https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ondrej-dockal-jak-ve-finsku-hlavackovec-stesti-nenasel
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ondřej Dočkal: Jak ve Finsku hlavačkovec štěstí nenašel

15.12.2022
Hlavačkovec Glenův
Hlavačkovec Glenův
Hlavačkovec Glenův (Perccottus glenii) je poměrně drobná, ale velmi dravá a žravá ryba pocházející z východní Asie, dorůstá 20 – 25 cm a preferuje pomalu tekoucí a stojaté vody. Je jedním z nejrozšířenějších invazních druhů ryb v evropských vodách. Do Evropy se dostal roku 1912 a již za 4 roku opustil chovy a dostal se do volné přírody. Z okolí Moskvy a Petrohradu pak velice rychle kolonizoval značnou část Evropy, a to jak samovolně, tak coby „černý pasažér“ v násadách býložravých ryb určených pro chovy v akvakulturách.
 
Každý úspěšný invazní druh má něco, co jej odlišuje od místních druhů, něco, co mu dává konkurenční výhodu. V případě hlavačkovce je to zejména jeho reprodukční strategie, kdy se tře pravidelně 2x za rok (větší samice i vícekrát), a samci snůšku jiker agresivně hlídají před vetřelci. Další výhodu má ve vysoké odolnosti k nepříznivým kyslíkovým poměrům na lokalitě.

Vliv hlavačkovce na původní biotu je poměrně dobře znám, ostatně díky tomu figuruje na tzv. „invazním seznamu“ nebezpečných druhů v rámci EU (viz zde). Kombinace jeho dravosti, reprodukční úspěšnosti a nenáročnosti na obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě je pro druhy stojatých vod přímo smrtící. O konkrétním vlivu hlavačkovce referuje např. Reshetnikov A. N. (2003), který uvádí, že většina druhů obojživelníků na zkoumaných lokalitách obývaných hlavačkovcem se nebyla schopná úspěšně rozmnožit (čolek velký, čolek obecný, skokan hnědý, skokan ostronosý, skokan krátkonohý), a totéž platilo i pro karase obecného. Autor prokázal úspěšnou reprodukci pouze u ropuchy obecné.

Netřeba dodávat, že fauna stojatých vod již dnes mnohde trpí pod vlivem řady dalších negativních faktorů. Jde v první řadě o ztrátu nebo poškozování biotopů, ale i o tlak ostatních nepůvodních druhů, z nichž některé dobře známe i od nás (karas stříbřitý, střevlička východní, slunečnice pestrá). Mnohé původní druhy jsou tak na tom i bez hlavačkovce hodně špatně, např. karas obecný, slunka obecná nebo více druhů obojživelníků či hmyzu.

V České republice prozatím hlavačkovec zřejmě zjištěn nebyl, ale téměř ve všech okolních zemích již ano (Polsko, Maďarsko, Slovensko, Německo – viz např. zde). Je tak prakticky jisté, že tento druh se dostane i k nám. Otázka není zda, ale kdy se tak stane. Na pouhé jeho administrativní zařazení na tzv. „invazní seznam“ Evropské unie spoléhat opravdu nemůžeme – jak ukazuje letošní zkušenost ze Skandinávie. V létě objevili hlavačkovce v jedné nádrži na jihozápadě Finska – šlo o první nález tohoto nebezpečného druhu v této zemi (blíže viz zde)

Co se s tím dá dělat? Zásadní v tomto okamžiku je rychlost rozhodování, komplexní úvaha nad možnostmi řešení a efektivita zvoleného opatření. Finové čas neztráceli, protože dobře věděli, že tady mají problém, který se jim může velice rychle vymknout z rukou. Tedy již v polovině listopadu (tj. za několik měsíců po zjištění výskytu) provedli opatření proti hlavačkovci. A jak to udělali? Zvolili metodu drastickou, nicméně jedinou, která má v obdobné situaci šanci na úspěch – použili piscicid (blíže o této metodě viz zde).

Zprávu z Finska naleznete zde. Nezbývá než čekat, zda byl zásah úspěšný, či si vyžádá opakování – to uvidíme. V každém případě je důležité připomenout, že z hlediska kulturního i legislativního je Finsko, stejně jako my, součástí Evropské unie.

