Ondřej Dočkal a Marek Šmejkal: Velmi nebezpečný invazní druh ryby byl objeven v ČR
8.2.2023
První v ČR nalezený hlavačkovec Glenův (Perccottus glenii).
Foto | Kiran Thomas
Hlavačkovec Glenův (Perccottus glenii) – při pohledu shora je nápadná mohutná hlava.
Foto | Kiran Thomas
Svými životními nároky je velmi podobný mnohým původním druhům ryb, čímž pro ně představuje vážnou konkurenci. Větší hlavačkovci navíc přecházejí na dravý způsob života, a původní druhy tak i přímo loví. Jedním z druhů vysoce ohrožených hlavačkovcem je např. blatňák tmavý (Umbra krameri), který ubývá v celém původním areálu Evropy a je na pokraji vymření. Z invadovaných lokalit uvádí odborná literatura mizení i dalších druhů jako je karas obecný (Carassius carassius), slunka obecná (Leucaspius delineatus) či hořavka duhová (Rhodeus amarus). Odborná literatura dokonce z jedné lokality v Lotyšsku uvádí i kompletní nahrazení karase stříbřitého (Carassius gibelio) hlavačkovcem, přičemž karas stříbřitý je jinak velmi odolný druh invazní ryby vytlačující naše původní druhy. Hlavačkovec se totiž potravně zaměřuje i na jikry a drobné rybky, a tím může znemožnit rozmnožování mnoha jiných druhů ryb, které bez generační obměny postupně vymizí. Podobným mechanismem (predací na pulcích) z tůní mizí i čolci, skokani či kuňky a zůstává pouze odolná ropucha obecná (Bufo bufo).
Blatňák tmavý (Umbra krameri).
Foto | Marek Šmejkal
Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že hlavačkovec představuje vážné nebezpečí pro druhy, které to u nás již dnes nemají jednoduché a nalézají se v seznamu ohrožených živočichů. Zásadní nebezpečí hlavačkovce spočívá v jeho odolnosti vůči nízkému obsahu kyslíku rozpuštěného ve vodě. Je totiž schopný obývat i takové vody, kde se původní rybí dravci (např. okoun nebo štika) neudrží – což jsou často lokality, které právě pro rozmnožování využívají obojživelníci. Jde např. o tůně, které na podzim zasype listí a jeho rozklad přes zimu sníží obsah kyslíku pod kritickou úroveň (přičemž na jaře a v létě je voda „v pořádku“ a vývoj larev obojživelníků může probíhat).
Dalším z rybích druhů, na nějž negativně dopadá invaze hlavačkovce, je karas obecný (Carassius carassius).
Foto | Marek Šmejkal
Hlavačkovec Glenův je rybou s původním výskytem na východě Ruska, Číny a severu Korejského poloostrova. Na začátku 20. století se však s chovem akvarijních ryb dostal do Moskvy a Petrohradu, kde se po vypuštění chovateli začal šířit do volné přírody. Následuje invaze do dalších států Evropy, počínaje Běloruskem, Ukrajinou, Litvou, Polskem, Maďarskem a Slovenskem. Postupně se objevuje i jinde, např. na několika místech Balkánského poloostrova. Posledními záznamy byly lokalizované výskyty v Německu a v již zmiňovaném Finsku. Historie invaze hlavačkovce je dobře zdokumentována například v článcích od ruského autora Reshetnikova (viz seznam níže). Hlavním motorem jeho invaze není unikátní schopnost rozšiřovat svůj areál, ale lidské aktivity – chovy, vysazování ryb a daleké transporty s tím spojené, či používání drobných druhů ryb jako nástražních (je to robustně stavěná a odolná rybka).
Druhy mizejícími z lokalit po invazi hlavačkovce jsou i různé druhy žab - na obrázku skokan zelený (Pelophylax kl. esculentus).
Foto | Marek Šmejkal
Zajímavostí na objevení výskytu hlavačkovce u nás je to, že nebyl objeven cíleným monitoringem, ale čirou náhodou. Jeden z autorů si náhodou na sociálních sítích všimnul fotky ryby netradičního vzhledu s otázkou, zda se nejedná o hlavačkovce Glenova. Jeho zavlečení do vod ČR se však předpokládalo, jelikož se vyskytuje ve třech ze čtyř sousedních zemí.
Z lokalit obývaných hlaváčkovcem mizí i čolci – na obrázku čolek velký (Triturus cristatus).
Foto | Marek Šmejkal
Hlavačkovec byl nalezen na Plzeňsku, v jednom drobném potoce, kam se dostal po výlovu rybníka (Šmejkal a kol. 2023). Bližším kontaktem s místními bylo zjištěno, že o výskytu hlavačkovců zde vědí už více let, což naznačuje nemalé riziko jejich možné rozšíření do okolí, a to jak přirozeně (s větší vodou po toku dolů), tak i v důsledku lidských aktivit – převozem s násadou (jako tzv. „černí pasažéři“), nebo při využití nástražních rybek na lov dravců.
Větší hlavačkovci loví nejen larvy, ale i dospělé čolky obecné (Lissotriton vulgaris).
Foto | Jan Lukavský
O nálezu byly neprodleně informovány kompetentní instituce, které již zahájily nezbytné kroky. V první fázi je nutné zejména podchytit celkový rozsah rozšíření druhu, proto prosíme všechny, kteří by mohli mít informace o výskytu tohoto druhu u nás (a to kdekoli, nejen na Plzeňsku), aby se ozvali, ideálně spolu s fotkou ryby na email: ondrej.dockal(zavináč)nature.cz Předem velice děkujeme za pomoc!
Hlavačkovec Glenův a podobné druhy ryb – základní rozlišovací znaky:
Hlavačkovec: 2 břišní ploutve, délka hlavy představuje cca 1/3 délky těla
Vranky (původní, ohrožené druhy): 2 břišní ploutve, délka hlavy představuje pouze cca 1/5 délky těla (vranky navíc obývají horské a podhorské potoky, což není biotop, který by vyhovoval hlavačkovci – nelze ale vyloučit jeho náhodný záchyt ani zde - po úniku z rybníků)
Hlaváči (nepůvodní): břišní ploutve srostlé v přísavný terč
Hlavačka (nepůvodní): břišní ploutve srostlé v přísavný terč, na horní čelisti znatelně protažené, rourkovité nozdry
Hlavačkovec: 2 břišní ploutve, délka hlavy představuje cca 1/3 délky těla
Vranky (původní, ohrožené druhy): 2 břišní ploutve, délka hlavy představuje pouze cca 1/5 délky těla (vranky navíc obývají horské a podhorské potoky, což není biotop, který by vyhovoval hlavačkovci – nelze ale vyloučit jeho náhodný záchyt ani zde - po úniku z rybníků)
Hlaváči (nepůvodní): břišní ploutve srostlé v přísavný terč
Hlavačka (nepůvodní): břišní ploutve srostlé v přísavný terč, na horní čelisti znatelně protažené, rourkovité nozdry
Foto | Ondřej Dočkal
Jelikož jde o rybu zatím poměrně málo známou, a navíc celkem variabilní co se tvaru těla týče, přikládáme základní poznávací znaky druhu:
Velikost: maximální publikovaná délka je 25 cm, většinou ale zůstává podstatně menší, cca do 10 – 15 cm (první nalezený kus měřil 79 mm).
Zbarvení: v základu nevýrazné, hnědavě flekaté, z hlediska sytosti poměrně variabilní (může být hodně světlý i hodně tmavý), někdy s drobnějšími lesklými skvrnkami.
Hlava: velmi výrazná, představuje cca 1/3 délky těla, s velmi velkou tlamkou.
Ploutve: základní poznávací znak – má dvě oddělené hřbetní ploutve (přičemž zadní je jen cca 2 – 2.5x delší než ta přední) a má dvě břišní ploutve – jako většina našich ryb (ploutve nesrůstají do terče – viz obrázek výše).
Variabilita tvaru těla hlavačkovce - závisí na jeho stáří i kondici. Počet a postavení ploutví je však stále stejné (neuvažujeme-li s vývojovými deformacemi nebo zraněním). Velmi mladé ryby jsou hubenější. Dospělí samci mívají vyklenuté čelo. Plně vzrostlé ryby mají někdy horní linii hlavy jakoby proláknutou - v důsledku výše vybíhajícího hřbetu.
Foto | Ondřej Dočkal
Grabowski, M., Pietraszewski, D., & Gmur, J. (2009). Non-selective predator – the versatile diet of Amur sleeper (Perccottus glenii Dybowski, 1877) in the Vistula River (Poland), a newly invaded ecosystem. Journal of Applied Ichthyology, 25, 451–459.
Koščo, J., Lusk, S., Halačka, K., & Lusková, V. (2003). The expansion and occurrence of the Amur sleeper (Perccottus glenii) in eastern Slovakia. Folia Zoologica, 52, 329–336.
Kutsokon I, Tkachenko M, Bondarenko O, Pupins M, Snigirova A, Berezovska V, Čeirāns A, Kvach Y (2021). The role of invasive Chinese sleeper Perccottus glenii Dybowski, 1877 in the Ilgas Nature Reserve ecosystem: an example of a monospecific fish community. BioInvasions Records 10: 396–410.
Reshetnikov, A. N. (2003). The introduced fish, rotan (Perccottus glenii), depresses populations of aquatic animals (macroinvertebrates, amphibians, and a fish). Hydrobiologia, 510, 83–90.
Reshetnikov, A. N. (2010). The current range of Amur sleeper Perccottus glenii Dybowski, 1877 (Odontobutidae, Pisces) in Eurasia. Russian Journal of Biological Invasions, 1, 119–126.
Šmejkal, M., Dočkal, O., Thomas, K., & Kalous, L. (2023). First record of highly invasive Chinese sleeper Perccottus glenii Dybowski, 1877 (Perciformes: Odontobutidae) in the Elbe River Basin, Czechia. bioRxiv, 2023.01.20.524995.
reklama
Ondřej Dočkal a Marek Šmejkal
Ondřej Dočkal je zoolog, Marek Šmejkal je hydrobiolog, Biologické centrum AV ČR, Hydrobiologický ústav, České Budějovice.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nálezOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (71)
OD
Ondřej Dočkal
8.2.2023 09:30Zdravím čtenáře, jen bych s dovolením rád zdůraznil rozdíly mezi hlavačkovcem a hlaváčem (mám už nějaké reakce na mailu):
Hlavačkovec: nový výskyt v ČR, břišní ploutve oddělené.
Hlaváč: již dlouho známý výskyt, běžný až hojný druh např. na dolním Labi nebo na dolní Moravě, břišní ploutve srostlé dohromady.
- viz první z kreslených obrázků v závěru článku.
Odpovědět
Hlavačkovec: nový výskyt v ČR, břišní ploutve oddělené.
Hlaváč: již dlouho známý výskyt, běžný až hojný druh např. na dolním Labi nebo na dolní Moravě, břišní ploutve srostlé dohromady.
- viz první z kreslených obrázků v závěru článku.
RP
Radim Polášek
8.2.2023 09:58A jaké jsou zprávy z Moskvy a Petrohradu, kde podle toho článku je hlaváčkovec rozšířený už cca 100 let?
Článek totiž vyvolává dojem, že hlaváčkovec je schopný kompletně a poměrně rychle zlikvidovat většinu drobnějších ryb a obojživelníků v dané oblasti.
Navíc vodní toky z okolí Petrohradu byly ve třicátých letech minulého století propojeny Bělomořským kanálem s říčním systémem Volhy a dalším kanálem s říčním systémem tuším Donu. Pokud je tedy hlaváčkovec tak invazivní, jak naznačuje článek, musí být za těch 100 let příslušné druhy ryb a obojživelníků zlikvidovány všude v ruských řekách vlévajících se do Bílého, Baltského, Kaspického i Černého moře na většině území evropské části Ruska. Pokud se ta ryba dokonce nedokáže šířit mírně slanými vodami východní částí Baltského moře a Botnického zálivu nebo Azovským mořem, potom by to rozšíření za těch 100 let bylo ještě větší.
Mimochodem zejména kuńky a čolci se z velké části množí v přechodných drobných tůních, kde je voda jen od jara do časného léta a které většinou v pozdním létě a na podzim, pokud není extrémně vlhké počasí, jsou vyschlé. Pokud tedy ta ryba neumí přežít víc měsíců zahrabaná v blátě, které úplně vyschne a v zimě i promrzne, nemá nárok se v těch tůních udržet.
Odpovědět
Článek totiž vyvolává dojem, že hlaváčkovec je schopný kompletně a poměrně rychle zlikvidovat většinu drobnějších ryb a obojživelníků v dané oblasti.
Navíc vodní toky z okolí Petrohradu byly ve třicátých letech minulého století propojeny Bělomořským kanálem s říčním systémem Volhy a dalším kanálem s říčním systémem tuším Donu. Pokud je tedy hlaváčkovec tak invazivní, jak naznačuje článek, musí být za těch 100 let příslušné druhy ryb a obojživelníků zlikvidovány všude v ruských řekách vlévajících se do Bílého, Baltského, Kaspického i Černého moře na většině území evropské části Ruska. Pokud se ta ryba dokonce nedokáže šířit mírně slanými vodami východní částí Baltského moře a Botnického zálivu nebo Azovským mořem, potom by to rozšíření za těch 100 let bylo ještě větší.
