické ochraně přírody. Některá tvrzení Společnosti přátel Jeseníků si také zaslouží širší odborný komentář:

• díky důsledné ochraně a monitoringu nyní žije v Jeseníkách naše největší populace vzácných sokolů stěhovavých, vloni tu vyvedli rekordních 41 mláďat. To, že v Jeseníkách je již velmi často k vidění orel skalní či orel křiklavý, není nic výjimečného. Tato pozorování nám pravidelně zasílají i všímaví návštěvníci hor. Tito ptáci se přesunují na velké vzdálenosti, zda v Jeseníkách zahnízdí, se ukáže časem. Mimochodem, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR podpořila úspěšný repatriační program návratu orla skalního do Libavé a Beskyd.


• k repatriacím velkých šelem se přistupuje jen výjimečně a musí se řešit v širším kontextu. V našich podmínkách k nim není žádný důvod – velké šelmy, jako je vlk a zřejmě i rys, si cestu najdou samy. Státní ochrana přírody pracuje na tom, aby se pro ně vytvořily vhodné podmínky – právě proto se chovatelům hospodářských zvířat platí náhrady škod za stržené kusy a stát také poskytuje dotace na zabezpečení stád. Tím se snižuje riziko, že budou šelmy upytlačeny.


• tetřev patří ve většině svého původního areálu k ohroženým druhům a úkolem ochrany přírody je především zachovat vhodné podmínky tam, kde se mu doposud daří – to se děje například na Šumavě nebo částečně v Beskydech. Repatriace na další místa je problematická a poskytuje velmi sporné výsledky, neboť metodika není doposud dobře zvládnuta.


• při povolování zásahů proti kůrovci se vždy zvažuje, o jak cenné místo se jedná – jiný přístup je v unikátních horských smrčinách, jiný v hospodářském lese. Cílem je nahradit smrkové monokultury smíšeným lesem druhově i věkově pestrým, který do Jeseníků patří. Holiny, které vznikly zásahy proti kůrovci za pět let největší kůrovcové kalamity v Jeseníkách, jsou přibližně na 4 % plochy lesa v CHKO a postupně se zalesňují a přirozeně zarůstají.


• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se v Jeseníkách mimo jiné věnuje také péči o horskou tundru a květnaté louky na hřebenech, které jsou unikátní v rámci celé republiky. Evropské finance v řádu desítek miliónů korun tu pomáhají vzácných druhům motýlů či rostlin.



Přečtěte si také |

Ondřej Bačík a Ivo Dokoupil: Jaký je další osud jesenické divočiny? Problémem jsou těžby v lesích, lidé mimo stezky a špatně fungující Správa CHKO


• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se samozřejmě věnuje i návštěvníkům hor – bylo otevřeno informační středisko CHKO v Karlově Studánce, průběžně se opravují naučné stezky, povalové chodníky či mosty, v terénu působí strážní služba. Cílem je návštěvníkům poskytovat informace o zdejší přírodě, pravidlech pro pohyb v terénu a také jejich případná porušení pokutovat. V rámci celé republiky jsou Jeseníky na prvních příčkách v počtu řešených přestupků i jejich výši. Samozřejmě, že by profesionálních strážců mohlo být více – AOPK ČR o to dlouhodobě neúspěšně usiluje. AOPK ČR proto uvítá, když se Společnost přátel Jeseníků zasadí o navýšení jejich počtu u Ministerstva financí.

Přečtěte si kritiku AOPK ze strany Společnosti přátel Jeseníků Jaký je další osud jesenické divočiny? Problémem jsou těžby v lesích, lidé mimo stezky a špatně fungující Správa CHKO

---

reklama

---