Co mi z tohoto případu plyne? Asi tak čtyři věci.

      1. Je fajn, že máme invazní seznamy nepůvodních druhů a s nimi související legislativu, ale invazní druhy se šíří dál.

      2. Piscicidy nejsou selektivní, jejich aplikace opravdu může být spojena s vážnými ztrátami na původní fauně v dané lokalitě. Je ovšem potřeba myslet i na to, že invazní druhy na ni v důsledku působí úplně stejně.

      3. Ač bych si to i já velmi přál, zřejmě opravdu není jiné cesty než si přiznat, že o piscicidech musíme nejen uvažovat, ale v podstatě bychom měli už i připravovat metodiky aplikace. Přirozeně při pečlivém zhodnocení všech rizik (vyplývajících jak z aplikace přípravků, tak z působení invazních druhů na druhy původní – blíže viz např. zde).

      4. Použití piscicidů je velmi kontroverzní. Mnoho lidí nenachází odpověď na otázku: „Jak si obhájíme to, že bychom chránili přírodu za pomocí jedů?“ Nepochybuji ani vteřinu, že podobnou otázku si pokládali i Finové. Tuto otázku jsem si opakovaně pokládal i já. A jsem si jist, že Finové si, tak jako já, položili i další otázku: „Jak si obhájíme to, že jsme neudělali vše, co bylo možné pro to, abychom ochránili naši mizející faunu před invazními druhy?“

Máme nějaké jiné možnosti? Máme. Můžeme doufat, že se nám hlavačkovec vyhne. Můžeme doufat, že se nám vyhnou i jiné invazní druhy. Můžeme doufat i v to, že se nám podaří zvládnout jejich invazi konvenčními metodami. Můžeme samozřejmě také doufat, že tyto nové invazní druhy budou k naší fauně milosrdnější než v jiných zemích … V to vše můžeme doufat … ale zároveň bychom měli být připraveni na to, že nám naše očekávání možná nevyjdou. A co bude pak?

Citovaná literatura:
Reshetnikov A. N. (2003): The introduced fish, rotan (Perccottus glenii), depresses populations of aquatic animals (macroinvertebrates, amphibians, and a fish), Hydrobiologia volume 510, pages 83–90 (2003)
reklama

 
foto - Dočkal Ondřej
Ondřej Dočkal
Autor je zoolog.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.12.2022 09:13
Kdo je připraven, není překvapen. Aspoň někde mají rozum a nenechávají to "na přírodě".
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.12.2022 12:36
Nemám rád invazivní druhy z východu. A je jedno, zda se jedná o kleštíka, sršeň, karase, hlavačkovce, psíka, siku, muslima nebo Rusa. Ve jménu ochrany fauny a lidu je třeba učinit vše potřebné pro ochranu původních druhů.
Odpovědět
LH

Lukáš H

15.12.2022 13:06
Tak ona se ta tůň dá předtím slovit, aspoň z části, a původní druhy zachránit, ne?
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

15.12.2022 13:14 Reaguje na Lukáš H
To jistě ano, to se nevylučuje (viz můj dřívější článek na který se odkazuji). Zásadní otázka je ale co pak dělat s tou invadovanou nádrží, aby nesloužila jako zdrojnice pro šíření těch invazních druhů do okolí např. při povodních.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.12.2022 18:48 Reaguje na Ondřej Dočkal
Já pana Lukáše H. pochopil tak, že před vytrávením se lokalita pokud možno maximálně vyloví a otráví se až neslovené zbytky ryb. Lze to udělat formou rybářských
závodů a nebo dokonce povolením rybolovu všeho a všemi
i bez povolenek k rybolovu. Vytrávit takovou lokalitu
s kompletní obsádkou považuji za zhovadilost a plýtvání
hodnotným rybím masem. Jinak o úspěšnosti lokality
izolovat na delší dobu od invazních druhů pochybuji,
protože vždy se nějaký "dobrák" najde, který tam nasadí
ty ryby třeba pouze ze msty, že je lokalita chráněna a vyjmuta z možnosti tam lovit. Nechci být škarohlíd,
ale s invazními druhy se asi ta válka vyhrát nedá,
protože přijdou zase jiné a možná ještě horší. Mám
obavu, že i ve Finsku je ta radost předčasná stejně,
jak to praktikují cyklicky třeba v USA na Velkých
jezerech. Zlikvidují, osadí původními rybami a za
pár let totéž. Invazním druhům se v globalizovaném
světě nelze asi ubránit, protože se vždy zase znovu
dovezou a ani nikdy nezlikvidujete všechny rezervoáry.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

15.12.2022 20:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Zdravím, já ho pochopil stejně - a proto jsem jej odkázal na můj původní článek kde s tím jako s variantou uvažuji (tj. částečný odlov a pak zásah).