Mimochodem zejména kuńky a čolci se z velké části množí v přechodných drobných tůních, kde je voda jen od jara do časného léta a které většinou v pozdním létě a na podzim, pokud není extrémně vlhké počasí, jsou vyschlé. Pokud tedy ta ryba neumí přežít víc měsíců zahrabaná v blátě, které úplně vyschne a v zimě i promrzne, nemá nárok se v těch tůních udržet.
OD
Ondřej Dočkal
8.2.2023 10:27 Reaguje na Radim PolášekZprávy z Ruska jsou takové, že tento druh kam se dostane (zejména stojaté vody - ne vodní toky, ona je to ryba především stojatých vod), tak dost intenzivně likviduje původní faunu.
Např. https://www.researchgate.net/publication/226247887_The_introduced_fish_rotan_Perccottus_glenii_depresses_populations_of_aquatic_animals_macroinvertebrates_amphibians_and_a_fish
Cit.:
To reveal its influence on the native aquatic fauna, monitoring of small waterbodies has been carried out since 1994 in the region of Lake Glubokoe Reserve (Moscow Province, Russia). The fish's diet includes a wide range of animal species of all trophic levels. Rotan considerably decreases the species richness of aquatic macroinvertebrates and larval amphibians. As a rule, most amphibian species (Triturus cristatus, T. vulgaris, Rana temporaria, R. arvalis, R. lessonae) and the fish Carassius carassius failed to breed successfully in ponds inhabited by rotan. In contrast, the toad Bufo bufo bred successfully in such sites because its larvae are distasteful to rotan.
překlad z googlu:
K odhalení jeho vlivu na původní vodní faunu se od roku 1994 provádí monitorování malých vodních ploch v oblasti rezervace jezera Glubokoe (provincie Moskva, Rusko). Potrava ryb zahrnuje širokou škálu živočišných druhů všech trofických úrovní. Rotan výrazně snižuje druhovou bohatost vodních makrobezobratlých a larválních obojživelníků. Většina druhů obojživelníků (Triturus cristatus, T. vulgaris, Rana temporaria, R. arvalis, R. lessonae) a ryby Carassius carassius se zpravidla v rybnících obývaných rotanem úspěšně nerozmnožily. Naproti tomu ropucha Bufo bufo se v takových lokalitách úspěšně rozmnožila, protože její larvy jsou nechutné rotanu
(pozn.: rotan = hlavačkovec).
JInak slanou vodu tento druh opravdu zdá se nezvládá, zachytil jsem jen zatím ojedinělé záchyty v brakické vodě.
No a samozřejmě že pokud tůň vyschne na troud, neudrží se tam. JInak je odolný dost. Tady je ale zase pro čolky důležité, aby to vyschnutí přišlo "včas" a ne příliš brzo (jak se děje mnohde v posledních letech, díky suchu - kdy larvy nezvládnou dokončit vývoj). Ale zdaleka ne všechny biotopy čolků a kuňek jsou takto efemérní. A hlavně, jak je v článku uvedeno, už dneska mají tyhle druhy spoustu problémů s tím, aby přežily - na tom se myslím shodneme.
Odpovědět
Např. https://www.researchgate.net/publication/226247887_The_introduced_fish_rotan_Perccottus_glenii_depresses_populations_of_aquatic_animals_macroinvertebrates_amphibians_and_a_fish
Cit.:
To reveal its influence on the native aquatic fauna, monitoring of small waterbodies has been carried out since 1994 in the region of Lake Glubokoe Reserve (Moscow Province, Russia). The fish's diet includes a wide range of animal species of all trophic levels. Rotan considerably decreases the species richness of aquatic macroinvertebrates and larval amphibians. As a rule, most amphibian species (Triturus cristatus, T. vulgaris, Rana temporaria, R. arvalis, R. lessonae) and the fish Carassius carassius failed to breed successfully in ponds inhabited by rotan. In contrast, the toad Bufo bufo bred successfully in such sites because its larvae are distasteful to rotan.
překlad z googlu:
K odhalení jeho vlivu na původní vodní faunu se od roku 1994 provádí monitorování malých vodních ploch v oblasti rezervace jezera Glubokoe (provincie Moskva, Rusko). Potrava ryb zahrnuje širokou škálu živočišných druhů všech trofických úrovní. Rotan výrazně snižuje druhovou bohatost vodních makrobezobratlých a larválních obojživelníků. Většina druhů obojživelníků (Triturus cristatus, T. vulgaris, Rana temporaria, R. arvalis, R. lessonae) a ryby Carassius carassius se zpravidla v rybnících obývaných rotanem úspěšně nerozmnožily. Naproti tomu ropucha Bufo bufo se v takových lokalitách úspěšně rozmnožila, protože její larvy jsou nechutné rotanu
(pozn.: rotan = hlavačkovec).
JInak slanou vodu tento druh opravdu zdá se nezvládá, zachytil jsem jen zatím ojedinělé záchyty v brakické vodě.
No a samozřejmě že pokud tůň vyschne na troud, neudrží se tam. JInak je odolný dost. Tady je ale zase pro čolky důležité, aby to vyschnutí přišlo "včas" a ne příliš brzo (jak se děje mnohde v posledních letech, díky suchu - kdy larvy nezvládnou dokončit vývoj). Ale zdaleka ne všechny biotopy čolků a kuňek jsou takto efemérní. A hlavně, jak je v článku uvedeno, už dneska mají tyhle druhy spoustu problémů s tím, aby přežily - na tom se myslím shodneme.
RP
Radim Polášek
8.2.2023 11:37 Reaguje na Ondřej DočkalDěkuji za informace.
Souhlas s tím přežitím čolků a kuněk. Pamatuji doby, kdy všude bylo hafo kuněk a dost čolků.
Ve správnou dobu někdy v červnu se půda v lese pravidelně hemžila centimetr velkými žabičkami z právě vylíhlých pulců. Nejvíc ropuch a skokanů, ale i kuněk ohnivých.
Odpovědět
Souhlas s tím přežitím čolků a kuněk. Pamatuji doby, kdy všude bylo hafo kuněk a dost čolků.
Ve správnou dobu někdy v červnu se půda v lese pravidelně hemžila centimetr velkými žabičkami z právě vylíhlých pulců. Nejvíc ropuch a skokanů, ale i kuněk ohnivých.
MŠ
Marek Šmejkal
8.2.2023 11:03Bohužel dle literatury se opravdu hlavačkovec umí vypořádat i s letním vyschnutím, kdy si v bahně tvoří slizový obal. Proto je takovou hrozbou pro obojživelníky. Například zde více: https://circabc.europa.eu/sd/a/f4fd23f5-afac-4a2f-9810-22a11691b11c/Percottus%20glenii.pdf
Odpovědět
RP
Radim Polášek
8.2.2023 11:40Jinak jestli dosahuje běžně velikosti 10 - 15 cm, tak by to mohl být vhodný kandidát na grundle a další podobné využití pro lidi.
Odpovědět
ss
RP
Radim Polášek
9.2.2023 11:52 Reaguje na smějící se bestieTak stačí bydlet pod kopcem a najít v tom kopci malý pramen. Při životních nárocích takové ryby by stačilo napájet tím pramenem menší jezírko a zdroj až pár kilo kvalitních rybích bílkovin ročně pro rodinu je na světě.
Když to je pramen, který má studenou vodu v létě, tak má smysl chovat třeba pstruha, když to je třeba potůček, kde je teplejší voda, má smysl chovat třeba kapra, ale to se bavíme o nádržích minimálně od 1 - 2 kubíků a výš. A poměrně náročné udržování čistoty vody, protože v tak malých nádržích je to vodní prostředí málo stabilní. Ale u takové rybky drobných tůněk stačí mnohem menší nádržka a při její odolnosti i ta kvalita vody může občas dost poklesnout.
Odpovědět
Když to je pramen, který má studenou vodu v létě, tak má smysl chovat třeba pstruha, když to je třeba potůček, kde je teplejší voda, má smysl chovat třeba kapra, ale to se bavíme o nádržích minimálně od 1 - 2 kubíků a výš. A poměrně náročné udržování čistoty vody, protože v tak malých nádržích je to vodní prostředí málo stabilní. Ale u takové rybky drobných tůněk stačí mnohem menší nádržka a při její odolnosti i ta kvalita vody může občas dost poklesnout.
OD
Ondřej Dočkal
12.2.2023 21:27 Reaguje na Radim Polášekopravdu nedoporučuji uvažovat o tomto druhu jako o zdroji bilkovin, to je cesta do pekel - nikdy nevyloučíte riziko úniku.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.2.2023 22:33 Reaguje na Ondřej DočkalNó, hlavačkovec má kvalitní protein, takový beskydský blábolista ještě nepozřel.
Odpovědět
JN
Jiří Nekovář
8.2.2023 12:12Hlaváčkovec možná bude do budoucna problém. Je však zajímavé, s jakým klidem si likvidujeme vody. Jako kluk pamatuji okolo Žďáru nad S. vody byly plné okounů, běliček, ouklejí, hrouzků. Šíleným vysazením BOLENA se vše změnilo. Teprve nyní jsem pochopil rybáře z Vranova. Před lety jsem vytáhl malého bolena a chtěl ho hodit zpět do vody. ,,Jseš blbej, šlápni na něj a hoď ho do keře." Neudělal jsem to, ale dnes si na to u vody poměrně často vzpomenu.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.2.2023 12:52Dobrý článek, zejména pro ekologisty podceňující dopady predačního tlaku. Zde se jedná o jeden jediný druh, který dokáže zamávat se spoustou domácích druhů. Ano, je invazní/"neznámý", ale i squadra původních predátorů (dříve samo/regulovaných např. vzteklinou, nebo i člověkem), dokáže snížit početnost dříve hojných druhů natolik, že dochází k jejich lokálnímu, časem i plošnému vymizení. Ona ta "biologická ochrana" se někdy snadno překlopí do něčeho, co se velmi podobá genocidě. V těchto případech by měl člověk patřičně konat a nespoléhat na "moudrost přírody", resp. všemocnou samoregulaci.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.2.2023 18:33 Reaguje na Karel ZvářalPřesně tak, ale zkuste říci, že vydří rodinka vyplenila horskou
říčku od pstruhů, střevlí, vranek a raků! To bude křiku a nebo
že hejno kormoránů zlikvidovalo o kousek níže po proudu lipany.
No a o volavkách stojících v zimě na chovné pstružím potoce co
200 metrů už ani nehovořím. Potok byl čerstvě osazen pstružím
ročkem a do jara byl opět mrtvý. O přirozeném výtěru už není
řeči a vysazováním se krmí predátoři. Rybáře to už přestává
bavit a kdo to bude zarybňovat potom? Ochranáři? Tůdle, ti to
nechají na matce přírodě a bude tam prd.
Odpovědět
říčku od pstruhů, střevlí, vranek a raků! To bude křiku a nebo
že hejno kormoránů zlikvidovalo o kousek níže po proudu lipany.
No a o volavkách stojících v zimě na chovné pstružím potoce co
200 metrů už ani nehovořím. Potok byl čerstvě osazen pstružím
ročkem a do jara byl opět mrtvý. O přirozeném výtěru už není
řeči a vysazováním se krmí predátoři. Rybáře to už přestává
bavit a kdo to bude zarybňovat potom? Ochranáři? Tůdle, ti to
nechají na matce přírodě a bude tam prd.
ss
RP
Sl
Slovan
8.2.2023 18:41Je tragédií, pokud se do naší již tak zničené přírody dostanou lidskou vinou podobně přizpůsobivé a nebezpečné invazivní druhy. Dnes je už naprosto patrné, že nejeden invazivní druh má na naše původní ohrožené druhy extrémní negativní vliv. Přestávají platit po miliony let vyvíjená adaptační pravidla, na která jsou naše druhy vzájemně přizpůsobené. Ona vysoká odolnost vůči nízkému obsahu kyslíku ve vodě je prostě pro daného hlavačkovce v naší krajině obrovskou adaptační výhodou. Věřím tomu, že tohle fakt může mít pro obojživelníky, kteří na to nejsou přizpůsobeni, fatální důsledky. Zvlášť dnes, kdy se jim na nemalé části republiky nijak zvlášť nedaří a to hlavně v důsledku mizení vhodných lokalit v kombinaci s přerybněním.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.2.2023 19:31 Reaguje na SlovanNo a nejhorší invaze proběhla před asi 40-50 tisíci lety. Od té doby je 6. vymírání.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.2.2023 10:52 Reaguje na SlovanZamyslete se, kdo je největším konzumentem obojživelníků. Nechci
vás poučovat, ale ryby to jsou pouze v ranném stádiu u vajíček
a pulců na hlubších vodách bez porostů rákosin a jiných překážek
pro predátory. I u plytké tůně není marné ji zaházet větvemi,
aby byly překážkou pro brodivé a u dospělých žab už je těch
predátorů opravdu mnoho. Žábou nepohrdne čáp, volavka, sovy,
tchoři(na zimu si z nich dělají živé konzervy), kuny, lišky,
jezevci, invazní norci atd. Pak jsou to auta na cestách,
sekačky, sekací traktůrky a taky chemie. Nakonec pak černá,
která žáby doslova miluje a dokonce vyhledává. Ryby je v kaluži
nesežerou, ale sucho je usuší a predátoři lehce odloví. Vám
vadí rybáři a myslivci a u jejich předmětu lovu hledáte vždy
i ty problémy. Mimochodem hladový vlk taky žábou nepohrdne
a slupne ji jako malinu. Nefandím invazním tvorům, ale stále
se zamýšlím, zda je v lidských silách zabránit jejich šíření,
když jsme už s globalizací jednou započali. Každopádně jsme
uspíšili evoluční proces, který by možná nastal rovněž, ale
za tisíce let, protože i to, co nešířil člověk se šířilo samo
a pokud bylo úspěšnější než to předchozí, tak zvítězilo.