Ad. "dobráci" - viz níže má odpověď na pana Slovana, zcela souhlasím. Ale:

Ono je to opravdu o tom rozhodnutí, buď rezignovaně mávneme rukou, že to nemá cenu .. anebo to zkusíme. Já sem pro to zkusit, protože máme sakramentsky moc co ztratit.

Úplně stejně bychom totiž mohli rezignovat na ochranu vody, půdy, lesů... čehokoli. To, že nerezignujeme, ale o cosi se snažíme - sice zdaleka ne vždy úspěšně a efektivně, a zdaleka ne převážná část populace.. ale lepší něco jak nic.. tohle je dobrá zpráva, že na tom ještě nejsme jako společnost úplně špatně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.12.2022 10:14 Reaguje na Ondřej Dočkal
Mi jde o to, že taková střevlička východní se
už prý údajně rozmnožuje ve stejném roce, kdy se
vykulí. To by znamenalo ji eliminovat co dva roky
a to vám nedospějí ještě ti karasi obecní. Totéž
ten karas stříbřitý, který se kamarádovi vytřel
už ve velikosti 5 cm délky. To znamená už asi po
dvou létech a nedovedu si představit ty lokality
neustále trávit a opět zarybňovat. Budiž udržovat
někde pod dohledem jejich genofond, ale ve volné
krajině to považuji na boj s větrnými mlýny. Je
to jako s varroázou u včel, kdy se v počátcích
likvidovala napadená včelstva a pak se začaly včely
léčit a začínají pokusy se šlechtěním na zvýšenou
čistící schopnost včelstev. Radikálním vybitím
hejn drůbeže se taky nezastavila ptačí chřipka
v Evropě, ale pouze se vybila drůbež v dané lokalitě i s chřipkou, která se vesele šířila
jinde. Asi by u invazních ryb nebylo marné zkusit
na ně nasadit jejich původní predátory s nadějí,
že jim nebudou naše původní ryby chutnat stejně,
jako těm našim dravcům nechutnají invazní ryby.
O tom ale pochybuji, protože co je úspěšné někde,
tak bývá úspěšné všude a stejné to bude i u lidí,
kdy ty původní převálcují časem úspěšní migranti.
Darvin to popsal už před mnoha léty a bohužel to
platí, že úspěšní nahradí ty méně úspěšné a nebo
se s nimi prokříží. Zakonzervování je utopická
vize, pokud neexistuje možnost TOTÁLNÍ izolace lokalit s výskytem původních druhů ryb.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

16.12.2022 10:28 Reaguje na Břetislav Machaček
ad. četnost zásahů: viz ten můj původní článek - jde o to najít místa, kde to nebude co dva roky. Tohle opravdu nemá cenu, sadit KO na místa uprostřed dědiny plné strejců co musejí pořád někde něco vysazovat. Ale jsou místa, kde je riziko invaze mnohem menší - po těch v rámci projektu "zachrankarase.cz" pátráme.

Vysazování predátorů - to bych fakt nezkoušel.

Opravdu si uvědomuji, že totální izolace prakticky možná není, ale jde o to, co možné je. A opět: alternativou je nicnedělání a čekání, že o ty druhy přijdeme úplně.