Je tu otázka! Zakonzervovat původní (nebo alespoň dnešní)
stav a nebo to ponechat jak tu propagujete plně přírodě i s
těmi klady a negativy? Nelovit ryby, nestřílet zvířata a čekat
kdo zvítězí? Přemýšlejte o všech těchto příčinách úbytku žab,
které jsem popsal a nemyslete si, že bez regulace jejich
predátorů to zachrání více vysychajících tůní a louží. Víte
kolik čápů tu bylo před 500 léty? Údajně pár párů. Víte kolik
volavek před 100 léty? Taky tak. Víte kolik se ještě před
30 léty lovilo lišek, kun, tchořů, jezevců, vran, strak atd?
Pak přišlo zpřísnění lovu, delší doby hájení a nebývalý vzestup
predátorů ruku v ruce s poklesem jejich kořisti, samozřejmě i
z jiných příčin. Ikonizace přírody je cestou do pekel a ďábel
už se těší na prvé vymřelé druhy, protože nový NOE tu není!
NOE je totiž regulátor, který nenaložil do Archy pouze ikony,
ale téměř vše, protože věděl, že musí přežít i ta potrava pro
predátory.
Odpovědět
vás poučovat, ale ryby to jsou pouze v ranném stádiu u vajíček
a pulců na hlubších vodách bez porostů rákosin a jiných překážek
pro predátory. I u plytké tůně není marné ji zaházet větvemi,
aby byly překážkou pro brodivé a u dospělých žab už je těch
predátorů opravdu mnoho. Žábou nepohrdne čáp, volavka, sovy,
tchoři(na zimu si z nich dělají živé konzervy), kuny, lišky,
jezevci, invazní norci atd. Pak jsou to auta na cestách,
sekačky, sekací traktůrky a taky chemie. Nakonec pak černá,
která žáby doslova miluje a dokonce vyhledává. Ryby je v kaluži
nesežerou, ale sucho je usuší a predátoři lehce odloví. Vám
vadí rybáři a myslivci a u jejich předmětu lovu hledáte vždy
i ty problémy. Mimochodem hladový vlk taky žábou nepohrdne
a slupne ji jako malinu. Nefandím invazním tvorům, ale stále
se zamýšlím, zda je v lidských silách zabránit jejich šíření,
když jsme už s globalizací jednou započali. Každopádně jsme
uspíšili evoluční proces, který by možná nastal rovněž, ale
za tisíce let, protože i to, co nešířil člověk se šířilo samo
a pokud bylo úspěšnější než to předchozí, tak zvítězilo.
Je tu otázka! Zakonzervovat původní (nebo alespoň dnešní)
stav a nebo to ponechat jak tu propagujete plně přírodě i s
těmi klady a negativy? Nelovit ryby, nestřílet zvířata a čekat
kdo zvítězí? Přemýšlejte o všech těchto příčinách úbytku žab,
které jsem popsal a nemyslete si, že bez regulace jejich
predátorů to zachrání více vysychajících tůní a louží. Víte
kolik čápů tu bylo před 500 léty? Údajně pár párů. Víte kolik
volavek před 100 léty? Taky tak. Víte kolik se ještě před
30 léty lovilo lišek, kun, tchořů, jezevců, vran, strak atd?
Pak přišlo zpřísnění lovu, delší doby hájení a nebývalý vzestup
predátorů ruku v ruce s poklesem jejich kořisti, samozřejmě i
z jiných příčin. Ikonizace přírody je cestou do pekel a ďábel
už se těší na prvé vymřelé druhy, protože nový NOE tu není!
NOE je totiž regulátor, který nenaložil do Archy pouze ikony,
ale téměř vše, protože věděl, že musí přežít i ta potrava pro
predátory.
RP
Sl
Slovan
10.2.2023 09:09 Reaguje na Břetislav MachačekNe, opravdu by nebylo správné nechávat vymřít naše původní druhy, stejně jako by nebylo správné nechat vymřít druhy z ostrovů, které jsou často zastaralými formami živočichů, které dávno ze zbytku světa vymizely (lemur nebo kiwi budiž příkladem). Eliminace a kontrola invazivních druhů je důležitou součástí ochrany přírody všude na světě a nemá to nic společného s tím, pokud necháte přírodu přírodou v její přirozené podobě se zvířaty, které se spolu vyvíjí po miliony let. Tyto dvě věci se vůbec nevylučují, spíše naopak. Je mi ale jasné, že to prostě nepochopíte. Není asi náhodou, že se v ničem neshodneme (možná podpora jádra, nevím).
Predace od přirozeného predátora není nic jiného, než přirozený způsob regulace. Pokud bude mít žába dostatek skrytu a potravy (obecně dobrého prostředí), zcela jistě se ji bude dařit i dnes. Minulý rok sem tu básnil nad úžasným rybníčkem, kde se rozmnožovalo obrovské množství žab - už měli nakladená vajíčka a když jsem se po týdnu nepřítomnosti vrátil, abych se opět pokochal a zjišťoval, co tam všechno žije, daný rybníček (no spíše žabinec) byl z nějakého důvodu vypuštěn. No nasraný jsem byl řádně minimálně měsíc. Celá jedna generace žab byla během chvilky zlikvidována a věřím, že tohle úplně ojedinělé prostě taky nebude. Vím naštěstí kdo to byl, proto je na to upozorním a pokusím se tomu letos zabránit.
Přestaňte už laskavě obviňovat - rybáři ani myslivci mi nevadí. Vadí mi pouze jistí jejich jedinci zamrznutí myšlenkami v čase 50 let nazpět. To vy jste ale taky a nejste ani jedno...
Odpovědět
Predace od přirozeného predátora není nic jiného, než přirozený způsob regulace. Pokud bude mít žába dostatek skrytu a potravy (obecně dobrého prostředí), zcela jistě se ji bude dařit i dnes. Minulý rok sem tu básnil nad úžasným rybníčkem, kde se rozmnožovalo obrovské množství žab - už měli nakladená vajíčka a když jsem se po týdnu nepřítomnosti vrátil, abych se opět pokochal a zjišťoval, co tam všechno žije, daný rybníček (no spíše žabinec) byl z nějakého důvodu vypuštěn. No nasraný jsem byl řádně minimálně měsíc. Celá jedna generace žab byla během chvilky zlikvidována a věřím, že tohle úplně ojedinělé prostě taky nebude. Vím naštěstí kdo to byl, proto je na to upozorním a pokusím se tomu letos zabránit.
Přestaňte už laskavě obviňovat - rybáři ani myslivci mi nevadí. Vadí mi pouze jistí jejich jedinci zamrznutí myšlenkami v čase 50 let nazpět. To vy jste ale taky a nejste ani jedno...
MK
Karel Zvářal
11.2.2023 20:59 Reaguje na Břetislav Machaček..."Každopádně jsme uspíšili evoluční proces, který by možná nastal rovněž, ale za tisíce let, protože i to, co nešířil člověk, se šířilo samo a pokud bylo úspěšnější než to předchozí, tak zvítězilo."
Toto se snažím vtloukat sluníčkářům stále, protože u tzv. "vyhynulých druhů" je řada takových, která podlehla predaci. Naivkové čekají, že alespoň některé z nich vyjmenuji:-)), bez toho, aby se zamysleli nad podstatou sdělení (...predátor nemůže...). Když nepůvodní predátor vyhubí řadu endemitů - viz. kolonizace Nového světa v posledních staletích, probíhaly podobné události v dávné historii - a druhy v y m í r a l y, jak dnes říkáme. A že i původní druhy decimují spoustu druhů až k lokálnímu vymizení, toho jsme svědky i dnes, viz Červená kniha a "změna hospodaření". Prostě všem není dáno to pochopit, stačí ale, když aspoň někteří zapochybují nad svou vírou.
Odpovědět
Toto se snažím vtloukat sluníčkářům stále, protože u tzv. "vyhynulých druhů" je řada takových, která podlehla predaci. Naivkové čekají, že alespoň některé z nich vyjmenuji:-)), bez toho, aby se zamysleli nad podstatou sdělení (...predátor nemůže...). Když nepůvodní predátor vyhubí řadu endemitů - viz. kolonizace Nového světa v posledních staletích, probíhaly podobné události v dávné historii - a druhy v y m í r a l y, jak dnes říkáme. A že i původní druhy decimují spoustu druhů až k lokálnímu vymizení, toho jsme svědky i dnes, viz Červená kniha a "změna hospodaření". Prostě všem není dáno to pochopit, stačí ale, když aspoň někteří zapochybují nad svou vírou.
OD
Ondřej Dočkal
11.2.2023 21:48 Reaguje na Karel ZvářalOK, taky zkusím zareagovat na to co reagujete vy - tedy " Každopádně jsme uspíšili evoluční proces, který by možná nastal rovněž, ale za tisíce let, protože i to, co nešířil člověk, se šířilo samo a pokud bylo úspěšnější než to předchozí, tak zvítězilo."
- tož čistě technicky ano, různé druhy rozšiřovaly historicky své areály a zase je zmenšovaly, a v budoucnu to nepochybně bude fungovat taky tak, ale je tu několik ALE:
a) ALE dělo se to v úplně jiném časovém rámci, my tady máme během 50 let spoustu nových druhů, takto to fungoval nemohlo ani omylem, ty disperzní schopnosti zejména např. ryb jsou dost omezené (mezi povodími se šířily podle toho, jak jednotlivé toky překládaly svá koryta a přecházely mezi povodími),
B) ALE primárně se sem šířily druhy z geograficky blízkých oblastí, tedy druhy, které byly těm "domácím" relativně blízké, z hlediska kompetičních vztahů, parazitace atd... - měly s nimi v drtivé většině tedy poměrně blízkou evoluční i ekologickou historii,
C) ALE my tu právě dnes máme i druhy z oblastí, ze kterých by se sem jinak opravdu nedostaly - dokud by se nepohnuly kontinenty - což opravdu není o tisících, ale desítkách milionů let (a v ten čas už tu budou úplně jiné druhy - např. slunečnice nebo sumečci ze Severní Ameriky by jako sladkovodní ryby Atlantik zřejmě nepřepluli...). A hlavačkovec z povodí Amuru - ? To by měl taky docela složité, dostat se k Plzni ...
D) ALE invazní druhy přece nejsou problém jen pro "ochranu přírody", ale i pro člověka a jeho hospodářské aktivity - nebo ne? Např. pokud nebudou včelaři zasahovat proti invazním sršním, můžou to zabalit. A zkuste se zeptat rybářů, jestli se jim líbí, když mají v rybníku na každý metrák kapra klidně i 30 - 40 kg téměř neprodejných stříbřáků...
Ale jinak jako v pohodě, chápu když to někdo vidí jinak, že s invazema nelze nic dělat.. tak to tak holt necháme. Já to jenom vidím jinak, já jsem pro to, snažit se ty naše druhy nějak zachránit.
D)
Odpovědět
- tož čistě technicky ano, různé druhy rozšiřovaly historicky své areály a zase je zmenšovaly, a v budoucnu to nepochybně bude fungovat taky tak, ale je tu několik ALE:
a) ALE dělo se to v úplně jiném časovém rámci, my tady máme během 50 let spoustu nových druhů, takto to fungoval nemohlo ani omylem, ty disperzní schopnosti zejména např. ryb jsou dost omezené (mezi povodími se šířily podle toho, jak jednotlivé toky překládaly svá koryta a přecházely mezi povodími),
B) ALE primárně se sem šířily druhy z geograficky blízkých oblastí, tedy druhy, které byly těm "domácím" relativně blízké, z hlediska kompetičních vztahů, parazitace atd... - měly s nimi v drtivé většině tedy poměrně blízkou evoluční i ekologickou historii,
C) ALE my tu právě dnes máme i druhy z oblastí, ze kterých by se sem jinak opravdu nedostaly - dokud by se nepohnuly kontinenty - což opravdu není o tisících, ale desítkách milionů let (a v ten čas už tu budou úplně jiné druhy - např. slunečnice nebo sumečci ze Severní Ameriky by jako sladkovodní ryby Atlantik zřejmě nepřepluli...). A hlavačkovec z povodí Amuru - ? To by měl taky docela složité, dostat se k Plzni ...
D) ALE invazní druhy přece nejsou problém jen pro "ochranu přírody", ale i pro člověka a jeho hospodářské aktivity - nebo ne? Např. pokud nebudou včelaři zasahovat proti invazním sršním, můžou to zabalit. A zkuste se zeptat rybářů, jestli se jim líbí, když mají v rybníku na každý metrák kapra klidně i 30 - 40 kg téměř neprodejných stříbřáků...
Ale jinak jako v pohodě, chápu když to někdo vidí jinak, že s invazema nelze nic dělat.. tak to tak holt necháme. Já to jenom vidím jinak, já jsem pro to, snažit se ty naše druhy nějak zachránit.
D)
Karel Zvářal
11.2.2023 22:06 Reaguje na Ondřej DočkalVýborně, to jsme na stejné palubě!-)
V těch padesáti letech vidíme (člověkem) zrychlenou evoluci. Mně jde o to, že dle ekologistů "predátor nemůže (rozuměj NESMÍ!-) vyhubit SVOU kořist, protože - CO by žral POTOM???"
Vy jste rybář, já zoo(log)/technik se specializací na vtáky. Jen mi nešly do hlavy všechna ta "moudra" o nevinnosti predátorů vs. záhadné mizení dříve hojných druhů, a vytvořil jsem si vlastní teorii, která se však pranic nelíbí pomazaným. Děkuji za tento článek (!), ze kterého je patrné, že rybička velikosti nástrahy je postrachem evropských vod. Kdyby mi to řekli před lety, popadal bych se za břicho... Stejně jako pomazaní nad mými bláboly:-)
Odpovědět
V těch padesáti letech vidíme (člověkem) zrychlenou evoluci. Mně jde o to, že dle ekologistů "predátor nemůže (rozuměj NESMÍ!-) vyhubit SVOU kořist, protože - CO by žral POTOM???"
Vy jste rybář, já zoo(log)/technik se specializací na vtáky. Jen mi nešly do hlavy všechna ta "moudra" o nevinnosti predátorů vs. záhadné mizení dříve hojných druhů, a vytvořil jsem si vlastní teorii, která se však pranic nelíbí pomazaným. Děkuji za tento článek (!), ze kterého je patrné, že rybička velikosti nástrahy je postrachem evropských vod. Kdyby mi to řekli před lety, popadal bych se za břicho... Stejně jako pomazaní nad mými bláboly:-)
OD
Ondřej Dočkal
11.2.2023 22:29 Reaguje na Karel Zvářalno zase si nemyslím, že jsme úplně na té samé palubě, ale naše paluby jsou si trochu podobné, bych řekl :)
ta věta s predátorem samozřejmě něco v sobě má - ale jde o interpretaci. Predátor si opravdu nemůže vyhubit svoji kořist, protože pak by opravdu neměl co žrát - když klesne hustota kořisti, logicky klesá hustota predátora - bo není schopný odchovat tolik mladých atd., ALE opět je tu nějaké to ALE:
- ALE ta věta neznamená, že pro určitý druh kořisti - pro tu méně početnou, méně vitální, potýkající se s dalšími likvidačními faktory - ta predace nemůže být opravdu velký problém. Tady bych zdůraznil ten výchozí bod - špatnou kondici populace.
- no a pak je samozřejmě otázkou, zda člověk vidí jen toho predátora, nebo vidí i ty ostatní vlivy - velmi často se skloňuje v poslední době predace na pstruhových vodách, jako jediný/hlavní důvod toho, že to tam vypadá tak, jak to tam vypadá - s tímto třeba zásadně nesouhlasím. Nedávno jsem na to téma viděl velice krásnou přednášku - která zmiňuje i predaci, ale velice pečlivě se zabývá i těmi ostatními vlivy - doporučuji:
https://www.youtube.com/watch?v=fgVphVSOwqI
Odpovědět
ta věta s predátorem samozřejmě něco v sobě má - ale jde o interpretaci. Predátor si opravdu nemůže vyhubit svoji kořist, protože pak by opravdu neměl co žrát - když klesne hustota kořisti, logicky klesá hustota predátora - bo není schopný odchovat tolik mladých atd., ALE opět je tu nějaké to ALE:
- ALE ta věta neznamená, že pro určitý druh kořisti - pro tu méně početnou, méně vitální, potýkající se s dalšími likvidačními faktory - ta predace nemůže být opravdu velký problém. Tady bych zdůraznil ten výchozí bod - špatnou kondici populace.
- no a pak je samozřejmě otázkou, zda člověk vidí jen toho predátora, nebo vidí i ty ostatní vlivy - velmi často se skloňuje v poslední době predace na pstruhových vodách, jako jediný/hlavní důvod toho, že to tam vypadá tak, jak to tam vypadá - s tímto třeba zásadně nesouhlasím. Nedávno jsem na to téma viděl velice krásnou přednášku - která zmiňuje i predaci, ale velice pečlivě se zabývá i těmi ostatními vlivy - doporučuji:
https://www.youtube.com/watch?v=fgVphVSOwqI
Karel Zvářal
11.2.2023 22:38 Reaguje na Ondřej DočkalDěkuji, shlédnu posléze.
Tak jako kuna dokáže vybílit holubník, liška kurník, podobné je to u jiných druhů. Dokud má co, tak loví, zabíjí. Nějakou "govnováhu" má někde... A o "ostatních vlivechů jste se snad dočetl, pokud sem chodíte pravidelně...
Odpovědět
Tak jako kuna dokáže vybílit holubník, liška kurník, podobné je to u jiných druhů. Dokud má co, tak loví, zabíjí. Nějakou "govnováhu" má někde... A o "ostatních vlivechů jste se snad dočetl, pokud sem chodíte pravidelně...
OD
Ondřej Dočkal
12.2.2023 00:37 Reaguje na Karel ZvářalNo právě je otázka, zda kurník a liška je dobrý příklad když se bavíme o přírodě (jakkoli do jisté míry odpřírodněné). Na pár metrech desítky ks bezbranných zmatených slípek, které i kdyby věděly jak a kam prchnout, tak nemůžou, bo chytnou paniku, jelikož něco takového jako je liška v životě neviděly.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.2.2023 07:21 Reaguje na Ondřej DočkalJo jo, taková kurotvička viděla svého predátora stokrát. Postoprvní mu to vyšlo...
Odpovědět
Karel Zvářal
12.2.2023 07:52 Reaguje na Ondřej DočkalRozdíly potůčků na Šumavě - má pán zmapovány všechny vlivy, tj predátory predátorů?? Třeba takový chupatý nepřítel vyder na tři (*y*), nebo pernatý plenič velkých stromových hnízd (*ý*). Takoví pomístně zastanou práci hospodáře.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.2.2023 06:04 Reaguje na Karel ZvářalPoslechl jsem si třetinu a na víc nemám sílu ani čas. Pán jen potvrzuje mé předešlé poznatky (3-4 pstruzi ve voleti korkorána). Jiné vlivy: čistší vody jsou? Jsou. k čemu to vedlo - ke SNÍŽENÍ úživnosti. Kumulují se cizorodé látky v tělech?, proč na ně predátoři nehynou či neztrácejí plodnost?
Chovy - říkám stále Přestaňte s vysazováním. Rychle se ukáže, na co ta příroda má. Neustálé dosypávání situaci jen zhoršuje.
Členitost - byla stejná dříve, ryby byly. Až s příchodem biologické ochrany začala stavy prudce klesat.
Více nemá smysl sledovat a komentovat, prosím příště článek, dovedu destkrát rychleji číst, než poslouchat rozvláčné povídání. To si prosím dávejte negramotům.
Odpovědět
Chovy - říkám stále Přestaňte s vysazováním. Rychle se ukáže, na co ta příroda má. Neustálé dosypávání situaci jen zhoršuje.
Členitost - byla stejná dříve, ryby byly. Až s příchodem biologické ochrany začala stavy prudce klesat.
Více nemá smysl sledovat a komentovat, prosím příště článek, dovedu destkrát rychleji číst, než poslouchat rozvláčné povídání. To si prosím dávejte negramotům.
OD
Ondřej Dočkal
12.2.2023 21:34 Reaguje na Karel ZvářalJe mě líto, že jste nevydržel do konce.
Všem ostatním opravdu vřele doporučuji tuto přednášku shlédnout. Těm, kdo se bojí, že jde o přednášku nějakého "zeleného mozka" jen uvedu, že jde o člověka z fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity - tedy volně přeloženo - je to rybář - v pravém smyslu slova, tedy člověk co ryby nejen loví, ale hlavně o nich dost ví.
Odpovědět
Všem ostatním opravdu vřele doporučuji tuto přednášku shlédnout. Těm, kdo se bojí, že jde o přednášku nějakého "zeleného mozka" jen uvedu, že jde o člověka z fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity - tedy volně přeloženo - je to rybář - v pravém smyslu slova, tedy člověk co ryby nejen loví, ale hlavně o nich dost ví.
Karel Zvářal
12.2.2023 21:37 Reaguje na Ondřej DočkalAno, a Zvářal včera spadl z Marsu.-)) Co tam bylo tak "tajného", že se to nikde nepíše?
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
12.2.2023 22:12 Reaguje na Karel ZvářalTo nevím, neznám Vás :)
Tajného nic, jen se mi líbilo, jak to pán pojmul - kombinuje velmi krásně poznatky s rybářské praxe s teoretickými znalostmi.
Odpovědět
Tajného nic, jen se mi líbilo, jak to pán pojmul - kombinuje velmi krásně poznatky s rybářské praxe s teoretickými znalostmi.
Karel Zvářal
12.2.2023 22:30 Reaguje na Ondřej DočkalAno, mluví dlouho a rozvláčně, možná na studentky to působí, já na to nemám trpělivost. Napsal něco k tomu, nebo stále je to tajné?
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
12.2.2023 22:44 Reaguje na Karel Zvářalvíte, když máte před sebou fakt komplikovaný problém, nelze hovořit v prostých větách.
HOdte si jeho jmeno do "gooogle schollar" treba spolem s key words "bahavioral changes" a vyjedou vám fakt zajímavé práce - např. zde:
https://journals.biologists.com/jeb/article/224/13/jeb242145/270755/Methamphetamine-pollution-elicits-addiction-in
Odpovědět
HOdte si jeho jmeno do "gooogle schollar" treba spolem s key words "bahavioral changes" a vyjedou vám fakt zajímavé práce - např. zde:
https://journals.biologists.com/jeb/article/224/13/jeb242145/270755/Methamphetamine-pollution-elicits-addiction-in
Karel Zvářal
12.2.2023 22:50 Reaguje na Ondřej DočkalPane Dočkale, velmi si Vás vážím pro Vaši otevřenost a komunikaci. Ale mám něco v životě za sebou, a dovedu poznat, kdy o něco opravdu jde, anebo se vědecky mlží. Ono zamotat problém tak, že na konci nevíte, čí jste - to jsem zažil mnohokrát. Prostě ryby nejsou, ale umíme to kvalitně okecat:-)
Odpovědět
Karel Zvářal
12.2.2023 22:59 Reaguje na Ondřej DočkalZabalil jsem to v momentě, kdy hovoří o genech, které mají původní/divoké ryby, kterým to "kazí" ty "lenivé" z odchovů. Přeci při jejich plodnosti není možné, aby z nich něco nepřežilo a neprosadilo se! A pokud ano, vracím se na začátek - bez Vaší reakce - tak nic nevypoštějme a nechejme to na přírodě! Jinak vyrábíme jeden problém za druhým.
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
13.2.2023 08:36 Reaguje na Karel ZvářalNo a to je právě ten bod, od kterého to začalo být zajímavé - ta genetika.
Víte, stará pravda říká, že nepochopitelné ještě nemusí být absurdní.
Zkuste pročíst tohle:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrejn-dockal-karas-a-slunka.mohou-temto-kdysi-hojnym-druhum-pomoci-zachranne-chovy-v-zajeti
- každý, opakuji každý chovatel vám potvrdí, jak klesá plodnost a zhoršuje se kvalita potomstva (v nejrůznějších ohledech - rychlost růstu, odolnost na nemoce...) s tím, když neoživujete chov "novou krví".
Odpovědět
Víte, stará pravda říká, že nepochopitelné ještě nemusí být absurdní.
Zkuste pročíst tohle:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrejn-dockal-karas-a-slunka.mohou-temto-kdysi-hojnym-druhum-pomoci-zachranne-chovy-v-zajeti
- každý, opakuji každý chovatel vám potvrdí, jak klesá plodnost a zhoršuje se kvalita potomstva (v nejrůznějších ohledech - rychlost růstu, odolnost na nemoce...) s tím, když neoživujete chov "novou krví".
RP
Radim Polášek
14.2.2023 18:44 Reaguje na Ondřej DočkalKvalita potomstva v chovech klesá, protože tam není přírodní výběr. V přírodě u ryb přežije a rozmnoží se třeba jenom každá stá rybka nebo u ryb s velmi vyspokým počtem jiker ještě mnohem menší zlomek rybek.
Třeba jestli žije na kilometru řeky tisíc kusů dospělých ryb nějakého třeba kaprovitého druhu, kde každá samice každý rok naklade milion jiker. Jestli ta dospělá ryba žije 5 let a jejich počet v řece je stálý, tak každý rok zmizí a je třeba nahradit 200 dospělých ryb. Přitom 500 samic naklade 500 miliónů jiker. To je v ideálním případě přírodní výběr méně nezž jedna dospělá ryba ze 2 miliónů jiker.