JInak varoázu ani ptačí chřipku bych s rybama fakt nesrovnával, přece jenom ty cesty šíření jsou dost různé.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.12.2022 15:00 Reaguje na Ondřej Dočkal
K těm predátorů tolik, že likvidaci třeba
karasů stříbřitých u nás zvládají štiky
a pokud by to nebyl revír vyjmutý z
hospodaření a ponechaný "matce přírodě",
tak by se tam malé štiky vysazovaly a ty velké, které se krmí těmi menšími lovily.
Metrová nejeví zájem o pěticentimetrové karasy a loví raději menší štiky, které by je lovily. Je tam velká koncentrace malých karasů a velkých štik, ale nejsou tam karasi velcí a menší štiky. Navíc
ta voda pravidelně postrádá v zimě pod ledem kyslík a hynou štiky, ale ne ti
karasi. Zbytek tam tvoří pár velkých kaprů a malí perlíni. Jinak je to druhově vše a je to prosím dílo ochrany přírody zakazující rybolov. "Odborníkům" jaksi
nedochází, že u těch dravců je nutná
redukce velkých kusů ve prospěch těch
menších, kteří budou lovit i ty malé
karasy a které jsou potravou starších
štik.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

17.12.2022 19:51 Reaguje na Břetislav Machaček
jen drobné vysvětlení - u těch predátorů jsem reagoval na Vaši větu "Asi by u invazních ryb nebylo marné zkusit
na ně nasadit jejich původní predátory s nadějí,
že jim nebudou naše původní ryby chutnat " - takové to vytloukání klínu klínem, to známe z Australie (králíci + lišky) - tohle bych fakt nedoporučoval.

Co se týče štiky - je to jak píšete - jde o kyslík.

Jinak ten váš konkrétní případ nejsem schopný komentovat, protože neznám detaily a historii případu. Tyhle systémy obecně jsou velmi složité a promítá se do nich spousta vlivů a vazeb, na první pohled tu viditelných, tu neviditelných .. ale základ je, pokud tam štika zdechá přes zimu, je to základní problém - možná (možná!) vyvolaný už tím, že jak je tam moc KS, tito už tu lokalitu tak vyčerpávají, že se to celé obrací do sinic a to je prostě konečná.. takže pokud můžu, pár upřesňujících dotazů: jaká průhlednost vody (cm) tam je přes léto? A jakou barvu má ta voda?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.12.2022 09:45 Reaguje na Ondřej Dočkal
Já jsem jednou porozoval rybí obsadu v jednom větším akváriu, sna o jednom kubíku vody. A tam byly barevné rybky, asi nějací koi kapříci či karasi, stříbrní karasi, nevím jestl i naši nebo invazivní. Ale žádný potěr, jen samé větš ryby. Plavaly tam totiž další bílé ryby, které jsem s pomocí klíče identifikoval jako jelce tloušťě. Dospěl jsem k závěru, protože různé prameny se shodují ve žravosti jelců tloušťů, že právě ti jelci tam byli nasazeni proto, aby likvidovali potěr těch kapříků a karasů, aby se ti nemnožili.
tak mne tady napadlo, jestli by nešlo v těch menších tůních vedle štik omezovat množení těch invazivních ryb taky podporou - vysazováním jelců tloušťů.
Co se týká problémů štik, kdy štika nemá dostatek kyslíku, nešlo by to trochu napravit pravidelným prohlubováním těch tůní a odstraňováním bahna z nich?
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.12.2022 20:54 Reaguje na Radim Polášek
jelec tloušť má určitě větší nároky na kyslík jak štika.

JInak kaprovité ryby běžně žerou vlastní jikry i potěr, nemuseli to být jelci. Ono kubík je fakt málo, aby něco z výtěru přežilo.. ale jde o obsádku, kolik tam toho bylo, jak to krmili,.. je tam víc úhlů pohledu.