Kdyby v umělých chovech zavedli nějaký výběr odpovídající tomu přírodnímu tak, že by třeba po roce růstu plůdku přežila jen desetina ryb uz vylíhlých jiker, určitě by se pokles kvality potomstva chovaných ryb zpomalil až zastavil.
Odpovědět
Třeba jestli žije na kilometru řeky tisíc kusů dospělých ryb nějakého třeba kaprovitého druhu, kde každá samice každý rok naklade milion jiker. Jestli ta dospělá ryba žije 5 let a jejich počet v řece je stálý, tak každý rok zmizí a je třeba nahradit 200 dospělých ryb. Přitom 500 samic naklade 500 miliónů jiker. To je v ideálním případě přírodní výběr méně nezž jedna dospělá ryba ze 2 miliónů jiker.
Kdyby v umělých chovech zavedli nějaký výběr odpovídající tomu přírodnímu tak, že by třeba po roce růstu plůdku přežila jen desetina ryb uz vylíhlých jiker, určitě by se pokles kvality potomstva chovaných ryb zpomalil až zastavil.
OD
Ondřej Dočkal
14.2.2023 19:37 Reaguje na Radim PolášekTrefa!
Přesně o tomto mluvím - což bohužel jiní diskutéři jaksi pomíjejí :(
akorát prostě nelze zavést v zajetí výběr chovných ryb totožný, jako v přírodě - bo selekční tlaky v přírodě jsou v zajetí naprosto nenahraditelné - v celé své šíři.
Odpovědět
Přesně o tomto mluvím - což bohužel jiní diskutéři jaksi pomíjejí :(
akorát prostě nelze zavést v zajetí výběr chovných ryb totožný, jako v přírodě - bo selekční tlaky v přírodě jsou v zajetí naprosto nenahraditelné - v celé své šíři.
Karel Zvářal
12.2.2023 21:58 Reaguje na Ondřej DočkalS rozdíly pH sousedních potůčků na Š. můžete oblbovat posluchače prvního ročníku, ale na výše vyjmenované faktory zareagovat neumíte. To mi stačí...
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
12.2.2023 22:20 Reaguje na Karel ZvářalNa co konkrétně neumím zareagovat? Na to, že po stoprvé predátor koroptvičku, která mu 100x utekla, nakonec uloví?
Víte, v přírodě to funguje tak, že všechno nakonec podlehne predaci/nemoci/obému. Důležité je, zda se mezitím stihne rozmnožit, a potomstvo přežije. V přírodě stářím umírají leda tak velryby (a ani to ne vždy).
Rozmnožit se - to je důležité. Což závisí jak na genetické výbavě, tak na behaviorálních předpokladech, tak na kvalitě prostředí - přičemž do všeho totohle člověk brutálně zasahuje, v případě koroptviček i ryb.
Odpovědět
Víte, v přírodě to funguje tak, že všechno nakonec podlehne predaci/nemoci/obému. Důležité je, zda se mezitím stihne rozmnožit, a potomstvo přežije. V přírodě stářím umírají leda tak velryby (a ani to ne vždy).
Rozmnožit se - to je důležité. Což závisí jak na genetické výbavě, tak na behaviorálních předpokladech, tak na kvalitě prostředí - přičemž do všeho totohle člověk brutálně zasahuje, v případě koroptviček i ryb.
Karel Zvářal
12.2.2023 22:28 Reaguje na Ondřej DočkalMohujen souhlasit - brutálně zasahuje - ale společnost to bere jako "normální". Vakcinací proti vzteklině počínaje a absolutní ochranou ikon konče.
Odpovědět
Sl
Slovan
12.2.2023 13:37 Reaguje na Ondřej DočkalPopsal jste to perfektně a nemohu jinak, než souhlasit. Vidím to úplně stejně - jak problém invazivních druhů tak vliv predace.
“Vstupovali jsme do jednoho z odkališť, půdy plné starého harampádí Matky přírody, kde v odloučení přežívaly zastaralé formy života, které už jinak ve zbytku světa dávno vymizely.”
- Takto popisuje David Attenborough v jedné ze svých knih jeden z ostrovů kousek od Afrických břehů, Madagaskar. Úplně stejně se dají popsat i další ostrovy jako Nový Zéland, Austrálie nebo Nová Guinea. Kdyby ochranáři nebojovali aktivně proti krysám, liškám a jiným invazivním zvířatům zavlečených lidmi, o tuto obrovskou rozmanitost bychom během chvilky přišli - což by ale evidentně těm dvěma pánům nevadilo.
Osobně fakt pochybuju, že by se třeba ten Hlavačkovec Glenův dostal do Evropy přirozeně sám. To samé invazivní druhy z amerického kontinentu. Můj názor tedy je proti tomu bojovat, protože se nejedná o žádné přirozené šíření, ale o druhy zavlečené člověkem schopné zlikvidovat naše odlišné a jedinečné druhy, které to už tak mají vinou člověka v naší krajině dost těžké.
Odpovědět
“Vstupovali jsme do jednoho z odkališť, půdy plné starého harampádí Matky přírody, kde v odloučení přežívaly zastaralé formy života, které už jinak ve zbytku světa dávno vymizely.”
- Takto popisuje David Attenborough v jedné ze svých knih jeden z ostrovů kousek od Afrických břehů, Madagaskar. Úplně stejně se dají popsat i další ostrovy jako Nový Zéland, Austrálie nebo Nová Guinea. Kdyby ochranáři nebojovali aktivně proti krysám, liškám a jiným invazivním zvířatům zavlečených lidmi, o tuto obrovskou rozmanitost bychom během chvilky přišli - což by ale evidentně těm dvěma pánům nevadilo.
Osobně fakt pochybuju, že by se třeba ten Hlavačkovec Glenův dostal do Evropy přirozeně sám. To samé invazivní druhy z amerického kontinentu. Můj názor tedy je proti tomu bojovat, protože se nejedná o žádné přirozené šíření, ale o druhy zavlečené člověkem schopné zlikvidovat naše odlišné a jedinečné druhy, které to už tak mají vinou člověka v naší krajině dost těžké.
OD
Ondřej Dočkal
12.2.2023 21:43 Reaguje na SlovanJsem rád, že aspoň někdo pochopil co jsem psal .)
Opravdu nelze očekávat, že hlavačkovec z Ussuri by se dostal do PLzně v nějaké historicky krátké době (tj. během pár set či tisíc let).
Odpovědět
Opravdu nelze očekávat, že hlavačkovec z Ussuri by se dostal do PLzně v nějaké historicky krátké době (tj. během pár set či tisíc let).
Karel Zvářal
12.2.2023 21:52 Reaguje na Ondřej DočkalŠpanělští slimáci přicestovali na pneumatikách letadel. Skrček z Číny (či jeho jikry), se v globalizovaném světě dostane kamkoliv, tak jako hadí a pavouci v krabici s banány. Nebo se pletu?
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
12.2.2023 22:09 Reaguje na Karel ZvářalDebata přece byla o tom, zda by se sem tyhle druhy dostaly kdyby nebylo člověka - nebo ne?
Dostala by se sem slunečnice z AMeriky, nebýt člověka?
Dostal by se sem hlavačkovec z Ussuri, nebýt člověka?
A pokud ano, za jak dlouho? Při tomto postavení kontinentů a řek jistě ne... - pravím já. Co pravíte Vy?
Hovořil jste o tom, že člověk urychlil neodvratné o pár tisíc let, tedy dle vašeho názoru - pokud jsem pochopil správně - tvrdíte, že za pár tisíc let by sem ty druhy docestovaly i samy, bez člověka.. tohle já si nemyslím, resp. nemůžu to vyloučit u druhů jihoevropských, ale vylučuji to u druhů východoasijských a amerických.
Odpovědět
Dostala by se sem slunečnice z AMeriky, nebýt člověka?
Dostal by se sem hlavačkovec z Ussuri, nebýt člověka?
A pokud ano, za jak dlouho? Při tomto postavení kontinentů a řek jistě ne... - pravím já. Co pravíte Vy?
Hovořil jste o tom, že člověk urychlil neodvratné o pár tisíc let, tedy dle vašeho názoru - pokud jsem pochopil správně - tvrdíte, že za pár tisíc let by sem ty druhy docestovaly i samy, bez člověka.. tohle já si nemyslím, resp. nemůžu to vyloučit u druhů jihoevropských, ale vylučuji to u druhů východoasijských a amerických.
Karel Zvářal
12.2.2023 22:24 Reaguje na Ondřej DočkalKarase stříbřitého sem dotáhl člověk (určitě si pamatujete naši diskusi). Pointa vtipu je v tom, že "predátor nemůže vyhubit svou kořist, protože by sám nepřežil".
To je základní mantra ekologistů - a mnozí z nich mi vyvrací i vliv všežravého potkana na tichomořských ostrovech při plenění hnízd a jiné fauny. Kdyby to nebyl hlavačkovec, může to být jiný exot (modrý krab v Stř. moři, např.). Jádro sporu nespočívá v druhu, ale v PRINCIPU, že "predátor nemůže" vyhubit svou kořist..." Dnešní hektická/globalizační doba jen tuto nepravdu/blud obnažuje, nic víc, nic míň.
Co bude žrát hlavačkovec, až vybílí naše nádrže a toky? Asi plankton, jak bych si na jeho velikost típnul...
Odpovědět
To je základní mantra ekologistů - a mnozí z nich mi vyvrací i vliv všežravého potkana na tichomořských ostrovech při plenění hnízd a jiné fauny. Kdyby to nebyl hlavačkovec, může to být jiný exot (modrý krab v Stř. moři, např.). Jádro sporu nespočívá v druhu, ale v PRINCIPU, že "predátor nemůže" vyhubit svou kořist..." Dnešní hektická/globalizační doba jen tuto nepravdu/blud obnažuje, nic víc, nic míň.
Co bude žrát hlavačkovec, až vybílí naše nádrže a toky? Asi plankton, jak bych si na jeho velikost típnul...
OD
Ondřej Dočkal
12.2.2023 22:34 Reaguje na Karel ZvářalAno, něco o karasech vím.)
Predátor opravdu nemůže vyhubit svoji kořist - myšleno svoji veškerou kořist.
Ale jak jsem uvedl, může vyhubit část své kořisti - pokud je na tom konkrétní druh/druhy blbě, nebo pokud jde o invazní druh, který jaksi "nezapadá" do lokálních potravních řetězců.
Co bude žrát hlavačkovec, až vyžere čolky a vážky? Je to prosté - malí hlavačkovci budou žrát plankton, větší bentos.. a ti největší přejdou na kanibalismus... jak prosté...
Odpovědět
Predátor opravdu nemůže vyhubit svoji kořist - myšleno svoji veškerou kořist.
Ale jak jsem uvedl, může vyhubit část své kořisti - pokud je na tom konkrétní druh/druhy blbě, nebo pokud jde o invazní druh, který jaksi "nezapadá" do lokálních potravních řetězců.
Co bude žrát hlavačkovec, až vyžere čolky a vážky? Je to prosté - malí hlavačkovci budou žrát plankton, větší bentos.. a ti největší přejdou na kanibalismus... jak prosté...
OD
Ondřej Dočkal
12.2.2023 22:48 Reaguje na Karel Zvářal???
tohle jsem psal již zde:
Ondřej Dočkal11.2.2023 22:29 Reaguje na Karel Zvářal
- a vy jste mi reagoval kunou a holubníkem... což je teda úplně, úplně o něčem jiném... pokud souhlasíte, proč jste vytahoval lišku v kurníku?
Odpovědět
tohle jsem psal již zde:
Ondřej Dočkal11.2.2023 22:29 Reaguje na Karel Zvářal
- a vy jste mi reagoval kunou a holubníkem... což je teda úplně, úplně o něčem jiném... pokud souhlasíte, proč jste vytahoval lišku v kurníku?
Karel Zvářal
13.2.2023 07:51 Reaguje na Ondřej DočkalA o čem jiném to asi je, než o vyhubení? "Odborníci" píšou, že predátor loví jen SLABÉ a NEMOCNÉ. Co takhle kuna plenící hnízdo s pěti mladými, přičemž s rodiči se dobře zná!? Moje připomínky míří ne na kořist, ale zbožštělé chráněné ikony, které si přeci nevyhubí kořist (nejsou přece, blbí...). Donedávna jeden pán s jiskrou v oku zuřivě hájil ochranu kormorána, dnes ani nehlesne... Oni předkové dobře věděli, proč je nutné to hlídat.
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
13.2.2023 08:46 Reaguje na Karel ZvářalMotáme se v kruhu, něco vidíte, ale něco mám pocit pořád ne - trochu to odlehčím vtipem - ale z hlediska toho o čem se bavíme velice trefným:
na lovu v Africe dva lovci na lovu lvů zjistili, že jim nefunguje puška, a nedaleko zařval lev. Jeden se dal do běhu a ten druhý na něho křičí - nebuď blbej, lvovi stejně neutečeš! A on na to: já vím, ale to nemusím, mě stačí, když uteču tobě!
neboli: predátoři samozřejmě neloví jen SLABÉ - loví ty, kteří jsou SLABŠÍ než ten zbytek. Anebo "blbější", nebo mají horší zrak, sluch atd., atd.
- OK?
Odpovědět
na lovu v Africe dva lovci na lovu lvů zjistili, že jim nefunguje puška, a nedaleko zařval lev. Jeden se dal do běhu a ten druhý na něho křičí - nebuď blbej, lvovi stejně neutečeš! A on na to: já vím, ale to nemusím, mě stačí, když uteču tobě!
neboli: predátoři samozřejmě neloví jen SLABÉ - loví ty, kteří jsou SLABŠÍ než ten zbytek. Anebo "blbější", nebo mají horší zrak, sluch atd., atd.
- OK?
Karel Zvářal
13.2.2023 09:34 Reaguje na Ondřej DočkalAno, motáme se v kruhu, bohužel. Nápověda s (všežravou) kunou nepomohla. Slupne všech pět mladých, když leze v dešti, zmární i samku, když si tam zdřímne, tak i samce s potravou ("vymizelá" stromová populace sýčka a kavky).
Samozřejmě, že všichni byli slabí a nemocní, jinak by se jí to nemohlo podařit, že!-)
Víte, ono každé pravidlo má své výjimky, a v ekologii jich je poměrně dost. Přemnožený = vakcinací ošetřený všežravý predátor je to samé, jako ten invazní. Proto vymizely dříve hojné druhy, neb tu máme predátorů jak nadělaných, přičemž mnozí jsou přísně chránění, ač jsou početnější než jejich kořist. Já se souhlasu domáhat nemusím, protože vím, že to tak je. A co si myslí ostatní, to nechávám na nich. Názory jsou od toho, aby byly různé:-) Hezký den!
Odpovědět
Samozřejmě, že všichni byli slabí a nemocní, jinak by se jí to nemohlo podařit, že!-)
Víte, ono každé pravidlo má své výjimky, a v ekologii jich je poměrně dost. Přemnožený = vakcinací ošetřený všežravý predátor je to samé, jako ten invazní. Proto vymizely dříve hojné druhy, neb tu máme predátorů jak nadělaných, přičemž mnozí jsou přísně chránění, ač jsou početnější než jejich kořist. Já se souhlasu domáhat nemusím, protože vím, že to tak je. A co si myslí ostatní, to nechávám na nich. Názory jsou od toho, aby byly různé:-) Hezký den!
OD
Ondřej Dočkal
13.2.2023 16:29 Reaguje na Karel ZvářalNo, když víte, že je to tak, tak k tomu nemám opravdu co dodat :)
Já si taky ponechám svůj názor, že predace je nikoli jediným, ale jedním z mnoha faktorů, který ovlivňuje populace volně žijících živočichů. Protože holt taky tak nějak vím, že je to tak:)
Pěkný den i vám:)
Odpovědět
Já si taky ponechám svůj názor, že predace je nikoli jediným, ale jedním z mnoha faktorů, který ovlivňuje populace volně žijících živočichů. Protože holt taky tak nějak vím, že je to tak:)
Pěkný den i vám:)
BM
Břetislav Machaček
13.2.2023 17:46 Reaguje na Ondřej DočkalNechci vám brát iluze o
samoregulaci u původní
fauny, ale pokud má kořist více predátorů včetně všežravců, tak moc velkou naději k přežití nemá. Kdopak je asi tak
schopen vyčistit horský potok od všeho živého? To není pouze vydra, ale když se přidají volavky
a po proudu kormoráni,
tak je už dokonáno.
Každý loví něco podle
velikosti a druhu a pak
odchází za kořistí jinam.
Nevymírá hlady, ale pouze
se stěhuje za potravou
třeba na chovné rybníky.
Uživí je i vody níže po
proudu a po vysazení ryb
se ze zamrzlých vod na
ten horský potok vracejí. Musíme si prostě vybrat,
zda bude hojnost ryb a
predátoři vzácní a nebo
vzácné ryby a predátoři stěhující se za potravou
hojní. Před 40 lety se
započalo s ochranou těch
jmenovaných predátorů a
započal sešup stavu potočáků, lipanů, raků, vranek, střevlí atd. Rybařím 50 let a mohu
tedy posoudit stavy predátorů a jejich kořisti. Rybáři predátory na pstruhových vodách už
dávno nejsou a už je ani
nebaví to vysvětlovat. Nakonec to zbude na těch
ochráncích, aby dokázali
tu svoji teorii v praxi.
Vřele si přeji, aby si
tu záchranu vyzkoušeli v
praxi a jen nemudrovali.
Odpovědět
samoregulaci u původní
fauny, ale pokud má kořist více predátorů včetně všežravců, tak moc velkou naději k přežití nemá. Kdopak je asi tak
schopen vyčistit horský potok od všeho živého? To není pouze vydra, ale když se přidají volavky
a po proudu kormoráni,
tak je už dokonáno.
Každý loví něco podle
velikosti a druhu a pak
odchází za kořistí jinam.
Nevymírá hlady, ale pouze
se stěhuje za potravou
třeba na chovné rybníky.
Uživí je i vody níže po
proudu a po vysazení ryb
se ze zamrzlých vod na
ten horský potok vracejí. Musíme si prostě vybrat,
zda bude hojnost ryb a
predátoři vzácní a nebo
vzácné ryby a predátoři stěhující se za potravou
hojní. Před 40 lety se
započalo s ochranou těch
jmenovaných predátorů a
započal sešup stavu potočáků, lipanů, raků, vranek, střevlí atd. Rybařím 50 let a mohu
tedy posoudit stavy predátorů a jejich kořisti. Rybáři predátory na pstruhových vodách už
dávno nejsou a už je ani
nebaví to vysvětlovat. Nakonec to zbude na těch
ochráncích, aby dokázali
tu svoji teorii v praxi.
Vřele si přeji, aby si
tu záchranu vyzkoušeli v
praxi a jen nemudrovali.
OD
Ondřej Dočkal
13.2.2023 21:37 Reaguje na Břetislav MachačekPokud jste pstruhař, zkuste mrknout sem - doporučoval jsem panu Zvářalovi, ale nedohleděl a nepochopil, nevěřil té "genetice" a ostatním vlivům.
- no a pak je samozřejmě otázkou, zda člověk vidí jen toho predátora, nebo vidí i ty ostatní vlivy - velmi často se skloňuje v poslední době predace na pstruhových vodách, jako jediný/hlavní důvod toho, že to tam vypadá tak, jak to tam vypadá - s tímto třeba zásadně nesouhlasím. Nedávno jsem na to téma viděl velice krásnou přednášku - která zmiňuje i predaci, ale velice pečlivě se zabývá i těmi ostatními vlivy - doporučuji:
https://www.youtube.com/watch?v=fgVphVSOwqI
- ujišťují Vás, že člověk co o tom mluví je rybář - není to "ochranář", které tak nemáte rád.
Odpovědět
- no a pak je samozřejmě otázkou, zda člověk vidí jen toho predátora, nebo vidí i ty ostatní vlivy - velmi často se skloňuje v poslední době predace na pstruhových vodách, jako jediný/hlavní důvod toho, že to tam vypadá tak, jak to tam vypadá - s tímto třeba zásadně nesouhlasím. Nedávno jsem na to téma viděl velice krásnou přednášku - která zmiňuje i predaci, ale velice pečlivě se zabývá i těmi ostatními vlivy - doporučuji:
https://www.youtube.com/watch?v=fgVphVSOwqI
- ujišťují Vás, že člověk co o tom mluví je rybář - není to "ochranář", které tak nemáte rád.
BM
Břetislav Machaček
14.2.2023 17:33 Reaguje na Ondřej DočkalPoslechl jsem si celé to teoretizování, které je neuskutečnitelné.
Když vezmu třeba tu radu nasadit do vody duháky
k uspokojení rybářů, tak
to není nic nového. To není lov, ale masařina úplně blbých ryb, které buď ve vodě hladoví a pokud přežijí, tak ubírají potočákům potravu. U predace se
pouze mluví o tažných
druzích, ale co místní
populace táhnoucí ze
zamrzlých vod na ty
nezamrzlé potoky a
říčky? Ti napáchají
nejvíce škod právě v
době, kdy mají ryby
nejtěžší období přežít.
Už pouhá ostražitost
před predátory omezuje
ryby při hledání potravy
a to i u těch ryb, které
nejsou "geneticky" mimo,
aby čekaly na predátora,
který je snadno uloví.
Představte si jak může
ryba hledat potravu,
když nad ní stojí třeba
volavka? Vidí stín a
čeká, až stín zmizí.
Totéž je u lipanů a
hejna kormoránů. Kam
se mají lipani ukrýt,
když přiletí to hejno?
Mám rád teoretizování,
ale z praxe pozoruji
jedno a to, že příliš
ochrany predátorů bude
hrobem kořisti a taky
nakonec i některých
predátorů. Ti ale mohou
na rozdíl od pstruhů
lovit i níže po proudu,
kde ten pstruh nepřežije.
Já pstruhaření odepsal před 20 roky, protože nejsem ten, koho baví chytat pouze podmíráky a nebo čerstvě vypuštěné ryby. Nejsem řezník, ale
potočák upečený u řeky na
klacku je pochoutkou na
kterou už pouze vzpomínám. Než chytat
vypuštěné duháky, tak
raději vláčím a nebo muškařím níže po proudu na mimopstruhovém revíru.
Odpovědět
Když vezmu třeba tu radu nasadit do vody duháky
k uspokojení rybářů, tak
to není nic nového. To není lov, ale masařina úplně blbých ryb, které buď ve vodě hladoví a pokud přežijí, tak ubírají potočákům potravu. U predace se
pouze mluví o tažných
druzích, ale co místní
populace táhnoucí ze
zamrzlých vod na ty
nezamrzlé potoky a
říčky? Ti napáchají
nejvíce škod právě v
době, kdy mají ryby
nejtěžší období přežít.
Už pouhá ostražitost
před predátory omezuje
ryby při hledání potravy
a to i u těch ryb, které
nejsou "geneticky" mimo,
aby čekaly na predátora,
který je snadno uloví.
Představte si jak může
ryba hledat potravu,
když nad ní stojí třeba
volavka? Vidí stín a
čeká, až stín zmizí.
Totéž je u lipanů a
hejna kormoránů. Kam
se mají lipani ukrýt,
když přiletí to hejno?
Mám rád teoretizování,
ale z praxe pozoruji
jedno a to, že příliš
ochrany predátorů bude
hrobem kořisti a taky
nakonec i některých
predátorů. Ti ale mohou
na rozdíl od pstruhů
lovit i níže po proudu,
kde ten pstruh nepřežije.
Já pstruhaření odepsal před 20 roky, protože nejsem ten, koho baví chytat pouze podmíráky a nebo čerstvě vypuštěné ryby. Nejsem řezník, ale
potočák upečený u řeky na
klacku je pochoutkou na
kterou už pouze vzpomínám. Než chytat
vypuštěné duháky, tak
raději vláčím a nebo muškařím níže po proudu na mimopstruhovém revíru.
OD
Ondřej Dočkal
14.2.2023 19:47 Reaguje na Břetislav MachačekHm, tak přednáška ani tady nebyla zela pochopena, co se dá dělat- ale děkuji aspoň za to, že jste u toho vydržel.
S těma duhákama: podstata návrhu je jinde: neprat duháky všude, ale to "duhákových revírů" - aby právě jiné vody měly možnosti se zregenerovat. Prostě diverzifikovat revíry podle účelu. Protože lidi co se v tom orientují, už chápou, že nelze mít všechno na jednom fleku.
Predátoři - zpochybňuju někde vliv kormorána, a predace obecně?? Ne, jen tvrdím, že predace je jedním z několika faktorů kteer vstupují do hry.
Jinak lipan - to dobře vím, že je extra problém ve vztahu ke kormoránovi, protože etologicky není stavěný na to aby se schovával, tak to odnáší fest. Však kdo chce, může si dneska získat povolení odstřelu - a já s tím problém nemám. Ovšem řešení kormoráních náletů není v ČR na zimovištích, ale v PObaltí na hnízdištích. To se snad shodneme - nebo ani to ne?
Odpovědět
S těma duhákama: podstata návrhu je jinde: neprat duháky všude, ale to "duhákových revírů" - aby právě jiné vody měly možnosti se zregenerovat. Prostě diverzifikovat revíry podle účelu. Protože lidi co se v tom orientují, už chápou, že nelze mít všechno na jednom fleku.
Predátoři - zpochybňuju někde vliv kormorána, a predace obecně?? Ne, jen tvrdím, že predace je jedním z několika faktorů kteer vstupují do hry.
Jinak lipan - to dobře vím, že je extra problém ve vztahu ke kormoránovi, protože etologicky není stavěný na to aby se schovával, tak to odnáší fest. Však kdo chce, může si dneska získat povolení odstřelu - a já s tím problém nemám. Ovšem řešení kormoráních náletů není v ČR na zimovištích, ale v PObaltí na hnízdištích. To se snad shodneme - nebo ani to ne?
RP
Radim Polášek
9.2.2023 11:43Mně na tom pořád něco nesedí. Hlavačkovec se do okolí Moskvy a Petrohradu vypustil už před 100 lety, zřejmě víc než 100 lety ještě za cara, když se jednalo o dovozy akvarijních rybek, protože akvarijní rybky by rudoši v tehdejší době určitě nevozili. A jestli likviduje drobné rybky, tak jak je popsáno tady v tomto článku, musel mít už před 100 lety slušný vliv na místní rybný průmysl. Kdyby to nebylo Rusko, tak to bylo Finsko, Pobaltí, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Balkán...