Prohlubování tůní atd. - jistě by to pomohlo, ono se to dělá, ale právě jde o to jak to ty ryby využijí - kdo se rozjede první a zase tu kvalitu prostředí zhorší - tím, že se rozjedou řasy a sinice - tyhle problémy totiž nejsou vázané primárně na staré, zahumusené lokality - ale na lokality, kde jsou narušené tzv. toky živin . je málo zooplanktonu, je masivně vířeno dno .. a živiny ve vodním sloupci nemohou využít klasické vodní rostliny (bo zákal vody) - tak to jde celé do řas a sinic.. je to prostě složitější. Ty invazní druhy mají právě výhodu v tom, že mají minimální nároky jak na přežívání, tak na množení. Taková štika jako fytofilní druh - když nemá vegetaci - jedno zda vodní nebo zatopenou pobřežní - tak prostě bez šance na výtěr, a i kdyby se vytřela - ty malé štiky taky potřebují nějakou rozmanitost toho prostředí, což dělají hodně rostliny.. které když tam nejsou... ono se to celé zacykluje.. ten problém vazby invazních druhů na to prostředí je docela složitý.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.12.2022 17:56 Reaguje na Ondřej Dočkal
O té konkrétní lokalitě se už nechci veřejně vyjadřovat, protože by se mi má kritika vrátila jako bumerang stejně, jako v minulosti. Je mi toho
revíru a ryb líto, ale už
jsem se poučil, že hlavou zeď neprorazím. Ano cyklicky se
tam přemnožují sinice, na dně
je velká vrstva bahna a na
podzim i obrovské množství listí z okolního lesa. Jsou tam
i hnijící popadané stromy a
naopak už schází kdysi hojné
rostliny. Prostě se jedná o
bývalou pískovnu údajně ponechanou přírodní degradaci
bez zasahování člověka do
rybí obsádky a chemizmu vody. Pro někoho je to přírodní
proces jako u slepých ramen
řek, ale pro mne bolestná
vzpomínka na revír s hořavkami a škeblemi, s líny jako poleno,
vypasenými kapry, cejny atd.
Degradace začala nájmem soukromé osobě a následném podmíněném převzetí obcí od
státu jako nerybářský revír.
Provozuje se tam pouze lov
zvaný monitoring s vracením
ryb zpět, úklidem uhynulých
ryb a úspěšný pokus aplikace
bakterií "požírajících" bahno.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.12.2022 20:57 Reaguje na Břetislav Machaček
No, tak jak tam jsou sinice, je to konečná.. bohužel... tohle je základní limit pro jakoukoli snahu o regulaci rybí obsádky dravcema - ti to prostě nedají, a karasům to nevadí, ti jsou na to zvyklí...

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.12.2022 09:22 Reaguje na Ondřej Dočkal
Ještě dodám, že ta pískovna disponovala v minulosti přítokem z druhé s pramenem a i ona má svůj pramen. Odtok byl ale zasypán kamením, aby
se z ní nedostávaly ryby
do revitalizovaných tůní
s obojživelníky. Odtok
tak funguje omezeně a pouze průsakem. Obměna
vody z hladiny se tak
nekoná. Do té doby se
tam sinicím moc nelíbilo
a každopádně se jejich
výskyt neopakoval tak
často. Je omezen i průtok
tůněmi a zasakující voda vyplavuje z podloží železo a mangan, které mění potok v místě vývěru z podzemí na rezavou břečku tekoucí mojí zahradou. Kdysi byla v potoce čistá voda s hrouzky a okouny a nyní pouze rezavé řasy připomínající rosol.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.12.2022 18:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, tak by se to mělo dělat. Slovit původní ryby a uchovat je a invazivní druh v tůni zlikvidovat. Dokud nebudeme umět vytvořit selektivní jed, který umí likvidovat jen určitý druh ryb, musí se to takhle dělat.
Jen bych řekl, že původní ryby se nebudou lovit udicemi. Možná sítí, ale nejspíš elektrickým agregátem. To je nejrychlejší a nejčistější.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.12.2022 18:23 Reaguje na Radim Polášek
A před nějakým rokem jsem četl článek, kde to takhle udělali s nějakým jezerem v Anglii, kde se jim tam nějak dostaly invazivní ryby, které jinak na Ostrovech nejsou nebo tehdy ještě nebyly.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.12.2022 15:20 Reaguje na Radim Polášek
Ani jeden ze šetrných odlovů není dokonalý, protože
sítím se ryby vyhnou a s agregátem jste omezen jeho
dosahem. V hloubce už nebude účinný. Vytrávení je
sice dokonalé, ale bohužel i pro mnoho jiných
živočichů a mám obavu, aby to nebylo vylitím
vaničky i s dítětem. Navíc jako by už i tak
nebylo těch otrav v řekách a potocích dost
a cyklické vytrávení nějaké vody kvůli udržení původních druhů mi nepřipadá zrovna nutné.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