Jaktože se až teď bije na poplach, když to podle článku má být tak nebezpečná ryba? Jaktože, když v těch výše zmíněných státech, aspoň v některých z nich, musela ta ryba likvidovat rybí obsádku a obojživelníky v těch biotopech mnoho desítek let a přitom tam nedošlo k úplnému zničení těch biotopů a vyhubení těch příslušných živočiškých druhů, jak předkládá tady napsaný článek. Nebo tam došlo k vyhynutí těch druhů a nikdo z místních biologů, ichtyologů, rybářů atd si tam toho nevšiml?
Kdo zaspal, když se až teď v posledním desetiletí nebo dvou desetiletích se vzbudilo a najednou to je nesmírně nebezpečná invazivní ryba?
Odpovědět
Jaktože se až teď bije na poplach, když to podle článku má být tak nebezpečná ryba? Jaktože, když v těch výše zmíněných státech, aspoň v některých z nich, musela ta ryba likvidovat rybí obsádku a obojživelníky v těch biotopech mnoho desítek let a přitom tam nedošlo k úplnému zničení těch biotopů a vyhubení těch příslušných živočiškých druhů, jak předkládá tady napsaný článek. Nebo tam došlo k vyhynutí těch druhů a nikdo z místních biologů, ichtyologů, rybářů atd si tam toho nevšiml?
Kdo zaspal, když se až teď v posledním desetiletí nebo dvou desetiletích se vzbudilo a najednou to je nesmírně nebezpečná invazivní ryba?
OD
Ondřej Dočkal
9.2.2023 14:32 Reaguje na Radim PolášekNo pokud se dostal do přírody před 100 lety, určitě neměl zničující vliv hned, chvíli trvalo než se rozšířil - stříbřákovi taky chvíli trvalo, než nás tady obsadil...
POkud a jak ovlivňuje invaze hlavačkovce "rybný průmysl" upřímně nevím, po tom sem nepátral, ale co vím, tak že velmi (negativně) ovlivňuje faunu stojatých vod (viz výše).
Na poplach se se nebije teď - už desítky let odborné články upozorňují na rizika spojená s invazí hlavačkovce, akorát ty články jaksi málokdo čte, bo jsou většinou schované v hloubi internetu a většinou jsou anglicky ... a kdy jindy než teď, když se tento druh objevil i u nás, tohle téma trochu otevřít?
Je otázkou co myslíte tím vyhubením - jako vyhubení plošně v celém Rusku, Polsku, Slovensku? Jistě ne, ale tam, kde se tento druh do stojatých vod dostal, tam je to jasné (viz ten příklad co jsem vám psal do diskuze výše). Je to otázka času, jak rychle se bude šířit dál..jak např. povodněmi, tak v důsledku roznosu lidmi ... a další otázkou je, kolik dalších podobných likvidačních vlivů na naši těžce zkoušenou faunu stojatých vod si můžeme dovolit ...
Odpovědět
POkud a jak ovlivňuje invaze hlavačkovce "rybný průmysl" upřímně nevím, po tom sem nepátral, ale co vím, tak že velmi (negativně) ovlivňuje faunu stojatých vod (viz výše).
Na poplach se se nebije teď - už desítky let odborné články upozorňují na rizika spojená s invazí hlavačkovce, akorát ty články jaksi málokdo čte, bo jsou většinou schované v hloubi internetu a většinou jsou anglicky ... a kdy jindy než teď, když se tento druh objevil i u nás, tohle téma trochu otevřít?
Je otázkou co myslíte tím vyhubením - jako vyhubení plošně v celém Rusku, Polsku, Slovensku? Jistě ne, ale tam, kde se tento druh do stojatých vod dostal, tam je to jasné (viz ten příklad co jsem vám psal do diskuze výše). Je to otázka času, jak rychle se bude šířit dál..jak např. povodněmi, tak v důsledku roznosu lidmi ... a další otázkou je, kolik dalších podobných likvidačních vlivů na naši těžce zkoušenou faunu stojatých vod si můžeme dovolit ...
BM
Břetislav Machaček
9.2.2023 17:28 Reaguje na Ondřej DočkalU takových invazních druhů je možno motivovat rybáře
jejich odlovem třeba povolením třetí udice pouze na lov
těchto ryb, nebo zvětšením čeřínku z 1 m2 na 4 m2 s tím,
že ostatní ryby do něho chycené ten den musím pustit. Na
pstruhových vodách se praktikuje lov škodlivých dravých
ryb, kdy neplatí žádná míra, žádná doba hájení, ale platí
pouze způsob lovu platný pro pstruhové vody(umělé nástrahy).
U nás je pískovna vyjmuta z rybářského hospodaření, kde je
povolen pouze monitoring rybí obsádky a lov chyť a pusť
dětského rybářského kroužku. Odlov invazního sumečka je
tak sporadický a přitom je to snadně lovitelná ryba. Ono
by stačily závody dospělých v lovu drobotiny s návratem
ryb do vody a likvidací sumečků. Bohužel vlastník vody
se spokojil se současným stavem, kdy sumeček likviduje
potěr a jikry ostatních ryb a s tím, že děti občas
nějakého sumečka uloví. Přitom jedny závody ročně a bude
jeho stav zredukován na přijatelné množství při kterém
přežije i potěr jiných ryb. Monitoring bez odlovu
dravců je sporný, neboť na jedné části dravci hynou na
absenci kyslíku pod ledem a na druhé části likvidují
vše, co jsou schopni polknout. Toto není ochrana, ale
pokus o divočinu bez lidského zásahu se zmarem a nebo
s přemnožením stříbrňáků na té bezkyslíkaté vodě. Je
mi té vody líto, protože jsem na ní jako rybář vyrůstal,
ale ochrana přírody ji zničila a ničí dál jak neloveným
karasem stříbřitým, tak i těmi sumečky na jiné části.
Tak končí bezzásah a lov zvaný monitoring v režii
ochránců přírody!
Odpovědět
jejich odlovem třeba povolením třetí udice pouze na lov
těchto ryb, nebo zvětšením čeřínku z 1 m2 na 4 m2 s tím,
že ostatní ryby do něho chycené ten den musím pustit. Na
pstruhových vodách se praktikuje lov škodlivých dravých
ryb, kdy neplatí žádná míra, žádná doba hájení, ale platí
pouze způsob lovu platný pro pstruhové vody(umělé nástrahy).
U nás je pískovna vyjmuta z rybářského hospodaření, kde je
povolen pouze monitoring rybí obsádky a lov chyť a pusť
dětského rybářského kroužku. Odlov invazního sumečka je
tak sporadický a přitom je to snadně lovitelná ryba. Ono
by stačily závody dospělých v lovu drobotiny s návratem
ryb do vody a likvidací sumečků. Bohužel vlastník vody
se spokojil se současným stavem, kdy sumeček likviduje
potěr a jikry ostatních ryb a s tím, že děti občas
nějakého sumečka uloví. Přitom jedny závody ročně a bude
jeho stav zredukován na přijatelné množství při kterém
přežije i potěr jiných ryb. Monitoring bez odlovu
dravců je sporný, neboť na jedné části dravci hynou na
absenci kyslíku pod ledem a na druhé části likvidují
vše, co jsou schopni polknout. Toto není ochrana, ale
pokus o divočinu bez lidského zásahu se zmarem a nebo
s přemnožením stříbrňáků na té bezkyslíkaté vodě. Je
mi té vody líto, protože jsem na ní jako rybář vyrůstal,
ale ochrana přírody ji zničila a ničí dál jak neloveným
karasem stříbřitým, tak i těmi sumečky na jiné části.
Tak končí bezzásah a lov zvaný monitoring v režii
ochránců přírody!
OD
Ondřej Dočkal
9.2.2023 21:48 Reaguje na Břetislav MachačekDobrý večer, osobně nemám problém s lovem invazních druhů ani tradičními metodami, ale je potřeba si uvědomit jakou mají efektivitu - tzn. počet ulovených ks vs. celková početnost populace. I kdyby nakrásně došlo k odlovení podstatné části populace, ten zbytek ztráty rychle dorovná reprodukcí nebo růstem. Další otázka je kdo by co s těmahle "čudlama" dělal.. ale proč ne, klidně ať se loví.
Jenom pochybuju, že k něčemu takovému jako tři udice se postaví kladně uživatelé rybářských revírů - riziko zneužití je příliš velké. Když si vzpomenu na debaty ohledně úprav a vymáhání pravidel zapisování úlovků tak, aby je nebylo možno potom doma přepsat na ryby která nemají roční limity (kapr na karase... - proto od určitého času nutno kapra na SM psát velkým tiskacím písmem), nebo na případy rybářů používajících speciální smazatelná pera.. vše s cílem nevyblokovat si povolenku "přliš brzy" maximálním počtem kaprů za rok... ne, tohle fakt neklapne.
K té vaší lokalitě plné stříbřáků .. už jsme to myslím kdysi probírali. Opravdu neznám ten případ, ale pokud je to plné stříbřáků, nejde to vypustit a dravci tam nepřežijí, je to hodně špatná výchozí pozice. V každém případě základ je komunikace, nic jiného nemůžu doporučit. Opravdu nevím kde je problém, může jít klidně i o nějaké vzájemné nedorozumění - základ je prostě pokusit se jednat, jinak se ten problém nikam neposune.
Odpovědět
Jenom pochybuju, že k něčemu takovému jako tři udice se postaví kladně uživatelé rybářských revírů - riziko zneužití je příliš velké. Když si vzpomenu na debaty ohledně úprav a vymáhání pravidel zapisování úlovků tak, aby je nebylo možno potom doma přepsat na ryby která nemají roční limity (kapr na karase... - proto od určitého času nutno kapra na SM psát velkým tiskacím písmem), nebo na případy rybářů používajících speciální smazatelná pera.. vše s cílem nevyblokovat si povolenku "přliš brzy" maximálním počtem kaprů za rok... ne, tohle fakt neklapne.
K té vaší lokalitě plné stříbřáků .. už jsme to myslím kdysi probírali. Opravdu neznám ten případ, ale pokud je to plné stříbřáků, nejde to vypustit a dravci tam nepřežijí, je to hodně špatná výchozí pozice. V každém případě základ je komunikace, nic jiného nemůžu doporučit. Opravdu nevím kde je problém, může jít klidně i o nějaké vzájemné nedorozumění - základ je prostě pokusit se jednat, jinak se ten problém nikam neposune.
RP
Radim Polášek
10.2.2023 10:02 Reaguje na Ondřej DočkalTak jak jsou jednou ty ryby vytažené ven z vody, dá se s tou "biomasou" dělat spousta věcí. Dá se normálně sníst, protože existují úpravy, které by měly prakticky z každé ryby, jedovaté ani extrémně nechutné u nás nejsou, udělat poměrně chutné jídlo. Dá se je odevzdat třeba chovateli kachen, ty zblajznou prakticky jakoukoliv bílkovinnou potravu, malé rybky do pár centimetrů žerou vcelku slepice i další drůbež, ryby milují třeba kočky, mohli by je žrát i psi ...
Je to jenom asi otázka pracnosti, ale ve vodě zamořené invazivními rybkami, které tam mají nedostatek potravy, to bude při správně zvolené udici nejspíš otázka tahání jedné rybky za druhou.
Odpovědět
Je to jenom asi otázka pracnosti, ale ve vodě zamořené invazivními rybkami, které tam mají nedostatek potravy, to bude při správně zvolené udici nejspíš otázka tahání jedné rybky za druhou.
OD
Ondřej Dočkal
10.2.2023 11:35 Reaguje na Radim PolášekANo, samozřejmě že to možné je, nějak využít - ale přesně o té pracnosti mluvím, neznám moc lidí, kteří by se s tím "piplali", neznám ani moc chovatelů kachen ... spíš vidím kolem sebe, že i na vesnicích se ruší hospodářství a zavádějí se anglické trávníky s bazeny... kam se kachny nebo slípky moc nehodí ... a kočky a psi? Ti jsou pořád, ale obávám se, že se krmí hlavně granulema.. Ale jak sem uvedl, proč ne, jenom ať se ty ryby chytají a nějak zužitkovávají, jenom pochybuju, že to bude nějak ve větším... rád bych se mýlil..
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.2.2023 18:09 Reaguje na Ondřej DočkalNebojte se. Leckde se ještě najdou ti
lovci, kteří nejsou líní, ale musí se
jim dát ta možnost lovit ty invazní
druhy. Pokud zakážu na vodě lov úplně,
tak ty invazní ryby nikdo nebude ani
redukovat a budou pro vodu pohromou.
Neříkám povolit tam lov denně, ale
pár dnů v roce třeba i bez povolenek
a rybářských lístků. Uvidíte, jak to
zafunguje a pokud bude na ty druhy
ten tlak neustále, tak možná zcela
nevymizí, ale už nebudou pohromou.
Vaše vytrávení bude totální včetně
vzácných a chráněných druhů, s čímž
nemohu nikdy souhlasit, protože to
nebude funkční, neboť opět dojde
za nějakou dobu k témuž problému.
Co si myslíte, že je výlov rybníku.