17.12.2022 19:53 Reaguje na Břetislav Machaček
No, to je právě ke zvážení ta cykličnost vs. účel zásahu - viz moje odpověď panu Slovanovi níže - čas: 15.12.2022 15:27
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.12.2022 09:25 Reaguje na Břetislav Machaček
No, já myslím, že u těch záchranných výlovů není účelem vylovit všechny "správné" ryby. Stačí když se jich vyloví většina, aby po vytrávení invazivních ryb mohly ty správné v té vodě zase pokračovat.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.12.2022 20:59 Reaguje na Radim Polášek
ano, takto to je myšleno.
Odpovědět
Sl

Slovan

15.12.2022 14:36
Já bych si položil ještě jednu otázku. Až to uděláme a ono i třeba reálně pomůže, nenajde se zase nějaký blbec, který to tam opětovně natáhne (bráno invazivní druhy obecně) a já to budu muset dělat opět? A tak stále dokola? Takový duhák se u nás vysazuje jedna báseň...
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

15.12.2022 15:27 Reaguje na Slovan
Zdravím - ano, i tuhle otázku jsem si pokládal, i mnoho jiných. Je poměrně pravděpodobné, že se nějaký blbec zase někdy najde. To máte to samo jako s lesníma požárama, zakládanýma zase jiným typem blbců - co nechápou, že oheň do lesa, zejména když je sucho, prostě nepatří..

Prostě lidi jsou jenom lidi, a osvěta bohužel neplatí na všechny - ale platí na mnohé. Jsou zde vždycky dvě možnosti. Rezignovat (to nemá cenu...), nebo to zkoušet a doufat, že to cenu má... Alternativou je totiž postupná ztráta už tak mizející biodiverzity... což mě přijde jako dobrý důvod pro to, něco se pokusit dělat.

Ještě bych to odlišil na nové invaze a ty "staré". Opravdu nemá cenu plošně řešit např. karasa stříbřitého - zde vidím smysl v tom, využívat tyhle zásahy bodově v izolovaných lokalitách s minimálním (bohužel nenulovým) rizikem reinvaze kvůli ochraně např. karase obecného (viz dřívější článek).

U těch nových invazí - kde je šance tomu aspoň nějakou dobu nějak bránit - tam jsem i pro opakování. Teda ne že by to celé záleželo na mě :)

JInak duhák je trochu něco jiného - ten se u nás v přírodě nemnoží, nebo o tom aspoň nevím. Teda ne že by nevadil - vadí, ale aspoň se, zatím, nemnoží ... a další věc: legislativa jeho vysazení na převážné části republiky de facto připouští bez dalšího - což osobně považuju za neuvěřitelné.. nicméně je to tak - viz https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/navrh-narizeni-ktere-zjednodusuje-vysazovani-nepuvodnich-ryb-schvalila-vlada

Odpovědět
Sl

Slovan

16.12.2022 15:16 Reaguje na Ondřej Dočkal
Děkuji za obsáhlou odpověď a za vysvětlení. Je to samozřejmě nesmírně složitý problém, ale věřím, že kompetentní lidé včetně Vás to vše nejprve důkladně promyslí.

Jinak děkuji za zajímavé články i za to, že jako jeden z mála autorů reagujete v diskuzi a dovysvětlujete. Jste jeden z mála :)
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

16.12.2022 19:16 Reaguje na Slovan
rádo se stalo :)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.12.2022 18:26 Reaguje na Ondřej Dočkal
Ano ten duhák není asi úplně dobrý příklad. Existuje u nás několik linií pstruha duhového a má se množit linie PDM, která se tře na jaře. U ostatních linií ke tření a tím i k množení nedochází. Proto celkem nechápu jeho zařazení mezi 100 nejhorších invazivních druhů protože absentuje jedna z podmínek kterou je přirozené, nekontrolovatelné šíření. Jinak co se týká duháka tak snáší " špinavější " a teplejší vody než potočák nebo lipan. Na některých řekách to bylo buď duhák nebo nic. No a nakonec je to jedno protože přišla vydra a u nás je stejně to nic. Nakonec není ani vydra.
O blbcích co zakládají požáry jde snad říci, že to nedělají úmyslně a požár je věcí neopatrnosti. ( samozřejmě porušení zákazu rozdělávat ohně...... atd.) Jak ale potom nazvat lidi co ten požár považují za příležitost pro přírodu a tak požár jako "ozdravný proces" veřejně presentují ? Nedostaneme se potom náhodou do situace kdy ještě větší pitomci budou ty požáry, jménem přírody zakládat úmyslně?
K článku a Finům jde říci jedno. Vyhodnotili situaci a zasáhli. Tedy jak je vidět zasáhli velice rychle. Šlo by něco podobného udělat i u nás? Kolik posudků, odvolání "ochranářů", soudních nařízení a podobně by muselo být a jak dlouho by to trvalo než bychom toto mohli provést. Řekl bych, že by to nakonec spíš provést nešlo.
Finům jde popřát jediné. Ať se jim to podaří.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

16.12.2022 19:32 Reaguje na Jarek Schindler
Zdravím, ten duhák - z celosvětového hlediska - je opravdu velký problém, protože jak píšete - je to o různých liniích a něco se množí - tyhle jsou problémem. Třeba v chladnějších oblastech Jižní Ameriky fakt problém pro mnohé místní ryby. Ono to kolikrát ani nemusí být "duhák" ale něco jiného, co se za duháka vydává .. ta taxonomie těchto ryb je dost složitá.. navíc se to různě kříží a tak (ne že bych byl specialista na salmonidy..).

Ohně: no, nechci otevírat téma o kterém toho moc nevím, ale na více místech (USA, Australie) se ukazuje, že řízené vypalování v malém je prevencí mohutných nekontrolovaných požárů.. ke kterým dřív nebo později prostě musí dojít. Tak nějak ty drobnější požáry že prý fungovaly v minulosti.. nějaké analýzy půdy nebo hornin nebo čeho..fakt nevím detaily, ale logiku to má. Ale jak jsem uvedl, tohle není úplně moje téma, já spíš tu vodu než oheň :)

No a právě proto, aby to u nás neskončilo podobným průšvihem (posudky, odvolání atd., atd.) jsem to téma veřejně otevřel už před lety. Opravdu se děsím toho, že bychom byli v podobné situaci jako Finové v létě, a co by bylo pak...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.12.2022 09:51 Reaguje na Ondřej Dočkal
Také vás zdravím a děkuji za odpověď. K tomu duháku snad jen tolik, že pro tu invazivitu je nejdůležitější množení a schopnost přežívání toho kterého organismu na ukor původních druhů. Nevím jak ve světě, to mě až tak moc nezajímá ale u nás i přes ty případy, že se dokáže duhák přirozeně množit se nemnoží s takovou intenzitou. Když se z toho rybářského "chyť a pust" vypustí to pusť , tak by u nás neměl být jako invazní druh problémem ale spíš dobrou potravou pro vydry.
Ano, jsou biotopy kde ten požár je základním prvkem pro udržení toho biotopu. Dá se říci, že naopak, pokud jsou ty požáry častější, periodické , tak zabraňují kumulaci hořlavého materiálu a nejsou potom tak ničivé. Současně bych ale také řekl, že les mezi tyto biotopy nepatří. Já jsem ale reagoval na vaše slova o blbcích zakládajících lesní požáry. Otázka tedy zůstává stejná. Nejsou nakonec pro přírodu horší ti, co tyto lesní požáry jako " příležitost pro přírodu" obhajují?
No právě, že v podobné situaci jako Finové jsme byli například v době kdy se k nám začal šířit psík mývalovitý a mýval severní. Čí to byl výmysl aby jeho lov (redukci) u nás mohl provádět pouze myslivecký hospodář a lesní stráž? Tedy převážně pouze 3 až 4 lidé na honitbu? Byly časy kdy jich u nás tolik nebylo a jejich šíření se mohlo výrazněji snížit nebo se alespoň mohl prodloužit časový horizont jejich šíření. Nyní jsou již u nás celkem běžným druhem.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

19.12.2022 12:08 Reaguje na Jarek Schindler
Dobrý den,

duhák: invazivita - ano, je spojena s reprodukcí a přežíváním, ale on problém pro původní druhy můžou dělat i druhy, co se v přírodě nemnoží, ale jsou periodicky dodávány. Např. tím, že rozšiřují nemoce na původní druhy (např. právě ten duhák přenáší nemoc PKD - studovali to co vím Rakušáci, v některých povodch pro Po fakt problém. Nebo amur - když se to přežene s obsádkou, vymlátí prakticky všechny vodní rostliny a to je samozřemě obrovský problém pro druhy co to potřebují (nemluvě o rizicích pro kvalitu vody). Ani amur není invazní druh, ale nepůvodní - s dopadem na druhy původní, když se to přežene.