To je přece "očista" od karasů a opět
tam příště budou. Od toho se vysazují
i dravci likvidující menší karasy a
kteří nechají kapry na pokoji. To ale
není možné ve volných vodách a musí
to řešit sportovní rybolov, který ale
nesmí být pouze "chyť a pusť", kdy
lovec mimo ikonických ryb nic jiného
neloví. Mít ale možnost lovit na
třetí prut pouze invazní ryby, tak se
nebude u kaprařiny nudit a lze to
přece omezit sílou vlasce, či třeba
velikostí háčku. Na muškařské háčky
a vlasec 0,08 mírového kapra vytáhne
pouze "umělec".
Odpovědět
lovci, kteří nejsou líní, ale musí se
jim dát ta možnost lovit ty invazní
druhy. Pokud zakážu na vodě lov úplně,
tak ty invazní ryby nikdo nebude ani
redukovat a budou pro vodu pohromou.
Neříkám povolit tam lov denně, ale
pár dnů v roce třeba i bez povolenek
a rybářských lístků. Uvidíte, jak to
zafunguje a pokud bude na ty druhy
ten tlak neustále, tak možná zcela
nevymizí, ale už nebudou pohromou.
Vaše vytrávení bude totální včetně
vzácných a chráněných druhů, s čímž
nemohu nikdy souhlasit, protože to
nebude funkční, neboť opět dojde
za nějakou dobu k témuž problému.
Co si myslíte, že je výlov rybníku.
To je přece "očista" od karasů a opět
tam příště budou. Od toho se vysazují
i dravci likvidující menší karasy a
kteří nechají kapry na pokoji. To ale
není možné ve volných vodách a musí
to řešit sportovní rybolov, který ale
nesmí být pouze "chyť a pusť", kdy
lovec mimo ikonických ryb nic jiného
neloví. Mít ale možnost lovit na
třetí prut pouze invazní ryby, tak se
nebude u kaprařiny nudit a lze to
přece omezit sílou vlasce, či třeba
velikostí háčku. Na muškařské háčky
a vlasec 0,08 mírového kapra vytáhne
pouze "umělec".
OD
Ondřej Dočkal
13.2.2023 21:59 Reaguje na Břetislav MachačekJak jsem napsal OK - jednejte s nima a navrhněte jim to, přesvědčte je - já jsem PRO!
Ale jelikož taky nějakou dobu rybařím, a znám tak nějak poměry které v tomto oboru panují, velmi pochybuju, že nějaká podstatná část rybářů namísto toho, aby si zašla na/pro kapra, bude namísto toho lovit stříbřáky na pečenáče...
A třetí prut? Opravdu to zkuste navrhnout na svazu - nevěřím tomu, že kvůli riziku zneužití to povolí. POkud ano, budu první, kdo tomu bude tleskat, ale nevěřím tomu - budou se obávat toho, že prut, na který rybář chytí kapra, bude vždycky ten první nebo druhý...
Víte, jsou situace, kdy regulace početnosti invazních druhů "stačí".
Jsou jistě i situace, kdy nemá cenu dělat piscicidy - protože riziko reinvaze je příliš velké.. tohle všechno si uvědomuji a už sem o tom ne ekolistu psal.
Ale jsou situace, kdy regulovat populaci invazek znamená, prostě ty chráněné druhy ztratit nadobro. V Norsku např. se jim podařilo zavléct do nějakých řek parazity s násadou ryb ze Švédska. Místní ryby na to byly extra citlivé - zde regulace nestačila, protože ti paraziti by tam byli pořád, a místní ryby by to v konečném důsledku nezvládly. Tak to vzali z gruntu - i na té tekoucí vodě. protože prostě jinak to znamenalo, že o svoje ryby přijdou zcela..
Víte, piscicidy nejsou můj nápad. Já jenom sleduju co se děje ve světě. Nemyslím si, že třeba to Norsko je nějakou barbarskou zemí, která kašle na ochranu přírody - právě naopak. Anglie, Španělsko, Finsko, Nový Zealand - taky do toho šli - myslíte, že k tomu měli svoje důvody, a důkladně zvážili všechna pro a proti, nebo jsou to prachsprostí barbaři a likvidátoři přírody?
jinak pro připomenutí zde:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrejn-dockal-pojdme-promyslet-jednu-opravdu-silenou-metodu-ochrany-nasich-karasu-a-slunek-pred-invaznimi-druhy
Odpovědět
Ale jelikož taky nějakou dobu rybařím, a znám tak nějak poměry které v tomto oboru panují, velmi pochybuju, že nějaká podstatná část rybářů namísto toho, aby si zašla na/pro kapra, bude namísto toho lovit stříbřáky na pečenáče...
A třetí prut? Opravdu to zkuste navrhnout na svazu - nevěřím tomu, že kvůli riziku zneužití to povolí. POkud ano, budu první, kdo tomu bude tleskat, ale nevěřím tomu - budou se obávat toho, že prut, na který rybář chytí kapra, bude vždycky ten první nebo druhý...
Víte, jsou situace, kdy regulace početnosti invazních druhů "stačí".
Jsou jistě i situace, kdy nemá cenu dělat piscicidy - protože riziko reinvaze je příliš velké.. tohle všechno si uvědomuji a už sem o tom ne ekolistu psal.
Ale jsou situace, kdy regulovat populaci invazek znamená, prostě ty chráněné druhy ztratit nadobro. V Norsku např. se jim podařilo zavléct do nějakých řek parazity s násadou ryb ze Švédska. Místní ryby na to byly extra citlivé - zde regulace nestačila, protože ti paraziti by tam byli pořád, a místní ryby by to v konečném důsledku nezvládly. Tak to vzali z gruntu - i na té tekoucí vodě. protože prostě jinak to znamenalo, že o svoje ryby přijdou zcela..
Víte, piscicidy nejsou můj nápad. Já jenom sleduju co se děje ve světě. Nemyslím si, že třeba to Norsko je nějakou barbarskou zemí, která kašle na ochranu přírody - právě naopak. Anglie, Španělsko, Finsko, Nový Zealand - taky do toho šli - myslíte, že k tomu měli svoje důvody, a důkladně zvážili všechna pro a proti, nebo jsou to prachsprostí barbaři a likvidátoři přírody?
jinak pro připomenutí zde:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrejn-dockal-pojdme-promyslet-jednu-opravdu-silenou-metodu-ochrany-nasich-karasu-a-slunek-pred-invaznimi-druhy
RP
Radim Polášek
14.2.2023 19:10 Reaguje na Ondřej DočkalTak dospělí to obvykle nemají zapotřebí lovit místo ryb takové rybičky. Hlavně dlouhodobě.
Ale možná že by na bázi vylovování nežádoucích invazivních ryb z míst, kde jsou přemnožené mohli rybáři dělat dětské akce. Člověk je podle mne totiž lovec a jeho instinkt lovit funguje pořád i dnes. Pro děti by to tak mohla být velká zábava a vzrušení. Jak v tom věku kdysi pro mne.
Možná by stačilo vytvořit kategorii levného nářadí, prutů, vlasců, nástrah, které by byly jemností akorát na ty drobné rybky a byly by levné a třeba pro děti uspořádat rybářskou soutěž, kdo z třeba tím hlaváčkovcem zamořených vod naloví těch rybek nejvíc. Fungoval by tam rybářský dozor, který by úlovky kontroloval a pokud by se chytila jiná rybky než invazivní, tak by je živé pouštěl zpět do vody. A ty invazivní by se přirozeně usmrcovaly. Za půlden takové soutěže by se nějak menší tůň mohla od těch invazivních rybek docela slušně vyčistit a dělat to trvale každý rok jednou, dvakrát by v menší tůni mohlo vytvořit tolik prostoru, že by se tam původní druhy mohly snadno dlouhodobě udržet.
Případně z druhé strany, ale to je už asi utopie, by se mohly vydávat speciální rybářské lístky čistě jen na lov těchto drobných invazivních rybek. Že by je spíš než rybáři lovili na vodách, kde ty invazivní druhy jsou přemnožení, lidi založením ochránci přírody. Třeba by leckomu vyhovovalo být u té vody nějakoui hodinu v klidu, ještě si zalovit a přitom "nemuset" tu ulovenou rybu nějak doma připravit a místo toho si otevřít večer třeba saddinky.. Ulovené rybky třeba vysypat do křoví a hotovo.
Odpovědět
Ale možná že by na bázi vylovování nežádoucích invazivních ryb z míst, kde jsou přemnožené mohli rybáři dělat dětské akce. Člověk je podle mne totiž lovec a jeho instinkt lovit funguje pořád i dnes. Pro děti by to tak mohla být velká zábava a vzrušení. Jak v tom věku kdysi pro mne.
Možná by stačilo vytvořit kategorii levného nářadí, prutů, vlasců, nástrah, které by byly jemností akorát na ty drobné rybky a byly by levné a třeba pro děti uspořádat rybářskou soutěž, kdo z třeba tím hlaváčkovcem zamořených vod naloví těch rybek nejvíc. Fungoval by tam rybářský dozor, který by úlovky kontroloval a pokud by se chytila jiná rybky než invazivní, tak by je živé pouštěl zpět do vody. A ty invazivní by se přirozeně usmrcovaly. Za půlden takové soutěže by se nějak menší tůň mohla od těch invazivních rybek docela slušně vyčistit a dělat to trvale každý rok jednou, dvakrát by v menší tůni mohlo vytvořit tolik prostoru, že by se tam původní druhy mohly snadno dlouhodobě udržet.
Případně z druhé strany, ale to je už asi utopie, by se mohly vydávat speciální rybářské lístky čistě jen na lov těchto drobných invazivních rybek. Že by je spíš než rybáři lovili na vodách, kde ty invazivní druhy jsou přemnožení, lidi založením ochránci přírody. Třeba by leckomu vyhovovalo být u té vody nějakoui hodinu v klidu, ještě si zalovit a přitom "nemuset" tu ulovenou rybu nějak doma připravit a místo toho si otevřít večer třeba saddinky.. Ulovené rybky třeba vysypat do křoví a hotovo.
OD
Ondřej Dočkal
14.2.2023 19:54 Reaguje na Radim Polášekad. dětské závody - klidně, jsem všema deseti pro to, aby se tyhle druhy (včetně KS atd.) tahaly z vody hlava nehlava. Jenom se trochu bojím, že není tolik děcek - když sem vedl rybářský kroužek v naší MO, počet dětí bych některé roky i pod deset, a to je tragedie... oproti době před 20 - 30 lety. Ale opakuju - jsem pro.
Ovšem jak jsem výše popsal, v některých případech pouhá redukce populace invazek nestačí, protože jsou tady jiné vlivy jak tyhle druhy likvidují původní populace (např. hybridizace, přenosy nemocí atd.). Ale to je zase jiná debata.
Odpovědět
Ovšem jak jsem výše popsal, v některých případech pouhá redukce populace invazek nestačí, protože jsou tady jiné vlivy jak tyhle druhy likvidují původní populace (např. hybridizace, přenosy nemocí atd.). Ale to je zase jiná debata.
RP
Radim Polášek
10.2.2023 10:07 Reaguje na Ondřej DočkalVyhubením myslím to, že buďto ten invazivní druhi po těch víc než 100 letech na tom místě původní druhy jednoznačně úplně vyhubil. A ty původní rybky a ti obojživelníci tam vůbec nejsou, což je přirozeně průšvih.
Nebo na tom místě z nějakého důvodu ty původní druhy ryb a obojživelníků nevyhubil, jen snížil jejich výskyt, po té stovce let jsou pořád na úrovni, kdy ty původní druhy tam jsou a dále se normálně množí a jako druhy tam jsou životaschopné. A potom ten invazivní druh není vůbec tak nebezpečný, jak se mu připisuje.
Odpovědět
Nebo na tom místě z nějakého důvodu ty původní druhy ryb a obojživelníků nevyhubil, jen snížil jejich výskyt, po té stovce let jsou pořád na úrovni, kdy ty původní druhy tam jsou a dále se normálně množí a jako druhy tam jsou životaschopné. A potom ten invazivní druh není vůbec tak nebezpečný, jak se mu připisuje.
OD
Ondřej Dočkal
10.2.2023 11:29 Reaguje na Radim PolášekNO ano, místní vyhubení, to je ten průšvih - mj, proto je na seznamu invazních druhů řešených i v rámci celé EU.
Mohu ještě citovat např. zde:
Handbook of European Freshwater Fishes, Kotellat and Freyhof, 2007, str. 550:
A voracious predator fish constituting a most serious threat to aquatic fauna wherewer it occurs. In small water bodies, known to extirpate almost all other fish species and amphibian larvae.
překlad:
Všude, kde se vyskytuje, představuje vážnou hrozbu pro vodní faunu. V malých vodních nádržích vyhubí téměř všechny ostatní druhy ryb a larvy obojživelníků.
Odpovědět
Mohu ještě citovat např. zde:
Handbook of European Freshwater Fishes, Kotellat and Freyhof, 2007, str. 550:
A voracious predator fish constituting a most serious threat to aquatic fauna wherewer it occurs. In small water bodies, known to extirpate almost all other fish species and amphibian larvae.
překlad:
Všude, kde se vyskytuje, představuje vážnou hrozbu pro vodní faunu. V malých vodních nádržích vyhubí téměř všechny ostatní druhy ryb a larvy obojživelníků.