požáry a les: no já si právě myslím, že jsou i (určité typy) lesů, resp. porostů dřevin, které dřív mohly být formovány periodickými požáry slabší intenzity, ale opravdu si to jenom myslím - z principu nechci moc kecat do něčeho, co je mimo můj přehled.

psík a mýval: absolutně souhlasím, tady někdo sakramentsky zaspal, čí to byl výmysl nevím, spíš (opět ale tohle není moje téma) bych řekl, že realita předběhla legislativu - prostě ta novela co udělali teď, měla přijít mnohem, mnohem dřív.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.12.2022 18:29 Reaguje na Ondřej Dočkal
Jestli je duhák pstruh duhový, tak já znám potok, kde se občas v létě vyskytne jeho potěr, rybičkxy tak 2 - 4 cm velké. Je to velice malý místní potok, který jinak dost časo vysychá a pár stovek metrů po proudu napájí asi tři produkční rybníčky, kde předpokládám, že ty pstruhy duhové chovají. Či chovali, protože ten potěr jsem tam viděl tak před 10 - 15 lety, od té doby jsem tam chodím velmi málo. Nemyslím, že bych si je spletl s pstruhy potočními.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

16.12.2022 19:36 Reaguje na Radim Polášek
ano, duhák je pstruh duhový.. zajímavé, mohl byste být konkrétnější? nějaké souřadnice z mapy.cz? bych to zkusil předat nějakým známým, třeba by je to zaujalo...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.12.2022 09:37 Reaguje na Ondřej Dočkal
Dobře, ozvěte se mi na adrese polasek(zav)e-dnes(tečka)cz a já Vám souřadnice pošlu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.12.2022 09:22 Reaguje na Slovan
No ono to má dva rozměry. Na druhé straně se šíří po světě statisíce druhů. Jedny "původní" vymírají, ale jiné vznikají. Jako například kříženec křídlatek. A karas x karas může dát jiný druh. Diverzita druhů klesá, ale i roste. Já to nepodporuji, ale myslím, že když už nemůžeme lámat prst v někde, tak bych to zase sebevraždou lidstva neřešil.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

16.12.2022 10:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jestli můžu drobnou poznámku, ač reagujete na pana Slovana: invazních druhů je sice spousta, ale pořád je to nesrovnatelné s tím, co mizí. Nemám přehled o všem, ale aspoň u ryb je to zpravidla tak, že jeden nebo několik druhů invaduje velkou oblast a díky tomu trpí desítky až stovky druhů místních (a to nejen ryb). Takže na straně "plus" máme několik málo druhů, ale na straně "minus" toho máme mnohem více. Dva učebnicové rybí příklady: endemické cichlidy z Velkých afrických jezer a introdukovaný Lates niloticus nebo halančíci z jezera Titicaca a introdukovaní pstruzi. Dále jsou tu i invaze, které nejsou na první pohled vidět - např. invaze nemocí (např. chytridiomykozy obojživelníků - pěkný článek zde: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/soumrak-obojzivelniku.pdf).

Otázka hybridogenní speciace a příp. introgresí se obávám není na pořadu dne, v porovnání s tím, jak rychle biodiverzita jako taková klesá.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.12.2022 07:32 Reaguje na Ondřej Dočkal
Já se nehádám, Je to tak, jak píšete. Já jen napsal, že invazní druhy jsou velmi špatně, ale není to na Enviromentální žal k Chocholouškovi.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

19.12.2022 11:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já to nevnímám jako hádku, jen jsem měl potřebu to trochu okomentovat - jinak v pohodě.


Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2022 13:25
Nechci se vyjadřovat k článku, neb v tomto oboru jsem naprostý laik, pouze chci poděkovat panu Ondřeji Dočkalovi za to, že se účastní diskuze ke svému článku. Bohužel u mnoha autorů tomu tak není, jako by se snad za svoje příspěvky styděli.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

17.12.2022 19:54 Reaguje na pavel peregrin
děkuji, taky nechápu, když už někdo si dá tu práci a publikuje, proč pak nereaguje.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist